<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Anna.Najmanova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Anna.Najmanova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Anna.Najmanova"/>
	<updated>2026-05-08T22:51:11Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Instagram&amp;diff=69323</id>
		<title>Instagram</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Instagram&amp;diff=69323"/>
		<updated>2022-01-12T17:09:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
[[Soubor:Instagram-Icon.png|náhled|172x172pixelů|Logo]]&lt;br /&gt;
Instagram je bezplatnou [[Sociální síť|sociální sítí]], ke které je snadný přístup jak z chytrého mobilního telefonu nebo i z [[Počítač|počítače]]. Základním principem je snadné sdílení fotografií a videí mezi uživateli, kteří se “sledují” a následné reagování pomocí srdíčka, komentáře, sdílení nebo uložení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik==&lt;br /&gt;
Instagram byl založen na podzim roku 2010, a jeho název vznikl spojením slov Instant Camera a Telegram. Tvůrci byli američtí podnikatelé, Kevin Systrom a Mike Krieger. Název měl za úkol být jednoduchý a co možná nejsnáze vyslovitelný, brzy se ale ujala zkratka IG, a to ještě v roce 2010. Zpočátku byl Instagram platformou pro sdílení fotografií a byl dostupný jen z App Storu, pro uživatele zařízení společnosti [[Apple]]. O dva roky později se ale dostala i do obchodu [[Google Play]] a byl tak umožněn přístup i uživatelům operačního systému Android. Již po třech měsících, kdy byl Instagram zveřejněn, jeho popularita rostla a počet registrovaných uživatelů čítal jeden milion. V roce 2020 Instagram využívalo 2 410 000 českých uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MALINOVÁ, Aneta. Osobnostní charakteristiky uživatelů sociální sítě Instagram [online]. Olomouc, 2020 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq44ye/37146198. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Daniel Dostál.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==První kroky nového uživatele==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Instagram screenshot.png|náhled|Přihlášení]]&lt;br /&gt;
Instagram jako sociální síť je možné navštěvovat prostřednictvím mobilní aplikace na mobilech a tabletech, ale je možné ji navštěvovat i skrz [[webový prohlížeč]] na počítači. Pokud se chce uživatel přidat na Instagram, je nutné si vytvořit uživatelský profil. Registrace je zdarma. Uživatel se může registrovat pomocí emailu, telefonního čísla, nebo [[Facebook|facebookového účtu]]. Může si vytvořit vlastní přezdívku a heslo. Jedinou podmínkou pro registraci je věk uživatele, který musí být vyšší než 13 let.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté může uživatel přidávat své fotografie nebo videa, a vytvořit si svou vlastní instagramovou stránku.  Pokud nechceme, aby náš profil viděl každý, můžeme si nastavit soukromí na “Soukromý” - poté, když bude chtít někdo vidět náš profil, musí požádat o sledování. V tomto případě je pouze na nás, zda mu přístup povolí. Pokud ale uživatel ponechá profil “Veřejný” kdokoli na Istagramu si může fotografie prohlédnout a začít daný profil sledovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při přidávání fotografie nebo videa je možné pořídit záznam buď klasicky skrz aplikaci Fotoaparát, nebo fotit přímo skrz Instagram. Zde je ale diskuze o kvalitě pořízeného výstupu. Se záznamem je dále možné dále pracovat v obou případech. Je možné ho doupravit pomocí filtrů, které Instagram nabízí. Dále je možné napsat popisky, přidat [[Hashtag|hashtagy]] (aby došlo k propojení se stejně tematickými záznamy), označit polohu nebo další uživatele, popřípadě organizaci, se kterou uživatel spolupracuje. Pokud máme Instagramový profil propojený s Facebookem, [[Twitter|Twitterem]] nebo [[Tumblr]], můžeme ho sdílet i tam. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týká komunikace na Instagramu mezi uživateli, lze reagovat na přidané příspěvky, označením srdíčkem, komentářem, uložením nebo sdílením. Příspěvky se zobrazují na hlavní stránce, dle toho, jaké uživatele daná osoba sleduje. Podobně jako na Facebooku může interakce mezi uživateli probíhat i na soukromé úrovni ve zprávách. Je možné vytvářet také skupiny, kde mezi sebou může diskutovat více uživatelů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Instagram a marketing==&lt;br /&gt;
Instagram je díky své jednoduchosti, přehlednosti a dostupnosti skvělým marketingovým nástrojem. V současné době používá mnoho firem i jednotlivců Instagram k propagaci svých projektů. Základem je vytvořit kvalitní, a především originální profil, který by přilákal potencionální zákazníky. Profil by měl působit věrohodně a nemělo by být opomenuto na profilovou fotografii, popis nebo odkaz na webové stránky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instagram nabízí také možnost získat větší dosah pomocí placených [[Reklama|reklam]]. Díky tomuto prvku se tak příspěvek firmy může zobrazit i uživatelům, kteří daný profil nesledují. Nové sledující je možné si ale i zakoupit. Tento postup je často zavrhován - uživatelé nejsou aktivní a přinesou majiteli pouze vysoký počet sledujících na profilu. Další možností, jak povědomí o firmě zvýšit je spolupráce s dalšími profily, které mají vysoká čísla sledujících a jejich profily spadají do chtěné cílové skupiny. V tomto případě se vybraným uživatelům (např. bloggerům) poskytují vytvářené produkty výměnou za výstup v podobě reklamy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;KŠANDOVÁ, Markéta. Instagram jako prostředek komunikace [online]. Praha, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/49852_instagram-jako-prostredek-komunikace. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Markéta Kubálková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Instagram Filters 2011.jpg|náhled|Galerie filtrů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Měření účinnosti strategie na Instagramu===&lt;br /&gt;
