<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Alena.Sonkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Alena.Sonkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Alena.Sonkova"/>
	<updated>2026-05-11T19:38:41Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A9_knihovnick%C3%A9_spolky&amp;diff=27326</id>
		<title>České knihovnické spolky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A9_knihovnick%C3%A9_spolky&amp;diff=27326"/>
		<updated>2015-12-19T19:48:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''České knihovnické spolky''' ==&lt;br /&gt;
Knihovnické spolky sdružují lidi se zájmem o knihovnictví s cílem zlepšovat kvalitu služeb v knihovnách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''HISTORIE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihovní odbor Svazu osvětového''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za bezprostředního předchůdce našeho prvního knihovnického spolku můžeme považovat knihovní odbor Svazu osvětového. Svaz osvětový vznikl v roce 1905 a jeho knihovní odbor se ustavil v březnu 1906. Knihovnímu odboru nejprve předsedal [[Václav Tille]], v krátké době však převzal předsednictví [[Zdeněk Václav Tobolka]]. Program vypracoval, a posléze, se stal, místopředsedou knihovního odboru, básník [[Antonín Sova]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní odbor se chtěl starat o existující knihovny a čítárny, vybudovat vzornou knihovnu a působit na zakládání nových. Také pořádal přednášky a kurzy o lidovém knihovnictví pro studenty, učitele a lidi, kteří spravovali knihovny. Za účelem správy knihoven vydal příručku a seznamy knih, které by měly v knihovnách být.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''Spolek československých knihovníků a jejich přátel''' ===&lt;br /&gt;
Vydání [[první knihovní zákon | prvního knihovnického zákona]] v roce 1919, přineslo novou etapu českého knihovnictví. S ním spojený rozmach veřejných, vědeckých a administrativních knihoven, si žádal vytvoření samostatného knihovnického spolku. Stalo se tak 1. června 1919, na podnět Z. V. Tobolky a vnikl '''Spolek československých knihovníků a jejich přátel'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním předsedou spolku byl zvolen [[Josef Volf | dr. Josef Volf]], vrchní knihovník v [[knihovna Národního muzea v Praze | knihovně Národního muzea v Praze]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpočátku působil spolek pouze v Čechách, později rozšířil svou činnost na Moravu, Slezsko a Slovensko. &lt;br /&gt;
V prvních letech, jak uvádí ve své knize [[Jiří Cejpek]],&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; neplnil Spolek československých knihovníků příliš dobře svou funkci. &lt;br /&gt;
S příchodem mladé knihovnické generace v čele s [[Bohuslav Koutník | Bohuslavem Koutníkem]], se podařilo skoncovat s počáteční stagnací činnosti spolku. B. Koutník svolal během roku 1921 dvě setkání absolventů [[Státní knihovnická škola | Státní knihovnické školy]], učitelů a pražských knihovníků, kde přednesl návrhy na oživení činnosti spolku, zejména na vydávání odborného knihovnického časopisu. Teprve pak začal spolek pořádat přednášky, hájit požadavky knihovnického povolání a popularizovat knihovnictví na veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve spolku dále působili např.:&lt;br /&gt;
* [[Josef Volf]] &lt;br /&gt;
* [[Jan Emler]], ředitel Univerzitní knihovny v Bratislavě&lt;br /&gt;
* [[Stanislav Stuna]], odborný rada na ministerstvu spravedlnosti&lt;br /&gt;
* [[Bohuslav Koutník]], knihovník v tiskovém odboru presidia ministerské rady&lt;br /&gt;
* [[František Soukup]], knihovník Městské knihovny v Praze&lt;br /&gt;
* [[Cyril Straka]] - převor a knihovník na Strahově&lt;br /&gt;
* [[Flora Kleinschnitzová]], asistentka Veřejné a univerzitní knihovny v Praze.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výbor doplňovali další čtyři přísedící a zasedal v místnostech nově zřízené Státní knihovnické školy, která sídlila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z činností spolku:&lt;br /&gt;
* Ustavil zvláštní sekci knihovníků vědeckých knihoven&lt;br /&gt;
* Založil Knihovnické muzeum a archiv&lt;br /&gt;
* V červenci 1922 uspořádal v Praze [[1. sjezd československých knihovníků]]&lt;br /&gt;
* V roce 1922 zahájil vydávání samostatného časopisu pod názvem „[[Časopis československých knihovníků]]“&lt;br /&gt;
* Od roku 1924 vycházela spolková knihovnická edice „[[Knihovna Časopisu československých knihovníků]]&amp;quot;, v jejímž rámci vyšlo patnáct ročníků „[[Bibliografie československé knihovědy]]“   &lt;br /&gt;
* Navázal první mezinárodní styky - a to s francouzskými knihovníky. Zástupci spolku dr. Emler, dr. Thon a dr. Tobolka byly pozvání na sjezd francouzských knihovníků, který se konal od 3. do 9. dubna 1923 v Paříži. Na doprovodné výstavě bylo prezentováno československé knihovnictví.&lt;br /&gt;
* V roce 1926 uspořádal,v budově Národního muzea v Praze, Mezinárodní kongres knihovníků a přátel knihy. Vedle Spolku československých knihovníků se na jeho přípravě podílely [[Svaz knihkupců a nakladatelů ČSR]], [[Kroužek českých exlibristů]], [[Vědecký ústav vojenský]], [[Spolek českých bibliofilů]], [[Společenstvo knihařů]], [[Muzeum československé knihy v Praze]]&lt;br /&gt;
* Tento kongres také významně přispěl ke vzniku mezinárodní knihovnické asociace ([[International Federation of Library Associations]]- IFLA), zejména zásluhou Z. V. Tobolky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''SVOK''' ===&lt;br /&gt;
Členové z řad veřejných knihovníků kritizovali vedení Spolku československých knihovníků, protože se dle jejich názoru dostatečně nezabývalo problémy veřejných knihoven. Proto se v lednu 1927 ustavil v Brně '''„Spolek veřejných obecních knihovníků – SVOK“.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předsedou spolku se stal [[Jiří Mahen]], který působil od konce roku 1920 jako vedoucí [[Městská veřejná knihovna v Brně |Městské veřejné knihovny v Brně]], místopředsedou byl zvolen [[Ladislav Piazza]] a jednatelem [[Stanislav Rambousek]]. Byly schváleny stanovy a bylo započato s organizací župních odborů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. sjezd Spolku veřejných knihovníků obecních se konal 28. srpna 1927 ve Znojmě, a Jiří Mahen zde přednesl své představy o veřejných knihovnách a o &amp;quot;čtení jako instituci národní&amp;quot;. Okruh 12 tam přednesených otázek v podstatě odpovídal 12 skupinám otázek známé ankety, kterou později inicioval. Anketa shrnuje otázky, které znepokojovaly knihovníky veřejných knihoven. Odpovědi na ně vyšly v publikaci, které dal Mahen název &amp;quot;''Knihovna jako instituce národní''&amp;quot;. SVOK ji vydal za finanční podpory ministerstva školství a národní osvěty v dubnu 1928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jiří Mahen nechtěl ustavením SVOK konkurovat Spolku čsl. knihovníků, jak to objasnil v dopise zaslaném pražskému spolku 22. března 1920, kde napsal: ''„Musíme probojovat pro veřejné knihovny rozhodně lepší poměry a musíme jít do tohoto boje nezatíženi žádnou akcí nebo poměry, v nichž by se nevykrystalizoval náš boj tak výrazně, jak jest nutno“.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Československá knihovědná společnost''' ===&lt;br /&gt;
V průběhu roku 1929 oslabil Tobolkův vliv ve Spolku československých knihovníků, a proto z něj vystoupil a v lednu 1930 založil, spolu s dalšími knihovníky '''Československou knihovědnou společnost'''.&lt;br /&gt;
Jejím hlavním cílem byla podpora teoretické činnosti v [[bibliologie | bibliologii]], [[bibliografie|bibliografii]] a [[knihovnictví]]. Byla otevřena jen pro erudované vysokoškolsky vzdělané knihovníky. Zvláštní náplní činnosti Společnosti byla její orientace na slovanskou knihovědu, což se odrazilo i v názvu časopisu, který vydávala – „[[Slovanská knihověda]]“.&lt;br /&gt;
Společnost se soustřeďovala především na přednáškovou a publikační činnost. Dalším jim vydávaným časopisem byly „[[Rozpravy Československé společnosti knihovědné]]“&lt;br /&gt;
Nepovažovala se za stavovskou organizaci, a proto se nepodílela na řešení aktuálních otázek československého knihovnictví.&lt;br /&gt;
V jejím čele stáli, např. tyto osobnosti: &lt;br /&gt;
* Zdeněk Václav Tobolka &lt;br /&gt;
* [[Gustav Friedrich]] &lt;br /&gt;
* [[Jaromír Borecký]] &lt;br /&gt;
* [[Karel Galla]] &lt;br /&gt;
* [[Jan Emler]] &lt;br /&gt;
* [[Josef Bečka]]&lt;br /&gt;
* [[Karel Mikula]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roztříštěnost spolkové knihovnické činnosti byla dokonána, když v roce 1932 vzniklo ještě Sdružení venkovských knihovníků při Svobodném učení selském, což byla organizace Agrární strany. Spolková roztříštěnost – působící v neprospěch rozvoje knihoven – trvala prakticky až do doby poválečné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Ústřední spolek československých knihovníků''' ===&lt;br /&gt;
V zájmu společné obrany knihovnických záležitostí bylo, zejména v době vrcholící hospodářské krize, opět spojit své síly a vytvořit společnou základnu k prosazování knihovnických požadavků. A proto, zejména z iniciativy Jiřího Mahena došlo v Masarykově lidovýchovném ústavu ke sloučení spolků a vzniku nového '''Ústředního spolku československých knihovníků'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolek se dělil na tři sekce a dvě komise:&lt;br /&gt;
* sekce veřejných obecních knihovníků  - předseda Jiří Mahen&lt;br /&gt;
* sekce vědeckých knihoven - předseda Josef Volf&lt;br /&gt;
* sekce sociální - předseda [[Vladimír Motyčka]] &lt;br /&gt;
* komise pro mezinárodní styky - předseda [[Jindřich Kubíček]]&lt;br /&gt;
* bibliografická sekce - předseda [[Ladislav Jan Živný]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Svaz českých knihovníků''' ===&lt;br /&gt;
V květnu 1945 vznikl Národní výbor knihovnictví, který byl složen ze členů Ústředního spolku československých knihovníků a Československé knihovědné společnosti. Národní výbor knihovnictví sestavil plán na rekonstrukci knihovnictví, které bylo zasaženo válkou, a veškeré spolky spojil do společného '''Svazu českých knihovníků'''.&amp;lt;ref&amp;gt;UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''SOUČANOST''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''SDRUK - Sdružení knihoven ČR''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sdružení knihoven České republiky''' bylo ustaveno v prosinci 1992 jako nadace s cílem koordinovat spolupráci a napomáhat rozvoji odborných a veřejných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V r. 1998 se transformovalo Sdružení knihoven v zájmové sdružení právnických osob, jehož účelem je podpora demokracie zpřístupňováním kulturního bohatství a informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
Zakládajícími členy bylo devět státních vědeckých knihoven –&lt;br /&gt;
V Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a v Ústí nad Labem&lt;br /&gt;
V roce 1993 připojilo dalších dvanáct vědeckých a odborných knihoven. Aktuálně má SDRUK 45 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Členové Sdružení - odborné a vědecké knihovny:&lt;br /&gt;
* připravují koncepční řešení v doplňování, zpracování a zpřístupňování knihovních fondů,&lt;br /&gt;
* kooperativně zajišťují informační zdroje a jednotný přístup k nim,&lt;br /&gt;
* společně poskytují knihovní služby bez ohledu na jejich charakter či místo realizace,&lt;br /&gt;
* analyzují a vybírají vhodné technologie pro knihovnické procesy včetně vývoje metodik jejich aplikace,&lt;br /&gt;
* spolupracují při záchraně knihovních fondů jejich restaurováním, vhodným uchováváním a digitalizací,&lt;br /&gt;
* koordinují přípravu a sdílení metodik k informačnímu vzdělávání uživatelů,&lt;br /&gt;
* organizují konference, semináře, školení a odborné porady a vydávají odborné publikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''SKIP'''  ===&lt;br /&gt;
'''Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP)''' je dobrovolnou profesní a stavovskou organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdružení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho posláním je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sdružuje na 1 500 členů a je organizován na regionálním principu a má 11 regionálních výborů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po odborné linii zajišťují činnost sekce (knihovníků trenérů paměti, veřejných knihoven, vzdělávání, zaměstnavatelská), kluby (dětských knihoven, školních knihoven, tvořivých knihovníků, vysokoškolských knihovníků, frankofonní, klub lékařských knihoven) a komise (ediční, pro zahraniční styky).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Z činností SKIP:'''====&lt;br /&gt;
* podílí se na tvorbě a realizaci koncepcí oboru a jeho legislativy&lt;br /&gt;
* účastní se odborné přípravy specialistů a přispívá k celoživotnímu vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků, zejména pořádáním odborných akcí&lt;br /&gt;
* spolupracuje se vzdělávacími institucemi a dalšími organizacemi, které se doma i v zahraničí zabývají knihovnictvím a informační činností&lt;br /&gt;
* rozvíjí kontakty s profesními spolky a organizacemi stejného nebo podobného zaměření doma i v zahraničí, je členem Mezinárodní federace knihovnických asociací - [[IFLA]] a [[EBLIDA]]&lt;br /&gt;
* organizuje společenské akce pro knihovníky a informační pracovníky&lt;br /&gt;
* vydává 4x ročně svazové periodikum [[&amp;quot;Bulletin SKIP&amp;quot;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Pravidelné akce SKIP:'''====&lt;br /&gt;
* ''&amp;quot;'''Knihovny současnosti'''&amp;quot;''- celostátní konference (spolupořadatel)&lt;br /&gt;
* ''&amp;quot;'''Týden knihoven'''&amp;quot;''- celostátní propagační akce &lt;br /&gt;
* ''&amp;quot;'''Knihovnická dílna'''&amp;quot;'' - setkání k aktuálním otázkám veřejných knihoven&lt;br /&gt;
* ''&amp;quot;'''Noc s Andersenem'''&amp;quot;,'' ''&amp;quot;'''Kde končí svět'''&amp;quot;'' - akce podporující dětské čtenářství&lt;br /&gt;
* ''&amp;quot;'''Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě'''&amp;quot;'' - seminář o kooperaci paměťových institucí&lt;br /&gt;
* zastupování knihoven ve vztahu k ochranným autorským organizacím při půjčování zvukových dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Česká informační společnost, o. s. – ČIS''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Je sdružení občanů, kteří pracují v některém z oborů zabývajících vyhledáváním, uchováváním a zpřístupňováním informací odborného (vědeckého, technického, ekonomického, medicínského apod.) charakteru. Jedná se zejména o informační pracovníky, archiváře, bibliografy, knihovníky a administrátory informačních systémů v informačních institucích a další příbuzné profese.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1990 a stala se také jednou ze zakládajících společností Českého svazu vědecko-technických společností (ČSVTS) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době svého vzniku měla ČIS pobočky ve Státním ústředním archivu v Praze, Státní vědecké knihovně v Plzni, Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze a ve Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně v Hradci Králové.&lt;br /&gt;
V současné době má ČIS pobočku pouze při Národním archivu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 1996 až 2001 bylo pod názvem Infoparty uspořádáno celkem třicet přednášek doplněných promítáním spojeným s dotazy a diskusí. Mezi témata představená v rámci těchto přednášek patřily:&lt;br /&gt;
* právní aspekty provozování informačních systémů a poskytování informačních služeb informační zdroje pro sociální a humanitní obory ve světových databázových centrech&lt;br /&gt;
* zdroje informací o Evropské unii na internetu&lt;br /&gt;
* systém patentových informací a elektronické seriály v ČR. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Byl také vydáván občasník &amp;quot;''Zpravodaj ČIS''&amp;quot;. Obsahoval informace o činnosti ČIS, programy odborných akcí a články na odborná témata.&amp;lt;ref&amp;gt;Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Asociace knihoven vysokých škol ČR - AKVŠ ČR''' ===&lt;br /&gt;
Záměr ustavit Asociaci knihoven vysokých škol ČR byl poprvé veřejně představen a projednán na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v roce 1999 v Ostravě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakládajícími členy Asociace se v roce 2001stalo 21 veřejných vysokých škol (celkem bylo v době vzniku Asociace v České republice 24 veřejných vysokých škol). Zájem o členství v Asociaci projevily i další české vysoké školy, kterým však v členství, nikoliv ve spolupráci, brání právní důvody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní programové cíle Asociace vysokých škol:&lt;br /&gt;
* zastupovat vysokoškolské knihovny při takových jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému&lt;br /&gt;
* hájit a prosazovat zájmy vysokých škol a jejich knihoven při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů&lt;br /&gt;
* vytvořit základnu pro spolupráci (rozvoj, vzdělávání, zvyšování kvality, řešení odborných problémů apod.) na národní i mezinárodní úrovni. .&amp;lt;ref&amp;gt;Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== REFERENCE ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''POUŽITÁ LITERATURA''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CEJPEK, jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''KLÍČOVÁ SLOVA''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovnické spolky, osobnosti knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A9_knihovnick%C3%A9_spolky&amp;diff=27325</id>
		<title>České knihovnické spolky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A9_knihovnick%C3%A9_spolky&amp;diff=27325"/>
		<updated>2015-12-19T19:39:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''České knihovnické spolky''' ==&lt;br /&gt;
Knihovnické spolky sdružují lidi se zájmem o knihovnictví s cílem zlepšovat kvalitu služeb v knihovnách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== * HISTORIE ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihovní odbor Svazu osvětového''' ===&lt;br /&gt;
Za bezprostředního předchůdce našeho prvního knihovnického spolku můžeme považovat knihovní odbor Svazu osvětového. Svaz osvětový vznikl v roce 1905 a jeho knihovní odbor se ustavil v březnu 1906. Knihovnímu odboru nejprve předsedal [[Václav Tille]], v krátké době však převzal předsednictví [[Zdeněk Václav Tobolka]]. Program vypracoval, a posléze, se stal, místopředsedou knihovního odboru, básník [[Antonín Sova]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovní odbor se chtěl starat o existující knihovny a čítárny, vybudovat vzornou knihovnu a působit na zakládání nových. Také pořádal přednášky a kurzy o lidovém knihovnictví pro studenty, učitele a lidi, kteří spravovali knihovny. Za účelem správy knihoven vydal příručku a seznamy knih, které by měly v knihovnách být.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''Spolek československých knihovníků a jejich přátel''' ===&lt;br /&gt;
Vydání [[první knihovní zákon | prvního knihovnického zákona]] v roce 1919, přineslo novou etapu českého knihovnictví. S ním spojený rozmach veřejných, vědeckých a administrativních knihoven, si žádal vytvoření samostatného knihovnického spolku. Stalo se tak 1. června 1919, na podnět Z. V. Tobolky a vnikl '''Spolek československých knihovníků a jejich přátel'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním předsedou spolku byl zvolen [[Josef Volf | dr. Josef Volf]], vrchní knihovník v [[knihovna Národního muzea v Praze | knihovně Národního muzea v Praze]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpočátku působil spolek pouze v Čechách, později rozšířil svou činnost na Moravu, Slezsko a Slovensko. &lt;br /&gt;
V prvních letech, jak uvádí ve své knize [[Jiří Cejpek]],&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; neplnil Spolek československých knihovníků příliš dobře svou funkci. &lt;br /&gt;
S příchodem mladé knihovnické generace v čele s [[Bohuslav Koutník | Bohuslavem Koutníkem]], se podařilo skoncovat s počáteční stagnací činnosti spolku. B. Koutník svolal během roku 1921 dvě setkání absolventů [[Státní knihovnická škola | Státní knihovnické školy]], učitelů a pražských knihovníků, kde přednesl návrhy na oživení činnosti spolku, zejména na vydávání odborného knihovnického časopisu. Teprve pak začal spolek pořádat přednášky, hájit požadavky knihovnického povolání a popularizovat knihovnictví na veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve spolku dále působili např.:&lt;br /&gt;
* [[Josef Volf]] &lt;br /&gt;
* [[Jan Emler]], ředitel Univerzitní knihovny v Bratislavě&lt;br /&gt;
* [[Stanislav Stuna]], odborný rada na ministerstvu spravedlnosti&lt;br /&gt;
* [[Bohuslav Koutník]], knihovník v tiskovém odboru presidia ministerské rady&lt;br /&gt;
* [[František Soukup]], knihovník Městské knihovny v Praze&lt;br /&gt;
* [[Cyril Straka]] - převor a knihovník na Strahově&lt;br /&gt;
* [[Flora Kleinschnitzová]], asistentka Veřejné a univerzitní knihovny v Praze.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výbor doplňovali další čtyři přísedící a zasedal v místnostech nově zřízené Státní knihovnické školy, která sídlila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z činností spolku:&lt;br /&gt;
* Ustavil zvláštní sekci knihovníků vědeckých knihoven&lt;br /&gt;
* Založil Knihovnické muzeum a archiv&lt;br /&gt;
* V červenci 1922 uspořádal v Praze [[1. sjezd československých knihovníků]]&lt;br /&gt;
* V roce 1922 zahájil vydávání samostatného časopisu pod názvem „[[Časopis československých knihovníků]]“&lt;br /&gt;
* Od roku 1924 vycházela spolková knihovnická edice „[[Knihovna Časopisu československých knihovníků]]&amp;quot;, v jejímž rámci vyšlo patnáct ročníků „[[Bibliografie československé knihovědy]]“   &lt;br /&gt;
* Navázal první mezinárodní styky - a to s francouzskými knihovníky. Zástupci spolku dr. Emler, dr. Thon a dr. Tobolka byly pozvání na sjezd francouzských knihovníků, který se konal od 3. do 9. dubna 1923 v Paříži. Na doprovodné výstavě bylo prezentováno československé knihovnictví.&lt;br /&gt;
* V roce 1926 uspořádal,v budově Národního muzea v Praze, Mezinárodní kongres knihovníků a přátel knihy. Vedle Spolku československých knihovníků se na jeho přípravě podílely [[Svaz knihkupců a nakladatelů ČSR]], [[Kroužek českých exlibristů]], [[Vědecký ústav vojenský]], [[Spolek českých bibliofilů]], [[Společenstvo knihařů]], [[Muzeum československé knihy v Praze]]&lt;br /&gt;
* Tento kongres také významně přispěl ke vzniku mezinárodní knihovnické asociace ([[International Federation of Library Associations]]- IFLA), zejména zásluhou Z. V. Tobolky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''SVOK''' ===&lt;br /&gt;
Členové z řad veřejných knihovníků kritizovali vedení Spolku československých knihovníků, protože se dle jejich názoru dostatečně nezabývalo problémy veřejných knihoven. Proto se v lednu 1927 ustavil v Brně '''„Spolek veřejných obecních knihovníků – SVOK“.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předsedou spolku se stal [[Jiří Mahen]], který působil od konce roku 1920 jako vedoucí [[Městská veřejná knihovna v Brně |Městské veřejné knihovny v Brně]], místopředsedou byl zvolen [[Ladislav Piazza]] a jednatelem [[Stanislav Rambousek]]. Byly schváleny stanovy a bylo započato s organizací župních odborů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. sjezd Spolku veřejných knihovníků obecních se konal 28. srpna 1927 ve Znojmě, a Jiří Mahen zde přednesl své představy o veřejných knihovnách a o &amp;quot;čtení jako instituci národní&amp;quot;. Okruh 12 tam přednesených otázek v podstatě odpovídal 12 skupinám otázek známé ankety, kterou později inicioval. Anketa shrnuje otázky, které znepokojovaly knihovníky veřejných knihoven. Odpovědi na ně vyšly v publikaci, které dal Mahen název &amp;quot;''Knihovna jako instituce národní''&amp;quot;. SVOK ji vydal za finanční podpory ministerstva školství a národní osvěty v dubnu 1928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jiří Mahen nechtěl ustavením SVOK konkurovat Spolku čsl. knihovníků, jak to objasnil v dopise zaslaném pražskému spolku 22. března 1920, kde napsal: ''„Musíme probojovat pro veřejné knihovny rozhodně lepší poměry a musíme jít do tohoto boje nezatíženi žádnou akcí nebo poměry, v nichž by se nevykrystalizoval náš boj tak výrazně, jak jest nutno“.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Československá knihovědná společnost''' ===&lt;br /&gt;
V průběhu roku 1929 oslabil Tobolkův vliv ve Spolku československých knihovníků, a proto z něj vystoupil a v lednu 1930 založil, spolu s dalšími knihovníky '''Československou knihovědnou společnost'''.&lt;br /&gt;
Jejím hlavním cílem byla podpora teoretické činnosti v [[bibliologie | bibliologii]], [[bibliografie|bibliografii]] a [[knihovnictví]]. Byla otevřena jen pro erudované vysokoškolsky vzdělané knihovníky. Zvláštní náplní činnosti Společnosti byla její orientace na slovanskou knihovědu, což se odrazilo i v názvu časopisu, který vydávala – „[[Slovanská knihověda]]“.&lt;br /&gt;
Společnost se soustřeďovala především na přednáškovou a publikační činnost. Dalším jim vydávaným časopisem byly „[[Rozpravy Československé společnosti knihovědné]]“&lt;br /&gt;
Nepovažovala se za stavovskou organizaci, a proto se nepodílela na řešení aktuálních otázek československého knihovnictví.&lt;br /&gt;
V jejím čele stáli, např. tyto osobnosti: &lt;br /&gt;
* Zdeněk Václav Tobolka &lt;br /&gt;
* [[Gustav Friedrich]] &lt;br /&gt;
* [[Jaromír Borecký]] &lt;br /&gt;
* [[Karel Galla]] &lt;br /&gt;
* [[Jan Emler]] &lt;br /&gt;
* [[Josef Bečka]]&lt;br /&gt;
* [[Karel Mikula]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roztříštěnost spolkové knihovnické činnosti byla dokonána, když v roce 1932 vzniklo ještě Sdružení venkovských knihovníků při Svobodném učení selském, což byla organizace Agrární strany. Spolková roztříštěnost – působící v neprospěch rozvoje knihoven – trvala prakticky až do doby poválečné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Ústřední spolek československých knihovníků''' ===&lt;br /&gt;
V zájmu společné obrany knihovnických záležitostí bylo, zejména v době vrcholící hospodářské krize, opět spojit své síly a vytvořit společnou základnu k prosazování knihovnických požadavků. A proto, zejména z iniciativy Jiřího Mahena došlo v Masarykově lidovýchovném ústavu ke sloučení spolků a vzniku nového '''Ústředního spolku československých knihovníků'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolek se dělil na tři sekce a dvě komise:&lt;br /&gt;
* sekce veřejných obecních knihovníků  - předseda Jiří Mahen&lt;br /&gt;
* sekce vědeckých knihoven - předseda Josef Volf&lt;br /&gt;
* sekce sociální - předseda [[Vladimír Motyčka]] &lt;br /&gt;
* komise pro mezinárodní styky - předseda [[Jindřich Kubíček]]&lt;br /&gt;
* bibliografická sekce - předseda [[Ladislav Jan Živný]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Svaz českých knihovníků''' ===&lt;br /&gt;
V květnu 1945 vznikl Národní výbor knihovnictví, který byl složen ze členů Ústředního spolku československých knihovníků a Československé knihovědné společnosti. Národní výbor knihovnictví sestavil plán na rekonstrukci knihovnictví, které bylo zasaženo válkou, a veškeré spolky spojil do společného '''Svazu českých knihovníků'''.&amp;lt;ref&amp;gt;UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== * '''SOUČANOST''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''SDRUK - Sdružení knihoven ČR''' ===&lt;br /&gt;
