<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Anna.Dubnova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Anna.Dubnova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Anna.Dubnova"/>
	<updated>2026-05-10T00:58:12Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=43403</id>
		<title>Nakladatelé a knižní trh v České republice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=43403"/>
		<updated>2017-01-28T12:49:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: /* Tabulka hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Tabulka hesel ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Antropologie, etnografie, kulturologie]]  || Michaela Málková, Lenka Benešová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekonomické vědy, obchod]]  || Václav Trunec, Kateřina Kohoutková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie a náboženství]]  || Hana Světelská, Jitka Štědroňová, Karolína Melichová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy (Astronomie, Astrofyzika)]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Geografie, geologie, vědy o zemi]]  || Kristýna Berková, David Hrbek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]]  || Jitka Pšeničková, Kristýna Rýznarová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - zvukové nosiče]]  || Ladislav Svatoš, Klára Foglarová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - hudebniny]]  || Marie Odehnalová, Monika Kyriánová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Jazyk, lingvistika a literatura (Počítačová lingvistika)]]  || Markéta Forstová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Lékařství]]  || Ema Juranová, Miriam Tančiboková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Matematika]]  || Tereza Strnadová, David Jiří Šlosar&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mediální studia]]  || Alexandra Riva, Štěpán Rožek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické vědy]]  || Denisa Rainová, Lenka Hojčuková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Právo-knižní trh|Právo]]  || Radka Planková, Josefína Veselá, Lukáš Záleský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie - knižní trh|Psychologie]]  || Hana Světelská, Jonáš Květ, Anna Dubnová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Technika, technologie, inženýrství]]  || Denisa Rainová, Jiří Szromek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tělesná výchova a sport. Rekreace]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Umění, architektura, muzeologie]]  || Radka Planková, Andrea Dosoudilová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Výchova a vzdělávání, učebnice]]  || Marie Odehnalová, Veronika Víchová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační technologie]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Zemědělství]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Beletrie pro dospělé]]  || Ladislav Svatoš, Kateřina Štěrbová, Dominika Čužnová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura pro děti a mládež]]  || Tereza Strnadová, Ludmila Hrnčířová, Lenka Peroutková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poezie]]  || Jan Dobiášovský, Eva Mertová, Kateřina Šafratová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantasy a sci-fi]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sci-fi a fantasy]]  || Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Encyklopedie, referenční literatura]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály elektronických knih]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Audioknihy]]  || Jitka Pšeničková, Martin Ouřada, Alžběta Cvrčková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Distributoři zahraniční literatury vč. slovenské v ČR]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály v informační vědě a knihovnictví]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály antikvární literatury]] || Markéta Michálková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]] || Lenka Kovářová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociologie]] || Veronika Křivánková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Divadlo, film, tanec]] || Andrea Vasilová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Biologické vědy]] || Hana Koňaříková&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_-_kni%C5%BEn%C3%AD_trh&amp;diff=43402</id>
		<title>Psychologie - knižní trh</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_-_kni%C5%BEn%C3%AD_trh&amp;diff=43402"/>
		<updated>2017-01-28T12:48:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Barrister &amp;amp; Principal, vydavatelství společenskovědní literatury ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.barrister.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Barrister &amp;amp; Principal bylo založeno v roce 1994 a vydává původní i překladovou prózu, dále knihy z dějin a teorie umění, z českých a světových dějin, náboženství a teologie, psychologie, sociologie, politologie a politiky, médií, filozofie, ekonomiky, literární vědy, dále jazykové příručky, obrazové publikace a průvodce se zaměřením na výtvarné umění a architekturu, v menší míře také poezii a dětskou literaturu. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve své vydavatelské činnosti spolupracuje s řadou univerzit a vysokých škol a dalšími vědeckými a kulturními institucemi a realizuje řadu projektů se zaměřením na středoevropskou historii a politiku. Dlouhodobě se věnuje tématu holocaustu. Ředitelem a statutárním zástupcem nakladatelství je Ivo Lukáš. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
V e-shopu nalezneme seznam autorů, bestsellery i recenze. Můžeme si také nechat zasílat novinky e-mailem. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Academia ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.academia.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.portal.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Portál je jedno z dvaceti největších českých nakladatelství a bylo založeno v roce 1990. Publikuje přes 90 nových titulů a kolem 150 reprintů ročně v oblasti psychologie, psychoterapie, pedagogiky, rodičovství, sociální práce, spirituality a dětské literatury. Kromě knih vydává také časopisy, a to Psychologie dnes, Děti a my, Rodina a škola a Informatorium. Pořádá také semináře pro pedagogy a psychologické kurzy. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kromě katalogu knih členěného podle oborů najdeme v e-shopu také e-knihy, audioknihy, akční nabídku, top 10 nejprodávanějších knih a rozšířené vyhledávání. Uživatelům nabízí také věrnostní program. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Prostor ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.eprostor.com/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství PROSTOR vzniklo v prosinci roku 1989 jako přímý pokračovatel samizdatové edice Prostor a stejnojmenné revue, která vycházela od roku 1982 v nepravidelných periodách.   &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vedle beletrie se orientuje na historii a kulturní dějiny s přesahem do ostatních společenskovědních oborů. V hlavní ediční řadě vycházejí díla, jejichž autory nakladatelství považuje za kmenové a zároveň čtenářsky nejúspěšnější. Na českou i světovou historiografii a další společenskovědní obory je zaměřena edice Obzor. Edici Střed je pak orientovaná na současnou moderní beletrii a esejistiku. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webových stránkách najdeme rovněž e-knihy, připravované knihy, antikvariát a recenze.&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Sagittarius ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.sagittarius-rs.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství navazuje na vydávání samizdatových sešitů Jungiana v 80. letech zaměřených na dílo C. G. Junga a tematicky příbuzných myslitelů. Hlavní náplní vydavatelské činnosti nakladatelství je edice Astropsychologie, v níž vycházejí knihy současných astrologů, kteří obohacují tradiční astrologii o poznatky hlubinné psychologie, především Jungovy komplexové (archetypové) psychologie. Pozornost je věnována rovněž novým tématům současné astrologie. Mimo edice vyšly v nakladatelství knihy D. Millmana, které se pokoušejí zachytit hlavní milníky na cestě osobního zrání. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tituly vydané nakladatelstvím Sagittarius jsou vždy k dostání v Knihkupectví Dobry Bednářové v Celetné 32, Praha 1. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== CERM, akademické nakladatelství ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.cerm.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Akademické nakladatelství CERM vzniklo v r. 1993. Jeho činnost je zaměřena především na vydávání odborné a studijní literatury ve formě vysokoškolských učebnic, odborných příruček, skript, ale také sborníků sympozií, konferencí a seminářů, v úzké návaznosti na několik fakult vysokých škol v Brně. Nakladatelství také vydává celostátní odborný časopis Soudní inženýrství. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Akademické nakladatelství CERM má Vědeckou redakci od roku 2009. Vědecká redakce je poradním orgánem nakladatelství a garantuje odbornost a kvalitu textů vydávaných jako recenzované monografie. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Významné je vydávání učebních textů pro teoretickou přípravu dopravních pilotů. Neméně důležité jsou také publikace z oblasti psychologie, historie a lékařství. V partnerství s Nadací Universitas realizuje nakladatelství zajímavé projekty vycházející v edicích Osobnosti, Heureka, Scientia a Scintilla. Příležitostně vydává i literaturu faktu, povídky, poezii a knihy v angličtině. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Karolinum ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, bylo založeno v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Hlavní publikační oblasti jsou ekonomie, filosofie, historie, jazykověda, lékařské obory, literární věda, náboženství, pedagogika, politologie, právo, přírodní vědy, psychologie, sociální práce, sociologie, tělovýchova, umění a dětská literatura. Samostatné ediční projekty představují reprezentační publikace vztahující se k historii Univerzity Karlovy, monografie z dějin umění, jazykové učebnice či mezioborová edice Limes, v níž vychází překlady děl s těžištěm v literární vědě a dějinách kultury. Významným projektem je také vydávání české beletrie a její překlady do světových jazyků a vydávání díla Karla Šiktance. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Samozřejmostí je kvalitní typografie a vysoká polygrafická úroveň publikací. Učební texty jsou často vyhledávány studenty dalších českých i slovenských vysokých škol, vědecké publikace oslovují širší čtenářskou obec. Zejména rozsáhlé a odborně vysoce fundované monografie z lékařských oborů a dějin umění nalezly kladnou odezvu nejen v České republice, ale i v zahraničí. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Maxdorf ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://maxdorf.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství Maxdorf zahájilo činnost roku 1995 a specializuje se na odbornou lékařskou literaturu. Společnost Maxdorf provozuje rovněž design studio a Velký lékařský slovník. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější z oborů, kterým se nakladatelství věnuje, jsou alergologie, anatomie, anesteziologie, dermatologie, diabetologie, endokrinologie, gastroenterologie, gynekologie, hematologie, imunologie, kardiologie, mikrobiologie, neurologie, onkologie, ortopedie, patologie, pediatrie, psychiatrie, psychologie, revmatologie, sexuologie, stomatologie, urologie, vnitřní lékařství a všeobecné praktické lékařství. Okrajově se zabývá také knihami pro děti a mládež a pro širokou veřejnost. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webových stránkách najdeme mimo jiné i sekci pro autory, knižní novinky a odkazy na videa, křty knih, kongresy a soutěže. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Cesta ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://cestabrno.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství a knihkupectví Cesta funguje od roku 1990. Vydává knihy v kategoriích krásná literatura, pro děti a mládež, dialog Východu a Západu, duchovní život, modlitby a rozjímání, psychologie, rozhovory, teologie, životopisy a historie. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
V e-shopu najdeme také e-knihy, připravované publikace a stránku věnovanou autogramiádám. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Doplněk ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.doplnek.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Brněnské nakladatelství Doplněk založil Jan Šabata ještě jako ředitel nakladatelství Atlantis. Původně totiž mělo jít o „doplněk“ Atlantisu, v němž by vycházela literatura bezprostředně nekorespondující s jeho zaměřením. Samostatně existuje Doplněk od roku 1991, a to jako nakladatelství orientované zejména na vydávání společenskovědní literatury. V prosinci 2011 byla ustavena vědecká rada nakladatelství Doplněk. Jejím posláním je garantovat kvalitu a odbornou úroveň vydávaných publikací. Za dobu své existence vydalo nakladatelství Doplněk již více než 350 knih.  &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přirozeným chodem věcí byla do vydavatelské činnosti nakladatelství zařazena i regionální literatura, soustřeďující se především na oblast Brna a okolí. V souvislosti s tím se v produkci nakladatelství nově objevila beletrie, která dala později vzniknout ještě edicím memoárové prózy a překladů soudobé světové prózy. &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na webových stránkách nalezneme také nabídku e-knih, zlevněné knihy, seznam autorů a odkazy na webové stránky společností, se kterými nakladatelství spolupracuje.&lt;br /&gt;
=== Triton ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''':http://www.tridistri.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Nakladatelství Stanislav Juhaňák – Triton vydává knihy od roku 1991. Specializuje se především na lékařské, psychologické, filosofické, historické a pedagogické knihy. Z krásné literatury pak na biografie, sci-fi a fantasy a pohádky.&lt;br /&gt;
Každý rok vydá nakladatelství přibližně 120–150 českých i zahraničních titulů, a to i v koedicích s jinými nakladateli (Argo, Labyrint, Epocha, ČBS, Schattauer aj.).&lt;br /&gt;
=== Grada ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''':http://www.grada.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Knihy s logem GRADA vycházejí v České republice již od roku 1991. GRADA si za dobu své existence vybudovala pozici největšího tuzemského nakladatelství odborné literatury co do objemu tržeb, počtu vydávaných nových titulů i šíří oborů své působnosti a to jak v České tak i ve Slovenské republice.&lt;br /&gt;
Důležitou součástí nakladatelské strategie je přinášet odborníkům a širší odborné veřejnosti aktuální znalosti a informace ze všech oborů a oblastí jejich činnosti, znalosti v maximální odborné kvalitě, včas, v optimální formě a rychlé dostupnosti.&lt;br /&gt;
V její produkci jsou tituly s právní tematikou, knihy ekonomické, tituly z oblasti financí a účetnictví, manažerské tituly, psychologické, zdravotnické, knihy s počítačovou tematikou, o architektuře a stavebnictví, knihy technické z nejrůznějších oborů a profesí. Tuto pestrou škálu doplňuje i naučně odborná literatura, která nabízí řadu publikací s velkým záběrem pro denní praktický život.&lt;br /&gt;
=== Galén ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''':http://www.galen.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Nakladatelství Galén vzniklo v roce 1993 se záměrem profilovat se jako odborný nakladatelský dům v oblasti medicíny.&lt;br /&gt;
Galén vydává publikace, které čtenářům pomáhají se orientovat v oblastech zdraví, životního stylu, výchovy, diet, psychologie.&lt;br /&gt;
=== Cambridge Scholars Publishing ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.cambridgescholars.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Cambridge Scholars Publishing je nezávislé akademické nakladatelství, založené bývalými lektory a vědci z University of Camridge. Zaměřuje se na celou řadu témat, přesto zde má zvláštní zastoupení především umění, humanitní a sociální vědy.&lt;br /&gt;
=== SAGE Publications ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''':http://sagepublications.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Nakladatelství SAGE Publishing bylo založeno roku 1965 v New Yorku. Společnost nyní má více než 1500 zaměstnanců a vydává přibližně 800 publikací ročně. Specializuje se na vědní obory, z nich především na sociální, humanitní vědy dále se pak zabývá medicínou a technickými obory. &lt;br /&gt;
=== Vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://vffup.upol.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Vydavatelství Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vzniklo v roce 2014 jako platforma pro vydávání výsledků vědy a výzkumu na Filozofické fakultě UP&lt;br /&gt;
Specializuje se na původní odborné monografie v oborech vyučovaných na FF UP v Olomouci, které vydáváme především v elektronických formátech, ale i tiskem.&lt;br /&gt;
=== SPN Pedagogické nakladatelství ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://spn.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Nakladatelství SPN – pedagogické nakladatelství vzniklo roku 1994 jako akciová společnost. Patří mezi významné nakladatelské a vydavatelské instituce v České republice. Vydává učebnice pro základní školy, pro školy střední i publikace vhodné pro nejširší veřejnost.&lt;br /&gt;
=== Guilford Press ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.guilford.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Nakladatelství vzniklo roku 1973 Seymourem Weingartenem a Bobem Matloffem. Guliford vydává jak knihy, tak i časopisy, software a DVD. K dnešnímu roku, nakladatelství vydalo více než 1350 titulů a ročně vydává okolo devadesáti knih. Tématy, kterými se zabývá jsou především mentální zdraví, psychologie, pedagogika a zeměpis. &lt;br /&gt;
=== Prentice Hall ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://prenticehall.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Prentice Hall je jedno z majoritních nakladatelství zabývajících se edukační literaturou jak pro střední tak i vysoké školy. Nakladatelství je vlastněno společností Pearson PLC, která byla založena v Londýně už roku 1844. Samo nakladatelství pak vzniklo o 69 let později, roku 1913. Mezi jeho publikacemi můžeme nalézt knihy ze všech různých oborů. &lt;br /&gt;
=== Munipress ===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''':http://www.press.muni.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''':Univerzitní nakladatelství Masarykovy univerzity vydávající pod značkou Munipress. Vydává publikace jak univerzitním autorům, tak i produkuje tituly od tuzemských i zahraničních autorů, kteří na univerzitě nepůsobí. Zaměřuje se na odbornou literaturu, a to vědeckou i populárně naučnou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Autism Asperger Publishing Co===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': https://aapcpublishing.net/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Americké nakladatelství se zabývá především literaturou s tématy zaměřenými na poruchy autistického spektra (PAS) a to nejen na poruchu jako takovou, ale i na rodinu, vrstevníky, učitele a další pracovníky, kteří se této poruše věnují.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nathan===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.nathan.fr/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství v Paříži se širokým zaměřením. Především vydává knihy týkající se předškolního učení, přírody, pedagogiky a psychologie, dále také dětské a obrázkové knihy, rádce pro rodiče i učitele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Edizioni Erickson===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.erickson.it/Pagine/default.aspx&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Italské nakladatelství Edizioni Erickson funguje od roku 1984 a zabývá se vzděláváním a inkluzí osob s vývojovými poruchami učení, psychologií a sociálním působením. Vydává nejen knihy, ale i časopisy a internetové články. Součástí společnosti je také studovna a knihovna se speciálním fondem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Howard Gontovnick Publications===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.hgpublications.ca/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Howard Gontovnick Publications se sídlem v Kanadském Lavalu publikuje odborné texty psychologických, psychoterapeutických, filozofických, humanitních a náboženských směrů. V budoucnu se hodlá věnovat i osobnímu hodnocení a knihám pro děti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Monash University Publishing===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.publishing.monash.edu/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Monash University Publishing je největším univerzitním nakladatelstvím v Austrálii. Vydává akademické texty napříč celým spektrem humanitních a sociálních věd. Specializuje se na Asijská studia, politiku, vzdělávání, komunikační studia a australskou historii, kulturu a literaturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Origin Press===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.originpress.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Origin Press je nakladatelství v , které získalo již tři národní ocenění za své publikace. Vydává knihy věnující se psychologii, sebeuvědomení, religionistice, filozofii, spiritualitě, politice a podnikání, vnímání jiných světů a mimozemských spojení a příbuzným oborům. Sídlí v kanadském San Rafaelu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Béliveau Éditeur===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.beliveauediteur.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství v Montréalu publikuje v oblasti zotavování, svépomoci, psychologie a edukace v psychologii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Borgen===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.beliveauediteur.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Kodaňské nakladatelství vydává knihy pro děti, vzdělávací a uměleckou literaturu, knihy o tvorbě, svépomoci, psychologii a spiritualitě. Mimo to se zabývá i publikací beletrie a nebeletristické poezie. Má i vlastní knižní klub.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uitgeverij Boom b.v.===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': https://www.bua.nl/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství se sídlem v Amsterdamu vydává na poli filozofie, psychologie, sociologie, historie, psychiatrie, politoligie, vzdělávání,  jazykovědy a životního prostředí. Specializuje se na německou lingvistiku a Freudiánskou psychologii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Centro Scientifico Editore===&lt;br /&gt;
'''Odkaz''': http://www.ediermes.it/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace''': Nakladatelství v Itálii, Torinu, s vědeckou literaturou, především zaměření na lékařství, psychlogii a sociální vědy. Vydává i elektronicky a multimediálně, zapojeno do e-learningových projektů.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=42081</id>
		<title>Služby pro uživatele se specifickými potřebami.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=42081"/>
		<updated>2017-01-14T15:33:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Dle [[Knihovní zákon|knihovního zákona]] 257/2001 Sb. se knihovnou rozumí „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem“&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto však tuto formulaci zcela nesplňujeme , ne každý má totiž stejnou možnost docházet do knihovny. Jednou ze skupin lidí se znemožněným nebo ztíženým přístupem jsou uživatelé se [[specifické potřeby|specifickými potřebami]], jimž je právo na přístup do veřejného prostoru knihovny (často nevědomky) odepřen vlivem různých bariér, které běžný uživatel často ani nepociťuje.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kdo jsou uživatelé se specifickými potřebami?==&lt;br /&gt;
Za uživatele se specifickými potřebami jsou obecně považováni uživatelé se zdravotním postižením, ačkoli škála znevýhodněných uživatelů může být mnohem širší - do skupiny znevýhodněných uživatelů můžeme například zahrnout i lidi vázané na domácnost, seniory, dlouhodobě nemocné, vězně aj.&amp;lt;ref name=&amp;quot;služby&amp;quot;&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdravotní postižení pak zahrnuje postižení mentální, tělesné a smyslové (sluchu či zraku).&lt;br /&gt;
==Uživatelé s mentálním postižením==&lt;br /&gt;
Jedná se o osoby se sníženým nebo zastaveným duševním vývojem, narušeny jsou dovednosti, které postihují inteligenci jedince - schopnosti poznávací, řečové, sociální a motorické. Stupeň postižení se měří testy inteligence a podle výsledného IQ se diagnóza dělí na lehkou, střední, těžkou a  hlubokou retardaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Mezinárodní klasifikace nemocí: 10. revize : duševní poruchy a poruchy chování : popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. ISBN 80-85121-44-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Podle výzkumu z roku 2008 &amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot;&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; nejsou tito uživatelé příliš početnou skupinou co do využívání služeb knihovny. Přesto existuje řada způsobů, jak uživatele s [[Mentální retardace|mentálním postižením]] začlenit do aktivit knihovny a vzbudit v nich zájem o její služby. &lt;br /&gt;
'''Fond''' by neměl být příliš abstraktní, měl by naopak mít přehledné odstavce a větší písmo.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' je třeba vést přehledně a srozumitelně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot;&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Personál''' by práci s mentálně postiženým uživatelem měl myslet především na tyto zásady:&lt;br /&gt;
* nejednat s dospělými infantilně&lt;br /&gt;
* hovořit přímo s uživatelem, ne s doprovodem&lt;br /&gt;
* jednoznačné vyjadřování, vysvětlit co se bude dít&lt;br /&gt;
* nechat si na výklad klid, nepospíchat na něj&lt;br /&gt;