Aby byla marketingová strategie úspěšná, je potřeba měřit její účinnost. To je možné podle čtyř metrik, které představil P. Patterson:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Počet srdíček, komentářů a “engagement rate” u příspěvku''' - je možné využít různé aplikace, nebo sečíst reakce u příspěvku a vydělit počtem sledujících&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza hashtagů''' - využívání hashtagů je základním úspěchem na Instagramu, je tedy důležité sledovat, jaké hashtagy jsou nejvíce využívané&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza “Followers”''' - počet sledujících by se měl průběžně zvyšovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza sdíleného obsahu''' - sledování, které příspěvky mají nejvyšší úspěšnost, a následně dle toho přizpůsobit  obsah dalších příspěvků &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pojmy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Follower (sledující)''' - označení pro člověka, kterého zaujal náš profil a chce si nechat zobrazovat příspěvky na své hlavní stránce, aby na ně mohl reagovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Hashtag''' - prvek, který byl poprvé představen v roce 2007 na sociální síti Twitter. Jedná se frázi nebo slovo, které před sebou obsahuje znak #. Zjednodušeně, hashtag je klíčové slovo, díky kterému je možné si zobrazit obsahově podobné příspěvky.  &amp;lt;ref&amp;gt;KAMENÍČEK, Petr. Sociální síť Instagram jako komunikační nástroj [online]. Brno, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/xiqap/Bakalarska_prace_Kamenicek.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Zdeněk Záhora.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Sociální sítě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Mark Zuckerberg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace volby profilových obrázků uživatelů sociálních sítí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Typologie uživatelů sociálních sítí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[https://www.instagram.com/ Instagram]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Instagram, Sociální síť, Internet, Hashtag, Facebook&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=69322</id>
		<title>Dublin Core</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=69322"/>
		<updated>2022-01-12T16:34:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Dublin Core (DC) se řadí mezi nejužívanější standardy pro popisná [[metadata]]. Popisuje zdroj, který vznikl se záměrem usnadnit vyhledávání a popis [[Elektronický zdroj|elektronických zdrojů]].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Standard Dublin Core vznikl v roce 1995. Za jeho vznikem stojí organizace [[The Dublin Core Metadata Initiative]]. Původním cílem byl klasický popis webových zdrojů, které by si vytvořil sám autor. Postupně ale začal být užíván různými institucemi, jako jsou například knihovny, [[muzea]], [[Archiv|archivy]]. Jeho vznikem mělo dojít ke zjednodušení práce s metadaty, aby ho mohli využívat i nezaškolení uživatelé. Měl být jednoduchý, ale zároveň propracovaný a flexibilní, aby zvládl i náročnější požadavky. Dalším cílem Dublin Core je stát se společným standardem pro různé typy výtvorů, například pro knihu, hudební dílo, fotografii, článek, obraz, program a další. Dublin Core je zcela kompatibilní a převoditelný se schématy MODS I MARC. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DAMBORSKÁ, Lenka. Projekty digitálních knihoven u nás a ve světě – nástroje a standardy [online]. Brno, 2010 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kbahk/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jednoduchost – [[sémiotika]] i [[sémantika]] je natolik jednoduchá, že standardu porozumí i laik&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Rozšiřitelnost – prvky mají jasné určení, ale pokud je potřeba, není problém si je pomocí kvantifikátorů rozšířit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Opakovatelnost – prvky lze opakovat, nevztahuje se na ně omezení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Volitelnost – žádný z prvků není povinný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sémantická interoperabilita a rozšiřitelnost – standard obsahuje množinu deskriptorů, díky kterým je možné prohledávat mnoho vědních oborů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Syntaktická flexibilita – lze jej zapisovat do [[HTML]], jak pomocí [[RDF]], tak i [[XML]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Interdisciplinarita – lze jej využít pro popis mnoha objektů, ale i pro mnoho oborů lidské činnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Globální využití - využívá mnoho jazyků a jejich počet se stále zvyšuje &amp;lt;ref&amp;gt;ŽABIČKA, Petr. Dublin Core - metadata pro popis elektronických dokumentů [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/10470528-Dublin-core-metadata-pro-popis-elektronickych-dokumentu.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno, Dublin Core vznikl v roce 1995, na prvním semináři k problematice Dublin Coru. O rok později, v roce 1996 se konal druhý seminář. Zde byl Dublin Core více přiblížen veřejnosti, objasnil problematiku standardu, uvedl problém syntaxe a začalo určování sémantiky v podobě syntaxe zpracovatelné pro webové aplikace. Na tomto setkání byl přednesen konceptuální základ architektury metadat, Warwick Framework. Tento rámec se stal společně s Meta Content Framework jádrem pro vytvoření Resource Description Framework (RDF). &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Na dalším semináři byly k základním třinácti prvkům přidány další dva, a tak se prvky posunuly do současné podoby patnácti. V roce 1997 přibyly k prvkům kvantifikátory. Ten samý rok se konal pátý seminář, který byl sponzorován OCLC a Národní knihovnou ve Finsku. Byly blíže specifikovány prvky jako je datum, působnost a vztah. V dalších letech v rámci konání seminářů byl kladen důraz na jednoduchost a optimalizaci Dublin Core.&amp;lt;ref&amp;gt;Historie iniciativy Dublin Core. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/historie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Prvky==&lt;br /&gt;