Sdružení knihoven České republiky bylo ustaveno v prosinci 1992 jako nadace s cílem koordinovat spolupráci a napomáhat rozvoji odborných a veřejných knihoven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V r. 1998 se transformovalo Sdružení knihoven v zájmové sdružení právnických osob, jehož účelem je podpora demokracie zpřístupňováním kulturního bohatství a informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
Zakládajícími členy bylo devět státních vědeckých knihoven –&lt;br /&gt;
V Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a v Ústí nad Labem&lt;br /&gt;
V roce 1993 připojilo dalších dvanáct vědeckých a odborných knihoven. Aktuálně má SDRUK 45 členů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Členové Sdružení - odborné a vědecké knihovny:&lt;br /&gt;
* připravují koncepční řešení v doplňování, zpracování a zpřístupňování knihovních fondů,&lt;br /&gt;
* kooperativně zajišťují informační zdroje a jednotný přístup k nim,&lt;br /&gt;
* společně poskytují knihovní služby bez ohledu na jejich charakter či místo realizace,&lt;br /&gt;
* analyzují a vybírají vhodné technologie pro knihovnické procesy včetně vývoje metodik jejich aplikace,&lt;br /&gt;
* spolupracují při záchraně knihovních fondů jejich restaurováním, vhodným uchováváním a digitalizací,&lt;br /&gt;
* koordinují přípravu a sdílení metodik k informačnímu vzdělávání uživatelů,&lt;br /&gt;
* organizují konference, semináře, školení a odborné porady a vydávají odborné publikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''SKIP'''  ===&lt;br /&gt;
Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP) je dobrovolnou profesní a stavovskou organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdružení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho posláním je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sdružuje na 1 500 členů a je organizován na regionálním principu a má 11 regionálních výborů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po odborné linii zajišťují činnost sekce (knihovníků trenérů paměti, veřejných knihoven, vzdělávání, zaměstnavatelská), kluby (dětských knihoven, školních knihoven, tvořivých knihovníků, vysokoškolských knihovníků, frankofonní, klub lékařských knihoven) a komise (ediční, pro zahraniční styky).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Z činností SKIP:'''====&lt;br /&gt;
* podílí se na tvorbě a realizaci koncepcí oboru a jeho legislativy&lt;br /&gt;
* účastní se odborné přípravy specialistů a přispívá k celoživotnímu vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků, zejména pořádáním odborných akcí&lt;br /&gt;
* spolupracuje se vzdělávacími institucemi a dalšími organizacemi, které se doma i v zahraničí zabývají knihovnictvím a informační činností&lt;br /&gt;
* rozvíjí kontakty s profesními spolky a organizacemi stejného nebo podobného zaměření doma i v zahraničí, je členem Mezinárodní federace knihovnických asociací - [[IFLA]] a [[EBLIDA]]&lt;br /&gt;
* organizuje společenské akce pro knihovníky a informační pracovníky&lt;br /&gt;
* vydává 4x ročně svazové periodikum [[&amp;quot;Bulletin SKIP&amp;quot;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Pravidelné akce SKIP:'''====&lt;br /&gt;
* ''&amp;quot;'''Knihovny současnosti'''&amp;quot;'' celostátní konference (spolupořadatel)&lt;br /&gt;
* ''&amp;quot;'''Týden knihoven'''&amp;quot;''celostátní propagační akce &lt;br /&gt;
* ''&amp;quot;'''Knihovnická dílna'''&amp;quot;'' - setkání k aktuálním otázkám veřejných knihoven&lt;br /&gt;
* ''&amp;quot;'''Noc s Andersenem'''&amp;quot;,'' ''&amp;quot;'''Kde končí svět'''&amp;quot;'' - akce podporující dětské čtenářství&lt;br /&gt;
* ''&amp;quot;'''Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě'''&amp;quot;'' - seminář o kooperaci paměťových institucí&lt;br /&gt;
* zastupování knihoven ve vztahu k ochranným autorským organizacím při půjčování zvukových dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Česká informační společnost, o. s. – ČIS''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Je sdružení občanů, kteří pracují v některém z oborů zabývajících vyhledáváním, uchováváním a zpřístupňováním informací odborného (vědeckého, technického, ekonomického, medicínského apod.) charakteru. Jedná se zejména o informační pracovníky, archiváře, bibliografy, knihovníky a administrátory informačních systémů v informačních institucích a další příbuzné profese.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1990 a stala se také jednou ze zakládajících společností Českého svazu vědecko-technických společností (ČSVTS) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době svého vzniku měla ČIS pobočky ve Státním ústředním archivu v Praze, Státní vědecké knihovně v Plzni, Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze a ve Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně v Hradci Králové.&lt;br /&gt;
V současné době má ČIS pobočku pouze při Národním archivu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 1996 až 2001 bylo pod názvem Infoparty uspořádáno celkem třicet přednášek doplněných promítáním spojeným s dotazy a diskusí. Mezi témata představená v rámci těchto přednášek patřily:&lt;br /&gt;
* právní aspekty provozování informačních systémů a poskytování informačních služeb informační zdroje pro sociální a humanitní obory ve světových databázových centrech&lt;br /&gt;
* zdroje informací o Evropské unii na internetu&lt;br /&gt;
* systém patentových informací a elektronické seriály v ČR. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Byl také vydáván občasník &amp;quot;''Zpravodaj ČIS''&amp;quot;. Obsahoval informace o činnosti ČIS, programy odborných akcí a články na odborná témata.&amp;lt;ref&amp;gt;Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Asociace knihoven vysokých škol ČR - AKVŠ ČR''' ===&lt;br /&gt;
Záměr ustavit Asociaci knihoven vysokých škol ČR byl poprvé veřejně představen a projednán na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v roce 1999 v Ostravě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakládajícími členy Asociace se v roce 2001stalo 21 veřejných vysokých škol (celkem bylo v době vzniku Asociace v České republice 24 veřejných vysokých škol). Zájem o členství v Asociaci projevily i další české vysoké školy, kterým však v členství, nikoliv ve spolupráci, brání právní důvody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní programové cíle Asociace vysokých škol:&lt;br /&gt;
* zastupovat vysokoškolské knihovny při takových jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému&lt;br /&gt;
* hájit a prosazovat zájmy vysokých škol a jejich knihoven při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů&lt;br /&gt;
* vytvořit základnu pro spolupráci (rozvoj, vzdělávání, zvyšování kvality, řešení odborných problémů apod.) na národní i mezinárodní úrovni. .&amp;lt;ref&amp;gt;Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== REFERENCE ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''POUŽITÁ LITERATURA''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CEJPEK, jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''KLÍČOVÁ SLOVA''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovnické spolky, osobnosti knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A9_knihovnick%C3%A9_spolky&amp;diff=27243</id>
		<title>České knihovnické spolky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C4%8Cesk%C3%A9_knihovnick%C3%A9_spolky&amp;diff=27243"/>
		<updated>2015-12-17T19:34:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: Založena nová stránka s textem „== '''České knihovnické spolky''' == Knihovnické spolky sdružují lidi se zájmem o knihovnictví s cílem zlepšovat kvalitu služeb v knihovnách.  …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''České knihovnické spolky''' ==&lt;br /&gt;
Knihovnické spolky sdružují lidi se zájmem o knihovnictví s cílem zlepšovat kvalitu služeb v knihovnách.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== * HISTORIE ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Knihovní odbor Svazu osvětového''' ===&lt;br /&gt;
Za bezprostředního předchůdce našeho prvního knihovnického spolku můžeme považovat knihovní odbor Svazu osvětového. Svaz osvětový vznikl v roce 1905 a jeho knihovní odbor se ustavil v březnu 1906. Knihovnímu odboru nejprve předsedal [[Václav Tille]], v krátké době však převzal předsednictví [[Zdeněk Václav Tobolka]]. Program vypracoval, a posléze, se stal, místopředsedou knihovního odboru, básník [[Antonín Sova]].&lt;br /&gt;
Knihovní odbor se chtěl starat o existující knihovny a čítárny, vybudovat vzornou knihovnu a působit na zakládání nových. Také pořádal přednášky a kurzy o lidovém knihovnictví pro studenty, učitele a lidi, kteří spravovali knihovny. Za účelem správy knihoven vydal příručku a seznamy knih, které by měly v knihovnách být.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''Spolek československých knihovníků a jejich přátel''' ===&lt;br /&gt;
Vydání [[první knihovní zákon | prvního knihovnického zákona]] v roce 1919, přineslo novou etapu českého knihovnictví. S ním spojený rozmach veřejných, vědeckých a administrativních knihoven, si žádal vytvoření samostatného knihovnického spolku. Stalo se tak 1. června 1919, na podnět Z. V. Tobolky a vnikl '''Spolek československých knihovníků a jejich přátel'''. &lt;br /&gt;
Prvním předsedou spolku byl zvolen [[Josef Volf | dr. Josef Volf]], vrchní knihovník v [[knihovna Národního muzea v Praze | knihovně Národního muzea v Praze]]. &lt;br /&gt;
Zpočátku působil spolek pouze v Čechách, později rozšířil svou činnost na Moravu, Slezsko a Slovensko. &lt;br /&gt;
V prvních letech, jak uvádí ve své knize Jiří Cejpek,&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&amp;lt;/ref&amp;gt; neplnil Spolek československých knihovníků příliš dobře svou funkci. &lt;br /&gt;
S příchodem mladé knihovnické generace v čele s [[Bohuslav Koutník | Bohuslavem Koutníkem]], se podařilo skoncovat s počáteční stagnací činnosti spolku. B. Koutník svolal během roku 1921 dvě setkání absolventů [[Státní knihovnická škola | Státní knihovnické školy]], učitelů a pražských knihovníků, kde přednesl návrhy na oživení činnosti spolku, zejména na vydávání odborného knihovnického časopisu. Teprve pak začal spolek pořádat přednášky, hájit požadavky knihovnického povolání a popularizovat knihovnictví na veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve spolku dále působili např.:&lt;br /&gt;
* [[Josef Volf]] &lt;br /&gt;
* [[Jan Emler]], ředitel Univerzitní knihovny v Bratislavě&lt;br /&gt;
* [[Stanislav Stuna]], odborný rada na ministerstvu spravedlnosti&lt;br /&gt;
* [[Bohuslav Koutník]], knihovník v tiskovém odboru presidia ministerské rady&lt;br /&gt;
* [[František Soukup]], knihovník Městské knihovny v Praze&lt;br /&gt;
* [[Cyril Straka]] - převor a knihovník na Strahově&lt;br /&gt;
* [[Flora Kleinschnitzová]], asistentka Veřejné a univerzitní knihovny v Praze.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Výbor doplňovali další čtyři přísedící a zasedal v místnostech nově zřízené Státní knihovnické školy, která sídlila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z činností spolku:&lt;br /&gt;
* Ustavil zvláštní sekci knihovníků vědeckých knihoven&lt;br /&gt;
* Založil Knihovnické muzeum a archiv&lt;br /&gt;
* V červenci 1922 uspořádal v Praze [[1. sjezd československých knihovníků]]&lt;br /&gt;
* V roce 1922 zahájil vydávání samostatného časopisu pod názvem „[[Časopis československých knihovníků]]“&lt;br /&gt;
* Od roku 1924 vycházela spolková knihovnická edice „[[Knihovna Časopisu československých knihovníků]]&amp;quot;, v jejímž rámci vyšlo patnáct ročníků „[[Bibliografie československé knihovědy]]“   &lt;br /&gt;
* Navázal první mezinárodní styky - a to s francouzskými knihovníky. Zástupci spolku dr. Emler, dr. Thon a dr. Tobolka byly pozvání na sjezd francouzských knihovníků, který se konal od 3. do 9. dubna 1923 v Paříži. Na doprovodné výstavě bylo prezentováno československé knihovnictví.&lt;br /&gt;
* V roce 1926 uspořádal,v budově Národního muzea v Praze, Mezinárodní kongres knihovníků a přátel knihy. Vedle Spolku československých knihovníků se na jeho přípravě podílely [[Svaz knihkupců a nakladatelů ČSR]], [[Kroužek českých exlibristů]], [[Vědecký ústav vojenský]], [[Spolek českých bibliofilů]], [[Společenstvo knihařů]], [[Muzeum československé knihy v Praze]]&lt;br /&gt;
* Tento kongres také významně přispěl ke vzniku mezinárodní knihovnické asociace ([[International Federation of Library Associations]]- IFLA), zejména zásluhou Z. V. Tobolky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''SVOK''' ===&lt;br /&gt;
Členové z řad veřejných knihovníků kritizovali vedení Spolku československých knihovníků, protože se dle jejich názoru dostatečně nezabývalo problémy veřejných knihoven. Proto se v lednu 1927 ustavil v Brně '''„Spolek veřejných obecních knihovníků – SVOK“.''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předsedou spolku se stal [[Jiří Mahen]], který působil od konce roku 1920 jako vedoucí [[Městská veřejná knihovna v Brně |Městské veřejné knihovny v Brně]], místopředsedou byl zvolen [[Ladislav Piazza]] a jednatelem [[Stanislav Rambousek]]. Byly schváleny stanovy a bylo započato s organizací župních odborů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. sjezd Spolku veřejných knihovníků obecních se konal 28. srpna 1927 ve Znojmě, a Jiří Mahen zde přednesl své představy o veřejných knihovnách a o &amp;quot;čtení jako instituci národní&amp;quot;. Okruh 12 tam přednesených otázek v podstatě odpovídal 12 skupinám otázek známé ankety, kterou později inicioval. Anketa shrnuje otázky, které znepokojovaly knihovníky veřejných knihoven. Odpovědi na ně vyšly v publikaci, které dal Mahen název &amp;quot;''Knihovna jako instituce národní''&amp;quot;. SVOK ji vydal za finanční podpory ministerstva školství a národní osvěty v dubnu 1928.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jiří Mahen nechtěl ustavením SVOK konkurovat Spolku čsl. knihovníků, jak to objasnil v dopise zaslaném pražskému spolku 22. března 1920, kde napsal: ''„Musíme probojovat pro veřejné knihovny rozhodně lepší poměry a musíme jít do tohoto boje nezatíženi žádnou akcí nebo poměry, v nichž by se nevykrystalizoval náš boj tak výrazně, jak jest nutno“.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Československá knihovědná společnost''' ===&lt;br /&gt;
V průběhu roku 1929 oslabil Tobolkův vliv ve Spolku československých knihovníků, a proto z něj vystoupil a v lednu 1930 založil, spolu s dalšími knihovníky '''Československou knihovědnou společnost'''.&lt;br /&gt;
Jejím hlavním cílem byla podpora teoretické činnosti v [[bibliologie | bibliologii]], [[bibliografie|bibliografii]] a [[knihovnictví]]. Byla otevřena jen pro erudované vysokoškolsky vzdělané knihovníky. Zvláštní náplní činnosti Společnosti byla její orientace na slovanskou knihovědu, což se odrazilo i v názvu časopisu, který vydávala – „[[Slovanská knihověda]]“.&lt;br /&gt;
Společnost se soustřeďovala především na přednáškovou a publikační činnost. Dalším jim vydávaným časopisem byly „[[Rozpravy Československé společnosti knihovědné]]“&lt;br /&gt;
Nepovažovala se za stavovskou organizaci, a proto se nepodílela na řešení aktuálních otázek československého knihovnictví.&lt;br /&gt;
V jejím čele stáli, např. tyto osobnosti: &lt;br /&gt;
* Zdeněk Václav Tobolka &lt;br /&gt;
* [[Gustav Friedrich]] &lt;br /&gt;
* [[Jaromír Borecký]] &lt;br /&gt;
* [[Karel Galla]] &lt;br /&gt;
* [[Jan Emler]] &lt;br /&gt;
* [[Josef Bečka]]&lt;br /&gt;
* [[Karel Mikula]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roztříštěnost spolkové knihovnické činnosti byla dokonána, když v roce 1932 vzniklo ještě Sdružení venkovských knihovníků při Svobodném učení selském, což byla organizace Agrární strany. Spolková roztříštěnost – působící v neprospěch rozvoje knihoven – trvala prakticky až do doby poválečné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Ústřední spolek československých knihovníků''' ===&lt;br /&gt;
V zájmu společné obrany knihovnických záležitostí bylo, zejména v době vrcholící hospodářské krize, opět spojit své síly a vytvořit společnou základnu k prosazování knihovnických požadavků. A proto, zejména z iniciativy Jiřího Mahena došlo v Masarykově lidovýchovném ústavu ke sloučení spolků a vzniku nového '''Ústředního spolku československých knihovníků'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spolek se dělil na tři sekce a dvě komise:&lt;br /&gt;
* sekce veřejných obecních knihovníků  - předseda Jiří Mahen&lt;br /&gt;
* sekce vědeckých knihoven - předseda Josef Volf&lt;br /&gt;
* sekce sociální - předseda [[Vladimír Motyčka]] &lt;br /&gt;
* komise pro mezinárodní styky - předseda [[Jindřich Kubíček]]&lt;br /&gt;
* bibliografická sekce - předseda [[Ladislav Jan Živný]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Národní výbor knihovnictví''' ===&lt;br /&gt;
V květnu 1945 vznikl Národní výbor knihovnictví, který byl složen ze členů Ústředního spolku československých knihovníků a Československé knihovědné společnosti. Národní výbor knihovnictví sestavil plán na rekonstrukci knihovnictví, které bylo zasaženo válkou, a veškeré spolky spojil do společného Svazu českých knihovníků.&amp;lt;ref&amp;gt;UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== * '''SOUČANOST''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''SDRUK - Sdružení knihoven ČR''' ===&lt;br /&gt;
Sdružení knihoven České republiky bylo ustaveno v prosinci 1992 jako nadace s cílem koordinovat spolupráci a napomáhat rozvoji odborných a veřejných knihoven.&lt;br /&gt;
V r. 1998 se transformovalo Sdružení knihoven v zájmové sdružení právnických osob, jehož účelem je podpora demokracie zpřístupňováním kulturního bohatství a informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
Zakládajícími členy bylo devět státních vědeckých knihoven –&lt;br /&gt;
V Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a v Ústí nad Labem&lt;br /&gt;
V roce 1993 připojilo dalších dvanáct vědeckých a odborných knihoven. Aktuálně má SDRUK 45 členů.&lt;br /&gt;
Členové Sdružení - odborné a vědecké knihovny:&lt;br /&gt;
* připravují koncepční řešení v doplňování, zpracování a zpřístupňování knihovních fondů,&lt;br /&gt;
* kooperativně zajišťují informační zdroje a jednotný přístup k nim,&lt;br /&gt;
* společně poskytují knihovní služby bez ohledu na jejich charakter či místo realizace,&lt;br /&gt;
* analyzují a vybírají vhodné technologie pro knihovnické procesy včetně vývoje metodik jejich aplikace,&lt;br /&gt;
* spolupracují při záchraně knihovních fondů jejich restaurováním, vhodným uchováváním a digitalizací,&lt;br /&gt;
* koordinují přípravu a sdílení metodik k informačnímu vzdělávání uživatelů,&lt;br /&gt;
* organizují konference, semináře, školení a odborné porady a vydávají odborné publikace.&amp;lt;ref&amp;gt;Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''SKIP'''  ===&lt;br /&gt;
Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP) je dobrovolnou profesní a stavovskou organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdružení. Jeho posláním je usilovat o soustavné zvyšování úrovně knihovnické a informační práce a s tím spojené prestiže oboru a o to, aby ze strany státu, zřizovatelů knihoven a informačních institucí byly vytvářeny příznivé podmínky pro jejich rozvoj a činnost. Sdružuje na 1 500 členů a je organizován na regionálním principu a má 11 regionálních výborů.&lt;br /&gt;
Po odborné linii zajišťují činnost sekce (knihovníků trenérů paměti, veřejných knihoven, vzdělávání, zaměstnavatelská), kluby (dětských knihoven, školních knihoven, tvořivých knihovníků, vysokoškolských knihovníků, frankofonní, klub lékařských knihoven) a komise (ediční, pro zahraniční styky).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Z činností SKIP:'''====&lt;br /&gt;
* podílí se na tvorbě a realizaci koncepcí oboru a jeho legislativy&lt;br /&gt;
* účastní se odborné přípravy specialistů a přispívá k celoživotnímu vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků, zejména pořádáním odborných akcí&lt;br /&gt;
* spolupracuje se vzdělávacími institucemi a dalšími organizacemi, které se doma i v zahraničí zabývají knihovnictvím a informační činností&lt;br /&gt;
* rozvíjí kontakty s profesními spolky a organizacemi stejného nebo podobného zaměření doma i v zahraničí, je členem Mezinárodní federace knihovnických asociací - [[IFLA]] a [[EBLIDA]]&lt;br /&gt;
* organizuje společenské akce pro knihovníky a informační pracovníky&lt;br /&gt;
* vydává 4x ročně svazové periodikum [[&amp;quot;Bulletin SKIP&amp;quot;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== '''Pravidelné akce SKIP:'''====&lt;br /&gt;
* celostátní konference ''&amp;quot;'''Knihovny současnosti'''&amp;quot;'' (spolupořadatel)&lt;br /&gt;
* celostátní propagační akce ''&amp;quot;'''Týden knihoven'''&amp;quot;''&lt;br /&gt;
* ''&amp;quot;'''Knihovnická dílna'''&amp;quot;'' - setkání k aktuálním otázkám veřejných knihoven&lt;br /&gt;
* ''&amp;quot;'''Noc s Andersenem'''&amp;quot;,'' ''&amp;quot;'''Kde končí svět'''&amp;quot;'' - akce podporující dětské čtenářství&lt;br /&gt;
* ''&amp;quot;'''Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě'''&amp;quot;'' - seminář o kooperaci paměťových institucí&lt;br /&gt;
* zastupování knihoven ve vztahu k ochranným autorským organizacím při půjčování zvukových dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Česká informační společnost, o. s. – ČIS''' ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Je sdružení občanů, kteří pracují v některém z oborů zabývajících vyhledáváním, uchováváním a zpřístupňováním informací odborného (vědeckého, technického, ekonomického, medicínského apod.) charakteru. Jedná se zejména o informační pracovníky, archiváře, bibliografy, knihovníky a administrátory informačních systémů v informačních institucích a další příbuzné profese. &lt;br /&gt;
Společnost byla založena v roce 1990 a stala se také jednou ze zakládajících společností Českého svazu vědecko-technických společností (ČSVTS) &lt;br /&gt;
V době svého vzniku měla ČIS pobočky ve Státním ústředním archivu v Praze, Státní vědecké knihovně v Plzni, Ústavu zemědělských a potravinářských informací v Praze a ve Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně v Hradci Králové.&lt;br /&gt;
V současné době má ČIS pobočku pouze při Národním archivu.&lt;br /&gt;
V letech 1996 až 2001 bylo pod názvem Infoparty uspořádáno celkem třicet přednášek doplněných promítáním spojeným s dotazy a diskusí. Mezi témata představená v rámci těchto přednášek patřily:&lt;br /&gt;
* právní aspekty provozování informačních systémů a poskytování informačních služeb informační zdroje pro sociální a humanitní obory ve světových databázových centrech&lt;br /&gt;
* zdroje informací o Evropské unii na internetu&lt;br /&gt;
* systém patentových informací a elektronické seriály v ČR. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Byl také vydáván občasník &amp;quot;''Zpravodaj ČIS''&amp;quot;. Obsahoval informace o činnosti ČIS, programy odborných akcí a články na odborná témata.&amp;lt;ref&amp;gt;Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Asociace knihoven vysokých škol ČR - AKVŠ ČR''' ===&lt;br /&gt;
Záměr ustavit Asociaci knihoven vysokých škol ČR byl poprvé veřejně představen a projednán na Celostátní poradě vysokoškolských knihoven v roce 1999 v Ostravě. Zakládajícími členy Asociace se v roce 2001stalo 21 veřejných vysokých škol (celkem bylo v době vzniku Asociace v České republice 24 veřejných vysokých škol). Zájem o členství v Asociaci projevily i další české vysoké školy, kterým však v členství, nikoliv ve spolupráci, brání právní důvody.&lt;br /&gt;
Základní programové cíle Asociace vysokých škol:&lt;br /&gt;
* zastupovat vysokoškolské knihovny při takových jednáních, která se týkají koncepce a naplňování státní informační politiky a národního knihovního systému&lt;br /&gt;
* hájit a prosazovat zájmy vysokých škol a jejich knihoven při jednáních s organizacemi z oblasti vzdělávacích, komunikačních a informačních technologií, zejména s producenty a distributory informačních zdrojů&lt;br /&gt;
* vytvořit základnu pro spolupráci (rozvoj, vzdělávání, zvyšování kvality, řešení odborných problémů apod.) na národní i mezinárodní úrovni. .&amp;lt;ref&amp;gt;Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== REFERENCE ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''POUŽITÁ LITERATURA''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CEJPEK, jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 1.dotisk 2.vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0323-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BURGETOVÁ, Jarmila. Knihovnické spolky v předmnichovské Československé republice. Knihovna plus [online]. 2012, (2) [cit. 2015-12-17]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/burget.htm &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
UCHOČOVÁ, Jana. Knihovnické spolky. WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Knihovnick%C3%A9_spolky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sdruk [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.sdruk.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úvod — SKIP [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.skipcr.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Česká informační společnost, o.s.: Home [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: www.cisvts.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace knihoven vysokých škol České republiky [online]. [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''KLÍČOVÁ SLOVA''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovnické spolky, osobnosti knihovnictví&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=16231</id>
		<title>Problémy citačních indexů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=16231"/>
		<updated>2015-01-30T18:20:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Citační index''', též citační rejstřík, je [[databázový nástroj]], pro [[citační analýza|citační analýzu]] který  umožňuje  mapování vědy, prestiže autorů,časopisů nebo oborů a sleduje, kolikrát a kde byla určitá práce citována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rejstřík vytvářel [[Institut of Scientific Information]] v Kalifornii, zkráceně [[ISI]], který byl založen &lt;br /&gt;
[[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] v r.1960. historicky na něj navazuje [[Thomson Reuters -Web of Science]]. Dnes je součástí [[the Intellectual Property &amp;amp; Science business of  Thomson Reuters]]&amp;lt;ref&amp;gt;Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Příklady citačních indexů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SSCIE''' = '''Science Citation Index Expanded'''-od roku 1900 do současnosti.Indexuje více než 7100 důležitých časopisů ze 150 vědních disciplín. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SSCI''' = '''Social Science Citation Index''' – zaměřený na společenské vědy a oblast přírodních a technických věd&lt;br /&gt;
'''A&amp;amp;HCI''' = '''Arts and Humanities Citation Index''' – uměnovědné a humanistické obory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Conference Proceedings Citation Index''' - Indexuje  příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou dostupné v rámci [[ISI Web of Science|databáze ISI Web of Science]], analytické výsledky z těchto dat jsou&lt;br /&gt;