* klást kontrolní otázky, zjišťovat, zda jsme byli pochopeni&amp;lt;ref&amp;gt;ČERNIŇÁKOVÁ, Eva. Lidé s mentálním postižením v knihovně. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem: Creative Commons, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Uživatelé s tělesným postižením==&lt;br /&gt;
[[Tělesné postižení|Tělesným postižením]] rozumíme v kontextu přístupu do knihovny především omezení pohybu a chůze, kam spadá kromě nutnosti užívání invalidního vozíku, berlí či jiných pomůcek i zhoršená motorika a rovnováha, dále se jedná o osoby po úrazu a se [[zdravotní postižení|zdravotním postižením]] (dlouhodobé snížení určitých funkcí) aj.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
V případě uživatelů s tělesným postižením není hlavním problémem fond a komunikace (pokud se ovšem nejedná o postižení kombinované), ale pohyb v prostorách knihovny - dost často tato potíž vyvstává již se vchodem do budovy. Proto je zde zapotřebí hlavně uzpůsobení '''prostoru''', které bude následně popsáno i na '''webových stránkách''':&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„...konkrétně jde o možnost překonání schodů a stupňů pomocí nájezdových ramp, výtahů nebo zdvižných plošin, dostatečně široké dveře a schodiště se zábradlím, dostatek místa ve vstupních prostorách, přístup k výpůjčnímu pultu, vhodné uspořádání nábytku, dostatečný prostor mezi regály, zajištění přístupu k počítačům nebo další technice. Je třeba odstranit překážky na podlaze (např. předložky, koberce) i předměty, které lze shodit.“''[Černiňáková, 2011]&amp;lt;ref name=&amp;quot;služby&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další možností je nabídka donášky výpůjček do domu, která stejným způsobem může fungovat i u seniorů nebo osob dlouhodobě nemocných.&amp;lt;ref name=&amp;quot;houskova&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z hlediska '''fondu''' jde o literaturu specializovanou na oblast tělesného postižení a elektronické dokumenty s možností využití i alternativních vstupních zařízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Uživatelé se smyslovým postižením==&lt;br /&gt;
Ani v jednom případě nemusí jít o úplnou ztrátu zraku nebo sluchu, postižení zde znamená, že i po vhodné korekci (formou léčby, operace nebo využitím správných pomůcek) má jedinec problém v běžném životě zpracovávat informace zrakem či sluchem.&amp;lt;ref&amp;gt;RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: VUP 2003. ISBN 80 – 244-0873-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Do této skupiny se také poměrně často řadí senioři, kterým se vlivem stáří může zrak i sluch výrazně zhoršovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uživatelé se zrakovým postižením===&lt;br /&gt;
Mezi tyto uživatele zahrnujeme osoby s lehkou či těžkou slabozrakostí až po praktickou slepotu.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHINDLER, Radek. Zrakové vady - Hodnocení vizu. In: Braillnet [online]. Tyfloservis SONS, ©1997 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://www.braillnet.cz/sons/docs/zrak/viz.ht&amp;lt;/ref&amp;gt; Stupeň postižení se měří podle zrakové ostrosti - ta se zpravidla uvádí zlomkem, kde první číslo udává vzdálenost, z níž daný jednotlivec čte, druhé číslo pak vzdálenost, z níž totéž přečte zdravý jedinec (například silnou slabozrakost bychom uvedli jako 6/60).&amp;lt;ref&amp;gt;ČÁKIOVÁ, Julie. Klasifikace zrakového postižení. In: NICM: Národní informační centrum pro mládež [online]. 2006 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/klasifikace-zrakoveho-postizeni&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Důležitý je vhodně upravený '''fond''' - audioknihy, knihy tištěné velkým písmem, dokumenty upravené pro použití [[zrakové postižení|zrakovým postižením]]. &lt;br /&gt;
Totéž se týká i patřičného '''technického vybavení''' - „zařízení pro poslech audiozáznamů, počítačové programy s hlasovým výstupem, programy zpřístupňující nevidomým a slabozrakým tištěný text, výstupní zařízení s tzv. braillským řádkem, kamerové nebo softwarové lupy apod.&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;služby&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z hlediska '''prostoru''' je pak třeba zajistit patřičné značení včetně schodů a výtahu, orientační cedule, vodící linie a správné světelné podmínky, aby byl osobám se zrakovým postižením umožněn samostatný pohyb po knihovně.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' by opět měly upozorňovat na všechna opatření a služby, které knihovna poskytuje, dále mají obsahovat podrobný popis cesty do knihovny, odkazy na organizace pracující se zrakově postiženými (SONS, Braillnet, Tyfloservis...) a být tvořeny podle metodiky Blind Friendly Web.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uživatelé se sluchovým postižením===&lt;br /&gt;
Velkou část osob se [[sluchové postižení|sluchovým postižením]] tvoří lidé nedoslýchaví, často vlivem pokročilého věku. Jde ale i o lidi neslyšící a těžce nedoslýchavé, přičemž se s touto vadou mohli narodit, mohli ztratit sluch před rozvinutím řeči - prelinguálně neslyšící nebo po jejím rozvinutí - postlinguálně neslyšící. Zásadní pro naše účely je, že rozsah postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči pomocí sluchu.&amp;lt;ref&amp;gt;Terminologie: základní terminologie. In: Ruce.cz: Informační portál o světě neslyšících [online]. Kulturní centrum RUCE, ©2004-2013 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/2-terminologie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Z hlediska '''proškolení personálu''' je potřeba se zaměřit především na základy komunikace a tlumočení (včetně online tlumočení). &lt;br /&gt;
Kromě '''fondu''' zaměřeného na problematiku sluchového postižení je vhodná také literatura upravená pro potřeby neslyšících (např. zjednodušené texty - menšina Neslyšících používá český znakový jazyk a český jazyk není jejich mateřským jazykem&amp;lt;ref&amp;gt;Co je znakový jazyk, znakovaná čeština.: vysvětlení pojmů Znaková řeč, český znakový jazyk, znakovaná čeština, odezírání, psaná čeština neslyšících. In: Ruce.cz: Informační portál o světě neslyšících [online]. Kulturní centrum RUCE, ©2004-2013 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/188-co-je-znakovy-jazyk-znakovana-cestina&amp;lt;/ref&amp;gt;), videodokumenty s titulky pro neslyšící nebo specializované časopisy. &lt;br /&gt;
Důležitým '''technickým požadavkem''' je indukční smyčka (nebo mikrofon) a počítače s webkamerou.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' by měly být návodné, vhodné je i informační video ve znakovém jazyce, znovu odkazy na spolupracující orgranizace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standard Handicap Friendly==&lt;br /&gt;
Metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením poskytuje metodickou pomoc pro zajištění přístupnosti prostor a služeb knihovny &amp;quot;všem bez rozdílu&amp;quot;. Zároveň také určuje podmínky získání certifikátu Handicap Friendly - ten je možné získat ve čtyřech oblastech: pro osoby se zrakovým znevýhodněním, pro osoby se sluchovým znevýhodněním, pro osoby s tělesným znevýhodněním a pro osoby s mentálním znevýhodněním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skip&amp;quot;&amp;gt;Handicap Friendly. In: SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/handicap-friendly&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím není mnoho knihoven s tímto certifikátem, ale informovanost v této oblasti se výrazně zlepšuje a i bez certifikátu mnohé knihovny splňují alespoň část stanovených požadavků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodika stanovuje osm požadavků pro knihovny:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Obecné požadavky pro rovný přístup k informacím a službám knihovny mimo jiné stanovují zvýhodněnou cenu registrace uživatelům se ZTP/P a ZTP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Personál je proškolen v poskytování služeb a informací uživatelům se specifickými potřebami a je dále vzděláván. Větším knihovnám je určeno mít i specializovaného pracovníka pro práci s danou cílovou skupinou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Třetí požadavek se týká speciálního fondu pro osoby se specifickými potřebami i fondu, který se danou problematikou zabývá. Také vznáší požadavek na služby jako je donáška výpůjček domů a přístup k wifi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Fyzické a technické podmínky pro orientaci a samostatný pohyb po knihovně. Hlavně je myšlen dobrý orientační systém pro osoby se specifickými potřebami, informační bod a klidné místo, které je dobře dostupné a vybavené pro potřeby těchto osob.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Webové stránky musí informovat o konkrétních opatřeních a službách pro osoby se specifickými potřebami, popis knihovny i okolí. Stránky samy musí splňovat pravidla přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Knihovna má spolupracovat s organizacemi věnujícími se osobám se specifickými potřebami a s jejich pomocí také vhodně propagovat své služby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Uživatelé s specifickými potřebami mají mít zajištěn přístup na veškeré akce pořádané knihovnou, je-li to vhodné, tak má knihovna i pořádat akce zaměřené na konkrétní skupiny uživatelů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Knihovna pomáhá zajistit integraci osob se specifickými potřebami do celkové společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;standard&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další projekty a služby==&lt;br /&gt;
'''KMJ bez bariér''' - [[Knihovna Jiřího Mahena v Brně]] poskytuje bezbariérový přístup a služby uživatelům s různými hadicapy, na jejich webových stránkách lze stáhnou i metodiku práce (besed) s těmito uživateli. Také je tvůrcem projektu Ruku v ruce, který měl za cíl integrovat osoby s postižením - tělesným, mentálním nebo sociálním.&amp;lt;ref&amp;gt;KMJ bez bariér. In: Knihovna Jiřího Mahen v Brně [online]. 2017 [cit. 2017-01-14]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/handicapovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Projekt bezbariérová knihovna''' - Studentský projekt, který položil základ Standardu Handicap Friendly. Cílem bylo vytvořit praktickou a reálnou oporu pro práci s uživateli s postižením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Literatura==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=42079</id>
		<title>Služby pro uživatele se specifickými potřebami.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=42079"/>
		<updated>2017-01-14T15:13:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Dle [[Knihovní zákon|knihovního zákona]] 257/2001 Sb. se knihovnou rozumí „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem“&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto však tuto formulaci zcela nesplňujeme , ne každý má totiž stejnou možnost docházet do knihovny. Jednou ze skupin lidí se znemožněným nebo ztíženým přístupem jsou uživatelé se [[specifické potřeby|specifickými potřebami]], jimž je právo na přístup do veřejného prostoru knihovny (často nevědomky) odepřen vlivem různých bariér, které běžný uživatel často ani nepociťuje.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kdo jsou uživatelé se specifickými potřebami?==&lt;br /&gt;
Za uživatele se specifickými potřebami jsou obecně považováni uživatelé se zdravotním postižením, ačkoli škála znevýhodněných uživatelů může být mnohem širší - do skupiny znevýhodněných uživatelů můžeme například zahrnout i lidi vázané na domácnost, seniory, dlouhodobě nemocné, vězně aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdravotní postižení pak zahrnuje postižení mentální, tělesné a smyslové (sluchu či zraku).&lt;br /&gt;
==Uživatelé s mentálním postižením==&lt;br /&gt;
Jedná se o osoby se sníženým nebo zastaveným duševním vývojem, narušeny jsou dovednosti, které postihují inteligenci jedince - schopnosti poznávací, řečové, sociální a motorické. Stupeň postižení se měří testy inteligence a podle výsledného IQ se diagnóza dělí na lehkou, střední, těžkou a  hlubokou retardaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Mezinárodní klasifikace nemocí: 10. revize : duševní poruchy a poruchy chování : popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. ISBN 80-85121-44-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Podle výzkumu z roku 2008 &amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; nejsou tito uživatelé příliš početnou skupinou co do využívání služeb knihovny. Přesto existuje řada způsobů, jak uživatele s [[Mentální retardace|mentálním postižením]] začlenit do aktivit knihovny a vzbudit v nich zájem o její služby. &lt;br /&gt;
'''Fond''' by neměl být příliš abstraktní, měl by naopak mít přehledné odstavce a větší písmo.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' je třeba vést přehledně a srozumitelně.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Personál''' by práci s mentálně postiženým uživatelem měl myslet především na tyto zásady:&lt;br /&gt;
* nejednat s dospělými infantilně&lt;br /&gt;
* hovořit přímo s uživatelem, ne s doprovodem&lt;br /&gt;
* jednoznačné vyjadřování, vysvětlit co se bude dít&lt;br /&gt;
* nechat si na výklad klid, nepospíchat na něj&lt;br /&gt;
* klást kontrolní otázky, zjišťovat, zda jsme byli pochopeni&amp;lt;ref&amp;gt;ČERNIŇÁKOVÁ, Eva. Lidé s mentálním postižením v knihovně. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem: Creative Commons, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Uživatelé s tělesným postižením==&lt;br /&gt;
[[Tělesné postižení|Tělesným postižením]] rozumíme v kontextu přístupu do knihovny především omezení pohybu a chůze, kam spadá kromě nutnosti užívání invalidního vozíku, berlí či jiných pomůcek i zhoršená motorika a rovnováha, dále se jedná o osoby po úrazu a se [[zdravotní postižení|zdravotním postižením]] (dlouhodobé snížení určitých funkcí) aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
V případě uživatelů s tělesným postižením není hlavním problémem fond a komunikace (pokud se ovšem nejedná o postižení kombinované), ale pohyb v prostorách knihovny - dost často tato potíž vyvstává již se vchodem do budovy. Proto je zde zapotřebí hlavně uzpůsobení '''prostoru''', které bude následně popsáno i na '''webových stránkách''':&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„...konkrétně jde o možnost překonání schodů a stupňů pomocí nájezdových ramp, výtahů nebo zdvižných plošin, dostatečně široké dveře a schodiště se zábradlím, dostatek místa ve vstupních prostorách, přístup k výpůjčnímu pultu, vhodné uspořádání nábytku, dostatečný prostor mezi regály, zajištění přístupu k počítačům nebo další technice. Je třeba odstranit překážky na podlaze (např. předložky, koberce) i předměty, které lze shodit.“''[Černiňáková, 2011]&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další možností je nabídka donášky výpůjček do domu, která stejným způsobem může fungovat i u seniorů nebo osob dlouhodobě nemocných.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z hlediska '''fondu''' jde o literaturu specializovanou na oblast tělesného postižení a elektronické dokumenty s možností využití i alternativních vstupních zařízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Uživatelé se smyslovým postižením==&lt;br /&gt;
Ani v jednom případě nemusí jít o úplnou ztrátu zraku nebo sluchu, postižení zde znamená, že i po vhodné korekci (formou léčby, operace nebo využitím správných pomůcek) má jedinec problém v běžném životě zpracovávat informace zrakem či sluchem.&amp;lt;ref&amp;gt;RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: VUP 2003. ISBN 80 – 244-0873-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Do této skupiny se také poměrně často řadí senioři, kterým se vlivem stáří může zrak i sluch výrazně zhoršovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uživatelé se zrakovým postižením===&lt;br /&gt;
Mezi tyto uživatele zahrnujeme osoby s lehkou či těžkou slabozrakostí až po praktickou slepotu.9 Stupeň postižení se měří podle zrakové ostrosti - ta se zpravidla uvádí zlomkem, kde první číslo udává vzdálenost, z níž daný jednotlivec čte, druhé číslo pak vzdálenost, z níž totéž přečte zdravý jedinec (například silnou slabozrakost bychom uvedli jako 6/60).&amp;lt;ref&amp;gt;ČÁKIOVÁ, Julie. Klasifikace zrakového postižení. In: NICM: Národní informační centrum pro mládež [online]. 2006 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/klasifikace-zrakoveho-postizeni&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Důležitý je vhodně upravený '''fond''' - audioknihy, knihy tištěné velkým písmem, dokumenty upravené pro použití osobami se zrakovým postižením. &lt;br /&gt;
Totéž se týká i patřičného '''technického vybavení''' - „zařízení pro poslech audiozáznamů, počítačové programy s hlasovým výstupem, programy zpřístupňující nevidomým a slabozrakým tištěný text, výstupní zařízení s tzv. braillským řádkem, kamerové nebo softwarové lupy apod.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z hlediska '''prostoru''' je pak třeba zajistit patřičné značení včetně schodů a výtahu, orientační cedule, vodící linie a správné světelné podmínky, aby byl osobám se zrakovým postižením umožněn samostatný pohyb po knihovně.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' by opět měly upozorňovat na všechna opatření a služby, které knihovna poskytuje, dále mají obsahovat podrobný popis cesty do knihovny, odkazy na organizace pracující se zrakově postiženými (SONS, Braillnet, Tyfloservis...) a být tvořeny podle metodiky Blind Friendly Web.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uživatelé se sluchovým postižením===&lt;br /&gt;
Velkou část osob se sluchovým postižením tvoří lidé nedoslýchaví, často vlivem pokročilého věku. Jde ale i o lidi neslyšící a těžce nedoslýchavé, přičemž se s touto vadou mohli narodit, mohli ztratit sluch před rozvinutím řeči - prelinguálně neslyšící nebo po jejím rozvinutí - postlinguálně neslyšící. Zásadní pro naše účely je, že rozsah postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči pomocí sluchu.&amp;lt;ref&amp;gt;Terminologie: základní terminologie. In: Ruce.cz: Informační portál o světě neslyšících [online]. Kulturní centrum RUCE, ©2004-2013 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/2-terminologie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Z hlediska '''proškolení personálu''' je potřeba se zaměřit především na základy komunikace a tlumočení (včetně online tlumočení). &lt;br /&gt;
Kromě '''fondu''' zaměřeného na problematiku sluchového postižení je vhodná také literatura upravená pro potřeby neslyšících (např. zjednodušené texty - menšina Neslyšících používá český znakový jazyk a český jazyk není jejich mateřským jazykem&amp;lt;ref&amp;gt;Co je znakový jazyk, znakovaná čeština.: vysvětlení pojmů Znaková řeč, český znakový jazyk, znakovaná čeština, odezírání, psaná čeština neslyšících. In: Ruce.cz: Informační portál o světě neslyšících [online]. Kulturní centrum RUCE, ©2004-2013 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/188-co-je-znakovy-jazyk-znakovana-cestina&amp;lt;/ref&amp;gt;), videodokumenty s titulky pro neslyšící nebo specializované časopisy. &lt;br /&gt;
Důležitým '''technickým požadavkem''' je indukční smyčka (nebo mikrofon) a počítače s webkamerou.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' by měly být návodné, vhodné je i informační video ve znakovém jazyce, znovu odkazy na spolupracující orgranizace.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standard Handicap Friendly==&lt;br /&gt;
Metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením poskytuje metodickou pomoc pro zajištění přístupnosti prostor a služeb knihovny &amp;quot;všem bez rozdílu&amp;quot;. Zároveň také určuje podmínky získání certifikátu Handicap Friendly - ten je možné získat ve čtyřech oblastech: pro osoby se zrakovým znevýhodněním, pro osoby se sluchovým znevýhodněním, pro osoby s tělesným znevýhodněním a pro osoby s mentálním znevýhodněním.&amp;lt;ref&amp;gt;Handicap Friendly. In: SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/handicap-friendly&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím není mnoho knihoven s tímto certifikátem, ale informovanost v této oblasti se výrazně zlepšuje a i bez certifikátu mnohé knihovny splňují alespoň část stanovených požadavků...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodika stanovuje osm požadavků pro knihovny:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Obecné požadavky pro rovný přístup k informacím a službám knihovny mimo jiné stanovují zvýhodněnou cenu registrace uživatelům se ZTP/P a ZTP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Personál je proškolen v poskytování služeb a informací uživatelům se specifickými potřebami a je dále vzděláván. Větším knihovnám je určeno mít i specializovaného pracovníka pro práci s danou cílovou skupinou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Třetí požadavek se týká speciálního fondu pro osoby se specifickými potřebami i fondu, který se danou problematikou zabývá. Také vznáší požadavek na služby jako je donáška výpůjček domů a přístup k wifi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Fyzické a technické podmínky pro orientaci a samostatný pohyb po knihovně. Hlavně je myšlen dobrý orientační systém pro osoby se specifickými potřebami, informační bod a klidné místo, které je dobře dostupné a vybavené pro potřeby těchto osob.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Webové stránky musí informovat o konkrétních opatřeních a službách pro osoby se specifickými potřebami, popis knihovny i okolí. Stránky samy musí splňovat pravidla přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Knihovna má spolupracovat s organizacemi věnujícími se osobám se specifickými potřebami a s jejich pomocí také vhodně propagovat své služby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Uživatelé s specifickými potřebami mají mít zajištěn přístup na veškeré akce pořádané knihovnou, je-li to vhodné, tak má knihovna i pořádat akce zaměřené na konkrétní skupiny uživatelů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Knihovna pomáhá zajistit integraci osob se specifickými potřebami do celkové společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další projekty a služby==&lt;br /&gt;
'''KMJ bez bariér''' - Knihovna Jiřího Mahena v Brně poskytuje bezbariérový přístup a služby uživatelům s různými hadicapy, na jejich webových stránkách lze stáhnou i metodiku práce (besed) s těmito uživateli. Také je tvůrcem projektu Ruku v ruce, který měl za cíl integrovat osoby s postižením - tělesným, mentálním nebo sociálním.&amp;lt;ref&amp;gt;KMJ bez bariér. In: Knihovna Jiřího Mahen v Brně [online]. 2017 [cit. 2017-01-14]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/handicapovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Projekt bezbariérová knihovna''' - Studentský projekt, který položil základ Standardu Handicap Friendly. Cílem bylo vytvořit praktickou a reálnou oporu pro práci s uživateli s postižením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Literatura==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=42071</id>
		<title>Služby pro uživatele se specifickými potřebami.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=42071"/>
		<updated>2017-01-14T14:53:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Dle [[Knihovní zákon|knihovního zákona]] 257/2001 Sb. se knihovnou rozumí „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem“&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto však tuto formulaci zcela nesplňujeme , ne každý má totiž stejnou možnost docházet do knihovny. Jednou ze skupin lidí se znemožněným nebo ztíženým přístupem jsou uživatelé se [[specifické potřeby|specifickými potřebami]], jimž je právo na přístup do veřejného prostoru knihovny (často nevědomky) odepřen vlivem různých bariér, které běžný uživatel často ani nepociťuje.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kdo jsou uživatelé se specifickými potřebami?==&lt;br /&gt;
Za uživatele se specifickými potřebami jsou obecně považováni uživatelé se zdravotním postižením, ačkoli škála znevýhodněných uživatelů může být mnohem širší - do skupiny znevýhodněných uživatelů můžeme například zahrnout i lidi vázané na domácnost, seniory, dlouhodobě nemocné, vězně aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdravotní postižení pak zahrnuje postižení mentální, tělesné a smyslové (sluchu či zraku).&lt;br /&gt;
==Uživatelé s mentálním postižením==&lt;br /&gt;
Jedná se o osoby se sníženým nebo zastaveným duševním vývojem, narušeny jsou dovednosti, které postihují inteligenci jedince - schopnosti poznávací, řečové, sociální a motorické. Stupeň postižení se měří testy inteligence a podle výsledného IQ se diagnóza dělí na lehkou, střední, těžkou a  hlubokou retardaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Mezinárodní klasifikace nemocí: 10. revize : duševní poruchy a poruchy chování : popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. ISBN 80-85121-44-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Podle výzkumu z roku 2008 &amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; nejsou tito uživatelé příliš početnou skupinou co do využívání služeb knihovny. Přesto existuje řada způsobů, jak uživatele s [[Mentální retardace|mentálním postižením]] začlenit do aktivit knihovny a vzbudit v nich zájem o její služby. &lt;br /&gt;
'''Fond''' by neměl být příliš abstraktní, měl by naopak mít přehledné odstavce a větší písmo.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' je třeba vést přehledně a srozumitelně.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Personál''' by práci s mentálně postiženým uživatelem měl myslet především na tyto zásady:&lt;br /&gt;
* nejednat s dospělými infantilně&lt;br /&gt;
* hovořit přímo s uživatelem, ne s doprovodem&lt;br /&gt;
* jednoznačné vyjadřování, vysvětlit co se bude dít&lt;br /&gt;
* nechat si na výklad klid, nepospíchat na něj&lt;br /&gt;
* klást kontrolní otázky, zjišťovat, zda jsme byli pochopeni&amp;lt;ref&amp;gt;ČERNIŇÁKOVÁ, Eva. Lidé s mentálním postižením v knihovně. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem: Creative Commons, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Uživatelé s tělesným postižením==&lt;br /&gt;