Základem standardu je patnáct metadatových prvků, které popisují obsah. Každý prvek je nepovinný, opakovatelný a nemá dané pořadí. Je také možné je používat i s kvalifikátory nebo bez nich. Můžeme se tedy setkat s označením nekvalifikovaný Dublin Core (je použito pouze patnáct prvků) nebo s kvalifikovaným Dublin Corem, kdy má každý prvek vlastní kvalifikátor, aby došlo k upřesnění popisu zdroje.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé prvky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přispěvatel''' - Entita, která přispěla k obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokrytí''' - Rozsah nebo záběr obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Tvůrce''' - Entita primárně zodpovědná za vytvoření obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Datum''' - Datum události, která se vyskytla během existence zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Popis''' - Vysvětlení obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Formát''' - Fyzické nebo digitální provedení zdroje &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikátor''' - Jednoznačný odkaz na zdroj v rámci daného kontextu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jazyk''' - Jazyk intelektuálního obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vydavatel''' - Entita zodpovědná za zpřístupnění zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vztah''' - Odkaz na příbuzný zdroj&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Práva''' - Informace o právech vztahujících se k popisovanému zdroji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroj''' - Odkaz na zdroj, ze kterého je popisovaný zdroj odvozen&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmět''' - Téma obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Název''' - Jméno dané zdroji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typ''' - Povaha nebo žánr (druh) obsahu zdroje&amp;lt;ref&amp;gt;Termíny metadat DCMI. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty deskriptorů DC==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dublin Core in RDF-XML example.svg|náhled|Zápis RDF ]]&lt;br /&gt;
'''DC - TEXT''' – využívá se k vyjádření metadat jako obyčejného textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DC – HTM'''L- metadata se vyjadřují pomocí HTML/XHTML &amp;lt;meta&amp;gt; a &amp;lt;link&amp;gt; elementů, především pro metadata na webových stránkách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DC - DS - XML''' – vyjádření metadat pomocí XML formátu, podporuje všechny možnosti popisné množiny tak, jak je popsána abstraktním modelem Dublin Core Metadata Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DC – RDF''' - vyjádření metadat pomocí Resource Description Framework (RDF)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Abstraktní model DCMI''' – dokument z roku 2005, vyjadřující abstraktní syntaxi pro metadatové záznamy&amp;lt;ref&amp;gt;ŠEVČÍK, Petr. Základní nástroje vytváření webových aplikací [online]. Praha, 2009 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/20046_zakladni_nastroje_vytvareni_webovych_aplikaci. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Otakar Pinkas.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.). Wikisofia [online]. [cit. 2022-01-12]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)#cite_note-p.C5.99.C3.ADklad-6&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Dublin Core Metadata Initiative==&lt;br /&gt;
[[Soubor:DCMI-logo.svg|náhled|DCMI logo]]&lt;br /&gt;
Neboli DCMI, je organizace podporující inovace v designu metadat a osvědčených postupů napříč metadaty. Organizace je otevřená a je možné do ní vstoupit díky placenému členství.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivity:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práce na architektuře a modelování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Diskuse a spolupráce v komunitách DCMI a DCMI Task Groups&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Pořádání globálních konferencí, setkání a workshopů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělávací úsilí na podporu širokého přijetí standardů metadat a osvědčených postupů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Principy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Otevřené budování konsenzu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Mezinárodní dosah a zapojení se&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Neutralita účelů a obchodních modelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Neutralita technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Křížové disciplinární zaměření &amp;lt;ref&amp;gt;About DCMI. Dibline Core Metadata Initiative [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://dublincore.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Metadata]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html Dublin Core Czech]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dublincore.org/ Dublin Core Metadata Initiative]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Metadatové formáty v dokumentografických systémech, charakteristika dvou vybraných zástupců dle volby studenta.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[RDF]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Dublin Core, Metadata, Popisná metadata&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=69321</id>