podrobně vypracovávány v [[Journal Citation Reports|databázi Journal Citation Reports]].&amp;lt;ref&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy citačních rejstříků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Polytematické'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Thomson Reuters]] / [[ISI]]  (http://webofknowledge.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scopus]] (http://www.scopus.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scholar Google]]  (http://scholar.google.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Oborové'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[databáze Medline]]  (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Specializované'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Patentový citační rejstřík]] Derwent, Dialoq..&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Z citačního indexu lze zjistit ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kým a kolikrát byl autor citovaný za určité období.&lt;br /&gt;
* V jakých [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojích]] byl autor citován.&lt;br /&gt;
* Kolikrát autor citoval, v určitém období, jiné autory.&lt;br /&gt;
* Adresu instituce, kde autor  pracuje. &lt;br /&gt;
* Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice.&lt;br /&gt;
* Uznávané autority ve vědě.&lt;br /&gt;
* Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti.&lt;br /&gt;
* Z jakých informačních zdrojů autor vychází.&lt;br /&gt;
* V kterých časopisech nejčastěji publikuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy citačních indexů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Různorodost oborů, používání jiných rejstříků ===&lt;br /&gt;
* Má smysl porovnávat jen stejné obory, protože [[citační zvyklosti]] se v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Vysokou citovanost mají práce z úzkého oboru, [[přehledové články]] a některé [[metodické práce]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nadřazenost [[multidisciplinární časopisy|multidisciplinárních  časopisů]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Podobnost s [[informetrie|informetrií]] a [[scientometrie|scientometrií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Špatný přístup k citacím ===&lt;br /&gt;
* Nezasloužená citovanost  (šéfové, drobná spolupráce)&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Zneužití „mocenského&amp;quot; postavení nebo proto, že jedinec k práci přispěl nějakou drobností &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Autocitace – je citace kterýmkoliv spoluautorem tvoří cca 1/3 všech citací, u některých citacích až 90%.&lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
=== Kvantitativní nikoli kvalitativní metoda ===&lt;br /&gt;
* Velmi dobré publikace mají málo citací, desítky výjimečně stovky.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* S nárůstem informací vzniká problém jejich spolehlivosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zastarávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Některé obory mohou být v určité době upřednostňovány a v případě poklesu zájmu stárne i jejich citovanost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Otázky motivace citování ===&lt;br /&gt;
Tedy, zda se skutečně cituje z hlediska citačních výpočtů, nebo proto, že:&lt;br /&gt;
* v určitém oboru může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem&lt;br /&gt;
* upřednostňuje se spoluautorství v publikacích&lt;br /&gt;
 &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Shrnutí ===&lt;br /&gt;
Citační indexy pomáhají při vědecké práci a tvorbě odborných článků, ale je třeba přihlížet k výše uvedeným problémům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A jak uvádí M. Souček: „ ''Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“''&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat... en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvantitativní metody informační vědy]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
citační indexy, citační analýza, databáze&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=16122</id>
		<title>Problémy citačních indexů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=16122"/>
		<updated>2015-01-29T21:11:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Citační index''', též citační rejstřík, je [[databázový nástroj]], pro [[citační analýza|citační analýzu]] který  umožňuje  mapování vědy, prestiže autorů,časopisů nebo oborů a sleduje, kolikrát a kde byla určitá práce citována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rejstřík vytvářel [[Institut of Scientific Information]] v Kalifornii, zkráceně [[ISI]], který byl založen &lt;br /&gt;
[[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] v r.1960. historicky na něj navazuje [[Thomson Reuters -Web of Science]]. Dnes je součástí [[the Intellectual Property &amp;amp; Science business of  Thomson Reuters]]&amp;lt;ref&amp;gt;Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Příklady citačních indexů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SSCIE''' = '''Science Citation Index Expanded'''-od roku 1900 do současnosti.Indexuje více než 7100 důležitých časopisů ze 150 vědních disciplín. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SSCI''' = '''Social Science Citation Index''' – zaměřený na společenské vědy a oblast přírodních a technických věd&lt;br /&gt;
'''A&amp;amp;HCI''' = '''Arts and Humanities Citation Index''' – uměnovědné a humanistické obory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Conference Proceedings Citation Index''' - Indexuje  příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou dostupné v rámci [[ISI Web of Science|databáze ISI Web of Science]], analytické výsledky z těchto dat jsou&lt;br /&gt;
podrobně vypracovávány v [[Journal Citation Reports|databázi Journal Citation Reports]].&amp;lt;ref&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy citačních rejstříků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Polytematické'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Thomson Reuters]] / [[ISI]]  (http://webofknowledge.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scopus]] (http://www.scopus.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scholar Google]]  (http://scholar.google.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Oborové'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[databáze Medline]]  (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Specializované'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Patentový citační rejstřík]] Derwent, Dialoq..&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Z citačního indexu lze zjistit ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kým a kolikrát byl autor citovaný za určité období.&lt;br /&gt;
* V jakých [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojích]] byl autor citován.&lt;br /&gt;
* Kolikrát autor citoval, v určitém období, jiné autory.&lt;br /&gt;
* Adresu instituce, kde autor  pracuje. &lt;br /&gt;
* Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice.&lt;br /&gt;
* Uznávané autority ve vědě.&lt;br /&gt;
* Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti.&lt;br /&gt;
* Z jakých informačních zdrojů autor vychází.&lt;br /&gt;
* V kterých časopisech nejčastěji publikuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy citačních indexů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Různorodost oborů, používání jiných rejstříků ===&lt;br /&gt;
* Má smysl porovnávat jen stejné obory, protože [[citační zvyklosti]] se v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Vysokou citovanost mají práce z úzkého oboru, [[přehledové články]] a některé [[metodické práce]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* V určitém oboru také může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nadřazenost [[multidisciplinární časopisy|multidisciplinárních  časopisů]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Spoluautorství v publikacích.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Podobnost s [[informetrie|informetrií]] a [[scientometrie|scientometrií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Špatný přístup k citacím ===&lt;br /&gt;
* Nezasloužená citovanost  (šéfové, drobná spolupráce)&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Zneužití „mocenského&amp;quot; postavení nebo proto, že jedinec k práci přispěl nějakou drobností &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Autocitace – je citace kterýmkoliv spoluautorem tvoří cca 1/3 všech citací, u některých citacích až 90%.&lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
=== Kvantitativní nikoli kvalitativní metoda ===&lt;br /&gt;
* Velmi dobré publikace mají málo citací, desítky výjimečně stovky.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* S nárůstem informací vzniká problém jejich spolehlivosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zastarávání ===&lt;br /&gt;
* Některé obory jsou v určité době upřednostňovány a v případě poklesu zájmu stárne i jejich citovanost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mnohoznačnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Otázky motivace citování ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Shrnutí ===&lt;br /&gt;
M. Souček: „ ''Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“''&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat... en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvantitativní metody informační vědy]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
citační indexy, citační analýza, databáze&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=16114</id>
		<title>Etika informačního specialisty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=16114"/>
		<updated>2015-01-29T20:19:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Způsob jednání a chování [[informační specialista|informačního specialisty]] při práci s [[informace|informacemi]]. Toto jednání a chování by mělo být v souladu s morálními, právními a lidskými hledisky.&lt;br /&gt;
K. Janoš &lt;br /&gt;
uvádí, že každá lidská činnost, každá profese vyžaduje uplatňování morálních principů, neboť to činí člověka člověkem. A dále budou-li zprostředkovatelé informací známí svými ušlechtilými morálními postoji, získají větší úctu uživatelů a dodají i vážnost svému povolání.&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
B. Drobíková uvádí hermeneutické otázky se kterými se informační specialista potýká v závislosti na přísunu [[ informace|fixovaných informací]], jejich porozumění, zpracování a vyhledávání.&amp;lt;ref&amp;gt;DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto otázky tedy můžeme shrnout názvem:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etika přístupu k uživatelům===&lt;br /&gt;
* Jaké informace získat, jak interpretovat zájem uživatelů a vyjít jim vstříct?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jak informace zpracovat, aby jim uživatelé porozuměli?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Je interpretace informace  a porozumění jí konzistentí v čase?&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Jak informace uložit do [[systém řízení báze dat|báze dat]], tak aby byly kdykoliv v budoucnosti přístupné, bez ohledu na [[vývoj nových technologií v počítačovém průmyslu]]?&lt;br /&gt;
* Jak vyhledat informace, které byly uloženy člověkem s jiným předporozuměním ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Schopnosti informačního pracovníka====&lt;br /&gt;
* Schopnost zformulovat [[data]] do podoby použitelných informací a pomoci uživateli, jak v záplavě informací nacházet, vybírat a kriticky posuzovat ty které jsou relevantní.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Uvědomění si, že lidské poznání velmi rychle postupuje a v žádném bodě v čase není možno popsat informaci naprosto adekvátně.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Usilování o všestrannou dostupnost informací, bez ohledu na místo jejich uložení a učit se novým technologiím. &lt;br /&gt;
* Vzdělávání se v [[sociálně - komunikační vědy|sociálně – komunikačních vědách]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etika informačního pracovníka z hlediska práva ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k intelektuálnímu vlastnictví autorů ([[copyright]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k jedinci, který má právo na [[svobodný přístup k informacím]] a k [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačním zdrojům]], bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv [[Cenzura|cenzury]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb jedincům, bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a sociální status.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Etika informačního pracovníka z hlediska morálky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k soukromí uživatelů dat, jednotlivec se sám rozhoduje, zda odhalí vlastní identitu při sdělování informací. J. Burgetová uvádí ochranu soukromí jednotlivce jako jeden z hlavních cílů [[komunikační síť|komunikační sítě]].&amp;lt;ref&amp;gt;BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip srozumitelné, přesné a věrohodné reprezentace dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Sdělování informací, které jsou pravdivé, vyloučit polopravdy, dvojsmysly apod.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip nepoškozování, nezneužívání a nefalzifikování dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip důvěrnosti – jistota, že informace sdělovaná mezi dvěma účastníky a chápána jako důvěrná, nebude odhalena nepovolanému.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip přispívání k tomu, aby informace příznivě působila na morální rozvoj společnosti.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nebýt pasivní k lavině [[pseudoinformace|pseudoinformací]], jejichž následkem  je to, že se stále méně lidí zajímá o duchovní rozvoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: [http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Skip, kodex etiky českých knihovníků. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://skip.nkp.cz/CoKodex.htm skip.nkp.cz/CoKodex.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
morálka, etika, informační pracovník&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vliv_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD_na_distribuci_moci&amp;diff=16106</id>
		<title>Vliv informačních technologií na distribuci moci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vliv_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD_na_distribuci_moci&amp;diff=16106"/>
		<updated>2015-01-29T19:54:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Vliv informačních technologií na distribuci moci''' ukazuje, jak tyto technologie působí na společnost, jakým způsobem jí rozdělují nebo naopak spojují z hlediska přístupu k informacím. A také, jak informační technologie ovlivňují jednotlivce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
J. Cejpek uvádí, že člověk se mění velmi pomalu, jeho základní tužby zůstávají stejné. Velmi rychlý rozvoj informační techniky a technologie, ale ovlivňuje člověka z hlediska jeho vnějšího rámce – zvyky, [[chování]], získávání znalostí, způsob dopravy a výroby, apod. Dále připomíná, že výpočetní a s ní spjatá informační technika je sama o sobě vůči člověku a společnosti neutrální, není hnací silou dějin. Nástroj potlačení či posílení moci, její decentralizace či centralizace z ní činí lidská vůle. Jedinec, celá skupina nebo politická vůle rozhoduje o způsobu jejího použití.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační technologie v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační technologie ===&lt;br /&gt;
Z angličtiny ''[[Informační technologie|Information technology]] – IT'' je jí každý elektronický přístroj, který zpracovává nějaké [[pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informace]] (má schopnost provádět [[algoritmus]]), přijímá [[vstupní data]], zpracovává je a vydává [[data výstupní.]]&amp;lt;ref&amp;gt;Informační technologie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-04].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informatizace společnosti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces pronikání informačních technologií do oborů, které se týkají [[komunikace]] a mezilidských vztahů a mají sociální povahu.&lt;br /&gt;
Změna společnosti z průmyslové na [[Informační společnost|informační]], kterou lze, jak uvádí M. Souček, rozdělit na 3 vzájemně propojené oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''1.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Komputerizace'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* zavádění moderního [[hardware|HW]] a [[software|SW]] do fungování nadnárodních útvarů,státní správy a samosprávy&lt;br /&gt;
'''''2.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Medializace'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[hromadné sdělovací prostředky]] a jimi [[zprostředkovávané informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''3.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Informační gramotnost'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* schopnost uživatelů pracovat s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rysy informační společnosti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[práce s informacemi]]&lt;br /&gt;
* zvýšení objemu potencionálních informací&lt;br /&gt;
* [[digitalizace výrobních provozů]]&lt;br /&gt;
* [[informační systém|centrální informační systémy]]&lt;br /&gt;
* změna struktury řízení společnosti&lt;br /&gt;
* práce na dálku – mimo kancelář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Infrastruktura informační společnosti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Znamená technické zabezpečení podmínek pro šíření informací a rozvoj institucí a [[informační systém|informačních systémů]], dá se rozdělit na dva typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''1.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Technologická infrastruktura'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* technické podmínky fungování IS&lt;br /&gt;
* prochází celou společností jako [[kyberprostor|HW a SW infrastruktura v kyberprostoru]]&lt;br /&gt;
* předpokládá zvyšování [[ komunikační infrastruktura|kapacity komunikační infrastruktury]] ve všech jejích oblastech, rozšíření jejích funkcí a vlastností nasazením výkonnějších [[síťové prvky|síťových prvků]]&lt;br /&gt;
* zahrnuje zavádění vysokorychlostního připojení institucí a domácností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''2.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Organizační infrastruktura'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[informační systém|Informační systémy a aplikace]]&lt;br /&gt;
* [[Informační instituce]]&lt;br /&gt;
* [[Paměťové instituce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce moci ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
M.Souček ji vymezuje jako [[právní prostředí]] ve kterém se pohybujeme.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R.Vlasák připomíná lidé si odjakživa nějak předávali [[zpráva|zprávy]], a způsoby a principy tohoto procesu jsou rozhodujícím faktorem společenského vývoje. Jestliže podstatou politiky je způsob společenské správy, od něhož se odvíjejí další aspekty společenského života je logické, že mezi hlavní faktory, které tento způsob ovlivňují, patří právě postoj jaký politikové zaujímají k [[šíření informací|metodám šíření informací]] ve správním celku. Dá se tedy uvést, že vždy byla uplatňována nějaká forma politiky informační. Ačkoli nebývá toto výslovně uvedeno, [[informační politika]] má vliv na [[komunikace informací|procesy komunikace informací]] a bez tohoto typu ovlivňování, ať už skrytého nebo otevřeného se neobešla a neobejde žádná vládnoucí struktura lidské komunity.&amp;lt;ref&amp;gt;VLASÁK, Rudolf. Informační politika: minulost a současnost v Čechách a ve vyspělých demokraciích. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: texty.jinonice.cuni.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vliv informačních technologií ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Totalitní režimy'''&lt;br /&gt;
* nedůvěra k informačním technologiím&lt;br /&gt;
* podpora [[vertikální komunikace]] potlačení [[horizontální komunikace|komunikace horizontální]] – mocenské orgány podporují zavádění [[komunikační prostředky|komunikačních  prostředků]](např.telefonizace) a vytváření počítačových sítí jen pod kontrolou a v rámci mocenských struktur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Demokratické státy'''&lt;br /&gt;
* snadnější přístup občanů k informacím = lepší podmínky pro demokracii&lt;br /&gt;
* horizontální komunikace podporovaná [[svoboda projevu|svobodou projevu]]&lt;br /&gt;
* kontrola veřejnosti nad politiky&lt;br /&gt;
* vliv na výsledky voleb&lt;br /&gt;
* [[online demokracie]] – [[elektronické referendum|elektronická referenda]] k diskutovaným tématům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Problémy v demokratických státech'''''&lt;br /&gt;
* kontrola státu a firem nad občanem = omezení [[právo na ochranu osobnosti|práva na ochranu osobnosti]]&lt;br /&gt;
* právní normy podchycují také [[život na internetu]]= rozpor s původním posláním internetu, jako svobodného média&lt;br /&gt;
* otázky [[Cenzura (na internetu)|cenzurování internetu]], boj proti [[hackerství|hackerům ]]&lt;br /&gt;
a věci přesahující právní normy.&lt;br /&gt;
* problém vlivu internetu a informačních technologií na  sdílení vlivu a moci  mezi bohatší a chudší vrstvou obyvatel a různě rozvinutých zemí - [[digital divide]] – informační propast &lt;br /&gt;
* vytváření monopolu moci k technice&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
I. Zadražilová: ''&amp;quot;Informace mohou být označeny i jako synonymum moci. Kdo má informace má moc. A naopak – kdo má moc má většinou k dispozici i ty správné informace.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Informace a dezinformace. Inflow: information journal [online]. 2008, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.inflow.cz/informace-dezinformace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZADRAŽILOVÁ, Iva. Informace a dezinformace. Inflow: information journal [online]. 2008, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://www.inflow.cz/informace-dezinformace www.inflow.cz/informace-dezinformace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VLASÁK, Rudolf. Informační politika: minulost a současnost v Čechách a ve vyspělých demokraciích. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://texty.jinonice.cuni.cz/ texty.jinonice.cuni.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie. [http://In:%20Wikipedia:%20the%20free%20encyclopedia%20%5Bonline%5D. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online&amp;lt;nowiki&amp;gt;]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;.] San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-04].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Přístupy k informační vědě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační požadavek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační chování]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační gramotnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digital divide]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informační technologie  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
distribuce moci  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informatizace společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vliv_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD_na_distribuci_moci&amp;diff=16100</id>
		<title>Vliv informačních technologií na distribuci moci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vliv_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD_na_distribuci_moci&amp;diff=16100"/>
		<updated>2015-01-29T19:05:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Vliv informačních technologií na distribuci moci''' ukazuje, jak tyto technologie působí na společnost, jakým způsobem jí rozdělují nebo naopak spojují z hlediska přístupu k informacím. A také, jak informační technologie ovlivňují jednotlivce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
J. Cejpek uvádí, že člověk se mění velmi pomalu, jeho základní tužby zůstávají stejné. Velmi rychlý rozvoj informační techniky a technologie, ale ovlivňuje člověka z hlediska jeho vnějšího rámce – zvyky, [[chování]], získávání znalostí, způsob dopravy a výroby, apod. Dále připomíná, že výpočetní a s ní spjatá informační technika je sama o sobě vůči člověku a společnosti neutrální, není hnací silou dějin. Nástroj potlačení či posílení moci, její decentralizace či centralizace z ní činí lidská vůle. Jedinec, celá skupina nebo politická vůle rozhoduje o způsobu jejího použití.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační technologie v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační technologie ===&lt;br /&gt;
Z angličtiny ''[[Informační technologie|Information technology]] – IT'' je jí každý elektronický přístroj, který zpracovává nějaké [[informace]] (má schopnost provádět [[algoritmus]]), přijímá [[vstupní data]], zpracovává je a vydává [[data výstupní.]]&amp;lt;ref&amp;gt;Informační technologie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-04].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informatizace společnosti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces pronikání informačních technologií do oborů, které se týkají [[komunikace]] a mezilidských vztahů a mají sociální povahu.&lt;br /&gt;
Změna společnosti z průmyslové na [[Informační společnost|informační]], kterou lze, jak uvádí M. Souček, rozdělit na 3 vzájemně propojené oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''1.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Komputerizace'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* zavádění moderního [[HW]] a [[SW]] do fungování nadnárodních útvarů,státní správy a samosprávy&lt;br /&gt;
'''''2.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Medializace'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[hromadné sdělovací prostředky]] a jimi [[zprostředkovávané informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''3.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Informační gramotnost'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* schopnost uživatelů pracovat s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rysy informační společnosti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[práce s informacemi]]&lt;br /&gt;
* zvýšení objemu potencionálních informací&lt;br /&gt;
* [[digitalizace výrobních provozů]]&lt;br /&gt;
* [[informační systémy|centrální informační systémy]]&lt;br /&gt;
* změna struktury řízení společnosti&lt;br /&gt;
* práce na dálku – mimo kancelář&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Infrastruktura informační společnosti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Znamená technické zabezpečení podmínek pro šíření informací a rozvoj institucí a [[informační systémy|informačních systémů]], dá se rozdělit na dva typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''1.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Technologická infrastruktura'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* technické podmínky fungování IS&lt;br /&gt;
* prochází celou společností jako [[HW a SW infrastruktura v kyberprostoru]]&lt;br /&gt;
* předpokládá zvyšování [[ komunikační infrastruktura|kapacity komunikační infrastruktury]] ve všech jejích oblastech, rozšíření jejích funkcí a vlastností nasazením výkonnějších [[síťové prvky|síťových prvků]]&lt;br /&gt;
* zahrnuje zavádění vysokorychlostního připojení institucí a domácností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''2.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Organizační infrastruktura'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační systémy a aplikace]]&lt;br /&gt;
* [[Informační instituce]]&lt;br /&gt;