[[Tělesné postižení|Tělesným postižením]] rozumíme v kontextu přístupu do knihovny především omezení pohybu a chůze, kam spadá kromě nutnosti užívání invalidního vozíku, berlí či jiných pomůcek i zhoršená motorika a rovnováha, dále se jedná o osoby po úrazu a se [[zdravotní postižení|zdravotním postižením]] (dlouhodobé snížení určitých funkcí) aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
V případě uživatelů s tělesným postižením není hlavním problémem fond a komunikace (pokud se ovšem nejedná o postižení kombinované), ale pohyb v prostorách knihovny - dost často tato potíž vyvstává již se vchodem do budovy. Proto je zde zapotřebí hlavně uzpůsobení '''prostoru''', které bude následně popsáno i na '''webových stránkách''':&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„...konkrétně jde o možnost překonání schodů a stupňů pomocí nájezdových ramp, výtahů nebo zdvižných plošin, dostatečně široké dveře a schodiště se zábradlím, dostatek místa ve vstupních prostorách, přístup k výpůjčnímu pultu, vhodné uspořádání nábytku, dostatečný prostor mezi regály, zajištění přístupu k počítačům nebo další technice. Je třeba odstranit překážky na podlaze (např. předložky, koberce) i předměty, které lze shodit.“''[Černiňáková, 2011]&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další možností je nabídka donášky výpůjček do domu, která stejným způsobem může fungovat i u seniorů nebo osob dlouhodobě nemocných.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z hlediska '''fondu''' jde o literaturu specializovanou na oblast tělesného postižení a elektronické dokumenty s možností využití i alternativních vstupních zařízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Uživatelé se smyslovým postižením==&lt;br /&gt;
Ani v jednom případě nemusí jít o úplnou ztrátu zraku nebo sluchu, postižení zde znamená, že i po vhodné korekci (formou léčby, operace nebo využitím správných pomůcek) má jedinec problém v běžném životě zpracovávat informace zrakem či sluchem.&amp;lt;ref&amp;gt;RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: VUP 2003. ISBN 80 – 244-0873-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Do této skupiny se také poměrně často řadí senioři, kterým se vlivem stáří může zrak i sluch výrazně zhoršovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uživatelé se zrakovým postižením===&lt;br /&gt;
Mezi tyto uživatele zahrnujeme osoby s lehkou či těžkou slabozrakostí až po praktickou slepotu.9 Stupeň postižení se měří podle zrakové ostrosti - ta se zpravidla uvádí zlomkem, kde první číslo udává vzdálenost, z níž daný jednotlivec čte, druhé číslo pak vzdálenost, z níž totéž přečte zdravý jedinec (například silnou slabozrakost bychom uvedli jako 6/60).&amp;lt;ref&amp;gt;ČÁKIOVÁ, Julie. Klasifikace zrakového postižení. In: NICM: Národní informační centrum pro mládež [online]. 2006 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/klasifikace-zrakoveho-postizeni&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Důležitý je vhodně upravený '''fond''' - audioknihy, knihy tištěné velkým písmem, dokumenty upravené pro použití osobami se zrakovým postižením. &lt;br /&gt;
Totéž se týká i patřičného '''technického vybavení''' - „zařízení pro poslech audiozáznamů, počítačové programy s hlasovým výstupem, programy zpřístupňující nevidomým a slabozrakým tištěný text, výstupní zařízení s tzv. braillským řádkem, kamerové nebo softwarové lupy apod.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z hlediska '''prostoru''' je pak třeba zajistit patřičné značení včetně schodů a výtahu, orientační cedule, vodící linie a správné světelné podmínky, aby byl osobám se zrakovým postižením umožněn samostatný pohyb po knihovně.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' by opět měly upozorňovat na všechna opatření a služby, které knihovna poskytuje, dále mají obsahovat podrobný popis cesty do knihovny, odkazy na organizace pracující se zrakově postiženými (SONS, Braillnet, Tyfloservis...) a být tvořeny podle metodiky Blind Friendly Web.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uživatelé se sluchovým postižením===&lt;br /&gt;
Velkou část osob se sluchovým postižením tvoří lidé nedoslýchaví, často vlivem pokročilého věku. Jde ale i o lidi neslyšící a těžce nedoslýchavé, přičemž se s touto vadou mohli narodit, mohli ztratit sluch před rozvinutím řeči - prelinguálně neslyšící nebo po jejím rozvinutí - postlinguálně neslyšící. Zásadní pro naše účely je, že rozsah postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči pomocí sluchu.&amp;lt;ref&amp;gt;Terminologie: základní terminologie. In: Ruce.cz: Informační portál o světě neslyšících [online]. Kulturní centrum RUCE, ©2004-2013 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/2-terminologie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Z hlediska '''proškolení personálu''' je potřeba se zaměřit především na základy komunikace a tlumočení (včetně online tlumočení). &lt;br /&gt;
Kromě '''fondu''' zaměřeného na problematiku sluchového postižení je vhodná také literatura upravená pro potřeby neslyšících (např. zjednodušené texty - menšina Neslyšících používá český znakový jazyk a český jazyk není jejich mateřským jazykem&amp;lt;ref&amp;gt;Co je znakový jazyk, znakovaná čeština.: vysvětlení pojmů Znaková řeč, český znakový jazyk, znakovaná čeština, odezírání, psaná čeština neslyšících. In: Ruce.cz: Informační portál o světě neslyšících [online]. Kulturní centrum RUCE, ©2004-2013 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/188-co-je-znakovy-jazyk-znakovana-cestina&amp;lt;/ref&amp;gt;), videodokumenty s titulky pro neslyšící nebo specializované časopisy. &lt;br /&gt;
Důležitým '''technickým požadavkem''' je indukční smyčka (nebo mikrofon) a počítače s webkamerou.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' by měly být návodné, vhodné je i informační video ve znakovém jazyce, znovu odkazy na spolupracující orgranizace.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standard Handicap Friendly==&lt;br /&gt;
Metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením poskytuje metodickou pomoc pro zajištění přístupnosti prostor a služeb knihovny &amp;quot;všem bez rozdílu&amp;quot;. Zároveň také určuje podmínky získání certifikátu Handicap Friendly - ten je možné získat ve čtyřech oblastech: pro osoby se zrakovým znevýhodněním, pro osoby se sluchovým znevýhodněním, pro osoby s tělesným znevýhodněním a pro osoby s mentálním znevýhodněním.&amp;lt;ref&amp;gt;Handicap Friendly. In: SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/handicap-friendly&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím není mnoho knihoven s tímto certifikátem, ale informovanost v této oblasti se výrazně zlepšuje a i bez certifikátu mnohé knihovny splňují alespoň část stanovených požadavků...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodika stanovuje osm požadavků pro knihovny:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Obecné požadavky pro rovný přístup k informacím a službám knihovny mimo jiné stanovují zvýhodněnou cenu registrace uživatelům se ZTP/P a ZTP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Personál je proškolen v poskytování služeb a informací uživatelům se specifickými potřebami a je dále vzděláván. Větším knihovnám je určeno mít i specializovaného pracovníka pro práci s danou cílovou skupinou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Třetí požadavek se týká speciálního fondu pro osoby se specifickými potřebami i fondu, který se danou problematikou zabývá. Také vznáší požadavek na služby jako je donáška výpůjček domů a přístup k wifi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Fyzické a technické podmínky pro orientaci a samostatný pohyb po knihovně. Hlavně je myšlen dobrý orientační systém pro osoby se specifickými potřebami, informační bod a klidné místo, které je dobře dostupné a vybavené pro potřeby těchto osob.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Webové stránky musí informovat o konkrétních opatřeních a službách pro osoby se specifickými potřebami, popis knihovny i okolí. Stránky samy musí splňovat pravidla přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Knihovna má spolupracovat s organizacemi věnujícími se osobám se specifickými potřebami a s jejich pomocí také vhodně propagovat své služby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Uživatelé s specifickými potřebami mají mít zajištěn přístup na veškeré akce pořádané knihovnou, je-li to vhodné, tak má knihovna i pořádat akce zaměřené na konkrétní skupiny uživatelů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Knihovna pomáhá zajistit integraci osob se specifickými potřebami do celkové společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Další projekty a služby==&lt;br /&gt;
KMJ bez bariér - Knihovna Jiřího Mahena v Brně poskytuje bezbariérový přístup a služby uživatelům s různými hadicapy, na jejich webových stránkách lze stáhnou i metodiku práce (besed) s těmito uživateli. Také je tvůrcem projektu Ruku v ruce, který měl za cíl integrovat osoby s postižením - tělesným, mentálním nebo sociálním.&amp;lt;ref&amp;gt;KMJ bez bariér. In: Knihovna Jiřího Mahen v Brně [online]. 2017 [cit. 2017-01-14]. Dostupné z: http://www.kjm.cz/handicapovani&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Projekt bezbariérová knihovna&lt;br /&gt;
Studentský projekt, který položil základ Standardu Handicap Friendly. Cílem bylo vytvořit praktickou a reálnou oporu pro práci s uživateli s postižením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Literatura==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=41652</id>
		<title>Služby pro uživatele se specifickými potřebami.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=41652"/>
		<updated>2017-01-08T18:32:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Dle [[Knihovní zákon|knihovního zákona]] 257/2001 Sb. se knihovnou rozumí „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem“&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto však tuto formulaci zcela nesplňujeme , ne každý má totiž stejnou možnost docházet do knihovny. Jednou ze skupin lidí se znemožněným nebo ztíženým přístupem jsou uživatelé se [[specifické potřeby|specifickými potřebami]], jimž je právo na přístup do veřejného prostoru knihovny (často nevědomky) odepřen vlivem různých bariér, které běžný uživatel často ani nepociťuje.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kdo jsou uživatelé se specifickými potřebami?==&lt;br /&gt;
Za uživatele se specifickými potřebami jsou obecně považováni uživatelé se zdravotním postižením, ačkoli škála znevýhodněných uživatelů může být mnohem širší - do skupiny znevýhodněných uživatelů můžeme například zahrnout i lidi vázané na domácnost, seniory, dlouhodobě nemocné, vězně aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdravotní postižení pak zahrnuje postižení mentální, tělesné a smyslové (sluchu či zraku).&lt;br /&gt;
==Uživatelé s mentálním postižením==&lt;br /&gt;
Jedná se o osoby se sníženým nebo zastaveným duševním vývojem, narušeny jsou dovednosti, které postihují inteligenci jedince - schopnosti poznávací, řečové, sociální a motorické. Stupeň postižení se měří testy inteligence a podle výsledného IQ se diagnóza dělí na lehkou, střední, těžkou a  hlubokou retardaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Mezinárodní klasifikace nemocí: 10. revize : duševní poruchy a poruchy chování : popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. ISBN 80-85121-44-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Podle výzkumu z roku 2008 &amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; nejsou tito uživatelé příliš početnou skupinou co do využívání služeb knihovny. Přesto existuje řada způsobů, jak uživatele s [[Mentální retardace|mentálním postižením]] začlenit do aktivit knihovny a vzbudit v nich zájem o její služby. &lt;br /&gt;
'''Fond''' by neměl být příliš abstraktní, měl by naopak mít přehledné odstavce a větší písmo.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' je třeba vést přehledně a srozumitelně.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Personál''' by práci s mentálně postiženým uživatelem měl myslet především na tyto zásady:&lt;br /&gt;
* nejednat s dospělými infantilně&lt;br /&gt;
* hovořit přímo s uživatelem, ne s doprovodem&lt;br /&gt;
* jednoznačné vyjadřování, vysvětlit co se bude dít&lt;br /&gt;
* nechat si na výklad klid, nepospíchat na něj&lt;br /&gt;
* klást kontrolní otázky, zjišťovat, zda jsme byli pochopeni&amp;lt;ref&amp;gt;ČERNIŇÁKOVÁ, Eva. Lidé s mentálním postižením v knihovně. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem: Creative Commons, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Uživatelé s tělesným postižením==&lt;br /&gt;
[[Tělesné postižení|Tělesným postižením]] rozumíme v kontextu přístupu do knihovny především omezení pohybu a chůze, kam spadá kromě nutnosti užívání invalidního vozíku, berlí či jiných pomůcek i zhoršená motorika a rovnováha, dále se jedná o osoby po úrazu a se [[zdravotní postižení|zdravotním postižením]] (dlouhodobé snížení určitých funkcí) aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
V případě uživatelů s tělesným postižením není hlavním problémem fond a komunikace (pokud se ovšem nejedná o postižení kombinované), ale pohyb v prostorách knihovny - dost často tato potíž vyvstává již se vchodem do budovy. Proto je zde zapotřebí hlavně uzpůsobení '''prostoru''', které bude následně popsáno i na '''webových stránkách''':&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„...konkrétně jde o možnost překonání schodů a stupňů pomocí nájezdových ramp, výtahů nebo zdvižných plošin, dostatečně široké dveře a schodiště se zábradlím, dostatek místa ve vstupních prostorách, přístup k výpůjčnímu pultu, vhodné uspořádání nábytku, dostatečný prostor mezi regály, zajištění přístupu k počítačům nebo další technice. Je třeba odstranit překážky na podlaze (např. předložky, koberce) i předměty, které lze shodit.“''[Černiňáková, 2011]&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další možností je nabídka donášky výpůjček do domu, která stejným způsobem může fungovat i u seniorů nebo osob dlouhodobě nemocných.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z hlediska '''fondu''' jde o literaturu specializovanou na oblast tělesného postižení a elektronické dokumenty s možností využití i alternativních vstupních zařízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Uživatelé se smyslovým postižením==&lt;br /&gt;
Ani v jednom případě nemusí jít o úplnou ztrátu zraku nebo sluchu, postižení zde znamená, že i po vhodné korekci (formou léčby, operace nebo využitím správných pomůcek) má jedinec problém v běžném životě zpracovávat informace zrakem či sluchem.&amp;lt;ref&amp;gt;RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: VUP 2003. ISBN 80 – 244-0873-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Do této skupiny se také poměrně často řadí senioři, kterým se vlivem stáří může zrak i sluch výrazně zhoršovat.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uživatelé se zrakovým postižením===&lt;br /&gt;
Mezi tyto uživatele zahrnujeme osoby s lehkou či těžkou slabozrakostí až po praktickou slepotu.9 Stupeň postižení se měří podle zrakové ostrosti - ta se zpravidla uvádí zlomkem, kde první číslo udává vzdálenost, z níž daný jednotlivec čte, druhé číslo pak vzdálenost, z níž totéž přečte zdravý jedinec (například silnou slabozrakost bychom uvedli jako 6/60).&amp;lt;ref&amp;gt;ČÁKIOVÁ, Julie. Klasifikace zrakového postižení. In: NICM: Národní informační centrum pro mládež [online]. 2006 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/klasifikace-zrakoveho-postizeni&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Důležitý je vhodně upravený '''fond''' - audioknihy, knihy tištěné velkým písmem, dokumenty upravené pro použití osobami se zrakovým postižením. &lt;br /&gt;
Totéž se týká i patřičného '''technického vybavení''' - „zařízení pro poslech audiozáznamů, počítačové programy s hlasovým výstupem, programy zpřístupňující nevidomým a slabozrakým tištěný text, výstupní zařízení s tzv. braillským řádkem, kamerové nebo softwarové lupy apod.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z hlediska '''prostoru''' je pak třeba zajistit patřičné značení včetně schodů a výtahu, orientační cedule, vodící linie a správné světelné podmínky, aby byl osobám se zrakovým postižením umožněn samostatný pohyb po knihovně.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' by opět měly upozorňovat na všechna opatření a služby, které knihovna poskytuje, dále mají obsahovat podrobný popis cesty do knihovny, odkazy na organizace pracující se zrakově postiženými (SONS, Braillnet, Tyfloservis...) a být tvořeny podle metodiky Blind Friendly Web.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uživatelé se sluchovým postižením===&lt;br /&gt;
Velkou část osob se sluchovým postižením tvoří lidé nedoslýchaví, často vlivem pokročilého věku. Jde ale i o lidi neslyšící a těžce nedoslýchavé, přičemž se s touto vadou mohli narodit, mohli ztratit sluch před rozvinutím řeči - prelinguálně neslyšící nebo po jejím rozvinutí - postlinguálně neslyšící. Zásadní pro naše účely je, že rozsah postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči pomocí sluchu.&amp;lt;ref&amp;gt;Terminologie: základní terminologie. In: Ruce.cz: Informační portál o světě neslyšících [online]. Kulturní centrum RUCE, ©2004-2013 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/2-terminologie&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Z hlediska '''proškolení personálu''' je potřeba se zaměřit především na základy komunikace a tlumočení (včetně online tlumočení). &lt;br /&gt;
Kromě '''fondu''' zaměřeného na problematiku sluchového postižení je vhodná také literatura upravená pro potřeby neslyšících (např. zjednodušené texty - menšina Neslyšících používá český znakový jazyk a český jazyk není jejich mateřským jazykem&amp;lt;ref&amp;gt;Co je znakový jazyk, znakovaná čeština.: vysvětlení pojmů Znaková řeč, český znakový jazyk, znakovaná čeština, odezírání, psaná čeština neslyšících. In: Ruce.cz: Informační portál o světě neslyšících [online]. Kulturní centrum RUCE, ©2004-2013 [cit. 2017-01-08]. Dostupné z: http://ruce.cz/clanky/188-co-je-znakovy-jazyk-znakovana-cestina&amp;lt;/ref&amp;gt;), videodokumenty s titulky pro neslyšící nebo specializované časopisy. &lt;br /&gt;
Důležitým '''technickým požadavkem''' je indukční smyčka (nebo mikrofon) a počítače s webkamerou.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' by měly být návodné, vhodné je i informační video ve znakovém jazyce, znovu odkazy na spolupracující orgranizace.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standard Handicap Friendly==&lt;br /&gt;
Metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením poskytuje metodickou pomoc pro zajištění přístupnosti prostor a služeb knihovny &amp;quot;všem bez rozdílu&amp;quot;. Zároveň také určuje podmínky získání certifikátu Handicap Friendly - ten je možné získat ve čtyřech oblastech: pro osoby se zrakovým znevýhodněním, pro osoby se sluchovým znevýhodněním, pro osoby s tělesným znevýhodněním a pro osoby s mentálním znevýhodněním.&amp;lt;ref&amp;gt;Handicap Friendly. In: SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/handicap-friendly&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím není mnoho knihoven s tímto certifikátem, ale informovanost v této oblasti se výrazně zlepšuje a i bez certifikátu mnohé knihovny splňují alespoň část stanovených požadavků...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodika stanovuje osm požadavků pro knihovny:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Obecné požadavky pro rovný přístup k informacím a službám knihovny mimo jiné stanovují zvýhodněnou cenu registrace uživatelům se ZTP/P a ZTP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Personál je proškolen v poskytování služeb a informací uživatelům se specifickými potřebami a je dále vzděláván. Větším knihovnám je určeno mít i specializovaného pracovníka pro práci s danou cílovou skupinou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Třetí požadavek se týká speciálního fondu pro osoby se specifickými potřebami i fondu, který se danou problematikou zabývá. Také vznáší požadavek na služby jako je donáška výpůjček domů a přístup k wifi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Fyzické a technické podmínky pro orientaci a samostatný pohyb po knihovně. Hlavně je myšlen dobrý orientační systém pro osoby se specifickými potřebami, informační bod a klidné místo, které je dobře dostupné a vybavené pro potřeby těchto osob.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Webové stránky musí informovat o konkrétních opatřeních a službách pro osoby se specifickými potřebami, popis knihovny i okolí. Stránky samy musí splňovat pravidla přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Knihovna má spolupracovat s organizacemi věnujícími se osobám se specifickými potřebami a s jejich pomocí také vhodně propagovat své služby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Uživatelé s specifickými potřebami mají mít zajištěn přístup na veškeré akce pořádané knihovnou, je-li to vhodné, tak má knihovna i pořádat akce zaměřené na konkrétní skupiny uživatelů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Knihovna pomáhá zajistit integraci osob se specifickými potřebami do celkové společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Literatura==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=41106</id>
		<title>Služby pro uživatele se specifickými potřebami.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=41106"/>
		<updated>2016-12-30T22:31:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Dle [[Knihovní zákon|knihovního zákona]] 257/2001 Sb. se knihovnou rozumí „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem“&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto však tuto formulaci zcela nesplňujeme , ne každý má totiž stejnou možnost docházet do knihovny. Jednou ze skupin lidí se znemožněným nebo ztíženým přístupem jsou uživatelé se [[specifické potřeby|specifickými potřebami]], jimž je právo na přístup do veřejného prostoru knihovny (často nevědomky) odepřen vlivem různých bariér, které běžný uživatel často ani nepociťuje.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kdo jsou uživatelé se specifickými potřebami? ==&lt;br /&gt;
Za uživatele se specifickými potřebami jsou obecně považováni uživatelé se zdravotním postižením, ačkoli škála znevýhodněných uživatelů může být mnohem širší - do skupiny znevýhodněných uživatelů můžeme například zahrnout i lidi vázané na domácnost, seniory, dlouhodobě nemocné, vězně aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdravotní postižení pak zahrnuje postižení mentální, tělesné a smyslové (sluchu či zraku).&lt;br /&gt;
===Uživatelé s mentálním postižením===&lt;br /&gt;
Jedná se o osoby se sníženým nebo zastaveným duševním vývojem, narušeny jsou dovednosti, které postihují inteligenci jedince - schopnosti poznávací, řečové, sociální a motorické. Stupeň postižení se měří testy inteligence a podle výsledného IQ se diagnóza dělí na lehkou, střední, těžkou a  hlubokou retardaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Mezinárodní klasifikace nemocí: 10. revize : duševní poruchy a poruchy chování : popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. ISBN 80-85121-44-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Podle výzkumu z roku 2008 &amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; nejsou tito uživatelé příliš početnou skupinou co do využívání služeb knihovny. Přesto existuje řada způsobů, jak uživatele s [[Mentální retardace|mentálním postižením]] začlenit do aktivit knihovny a vzbudit v nich zájem o její služby. &lt;br /&gt;
'''Fond''' by neměl být příliš abstraktní, měl by naopak mít přehledné odstavce a větší písmo.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' je třeba vést přehledně a srozumitelně.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Personál''' by práci s mentálně postiženým uživatelem měl myslet především na tyto zásady:&lt;br /&gt;
* nejednat s dospělými infantilně&lt;br /&gt;
* hovořit přímo s uživatelem, ne s doprovodem&lt;br /&gt;
* jednoznačné vyjadřování, vysvětlit co se bude dít&lt;br /&gt;
* nechat si na výklad klid, nepospíchat na něj&lt;br /&gt;
* klást kontrolní otázky, zjišťovat, zda jsme byli pochopeni&amp;lt;ref&amp;gt;ČERNIŇÁKOVÁ, Eva. Lidé s mentálním postižením v knihovně. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem: Creative Commons, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uživatelé s tělesným postižením===&lt;br /&gt;
[[Tělesné postižení|Tělesným postižením]] rozumíme v kontextu přístupu do knihovny především omezení pohybu a chůze, kam spadá kromě nutnosti užívání invalidního vozíku, berlí či jiných pomůcek i zhoršená motorika a rovnováha, dále se jedná o osoby po úrazu a se [[zdravotní postižení|zdravotním postižením]] (dlouhodobé snížení určitých funkcí) aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
V případě uživatelů s tělesným postižením není hlavním problémem fond a komunikace (pokud se ovšem nejedná o postižení kombinované), ale pohyb v prostorách knihovny - dost často tato potíž vyvstává již se vchodem do budovy. Proto je zde zapotřebí hlavně uzpůsobení '''prostoru''', které bude následně popsáno i na '''webových stránkách''':&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„...konkrétně jde o možnost překonání schodů a stupňů pomocí nájezdových ramp, výtahů nebo zdvižných plošin, dostatečně široké dveře a schodiště se zábradlím, dostatek místa ve vstupních prostorách, přístup k výpůjčnímu pultu, vhodné uspořádání nábytku, dostatečný prostor mezi regály, zajištění přístupu k počítačům nebo další technice. Je třeba odstranit překážky na podlaze (např. předložky, koberce) i předměty, které lze shodit.“''[Černiňáková, 2011]&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další možností je nabídka donášky výpůjček do domu, která stejným způsobem může fungovat i u seniorů nebo osob dlouhodobě nemocných.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z hlediska '''fondu''' jde o literaturu specializovanou na oblast tělesného postižení a elektronické dokumenty s možností využití i alternativních vstupních zařízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Uživatelé se smyslovým postižením===&lt;br /&gt;