		<title>Dublin Core</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=69321"/>
		<updated>2022-01-12T16:34:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Dublin Core (DC) se řadí mezi nejužívanější standardy pro popisná [[metadata]]. Popisuje zdroj, který vznikl se záměrem usnadnit vyhledávání a popis [[Elektronický zdroj|elektronických zdrojů]].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Standard Dublin Core vznikl v roce 1995. Za jeho vznikem stojí organizace [[The Dublin Core Metadata Initiative]]. Původním cílem byl klasický popis webových zdrojů, které by si vytvořil sám autor. Postupně ale začal být užíván různými institucemi, jako jsou například knihovny, [[muzea]], [[Archiv|archivy]]. Jeho vznikem mělo dojít ke zjednodušení práce s metadaty, aby ho mohli využívat i nezaškolení uživatelé. Měl být jednoduchý, ale zároveň propracovaný a flexibilní, aby zvládl i náročnější požadavky. Dalším cílem Dublin Core je stát se společným standardem pro různé typy výtvorů, například pro knihu, hudební dílo, fotografii, článek, obraz, program a další. Dublin Core je zcela kompatibilní a převoditelný se schématy MODS I MARC. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DAMBORSKÁ, Lenka. Projekty digitálních knihoven u nás a ve světě – nástroje a standardy [online]. Brno, 2010 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kbahk/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jednoduchost – [[sémiotika]] i [[sémantika]] je natolik jednoduchá, že standardu porozumí i laik&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Rozšiřitelnost – prvky mají jasné určení, ale pokud je potřeba, není problém si je pomocí kvantifikátorů rozšířit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Opakovatelnost – prvky lze opakovat, nevztahuje se na ně omezení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Volitelnost – žádný z prvků není povinný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sémantická interoperabilita a rozšiřitelnost – standard obsahuje množinu deskriptorů, díky kterým je možné prohledávat mnoho vědních oborů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Syntaktická flexibilita – lze jej zapisovat do [[HTML]], jak pomocí [[RDF]], tak i [[XML]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Interdisciplinarita – lze jej využít pro popis mnoha objektů, ale i pro mnoho oborů lidské činnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Globální využití - využívá mnoho jazyků a jejich počet se stále zvyšuje &amp;lt;ref&amp;gt;ŽABIČKA, Petr. Dublin Core - metadata pro popis elektronických dokumentů [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/10470528-Dublin-core-metadata-pro-popis-elektronickych-dokumentu.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno, Dublin Core vznikl v roce 1995, na prvním semináři k problematice Dublin Coru. O rok později, v roce 1996 se konal druhý seminář. Zde byl Dublin Core více přiblížen veřejnosti, objasnil problematiku standardu, uvedl problém syntaxe a začalo určování sémantiky v podobě syntaxe zpracovatelné pro webové aplikace. Na tomto setkání byl přednesen konceptuální základ architektury metadat, Warwick Framework. Tento rámec se stal společně s Meta Content Framework jádrem pro vytvoření Resource Description Framework (RDF). &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Na dalším semináři byly k základním třinácti prvkům přidány další dva, a tak se prvky posunuly do současné podoby patnácti. V roce 1997 přibyly k prvkům kvantifikátory. Ten samý rok se konal pátý seminář, který byl sponzorován OCLC a Národní knihovnou ve Finsku. Byly blíže specifikovány prvky jako je datum, působnost a vztah. V dalších letech v rámci konání seminářů byl kladen důraz na jednoduchost a optimalizaci Dublin Core.&amp;lt;ref&amp;gt;Historie iniciativy Dublin Core. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/historie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Prvky==&lt;br /&gt;
Základem standardu je patnáct metadatových prvků, které popisují obsah. Každý prvek je nepovinný, opakovatelný a nemá dané pořadí. Je také možné je používat i s kvalifikátory nebo bez nich. Můžeme se tedy setkat s označením nekvalifikovaný Dublin Core (je použito pouze patnáct prvků) nebo s kvalifikovaným Dublin Corem, kdy má každý prvek vlastní kvalifikátor, aby došlo k upřesnění popisu zdroje.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé prvky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přispěvatel''' - Entita, která přispěla k obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokrytí''' - Rozsah nebo záběr obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Tvůrce''' - Entita primárně zodpovědná za vytvoření obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Datum''' - Datum události, která se vyskytla během existence zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Popis''' - Vysvětlení obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Formát''' - Fyzické nebo digitální provedení zdroje &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikátor''' - Jednoznačný odkaz na zdroj v rámci daného kontextu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jazyk''' - Jazyk intelektuálního obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vydavatel''' - Entita zodpovědná za zpřístupnění zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vztah''' - Odkaz na příbuzný zdroj&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Práva''' - Informace o právech vztahujících se k popisovanému zdroji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroj''' - Odkaz na zdroj, ze kterého je popisovaný zdroj odvozen&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmět''' - Téma obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Název''' - Jméno dané zdroji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typ''' - Povaha nebo žánr (druh) obsahu zdroje&amp;lt;ref&amp;gt;Termíny metadat DCMI. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty deskriptorů DC==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dublin Core in RDF-XML example.svg|náhled|Zápis RDF ]]&lt;br /&gt;