* [[Paměťové instituce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce moci ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
M.Souček ji vymezuje jako [[právní prostředí]] ve kterém se pohybujeme.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R.Vlasák připomíná lidé si odjakživa nějak předávali [[zpráva|zprávy]], a způsoby a principy tohoto procesu jsou rozhodujícím faktorem společenského vývoje. Jestliže podstatou politiky je způsob společenské správy, od něhož se odvíjejí další aspekty společenského života je logické, že mezi hlavní faktory, které tento způsob ovlivňují, patří právě postoj jaký politikové zaujímají k [[šíření informací|metodám šíření informací]] ve správním celku. Dá se tedy uvést, že vždy byla uplatňována nějaká forma politiky informační. Ačkoli nebývá toto výslovně uvedeno, [[informační politika]] má vliv na [[komunikace informací|procesy komunikace informací]] a bez tohoto typu ovlivňování, ať už skrytého nebo otevřeného se neobešla a neobejde žádná vládnoucí struktura lidské komunity.&amp;lt;ref&amp;gt;VLASÁK, Rudolf. Informační politika: minulost a současnost v Čechách a ve vyspělých demokraciích. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: texty.jinonice.cuni.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vliv informačních technologií ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Totalitní režimy'''&lt;br /&gt;
* nedůvěra k informačním technologiím&lt;br /&gt;
* podpora [[vertikální komunikace]] potlačení [[komunikace horizontální]] – mocenské orgány podporují zavádění [[komunikační prostředky|komunikačních  prostředků]](např.telefonizace) a vytváření počítačových sítí jen pod kontrolou a v rámci mocenských struktur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Demokratické státy'''&lt;br /&gt;
* snadnější přístup občanů k informacím = lepší podmínky pro demokracii&lt;br /&gt;
* horizontální komunikace podporovaná [[svoboda projevu|svobodou projevu]]&lt;br /&gt;
* kontrola veřejnosti nad politiky&lt;br /&gt;
* vliv na výsledky voleb&lt;br /&gt;
* [[online demokracie]] – [[elektronické referendum|elektronická referenda]] k diskutovaným tématům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Problémy v demokratických státech'''''&lt;br /&gt;
* kontrola státu a firem nad občanem = omezení [[právo na ochranu osobnosti|práva na ochranu osobnosti]]&lt;br /&gt;
* právní normy podchycují také [[život na internetu]]= rozpor s původním posláním internetu, jako svobodného média&lt;br /&gt;
* otázky [[Cenzura (na internetu)|cenzurování internetu]], boj proti [[hacker|hackerům ]]&lt;br /&gt;
a věci přesahující právní normy.&lt;br /&gt;
* problém vlivu internetu a informačních technologií na  sdílení vlivu a moci  mezi bohatší a chudší vrstvou obyvatel a různě rozvinutých zemí - [[digital divide]] – informační propast &lt;br /&gt;
* vytváření monopolu moci k technice&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
I. Zadražilová: ''&amp;quot;Informace mohou být označeny i jako synonymum moci. Kdo má informace má moc. A naopak – kdo má moc má většinou k dispozici i ty správné informace.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Informace a dezinformace. Inflow: information journal [online]. 2008, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.inflow.cz/informace-dezinformace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZADRAŽILOVÁ, Iva. Informace a dezinformace. Inflow: information journal [online]. 2008, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://www.inflow.cz/informace-dezinformace www.inflow.cz/informace-dezinformace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VLASÁK, Rudolf. Informační politika: minulost a současnost v Čechách a ve vyspělých demokraciích. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://texty.jinonice.cuni.cz/ texty.jinonice.cuni.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie. [http://In:%20Wikipedia:%20the%20free%20encyclopedia%20%5Bonline%5D. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online&amp;lt;nowiki&amp;gt;]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;.] San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-04].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Přístupy k informační vědě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační požadavek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační chování]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační gramotnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digital divide]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informační technologie  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
distribuce moci  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informatizace společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=16097</id>
		<title>Etika informačního specialisty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=16097"/>
		<updated>2015-01-29T18:15:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Způsob jednání a chování [[informační specialista|informačního specialisty]] při práci s [[informace|informacemi]]. Toto jednání a chování by mělo být v souladu s morálními, právními a lidskými hledisky.&lt;br /&gt;
K. Janoš &lt;br /&gt;
uvádí, že každá lidská činnost, každá profese vyžaduje uplatňování morálních principů, neboť to činí člověka člověkem. A dále budou-li zprostředkovatelé informací známí svými ušlechtilými morálními postoji, získají větší úctu uživatelů a dodají i vážnost svému povolání.&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
B. Drobíková uvádí hermeneutické otázky se kterými se informační specialista potýká v závislosti na přísunu [[fixovaná informace|fixovaných informací]], jejich porozumění, zpracování a vyhledávání.&amp;lt;ref&amp;gt;DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto otázky tedy můžeme shrnout názvem:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etika přístupu k uživatelům===&lt;br /&gt;
* Jaké informace získat, jak interpretovat zájem uživatelů a vyjít jim vstříct?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jak informace zpracovat, aby jim uživatelé porozuměli?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Je interpretace informace  a porozumění jí konzistentí v čase?&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Jak informace uložit do [[báze dat]], tak aby byly kdykoliv v budoucnosti přístupné, bez ohledu na [[vývoj nových technologií v počítačovém průmyslu]]?&lt;br /&gt;
* Jak vyhledat informace, které byly uloženy člověkem s jiným předporozuměním ?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Schopnosti informačního pracovníka====&lt;br /&gt;
* Schopnost zformulovat [[data]] do podoby použitelných informací a pomoci uživateli, jak v záplavě informací nacházet, vybírat a kriticky posuzovat ty které jsou relevantní.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Uvědomění si, že lidské poznání velmi rychle postupuje a v žádném bodě v čase není možno popsat informaci naprosto adekvátně.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Usilování o všestrannou dostupnost informací, bez ohledu na místo jejich uložení a učit se novým technologiím. &lt;br /&gt;
* Vzdělávání se v [[sociálně - komunikační vědy|sociálně – komunikačních vědách]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etika informačního pracovníka z hlediska práva ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k intelektuálnímu vlastnictví autorů ([[copyright]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k jedinci, který má právo na [[svobodný přístup k informacím]] a k [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačním zdrojům]], bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv [[Cenzura|cenzury]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb jedincům, bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a sociální status.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Etika informačního pracovníka z hlediska morálky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k soukromí uživatelů dat, jednotlivec se sám rozhoduje, zda odhalí vlastní identitu při sdělování informací. J. Burgetová uvádí ochranu soukromí jednotlivce jako jeden z hlavních cílů [[komunikační síť|komunikační sítě]].&amp;lt;ref&amp;gt;BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip srozumitelné, přesné a věrohodné reprezentace dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Sdělování informací, které jsou pravdivé, vyloučit polopravdy, dvojsmysly apod.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip nepoškozování, nezneužívání a nefalzifikování dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip důvěrnosti – jistota, že informace sdělovaná mezi dvěma účastníky a chápána jako důvěrná, nebude odhalena nepovolanému.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip přispívání k tomu, aby informace příznivě působila na morální rozvoj společnosti.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nebýt pasivní k lavině [[pseudoinformace|pseudoinformací]], jejichž následkem  je to, že se stále méně lidí zajímá o duchovní rozvoj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: [http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Skip, kodex etiky českých knihovníků. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://skip.nkp.cz/CoKodex.htm skip.nkp.cz/CoKodex.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
morálka, etika, informační pracovník&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon&amp;diff=16091</id>
		<title>Lotkův zákon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon&amp;diff=16091"/>
		<updated>2015-01-29T17:56:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lotkův zákon vědecké produktivity''' publikoval v roce 1926 při srovnávání publikační činnosti chemiků a fyziků '''[[Alfred James Lotka]]''' (1880 – 1949)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon popisuje rozložení počtu odborných autorů podle jejich produkce publikování článků. Lotka podle jejich profesí zjišťoval, kolik publikují vědeckých článků za rok a dlouhodobě. Zjistil, že někteří publikují mnoho článků, více autorů publikuje střední počet článků a nejvíce jich publikuje zřídka. Odvodil vztah mezi frekvencí publikování autorů a zjistil, že pokud víme, kolik autorů publikuje jeden článek,  můžeme zjistit, kolik jich publikuje více.&amp;lt;ref&amp;gt;Bibliometrie výzkum - wikiknihovna. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: 1. wiki.knihovna.cz/index.php/Alfred_James_Lotka &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* podíl autorů jednoho článku je cca 60%, podíl autorů většího počtu titulů klesá&amp;lt;ref name=&amp;quot;pot&amp;quot;&amp;gt;POTOMKOVÁ, J. Bibliometrie pro měřění kvality informací. In:  [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.knihovna.upol.cz/fileadmin/.../biblioPrezentaceKonecnaVerze.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmět zákona ===&lt;br /&gt;
Rozložení autorů podle produkce&lt;br /&gt;
* pokud  '''a&amp;lt;sub&amp;gt;1&amp;lt;/sub&amp;gt;''' autorů publikuje jeden článek, pak '''a&amp;lt;sub&amp;gt;n&amp;lt;/sub&amp;gt;''' bude počet autorů, kteří publikují '''n '''článků '''a&amp;lt;sub&amp;gt;n&amp;lt;/sub&amp;gt; = a&amp;lt;sub&amp;gt;1&amp;lt;/sub&amp;gt; / n&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
* podle tohoto zákona můžeme předem stanovit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe, počet autorů, kteří publikovali jeden článek v dané tematické oblasti.&lt;br /&gt;
* počet autorů s '''n''' tituly činí cca '''1/n&amp;lt;sub&amp;gt;2&amp;lt;/sub&amp;gt;''' z počtu těch, kteří jsou autory pouze '''1''' titulu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pot&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zákon tedy zjišťuje'''&lt;br /&gt;
že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25  autorů, kteří publikují 2 články, 11 autorů publikujících 3 články a 6  autorů, kteří publikují 4 články. Na základě tohoto zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. &lt;br /&gt;
Zákon tedy vyjadřuje vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. &lt;br /&gt;
Na každých &lt;br /&gt;
* 100 autorů = 1 článek&lt;br /&gt;
*  25 autorů = 2 články&lt;br /&gt;
*  11 autorů = 3 články&lt;br /&gt;
*   6 autorů = 4 články&amp;lt;ref&amp;gt;Lotkův zákon - Aleph. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/05/000000510.htm &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěr ===&lt;br /&gt;
Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k měření produktivity vědecké práce.&lt;br /&gt;
Má společný způsob formálního vyjádření jako [[Bradfordův zákon]] rozptylu článků v časopisech a [[Zipfův zákon]] rozptylu slov v textu.&lt;br /&gt;
Je obsahem [[bibliometrie]].&amp;lt;ref&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2015-01-04].   Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* POTOMKOVÁ, J. Bibliometrie pro měřění kvality informací. In:  [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://www.knihovna.upol.cz/fileadmin/.../biblioPrezentaceKonecnaVerze.ppt www.knihovna.upol.cz/fileadmin/.../biblioPrezentaceKonecnaVerze.ppt]KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Bibliometrie výzkum - wikiknihovna. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://1.%20wiki.knihovna.cz/index.php/Alfred_James_Lotka 1. wiki.knihovna.cz/index.php/Alfred_James_Lotka] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Lotkův zákon - Aleph. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/05/000000510.htm aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/05/000000510.htm] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Kvantitativní metody informační vědy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Alfred Lotka, Lotkův zákon, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=15130</id>
		<title>Problémy citačních indexů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=15130"/>
		<updated>2015-01-22T08:41:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: /* Různorodost oborů, používání jiných rejstříků */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Citační index''', též citační rejstřík, je [[databázový nástroj]], pro [[citační analýza|citační analýzu]] který  umožňuje  mapování vědy, prestiže autorů,časopisů nebo oborů a sleduje, kolikrát a kde byla určitá práce citována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rejstřík vytvářel [[Institut of Scientific Information]] v Kalifornii, zkráceně [[ISI]], který byl založen &lt;br /&gt;
[[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] v r.1960. historicky na něj navazuje [[Thomson Reuters -Web of Science]]. Dnes je součástí [[the Intellectual Property &amp;amp; Science business of  Thomson Reuters]]&amp;lt;ref&amp;gt;Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Příklady citačních indexů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SSCIE''' = '''Science Citation Index Expanded'''-od roku 1900 do současnosti. [[Indexace|Indexuje]] více než 7100 důležitých časopisů ze 150 vědních disciplín. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SSCI''' = '''Social Science Citation Index''' – zaměřený na [[společenské vědy]] a oblast [[přírodní a technické vědy|přírodních a technických věd]]&lt;br /&gt;
'''A&amp;amp;HCI''' = '''Arts and Humanities Citation Index''' –   [[uměnovědné a humanistické obory]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Conference Proceedings Citation Index''' - Indexuje  příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou dostupné v rámci [[databáze ISI Web of Science]], analytické výsledky z těchto dat jsou&lt;br /&gt;
podrobně vypracovávány v [[databáze Journal Citation Reports|databázi Journal Citation Reports]].&amp;lt;ref&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy citačních rejstříků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Polytematické'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Thomson Reuters]] / [[ISI]]  (http://webofknowledge.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scopus]] (http://www.scopus.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scholar Google]]  (http://scholar.google.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Oborové'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[databáze Medline]]  (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Specializované'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Patentový citační rejstřík]] Derwent, Dialoq..&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Z citačního indexu lze zjistit ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kým a kolikrát byl autor citovaný za určité období.&lt;br /&gt;
* V jakých [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojích]] byl autor citován.&lt;br /&gt;
* Kolikrát autor citoval, v určitém období, jiné autory.&lt;br /&gt;
* Adresu instituce, kde autor  pracuje. &lt;br /&gt;
* Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice.&lt;br /&gt;
* Uznávané [[autority ve vědě]].&lt;br /&gt;
* Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti.&lt;br /&gt;
* Z jakých informačních zdrojů autor vychází.&lt;br /&gt;
* V kterých časopisech nejčastěji publikuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy citačních indexů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Různorodost oborů, používání jiných rejstříků ===&lt;br /&gt;
* Má smysl porovnávat jen stejné obory, protože [[citační zvyklosti]] se v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Vysokou citovanost mají práce z úzkého oboru, [[přehledové články]] a některé [[metodické práce]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* V určitém oboru také může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nadřazenost [[multidisciplinární časopisy|multidisciplinárních  časopisů]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Spoluautorství v publikacích.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Podobnost s [[informetrie|informetrií]] a [[scientometrie|scientometrií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Špatný přístup k citacím ===&lt;br /&gt;
* Nezasloužená citovanost  (šéfové, drobná spolupráce)&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Zneužití [[mocenské postavení|„mocenského&amp;quot; postavení]] nebo proto, že jedinec k práci přispěl nějakou drobností &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* [[Autocitace]] – je citace kterýmkoliv spoluautorem tvoří cca 1/3 všech citací, u některých citacích až 90%.&lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
=== Kvantitativní nikoli kvalitativní metoda ===&lt;br /&gt;
* Velmi dobré publikace mají málo citací, desítky výjimečně stovky.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* S nárůstem informací vzniká problém jejich spolehlivosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zastarávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mnohoznačnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Otázky motivace citování ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Shrnutí ===&lt;br /&gt;
M. Souček: „ ''Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“''&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat... en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvantitativní metody informační vědy]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
citační indexy, citační analýza, databáze&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=15127</id>
		<title>Etika informačního specialisty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=15127"/>
		<updated>2015-01-22T08:31:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Způsob jednání a chování [[informační specialista|informačního specialisty]] při práci s [[informace|informacemi]]. Toto jednání a chování by mělo být v souladu s morálními, právními a lidskými hledisky.&lt;br /&gt;
[[K. Janoš]] &lt;br /&gt;
uvádí, že každá lidská činnost, každá profese vyžaduje uplatňování morálních principů, neboť to činí člověka člověkem. A dále budou-li zprostředkovatelé informací známí svými ušlechtilými morálními postoji, získají větší úctu uživatelů a dodají i vážnost svému povolání.&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[B. Drobíková]] uvádí [[hermeneutické otázky]] se kterými se [[informační specialista]] potýká v závislosti na přísunu [[fixované informace|fixovaných informací]], jejich porozumění, zpracování a vyhledávání.&amp;lt;ref&amp;gt;DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto otázky tedy můžeme shrnout názvem:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etika přístupu k uživatelům===&lt;br /&gt;
* Jaké informace získat, jak interpretovat zájem uživatelů a vyjít jim vstříct?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jak informace zpracovat, aby jim uživatelé porozuměli?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Je interpretace informace  a porozumění jí [[konzistentí]] v čase?&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Jak informace uložit do [[báze dat]], tak aby byly kdykoliv v budoucnosti přístupné, bez ohledu na [[vývoj nových technologií v počítačovém průmyslu]]?&lt;br /&gt;
* Jak vyhledat informace, které byly uloženy člověkem s jiným [[předporozumění|předporozuměním]]?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Schopnosti informačního pracovníka====&lt;br /&gt;
* Schopnost zformulovat [[data]] do podoby použitelných informací a pomoci uživateli, jak v záplavě informací nacházet, vybírat a kriticky posuzovat ty které jsou [[relevantní]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Uvědomění si, že lidské poznání velmi rychle postupuje a v žádném bodě v čase není možno popsat informaci naprosto adekvátně.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Usilování o všestrannou dostupnost informací, bez ohledu na místo jejich uložení a učit se [[nové technologie|novým technologiím]]. &lt;br /&gt;
* Vzdělávání se v [[sociálně - komunikační vědy|sociálně – komunikačních vědách]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etika informačního pracovníka z hlediska práva ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k intelektuálnímu vlastnictví autorů ([[copyright]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k jedinci, který má právo na [[svobodný přístup k informacím]] a k [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačním zdrojům]], bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv [[Cenzura|cenzury]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb jedincům, bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a [[sociální status]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Etika informačního pracovníka z hlediska morálky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k soukromí uživatelů dat, jednotlivec se sám rozhoduje, zda odhalí vlastní identitu při sdělování informací. [[J. Burgetová]] uvádí ochranu soukromí jednotlivce jako jeden z hlavních cílů [[komunikační sítě]].&amp;lt;ref&amp;gt;BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip srozumitelné, přesné a věrohodné reprezentace dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Sdělování informací, které jsou pravdivé, vyloučit [[polopravda|polopravdy]], [[dvojsmysl|dvojsmysly]] apod.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip nepoškozování, nezneužívání a nefalzifikování dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip důvěrnosti – jistota, že informace sdělovaná mezi dvěma účastníky a chápána jako důvěrná, nebude odhalena nepovolanému.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip přispívání k tomu, aby informace příznivě působila na [[morální rozvoj společnosti]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nebýt pasivní k lavině [[pseudoinformace|pseudoinformací]], jejichž následkem  je to, že se stále méně lidí zajímá o [[duchovní rozvoj]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: [http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Skip, kodex etiky českých knihovníků. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://skip.nkp.cz/CoKodex.htm skip.nkp.cz/CoKodex.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
morálka, etika, informační pracovník&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon&amp;diff=13737</id>
		<title>Lotkův zákon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon&amp;diff=13737"/>
		<updated>2015-01-06T21:28:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Lotkův zákon vědecké produktivity''' publikoval v roce 1926 při srovnávání publikační činnosti chemiků a fyziků '''[[Alfred James Lotka]]''' (1880 – 1949), což byl americký [[matematik]], [[fyzikální chemik]], [[demograf]], [[biofyzik]], [[ekolog]] a [[statistik]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon popisuje rozložení počtu [[odborný autor|odborných autorů]] podle jejich [[produkce publikování článků]]. Lotka podle jejich profesí zjišťoval, kolik publikují [[vědecký článek|vědeckých článků]] za rok a dlouhodobě. Zjistil, že někteří publikují mnoho článků, více autorů publikuje střední počet článků a nejvíce jich publikuje zřídka. Odvodil vztah mezi frekvencí publikování autorů a zjistil, že pokud víme, kolik autorů publikuje jeden článek,  můžeme zjistit, kolik jich publikuje více.&amp;lt;ref&amp;gt;Bibliometrie výzkum - wikiknihovna. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: 1. wiki.knihovna.cz/index.php/Alfred_James_Lotka &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
* podíl autorů jednoho článku je cca 60%, podíl autorů většího počtu titulů klesá&amp;lt;ref&amp;gt;POTOMKOVÁ, J. Bibliometrie pro měřění kvality informací. In:  [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.knihovna.upol.cz/fileadmin/.../biblioPrezentaceKonecnaVerze.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Předmět zákona ===&lt;br /&gt;
Rozložení autorů podle produkce&lt;br /&gt;
* pokud  '''a1''' autorů publikuje jeden článek, pak '''an''' bude počet autorů, kteří publikují '''n'''článků '''an = a1 / n2'''&lt;br /&gt;
* podle tohoto zákona můžeme předem stanovit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe, počet autorů, kteří publikovali jeden článek v dané [[tematická oblast|tematické oblasti]]&lt;br /&gt;
* počet autorů s '''n''' tituly činí cca '''1/n2''' z počtu těch, kteří jsou autory pouze '''1''' titulu.&amp;lt;ref&amp;gt;POTOMKOVÁ, J. Bibliometrie pro měřění kvality informací. In:  [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.knihovna.upol.cz/fileadmin/.../biblioPrezentaceKonecnaVerze.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zákon tedy zjišťuje'''&lt;br /&gt;
že na každých 100 autorů publikující jeden článek připadá 25  autorů, kteří publikují 2 články, 11 autorů, publikující 3 články a 6  autorů, kteří publikují 4 články. Na základě tohoto zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. &lt;br /&gt;
Zákon vyjadřuje vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. &lt;br /&gt;
Na každých &lt;br /&gt;
* 100 autorů = 1 článek&lt;br /&gt;
*  25 autorů = 2 články&lt;br /&gt;
*  11 autorů = 3 články&lt;br /&gt;
*   6 autorů = 4 články&amp;lt;ref&amp;gt;Lotkův zákon - Aleph. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/05/000000510.htm &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závěr ===&lt;br /&gt;
Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k [[měření produktivity vědecké práce]].&lt;br /&gt;
Má společný způsob formálního vyjádření jako [[Bradfordův zákon]] rozptylu článků v časopisech a [[Zipfův zákon]] rozptylu slov v textu.&lt;br /&gt;
Je obsahem [[bibliometrie]].&amp;lt;ref&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2015-01-04].   Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