Ani v jednom případě nemusí jít o úplnou ztrátu zraku nebo sluchu, postižení zde znamená, že i po vhodné korekci (formou léčby, operace nebo využitím správných pomůcek) má jedinec problém v běžném životě zpracovávat informace zrakem či sluchem.&amp;lt;ref&amp;gt;RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: VUP 2003. ISBN 80 – 244-0873-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standard Handicap Friendly==&lt;br /&gt;
Metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením poskytuje metodickou pomoc pro zajištění přístupnosti prostor a služeb knihovny &amp;quot;všem bez rozdílu&amp;quot;. Zároveň také určuje podmínky získání certifikátu Handicap Friendly - ten je možné získat ve čtyřech oblastech: pro osoby se zrakovým znevýhodněním, pro osoby se sluchovým znevýhodněním, pro osoby s tělesným znevýhodněním a pro osoby s mentálním znevýhodněním.&amp;lt;ref&amp;gt;Handicap Friendly. In: SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/handicap-friendly&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím není mnoho knihoven s tímto certifikátem, ale informovanost v této oblasti se výrazně zlepšuje a i bez certifikátu mnohé knihovny splňují alespoň část stanovených požadavků...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodika stanovuje osm požadavků pro knihovny:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Obecné požadavky pro rovný přístup k informacím a službám knihovny mimo jiné stanovují zvýhodněnou cenu registrace uživatelům se ZTP/P a ZTP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Personál je proškolen v poskytování služeb a informací uživatelům se specifickými potřebami a je dále vzděláván. Větším knihovnám je určeno mít i specializovaného pracovníka pro práci s danou cílovou skupinou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Třetí požadavek se týká speciálního fondu pro osoby se specifickými potřebami i fondu, který se danou problematikou zabývá. Také vznáší požadavek na služby jako je donáška výpůjček domů a přístup k wifi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Fyzické a technické podmínky pro orientaci a samostatný pohyb po knihovně. Hlavně je myšlen dobrý orientační systém pro osoby se specifickými potřebami, informační bod a klidné místo, které je dobře dostupné a vybavené pro potřeby těchto osob.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Webové stránky musí informovat o konkrétních opatřeních a službách pro osoby se specifickými potřebami, popis knihovny i okolí. Stránky samy musí splňovat pravidla přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Knihovna má spolupracovat s organizacemi věnujícími se osobám se specifickými potřebami a s jejich pomocí také vhodně propagovat své služby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Uživatelé s specifickými potřebami mají mít zajištěn přístup na veškeré akce pořádané knihovnou, je-li to vhodné, tak má knihovna i pořádat akce zaměřené na konkrétní skupiny uživatelů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Knihovna pomáhá zajistit integraci osob se specifickými potřebami do celkové společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Literatura==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=41105</id>
		<title>Služby pro uživatele se specifickými potřebami.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=41105"/>
		<updated>2016-12-30T22:29:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Dle [[Knihovní zákon|knihovního zákona]] 257/2001 Sb. se knihovnou rozumí „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem“&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto však tuto formulaci zcela nesplňujeme , ne každý má totiž stejnou možnost docházet do knihovny. Jednou ze skupin lidí se znemožněným nebo ztíženým přístupem jsou uživatelé se [[specifické potřeby|specifickými potřebami]], jimž je právo na přístup do veřejného prostoru knihovny (často nevědomky) odepřen vlivem různých bariér, které běžný uživatel často ani nepociťuje.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kdo jsou uživatelé se specifickými potřebami? ==&lt;br /&gt;
Za uživatele se specifickými potřebami jsou obecně považováni uživatelé se zdravotním postižením, ačkoli škála znevýhodněných uživatelů může být mnohem širší - do skupiny znevýhodněných uživatelů můžeme například zahrnout i lidi vázané na domácnost, seniory, dlouhodobě nemocné, vězně aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdravotní postižení pak zahrnuje postižení mentální, tělesné a smyslové (sluchu či zraku).&lt;br /&gt;
===[[Mentální retardace|Uživatelé s mentálním postižením]]===&lt;br /&gt;
Jedná se o osoby se sníženým nebo zastaveným duševním vývojem, narušeny jsou dovednosti, které postihují inteligenci jedince - schopnosti poznávací, řečové, sociální a motorické. Stupeň postižení se měří testy inteligence a podle výsledného IQ se diagnóza dělí na lehkou, střední, těžkou a  hlubokou retardaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Mezinárodní klasifikace nemocí: 10. revize : duševní poruchy a poruchy chování : popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. ISBN 80-85121-44-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
Podle výzkumu z roku 2008 &amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; nejsou tito uživatelé příliš početnou skupinou co do využívání služeb knihovny. Přesto existuje řada způsobů, jak uživatele s mentálním postižením začlenit do aktivit knihovny a vzbudit v nich zájem o její služby. &lt;br /&gt;
'''Fond''' by neměl být příliš abstraktní, měl by naopak mít přehledné odstavce a větší písmo.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' je třeba vést přehledně a srozumitelně.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Personál''' by práci s mentálně postiženým uživatelem měl myslet především na tyto zásady:&lt;br /&gt;
* nejednat s dospělými infantilně&lt;br /&gt;
* hovořit přímo s uživatelem, ne s doprovodem&lt;br /&gt;
* jednoznačné vyjadřování, vysvětlit co se bude dít&lt;br /&gt;
* nechat si na výklad klid, nepospíchat na něj&lt;br /&gt;
* klást kontrolní otázky, zjišťovat, zda jsme byli pochopeni&amp;lt;ref&amp;gt;ČERNIŇÁKOVÁ, Eva. Lidé s mentálním postižením v knihovně. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem: Creative Commons, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Tělesné postižení|Uživatelé s tělesným postižením]]===&lt;br /&gt;
Tělesným postižením rozumíme v kontextu přístupu do knihovny především omezení pohybu a chůze, kam spadá kromě nutnosti užívání invalidního vozíku, berlí či jiných pomůcek i zhoršená motorika a rovnováha, dále se jedná o osoby po úrazu a se [[zdravotní postižení|zdravotním postižením]] (dlouhodobé snížení určitých funkcí) aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====&amp;lt;big&amp;gt;Služby&amp;lt;/big&amp;gt;====&lt;br /&gt;
V případě uživatelů s tělesným postižením není hlavním problémem fond a komunikace (pokud se ovšem nejedná o postižení kombinované), ale pohyb v prostorách knihovny - dost často tato potíž vyvstává již se vchodem do budovy. Proto je zde zapotřebí hlavně uzpůsobení '''prostoru''', které bude následně popsáno i na '''webových stránkách''':&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''„...konkrétně jde o možnost překonání schodů a stupňů pomocí nájezdových ramp, výtahů nebo zdvižných plošin, dostatečně široké dveře a schodiště se zábradlím, dostatek místa ve vstupních prostorách, přístup k výpůjčnímu pultu, vhodné uspořádání nábytku, dostatečný prostor mezi regály, zajištění přístupu k počítačům nebo další technice. Je třeba odstranit překážky na podlaze (např. předložky, koberce) i předměty, které lze shodit.“''[Černiňáková, 2011]&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další možností je nabídka donášky výpůjček do domu, která stejným způsobem může fungovat i u seniorů nebo osob dlouhodobě nemocných.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z hlediska '''fondu''' jde o literaturu specializovanou na oblast tělesného postižení a elektronické dokumenty s možností využití i alternativních vstupních zařízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[smyslové postižení|Uživatelé se smyslovým postižením]]===&lt;br /&gt;
Ani v jednom případě nemusí jít o úplnou ztrátu zraku nebo sluchu, postižení zde znamená, že i po vhodné korekci (formou léčby, operace nebo využitím správných pomůcek) má jedinec problém v běžném životě zpracovávat informace zrakem či sluchem.&amp;lt;ref&amp;gt;RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: VUP 2003. ISBN 80 – 244-0873-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standard Handicap Friendly==&lt;br /&gt;
Metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením poskytuje metodickou pomoc pro zajištění přístupnosti prostor a služeb knihovny &amp;quot;všem bez rozdílu&amp;quot;. Zároveň také určuje podmínky získání certifikátu Handicap Friendly - ten je možné získat ve čtyřech oblastech: pro osoby se zrakovým znevýhodněním, pro osoby se sluchovým znevýhodněním, pro osoby s tělesným znevýhodněním a pro osoby s mentálním znevýhodněním.&amp;lt;ref&amp;gt;Handicap Friendly. In: SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/handicap-friendly&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím není mnoho knihoven s tímto certifikátem, ale informovanost v této oblasti se výrazně zlepšuje a i bez certifikátu mnohé knihovny splňují alespoň část stanovených požadavků...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodika stanovuje osm požadavků pro knihovny:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Obecné požadavky pro rovný přístup k informacím a službám knihovny mimo jiné stanovují zvýhodněnou cenu registrace uživatelům se ZTP/P a ZTP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Personál je proškolen v poskytování služeb a informací uživatelům se specifickými potřebami a je dále vzděláván. Větším knihovnám je určeno mít i specializovaného pracovníka pro práci s danou cílovou skupinou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Třetí požadavek se týká speciálního fondu pro osoby se specifickými potřebami i fondu, který se danou problematikou zabývá. Také vznáší požadavek na služby jako je donáška výpůjček domů a přístup k wifi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Fyzické a technické podmínky pro orientaci a samostatný pohyb po knihovně. Hlavně je myšlen dobrý orientační systém pro osoby se specifickými potřebami, informační bod a klidné místo, které je dobře dostupné a vybavené pro potřeby těchto osob.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Webové stránky musí informovat o konkrétních opatřeních a službách pro osoby se specifickými potřebami, popis knihovny i okolí. Stránky samy musí splňovat pravidla přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Knihovna má spolupracovat s organizacemi věnujícími se osobám se specifickými potřebami a s jejich pomocí také vhodně propagovat své služby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Uživatelé s specifickými potřebami mají mít zajištěn přístup na veškeré akce pořádané knihovnou, je-li to vhodné, tak má knihovna i pořádat akce zaměřené na konkrétní skupiny uživatelů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Knihovna pomáhá zajistit integraci osob se specifickými potřebami do celkové společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Literatura==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=41103</id>
		<title>Služby pro uživatele se specifickými potřebami.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=41103"/>
		<updated>2016-12-30T22:26:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Dle [[Knihovní zákon|knihovního zákona]] 257/2001 Sb. se knihovnou rozumí „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem“&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto však tuto formulaci zcela nesplňujeme , ne každý má totiž stejnou možnost docházet do knihovny. Jednou ze skupin lidí se znemožněným nebo ztíženým přístupem jsou uživatelé se [[specifické potřeby|specifickými potřebami]], jimž je právo na přístup do veřejného prostoru knihovny (často nevědomky) odepřen vlivem různých bariér, které běžný uživatel často ani nepociťuje.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kdo jsou uživatelé se specifickými potřebami? ==&lt;br /&gt;
Za uživatele se specifickými potřebami jsou obecně považováni uživatelé se zdravotním postižením, ačkoli škála znevýhodněných uživatelů může být mnohem širší - do skupiny znevýhodněných uživatelů můžeme například zahrnout i lidi vázané na domácnost, seniory, dlouhodobě nemocné, vězně aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdravotní postižení pak zahrnuje postižení mentální, tělesné a smyslové (sluchu či zraku).&lt;br /&gt;
===[[Mentální retardace|Uživatelé s mentálním postižením]]===&lt;br /&gt;
Jedná se o osoby se sníženým nebo zastaveným duševním vývojem, narušeny jsou dovednosti, které postihují inteligenci jedince - schopnosti poznávací, řečové, sociální a motorické. Stupeň postižení se měří testy inteligence a podle výsledného IQ se diagnóza dělí na lehkou, střední, těžkou a  hlubokou retardaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Mezinárodní klasifikace nemocí: 10. revize : duševní poruchy a poruchy chování : popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. ISBN 80-85121-44-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Služby====&lt;br /&gt;
Podle výzkumu z roku 2008 &amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; nejsou tito uživatelé příliš početnou skupinou co do využívání služeb knihovny. Přesto existuje řada způsobů, jak uživatele s mentálním postižením začlenit do aktivit knihovny a vzbudit v nich zájem o její služby. &lt;br /&gt;
'''Fond''' by neměl být příliš abstraktní, měl by naopak mít přehledné odstavce a větší písmo.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' je třeba vést přehledně a srozumitelně.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Personál''' by práci s mentálně postiženým uživatelem měl myslet především na tyto zásady:&lt;br /&gt;
* nejednat s dospělými infantilně&lt;br /&gt;
* hovořit přímo s uživatelem, ne s doprovodem&lt;br /&gt;
* jednoznačné vyjadřování, vysvětlit co se bude dít&lt;br /&gt;
* nechat si na výklad klid, nepospíchat na něj&lt;br /&gt;
* klást kontrolní otázky, zjišťovat, zda jsme byli pochopeni&amp;lt;ref&amp;gt;ČERNIŇÁKOVÁ, Eva. Lidé s mentálním postižením v knihovně. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem: Creative Commons, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Tělesné postižení|Uživatelé s tělesným postižením]]===&lt;br /&gt;
Tělesným postižením rozumíme v kontextu přístupu do knihovny především omezení pohybu a chůze, kam spadá kromě nutnosti užívání invalidního vozíku, berlí či jiných pomůcek i zhoršená motorika a rovnováha, dále se jedná o osoby po úrazu a se [[zdravotní postižení|zdravotním postižením]] (dlouhodobé snížení určitých funkcí) aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Služby====&lt;br /&gt;
V případě uživatelů s tělesným postižením není hlavním problémem fond a komunikace (pokud se ovšem nejedná o postižení kombinované), ale pohyb v prostorách knihovny - dost často tato potíž vyvstává již se vchodem do budovy. Proto je zde zapotřebí hlavně uzpůsobení '''prostoru''', které bude následně popsáno i na '''webových stránkách''':&lt;br /&gt;
''„...konkrétně jde o možnost překonání schodů a stupňů pomocí nájezdových ramp, výtahů nebo zdvižných plošin, dostatečně široké dveře a schodiště se zábradlím, dostatek místa ve vstupních prostorách, přístup k výpůjčnímu pultu, vhodné uspořádání nábytku, dostatečný prostor mezi regály, zajištění přístupu k počítačům nebo další technice. Je třeba odstranit překážky na podlaze (např. předložky, koberce) i předměty, které lze shodit.“''[Černiňáková, 2011]&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Další možností je nabídka donášky výpůjček do domu, která stejným způsobem může fungovat i u seniorů nebo osob dlouhodobě nemocných.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Z hlediska '''fondu''' jde o literaturu specializovanou na oblast tělesného postižení a elektronické dokumenty s možností využití i alternativních vstupních zařízení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[smyslové postižení|Uživatelé se smyslovým postižením]]===&lt;br /&gt;
Ani v jednom případě nemusí jít o úplnou ztrátu zraku nebo sluchu, postižení zde znamená, že i po vhodné korekci (formou léčby, operace nebo využitím správných pomůcek) má jedinec problém v běžném životě zpracovávat informace zrakem či sluchem.&amp;lt;ref&amp;gt;RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: VUP 2003. ISBN 80 – 244-0873-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standard Handicap Friendly==&lt;br /&gt;
Metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením poskytuje metodickou pomoc pro zajištění přístupnosti prostor a služeb knihovny &amp;quot;všem bez rozdílu&amp;quot;. Zároveň také určuje podmínky získání certifikátu Handicap Friendly - ten je možné získat ve čtyřech oblastech: pro osoby se zrakovým znevýhodněním, pro osoby se sluchovým znevýhodněním, pro osoby s tělesným znevýhodněním a pro osoby s mentálním znevýhodněním.&amp;lt;ref&amp;gt;Handicap Friendly. In: SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/handicap-friendly&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím není mnoho knihoven s tímto certifikátem, ale informovanost v této oblasti se výrazně zlepšuje a i bez certifikátu mnohé knihovny splňují alespoň část stanovených požadavků...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodika stanovuje osm požadavků pro knihovny:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Obecné požadavky pro rovný přístup k informacím a službám knihovny mimo jiné stanovují zvýhodněnou cenu registrace uživatelům se ZTP/P a ZTP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Personál je proškolen v poskytování služeb a informací uživatelům se specifickými potřebami a je dále vzděláván. Větším knihovnám je určeno mít i specializovaného pracovníka pro práci s danou cílovou skupinou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Třetí požadavek se týká speciálního fondu pro osoby se specifickými potřebami i fondu, který se danou problematikou zabývá. Také vznáší požadavek na služby jako je donáška výpůjček domů a přístup k wifi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Fyzické a technické podmínky pro orientaci a samostatný pohyb po knihovně. Hlavně je myšlen dobrý orientační systém pro osoby se specifickými potřebami, informační bod a klidné místo, které je dobře dostupné a vybavené pro potřeby těchto osob.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Webové stránky musí informovat o konkrétních opatřeních a službách pro osoby se specifickými potřebami, popis knihovny i okolí. Stránky samy musí splňovat pravidla přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Knihovna má spolupracovat s organizacemi věnujícími se osobám se specifickými potřebami a s jejich pomocí také vhodně propagovat své služby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Uživatelé s specifickými potřebami mají mít zajištěn přístup na veškeré akce pořádané knihovnou, je-li to vhodné, tak má knihovna i pořádat akce zaměřené na konkrétní skupiny uživatelů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Knihovna pomáhá zajistit integraci osob se specifickými potřebami do celkové společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Literatura==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=41097</id>
		<title>Služby pro uživatele se specifickými potřebami.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=41097"/>
		<updated>2016-12-30T22:07:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Dle [[Knihovní zákon|knihovního zákona]] 257/2001 Sb. se knihovnou rozumí „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem“&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto však tuto formulaci zcela nesplňujeme , ne každý má totiž stejnou možnost docházet do knihovny. Jednou ze skupin lidí se znemožněným nebo ztíženým přístupem jsou uživatelé se [[specifické potřeby|specifickými potřebami]], jimž je právo na přístup do veřejného prostoru knihovny (často nevědomky) odepřen vlivem různých bariér, které běžný uživatel často ani nepociťuje.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kdo jsou uživatelé se specifickými potřebami? ==&lt;br /&gt;
Za uživatele se specifickými potřebami jsou obecně považováni uživatelé se zdravotním postižením, ačkoli škála znevýhodněných uživatelů může být mnohem širší - do skupiny znevýhodněných uživatelů můžeme například zahrnout i lidi vázané na domácnost, seniory, dlouhodobě nemocné, vězně aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdravotní postižení pak zahrnuje postižení mentální, tělesné a smyslové (sluchu či zraku).&lt;br /&gt;
===[[Mentální retardace|Uživatelé s mentálním postižením]]===&lt;br /&gt;
Jedná se o osoby se sníženým nebo zastaveným duševním vývojem, narušeny jsou dovednosti, které postihují inteligenci jedince - schopnosti poznávací, řečové, sociální a motorické. Stupeň postižení se měří testy inteligence a podle výsledného IQ se diagnóza dělí na lehkou, střední, těžkou a  hlubokou retardaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Mezinárodní klasifikace nemocí: 10. revize : duševní poruchy a poruchy chování : popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. ISBN 80-85121-44-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Služby====&lt;br /&gt;
Podle výzkumu z roku 2008 &amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; nejsou tito uživatelé příliš početnou skupinou co do využívání služeb knihovny. Přesto existuje řada způsobů, jak uživatele s mentálním postižením začlenit do aktivit knihovny a vzbudit v nich zájem o její služby. &lt;br /&gt;
'''Fond''' by neměl být příliš abstraktní, měl by naopak mít přehledné odstavce a větší písmo.&lt;br /&gt;
'''Webové stránky''' je třeba vést přehledně a srozumitelně.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Personál''' by práci s mentálně postiženým uživatelem měl myslet především na tyto zásady:&lt;br /&gt;
* nejednat s dospělými infantilně&lt;br /&gt;
* hovořit přímo s uživatelem, ne s doprovodem&lt;br /&gt;
* jednoznačné vyjadřování, vysvětlit co se bude dít&lt;br /&gt;
* nechat si na výklad klid, nepospíchat na něj&lt;br /&gt;
* klást kontrolní otázky, zjišťovat, zda jsme byli pochopeni&amp;lt;ref&amp;gt;ČERNIŇÁKOVÁ, Eva. Lidé s mentálním postižením v knihovně. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem: Creative Commons, 2014.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Tělesné postižení|Uživatelé s tělesným postižením]]===&lt;br /&gt;
Tělesným postižením rozumíme v kontextu přístupu do knihovny především omezení pohybu a chůze, kam spadá kromě nutnosti užívání invalidního vozíku, berlí či jiných pomůcek i zhoršená motorika a rovnováha, dále se jedná o osoby po úrazu a se [[zdravotní postižení|zdravotním postižením]] (dlouhodobé snížení určitých funkcí) aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===[[smyslové postižení|Uživatelé se smyslovým postižením]]===&lt;br /&gt;
Ani v jednom případě nemusí jít o úplnou ztrátu zraku nebo sluchu, postižení zde znamená, že i po vhodné korekci (formou léčby, operace nebo využitím správných pomůcek) má jedinec problém v běžném životě zpracovávat informace zrakem či sluchem.&amp;lt;ref&amp;gt;RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: VUP 2003. ISBN 80 – 244-0873-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standard Handicap Friendly==&lt;br /&gt;
Metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením poskytuje metodickou pomoc pro zajištění přístupnosti prostor a služeb knihovny &amp;quot;všem bez rozdílu&amp;quot;. Zároveň také určuje podmínky získání certifikátu Handicap Friendly - ten je možné získat ve čtyřech oblastech: pro osoby se zrakovým znevýhodněním, pro osoby se sluchovým znevýhodněním, pro osoby s tělesným znevýhodněním a pro osoby s mentálním znevýhodněním.&amp;lt;ref&amp;gt;Handicap Friendly. In: SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/handicap-friendly&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím není mnoho knihoven s tímto certifikátem, ale informovanost v této oblasti se výrazně zlepšuje a i bez certifikátu mnohé knihovny splňují alespoň část stanovených požadavků...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodika stanovuje osm požadavků pro knihovny:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Obecné požadavky pro rovný přístup k informacím a službám knihovny mimo jiné stanovují zvýhodněnou cenu registrace uživatelům se ZTP/P a ZTP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Personál je proškolen v poskytování služeb a informací uživatelům se specifickými potřebami a je dále vzděláván. Větším knihovnám je určeno mít i specializovaného pracovníka pro práci s danou cílovou skupinou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Třetí požadavek se týká speciálního fondu pro osoby se specifickými potřebami i fondu, který se danou problematikou zabývá. Také vznáší požadavek na služby jako je donáška výpůjček domů a přístup k wifi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Fyzické a technické podmínky pro orientaci a samostatný pohyb po knihovně. Hlavně je myšlen dobrý orientační systém pro osoby se specifickými potřebami, informační bod a klidné místo, které je dobře dostupné a vybavené pro potřeby těchto osob.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Webové stránky musí informovat o konkrétních opatřeních a službách pro osoby se specifickými potřebami, popis knihovny i okolí. Stránky samy musí splňovat pravidla přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Knihovna má spolupracovat s organizacemi věnujícími se osobám se specifickými potřebami a s jejich pomocí také vhodně propagovat své služby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Uživatelé s specifickými potřebami mají mít zajištěn přístup na veškeré akce pořádané knihovnou, je-li to vhodné, tak má knihovna i pořádat akce zaměřené na konkrétní skupiny uživatelů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Knihovna pomáhá zajistit integraci osob se specifickými potřebami do celkové společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Literatura==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=40885</id>
		<title>Služby pro uživatele se specifickými potřebami.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=40885"/>