'''DC - TEXT''' – využívá se k vyjádření metadat jako obyčejného textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DC – HTM'''L- metadata se vyjadřují pomocí HTML/XHTML &amp;lt;meta&amp;gt; a &amp;lt;link&amp;gt; elementů, především pro metadata na webových stránkách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DC - DS - XML''' – vyjádření metadat pomocí XML formátu, podporuje všechny možnosti popisné množiny tak, jak je popsána abstraktním modelem Dublin Core Metadata Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DC – RDF''' - vyjádření metadat pomocí Resource Description Framework (RDF)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Abstraktní model DCMI''' – dokument z roku 2005, vyjadřující abstraktní syntaxi pro metadatové záznamy&amp;lt;ref&amp;gt;ŠEVČÍK, Petr. Základní nástroje vytváření webových aplikací [online]. Praha, 2009 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/20046_zakladni_nastroje_vytvareni_webovych_aplikaci. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Otakar Pinkas.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Dublin Core Metadata Initiative==&lt;br /&gt;
[[Soubor:DCMI-logo.svg|náhled|DCMI logo]]&lt;br /&gt;
Neboli DCMI, je organizace podporující inovace v designu metadat a osvědčených postupů napříč metadaty. Organizace je otevřená a je možné do ní vstoupit díky placenému členství.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivity:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práce na architektuře a modelování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Diskuse a spolupráce v komunitách DCMI a DCMI Task Groups&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Pořádání globálních konferencí, setkání a workshopů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělávací úsilí na podporu širokého přijetí standardů metadat a osvědčených postupů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Principy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Otevřené budování konsenzu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Mezinárodní dosah a zapojení se&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Neutralita účelů a obchodních modelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Neutralita technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Křížové disciplinární zaměření &amp;lt;ref&amp;gt;About DCMI. Dibline Core Metadata Initiative [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://dublincore.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Metadata]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html Dublin Core Czech]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dublincore.org/ Dublin Core Metadata Initiative]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Metadatové formáty v dokumentografických systémech, charakteristika dvou vybraných zástupců dle volby studenta.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[RDF]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Dublin Core, Metadata, Popisná metadata&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=69320</id>
		<title>Dublin Core</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=69320"/>
		<updated>2022-01-12T16:26:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Dublin Core (DC) se řadí mezi nejužívanější standardy pro popisná [[metadata]]. Popisuje zdroj, který vznikl se záměrem usnadnit vyhledávání a popis [[Elektronický zdroj|elektronických zdrojů]].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Standard Dublin Core vznikl v roce 1995. Za jeho vznikem stojí organizace [[The Dublin Core Metadata Initiative]]. Původním cílem byl klasický popis webových zdrojů, které by si vytvořil sám autor. Postupně ale začal být užíván různými institucemi, jako jsou například knihovny, [[muzea]], [[Archiv|archivy]]. Jeho vznikem mělo dojít ke zjednodušení práce s metadaty, aby ho mohli využívat i nezaškolení uživatelé. Měl být jednoduchý, ale zároveň propracovaný a flexibilní, aby zvládl i náročnější požadavky. Dalším cílem Dublin Core je stát se společným standardem pro různé typy výtvorů, například pro knihu, hudební dílo, fotografii, článek, obraz, program a další. Dublin Core je zcela kompatibilní a převoditelný se schématy MODS I MARC. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DAMBORSKÁ, Lenka. Projekty digitálních knihoven u nás a ve světě – nástroje a standardy [online]. Brno, 2010 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kbahk/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jednoduchost – [[sémiotika]] i [[sémantika]] je natolik jednoduchá, že standardu porozumí i laik&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Rozšiřitelnost – prvky mají jasné určení, ale pokud je potřeba, není problém si je pomocí kvantifikátorů rozšířit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Opakovatelnost – prvky lze opakovat, nevztahuje se na ně omezení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Volitelnost – žádný z prvků není povinný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sémantická interoperabilita a rozšiřitelnost – standard obsahuje množinu deskriptorů, díky kterým je možné prohledávat mnoho vědních oborů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Syntaktická flexibilita – lze jej zapisovat do [[HTML]], jak pomocí [[RDF]], tak i [[XML]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Interdisciplinarita – lze jej využít pro popis mnoha objektů, ale i pro mnoho oborů lidské činnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Globální využití - využívá mnoho jazyků a jejich počet se stále zvyšuje &amp;lt;ref&amp;gt;ŽABIČKA, Petr. Dublin Core - metadata pro popis elektronických dokumentů [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/10470528-Dublin-core-metadata-pro-popis-elektronickych-dokumentu.