POTOMKOVÁ, J. Bibliometrie pro měřění kvality informací. In:  [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://www.knihovna.upol.cz/fileadmin/.../biblioPrezentaceKonecnaVerze.ppt www.knihovna.upol.cz/fileadmin/.../biblioPrezentaceKonecnaVerze.ppt]KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrie výzkum - wikiknihovna. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. &lt;br /&gt;
Dostupné z: [http://1.%20wiki.knihovna.cz/index.php/Alfred_James_Lotka 1. wiki.knihovna.cz/index.php/Alfred_James_Lotka] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lotkův zákon - Aleph. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/05/000000510.htm aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/05/000000510.htm] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kvantitativní metody informační vědy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Alfred Lotka, Lotkův zákon, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=13736</id>
		<title>Problémy citačních indexů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=13736"/>
		<updated>2015-01-06T20:45:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Citační index''', též citační rejstřík, je [[databázový nástroj]], pro [[citační analýza|citační analýzu]] který  umožňuje  mapování vědy, prestiže autorů,časopisů nebo oborů a sleduje, kolikrát a kde byla určitá práce citována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rejstřík vytvářel [[Institut of Scientific Information]] v Kalifornii, zkráceně [[ISI]], který byl založen &lt;br /&gt;
[[Eugen Garfield|Eugenem Garfieldem]] v r.1960. historicky na něj navazuje [[Thomson Reuters -Web of Science]]. Dnes je součástí [[the Intellectual Property &amp;amp; Science business of  Thomson Reuters]]&amp;lt;ref&amp;gt;Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Příklady citačních indexů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SSCIE''' = '''Science Citation Index Expanded'''-od roku 1900 do současnosti. [[Indexace|Indexuje]] více než 7100 důležitých časopisů ze 150 vědních disciplín. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SSCI''' = '''Social Science Citation Index''' – zaměřený na [[společenské vědy]] a oblast [[přírodní a technické vědy|přírodních a technických věd]]&lt;br /&gt;
'''A&amp;amp;HCI''' = '''Arts and Humanities Citation Index''' –   [[uměnovědné a humanistické obory]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Conference Proceedings Citation Index''' - Indexuje  příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou dostupné v rámci [[databáze ISI Web of Science]], analytické výsledky z těchto dat jsou&lt;br /&gt;
podrobně vypracovávány v [[databáze Journal Citation Reports|databázi Journal Citation Reports]].&amp;lt;ref&amp;gt;KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy citačních rejstříků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Polytematické'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Thomson Reuters]] / [[ISI]]  (http://webofknowledge.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scopus]] (http://www.scopus.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scholar Google]]  (http://scholar.google.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Oborové'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[databáze Medline]]  (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Specializované'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Patentový citační rejstřík]] Derwent, Dialoq..&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Z citačního indexu lze zjistit ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kým a kolikrát byl autor citovaný za určité období.&lt;br /&gt;
* V jakých [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačních zdrojích]] byl autor citován.&lt;br /&gt;
* Kolikrát autor citoval, v určitém období, jiné autory.&lt;br /&gt;
* Adresu instituce, kde autor  pracuje. &lt;br /&gt;
* Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice.&lt;br /&gt;
* Uznávané [[autority ve vědě]].&lt;br /&gt;
* Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti.&lt;br /&gt;
* Z jakých informačních zdrojů autor vychází.&lt;br /&gt;
* V kterých časopisech nejčastěji publikuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Problémy citačních indexů ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Různorodost oborů, používání jiných rejstříků ===&lt;br /&gt;
* Má smysl porovnávat jen stejné obory, protože [[citační zvyklosti]] se v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Vysokou citovanost mají práce z úzkého oboru, [[přehledové články]] a některé [[metodické práce]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* V určitém oboru také může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nadřazenost [[multidisciplinárních  časopisů]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Spoluautorství v publikacích.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Podobnost s [[infometrie|infometrií]] a [[scientometrie|scientometrií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Špatný přístup k citacím ===&lt;br /&gt;
* Nezasloužená citovanost  (šéfové, drobná spolupráce)&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Zneužití [[mocenské postavení|„mocenského&amp;quot; postavení]] nebo proto, že jedinec k práci přispěl nějakou drobností &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* [[Autocitace]] – je citace kterýmkoliv spoluautorem tvoří cca 1/3 všech citací, u některých citacích až 90%.&lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
=== Kvantitativní nikoli kvalitativní metoda ===&lt;br /&gt;
* Velmi dobré publikace mají málo citací, desítky vyjímečně stovky.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* S nárůstem informací vzniká problém jejich spolehlivosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zastarávání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mnohoznačnost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Otázky motivace citování ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Shrnutí ===&lt;br /&gt;
M.Souček: „ ''Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“''&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat... en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kvantitativní metody informační vědy]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
citační indexy, citační analýza, databáze&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=13657</id>
		<title>Etika informačního specialisty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=13657"/>
		<updated>2015-01-05T21:53:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Způsob jednání a chování [[informační specialista|informačního specialisty]] při práci s [[informace|informacemi]]. Toto jednání a chování by mělo být v souladu s morálními, právními a lidskými hledisky.&lt;br /&gt;
[[K. Janoš]] &lt;br /&gt;
uvádí, že každá lidská činnost, každá profese vyžaduje uplatňování morálních principů, neboť to činí člověka člověkem. A dále budou-li zprostředkovatelé informací známí svými ušlechtilými morálními postoji, získají větší úctu uživatelů a dodají i vážnost svému povolání.&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[B. Drobíková]] uvádí [[hermeneutické otázky]] se kterými se [[informační specialista]] potýká v závislosti na přísunu [[fixované informace|fixovaných informací]], jejich porozumění, zpracování a vyhledávání.&amp;lt;ref&amp;gt;DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto otázky tedy můžeme shrnout názvem:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etika přístupu k uživatelům===&lt;br /&gt;
* Jaké informace získat, jak interpretovat zájem uživatelů a vyjít jim vstříct?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jak informace zpracovat, aby jim uživatelé porozuměli?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Je interpretace informace  a porozumění jí [[konzistentí]] v čase?&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Jak informace uložit do [[báze dat]], tak aby byly kdykoliv v budoucnosti přístupné, bez ohledu na [[vývoj nových technologií v počítačovém průmyslu?]]&lt;br /&gt;
* Jak vyhledat informace, které byly uloženy člověkem s jiným [[předporozuměním]]?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Schopnosti informačního pracovníka====&lt;br /&gt;
* Schopnost zformulovat [[data]] do podoby použitelných informací a pomoci uživateli, jak v záplavě informací nacházet, vybírat a kriticky posuzovat ty které jsou [[relevantní]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Uvědomění si, že lidské poznání velmi rychle postupuje a v žádném bodě v čase není možno popsat informaci naprosto adekvátně.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Usilování o všestrannou dostupnost informací, bez ohledu na místo jejich uložení a učit se [[nové technologie|novým technologiím]]. &lt;br /&gt;
* Vzdělávání se v [[sociálně – komunikačních vědách]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etika informačního pracovníka z hlediska práva ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k intelektuálnímu vlastnictví autorů ([[copyright]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k jedinci, který má právo na [[svobodný přístup k informacím]] a k [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačním zdrojům]], bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv [[Cenzura|cenzury]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb jedincům, bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a [[sociální status]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Etika informačního pracovníka z hlediska morálky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k soukromí uživatelů dat, jednotlivec se sám rozhoduje, zda odhalí vlastní identitu při sdělování informací. [[J. Burgetová]] uvádí ochranu soukromí jednotlivce jako jeden z hlavních cílů [[komunikační sítě]].&amp;lt;ref&amp;gt;BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip srozumitelné, přesné a věrohodné reprezentace dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Sdělování informací, které jsou pravdivé, vyloučit [[polopravdy]], [[dvojsmysly]] apod.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip nepoškozování, nezneužívání a nefalzifikování dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip důvěrnosti – jistota, že informace sdělovaná mezi dvěma účastníky a chápána jako důvěrná, nebude odhalena nepovolanému.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip přispívání k tomu, aby informace příznivě působila na [[morální rozvoj společnosti]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nebýt pasivní k lavině [[pseudoinformace|pseudoinformací]], jejichž následkem  je to, že se stále méně lidí zajímá o [[duchovní rozvoj]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: [http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skip, kodex etiky českých knihovníků. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://skip.nkp.cz/CoKodex.htm skip.nkp.cz/CoKodex.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
morálka, etika, informační pracovník&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vliv_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD_na_distribuci_moci&amp;diff=13656</id>
		<title>Vliv informačních technologií na distribuci moci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vliv_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD_na_distribuci_moci&amp;diff=13656"/>
		<updated>2015-01-05T21:48:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Vliv informačních technologií na distribuci moci''' ukazuje, jak tyto technologie působí na společnost, jakým způsobem jí rozdělují nebo naopak spojují z hlediska přístupu k informacím. A také, jak informační technologie ovlivňují jednotlivce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
J. Cejpek uvádí, že člověk se mění velmi pomalu, jeho základní tužby zůstávají stejné. Velmi rychlý rozvoj informační techniky a technologie, ale ovlivňuje člověka z hlediska jeho vnějšího rámce – zvyky, [[chování]], získávání znalostí, způsob dopravy a výroby, apod. Dále připomíná, že výpočetní a s ní spjatá informační technika je sama o sobě vůči člověku a společnosti neutrální, není hnací silou dějin. Nástroj potlačení či posílení moci, její [[decentralizace]] či [[centralizace]] z ní činí [[lidská vůle]]. Jedinec, celá skupina nebo [[politická vůle]] rozhoduje o způsobu jejího použití.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační technologie v informační společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační technologie ===&lt;br /&gt;
Z angličtiny ''[[Information technology]] – IT'' je jí každý [[elektronický přístroj]], který zpracovává nějaké [[informace]] (má schopnost provádět [[algoritmus]]), přijímá [[vstupní data]], zpracovává je a vydává [[data výstupní.]]&amp;lt;ref&amp;gt;Informační technologie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-04].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informatizace společnosti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces pronikání informačních technologií do oborů, které se týkají [[komunikace]] a [[mezilidské vztahy|mezilidských vztahů]] a mají [[sociální povaha|sociální povahu]].&lt;br /&gt;
Změna společnosti z průmyslové na [[Informační společnost|informační]], kterou lze, jak uvádí M. Souček, rozdělit na 3 vzájemně propojené oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''1.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Komputerizace'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* zavádění moderního [[HW]] a [[SW]] do fungování [[nadnárodní útvary|nadnárodních útvarů]], [[státní správa|státní správy]] a [[samospráva|samosprávy]]&lt;br /&gt;
'''''2.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Medializace'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[hromadné sdělovací prostředky]] a jimi [[zprostředkovávané informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''3.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Informační gramotnost'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* schopnost uživatelů pracovat s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rysy informační společnosti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[práce s informacemi]]&lt;br /&gt;
* [[zvýšení objemu potencionálních informací]]&lt;br /&gt;
* [[digitalizace výrobních provozů]]&lt;br /&gt;
* [[centrální informační systémy]]&lt;br /&gt;
* [[změna struktury řízení společnosti]]&lt;br /&gt;
* [[práce na dálku – mimo kancelář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Infrastruktura informační společnosti ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Znamená technické zabezpečení podmínek pro [[šíření informací]] a [[rozvoj institucí a informačních systémů]], dá se rozdělit na dva typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''1.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Technologická infrastruktura'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[technické podmínky fungování IS]]&lt;br /&gt;
* prochází celou společností jako [[HW a SW infrastruktura v kyberprostoru]]&lt;br /&gt;
* předpokládá zvyšování [[kapacita komunikační infrastruktury|kapacity komunikační infrastruktury]] ve všech jejích oblastech, rozšíření jejích funkcí a vlastností nasazením výkonnějších [[síťové prvky|síťových prvků]]&lt;br /&gt;
* zahrnuje zavádění [[vysokorychlostní připojení|vysokorychlostního připojení]] institucí a domácností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''2.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Organizační infrastruktura'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační systémy a aplikace]]&lt;br /&gt;
* [[Informační instituce]]&lt;br /&gt;
* [[Paměťové instituce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Distribuce moci ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
M.Souček ji vymezuje jako [[právní prostředí]] ve kterém se pohybujeme.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R.Vlasák připomíná lidé si odjakživa nějak předávali [[zpráva|zprávy]], a způsoby a principy tohoto procesu jsou rozhodujícím faktorem [[společenský vývoj|společenského vývoje]]. Jestliže podstatou politiky je způsob [[společenská správa|společenské správy]], od něhož se odvíjejí další [[aspekty společenského života]] je logické, že mezi hlavní faktory, které tento způsob ovlivňují, patří právě postoj jaký politikové zaujímají k [[metody šíření informací ve správním celku|metodám šíření informací ve správním celku]]. Dá se tedy uvést, že vždy byla uplatňována nějaká forma politiky informační. Ačkoli nebývá toto výslovně uvedeno, [[informační politika]] má vliv na [[proces komunikace informací|procesy komunikace informací]] a bez tohoto typu [[ovlivňování]], ať už skrytého nebo otevřeného se neobešla a neobejde žádná vládnoucí [[struktura lidské komunity]].&amp;lt;ref&amp;gt;VLASÁK, Rudolf. Informační politika: minulost a současnost v Čechách a ve vyspělých demokraciích. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: texty.jinonice.cuni.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vliv informačních technologií ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Totalitní režimy'''&lt;br /&gt;
* nedůvěra k informačním technologiím&lt;br /&gt;
* podpora [[vertikální komunikace]] potlačení [[komunikace horizontální]] – [[mocenské orgány]] podporují zavádění [[komunikačníc  prostředky|komunikačních  prostředků]](např.telefonizace) a vytváření počítačových sítí jen pod kontrolou a v rámci [[mocenské struktury|mocenských struktur]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Demokratické státy'''&lt;br /&gt;
* snadnější přístup občanů k informacím = lepší podmínky pro [[demokracie|demokracii]]&lt;br /&gt;
* horizontální komunikace podporovaná [[svoboda projevu|svobodou projevu]]&lt;br /&gt;
* kontrola veřejnosti nad politiky&lt;br /&gt;
* vliv na výsledky voleb&lt;br /&gt;
* [[online demokracie]] – [[elektronické referendum|elektronická referenda]] k diskutovaným tématům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Problémy v demokratických státech'''''&lt;br /&gt;
* kontrola státu a firem nad občanem = omezení [[právo na ochranu osobnosti|práva na ochranu osobnosti]]&lt;br /&gt;
* právní normy podchycují také [[život na internetu]]= rozpor s původním posláním internetu, jako svobodného média&lt;br /&gt;
* otázky [[Cenzura (na internetu)|cenzurování internetu]], boj proti hackerům a věci přesahující právní normy.&lt;br /&gt;
* problém vlivu internetu a informačních technologií na  sdílení vlivu a moci  mezi bohatší a chudší vrstvou obyvatel a různě rozvinutých zemí - [[digital divide]] – informační propast &lt;br /&gt;
* vytváření [[monopol moci k technice|monopolu moci k technice]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
I. Zadražilová: ''&amp;quot;Informace mohou být označeny i jako synonymum moci. Kdo má informace má moc. A naopak – kdo má moc má většinou k dispozici i ty správné informace.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;ZADRAŽILOVÁ, Iva. Informace a dezinformace. Inflow: information journal [online]. 2008, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: www.inflow.cz/informace-dezinformace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZADRAŽILOVÁ, Iva. Informace a dezinformace. Inflow: information journal [online]. 2008, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://www.inflow.cz/informace-dezinformace www.inflow.cz/informace-dezinformace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VLASÁK, Rudolf. Informační politika: minulost a současnost v Čechách a ve vyspělých demokraciích. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://texty.jinonice.cuni.cz/ texty.jinonice.cuni.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie. [http://In:%20Wikipedia:%20the%20free%20encyclopedia%20%5Bonline%5D. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online&amp;lt;nowiki&amp;gt;]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;.] San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-04].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Přístupy k informační vědě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační požadavek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační chování]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační gramotnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digital divide]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informační technologie  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
distribuce moci  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
informatizace společnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=13655</id>
		<title>Etika informačního specialisty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=13655"/>
		<updated>2015-01-05T21:05:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Způsob jednání a chování [[informační specialista|informačního specialisty]] při práci s [[informace|informacemi]]. Toto jednání a chování by mělo být v souladu s morálními, právními a lidskými hledisky.&lt;br /&gt;
[[K. Janoš]] &amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
uvádí, že každá lidská činnost, každá profese vyžaduje uplatňování morálních principů, neboť to činí člověka člověkem. A dále budou-li zprostředkovatelé informací známí svými ušlechtilými morálními postoji, získají větší úctu uživatelů a dodají i vážnost svému povolání.&lt;br /&gt;
[[B. Drobíková]] &amp;lt;ref&amp;gt;DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;uvádí [[hermeneutické otázky]] se kterými se [[informační specialista]] potýká v závislosti na přísunu [[fixované informace|fixovaných informací]], jejich porozumění, zpracování a vyhledávání. Tyto otázky tedy můžeme shrnout názvem:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etika přístupu k uživatelům===&lt;br /&gt;
* Jaké informace získat, jak interpretovat zájem uživatelů a vyjít jim vstříct?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jak informace zpracovat, aby jim uživatelé porozuměli?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Je interpretace informace  a porozumění jí [[konzistentí]] v čase?&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Jak informace uložit do [[báze dat]], tak aby byly kdykoliv v budoucnosti přístupné, bez ohledu na [[vývoj nových technologií v počítačovém průmyslu?]]&lt;br /&gt;
* Jak vyhledat informace, které byly uloženy člověkem s jiným [[předporozuměním]]?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Schopnosti informačního pracovníka====&lt;br /&gt;
* Schopnost zformulovat [[data]] do podoby použitelných informací a pomoci uživateli, jak v záplavě informací nacházet, vybírat a kriticky posuzovat ty které jsou [[relevantní]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Uvědomění si, že lidské poznání velmi rychle postupuje a v žádném bodě v čase není možno popsat informaci naprosto adekvátně.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Usilování o všestrannou dostupnost informací, bez ohledu na místo jejich uložení a učit se [[nové technologie|novým technologiím]]. &lt;br /&gt;
* Vzdělávání se v [[sociálně – komunikačních vědách]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Etika informačního pracovníka z hlediska práva ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k intelektuálnímu vlastnictví autorů ([[copyright]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k jedinci, který má právo na [[svobodný přístup k informacím]] a k [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačním zdrojům]], bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv [[Cenzura|cenzury]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb jedincům, bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a [[sociální status]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Etika informačního pracovníka z hlediska morálky ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k soukromí uživatelů dat, jednotlivec se sám rozhoduje, zda odhalí vlastní identitu při sdělování informací. [[J. Burgetová]]&amp;lt;ref&amp;gt;BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html &amp;lt;/ref&amp;gt; uvádí ochranu soukromí jednotlivce jako jeden z hlavních cílů [[komunikační sítě]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip srozumitelné, přesné a věrohodné reprezentace dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Sdělování informací, které jsou pravdivé, vyloučit [[polopravdy]], [[dvojsmysly]] apod.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip nepoškozování, nezneužívání a nefalzifikování dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip důvěrnosti – jistota, že informace sdělovaná mezi dvěma účastníky a chápána jako důvěrná, nebude odhalena nepovolanému.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip přispívání k tomu, aby informace příznivě působila na [[morální rozvoj společnosti]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nebýt pasivní k lavině [[pseudoinformace|pseudoinformací]], jejichž následkem  je to, že se stále méně lidí zajímá o [[duchovní rozvoj]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: [http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skip, kodex etiky českých knihovníků. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://skip.nkp.cz/CoKodex.htm skip.nkp.cz/CoKodex.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
morálka, etika, informační pracovník&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon&amp;diff=13584</id>
		<title>Lotkův zákon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon&amp;diff=13584"/>
		<updated>2015-01-04T21:50:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''LOTKŮV  ZÁKON''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alfred James Lotka (1880 – 1949)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[A.J. Lotka]] byl americký [[matematik]], [[fyzikální chemik]], [[demograf]], [[biofyzik]], [[ekolog]] a [[statistik]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Lotkův zákon vědecké produktivity''' ===&lt;br /&gt;
Zákon popisuje rozložení počtu [[odborných autorů]] podle jejich [[produkce publikování článků]]. Lotka podle jejich profesí zjišťoval, kolik publikují [[vědeckých článků]] za rok a dlouhodobě. Zjistil, že někteří publikují mnoho článků, více autorů publikuje střední počet článků a nejvíce jich publikuje zřídka. Odvodil vztah mezi frekvencí publikování autorů a zjistil, že pokud víme, kolik autorů publikuje jeden článek  můžeme zjistit kolik jich publikuje více. &lt;br /&gt;
* podíl autorů jednoho článku je cca 60%, podíl autorů většího počtu titulů klesá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Historie zákona''' ===&lt;br /&gt;
Publikoval jej v roce 1926 při srovnávání publikační činnosti chemiků a fyziků.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Předmět zákona''' ===&lt;br /&gt;
Rozložení autorů podle produkce&lt;br /&gt;
* pokud  '''a1''' autorů publikuje jeden článek, pak '''an''' bude počet autorů, kteří publikují '''n'''článků '''an = a1 / n2'''&lt;br /&gt;
* podle tohoto zákona můžeme předem stanovit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe, počet autorů, kteří publikovali jeden článek v dané [[tematické oblasti]]&lt;br /&gt;
* počet autorů s '''n''' tituly činí cca '''1/n2''' z počtu těch, kteří jsou autory pouze '''1''' titulu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zákon tedy zjišťuje'''&lt;br /&gt;
že na každých 100 autorů publikující jeden článek připadá 25  autorů, kteří publikují 2 články, 11 autorů, publikující 3 články a 6  autorů, kteří publikují 4 články. Na základě tohoto zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. &lt;br /&gt;
Zákon vyjadřuje vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. &lt;br /&gt;
Na každých &lt;br /&gt;
* 100 autorů = 1 článek&lt;br /&gt;
*  25 autorů = 2 články&lt;br /&gt;
*  11 autorů = 3 články&lt;br /&gt;