		<updated>2016-12-29T13:38:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Dle [[Knihovní zákon|knihovního zákona]] 257/2001 Sb. se knihovnou rozumí „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem“&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto však tuto formulaci zcela nesplňujeme , ne každý má totiž stejnou možnost docházet do knihovny. Jednou ze skupin lidí se znemožněným nebo ztíženým přístupem jsou uživatelé se [[specifické potřeby|specifickými potřebami]], jimž je právo na přístup do veřejného prostoru knihovny (často nevědomky) odepřen vlivem různých bariér, které běžný uživatel často ani nepociťuje.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kdo jsou uživatelé se specifickými potřebami? ==&lt;br /&gt;
Za uživatele se specifickými potřebami jsou obecně považováni uživatelé se zdravotním postižením, ačkoli škála znevýhodněných uživatelů může být mnohem širší - do skupiny znevýhodněných uživatelů můžeme například zahrnout i lidi vázané na domácnost, seniory, dlouhodobě nemocné, vězně aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdravotní postižení pak zahrnuje postižení mentální, tělesné a smyslové (sluchu či zraku).&lt;br /&gt;
===[[Mentální retardace|Uživatelé s mentálním postižením]]===&lt;br /&gt;
Jedná se o osoby se sníženým nebo zastaveným duševním vývojem, narušeny jsou dovednosti, které postihují inteligenci jedince - schopnosti poznávací, řečové, sociální a motorické. Stupeň postižení se měří testy inteligence a podle výsledného IQ se diagnóza dělí na lehkou, střední, těžkou a  hlubokou retardaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Mezinárodní klasifikace nemocí: 10. revize : duševní poruchy a poruchy chování : popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. ISBN 80-85121-44-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===[[Tělesné postižení|Uživatelé s tělesným postižením]]===&lt;br /&gt;
Tělesným postižením rozumíme v kontextu přístupu do knihovny především omezení pohybu a chůze, kam spadá kromě nutnosti užívání invalidního vozíku, berlí či jiných pomůcek i zhoršená motorika a rovnováha, dále se jedná o osoby po úrazu a se [[zdravotní postižení|zdravotním postižením]] (dlouhodobé snížení určitých funkcí) aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===[[smyslové postižení|Uživatelé se smyslovým postižením]]===&lt;br /&gt;
Ani v jednom případě nemusí jít o úplnou ztrátu zraku nebo sluchu, postižení zde znamená, že i po vhodné korekci (formou léčby, operace nebo využitím správných pomůcek) má jedinec problém v běžném životě zpracovávat informace zrakem či sluchem.&amp;lt;ref&amp;gt;RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: VUP 2003. ISBN 80 – 244-0873-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standard Handicap Friendly==&lt;br /&gt;
Metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením poskytuje metodickou pomoc pro zajištění přístupnosti prostor a služeb knihovny &amp;quot;všem bez rozdílu&amp;quot;. Zároveň také určuje podmínky získání certifikátu Handicap Friendly - ten je možné získat ve čtyřech oblastech: pro osoby se zrakovým znevýhodněním, pro osoby se sluchovým znevýhodněním, pro osoby s tělesným znevýhodněním a pro osoby s mentálním znevýhodněním.&amp;lt;ref&amp;gt;Handicap Friendly. In: SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/handicap-friendly&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím není mnoho knihoven s tímto certifikátem, ale informovanost v této oblasti se výrazně zlepšuje a i bez certifikátu mnohé knihovny splňují alespoň část stanovených požadavků...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodika stanovuje osm požadavků pro knihovny:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Obecné požadavky pro rovný přístup k informacím a službám knihovny mimo jiné stanovují zvýhodněnou cenu registrace uživatelům se ZTP/P a ZTP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Personál je proškolen v poskytování služeb a informací uživatelům se specifickými potřebami a je dále vzděláván. Větším knihovnám je určeno mít i specializovaného pracovníka pro práci s danou cílovou skupinou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Třetí požadavek se týká speciálního fondu pro osoby se specifickými potřebami i fondu, který se danou problematikou zabývá. Také vznáší požadavek na služby jako je donáška výpůjček domů a přístup k wifi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Fyzické a technické podmínky pro orientaci a samostatný pohyb po knihovně. Hlavně je myšlen dobrý orientační systém pro osoby se specifickými potřebami, informační bod a klidné místo, které je dobře dostupné a vybavené pro potřeby těchto osob.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Webové stránky musí informovat o konkrétních opatřeních a službách pro osoby se specifickými potřebami, popis knihovny i okolí. Stránky samy musí splňovat pravidla přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Knihovna má spolupracovat s organizacemi věnujícími se osobám se specifickými potřebami a s jejich pomocí také vhodně propagovat své služby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Uživatelé s specifickými potřebami mají mít zajištěn přístup na veškeré akce pořádané knihovnou, je-li to vhodné, tak má knihovna i pořádat akce zaměřené na konkrétní skupiny uživatelů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Knihovna pomáhá zajistit integraci osob se specifickými potřebami do celkové společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Literatura==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=40884</id>
		<title>Služby pro uživatele se specifickými potřebami.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=40884"/>
		<updated>2016-12-29T13:37:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Dle [[Knihovní zákon|knihovního zákona]] 257/2001 Sb. se knihovnou rozumí „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem“&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto však tuto formulaci zcela nesplňujeme , ne každý má totiž stejnou možnost docházet do knihovny. Jednou ze skupin lidí se znemožněným nebo ztíženým přístupem jsou uživatelé se [[specifické potřeby|specifickými potřebami]], jimž je právo na přístup do veřejného prostoru knihovny (často nevědomky) odepřen vlivem různých bariér, které běžný uživatel často ani nepociťuje.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kdo jsou uživatelé se specifickými potřebami? ==&lt;br /&gt;
Za uživatele se specifickými potřebami jsou obecně považováni uživatelé se zdravotním postižením, ačkoli škála znevýhodněných uživatelů může být mnohem širší - do skupiny znevýhodněných uživatelů můžeme například zahrnout i lidi vázané na domácnost, seniory, dlouhodobě nemocné, vězně aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdravotní postižení pak zahrnuje postižení mentální, tělesné a smyslové (sluchu či zraku).&lt;br /&gt;
===[[Mentální retardace|Uživatelé s mentálním postižením]]===&lt;br /&gt;
Jedná se o osoby se sníženým nebo zastaveným duševním vývojem, narušeny jsou dovednosti, které postihují inteligenci jedince - schopnosti poznávací, řečové, sociální a motorické. Stupeň postižení se měří testy inteligence a podle výsledného IQ se diagnóza dělí na lehkou, střední, těžkou a  hlubokou retardaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Mezinárodní klasifikace nemocí: 10. revize : duševní poruchy a poruchy chování : popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. ISBN 80-85121-44-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===[[Tělesné postižení|Uživatelé s tělesným postižením]]===&lt;br /&gt;
Tělesným postižením rozumíme v kontextu přístupu do knihovny především omezení pohybu a chůze, kam spadá kromě nutnosti užívání invalidního vozíku, berlí či jiných pomůcek i zhoršená motorika a rovnováha, dále se jedná o osoby po úrazu a se [[zdravotní postižení|zdravotním postižením]] (dlouhodobé snížení určitých funkcí) aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===[[smyslové postižení|Uživatelé se smyslovým postižením]]===&lt;br /&gt;
Ani v jednom případě nemusí jít o úplnou ztrátu zraku nebo sluchu, postižení zde znamená, že i po vhodné korekci (formou léčby, operace nebo využitím správných pomůcek) má jedinec problém v běžném životě zpracovávat informace zrakem či sluchem.&amp;lt;ref&amp;gt;RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: VUP 2003. ISBN 80 – 244-0873-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standard Handicap Friendly==&lt;br /&gt;
Metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením poskytuje metodickou pomoc pro zajištění přístupnosti prostor a služeb knihovny &amp;quot;všem bez rozdílu&amp;quot;. Zároveň také určuje podmínky získání certifikátu Handicap Friendly - ten je možné získat ve čtyřech oblastech: pro osoby se zrakovým znevýhodněním, pro osoby se sluchovým znevýhodněním, pro osoby s tělesným znevýhodněním a pro osoby s mentálním znevýhodněním.&amp;lt;ref&amp;gt;Handicap Friendly. In: SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/handicap-friendly&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zatím není mnoho knihoven s tímto certifikátem, ale informovanost v této oblasti se výrazně zlepšuje a i bez certifikátu mnohé knihovny splňují alespoň část stanovených požadavků...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodika stanovuje osm požadavků pro knihovny:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Obecné požadavky pro rovný přístup k informacím a službám knihovny mimo jiné stanovují zvýhodněnou cenu registrace uživatelům se ZTP/P a ZTP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Personál je proškolen v poskytování služeb a informací uživatelům se specifickými potřebami a je dále vzděláván. Větším knihovnám je určeno mít i specializovaného pracovníka pro práci s danou cílovou skupinou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Třetí požadavek se týká speciálního fondu pro osoby se specifickými potřebami i fondu, který se danou problematikou zabývá. Také vznáší požadavek na služby jako je donáška výpůjček domů a přístup k wifi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Fyzické a technické podmínky pro orientaci a samostatný pohyb po knihovně. Hlavně je myšlen dobrý orientační systém pro osoby se specifickými potřebami, informační bod a klidné místo, které je dobře dostupné a vybavené pro potřeby těchto osob.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Webové stránky musí informovat o konkrétních opatřeních a službách pro osoby se specifickými potřebami, popis knihovny i okolí. Stránky samy musí splňovat pravidla přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Knihovna má spolupracovat s organizacemi věnujícími se osobám se specifickými potřebami a s jejich pomocí také vhodně propagovat své služby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Uživatelé s specifickými potřebami mají mít zajištěn přístup na veškeré akce pořádané knihovnou, je-li to vhodné, tak má knihovna i pořádat akce zaměřené na konkrétní skupiny uživatelů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Knihovna pomáhá zajistit integraci osob se specifickými potřebami do celkové společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=40883</id>
		<title>Služby pro uživatele se specifickými potřebami.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Slu%C5%BEby_pro_u%C5%BEivatele_se_specifick%C3%BDmi_pot%C5%99ebami.&amp;diff=40883"/>
		<updated>2016-12-29T13:34:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: Založena nová stránka s textem „ Dle knihovního zákona 257/2001 Sb. se knihovnou rozumí „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup vš…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Dle [[Knihovní zákon|knihovního zákona]] 257/2001 Sb. se knihovnou rozumí „zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem“&amp;lt;ref&amp;gt;ZÁKON č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto však tuto formulaci zcela nesplňujeme , ne každý má totiž stejnou možnost docházet do knihovny. Jednou ze skupin lidí se znemožněným nebo ztíženým přístupem jsou uživatelé se [[specifické potřeby|specifickými potřebami]], jimž je právo na přístup do veřejného prostoru knihovny (často nevědomky) odepřen vlivem různých bariér, které běžný uživatel často ani nepociťuje.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kdo jsou uživatelé se specifickými potřebami? ==&lt;br /&gt;
Za uživatele se specifickými potřebami jsou obecně považováni uživatelé se zdravotním postižením, ačkoli škála znevýhodněných uživatelů může být mnohem širší - do skupiny znevýhodněných uživatelů můžeme například zahrnout i lidi vázané na domácnost, seniory, dlouhodobě nemocné, vězně aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Cerniňáková, Eva. Služby veřejných knihoven uživatelům se speciálními potřebami . Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 24-33 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/11124cernic.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdravotní postižení pak zahrnuje postižení mentální, tělesné a smyslové (sluchu či zraku).&lt;br /&gt;
===[[Mentální retardace|Uživatelé s mentálním postižením]]===&lt;br /&gt;
Jedná se o osoby se sníženým nebo zastaveným duševním vývojem, narušeny jsou dovednosti, které postihují inteligenci jedince - schopnosti poznávací, řečové, sociální a motorické. Stupeň postižení se měří testy inteligence a podle výsledného IQ se diagnóza dělí na lehkou, střední, těžkou a  hlubokou retardaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Mezinárodní klasifikace nemocí: 10. revize : duševní poruchy a poruchy chování : popisy klinických příznaků a diagnostická vodítka. 2. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2000. ISBN 80-85121-44-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===[[Tělesné postižení|Uživatelé s tělesným postižením]]===&lt;br /&gt;
Tělesným postižením rozumíme v kontextu přístupu do knihovny především omezení pohybu a chůze, kam spadá kromě nutnosti užívání invalidního vozíku, berlí či jiných pomůcek i zhoršená motorika a rovnováha, dále se jedná o osoby po úrazu a se [[zdravotní postižení|zdravotním postižením]] (dlouhodobé snížení určitých funkcí) aj.&amp;lt;ref&amp;gt;Houšková, Zlata; Pillerová, Vladana. Služby knihoven pro zdravotně znevýhodněné. Informace o průzkumu. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 76-95 [cit. 2016-12-28]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82076.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===[[smyslové postižení|Uživatelé se smyslovým postižením]]===&lt;br /&gt;
Ani v jednom případě nemusí jít o úplnou ztrátu zraku nebo sluchu, postižení zde znamená, že i po vhodné korekci (formou léčby, operace nebo využitím správných pomůcek) má jedinec problém v běžném životě zpracovávat informace zrakem či sluchem.&amp;lt;ref&amp;gt;RENOTIÉROVÁ, M., LUDÍKOVÁ, L. Speciální pedagogika. Olomouc: VUP 2003. ISBN 80 – 244-0873-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standard Handicap Friendly==&lt;br /&gt;
Metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením poskytuje metodickou pomoc pro zajištění přístupnosti prostor a služeb knihovny &amp;quot;všem bez rozdílu&amp;quot;. Zároveň také určuje podmínky získání certifikátu Handicap Friendly - ten je možné získat ve čtyřech oblastech: pro osoby se zrakovým znevýhodněním, pro osoby se sluchovým znevýhodněním, pro osoby s tělesným znevýhodněním a pro osoby s mentálním znevýhodněním.&amp;lt;ref&amp;gt;Handicap Friendly. In: SKIP Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. ©2010-2016 [cit. 2016-12-29]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/aktuality/archiv-aktualit/handicap-friendly&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodika stanovuje osm požadavků pro vstřícnost knihovny:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Obecné požadavky pro rovný přístup k informacím a službám knihovny mimo jiné stanovují zvýhodněnou cenu registrace uživatelům se ZTP/P a ZTP&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Personál je proškolen v poskytování služeb a informací uživatelům se specifickými potřebami a je dále vzděláván. Větším knihovnám je určeno mít i specializovaného pracovníka pro práci s danou cílovou skupinou.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Třetí požadavek se týká speciálního fondu pro osoby se specifickými potřebami i fondu, který se danou problematikou zabývá. Také vznáší požadavek na služby jako je donáška výpůjček domů a přístup k wifi.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4) Fyzické a technické podmínky pro orientaci a samostatný pohyb po knihovně. Hlavně je myšlen dobrý orientační systém pro osoby se specifickými potřebami, informační bod a klidné místo, které je dobře dostupné a vybavené pro potřeby těchto osob.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5) Webové stránky musí informovat o konkrétních opatřeních a službách pro osoby se specifickými potřebami, popis knihovny i okolí. Stránky samy musí splňovat pravidla přístupnosti pro osoby se specifickými potřebami.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6) Knihovna má spolupracovat s organizacemi věnujícími se osobám se specifickými potřebami a s jejich pomocí také vhodně propagovat své služby.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7) Uživatelé s specifickými potřebami mají mít zajištěn přístup na veškeré akce pořádané knihovnou, je-li to vhodné, tak má knihovna i pořádat akce zaměřené na konkrétní skupiny uživatelů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8) Knihovna pomáhá zajistit integraci osob se specifickými potřebami do celkové společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;CERNIŇÁKOVÁ, Eva a Helena HUBATKOVÁ SELUCKÁ, ed. Rovný přístup - Standard Handicap Friendly: metodická příručka pro práci knihoven s uživateli s postižením. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. ISBN 978-80-7050-641-7.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=32088</id>
		<title>Norbert Wiener</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=32088"/>
		<updated>2016-02-11T13:39:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Norbert Wiener''' (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s [[Arturo Rosenblueth|Arturo Rosenbluethem]] považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]] coby vědy. Vyučoval matematiku na Massachusettském technologickém institutu (MIT).&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
=== Mládí a studium ===&lt;br /&gt;
Wiener byl jako dítě považován za zázračného. Jeho otec Leo Wiener, historik, lingvista a překladatel, učil slovanské jazyky na Harvardu a Norberta část jeho dětství učil doma. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostával, přesto ji dokončil již v 11 letech (jeho spolužákům bylo kolem 18 let)&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;&amp;gt;MAREŠ, Milan. &amp;lt;i&amp;gt;Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté nastoupil na Tufts College (dnes Tufts Univerzity). Za tři roky obdržel bakalářský titul v oblasti matematiky a následně nastoupil na Harvard, kde studoval zoologii. Po roce studia nakrátko přestoupil na Cornellskou univerzitu a začal na popud otce studovat filosofii, kterou ale ukončil opět na Harvardu. V roce 1912 zde Wiener obdržel titul Ph.D za dizertační práci z oblasti matematické logiky. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Později krátce studoval na Cambridgi v Anglii u [[Bertrand Russell|Bertranda Russella]] a v Německu v Göttingenu pod [[David Hilbert|Davidem Hilbertem]]. Nakonec se vrátil zpět do USA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;&amp;gt;Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kariéra a působení na MIT ===&lt;br /&gt;
Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. Pracoval pak pro General Electric,  psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učil na univerzitě v Maine.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1919 získal místo profesora matematiky na MIT. Již v 25 letech se stal docentem, ve 37 řádným profesorem. Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden z druhů náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory, teorií potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Během práce pro MIT často cestoval po Evropě, kam se také vrátil po svatbě s Margaret Engemannovou. Většinu času strávil v Göttingenu nebo v Cambridge. Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wiener a kybernetika ===&lt;br /&gt;
Norbert Wiener je především znám jako &amp;quot;otec kybernetiky&amp;quot;. Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech, společnosti a strojích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;/&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiener dokázal principy, které se uplatňují v přírodě převést do světa technologie, čímž mimo jiné ovlivnil další vývoj vědy, například se jeho myšlenkami inspiroval výzkum možností rozšíření lidské schopnosti s [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]] a celkově pozměnil dosavadní pohled na počítačové technologie.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener, Inventor of Cybernetics&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. William Stewart [cit. 2016-2-11]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/ii_wiener.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Norbert wiener.jpg|200px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je '''''Kybernetika a společnost''''' z roku 1950. V orginále ''The human use of Human beings''. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]], dvou způsobech [[Komunikace|komunikativního chování]], o mechanismu a dějinách jazyka.  České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další publikace ===&lt;br /&gt;
*1948 - Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine	&lt;br /&gt;
*1950 - The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost)&lt;br /&gt;
*1953 - Ex-Prodigy: My Childhood and Youth&lt;br /&gt;
*1956 - I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem.&lt;br /&gt;
*1958 - Nonlinear Problems in Random Theory&lt;br /&gt;
*1959 - The Tempter&lt;br /&gt;
*1964 - God &amp;amp; Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion - román&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2016-02-11]. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Norbert_Wiener&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html Stránka matematické univerzity v Marylandu věnující se N. Wienerovi]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělá inteligence]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
MIT, matematika, kybernetika, logika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Wiener, Norbert]]&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clement_Bradford&amp;diff=32083</id>
		<title>Samuel Clement Bradford</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clement_Bradford&amp;diff=32083"/>
		<updated>2016-02-11T13:30:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Samuel Clement Bradford==&lt;br /&gt;
'''S.C. Bradford''' (* 10. 1 .1878, + 13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Je znám především pro zformulování [[Bradfordův zákon|Bradfordova zákona]] rozptylu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Biografie==&lt;br /&gt;
Narodil se a studoval v Londýně, na noční škole na zdejší univerzitě získal doktorát z chemie. Ačkoli se nikdy předtím knihovnictvím nezabýval, byl od roku 1899 asistentem v [[Science Museum Library]]. Roku 1925 se pak stal ředitelem knihovny a v roce 1930 i jejím správcem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodovém věku Bradford pěstoval růže a psal knihy - jednak na téma pěstitelství, jednak o shromažďování a třídění informací. Nejstěžejnějším dílem je zřejmě jeho kniha Documentation, která vyšla v roce 1948.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Samuel C. Bradford&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/samuel_c._bradford&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
Do svého důchodu v roce 1938 výrazně pozvedl význam Science Museum Library (z malé vědecké knihovny na knihovnu národního významu) a podstatně rozšířil její sbírku, svého času šlo o největší sbírku vědecké literatury v Evropě. Zároveň tak položil základ ke vzniku National Lending Library for Science and Technology jejíž vznik od začátku podporoval&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;&amp;gt;WEDGEWORTH, Robert. &amp;lt;i&amp;gt;World Encyclopedia of library and information services&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 0838906095.&amp;lt;/ref&amp;gt; a umožnil vznik vyhledávacích a informačních center financovaných z Ministerstva vědy a technologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;&amp;gt;[EDITED], by W. Boyd Rayward. &amp;lt;i&amp;gt;European modernism and the information society: informing the present, understanding the past&amp;lt;/i&amp;gt;. Aldershot, Hants, England: Ashgate, 2008, 343 s. ISBN 0754649288.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Již od začátku svého působení Bradford prosazoval tzv. [[mezinárodní desetinné třídění]], které podle něj usnadňovalo vyhledávání a klasifikaci informací. Zavedl jej v Science Museum Library a podporoval jeho využívání. Na jeho základě stojí i jím vytvořený Bradfordův zákon zjišťující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti.&amp;lt;ref&amp;gt;EDITED, by John Feather and Paul Sturges. &amp;lt;i&amp;gt;International encyclopedia of information and library science&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. London: Routledge, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1927 založil spolu s Alanem Pollardem a Ernestem Lancaster-Jonesem [[Britská společnost pro mezinárodní bibliografii|British Society of International Bibliography]] (BSIB) s cílem podnítit vylepšování bibliografických metod a klasifikace informací. Zároveň se tímto krokem snažili dojít k mezinárodnímu sjednocení těchto metod.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1945 byl zvolen místopředsedou [[FID]] (Federation for Information and Documentation)&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;/&amp;gt; a o dva roky později i předsedou jejího výboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam Bradfordovy práce==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním cílem Bradfordovy práce bylo zcela zdokumentovat a zorganizovat veškerou vědeckou literaturu a tím i umožnit její širší dostupnost a přesvědčit veřejnost o její důležitosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