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno, Dublin Core vznikl v roce 1995, na prvním semináři k problematice Dublin Coru. O rok později, v roce 1996 se konal druhý seminář. Zde byl Dublin Core více přiblížen veřejnosti, objasnil problematiku standardu, uvedl problém syntaxe a začalo určování sémantiky v podobě syntaxe zpracovatelné pro webové aplikace. Na tomto setkání byl přednesen konceptuální základ architektury metadat, Warwick Framework. Tento rámec se stal společně s Meta Content Framework jádrem pro vytvoření Resource Description Framework (RDF). &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Na dalším semináři byly k základním třinácti prvkům přidány další dva, a tak se prvky posunuly do současné podoby patnácti. V roce 1997 přibyly k prvkům kvantifikátory. Ten samý rok se konal pátý seminář, který byl sponzorován OCLC a Národní knihovnou ve Finsku. Byly blíže specifikovány prvky jako je datum, působnost a vztah. V dalších letech v rámci konání seminářů byl kladen důraz na jednoduchost a optimalizaci Dublin Core.&amp;lt;ref&amp;gt;Historie iniciativy Dublin Core. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/historie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Prvky==&lt;br /&gt;
Základem standardu je patnáct metadatových prvků, které popisují obsah. Každý prvek je nepovinný, opakovatelný a nemá dané pořadí. Je také možné je používat i s kvalifikátory nebo bez nich. Můžeme se tedy setkat s označením nekvalifikovaný Dublin Core (je použito pouze patnáct prvků) nebo s kvalifikovaným Dublin Corem, kdy má každý prvek vlastní kvalifikátor, aby došlo k upřesnění popisu zdroje.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé prvky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Přispěvatel''' - Entita, která přispěla k obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pokrytí''' - Rozsah nebo záběr obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Tvůrce''' - Entita primárně zodpovědná za vytvoření obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Datum''' - Datum události, která se vyskytla během existence zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Popis''' - Vysvětlení obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Formát''' - Fyzické nebo digitální provedení zdroje &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Identifikátor''' - Jednoznačný odkaz na zdroj v rámci daného kontextu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jazyk''' - Jazyk intelektuálního obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vydavatel''' - Entita zodpovědná za zpřístupnění zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vztah''' - Odkaz na příbuzný zdroj&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Práva''' - Informace o právech vztahujících se k popisovanému zdroji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroj''' - Odkaz na zdroj, ze kterého je popisovaný zdroj odvozen&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmět''' - Téma obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Název''' - Jméno dané zdroji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typ''' - Povaha nebo žánr (druh) obsahu zdroje&amp;lt;ref&amp;gt;Termíny metadat DCMI. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty deskriptorů DC==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dublin Core in RDF-XML example.svg|náhled|Zápis RDF ]]&lt;br /&gt;
'''DC - TEXT''' – využívá se k vyjádření metadat jako obyčejného textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DC – HTM'''L- metadata se vyjadřují pomocí HTML/XHTML &amp;lt;meta&amp;gt; a &amp;lt;link&amp;gt; elementů, především pro metadata na webových stránkách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DC - DS - XML''' – vyjádření metadat pomocí XML formátu, podporuje všechny možnosti popisné množiny tak, jak je popsána abstraktním modelem Dublin Core Metadata Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''DC – RDF''' - vyjádření metadat pomocí Resource Description Framework (RDF)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Abstraktní model DCMI''' – dokument z roku 2005, vyjadřující abstraktní syntaxi pro metadatové záznamy&amp;lt;ref&amp;gt;ŠEVČÍK, Petr. Základní nástroje vytváření webových aplikací [online]. Praha, 2009 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/20046_zakladni_nastroje_vytvareni_webovych_aplikaci. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Otakar Pinkas.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dublin Core Metadata Initiative==&lt;br /&gt;
[[Soubor:DCMI-logo.svg|náhled|DCMI logo]]&lt;br /&gt;
Neboli DCMI, je organizace podporující inovace v designu metadat a osvědčených postupů napříč metadaty. Organizace je otevřená a je možné do ní vstoupit díky placenému členství.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivity:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práce na architektuře a modelování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Diskuse a spolupráce v komunitách DCMI a DCMI Task Groups&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Pořádání globálních konferencí, setkání a workshopů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělávací úsilí na podporu širokého přijetí standardů metadat a osvědčených postupů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Principy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Otevřené budování konsenzu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Mezinárodní dosah a zapojení se&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Neutralita účelů a obchodních modelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Neutralita technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Křížové disciplinární zaměření &amp;lt;ref&amp;gt;About DCMI. Dibline Core Metadata Initiative [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://dublincore.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Metadata]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html Dublin Core Czech]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dublincore.org/ Dublin Core Metadata Initiative]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Metadatové formáty v dokumentografických systémech, charakteristika dvou vybraných zástupců dle volby studenta.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[RDF]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Dublin Core, Metadata, Popisná metadata&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=69000</id>