*   6 autorů = 4 články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Závěr''' ===&lt;br /&gt;
Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k [[měření produktivity vědecké práce]].&lt;br /&gt;
Má společný způsob formálního vyjádření jako [[Bradfordův zákon]] rozptylu článků v časopisech a [[Zipfův zákon]] rozptylu slov v textu.&lt;br /&gt;
Je obsahem [[bibliometrie]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ZDROJE'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrie výzkum - wikiknihovna. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. &lt;br /&gt;
Dostupné z: [http://1.%20wiki.knihovna.cz/index.php/Alfred_James_Lotka 1. wiki.knihovna.cz/index.php/Alfred_James_Lotka] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lotkův zákon - Aleph. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/05/000000510.htm aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/05/000000510.htm] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kvantitativní metody informační vědy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bradfordův zákon]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon&amp;diff=13583</id>
		<title>Lotkův zákon</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon&amp;diff=13583"/>
		<updated>2015-01-04T21:47:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: Založena nová stránka s textem „== '''LOTKŮV  ZÁKON''' ==   Alfred James Lotka (1880 – 1949)   A.J. Lotka byl americký matematik, fyzikální chemik, demograf, biof…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''LOTKŮV  ZÁKON''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Alfred James Lotka (1880 – 1949)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[A.J. Lotka]] byl americký [[matematik]], [[fyzikální chemik]], [[demograf]], [[biofyzik]], [[ekolog]] a [[statistik]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Lotkův zákon vědecké produktivity''' ===&lt;br /&gt;
Zákon popisuje rozložení počtu [[odborných autorů]] podle jejich [[produkce publikování článků]]. Lotka podle jejich profesí zjišťoval, kolik publikují [[vědeckých článků]] za rok a dlouhodobě. Zjistil, že někteří publikují mnoho článků, více autorů publikuje střední počet článků a nejvíce jich publikuje zřídka. Odvodil vztah mezi frekvencí publikování autorů a zjistil, že pokud víme, kolik autorů publikuje jeden článek  můžeme zjistit kolik jich publikuje více. &lt;br /&gt;
* podíl autorů jednoho článku je cca 60%, podíl autorů většího počtu titulů klesá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Historie zákona''' ===&lt;br /&gt;
Publikoval jej v roce 1926 při srovnávání publikační činnosti chemiků a fyziků.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Předmět zákona''' ===&lt;br /&gt;
Rozložení autorů podle produkce&lt;br /&gt;
* pokud  '''a1''' autorů publikuje jeden článek, pak '''an''' bude počet autorů, kteří publikují '''n'''článků '''an = a1 / n2'''&lt;br /&gt;
* podle tohoto zákona můžeme předem stanovit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe, počet autorů, kteří publikovali jeden článek v dané [[tematické oblasti]]&lt;br /&gt;
* počet autorů s '''n''' tituly činí cca '''1/n2''' z počtu těch, kteří jsou autory pouze '''1''' titulu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zákon tedy zjišťuje'''&lt;br /&gt;
že na každých 100 autorů publikující jeden článek připadá 25  autorů, kteří publikují 2 články, 11 autorů, publikující 3 články a 6  autorů, kteří publikují 4 články. Na základě tohoto zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek. &lt;br /&gt;
Zákon vyjadřuje vztah mezi počtem autorů a jimi publikovaných článků. &lt;br /&gt;
Na každých &lt;br /&gt;
* 100 autorů = 1 článek&lt;br /&gt;
*  25 autorů = 2 články&lt;br /&gt;
*  11 autorů = 3 články&lt;br /&gt;
*   6 autorů = 4 články&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Závěr''' ===&lt;br /&gt;
Uplatňování tohoto zákona je významným prostředkem k [[měření produktivity vědecké práce]].&lt;br /&gt;
Má společný způsob formálního vyjádření jako [[Bradfordův zákon]] rozptylu článků v časopisech a [[Zipfův zákon]] rozptylu slov v textu.&lt;br /&gt;
Je obsahem [[bibliometrie]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ZDROJE'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [[http://texty.jinonice.cuni.cz]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrie výzkum - wikiknihovna. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. &lt;br /&gt;
Dostupné z: [[1. wiki.knihovna.cz/index.php/Alfred_James_Lotka]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lotkův zákon - Aleph. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [[aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/05/000000510.htm]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kvantitativní metody informační vědy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zipfovy zákony]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bradfordův zákon]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vliv_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD_na_distribuci_moci&amp;diff=13554</id>
		<title>Vliv informačních technologií na distribuci moci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vliv_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD_na_distribuci_moci&amp;diff=13554"/>
		<updated>2015-01-04T17:40:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Vliv informačních technologií na distribuci moci''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vliv [[informačních technologií]] na distribuci moci ukazuje, jak tyto technologie působí na společnost, jakým způsobem jí rozdělují nebo naopak spojují z hlediska přístupu k informacím. A také, jak informační technologie ovlivňují jednotlivce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
J.Cejpek uvádí, že člověk se mění velmi pomalu, jeho základní tužby zůstávají stejné. Velmi rychlý [[rozvoj informační techniky a technologie]], ale ovlivňuje člověka z hlediska jeho vnějšího rámce – zvyky, [[chování]], získávání znalostí, způsob dopravy a výroby, apod. Dále připomíná, že výpočetní a s ní spjatá informační technika je sama o sobě vůči člověku a společnosti neutrální, není hnací silou dějin. Nástroj potlačení či posílení moci, její [[decentralizace]] či [[centralizace]] z ní činí [[lidská vůle]]. Jedinec, celá skupina nebo [[politická vůle]] rozhoduje o způsobu jejího použití.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační technologie''' ===&lt;br /&gt;
Z angličtiny ''[[Information technology]] – IT'' je jí každý [[elektronický přístroj]], který zpracovává nějaké [[informace]] (má schopnost provádět [[algoritmus]]), přijímá [[vstupní data]], zpracovává je a vydává [[data výstupní.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informatizace společnosti''' ===&lt;br /&gt;
Proces pronikání informačních technologií do oborů, které se týkají [[komunikace]] a [[mezilidských vztahů]] a mají [[sociální povahu]].&lt;br /&gt;
Změna společnosti z průmyslové na informační, kterou lze, jak uvádí M.Souček, rozdělit na 3 vzájemně propojené oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''1.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Komputerizace'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* zavádění moderního [[HW]] a [[SW]] do fungování [[nadnárodních útvarů]], [[státní správy]] a [[samosprávy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''2.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Medializace'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[hromadné sdělovací prostředky]] a jimi [[zprostředkovávané informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''3.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Informační gramotnost'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* schopnost uživatelů pracovat s informacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Rysy informační společnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[práce s informacemi]]&lt;br /&gt;
* [[zvýšení objemu potencionálních informací]]&lt;br /&gt;
* [[digitalizace výrobních provozů]]&lt;br /&gt;
* [[centrální informační systémy]]&lt;br /&gt;
* [[změna struktury řízení společnosti]]&lt;br /&gt;
* [[práce na dálku – mimo kancelář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Infrastruktura informační společnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Znamená technické zabezpečení podmínek pro [[šíření informací]] a [[rozvoj institucí a informačních systémů]], dá se rozdělit na dva typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''1.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Technologická infrastruktura'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[technické podmínky fungování IS]]&lt;br /&gt;
* prochází celou společností jako [[HW a SW infrastruktura v kyberprostoru]]&lt;br /&gt;
* předpokládá zvyšování [[kapacity komunikační infrastruktury]] ve všech jejích oblastech, rozšíření jejích funkcí a vlastností nasazením výkonnějších [[síťových prvků]]&lt;br /&gt;
* zahrnuje zavádění [[vysokorychlostního připojení]] institucí a domácností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''2.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Organizační infrastruktura'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační systémy a aplikace]]&lt;br /&gt;
* [[Informační instituce]]&lt;br /&gt;
* [[Paměťové instituce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Distribuce moci''' ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
M.Souček ji vymezuje jako [[právní prostředí]] ve kterém se pohybujeme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R.Vlasák připomíná lidé si odjakživa nějak předávali [[zprávy]], a způsoby a principy tohoto procesu jsou rozhodujícím [[faktorem]] [[společenského vývoje]]. Jestliže podstatou politiky je způsob [[společenské správy]], od něhož se odvíjejí další [[aspekty společenského života]] je logické, že mezi hlavní faktory, které tento způsob ovlivňují, patří právě postoj jaký politikové zaujímají k [[metodám šíření informací ve správním celku]]. Dá se tedy uvést, že vždy byla uplatňována nějaká forma politiky informační. Ačkoli nebývá  toto výslovně uvedeno, [[informační politika]] má vliv na [[procesy komunikace informací]] a bez tohoto typu [[ovlivňování]], ať už skrytého nebo otevřeného se neobešla a neobejde žádná vládnoucí [[struktura lidské komunity]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Vliv informačních technologií''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Totalitní režimy'''&lt;br /&gt;
* nedůvěra k informačním technologiím&lt;br /&gt;
* podpora [[vertikální komunikace]] potlačení [[komunikace horizontální]] – [[mocenské orgány]] podporují zavádění [[komunikačních  prostředků]] (např.telefonizace) a vytváření počítačových sítí jen pod kontrolou a v rámci [[mocenských struktur]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Demokratické státy'''&lt;br /&gt;
* snadnější přístup občanů k informacím = lepší podmínky pro [[demokracii]]&lt;br /&gt;
* horizontální komunikace podporovaná [[svobodou projevu]]&lt;br /&gt;
* kontrola veřejnosti nad politiky&lt;br /&gt;
* vliv na výsledky voleb&lt;br /&gt;
* [[online demokracie]] – [[elektronická referenda]] k diskutovaným tématům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Problémy v demokratických státech'''''&lt;br /&gt;
* kontrola státu a firem nad občanem = omezení [[práva na ochranu osobnosti]]&lt;br /&gt;
* právní normy podchycují také [[život na internetu]]= rozpor s původním posláním internetu, jako [[svobodného média]]&lt;br /&gt;
* otázky [[cenzurování internetu]], boj proti [[hackerům]] a věci přesahující právní normy.&lt;br /&gt;
* problém vlivu internetu a informačních technologií na  sdílení vlivu a moci  mezi bohatší a chudší vrstvou obyvatel a různě rozvinutých zemí - [[digital divide]] – informační propast &lt;br /&gt;
* vytváření [[monopolu moci k technice]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ZÁVĚR'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I.Zadražilová: ''&amp;quot;Informace mohou být označeny i jako synonymum moci. Kdo má informace má moc. A naopak – kdo má moc má většinou k dispozici i ty správné informace.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ZDROJE'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZADRAŽILOVÁ, Iva. Informace a dezinformace. Inflow: information journal [online]. 2008, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://www.inflow.cz/informace-dezinformace www.inflow.cz/informace-dezinformace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VLASÁK, Rudolf. Informační politika: minulost a současnost v Čechách a ve vyspělých demokraciích. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [http://texty.jinonice.cuni.cz/ texty.jinonice.cuni.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie. [http://In:%20Wikipedia:%20the%20free%20encyclopedia%20%5Bonline%5D. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online&amp;lt;nowiki&amp;gt;]&amp;lt;/nowiki&amp;gt;.] San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-04].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Přístupy k informační vědě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační požadavek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační chování]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační gramotnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digital divide]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vliv_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD_na_distribuci_moci&amp;diff=13553</id>
		<title>Vliv informačních technologií na distribuci moci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vliv_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD_na_distribuci_moci&amp;diff=13553"/>
		<updated>2015-01-04T17:32:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: Založena nová stránka s textem „== '''Vliv informačních technologií na distribuci moci''' ==  Vliv informačních technologií na distribuci moci ukazuje, jak tyto technologie půs…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Vliv informačních technologií na distribuci moci''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vliv [[informačních technologií]] na distribuci moci ukazuje, jak tyto technologie působí na společnost, jakým způsobem jí rozdělují nebo naopak spojují z hlediska přístupu k informacím. A také, jak informační technologie ovlivňují jednotlivce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
J.Cejpek uvádí, že člověk se mění velmi pomalu, jeho základní tužby zůstávají stejné. Velmi rychlý [[rozvoj informační techniky a technologie]], ale ovlivňuje člověka z hlediska jeho vnějšího rámce – zvyky, [[chování]], získávání znalostí, způsob dopravy a výroby, apod. Dále připomíná, že výpočetní a s ní spjatá informační technika je sama o sobě vůči člověku a společnosti neutrální, není hnací silou dějin. Nástroj potlačení či posílení moci, její [[decentralizace]] či [[centralizace]] z ní činí [[lidská vůle]]. Jedinec, celá skupina nebo [[politická vůle]] rozhoduje o způsobu jejího použití.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informační technologie''' ===&lt;br /&gt;
Z angličtiny ''[[Information technology]] – IT'' je jí každý [[elektronický přístroj]], který zpracovává nějaké [[informace]] (má schopnost provádět [[algoritmus]]), přijímá [[vstupní data]], zpracovává je a vydává [[data výstupní.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Informatizace společnosti''' ===&lt;br /&gt;
Proces pronikání informačních technologií do oborů, které se týkají [[komunikace]] a [[mezilidských vztahů]] a mají [[sociální povahu]].&lt;br /&gt;
Změna společnosti z průmyslové na informační, kterou lze, jak uvádí M.Souček, rozdělit na 3 vzájemně propojené oblasti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''1.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Komputerizace'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* zavádění moderního [[HW]] a [[SW]] do fungování [[nadnárodních útvarů]], [[státní správy]] a [[samosprávy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''2.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Medializace'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* [[hromadné sdělovací prostředky]] a jimi [[zprostředkovávané informace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''3.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Informační gramotnost'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
* schopnost uživatelů pracovat s informacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Rysy informační společnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[práce s informacemi]]&lt;br /&gt;
* [[zvýšení objemu potencionálních informací]]&lt;br /&gt;
* [[digitalizace výrobních provozů]]&lt;br /&gt;
* [[centrální informační systémy]]&lt;br /&gt;
* [[změna struktury řízení společnosti]]&lt;br /&gt;
* [[práce na dálku – mimo kancelář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Infrastruktura informační společnosti''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Znamená technické zabezpečení podmínek pro [[šíření informací]] a [[rozvoj institucí a informačních systémů]], dá se rozdělit na dva typy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''1.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Technologická infrastruktura'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[technické podmínky fungování IS]]&lt;br /&gt;
* prochází celou společností jako [[HW a SW infrastruktura v kyberprostoru]]&lt;br /&gt;
* předpokládá zvyšování [[kapacity komunikační infrastruktury]] ve všech jejích oblastech, rozšíření jejích funkcí a vlastností nasazením výkonnějších [[síťových prvků]]&lt;br /&gt;
* zahrnuje zavádění [[vysokorychlostního připojení]] institucí a domácností&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''2.''''' &amp;lt;big&amp;gt;'''''Organizační infrastruktura'''''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační systémy a aplikace]]&lt;br /&gt;
* [[Informační instituce]]&lt;br /&gt;
* [[Paměťové instituce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Distribuce moci''' ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
M.Souček ji vymezuje jako [[právní prostředí]] ve kterém se pohybujeme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
R.Vlasák připomíná lidé si odjakživa nějak předávali [[zprávy]], a způsoby a principy tohoto procesu jsou rozhodujícím [[faktorem]] [[společenského vývoje]]. Jestliže podstatou politiky je způsob [[společenské správy]], od něhož se odvíjejí další [[aspekty společenského života]] je logické, že mezi hlavní faktory, které tento způsob ovlivňují, patří právě postoj jaký politikové zaujímají k [[metodám šíření informací ve správním celku]]. Dá se tedy uvést, že vždy byla uplatňována nějaká forma politiky informační. Ačkoli nebývá  toto výslovně uvedeno, [[informační politika]] má vliv na [[procesy komunikace informací]] a bez tohoto typu [[ovlivňování]], ať už skrytého nebo otevřeného se neobešla a neobejde žádná vládnoucí [[struktura lidské komunity]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Vliv informačních technologií''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Totalitní režimy'''&lt;br /&gt;
* nedůvěra k informačním technologiím&lt;br /&gt;
* podpora [[vertikální komunikace]] potlačení [[komunikace horizontální]] – [[mocenské orgány]] podporují zavádění [[komunikačních  prostředků]] (např.telefonizace) a vytváření počítačových sítí jen pod kontrolou a v rámci [[mocenských struktur]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Demokratické státy'''&lt;br /&gt;
* snadnější přístup občanů k informacím = lepší podmínky pro [[demokracii]]&lt;br /&gt;
* horizontální komunikace podporovaná [[svobodou projevu]]&lt;br /&gt;
* kontrola veřejnosti nad politiky&lt;br /&gt;
* vliv na výsledky voleb&lt;br /&gt;
* [[online demokracie]] – [[elektronická referenda]] k diskutovaným tématům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Problémy v demokratických státech'''''&lt;br /&gt;
* kontrola státu a firem nad občanem = omezení [[práva na ochranu osobnosti]]&lt;br /&gt;
* právní normy podchycují také [[život na internetu]]= rozpor s původním posláním internetu, jako [[svobodného média]]&lt;br /&gt;
* otázky [[cenzurování internetu]], boj proti [[hackerům]] a věci přesahující právní normy.&lt;br /&gt;
* problém vlivu internetu a informačních technologií na  sdílení vlivu a moci  mezi bohatší a chudší vrstvou obyvatel a různě rozvinutých zemí - [[digital divide]] – informační propast &lt;br /&gt;
* vytváření [[monopolu moci k technice]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ZÁVĚR'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
I.Zadražilová: ''&amp;quot;Informace mohou být označeny i jako synonymum moci. Kdo má informace má moc. A naopak – kdo má moc má většinou k dispozici i ty správné informace.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''ZDROJE'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [[www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZADRAŽILOVÁ, Iva. Informace a dezinformace. Inflow: information journal [online]. 2008, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [[www.inflow.cz/informace-dezinformace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VLASÁK, Rudolf. Informační politika: minulost a současnost v Čechách a ve vyspělých demokraciích. In: [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: [[texty.jinonice.cuni.cz/]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační technologie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-04].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Přístupy k informační vědě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kyberkultura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační požadavek]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační chování]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační gramotnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digital divide]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační průmysl]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=13317</id>
		<title>Problémy citačních indexů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=13317"/>
		<updated>2014-12-30T19:12:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: /* PROBLÉMY CITAČNÍCH INDEXŮ */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''PROBLÉMY CITAČNÍCH INDEXŮ''' == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''CITAČNÍ INDEX''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též citační rejstřík je [[databázový nástroj]] pro [[citační analýzu]], který  umožňuje  mapování vědy, prestiže autorů,časopisů nebo oborů a sleduje, kolikrát a kde byla určitá práce citována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''HISTORIE''' ===&lt;br /&gt;
Rejstřík vytvářel [[Institut of Scientific Information]] v Kalifornii, zkráceně [[ISI]], který byl založen &lt;br /&gt;
[[Eugenem Garfieldem]] v r.1960. historicky na něj navazuje [[Thomson Reuters -Web of Science]]. Dnes je součástí [[the Intellectual Property &amp;amp; Science business of  Thomson Reuters]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''PŘÍKLADY CITAČNÍCH INDEXŮ''' ===&lt;br /&gt;
'''SSCIE''' = '''Science Citation Index Expanded'''-od roku 1900 do současnosti. [[Indexuje]] více než 7100 důležitých časopisů ze 150 vědních disciplín. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SSCI''' = '''Social Science Citation Index''' – zaměřený na [[společenské vědy]] a oblast [[přírodních a technických věd]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''A&amp;amp;HCI''' = '''Arts and Humanities Citation Index''' –   [[uměnovědné a humanistické obory]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Conference Proceedings Citation Index''' - Indexuje  příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou dostupné v rámci [[databáze ISI Web of Science]], analytické výsledky z těchto dat jsou&lt;br /&gt;
podrobně vypracovávány v [[databázi Journal Citation Reports]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''DRUHY CITAČNÍCH REJSTŘÍKŮ''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Polytematické'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Thomson Reuters]] / [[ISI]]  (http://webofknowledge.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scopus]] (http://www.scopus.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scholar Google]]  (http://scholar.google.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Oborové'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[databáze Medline]]  (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Specializované'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Patentový citační rejstřík]] Derwent, Dialoq..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Z CITAČNÍHO INDEXU LZE ZJISTIT''' ===&lt;br /&gt;
* Kým a kolikrát byl autor citovaný za určité období.&lt;br /&gt;
* V jakých [[informačních zdrojích]] byl autor citován.&lt;br /&gt;
* Kolikrát autor citoval, v určitém období, jiné autory.&lt;br /&gt;
* Adresu instituce, kde autor  pracuje. &lt;br /&gt;
* Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice.&lt;br /&gt;
* Uznávané [[autority ve vědě]].&lt;br /&gt;
* Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti.&lt;br /&gt;
* Z jakých [[informačních zdrojů]] autor vychází.&lt;br /&gt;
* V kterých časopisech nejčastěji publikuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''PROBLÉMY CITAČNÍCH INDEXŮ''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''RŮZNORODOST OBORŮ, POUŽÍVÁNÍ JINÝCH REJSTŘÍKŮ'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Má smysl porovnávat jen stejné obory, protože [[citační zvyklosti]] se v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Vysokou citovanost mají práce z úzkého oboru, [[přehledové články]] a některé [[metodické práce]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* V určitém oboru také může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nadřazenost [[multidisciplinárních  časopisů]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Spoluautorství v publikacích.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Podobnost s [[infometrií]] a [[scientometrií]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''''ŠPATNÝ PŘÍSTUP K CITACÍM'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nezasloužená citovanost  (šéfové, drobná spolupráce)&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Zneužití [[„mocenského“ postavení]], nebo proto, že jedinec k práci přispěl nějakou drobností &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* [[Autocitace]] – je citace kterýmkoliv spoluautorem tvoří cca 1/3 všech citací, u některých citacích až 90%.&lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''KVANTITAVNÍ NIKOLI KVALITATIVNÍ METODA'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velmi dobré publikace mají málo citací, desítky vyjímečně stovky.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* S nárůstem informací vzniká problém jejich spolehlivosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''ZASTARÁVÁNÍ'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''MNOHOZNAČNOST'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''OTÁZKY MOTIVACE CITOVÁNÍ'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''SHRNUTÍ''' ===&lt;br /&gt;
M.Souček: „ ''Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY''' ===&lt;br /&gt;
[[Kvantitativní metody informační vědy]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''ZDROJE''' ===&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat... en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=13316</id>
		<title>Problémy citačních indexů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=13316"/>