Jeho největším odkazem je mimo samotný Bradfordův zákon také podíl na vytváření nové disciplíny - [[Informační věda|Informační vědy]], která má za úkol řešit publikaci, organizaci, připisování a šíření informační (vědecké) literatury, s jejímž rozvojem opět souvisí i zaměření na šíření mezinárodního desetinného systému.&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
STEFAN, Hauff. &amp;lt;i&amp;gt;Bradfords Gesetz“: Bradfordsches Gesetz, Bradford ́s Law, Bradford ́s Law of Scattering&amp;lt;/i&amp;gt;. 1999, 7 s.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bradford SC. Documentation. London: Crosby Lockwood, 1948&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Bradfordův zákon]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Science Museum Library]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[mezinárodní desetinné třídění]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[British Society of International Bibliography]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[FID]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
[[Bibliometrie]]&lt;br /&gt;
[[Mezinárodní desetinné třídění]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=32068</id>
		<title>Norbert Wiener</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=32068"/>
		<updated>2016-02-11T09:13:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Norbert Wiener''' (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s [[Arturo Rosenblueth|Arturo Rosenbluethem]] považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]] coby vědy. Vyučoval matematiku na Massachusettském technologickém institutu (MIT).&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
=== Mládí a studium ===&lt;br /&gt;
Wiener byl jako dítě považován za zázračného. Jeho otec Leo Wiener, historik, lingvista a překladatel, učil slovanské jazyky na Harvardu a Norberta část jeho dětství učil doma. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostával, přesto ji dokončil již v 11 letech (jeho spolužákům bylo kolem 18 let)&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;&amp;gt;MAREŠ, Milan. &amp;lt;i&amp;gt;Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté nastoupil na Tufts College (dnes Tufts Univerzity). Za tři roky obdržel bakalářský titul v oblasti matematiky a následně nastoupil na Harvard, kde studoval zoologii. Po roce studia nakrátko přestoupil na Cornellskou univerzitu a začal na popud otce studovat filosofii, kterou ale ukončil opět na Harvardu. V roce 1912 zde Wiener obdržel titul Ph.D za dizertační práci z oblasti matematické logiky. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Později krátce studoval na Cambridgi v Anglii u [[Bertrand Russell|Bertranda Russella]] a v Německu v Göttingenu pod [[David Hilbert|Davidem Hilbertem]]. Nakonec se vrátil zpět do USA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;&amp;gt;Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kariéra a působení na MIT ===&lt;br /&gt;
Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. Pracoval pak pro General Electric,  psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učil na univerzitě v Maine.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1919 získal místo profesora matematiky na MIT. Již v 25 letech se stal docentem, ve 37 řádným profesorem. Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden z druhů náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory, teorií potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Během práce pro MIT často cestoval po Evropě, kam se také vrátil po svatbě s Margaret Engemannovou. Většinu času strávil v Göttingenu nebo v Cambridge. Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wiener a kybernetika ===&lt;br /&gt;
Norbert Wiener je především znám jako &amp;quot;otec kybernetiky&amp;quot;. Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech a strojích. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wiener dokázal principy, které se uplatňují v přírodě převést do světa technologie, čímž mimo jiné ovlivnil další vývoj vědy, například se jeho myšlenkami inspiroval výzkum možností rozšíření lidské schopnosti s [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]] a celkově pozměnil dosavadní pohled na počítačové technologie.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener, Inventor of Cybernetics&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. William Stewart [cit. 2016-2-11]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/ii_wiener.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Norbert wiener.jpg|200px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je '''''Kybernetika a společnost''''' z roku 1950. V orginále ''The human use of Human beings''. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]], dvou způsobech [[Komunikace|komunikativního chování]], o mechanismu a dějinách jazyka.  České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
*1948 - Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine	&lt;br /&gt;
*1950 - The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost)&lt;br /&gt;
*1953 - Ex-Prodigy: My Childhood and Youth&lt;br /&gt;
*1956 - I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem.&lt;br /&gt;
*1958 - Nonlinear Problems in Random Theory&lt;br /&gt;
*1959 - The Tempter&lt;br /&gt;
*1964 - God &amp;amp; Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion - román&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html&lt;br /&gt;
* &amp;lt;i&amp;gt;Norbert Wiener&amp;lt;/i&amp;gt;. [cit. 2016-02-11]. 2016. Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Norbert_Wiener&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html Stránka matematické univerzity v Marylandu věnující se N. Wienerovi]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělá inteligence]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
MIT, matematika, kybernetika, logika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Wiener, Norbert]]&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=32063</id>
		<title>Setuň</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=32063"/>
		<updated>2016-02-10T22:20:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Počítač Setuň==&lt;br /&gt;
Byl vyvinut ve druhé polovině 50. let 20. století týmem S. L. Soboleva v Moskevské státní univerzitě. Fungoval na principu vyvážené [[trojková číselná soustava|trojkové soustavy]] a zvládal i poměrně velké výkyvy teplot.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
S nápadem na vytvoření tohoto počítače přišel právě Sobolev v roce 1956. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit malý, ne příliš drahý počítač, který by se dal využít ve školách, laboratořích, kancelářích i ve výrobě. Malá skupina mladých studentů se tedy pustila do tohoto úkolu a počítač pojmenovala po říčce tekoucí poblíž univerzity - Setuň.&amp;lt;ref name=&amp;quot;develop&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;&amp;quot;Development of ternary computers at Moscow State University [online]. 1997 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
O dva roky později byl Setuň sestrojen a díky jeho rychlosti a spolehlivosti se dokonce po jeho oficiálním představení v roce 1960 vážně uvažovalo o jeho [[sériová výroba|sériové výrobě]], která měla probíhat na území Československa. Ta však nakonec byla zaražena, údajně proto, že jej vyrobili mladí a neosvědčení lidé (nebyli akademiky).&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Počítač Setuň (Сетунь) a Benderova noční můra - Root.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Pavel Tišnovský, 2010 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/pocitac-setun-1057-1077-1090-1091-1085-1100-a-benderova-nocni-mura/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Než byla výroba roku 1965 zastavena, vzniklo asi 50 těchto počítačů, které však byly následně nahrazeny [[binární počítače|binárními počítači]]. Ty fungovaly také dobře, nicméně stály více než dvojnásobek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Setun | School eBook Library - eBooks | Read eBooks online&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://schoollibrary.org/article/whebn0000249906/setun&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výroba==&lt;br /&gt;
Protože se mělo jednat o malý počítač, použili tvůrci místo relé a elektronek [[polovodičové diody]] a [[feritová paměť|feritové paměti]], které zároveň uchovávaly zpracované informace a fungovaly jako mezipaměť. ''&amp;quot;Vzhledem k tomu, že se pracovalo s trity a nikoli s bity, bylo nutné pro zápis každého tritu do feritové paměti použít dvojici feritových jader, čímž se však do značné míry ztrácela efektivita trojkové soustavy při ukládání informací (do dvojice feritových jader je totiž možné zaznamenat čtyři stavy, z nichž pouze tři byly v počítači Setuň skutečně využity).&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1970 vznikl nový ternární počítač Setuň- 70, pro který byl vyvinut i samostatný programovací jazyk [[Dialog System for Structured Programming|DSSP]] (Dialog System for Structured Programming). Ten je odvozen z jazyka Forth, narozdíl od něj však vychází z [[ternární logika|ternární logiky]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Setuň je nyní zmiňován především jako kuriozita pro své využití trojkové soustavy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
DAMEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Počítače s kuriózním hardwarem&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: FI MUNI, 2007. Dostupné také z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2007/xdamek.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[trojková soustava]]&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Historie informační vědy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=32062</id>
		<title>Setuň</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=32062"/>
		<updated>2016-02-10T22:19:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Počítač Setuň==&lt;br /&gt;
Byl vyvinut ve druhé polovině 50. let 20. století týmem S. L. Soboleva v Moskevské státní univerzitě. Fungoval na principu vyvážené [[trojková číselná soustava|trojkové soustavy]] a zvládal i poměrně velké výkyvy teplot.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
S nápadem na vytvoření tohoto počítače přišel právě Sobolev v roce 1956. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit malý, ne příliš drahý počítač, který by se dal využít ve školách, laboratořích, kancelářích i ve výrobě. Malá skupina mladých studentů se tedy pustila do tohoto úkolu a počítač pojmenovala po říčce tekoucí poblíž univerzity - Setuň.&amp;lt;ref name=&amp;quot;develop&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;&amp;quot;Development of ternary computers at Moscow State University [online]. 1997 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
O dva roky později byl Setuň sestrojen a díky jeho rychlosti a spolehlivosti se dokonce po jeho oficiálním představení v roce 1960 vážně uvažovalo o jeho [[sériová výroba|sériové výrobě]], která měla probíhat na území Československa. Ta však nakonec byla zaražena, údajně proto, že jej vyrobili mladí a neosvědčení lidé (nebyli akademiky).&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Počítač Setuň (Сетунь) a Benderova noční můra - Root.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Pavel Tišnovský, 2010 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/pocitac-setun-1057-1077-1090-1091-1085-1100-a-benderova-nocni-mura/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Než byla výroba roku 1965 zastavena, vzniklo asi 50 těchto počítačů, které však byly následně nahrazeny [[binární počítače|binárními počítači]]. Ty fungovaly také dobře, nicméně stály více než dvojnásobek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Setun | School eBook Library - eBooks | Read eBooks online&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://schoollibrary.org/article/whebn0000249906/setun&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výroba==&lt;br /&gt;
Protože se mělo jednat o malý počítač, použili tvůrci místo relé a elektronek [[polovodičové diody]] a [[feritová paměť|feritové paměti]], které zároveň uchovávaly zpracované informace a fungovaly jako mezipaměť. ''&amp;quot;Vzhledem k tomu, že se pracovalo s trity a nikoli s bity, bylo nutné pro zápis každého tritu do feritové paměti použít dvojici feritových jader, čímž se však do značné míry ztrácela efektivita trojkové soustavy při ukládání informací (do dvojice feritových jader je totiž možné zaznamenat čtyři stavy, z nichž pouze tři byly v počítači Setuň skutečně využity).&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1970 vznikl nový ternární počítač Setuň- 70, pro který byl vyvinut i samostatný programovací jazyk [[Dialog System for Structured Programming|DSSP]] (Dialog System for Structured Programming). Ten je odvozen z jazyka Forth, narozdíl od něj však vychází z [[ternární logika|ternární logiky]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Setuň je nyní zmiňován především jako kuriozita pro své využití trojkové soustavy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
DAMEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Počítače s kuriózním hardwarem&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: FI MUNI, 2007. Dostupné také z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2007/xdamek.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[trojková soustava]]&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Historie informační vědy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=32061</id>
		<title>Setuň</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=32061"/>
		<updated>2016-02-10T22:18:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Počítač Setuň==&lt;br /&gt;
Byl vyvinut ve druhé polovině 50. let 20. století týmem S. L. Soboleva v Moskevské státní univerzitě. Fungoval na principu vyvážené [[trojková číselná soustava|trojkové soustavy]] a zvládal i poměrně velké výkyvy teplot.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
S nápadem na vytvoření tohoto počítače přišel právě Sobolev v roce 1956. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit malý, ne příliš drahý počítač, který by se dal využít ve školách, laboratořích, kancelářích i ve výrobě. Malá skupina mladých studentů se tedy pustila do tohoto úkolu a počítač pojmenovala po říčce tekoucí poblíž univerzity - Setuň.&amp;lt;ref name=&amp;quot;develop&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;&amp;quot;Development of ternary computers at Moscow State University [online]. 1997 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
O dva roky později byl Setuň sestrojen a díky jeho rychlosti a spolehlivosti se dokonce po jeho oficiálním představení v roce 1960 vážně uvažovalo o jeho [[sériová výroba|sériové výrobě]], která měla probíhat na území Československa. Ta však nakonec byla zaražena, údajně proto, že jej vyrobili mladí a neosvědčení lidé (nebyli akademiky).&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Počítač Setuň (Сетунь) a Benderova noční můra - Root.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Pavel Tišnovský, 2010 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/pocitac-setun-1057-1077-1090-1091-1085-1100-a-benderova-nocni-mura/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Než byla výroba roku 1965 zastavena, vzniklo asi 50 těchto počítačů, které však byly následně nahrazeny [[binární počítače|binárními počítači]]. Ty fungovaly také dobře, nicméně stály více než dvojnásobek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Setun | School eBook Library - eBooks | Read eBooks online&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://schoollibrary.org/article/whebn0000249906/setun&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výroba==&lt;br /&gt;
Protože se mělo jednat o malý počítač, použili tvůrci místo relé a elektronek [[polovodičové diody]] a [[feritová paměť|feritové paměti]], které zároveň uchovávaly zpracované informace a fungovaly jako mezipaměť. ''&amp;quot;Vzhledem k tomu, že se pracovalo s trity a nikoli s bity, bylo nutné pro zápis každého tritu do feritové paměti použít dvojici feritových jader, čímž se však do značné míry ztrácela efektivita trojkové soustavy při ukládání informací (do dvojice feritových jader je totiž možné zaznamenat čtyři stavy, z nichž pouze tři byly v počítači Setuň skutečně využity).&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1970 vznikl nový ternární počítač Setuň- 70, pro který byl vyvinut i samostatný programovací jazyk [[Dialog System for Structured Programming|DSSP]] (Dialog System for Structured Programming). Ten je odvozen z jazyka Forth, narozdíl od něj však vychází z [[ternární logika|ternární logiky]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Setuň je nyní zmiňován především jako kuriozita pro své využití trojkové soustavy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
DAMEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Počítače s kuriózním hardwarem&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: FI MUNI, 2007. Dostupné také z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2007/xdamek.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[trojková soustava]]&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Historie informační vědy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=32060</id>
		<title>Setuň</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=32060"/>
		<updated>2016-02-10T22:18:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Počítač Setuň==&lt;br /&gt;
Byl vyvinut ve druhé polovině 50. let 20. století týmem S. L. Soboleva v Moskevské státní univerzitě. Fungoval na principu vyvážené [[trojková číselná soustava|trojkové soustavy]] a zvládal i poměrně velké výkyvy teplot.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
S nápadem na vytvoření tohoto počítače přišel právě Sobolev v roce 1956. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit malý, ne příliš drahý počítač, který by se dal využít ve školách, laboratořích, kancelářích i ve výrobě. Malá skupina mladých studentů se tedy pustila do tohoto úkolu a počítač pojmenovala po říčce tekoucí poblíž univerzity - Setuň.&amp;lt;ref name=&amp;quot;develop&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;&amp;quot;Development of ternary computers at Moscow State University [online]. 1997 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
O dva roky později byl Setuň sestrojen a díky jeho rychlosti a spolehlivosti se dokonce po jeho oficiálním představení v roce 1960 vážně uvažovalo o jeho [[sériová výroba|sériové výrobě]], která měla probíhat na území Československa. Ta však nakonec byla zaražena, údajně proto, že jej vyrobili mladí a neosvědčení lidé (nebyli akademiky).&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Počítač Setuň (Сетунь) a Benderova noční můra - Root.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Pavel Tišnovský, 2010 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/pocitac-setun-1057-1077-1090-1091-1085-1100-a-benderova-nocni-mura/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Než byla výroba roku 1965 zastavena, vzniklo asi 50 těchto počítačů, které však byly následně nahrazeny [[binární počítače|binárními počítači]]. Ty fungovaly také dobře, nicméně stály více než dvojnásobek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Setun | School eBook Library - eBooks | Read eBooks online&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://schoollibrary.org/article/whebn0000249906/setun&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výroba==&lt;br /&gt;
Protože se mělo jednat o malý počítač, použili tvůrci místo relé a elektronek [[polovodičové diody]] a [[feritová paměť|feritové paměti]], které zároveň uchovávaly zpracované informace a fungovaly jako mezipaměť. ''&amp;quot;Vzhledem k tomu, že se pracovalo s trity a nikoli s bity, bylo nutné pro zápis každého tritu do feritové paměti použít dvojici feritových jader, čímž se však do značné míry ztrácela efektivita trojkové soustavy při ukládání informací (do dvojice feritových jader je totiž možné zaznamenat čtyři stavy, z nichž pouze tři byly v počítači Setuň skutečně využity).&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1970 vznikl nový ternární počítač Setuň- 70, pro který byl vyvinut i samostatný programovací jazyk [[Dialog System for Structured Programming|DSSP]] (Dialog System for Structured Programming). Ten je odvozen z jazyka Forth, narozdíl od něj však vychází z [[ternární logika|ternární logiky]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Setuň je nyní zmiňován především jako kuriozita pro své využití trojkové soustavy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
DAMEK, Martin. &amp;lt;i&amp;gt;Počítače s kuriózním hardwarem&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: FI MUNI, 2007. Dostupné také z: http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2007/xdamek.htm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[trojková soustava]]&lt;br /&gt;
[[Historie informační vědy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=32059</id>
		<title>Setuň</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=32059"/>
		<updated>2016-02-10T22:08:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Počítač Setuň==&lt;br /&gt;
Byl vyvinut ve druhé polovině 50. let 20. století týmem S. L. Soboleva v Moskevské státní univerzitě. Fungoval na principu vyvážené [[trojková číselná soustava|trojkové soustavy]] a zvládal i poměrně velké výkyvy teplot.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
S nápadem na vytvoření tohoto počítače přišel právě Sobolev v roce 1956. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit malý, ne příliš drahý počítač, který by se dal využít ve školách, laboratořích, kancelářích i ve výrobě. Malá skupina mladých studentů se tedy pustila do tohoto úkolu a počítač pojmenovala po říčce tekoucí poblíž univerzity - Setuň.&amp;lt;ref name=&amp;quot;develop&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;&amp;quot;Development of ternary computers at Moscow State University [online]. 1997 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
O dva roky později byl Setuň sestrojen a díky jeho rychlosti a spolehlivosti se dokonce po jeho oficiálním představení v roce 1960 vážně uvažovalo o jeho [[sériová výroba|sériové výrobě]], která měla probíhat na území Československa. Ta však nakonec byla zaražena, údajně proto, že jej vyrobili mladí a neosvědčení lidé (nebyli akademiky).&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Počítač Setuň (Сетунь) a Benderova noční můra - Root.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Pavel Tišnovský, 2010 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/pocitac-setun-1057-1077-1090-1091-1085-1100-a-benderova-nocni-mura/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Než byla výroba roku 1965 zastavena, vzniklo asi 50 těchto počítačů, které však byly následně nahrazeny [[binární počítače|binárními počítači]]. Ty fungovaly také dobře, nicméně stály více než dvojnásobek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Setun | School eBook Library - eBooks | Read eBooks online&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://schoollibrary.org/article/whebn0000249906/setun&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výroba==&lt;br /&gt;
Protože se mělo jednat o malý počítač, použili tvůrci místo relé a elektronek [[polovodičové diody]] a [[feritová paměť|feritové paměti]], které zároveň uchovávaly zpracované informace a fungovaly jako mezipaměť. ''&amp;quot;Vzhledem k tomu, že se pracovalo s trity a nikoli s bity, bylo nutné pro zápis každého tritu do feritové paměti použít dvojici feritových jader, čímž se však do značné míry ztrácela efektivita trojkové soustavy při ukládání informací (do dvojice feritových jader je totiž možné zaznamenat čtyři stavy, z nichž pouze tři byly v počítači Setuň skutečně využity).&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1970 vznikl nový ternární počítač Setuň- 70, pro který byl vyvinut i samostatný programovací jazyk [[Dialog System for Structured Programming|DSSP]] (Dialog System for Structured Programming). Ten je odvozen z jazyka Forth, narozdíl od něj však vychází z [[ternární logika|ternární logiky]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Setuň je nyní zmiňován především jako kuriozita pro své využití trojkové soustavy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=30571</id>
		<title>Setuň</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=30571"/>
		<updated>2016-01-28T09:01:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Počítač Setuň==&lt;br /&gt;
Byl vyvinut ve druhé polovině 50. let 20. století týmem S. L. Soboleva v Moskevské státní univerzitě. Fungoval na principu vyvážené [[trojková číselná soustava|trojkové soustavy]] a zvládal i poměrně velké výkyvy teplot.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
S nápadem na vytvoření tohoto počítače přišel právě Sobolev v roce 1956. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit malý, ne příliš drahý počítač, který by se dal využít ve školách, laboratořích, kancelářích i ve výrobě. Malá skupina mladých studentů se tedy pustila do tohoto úkolu a počítač pojmenovala po říčce tekoucí poblíž univerzity - Setuň.&amp;lt;ref name=&amp;quot;develop&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;&amp;quot;Development of ternary computers at Moscow State University [online]. 1997 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
O dva roky později byl Setuň sestrojen a díky jeho rychlosti a spolehlivosti se dokonce po jeho oficiálním představení v roce 1960 vážně uvažovalo o jeho [[sériová výroba|sériové výrobě]], která měla probíhat na území Československa. Ta však nakonec byla zaražena, údajně proto, že jej vyrobili mladí a neosvědčení lidé (nebyli akademiky).&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Počítač Setuň (Сетунь) a Benderova noční můra - Root.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Pavel Tišnovský, 2010 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/pocitac-setun-1057-1077-1090-1091-1085-1100-a-benderova-nocni-mura/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Než byla výroba roku 1965 zastavena, vzniklo asi 50 těchto počítačů, které však byly následně nahrazeny [[binární počítače|binárními počítači]]. Ty fungovaly také dobře, nicméně stály více než dvojnásobek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Setun | School eBook Library - eBooks | Read eBooks online&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://schoollibrary.org/article/whebn0000249906/setun&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výroba==&lt;br /&gt;