		<title>Dublin Core</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=69000"/>
		<updated>2021-12-26T18:56:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Dublin Core se řadí mezi nejužívanější standardy pro popisná [[metadata]]. Popisuje zdroj, který vznikl se záměrem usnadnit vyhledávání [[Elektronický zdroj|elektronických zdrojů]].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Standard Dublin Core vznikl v roce 1995. Za jeho vznikem stojí organizace [[The Dublin Core Metadata Initiative]]. Původním cílem byl klasický popis webových zdrojů, které by si vytvořil sám autor. Postupně ale začal být užíván různými institucemi, jako jsou například knihovny, muzea, archivy. Jeho vznikem mělo dojít ke zjednodušení práce s metadaty, aby ho mohli využívat i nezaškolení uživatelé. Měl být jednoduchý, ale zároveň propracovaný a flexibilní, aby zvládl i náročnější požadavky. Dalším cílem Dublin Core je stát se společným standardem pro různé typy výtvorů, například pro knihu, hudební dílo, fotografii, článek, obraz, program a další. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DAMBORSKÁ, Lenka. Projekty digitálních knihoven u nás a ve světě – nástroje a standardy [online]. Brno, 2010 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kbahk/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jednoduchost – sémiotika i sémantika je jednoduchá, že standardu porozumí i laik&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Rozšiřitelnost – prvky mají jasné určení, ale pokud je potřeba, není problém si je pomocí kvantifikátorů rozšířit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Opakovatelnost – prvky lze opakovat, nevztahuje se na ně omezení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Volitelnost – žádný z prvků není povinný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sémantická interoperabilita a rozšiřitelnost – standard obsahuje množinu deskriptorů, díky kterým je možné prohledávat mnoho vědních oborů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Syntaktická flexibilita – lze jej zapisovat do [[HTML]], jak pomocí [[RDF]], tak i [[XML]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Interdisciplinarita – lze jej využít pro popis mnoha objektů, ale i pro mnoho oborů lidské činnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Globální využití - využívá mnoho jazyků a jejich počet se stále zvyšuje &amp;lt;ref&amp;gt;ŽABIČKA, Petr. Dublin Core - metadata pro popis elektronických dokumentů [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/10470528-Dublin-core-metadata-pro-popis-elektronickych-dokumentu.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno, Dublin Core vznikl v roce 1995. O rok později, v roce 1996 se konal druhý seminář. Zde byl Dublin Core více přiblížen veřejnosti, objasnil problematiku standardu, uvedl problém syntaxe a začalo určování sémantiky v podobě syntaxe zpracovatelné pro webové aplikace. Na tomto setkání byl přednesen konceptuální základ architektury metadat, Warwick Framework. Tento rámec se stal společně s Meta Content Framework jádrem pro vytvoření Resource Description Framework (RDF). &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Na dalším semináři byly k základním třinácti prvkům přidány další dva a tak se prvky posunuly do současné podoby patnácti. V roce 1997 přibyly k prvkům kvantifikátory. Ten samý rok se konal pátý seminář, který byl sponzorován OCLC a Národní knihovnou ve Finsku. Byly blíže specifikovány prvky jako je datum, působnost a vztah. V dalších letech v rámci konání seminářů byl kladen důraz na jednoduchost a optimalizaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Historie iniciativy Dublin Core. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/historie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Prvky==&lt;br /&gt;
Základem standardu je patnáct metadatových prvků, které popisují obsah. Každý prvek je nepovinný, opakovatelný a nemá dané pořadí. Je také možné je používat i kvalifikátory nebo bez nich. Můžeme se tedy setkat s označením nekvalifikovaný Dublin Core (je použito pouze patnáct prvků) nebo s kvalifikovaným Dublin Corem, kdy má každý prvek vlastní kvalifikátor, aby došlo k upřesnění popisu zdroje.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé prvky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Přispěvatel - Entita, která přispěla k obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Pokrytí - Rozsah nebo záběr obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Tvůrce - Entita primárně zodpovědná za vytvoření obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Datum - Datum události, která se vyskytla během existence zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Popis - Vysvětlení obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Formát - Fyzické nebo digitální provedení zdroje &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Identifikátor - Jednoznačný odkaz na zdroj v rámci daného kontextu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jazyk - Jazyk intelektuálního obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vydavatel - Entita zodpovědná za zpřístupnění zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vztah - Odkaz na příbuzný zdroj&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva - Informace o právech vztahujících se k popisovanému zdroji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Zdroj - Odkaz na zdroj, ze kterého je popisovaný zdroj odvozen&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Předmět - Téma obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Název - Jméno dané zdroji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Typ - Povaha nebo žánr (druh) obsahu zdroje&amp;lt;ref&amp;gt;Termíny metadat DCMI. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty deskriptorů DC==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dublin Core in RDF-XML example.svg|náhled|Zápis RDF ]]&lt;br /&gt;