		<updated>2014-12-30T19:09:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: /* ZDROJE */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''PROBLÉMY CITAČNÍCH INDEXŮ''' == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''CITAČNÍ INDEX''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též citační rejstřík je [[databázový nástroj]] pro [[citační analýzu]], který  umožňuje  mapování vědy, prestiže autorů,časopisů nebo oborů a sleduje, kolikrát a kde byla určitá práce citována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''HISTORIE''' ===&lt;br /&gt;
Rejstřík vytvářel [[Institut of Scientific Information]] v Kalifornii, zkráceně [[ISI]], který byl založen &lt;br /&gt;
[[Eugenem Garfieldem]] v r.1960. historicky na něj navazuje [[Thomson Reuters -Web of Science]]. Dnes je součástí [[the Intellectual Property &amp;amp; Science business of  Thomson Reuters]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''PŘÍKLADY CITAČNÍCH INDEXŮ''' ===&lt;br /&gt;
'''SSCIE''' = '''Science Citation Index Expanded'''-od roku 1900 do současnosti. [[Indexuje]] více než 7100 důležitých časopisů ze 150 vědních disciplín. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SSCI''' = '''Social Science Citation Index''' – zaměřený na [[společenské vědy]] a oblast [[přírodních a technických věd]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''A&amp;amp;HCI''' = '''Arts and Humanities Citation Index''' –   [[uměnovědné a humanistické obory]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Conference Proceedings Citation Index''' - Indexuje  příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou dostupné v rámci [[databáze ISI Web of Science]], analytické výsledky z těchto dat jsou&lt;br /&gt;
podrobně vypracovávány v [[databázi Journal Citation Reports]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''DRUHY CITAČNÍCH REJSTŘÍKŮ''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Polytematické'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Thomson Reuters]] / [[ISI]]  (http://webofknowledge.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scopus]] (http://www.scopus.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scholar Google]]  (http://scholar.google.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Oborové'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[databáze Medline]]  (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Specializované'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Patentový citační rejstřík]] Derwent, Dialoq..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Z CITAČNÍHO INDEXU LZE ZJISTIT''' ===&lt;br /&gt;
* Kým a kolikrát byl autor citovaný za určité období.&lt;br /&gt;
* V jakých [[informačních zdrojích]] byl autor citován.&lt;br /&gt;
* Kolikrát autor citoval, v určitém období, jiné autory.&lt;br /&gt;
* Adresu instituce, kde autor  pracuje. &lt;br /&gt;
* Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice.&lt;br /&gt;
* Uznávané [[autority ve vědě]].&lt;br /&gt;
* Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti.&lt;br /&gt;
* Z jakých [[informačních zdrojů]] autor vychází.&lt;br /&gt;
* V kterých časopisech nejčastěji publikuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''PROBLÉMY CITAČNÍCH INDEXŮ''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''RŮZNORODOST OBORŮ, POUŽÍVÁNÍ JINÝCH REJSTŘÍKŮ'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Má smysl porovnávat jen stejné obory, protože [[citační zvyklosti]] se v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Vysokou citovanost mají práce z úzkého oboru, [[přehledové články]] a některé [[metodické práce]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* V určitém oboru také může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nadřazenost [[multidisciplinárních  časopisů]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Spoluautorství v publikacích.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Podobnost s [[infometrií]] a [[scientometrií]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''''ŠPATNÝ PŘÍSTUP K CITACÍM'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nezasloužená citovanost  (šéfové, drobná spolupráce)&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Zneužití [[„mocenského“ postavení]], nebo proto, že jedinec k práci přispěl nějakou drobností &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* [[Autocitace]] – je citace kterýmkoliv spoluautorem tvoří cca 1/3 všech citací, u některých citacích až 90%.&lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''KVANTITAVNÍ NIKOLI KVALITATIVNÍ METODA'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velmi dobré publikace mají málo citací, desítky vyjímečně stovky.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* S nárůstem informací vzniká problém jejich spolehlivosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''ZASTARÁVÁNÍ'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''MNOHOZNAČNOST'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''OTÁZKY MOTIVACE CITOVÁNÍ'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''SHRNUTÍ''' ===&lt;br /&gt;
M.Souček: „ ''Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY''' ===&lt;br /&gt;
[[Kvantitativní metody informační vědy]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''ZDROJE''' ===&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat... en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=13315</id>
		<title>Problémy citačních indexů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Probl%C3%A9my_cita%C4%8Dn%C3%ADch_index%C5%AF&amp;diff=13315"/>
		<updated>2014-12-30T19:06:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: Založena nová stránka s textem „== '''PROBLÉMY CITAČNÍCH INDEXŮ''' ==   === '''CITAČNÍ INDEX''' ===  Též citační rejstřík je databázový nástroj pro citační analýzu…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''PROBLÉMY CITAČNÍCH INDEXŮ''' == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''CITAČNÍ INDEX''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Též citační rejstřík je [[databázový nástroj]] pro [[citační analýzu]], který  umožňuje  mapování vědy, prestiže autorů,časopisů nebo oborů a sleduje, kolikrát a kde byla určitá práce citována.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''HISTORIE''' ===&lt;br /&gt;
Rejstřík vytvářel [[Institut of Scientific Information]] v Kalifornii, zkráceně [[ISI]], který byl založen &lt;br /&gt;
[[Eugenem Garfieldem]] v r.1960. historicky na něj navazuje [[Thomson Reuters -Web of Science]]. Dnes je součástí [[the Intellectual Property &amp;amp; Science business of  Thomson Reuters]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''PŘÍKLADY CITAČNÍCH INDEXŮ''' ===&lt;br /&gt;
'''SSCIE''' = '''Science Citation Index Expanded'''-od roku 1900 do současnosti. [[Indexuje]] více než 7100 důležitých časopisů ze 150 vědních disciplín. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''SSCI''' = '''Social Science Citation Index''' – zaměřený na [[společenské vědy]] a oblast [[přírodních a technických věd]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''A&amp;amp;HCI''' = '''Arts and Humanities Citation Index''' –   [[uměnovědné a humanistické obory]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Conference Proceedings Citation Index''' - Indexuje  příspěvky z konferencí publikovaných v časopisech a knihách ve vědních disciplínách &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou dostupné v rámci [[databáze ISI Web of Science]], analytické výsledky z těchto dat jsou&lt;br /&gt;
podrobně vypracovávány v [[databázi Journal Citation Reports]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''DRUHY CITAČNÍCH REJSTŘÍKŮ''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Polytematické'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Thomson Reuters]] / [[ISI]]  (http://webofknowledge.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scopus]] (http://www.scopus.com)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Scholar Google]]  (http://scholar.google.com)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Oborové'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[databáze Medline]]  (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/)&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;big&amp;gt;'''Specializované'''&amp;lt;/big&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* [[Patentový citační rejstřík]] Derwent, Dialoq..&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Z CITAČNÍHO INDEXU LZE ZJISTIT''' ===&lt;br /&gt;
* Kým a kolikrát byl autor citovaný za určité období.&lt;br /&gt;
* V jakých [[informačních zdrojích]] byl autor citován.&lt;br /&gt;
* Kolikrát autor citoval, v určitém období, jiné autory.&lt;br /&gt;
* Adresu instituce, kde autor  pracuje. &lt;br /&gt;
* Údaje o tom, kteří autoři pracují na stejné nebo podobné problematice.&lt;br /&gt;
* Uznávané [[autority ve vědě]].&lt;br /&gt;
* Ohlas jeho prací u odborné veřejnosti.&lt;br /&gt;
* Z jakých [[informačních zdrojů]] autor vychází.&lt;br /&gt;
* V kterých časopisech nejčastěji publikuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''PROBLÉMY CITAČNÍCH INDEXŮ''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''RŮZNORODOST OBORŮ, POUŽÍVÁNÍ JINÝCH REJSTŘÍKŮ'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Má smysl porovnávat jen stejné obory, protože [[citační zvyklosti]] se v jednotlivých oborech liší.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Vysokou citovanost mají práce z úzkého oboru, [[přehledové články]] a některé [[metodické práce]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Mezioborové práce mají obvykle vyšší citovanost.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* V určitém oboru také může dominovat spřízněná skupina, jejíž členové se citují navzájem.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nadřazenost [[multidisciplinárních  časopisů]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Spoluautorství v publikacích.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Podobnost s [[infometrií]] a [[scientometrií]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''''ŠPATNÝ PŘÍSTUP K CITACÍM'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nezasloužená citovanost  (šéfové, drobná spolupráce)&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Zneužití [[„mocenského“ postavení]], nebo proto, že jedinec k práci přispěl nějakou drobností &lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* Negativní citace mají stejnou váhu jako pozitivní&lt;br /&gt;
   &lt;br /&gt;
* [[Autocitace]] – je citace kterýmkoliv spoluautorem tvoří cca 1/3 všech citací, u některých citacích až 90%.&lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''KVANTITAVNÍ NIKOLI KVALITATIVNÍ METODA'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Velmi dobré publikace mají málo citací, desítky vyjímečně stovky.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* S nárůstem informací vzniká problém jejich spolehlivosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''ZASTARÁVÁNÍ'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''MNOHOZNAČNOST'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''OTÁZKY MOTIVACE CITOVÁNÍ'''''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''SHRNUTÍ''' ===&lt;br /&gt;
M.Souček: „ ''Pro vědu mají velký význam i lidé, kteří sice mají nízkou citovanost, jejich originální badatelský přínos není velký, ale jsou třeba skvělými popularizátory, mají organizační schopnosti nebo umějí dobře přednášet.“''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY''' ===&lt;br /&gt;
[[Kvantitativní metody informační vědy]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[H-index]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Scopus]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== '''ZDROJE''' ===&lt;br /&gt;
KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [[http://texty.jinonice.cuni.cz]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOUČEK, Martin. Informační věda. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [[www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
POHL, Ivan. Metody pro evaluaci výsledků VaV - follow up. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [[www.projekt-endoskopie.cz/.../metody_pro_evaluaci_vysledku_VaV.ppt]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Institute for Scientific Information. Wikipedia, the free encyclopedia [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [[en.wikipedia.org/.../Institute_for_Scientific_Informat...]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=13312</id>
		<title>Etika informačního specialisty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=13312"/>
		<updated>2014-12-30T17:25:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''ETIKA INFORMAČNÍHO SPECIALISTY''' ==&lt;br /&gt;
Způsob jednání a chování [[informačního specialisty]] při práci s [[informacemi]]. Toto jednání a chování by mělo být v souladu s morálními, právními a lidskými hledisky.&lt;br /&gt;
[[K.Janoš]] uvádí, že každá lidská činnost, každá profese vyžaduje uplatňování morálních principů, neboť to činí člověka člověkem. A dále budou-li zprostředkovatelé informací známí svými ušlechtilými morálními postoji, získají větší úctu uživatelů a dodají i vážnost svému povolání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[B.Drobíková]] uvádí [[hermeneutické otázky]] se kterými se [[informační specialista]] potýká v závislosti na   přísunu [[fixovaných informací]], jejich porozumění, zpracování a vyhledávání. Tyto otázky tedy můžeme shrnout názvem:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''ETIKA PŘÍSTUPU K UŽIVATELŮM''' ===&lt;br /&gt;
* Jaké informace získat, jak interpretovat zájem uživatelů a vyjít jim vstříct?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jak informace zpracovat, aby jim uživatelé porozuměli?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Je interpretace informace  a porozumění jí [[konzistentí]] v čase?&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Jak informace uložit do [[báze dat]], tak aby byly kdykoliv v budoucnosti přístupné, bez ohledu na [[vývoj nových technologií v počítačovém průmyslu?]]&lt;br /&gt;
* Jak vyhledat informace, které byly uloženy člověkem s jiným [[předporozuměním]]?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''INFORMAČNÍ PRACOVNÍK BY MĚL TEDY BÝT''' ====&lt;br /&gt;
* Schopen zformulovat [[data]] do podoby použitelných informací a pomoci uživateli, jak v záplavě informací nacházet, vybírat a kriticky posuzovat ty které jsou [[relevantní]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Uvědomit si, že lidské poznání velmi rychle postupuje a v žádném bodě v čase není možno popsat informaci naprosto adekvátně.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Usilovat o všestrannou dostupnost informací, bez ohledu na místo jejich uložení a učit se [[novým technologiím]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Vzdělávat se v [[sociálně – komunikačních vědách]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''ETIKA INFORMAČNÍHO SPECIALISTY Z HLEDISKA PRÁVA''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k intelektuálnímu vlastnictví autorů ([[copyright]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k jedinci, který má právo na [[svobodný přístup k informacím]] a k [[informačním zdrojům]], bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv [[cenzury]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb jedincům, bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a [[sociální status]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''ETIKA INFORMAČNÍHO SPECIALISTY Z HLEDISKA MORÁLKY''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k soukromí uživatelů dat, jednotlivec se sám rozhoduje, zda odhalí vlastní identitu při sdělování informací. [[J.Burgetová]] uvádí ochranu soukromí jednotlivce jako jeden z hlavních cílů [[komunikační sítě]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip srozumitelné, přesné a věrohodné reprezentace dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Sdělování informací, které jsou pravdivé, vyloučit [[polopravdy]], [[dvojsmysly]] apod.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip nepoškozování, nezneužívání a nefalzifikování dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip důvěrnosti – jistota, že informace sdělovaná mezi dvěma účastníky a chápána jako důvěrná, nebude odhalena nepovolanému.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip přispívání k tomu, aby informace příznivě působila na [[morální rozvoj společnosti]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nebýt pasivní k lavině [[pseudoinformací]], jejichž následkem  je to, že se stále méně lidí zajímá o [[duchovní rozvoj]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ZDROJE ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: [http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika.pdf www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika.pdf]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Skip, kodex etiky českých knihovníků. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://skip.nkp.cz/CoKodex.htm skip.nkp.cz/CoKodex.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=13311</id>
		<title>Etika informačního specialisty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=13311"/>
		<updated>2014-12-30T17:19:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: /* ZDROJE */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''ETIKA INFORMAČNÍHO SPECIALISTY''' ==&lt;br /&gt;
Způsob jednání a chování [[informačního specialisty]] při práci s [[informacemi]]. Toto jednání a chování by mělo být v souladu s morálními, právními a lidskými hledisky.&lt;br /&gt;
[[K.Janoš]] uvádí, že každá lidská činnost, každá profese vyžaduje uplatňování morálních principů, neboť to činí člověka člověkem. A dále budou-li zprostředkovatelé informací známí svými ušlechtilými morálními postoji, získají větší úctu uživatelů a dodají i vážnost svému povolání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[B.Drobíková]] uvádí [[hermeneutické otázky]] se kterými se [[informační specialista]] potýká v závislosti na   přísunu [[fixovaných informací]], jejich porozumění, zpracování a vyhledávání. Tyto otázky tedy můžeme shrnout názvem:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''ETIKA PŘÍSTUPU K UŽIVATELŮM''' ===&lt;br /&gt;
* Jaké informace získat, jak interpretovat zájem uživatelů a vyjít jim vstříct?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jak informace zpracovat, aby jim uživatelé porozuměli?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Je interpretace informace  a porozumění jí [[konzistentí]] v čase?&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Jak informace uložit do [[báze dat]], tak aby byly kdykoliv v budoucnosti přístupné, bez ohledu na [[vývoj nových technologií v počítačovém průmyslu?]]&lt;br /&gt;
* Jak vyhledat informace, které byly uloženy člověkem s jiným [[předporozuměním]]?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''INFORMAČNÍ PRACOVNÍK BY MĚL TEDY BÝT''' ====&lt;br /&gt;
* Schopen zformulovat [[data]] do podoby použitelných informací a pomoci uživateli, jak v záplavě informací nacházet, vybírat a kriticky posuzovat ty které jsou [[relevantní]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Uvědomit si, že lidské poznání velmi rychle postupuje a v žádném bodě v čase není možno popsat informaci naprosto adekvátně.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Usilovat o všestrannou dostupnost informací, bez ohledu na místo jejich uložení a učit se [[novým technologiím]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Vzdělávat se v [[sociálně – komunikačních vědách]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''ETIKA INFORMAČNÍHO SPECIALISTY Z HLEDISKA PRÁVA''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k intelektuálnímu vlastnictví autorů ([[copyright]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k jedinci, který má právo na [[svobodný přístup k informacím]] a k [[informačním zdrojům]], bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv [[cenzury]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb jedincům, bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a [[sociální status]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''ETIKA INFORMAČNÍHO SPECIALISTY Z HLEDISKA MORÁLKY''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k soukromí uživatelů dat, jednotlivec se sám rozhoduje, zda odhalí vlastní identitu při sdělování informací. [[J.Burgetová]] uvádí ochranu soukromí jednotlivce jako jeden z hlavních cílů [[komunikační sítě]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip srozumitelné, přesné a věrohodné reprezentace dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Sdělování informací, které jsou pravdivé, vyloučit [[polopravdy]], [[dvojsmysly]] apod.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip nepoškozování, nezneužívání a nefalzifikování dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip důvěrnosti – jistota, že informace sdělovaná mezi dvěma účastníky a chápána jako důvěrná, nebude odhalena nepovolanému.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip přispívání k tomu, aby informace příznivě působila na [[morální rozvoj společnosti]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nebýt pasivní k lavině [[pseudoinformací]], jejichž následkem  je to, že se stále méně lidí zajímá o [[duchovní rozvoj]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ZDROJE ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: [http://knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika.pdf www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika.pdf]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Skip, kodex etiky českých knihovníků. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [http://skip.nkp.cz/CoKodex.htm skip.nkp.cz/CoKodex.htm]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=13310</id>
		<title>Etika informačního specialisty</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Etika_informa%C4%8Dn%C3%ADho_specialisty&amp;diff=13310"/>
		<updated>2014-12-30T17:15:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: Založena nová stránka s textem „== '''ETIKA INFORMAČNÍHO SPECIALISTY''' == Způsob jednání a chování informačního specialisty při práci s informacemi. Toto jednání a c…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''ETIKA INFORMAČNÍHO SPECIALISTY''' ==&lt;br /&gt;
Způsob jednání a chování [[informačního specialisty]] při práci s [[informacemi]]. Toto jednání a chování by mělo být v souladu s morálními, právními a lidskými hledisky.&lt;br /&gt;
[[K.Janoš]] uvádí, že každá lidská činnost, každá profese vyžaduje uplatňování morálních principů, neboť to činí člověka člověkem. A dále budou-li zprostředkovatelé informací známí svými ušlechtilými morálními postoji, získají větší úctu uživatelů a dodají i vážnost svému povolání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[B.Drobíková]] uvádí [[hermeneutické otázky]] se kterými se [[informační specialista]] potýká v závislosti na   přísunu [[fixovaných informací]], jejich porozumění, zpracování a vyhledávání. Tyto otázky tedy můžeme shrnout názvem:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''ETIKA PŘÍSTUPU K UŽIVATELŮM''' ===&lt;br /&gt;
* Jaké informace získat, jak interpretovat zájem uživatelů a vyjít jim vstříct?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jak informace zpracovat, aby jim uživatelé porozuměli?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Je interpretace informace  a porozumění jí [[konzistentí]] v čase?&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Jak informace uložit do [[báze dat]], tak aby byly kdykoliv v budoucnosti přístupné, bez ohledu na [[vývoj nových technologií v počítačovém průmyslu?]]&lt;br /&gt;
* Jak vyhledat informace, které byly uloženy člověkem s jiným [[předporozuměním]]?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''INFORMAČNÍ PRACOVNÍK BY MĚL TEDY BÝT''' ====&lt;br /&gt;
* Schopen zformulovat [[data]] do podoby použitelných informací a pomoci uživateli, jak v záplavě informací nacházet, vybírat a kriticky posuzovat ty které jsou [[relevantní]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Uvědomit si, že lidské poznání velmi rychle postupuje a v žádném bodě v čase není možno popsat informaci naprosto adekvátně.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Usilovat o všestrannou dostupnost informací, bez ohledu na místo jejich uložení a učit se [[novým technologiím]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Vzdělávat se v [[sociálně – komunikačních vědách]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''ETIKA INFORMAČNÍHO SPECIALISTY Z HLEDISKA PRÁVA''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k intelektuálnímu vlastnictví autorů ([[copyright]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k jedinci, který má právo na [[svobodný přístup k informacím]] a k [[informačním zdrojům]], bez ohledu na politická, ideologická a náboženská hlediska a bez jakékoliv [[cenzury]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb jedincům, bez ohledu na jejich národnost, rasu, náboženství, pohlaví a [[sociální status]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''ETIKA INFORMAČNÍHO SPECIALISTY Z HLEDISKA MORÁLKY''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Respekt k soukromí uživatelů dat, jednotlivec se sám rozhoduje, zda odhalí vlastní identitu při sdělování informací. [[J.Burgetová]] uvádí ochranu soukromí jednotlivce jako jeden z hlavních cílů [[komunikační sítě]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip srozumitelné, přesné a věrohodné reprezentace dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Sdělování informací, které jsou pravdivé, vyloučit [[polopravdy]], [[dvojsmysly]] apod.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip nepoškozování, nezneužívání a nefalzifikování dat a informací.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip důvěrnosti – jistota, že informace sdělovaná mezi dvěma účastníky a chápána jako důvěrná, nebude odhalena nepovolanému.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Princip přispívání k tomu, aby informace příznivě působila na [[morální rozvoj společnosti]].&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Nebýt pasivní k lavině [[pseudoinformací]], jejichž následkem  je to, že se stále méně lidí zajímá o [[duchovní rozvoj]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ZDROJE ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BURGETOVÁ, Jarmila. Zamyšlení nad otázkami etiky knihovnické a informační profese. Národní knihovna knihovnická revue. 2004, roč. 15, č. 1, s. 3-6. Dostupné z: [[knihovna.nkp.cz/NKKR0401/0401003.html]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DROBÍKOVÁ, Barbora. Hermeneutika, informační etika a organizace informací. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY [online]. 2007, IV, 1-2 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [[www.pedf.cuni.cz/paideia/download/hermeneutika.pdf]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANOŠ, Karel. Informační etika. [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [[www.knihovnictvi.wz.cz/soubory/inf.etika.PDF]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Skip, kodex etiky českých knihovníků. In: [online]. [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: [[skip.nkp.cz/CoKodex.htm]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační společnost]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=12544</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=12544"/>