Protože se mělo jednat o malý počítač, použili tvůrci místo relé a elektronek [[polovodičové diody]] a [[feritová paměť|feritové paměti]], které zároveň uchovávaly zpracované informace a fungovaly jako mezipaměť. ''&amp;quot;Vzhledem k tomu, že se pracovalo s trity a nikoli s bity, bylo nutné pro zápis každého tritu do feritové paměti použít dvojici feritových jader, čímž se však do značné míry ztrácela efektivita trojkové soustavy při ukládání informací (do dvojice feritových jader je totiž možné zaznamenat čtyři stavy, z nichž pouze tři byly v počítači Setuň skutečně využity).&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1970 vznikl nový ternární počítač Setuň- 70, pro který byl vyvinut i samostatný programovací jazyk [[Dialog System for Structured Programming|DSSP]] (Dialog System for Structured Programming). Ten je odvozen z jazyka Forth, narozdíl od něj však vychází z [[ternární logika|ternární logiky]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Setuň je nyní zmiňován především jako kuriozita pro své využití trojkové soustavy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=30512</id>
		<title>Setuň</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Setu%C5%88&amp;diff=30512"/>
		<updated>2016-01-27T20:18:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: Založena nová stránka s textem „==Počítač Setuň== Byl vyvinut ve druhé polovině 50. let 20. století týmem S. L. Soboleva v Moskevské státní univerzitě. Fungoval na principu vy…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Počítač Setuň==&lt;br /&gt;
Byl vyvinut ve druhé polovině 50. let 20. století týmem S. L. Soboleva v Moskevské státní univerzitě. Fungoval na principu vyvážené [[trojková číselná soustava|trojkové soustavy]] a zvládal i poměrně velké výkyvy teplot.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
S nápadem na vytvoření tohoto počítače přišel právě Sobolev v roce 1956. Hlavní myšlenkou bylo vytvořit malý, ne příliš drahý počítač, který by se dal využít ve školách, laboratořích, kancelářích i ve výrobě. Malá skupina mladých studentů se tedy pustila do tohoto úkolu a počítač pojmenovala po říčce tekoucí poblíž univerzity - Setuň.&amp;lt;ref name=&amp;quot;develop&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;&amp;quot;Development of ternary computers at Moscow State University [online]. 1997 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.computer-museum.ru/english/setun.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
O dva roky později byl Setuň sestrojen a díky jeho rychlosti a spolehlivosti se dokonce po jeho oficiálním představení v roce 1960 vážně uvažovalo o jeho [[sériová výroba|sériové výrobě]], která měla probíhat na území Československa. Ta však nakonec byla zaražena, údajně proto, že jej vyrobili mladí a neosvědčení lidé (nebyli akademiky).&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Počítač Setuň (Сетунь) a Benderova noční můra - Root.cz&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Pavel Tišnovský, 2010 [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/pocitac-setun-1057-1077-1090-1091-1085-1100-a-benderova-nocni-mura/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Než byla výroba roku 1965 zastavena, vzniklo asi 50 těchto počítačů, které však byly následně nahrazeny [[binární počítače|binárními počítači]]. Ty fungovaly také dobře, nicméně stály více než dvojnásobek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Setun | School eBook Library - eBooks | Read eBooks online&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-27]. Dostupné z: http://schoollibrary.org/article/whebn0000249906/setun&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výroba==&lt;br /&gt;
Protože se mělo jednat o malý počítač, použili tvůrci místo relé a elektronek [[polovodičové diody]] a [[feritová paměť|feritové paměti]], které zároveň uchovávaly zpracované informace a fungovaly jako mezipaměť. ''&amp;quot;Vzhledem k tomu, že se pracovalo s trity a nikoli s bity, bylo nutné pro zápis každého tritu do feritové paměti použít dvojici feritových jader, čímž se však do značné míry ztrácela efektivita trojkové soustavy při ukládání informací (do dvojice feritových jader je totiž možné zaznamenat čtyři stavy, z nichž pouze tři byly v počítači Setuň skutečně využity).&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;root&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1970 vznikl nový ternární počítač Setuň- 70, pro který byl vyvinut i samostatný programovací jazyk [[Dialog System for Structured Programming|DSSP]](Dialog System for Structured Programming). Ten funguje podobně, jako třeba jazyk Forth, narozdíl od něj však vychází z [[terciální logika|terciální logiky]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;school&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Setuň je nyní zmiňován především jako kuriozita pro své využití trojkové soustavy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=30510</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=30510"/>
		<updated>2016-01-27T20:18:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Lisa M. Given; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers;  Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[DNS]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || [[Vývoj písma]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || [[Darknet]] || doplnila jsem informace, obrázky, zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] || [[Webometrie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clement Bradford]]  || [[Setuň]]&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Seymour Lubetzky]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || [[Haptika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Posturologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] ||[[Národní knihovna ČR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Šifry]] || [[Autentizace a Autorizace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Eric Schmidt]] ||[[Google]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || [[Ohrožení dětí na internetu]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Edward Wyndham Hulme]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]|| [[Marie Königová]]|| [[Richard Papík]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Thomas Froehlich]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || [[Vannevar Bush]] ||upravila jsem a doplnila informace, a přidala zdroj&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Tefko Saracevic]]|| [[Lev Manovich]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || [[Předmětové heslo]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clement_Bradford&amp;diff=30377</id>
		<title>Samuel Clement Bradford</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clement_Bradford&amp;diff=30377"/>
		<updated>2016-01-27T08:16:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Samuel Clement Bradford==&lt;br /&gt;
'''S.C. Bradford''' (* 10. 1 .1878, + 13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Je znám především pro zformulování [[Bradfordův zákon|Bradfordova zákona]] rozptylu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Biografie==&lt;br /&gt;
Narodil se a studoval v Londýně, na noční škole na zdejší univerzitě získal doktorát z chemie. Ačkoli se nikdy předtím knihovnictvím nezabýval, byl od roku 1899 asistentem v [[Science Museum Library]]. Roku 1925 se pak stal ředitelem knihovny a v roce 1930 i jejím správcem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodovém věku Bradford pěstoval růže a psal knihy - jednak na téma pěstitelství, jednak o shromažďování a třídění informací. Nejstěžejnějším dílem je zřejmě jeho kniha Documentation, která vyšla v roce 1948.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Samuel C. Bradford&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/samuel_c._bradford&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
Do svého důchodu v roce 1938 výrazně pozvedl význam Science Museum Library (z malé vědecké knihovny na knihovnu národního významu) a podstatně rozšířil její sbírku, svého času šlo o největší sbírku vědecké literatury v Evropě. Zároveň tak položil základ ke vzniku National Lending Library for Science and Technology jejíž vznik od začátku podporoval&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;&amp;gt;WEDGEWORTH, Robert. &amp;lt;i&amp;gt;World Encyclopedia of library and information services&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 0838906095.&amp;lt;/ref&amp;gt; a umožnil vznik vyhledávacích a informačních center financovaných z Ministerstva vědy a technologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;&amp;gt;[EDITED], by W. Boyd Rayward. &amp;lt;i&amp;gt;European modernism and the information society: informing the present, understanding the past&amp;lt;/i&amp;gt;. Aldershot, Hants, England: Ashgate, 2008, 343 s. ISBN 0754649288.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Již od začátku svého působení Bradford prosazoval tzv. [[mezinárodní desetinné třídění]], které podle něj usnadňovalo vyhledávání a klasifikaci informací. Zavedl jej v Science Museum Library a podporoval jeho využívání. Na jeho základě stojí i jím vytvořený Bradfordův zákon zjišťující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti.&amp;lt;ref&amp;gt;EDITED, by John Feather and Paul Sturges. &amp;lt;i&amp;gt;International encyclopedia of information and library science&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. London: Routledge, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1927 založil spolu s Alanem Pollardem a Ernestem Lancaster-Jonesem [[Britská společnost pro mezinárodní bibliografii|British Society of International Bibliography]] (BSIB) s cílem podnítit vylepšování bibliografických metod a klasifikace informací. Zároveň se tímto krokem snažili dojít k mezinárodnímu sjednocení těchto metod.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1945 byl zvolen místopředsedou [[FID]] (Federation for Information and Documentation)&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;/&amp;gt; a o dva roky později i předsedou jejího výboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Bradfordův zákon]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Science Museum Library]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[mezinárodní desetinné třídění]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[British Society of International Bibliography]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[FID]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clement_Bradford&amp;diff=30376</id>
		<title>Samuel Clement Bradford</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clement_Bradford&amp;diff=30376"/>
		<updated>2016-01-27T08:16:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Samuel Clement Bradford==&lt;br /&gt;
'''S.C. Bradford''' (* 10. 1 .1878, + 13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Je znám především pro zformulování [[Bradfordův zákon|Bradfordova zákona]] rozptylu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Biografie==&lt;br /&gt;
Narodil se a studoval v Londýně, na noční škole na zdejší univerzitě získal doktorát z chemie. Ačkoli se nikdy předtím knihovnictvím nezabýval, byl od roku 1899 asistentem v [[Science Museum Library]]. Roku 1925 se pak stal ředitelem knihovny a v roce 1930 i jejím správcem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodovém věku Bradford pěstoval růže a psal knihy - jednak na téma pěstitelství, jednak o shromažďování a třídění informací. Nejstěžejnějším dílem je zřejmě jeho kniha Documentation, která vyšla v roce 1948.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Samuel C. Bradford&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/samuel_c._bradford&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
Do svého důchodu v roce 1938 výrazně pozvedl význam Science Museum Library (z malé vědecké knihovny na knihovnu národního významu) a podstatně rozšířil její sbírku, svého času šlo o největší sbírku vědecké literatury v Evropě. Zároveň tak položil základ ke vzniku National Lending Library for Science and Technology jejíž vznik od začátku podporoval&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;&amp;gt;WEDGEWORTH, Robert. &amp;lt;i&amp;gt;World Encyclopedia of library and information services&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 0838906095.&amp;lt;/ref&amp;gt; a umožnil vznik vyhledávacích a informačních center financovaných z Ministerstva vědy a technologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;&amp;gt;[EDITED], by W. Boyd Rayward. &amp;lt;i&amp;gt;European modernism and the information society: informing the present, understanding the past&amp;lt;/i&amp;gt;. Aldershot, Hants, England: Ashgate, 2008, 343 s. ISBN 0754649288.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Již od začátku svého působení Bradford prosazoval tzv. [[mezinárodní desetinné třídění]], které podle něj usnadňovalo vyhledávání a klasifikaci informací. Zavedl jej v Science Museum Library a podporoval jeho využívání. Na jeho základě stojí i jím vytvořený Bradfordův zákon zjišťující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti.&amp;lt;ref&amp;gt;EDITED, by John Feather and Paul Sturges. &amp;lt;i&amp;gt;International encyclopedia of information and library science&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. London: Routledge, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1927 založil spolu s Alanem Pollardem a Ernestem Lancaster-Jonesem [[Britská společnost pro mezinárodní bibliografii|British Society of International Bibliography]] (BSIB) s cílem podnítit vylepšování bibliografických metod a klasifikace informací. Zároveň se tímto krokem snažili dojít k mezinárodnímu sjednocení těchto metod.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1945 byl zvolen místopředsedou [[FID]] (Federation for Information and Documentation)&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;/&amp;gt; a o dva roky později i předsedou jejího výboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Bradfordův zákon]]&lt;br /&gt;
[[Science Museum Library]]&lt;br /&gt;
[[mezinárodní desetinné třídění]]&lt;br /&gt;
[[British Society of International Bibliography]]&lt;br /&gt;
[[FID]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clement_Bradford&amp;diff=30326</id>
		<title>Samuel Clement Bradford</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clement_Bradford&amp;diff=30326"/>
		<updated>2016-01-26T15:04:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: Založena nová stránka s textem „==Samuel Clement Bradford== '''S.C. Bradford''' (* 10. 1 .1878, + 13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Je…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Samuel Clement Bradford==&lt;br /&gt;
'''S.C. Bradford''' (* 10. 1 .1878, + 13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Je znám především pro zformulování [[Bradfordův zákon|Bradfordova zákona]] rozptylu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Biografie==&lt;br /&gt;
Narodil se a studoval v Londýně, na noční škole na zdejší univerzitě získal doktorát z chemie. Ačkoli se nikdy předtím knihovnictvím nezabýval, byl od roku 1899 asistentem v Science Museum Library. Roku 1925 se pak stal ředitelem knihovny a v roce 1930 i jejím správcem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodovém věku Bradford pěstoval růže a psal knihy - jednak na téma pěstitelství, jednak o shromažďování a třídění informací. Nejstěžejnějším dílem je zřejmě jeho kniha Documentation, která vyšla v roce 1948.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Samuel C. Bradford&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/samuel_c._bradford&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
Do svého důchodu v roce 1938 výrazně pozvedl význam Science Museum Library (z malé vědecké knihovny na knihovnu národního významu) a podstatně rozšířil její sbírku, svého času šlo o největší sbírku vědecké literatury v Evropě. Zároveň tak položil základ ke vzniku National Lending Library for Science and Technology jejíž vznik od začátku podporoval&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;&amp;gt;WEDGEWORTH, Robert. &amp;lt;i&amp;gt;World Encyclopedia of library and information services&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 0838906095.&amp;lt;/ref&amp;gt; a umožnil vznik vyhledávacích a informačních center financovaných z Ministerstva vědy a technologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;&amp;gt;[EDITED], by W. Boyd Rayward. &amp;lt;i&amp;gt;European modernism and the information society: informing the present, understanding the past&amp;lt;/i&amp;gt;. Aldershot, Hants, England: Ashgate, 2008, 343 s. ISBN 0754649288.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Již od začátku svého působení Bradford prosazoval tzv. [[mezinárodní desetinné třídění]], které podle něj usnadňovalo vyhledávání a klasifikaci informací. Zavedl jej v Science Museum Library a podporoval jeho využívání. Na jeho základě stojí i jím vytvořený Bradfordův zákon zjišťující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti.&amp;lt;ref&amp;gt;EDITED, by John Feather and Paul Sturges. &amp;lt;i&amp;gt;International encyclopedia of information and library science&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. London: Routledge, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1927 založil spolu s Alanem Pollardem a Ernestem Lancaster-Jonesem [[Britská společnost pro mezinárodní bibliografii|British Society of International Bibliography]] (BSIB) s cílem podnítit vylepšování bibliografických metod a klasifikace informací. Zároveň se tímto krokem snažili dojít k mezinárodnímu sjednocení těchto metod.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 1945 byl zvolen místopředsedou [[FID]] (Federation for Information and Documentation)&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;/&amp;gt; a o dva roky později i předsedou jejího výboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=30322</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=30322"/>
		<updated>2016-01-26T14:47:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Lisa M. Given; Donald MacCrimmon Mackay; Karen Markey;Jakob Nielsen; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers;  Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[DNS]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || [[Vývoj písma]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] || [[Webometrie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clement Bradford]]  || &lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Seymour Lubetzky]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || [[Haptika]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Posturologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] ||[[Národní knihovna ČR]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Šifry]] || [[Autentizace a Autorizace]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Eric Schmidt]] ||[[Google]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || [[Ohrožení dětí na internetu]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Edward Wyndham Hulme]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]|| [[Marie Königová]]|| [[Richard Papík]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Fritz Machlup]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Thomas Froehlich]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || [[Vannevar Bush]] ||upravila jsem a doplnila informace, a přidala zdroj&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Tefko Saracevic]]|| [[Lev Manovich]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem informace v úvodu a popisu; upravila jsem reference a použitou literaturu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Koňaříková || [[Friedrich Wilhelm Ostwald]] || [[Seymour Irving Taine]] || [[Předmětové heslo]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Jiroušek || [[Eugene B. Power]] || [[Roger K. Summit]] || ||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clemens_Bradford&amp;diff=30319</id>
		<title>Samuel Clemens Bradford</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clemens_Bradford&amp;diff=30319"/>
		<updated>2016-01-26T14:40:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: /* Biografie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Samuel Clement Bradford==&lt;br /&gt;
'''S.C. Bradford''' (* 10. 1 .1878, + 13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Je znám především pro zformulování [[Bradfordův zákon|Bradfordova zákona]] rozptylu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Biografie==&lt;br /&gt;
Narodil se a studoval v Londýně, na zdejší univerzitě získal doktorát z chemie. Ačkoli se nikdy předtím knihovnictvím nezabýval, byl od roku 1899 asistentem v Science Museum Library. Roku 1925 se pak stal ředitelem knihovny a v roce 1930 i jejím správcem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodovém věku Bradford pěstoval růže a psal knihy - jednak na téma pěstitelství, jednak o shromažďování a třídění informací. Nejstěžejnějším dílem je zřejmě jeho kniha Documentation, která vyšla v roce 1948.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Samuel C. Bradford&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/samuel_c._bradford&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
Do svého důchodu v roce 1937 výrazně pozvedl význam Science Museum Library a rozšířil její sbírku, svého času šlo o největší sbírku vědecké literatury v Evropě. Zároveň tak položil základ ke vzniku National Lending Library for Science and Technology jejíž vznik od začátku podporoval&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;&amp;gt;WEDGEWORTH, Robert. &amp;lt;i&amp;gt;World Encyclopedia of library and information services&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 0838906095.&amp;lt;/ref&amp;gt; a umožnil vznik vyhledávacích a informačních center financovaných z Ministerstva vědy a technologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;&amp;gt;[EDITED], by W. Boyd Rayward. &amp;lt;i&amp;gt;European modernism and the information society: informing the present, understanding the past&amp;lt;/i&amp;gt;. Aldershot, Hants, England: Ashgate, 2008, 343 s. ISBN 0754649288.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Již od začátku svého působení Bradford prosazoval tzv. [[mezinárodní desetinné třídění]], které podle něj usnadňovalo vyhledávání a klasifikaci informací. Zavedl jej v Science Museum Library a podporoval jeho využívání. Na jeho základě stojí i jím vytvořený Bradfordův zákon zjišťující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti.&amp;lt;ref&amp;gt;EDITED, by John Feather and Paul Sturges. &amp;lt;i&amp;gt;International encyclopedia of information and library science&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. London: Routledge, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1927 založil spolu s Alanem Pollardem [[Britská společnost pro mezinárodní bibliografii|British Society of International Bibliography]] (BSIB) a v roce 1945 byl zvolen místopředsedou [[FID]] (Federation for Information and Documentation)&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
a o dva roky později i předsedou jejího výboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clemens_Bradford&amp;diff=30318</id>
		<title>Samuel Clemens Bradford</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clemens_Bradford&amp;diff=30318"/>
		<updated>2016-01-26T14:39:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: /* Kariéra */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Samuel Clement Bradford==&lt;br /&gt;
'''S.C. Bradford''' (* 10. 1 .1878, + 13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Je znám především pro zformulování [[Bradfordův zákon|Bradfordova zákona]] rozptylu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Biografie==&lt;br /&gt;
Narodil se a studoval v Londýně, na zdejší univerzitě získal doktorát z chemie. Ačkoli se nikdy předtím knihovnictvím nezabýval, byl od roku 1899 asistentem v Science Museum Library. Roku 1925 se pak stal ředitelem knihovny a v roce 1930 i jejím správcem. &lt;br /&gt;
V důchodovém věku Bradford pěstoval růže a psal knihy - jednak na téma pěstitelství, jednak o shromažďování a třídění informací. Nejstěžejnějším dílem je zřejmě jeho kniha Documentation, která vyšla v roce 1948.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Samuel C. Bradford&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/samuel_c._bradford&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
Do svého důchodu v roce 1937 výrazně pozvedl význam Science Museum Library a rozšířil její sbírku, svého času šlo o největší sbírku vědecké literatury v Evropě. Zároveň tak položil základ ke vzniku National Lending Library for Science and Technology jejíž vznik od začátku podporoval&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;&amp;gt;WEDGEWORTH, Robert. &amp;lt;i&amp;gt;World Encyclopedia of library and information services&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 0838906095.&amp;lt;/ref&amp;gt; a umožnil vznik vyhledávacích a informačních center financovaných z Ministerstva vědy a technologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;&amp;gt;[EDITED], by W. Boyd Rayward. &amp;lt;i&amp;gt;European modernism and the information society: informing the present, understanding the past&amp;lt;/i&amp;gt;. Aldershot, Hants, England: Ashgate, 2008, 343 s. ISBN 0754649288.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Již od začátku svého působení Bradford prosazoval tzv. [[mezinárodní desetinné třídění]], které podle něj usnadňovalo vyhledávání a klasifikaci informací. Zavedl jej v Science Museum Library a podporoval jeho využívání. Na jeho základě stojí i jím vytvořený Bradfordův zákon zjišťující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti.&amp;lt;ref&amp;gt;EDITED, by John Feather and Paul Sturges. &amp;lt;i&amp;gt;International encyclopedia of information and library science&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. London: Routledge, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1927 založil spolu s Alanem Pollardem [[Britská společnost pro mezinárodní bibliografii|British Society of International Bibliography]] (BSIB) a v roce 1945 byl zvolen místopředsedou [[FID]] (Federation for Information and Documentation)&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
a o dva roky později i předsedou jejího výboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clemens_Bradford&amp;diff=30317</id>
		<title>Samuel Clemens Bradford</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Samuel_Clemens_Bradford&amp;diff=30317"/>
		<updated>2016-01-26T14:37:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: Založena nová stránka s textem „==Samuel Clement Bradford== '''S.C. Bradford''' (* 10. 1 .1878, + 13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Je…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Samuel Clement Bradford==&lt;br /&gt;
'''S.C. Bradford''' (* 10. 1 .1878, + 13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Je znám především pro zformulování [[Bradfordův zákon|Bradfordova zákona]] rozptylu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Biografie==&lt;br /&gt;
Narodil se a studoval v Londýně, na zdejší univerzitě získal doktorát z chemie. Ačkoli se nikdy předtím knihovnictvím nezabýval, byl od roku 1899 asistentem v Science Museum Library. Roku 1925 se pak stal ředitelem knihovny a v roce 1930 i jejím správcem. &lt;br /&gt;
V důchodovém věku Bradford pěstoval růže a psal knihy - jednak na téma pěstitelství, jednak o shromažďování a třídění informací. Nejstěžejnějším dílem je zřejmě jeho kniha Documentation, která vyšla v roce 1948.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Samuel C. Bradford&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/samuel_c._bradford&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kariéra==&lt;br /&gt;
Do svého důchodu v roce 1937 výrazně pozvedl význam Science Museum Library a rozšířil její sbírku, svého času šlo o největší sbírku vědecké literatury v Evropě. Zároveň tak položil základ ke vzniku National Lending Library for Science and Technology jejíž vznik od začátku podporoval&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;&amp;gt;WEDGEWORTH, Robert. &amp;lt;i&amp;gt;World Encyclopedia of library and information services&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 0838906095.&amp;lt;/ref&amp;gt; a umožnil vznik vyhledávacích a informačních center financovaných z Ministerstva vědy a technologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;&amp;gt;[EDITED], by W. Boyd Rayward. &amp;lt;i&amp;gt;European modernism and the information society: informing the present, understanding the past&amp;lt;/i&amp;gt;. Aldershot, Hants, England: Ashgate, 2008, 343 s. ISBN 0754649288.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Již od začátku svého působení Bradford prosazoval tzv. [[mezinárodní desetinné třídění]], které podle něj usnadňovalo vyhledávání a klasifikaci informací. Zavedl jej v Science Museum Library a podporoval jeho využívání. Na jeho základě stojí i jím vytvořený Bradfordův zákon zjišťující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti.&amp;lt;ref&amp;gt;EDITED, by John Feather and Paul Sturges. &amp;lt;i&amp;gt;International encyclopedia of information and library science&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. London: Routledge, 2003.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1927 založil spolu s Alanem Pollardem [[Britská společnost pro mezinárodní bibliografii|British Society of International Bibliography]] (BSIB) a v roce 1945 byl zvolen místopředsedou [[FID]] (Federation for Information and Documentation)&amp;lt;ref name=&amp;quot;modernism&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
a o dva roky později i předsedou jejího výboru.&amp;lt;ref name=&amp;quot;encyklopedie&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=30114</id>
		<title>Norbert Wiener</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Norbert_Wiener&amp;diff=30114"/>
		<updated>2016-01-23T19:07:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: opravy, doplnění informací a citací&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Norbert Wiener''' (26. listopadu 1894, Kolumbie, Missouri, USA – 18. března 1964 Stockholm, Švédsko) byl americký matematik a filozof ruského původu a je spolu s [[Arturo Rosenblueth|Arturo Rosenbluethem]] považován za zakladatele [[Kybernetika|kybernetiky]] coby vědy. Vyučoval matematiku na Massachusettském technologickém institutu (MIT).&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
=== Mládí a studium ===&lt;br /&gt;
Wiener byl jako dítě považován za zázračného. Jeho otec Leo Wiener, historik, lingvista a překladatel, učil slovanské jazyky na Harvardu a Norberta část jeho dětství učil doma. Ve škole byl pak Norbert v některých oblastech výrazně napřed, v jiných naopak zaostával, přesto ji dokončil již v 11 letech (jeho spolužákům bylo kolem 18 let)&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;&amp;gt;MAREŠ, Milan. &amp;lt;i&amp;gt;Slova, která se hodí, aneb, Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006, 348 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poté nastoupil na Tufts College (dnes Tufts Univerzity). Za tři roky obdržel bakalářský titul v oblasti matematiky a poté nastoupil na Harvard, kde začal studovat zoologii. Po roce studia nakrátko přestoupil na Cornellskou univerzitu a začal na popud otce studovat filosofii, kterou ovšem ukončil opět na Harvardu. V roce 1912 zde Wiener obdržel titul Ph.D za dizertační práci z oblasti matematické logiky. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Později chvíli studoval na Cambridgi v Anglii u [[Bertrand Russell|Bertranda Russella]] a v Německu v Göttingenu pod [[David Hilbert|Davidem Hilbertem]]. Nakonec se ale vrátil zpět do USA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;&amp;gt;Norbert Wiener: biography- American mathematician. In: Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/643306/Norbert-Wiener&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kariéra a působení na MIT ===&lt;br /&gt;
Když vypukla první světová válka, chtěl narukovat, ale byl odmítnut kvůli špatnému zraku. Pracoval pak pro General Electric,  psal hesla pro encyklopedii, byl novinářem a učitelem na univerzitě v Maine.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Roku 1919 získal místo profesora matematiky na MIT. Již v 25 letech se stal docentem, ve 37 řádným profesorem. Na MIT Wiener působil až do svého důchodu. Věnoval se teorii pravděpodobnosti a náhodným procesům - jeden druh náhodného procesu je dodnes nazýván Wienerův bílý šum. Zabýval se i lineárními prostory a topologií, teoriemi potenciálu, čísel a integrálu, analytickými funkcemi a dalšími obory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mareš&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Během práce pro MIT často cestoval po Evropě, kam se také vrátil po svatbě s Margaret Engemannovou. Většinu času strávil v Göttingenu nebo v Cambridge. Náplní jeho práce byl Brownův pohyb, Fourierův integrál, Dirichletovy problémy, harmonická analýza, Tauberianovy teorémy a další problémy. V období druhé světové války vybudoval teorii predikce stacionárních časových řad a použil ji pro řízení protiletadlového dělostřelectva.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wiener a kybernetika ===&lt;br /&gt;
Norbert Wiener je především znám jako &amp;quot;otec kybernetiky&amp;quot;. Samotné slovo kybernetika pochází z řeckého kybernetés - kormidelník. Použil jej již v roce 1834 fyzik André Marie Ampére, který jako kybernetiku označil vědu o řízení lidské společnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiener&amp;quot;&amp;gt;Matematik a filozof, který ovlivnil podobu světa. 3 pól: Magazín plný pozitivní energie [online]. 2014 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/101-matematik-a-filozof-ktery-ovlivnil-podobu-sveta&amp;lt;/ref&amp;gt; Wiener sám pak kybernetiku definuje jako vědu o řízení a sdělování v živých organismech a strojích. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
První knihou, ve které se Wiener více věnoval základním aspektům kybernetiky je '''''Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích''''', která v originále vyšla v roce 1948. Hlavním obsahem knihy je velmi náročný výklad teoretických základů nové vědy, která v krátkém čase vedla k dalekosáhlým výsledkům v oblasti elektronických automatů a zasahuje do mnoha dalších oborů praxe i výzkumu. Rychle stala velmi oblíbenou mezi širokým spektrem vědeckých pracovníků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britannica&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Norbert wiener.jpg|200px|náhled|vpravo|Norbert Wiener]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším stěžejním dílem z oblasti kybernetiky je '''''Kybernetika a společnost''''' z roku 1950. V orginále ''The human use of Human beings''. Kapitoly pojednávají o dějinách kybernetiky, pokroku a [[Entropie v pojetí informační vědy|entropii]], dvou způsobech [[Komunikace|komunikativního chování]], o mechanismu a dějinách jazyka.  České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Publikace ==&lt;br /&gt;
*1948 - Cybernetics or the Control and Communication in the Animal and the Machine	&lt;br /&gt;
*1950 - The Human Use of Human Beings (český překlad vyšel v roce 1963 pod názvem Kybernetika a společnost)&lt;br /&gt;
*1953 - Ex-Prodigy: My Childhood and Youth&lt;br /&gt;
*1956 - I am a Mathematician (český překlad vyšel v roce 1970 pod názvem Můj život - Norbert Wiener), je zde zmínka o jeho setkání s Masarykem.&lt;br /&gt;
*1958 - Nonlinear Problems in Random Theory&lt;br /&gt;
*1959 - The Tempter&lt;br /&gt;
*1964 - God &amp;amp; Golem, Inc.: A Comment on Certain Points Where Cybernetics Impinges on Religion - román&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference === &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* WIENER, Norbert. The human use of human beings: Cybernetics and society. New York: Doubleday anchor books, 1954, s. 2.&lt;br /&gt;
* Norbert Wiener: Biography [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.norbertwiener.umd.edu/NW/biography.html Stránka matematické univerzity v Marylandu věnující se N. Wienerovi]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kyberprostor]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Umělá inteligence]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
MIT, matematika, kybernetika, logika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Wiener, Norbert]][[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makatonsk%C3%BD_slovn%C3%ADk&amp;diff=28863</id>
		<title>Makatonský slovník</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makatonsk%C3%BD_slovn%C3%ADk&amp;diff=28863"/>
		<updated>2016-01-06T21:40:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Makatonský slovník==&lt;br /&gt;
Makaton je nonverbální komunikační systém, který využívá jednoduché znaky doplněné symboly a mluvenou řečí. Znaky byly původně přejaty ze znakového jazyka neslyšících ve Velké Británii. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Makatonský slovník byl vytvořen britskou logopedkou Margaret Walker a jejími spolupracovníky v 70. letech 19. století. Původně měl &lt;br /&gt;
sloužit hlavně k umožnění komunikace neslyšícím osobám žijícím v nemocnici nebo dětem s [[poruchy autistického spektra|poruchami autistického spektra]] či [[Mentální retardace|mentálním postižením]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;charvatova&amp;quot;&amp;gt;CHARVÁTOVÁ, Olga. Vliv alternativní a augmentativní komunikace na edukaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: The influence of the alternative and augmentative communication on the education of persons with special educational requirements. 2009, 37s. (56 142), 17s. obr.příloh.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Název tvoří první slabiky jmen tvůrců tohoto systému MA-rgaret Walker, KA-thy Johnson a TON-y Cornforth.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frankova&amp;quot;&amp;gt;MARTINA, fraňková. &amp;lt;i&amp;gt;Aplikace systémů AAK u dětí s narušenou komunikační schopností&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2010, 83 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Alternativní a augmentativní komunikace (AAK)==&lt;br /&gt;
Makaton se řadí mezi systémy [[alternativní a augmentativní komunikace]], jejímž cílem je kompenzace projevů závažných komunikačních poruch těžce postižených osob. &lt;br /&gt;
Augmentativní komunikační systémy umožňují podporu a případný rozvoj již existujících komunikačních schopností. &lt;br /&gt;
Alternativní komunikační systémy nahrazují mluvenou řeč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě Makatonu se jedná o systém AAK nevyžadující pomůcky. Mimo něj sem spadá také vokalizace s komunikačním záměrem, znak do řeči, prstová abeceda, Lormova abeceda nebo i [[znakový jazyk]]. &lt;br /&gt;
Dalšími systémy AAK jsou například Bliss systém, piktogramy, Výměnný obrázkový komunikační systém, sociální čtení aj.&amp;lt;ref&amp;gt;MELZEROVÁ, Marie. Využívání alternativní a augmentativní komunikace v ústavech sociální péče Ústeckého kraje. 2007, 121 s., 9 s. přílohy. Diplomové práce. Univerzita Palackého, Katedra speciální pedagogiky. Vedoucí práce Oldřich Müller.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Slovník==&lt;br /&gt;
Makatonský slovník tvoří 350 slov, na rozdíl od znakového jazyka jsou využívána pouze klíčová slova, nikoli celé věty. Slovník je členěn na 8 stupňů podle náročnosti, existuje také 9. stupeň, přídavný slovník. &amp;lt;ref name=&amp;quot;charvatova&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Znaky''' každá země upraví a standardizuje zpravidla ze svého znakového jazyka, kromě řeči jsou doplněny  i symboly.  Již individuálně je třeba posoudit, kterým projevům dává uživatel Makatonu přednost – znaku a řeči nebo znaku, řeči i symbolům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;klenkova&amp;quot;&amp;gt;KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie: narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence, logopedická intervence v ČR, příklady z praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 224 s. ISBN 80-247-1110-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při komunikaci se začíná několika základními znaky, postupně se slovník rozšiřuje. &lt;br /&gt;
'''Symboly''' jsou často (hlavně ze začátku) využívány spolu se znaky a [[Řeč|mluvenou řečí]].  Využívají další smysl uživatele. Stejně jako znaky i symboly je třeba upravit pro dané kulturní prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kubova&amp;quot;&amp;gt;KUBOVÁ, Libuše. Alternativní komunikace, cesta ke vzdělávání těžce zdravotně postižených dětí. Praha: Tech-market, 1996, 45 s., 17 l. obr. příl. ISBN 8090213413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Využití==&lt;br /&gt;
Kubová&amp;lt;ref name=&amp;quot;kubova&amp;quot;/&amp;gt; uvádí tyto hlavní důvody využití makatonu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pomoc k porozumění&lt;br /&gt;
* Pomůcka vývoje vyjadřování&lt;br /&gt;
* Podpora nesrozumitelné řeči&lt;br /&gt;
* Základ komunikace s osobou se závažným postižením&lt;br /&gt;
* Zraková podpora pro osoby se závažnými [[poruchy učení|poruchami učení]]&lt;br /&gt;
* Dočasná komunikace při přechodných potížích v dorozumívání&lt;br /&gt;
* Podpora řeči malých dětí se stavy a syndromy souvisejícími s řečovými potížemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Využívají jej hlavně osoby s mentálním nebo těžkým tělesným postižením, s poruchou autistického spektra (PAS), děti se sluchovou vadou nebo problémy s artikulací, ale i dospělé osoby po úrazech mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frankova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výuka==&lt;br /&gt;
Probíhá na formální a neformální rovině. Je důležité, aby se do používání Makatonského slovníku zapojilo co nejvíce lidí z okolí dané osoby. Tím se rozšíří prostředí ve kterém může komunikovat a zároveň může procvičovat nově osvojené znaky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kubova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makatonsk%C3%BD_slovn%C3%ADk&amp;diff=28858</id>
		<title>Makatonský slovník</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makatonsk%C3%BD_slovn%C3%ADk&amp;diff=28858"/>
		<updated>2016-01-06T20:45:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: Založena nová stránka s textem „==Makatonský slovník== Makaton je nonverbální komunikační systém, který využívá jednoduché znaky doplněné symboly a mluvenou řečí. Znaky b…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Makatonský slovník==&lt;br /&gt;
Makaton je nonverbální komunikační systém, který využívá jednoduché znaky doplněné symboly a mluvenou řečí. Znaky byly původně přejaty ze znakového jazyka neslyšících ve Velké Británii. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Makatonský slovník byl vytvořen britskou logopedkou Margaret Walker a jejími spolupracovníky v 70. letech 19. století. Původně měl &lt;br /&gt;
sloužit hlavně k umožnění komunikace neslyšícím osobám žijícím v nemocnici nebo dětem s poruchami autistického spektra či mentálním postižením. &amp;lt;ref name=&amp;quot;charvatova&amp;quot;&amp;gt;CHARVÁTOVÁ, Olga. Vliv alternativní a augmentativní komunikace na edukaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami: The influence of the alternative and augmentative communication on the education of persons with special educational requirements. 2009, 37s. (56 142), 17s. obr.příloh.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Název tvoří první slabiky jmen tvůrců tohoto systému MA-rgaret Walker, KA-thy Johnson a TON-y Cornforth.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frankova&amp;quot;&amp;gt;MARTINA, fraňková. &amp;lt;i&amp;gt;Aplikace systémů AAK u dětí s narušenou komunikační schopností&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno, 2010, 83 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Alternativní a augmentativní komunikace (AAK)==&lt;br /&gt;
Makaton se řadí mezi systémy AAK, jejímž cílem je kompenzace projevů závažných komunikačních poruch těžce postižených osob. &lt;br /&gt;
Augmentativní komunikační systémy umožňují podporu a případný rozvoj již existujících komunikačních schopností. &lt;br /&gt;
Alternativní komunikační systémy nahrazují mluvenou řeč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě Makatonu se jedná o systém AAK nevyžadující pomůcky. Mimo něj sem spadá také vokalizace s komunikačním záměrem, znak do řeči, prstová abeceda, Lormova abeceda nebo i znakový jazyk. &lt;br /&gt;
Dalšími systémy AAK jsou například Bliss systém, piktogramy, Výměnný obrázkový komunikační systém, sociální čtení aj.&amp;lt;ref&amp;gt;MELZEROVÁ, Marie. Využívání alternativní a augmentativní komunikace v ústavech sociální péče Ústeckého kraje. 2007, 121 s., 9 s. přílohy. Diplomové práce. Univerzita Palackého, Katedra speciální pedagogiky. Vedoucí práce Oldřich Müller.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Slovník==&lt;br /&gt;
Makatonský slovník tvoří 350 slov, na rozdíl od znakového jazyka jsou využívána pouze klíčová slova, nikoli celé věty. Slovník je členěn na 8 stupňů podle náročnosti, existuje také 9. stupeň, přídavný slovník. &amp;lt;ref name=&amp;quot;charvatova&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Znaky''' každá země vybere a standardizuje zpravidla ze svého znakového jazyka, kromě řeči jsou doplněny  i symboly.  Již individuálně je třeba posoudit, kterým projevům dává uživatel Makatonu přednost – znaku a řeči nebo znaku, řeči i symbolům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;klenkova&amp;quot;&amp;gt;KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie: narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence, logopedická intervence v ČR, příklady z praxe. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 224 s. ISBN 80-247-1110-9.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Při komunikaci se začíná několika základními znaky, postupně se slovník rozšiřuje. &lt;br /&gt;
'''Symboly''' jsou často (hlavně ze začátku) využívány spolu se znaky a mluvenou řečí.  Využívají další smysl uživatele. Stejně jako znaky i symboly je třeba upravit pro dané kulturní prostředí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kubova&amp;quot;&amp;gt;KUBOVÁ, Libuše. Alternativní komunikace, cesta ke vzdělávání těžce zdravotně postižených dětí. Praha: Tech-market, 1996, 45 s., 17 l. obr. příl. ISBN 8090213413.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Využití==&lt;br /&gt;
Kubová&amp;lt;ref name=&amp;quot;kubova&amp;quot;/&amp;gt; uvádí tyto hlavní důvody využití makatonu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pomoc k porozumění&lt;br /&gt;
* Pomůcka vývoje vyjadřování&lt;br /&gt;
* Podpora nesrozumitelné řeči&lt;br /&gt;
* Základ komunikace s osobou se závažným postižením&lt;br /&gt;
* Zraková podpora pro osoby se závažnými poruchami učení&lt;br /&gt;
* Dočasná komunikace při přechodných potížích v dorozumívání&lt;br /&gt;
* Podpora řeči malých dětí se stavy a syndromy souvisejícími s řečovými potížemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Využívají jej hlavně osoby s mentálním nebo těžkým tělesným postižením, s poruchou autistického spektra (PAS), děti se sluchovou vadou nebo problémy s artikulací, ale i dospělé osoby po úrazech mozku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frankova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výuka==&lt;br /&gt;
Probíhá na formální a neformální rovině. Je důležité, aby se do používání Makatonského slovníku zapojilo co nejvíce lidí z okolí dané osoby. Tím se rozšíří prostředí ve kterém může komunikovat a zároveň může procvičovat nově osvojené znaky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kubova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28130</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28130"/>
		<updated>2015-12-29T09:48:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; ; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Lev Manovich; Karen Markey;Jakob Nielsen; Friedrich Wilhelm Ostwald; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Roger K. Summit; Seymour Irving Taine; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[Makro]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || Rukopis ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || Asa Don Dickinson&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Módy činnosti]] || Doplnila jsem info.,4 zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Thomas Daniel Wilson]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem info. v úvodu a popisu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet - Aparnet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28129</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=28129"/>
		<updated>2015-12-29T09:47:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Asa Don Dickinson; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; ; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Lev Manovich; Karen Markey;Jakob Nielsen; Friedrich Wilhelm Ostwald; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Roger K. Summit; Seymour Irving Taine; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || [[Makro]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || Rukopis ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || Asa Don Dickinson&lt;br /&gt;
|| [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] ||[[Online sociální sítě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[e-learning]] ||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] ||[[Archiv]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || [[Myšlenkové mapy]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || [[Módy činnosti]] || Doplnila jsem info.,4 zdroje&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Ted Nelson]] ||[[Akvizice]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Thomas Daniel Wilson]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Andrew Dillon]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || [[Ferdinand de Saussure]] || [[Sanna Talja]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[arkologie]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[Joseph Carl Robnett Licklider]] || [[Calvin Northrup Mooers]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||doplnila jsem info. v úvodu a popisu&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] ||[[Internet - Aparnet]] ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[Carol Tenopir]] ||[[Mundaneum]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || [[Digitální stopa]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Marta Pavlíčková||[[Emilia Currás]] || [[Charles P. Bourne]] || ||&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=23717</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=23717"/>
		<updated>2015-10-15T09:12:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Dubnova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Souček Martin - příklad||  [[S. R. Ranganathan ]] || [[Vannevar Bush]] || [[Elektronické knihy]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] ||  || [[Paul Otlet]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová|| [[Alfred Lotka]] || [[George Boole]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Štěrbová Kateřina|| [[Eugen Garfield]] || [[John Vincent Atanasoff]] ||&lt;br /&gt;
- &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka|| [[Claude Shannon]] || [[Augustin Merta ]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Tim Berners-Lee]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Cappuro]] || [[Richard L. Meier]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]] || [[Norbert Wiener]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je třeba zpracovat, nebo opravit tato hesla:&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan;&lt;br /&gt;
Melvil Dewey;  &lt;br /&gt;
Marshal McLuhan;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Dubnova</name></author>
		
	</entry>
</feed>