		<updated>2014-12-16T19:13:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE - OBECNÝ ÚVOD == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Slovo komunikace pochází z latinského ''„communicare“'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' –spojování, sdělování… má mnoho významů – jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Sociální komunikace může být nazvána sdělením, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] ji nelze zjednodušovat jen na [[komunikační akt]] mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. [[Zkušenosti]],[[znalosti]], [[prožitek]], [[projev citu]], nebo [[umělecké představivosti]] lze zaznamenat na [[hmotu]] nebo do [[energie]] (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC :Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení [[faktu]], nebo [[myšlenky]], které zvýší [[znalost]] příjemce a [[poznání]] jako [[smysl]] komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''HISTORIE''' ====&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
:Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:'''''1.období  řečové komunikace'''''(před 90- 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
:'''''2.období dokumentové komunikace''''' s fází rukopisného a tištěného textu ( vznik písma před 5000 lety a Gutenbergem zdokonalený knihtisk v polovině 15.století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období  - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
:'''''3.období elektronické komunikace'''''– objev elektřiny v polovině 18.stol.,který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''FUNKCE LIDSKÉHO KOMUNIKOVÁNÍ''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:* '''''Informativní funkce''''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit…&lt;br /&gt;
:* '''''Instruktážní funkce'''''- navést, zasvětit, naučit, dát recept…&lt;br /&gt;
:* '''''Persuazivní funkce''''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor;získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
:* '''''Funkce zábavní''''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat…&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''MOTIVACE KE KOMUNIKACI''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Motivaci ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. Vybíral uvádí tyto [[motivace]]:&lt;br /&gt;
* '''''Motivace kongitivní''''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace sdružovací''''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace sebepotvrzovací''''' – potvrzení osobní identity.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace adaptační''''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace přesilová''''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace existenciální'''''  – vyhnutí se depresi a melancholii.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace požitkářská''''' – odpočinout si , uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''STRUKTURA MEZILIDSKÉ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Komunikátor''''' -  dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Kódování''''' - převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Sdělení''''' - soustava symbolů,která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály,      &lt;br /&gt;
:[[verbálně]] i [[neverbálně]].&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* '''''Nosič''''' - jeho prostřednictvím  přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk,technické&lt;br /&gt;
:komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.), nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Komunikant,recipient''''' - příjemce sdělení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Dekódování''''' příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Zpětná vazba''''' – pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Šum''''' - existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se &lt;br /&gt;
:    záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Míra''''' ovlivnění a významu všech [[verbálních]] nebo [[neverbálních]] sdělení – [['''kontext''']] &lt;br /&gt;
:    (fyzický,kulturní, sociálně-psychologický a časový).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''PŘÍMÁ SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle Cejpka tvoří základ sociální komunikace, spočívá v jedinečnosti setkání lidí, kteří si sdělení předávají i prostřednictvím [[neverbálních]] a [[paralingválních]] prostředků a emocí a tak je možné větší porozumění tomu co je vysloveno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''NEPŘÍMÁ SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Schopnost člověka zaznamenávat své znalosti, zkušenosti, příběhy a zážitky, tak aby mohly být uchovány a šířeny. Takováto komunikace se tedy uskutečňuje prostřednictvím knih, médií, telefonu, apod. Jedinec se nenachází v přítomnosti komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''ZDROJE''' === &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'':KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'':CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'':MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'':VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12515</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12515"/>
		<updated>2014-12-15T19:26:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vědecká informace]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12359</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12359"/>
		<updated>2014-12-14T15:46:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vědecká informace]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informatizace společnosti]]|| Alena Šonková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=12237</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=12237"/>
		<updated>2014-12-13T18:11:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE - OBECNÝ ÚVOD == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Slovo komunikace pochází z latinského ''„communicare“'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' –spojování, sdělování… má mnoho významů – jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Sociální komunikace může být nazvána sdělením, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] ji nelze zjednodušovat jen na [[komunikační akt]] mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. [[Zkušenosti]],[[znalosti]], [[prožitek]], [[projev citu]], nebo [[umělecké představivosti]] lze zaznamenat na [[hmotu]] nebo do [[energie]] (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:Königová pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení [[faktu]], nebo [[myšlenky]], které zvýší [[znalost]] příjemce a [[poznání]] jako [[smysl]] komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''HISTORIE''' ====&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
:Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:'''''1.období  řečové komunikace'''''(před 90- 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
:'''''2.období dokumentové komunikace''''' s fází rukopisného a tištěného textu ( vznik písma před 5000 lety a Gutenbergem zdokonalený knihtisk v polovině 15.století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období  - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
:'''''3.období elektronické komunikace'''''– objev elektřiny v polovině 18.stol.,který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''FUNKCE LIDSKÉHO KOMUNIKOVÁNÍ''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:* '''''Informativní funkce''''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit…&lt;br /&gt;
:* '''''Instruktážní funkce'''''- navést, zasvětit, naučit, dát recept…&lt;br /&gt;
:* '''''Persuazivní funkce''''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor;získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
:* '''''Funkce zábavní''''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat…&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''MOTIVACE KE KOMUNIKACI''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Motivaci ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. Vybíral uvádí tyto [[motivace]]:&lt;br /&gt;
* '''''Motivace kongitivní''''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace sdružovací''''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace sebepotvrzovací''''' – potvrzení osobní identity.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace adaptační''''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace přesilová''''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace existenciální'''''  – vyhnutí se depresi a melancholii.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace požitkářská''''' – odpočinout si , uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''STRUKTURA MEZILIDSKÉ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Komunikátor''''' -  dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Kódování''''' - převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Sdělení''''' - soustava symbolů,která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály,      &lt;br /&gt;
:[[verbálně]] i [[neverbálně]].&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* '''''Nosič''''' - jeho prostřednictvím  přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk,technické&lt;br /&gt;
:komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.), nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Komunikant,recipient''''' - příjemce sdělení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Dekódování''''' příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Zpětná vazba''''' – pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Šum''''' - existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se &lt;br /&gt;
:    záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Míra''''' ovlivnění a významu všech [[verbálních]] nebo [[neverbálních]] sdělení – [['''kontext''']] &lt;br /&gt;
:    (fyzický,kulturní, sociálně-psychologický a časový).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''PŘÍMÁ SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle Cejpka tvoří základ sociální komunikace, spočívá v jedinečnosti setkání lidí, kteří si sdělení předávají i prostřednictvím [[neverbálních]] a [[paralingválních]] prostředků a emocí a tak je možné větší porozumění tomu co je vysloveno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''NEPŘÍMÁ SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Schopnost člověka zaznamenávat své znalosti, zkušenosti, příběhy a zážitky, tak aby mohly být uchovány a šířeny. Takováto komunikace se tedy uskutečňuje prostřednictvím knih, médií, telefonu, apod. Jedinec se nenachází v přítomnosti komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''ZDROJE''' === &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'':KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'':CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'':MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'':VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=12236</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=12236"/>
		<updated>2014-12-13T18:01:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE - OBECNÝ ÚVOD == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Slovo komunikace pochází z latinského ''„communicare“'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' –spojování, sdělování… má mnoho významů – jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Sociální komunikace může být nazvána sdělením, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] ji nelze zjednodušovat jen na [[komunikační akt]] mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. [[Zkušenosti]],[[znalosti]], [[prožitek]], [[projev citu]], nebo [[umělecké představivosti]] lze zaznamenat na [[hmotu]] nebo do [[energie]] (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:[http://www.grada.cz/setkání-s-autory/autor/prof-phdr-konigova-marie-CSc Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení [[faktu]], nebo [[myšlenky]], které zvýší [[znalost]] příjemce a [[poznání]] jako [[smysl]] komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''HISTORIE''' ====&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
:Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:'''''1.období  řečové komunikace'''''(před 90- 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
:'''''2.období dokumentové komunikace''''' s fází rukopisného a tištěného textu ( vznik písma před 5000 lety a Gutenbergem zdokonalený knihtisk v polovině 15.století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období  - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
:'''''3.období elektronické komunikace'''''– objev elektřiny v polovině 18.stol.,který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''FUNKCE LIDSKÉHO KOMUNIKOVÁNÍ''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:* '''''Informativní funkce''''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit…&lt;br /&gt;
:* '''''Instruktážní funkce'''''- navést, zasvětit, naučit, dát recept…&lt;br /&gt;
:* '''''Persuazivní funkce''''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor;získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
:* '''''Funkce zábavní''''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat…&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''MOTIVACE KE KOMUNIKACI''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Motivaci ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. Vybíral uvádí tyto [[motivace]]:&lt;br /&gt;
* '''''Motivace kongitivní''''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace sdružovací''''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace sebepotvrzovací''''' – potvrzení osobní identity.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace adaptační''''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace přesilová''''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace existenciální'''''  – vyhnutí se depresi a melancholii.&lt;br /&gt;
* '''''Motivace požitkářská''''' – odpočinout si , uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''STRUKTURA MEZILIDSKÉ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Komunikátor''''' -  dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Kódování''''' - převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Sdělení''''' - soustava symbolů,která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály,      &lt;br /&gt;
:[[verbálně]] i [[neverbálně]].&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* '''''Nosič''''' - jeho prostřednictvím  přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk,technické&lt;br /&gt;
:komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.), nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Komunikant,recipient''''' - příjemce sdělení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Dekódování''''' příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Zpětná vazba''''' – pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Šum''''' - existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se &lt;br /&gt;
:    záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''''Míra''''' ovlivnění a významu všech [[verbálních]] nebo [[neverbálních]] sdělení – [['''kontext''']] &lt;br /&gt;
:    (fyzický,kulturní, sociálně-psychologický a časový).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''PŘÍMÁ SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle Cejpka tvoří základ sociální komunikace, spočívá v jedinečnosti setkání lidí, kteří si sdělení předávají i prostřednictvím [[neverbálních]] a [[paralingválních]] prostředků a emocí a tak je možné větší porozumění tomu co je vysloveno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''NEPŘÍMÁ SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Schopnost člověka zaznamenávat své znalosti, zkušenosti, příběhy a zážitky, tak aby mohly být uchovány a šířeny. Takováto komunikace se tedy uskutečňuje prostřednictvím knih, médií, telefonu, apod. Jedinec se nenachází v přítomnosti komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''ZDROJE''' === &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'':KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'':CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'':MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'':VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=12210</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=12210"/>
		<updated>2014-12-13T15:01:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;:== '''SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE''' == - &lt;br /&gt;
:=== '''obecný úvod''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Slovo komunikace pochází z latinského „communicare“ – sdílet, stýkat se radit se s někým nebo z lat.communicatio –spojování, sdělování… má mnoho významů – jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
:Sociální komunikace může být nazvána sdělením, které chci předat okolnímu světu a tento na to &lt;br /&gt;
:nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv &lt;br /&gt;
:lidského společenství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle Cejpka ji nelze zjednodušovat jen na [[komunikační akt]] mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. [[Zkušenosti]],[[znalosti]], [[prožitek]], [[projev citu]], nebo [[umělecké představivosti]] lze zaznamenat na [[hmotu]] nebo do [[energie]] (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:Königová uvádí společenskou komunikaci za základní kategorii [[informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení [[faktu]], nebo [[myšlenky]], které zvýší [[znalost]] příjemce a [[poznání]] jako [[smysl]] komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''HISTORIE''' ====&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
:Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''období  řečové komunikace''' (před 90- 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
# '''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu ( vznik písma před 5000 lety a Gutenbergem zdokonalený knihtisk v polovině 15.století), podle McLuhana [[fonetické]] období  - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
# '''období elektronické komunikace''' – objev elektřiny v polovině 18.stol., který McLuhan uvádí jako &lt;br /&gt;
# významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''FUNKCE LIDSKÉHO KOMUNIKOVÁNÍ''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle Vybírala byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
# Informativní funkce – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit…&lt;br /&gt;
# Instruktážní funkce – navést, zasvětit, naučit, dát recept…&lt;br /&gt;
# Persuazivní funkce – přesvědčit, aby adresát změnil názor – získat někoho na svou stranu, zmanipulovat,ovlivnit...&lt;br /&gt;
# Funkce zábavní – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat…&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''MOTIVACE KE KOMUNIKACI''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Motivaci ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. Vybíral uvádí tyto [[motivace]]:&lt;br /&gt;
* Motivace '''kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
* Motivace '''sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
* Motivace '''sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní identity.&lt;br /&gt;
* Motivace '''adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
* Motivace '''„přesilová“''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
* Motivace '''existenciální'''  – vyhnutí se depresi a melancholii.&lt;br /&gt;
* Motivace '''požitkářská''' – odpočinout si , uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''STRUKTURA MEZILIDSKÉ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:1.Vznik určité myšlenky a vůle ji oznámit – '''komunikátor'''&lt;br /&gt;
: 2.Převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí – '''kódování'''&lt;br /&gt;
: 3.Soustava symbolů je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i neverbálně - '''sdělení'''&lt;br /&gt;
: 4.Prostřednictvím nosiče přenesení sdělení k příjemci. Nosičem může být člověk, technické komunikační   &lt;br /&gt;
:    prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.), nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
: 5.Příjemce – '''komunikant''', '''recipient'''&lt;br /&gt;
: 6.'''Dekódování''' příjemcem na původní obsah a význam&lt;br /&gt;
: 7.'''Zpětná vazba''' – pochopení významu sdělení&lt;br /&gt;
: 8.Existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se &lt;br /&gt;
:    záměrem komunikátora – '''šum'''&lt;br /&gt;
: 9.Míra ovlivnění a významu všech [[verbálních]] nebo [[neverbálních]] sdělení – [['''kontext''']] &lt;br /&gt;
:    (fyzický,kulturní, sociálně-psychologický a časový)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''PŘÍMÁ SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle Cejpka tvoří základ sociální komunikace, spočívá v jedinečnosti setkání lidí, kteří si sdělení předávají i prostřednictvím [[neverbálních]] a [[paralingválních]] prostředků a emocí a tak je možné větší porozumění tomu co je vysloveno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''NEPŘÍMÁ SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Schopnost člověka zaznamenávat své znalosti, zkušenosti, příběhy a zážitky, tak aby mohly být uchovány a šířeny. Takováto komunikace se tedy uskutečňuje prostřednictvím knih, médií, telefonu, apod. Jedinec se nenachází v přítomnosti komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''':== ZDROJE =='''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'':KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'':CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'':MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'':VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=12198</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=12198"/>
		<updated>2014-12-13T13:42:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: Založena nová stránka s textem „:== '''SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE''' == -  :=== '''obecný úvod''' ===  :Slovo komunikace pochází z latinského „communicare“ – sdílet, stýkat se rad…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;:== '''SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE''' == - &lt;br /&gt;
:=== '''obecný úvod''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Slovo komunikace pochází z latinského „communicare“ – sdílet, stýkat se radit se s někým nebo z lat.communicatio –spojování, sdělování… má mnoho významů – jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
:Sociální komunikace může být nazvána sdělením, které chci předat okolnímu světu a tento na to &lt;br /&gt;
:nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv &lt;br /&gt;
:lidského společenství. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle [http://Cejpka Cejpka] ji nelze zjednodušovat jen na [[komunikační akt]] mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. [[Zkušenosti]],[[znalosti]], [[prožitek]], [[projev citu]], nebo [[umělecké představivosti]] lze zaznamenat na [[hmotu]] nebo do [[energie]] (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:[http://Königová Königová] uvádí společenskou komunikaci za základní kategorii [[informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení [[faktu]], nebo [[myšlenky]], které zvýší [[znalost]] příjemce a [[poznání]] jako [[smysl]] komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''HISTORIE''' ====&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
:Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''období  řečové komunikace''' (před 90- 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
# '''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu ( vznik písma před 5000 lety a [http://Gutenbergem Gutenbergem] zdokonalený knihtisk v polovině 15.století), podle [http://McLuhana McLuhana] [[fonetické]] období  - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
# '''období elektronické komunikace''' – objev elektřiny v polovině 18.stol., který McLuhan uvádí jako &lt;br /&gt;
# významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''FUNKCE LIDSKÉHO KOMUNIKOVÁNÍ''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle [http://Hoffmannové Hoffmannové] a [http://Vybírala Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
# Informativní funkce – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit…&lt;br /&gt;
# Instruktážní funkce – navést, zasvětit, naučit, dát recept…&lt;br /&gt;
# Persuazivní funkce – přesvědčit, aby adresát změnil názor – získat někoho na svou stranu, zmanipulovat,ovlivnit...&lt;br /&gt;
# Funkce zábavní – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat…&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''MOTIVACE KE KOMUNIKACI''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Motivaci ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. [http://Vybíral Vybíral] uvádí tyto [[motivace]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Motivace '''kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
* Motivace '''sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
* Motivace '''sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní identity.&lt;br /&gt;
* Motivace '''adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
* Motivace '''„přesilová“''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
* Motivace '''existenciální'''  – vyhnutí se depresi a melancholii.&lt;br /&gt;
* Motivace '''požitkářská''' – odpočinout si , uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''STRUKTURA MEZILIDSKÉ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
:1.Vznik určité myšlenky a vůle ji oznámit – '''komunikátor'''&lt;br /&gt;
: 2.Převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí – '''kódování'''&lt;br /&gt;
: 3.Soustava symbolů je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i neverbálně - '''sdělení'''&lt;br /&gt;
: 4.Prostřednictvím nosiče přenesení sdělení k příjemci. Nosičem může být člověk, technické komunikační   &lt;br /&gt;
:    prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.), nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
: 5.Příjemce – '''komunikant''', '''recipient'''&lt;br /&gt;
: 6.'''Dekódování''' příjemcem na původní obsah a význam&lt;br /&gt;
: 7.'''Zpětná vazba''' – pochopení významu sdělení&lt;br /&gt;
: 8.Existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se &lt;br /&gt;
:    záměrem komunikátora – '''šum'''&lt;br /&gt;
: 9.Míra ovlivnění a významu všech [[verbálních]] nebo [[neverbálních]] sdělení – [['''kontext''']] &lt;br /&gt;
:    (fyzický,kulturní, sociálně-psychologický a časový)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''PŘÍMÁ SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Podle Cejpka tvoří základ sociální komunikace, spočívá v jedinečnosti setkání lidí, kteří si sdělení předávají i prostřednictvím [[neverbálních]] a [[paralingválních]] prostředků a emocí a tak je možné větší porozumění tomu co je vysloveno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''NEPŘÍMÁ SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Schopnost člověka zaznamenávat své znalosti, zkušenosti, příběhy a zážitky, tak aby mohly být uchovány a šířeny. Takováto komunikace se tedy uskutečňuje prostřednictvím knih, médií, telefonu, apod. Jedinec se nenachází v přítomnosti komunikátora.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=11549</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=11549"/>
		<updated>2014-12-06T20:40:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=11548</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=11548"/>
		<updated>2014-12-06T20:37:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Alena.Sonkova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Alena.Sonkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>