'''-''' '''DC - TEXT''' – využívá se k vyjádření metadat jako obyčejného textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''- DC – HTM'''L- metadata se vyjadřují pomocí HTML/XHTML &amp;lt;meta&amp;gt; a &amp;lt;link&amp;gt; elementů, především pro metadata na webových stránkách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''- DC - DS - XML''' – vyjádření metadat pomocí XML formátu, podporuje všechny možnosti popisné množiny tak, jak je popsána abstraktním modelem Dublin Core Metadata Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''- DC – RDF''' - vyjádření metadat pomocí Resource Description Framework (RDF)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''- Abstraktní model DCMI''' – dokument z roku 2005, vyjadřující abstraktní syntaxi pro metadatové záznamy&amp;lt;ref&amp;gt;ŠEVČÍK, Petr. Základní nástroje vytváření webových aplikací [online]. Praha, 2009 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/20046_zakladni_nastroje_vytvareni_webovych_aplikaci. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Otakar Pinkas.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dublin Core Metadata Initiative==&lt;br /&gt;
[[Soubor:DCMI-logo.svg|náhled|DCMI logo]]&lt;br /&gt;
Neboli DCMI, je organizace podporující inovace v designu metadat a osvědčených postupů napříč metadaty. Organizace je otevřená a je možné do ní vstoupit díky placenému členství.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivity:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práce na architektuře a modelování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Diskuse a spolupráce v komunitách DCMI a DCMI Task Groups&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Pořádání globálních konferencí, setkání a workshopů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělávací úsilí na podporu širokého přijetí standardů metadat a osvědčených postupů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Principy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Otevřené budování konsenzu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Mezinárodní dosah a zapojení se&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Neutralita účelů a obchodních modelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Neutralita technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Křížové disciplinární zaměření &amp;lt;ref&amp;gt;About DCMI. Dibline Core Metadata Initiative [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://dublincore.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Metadata]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html Dublin Core Czech]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dublincore.org/ Dublin Core Metadata Initiative]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Dublin Core, Metadata, Popisná metadata&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=68999</id>
		<title>Dublin Core</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=68999"/>
		<updated>2021-12-26T18:53:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Dublin Core se řadí mezi nejužívanější standardy pro popisná [[metadata]]. Popisuje zdroj, který vznikl se záměrem usnadnit vyhledávání [[Elektronický zdroj|elektronických zdrojů]].&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Standard Dublin Core vznikl v roce 1995. Za jeho vznikem stojí organizace [[The Dublin Core Metadata Initiative]]. Původním cílem byl klasický popis webových zdrojů, které by si vytvořil sám autor. Postupně ale začal být užíván různými institucemi, jako jsou například knihovny, muzea, archivy. Jeho vznikem mělo dojít ke zjednodušení práce s metadaty, aby ho mohli využívat i nezaškolení uživatelé. Měl být jednoduchý, ale zároveň propracovaný a flexibilní, aby zvládl i náročnější požadavky. Dalším cílem Dublin Core je stát se společným standardem pro různé typy výtvorů, například pro knihu, hudební dílo, fotografii, článek, obraz, program a další. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DAMBORSKÁ, Lenka. Projekty digitálních knihoven u nás a ve světě – nástroje a standardy [online]. Brno, 2010 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kbahk/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Výhody:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jednoduchost – sémiotika i sémantika je jednoduchá, že standardu porozumí i laik&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Rozšiřitelnost – prvky mají jasné určení, ale pokud je potřeba, není problém si je pomocí kvantifikátorů rozšířit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Opakovatelnost – prvky lze opakovat, nevztahuje se na ně omezení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Volitelnost – žádný z prvků není povinný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sémantická interoperabilita a rozšiřitelnost – standard obsahuje množinu deskriptorů, díky kterým je možné prohledávat mnoho vědních oborů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Syntaktická flexibilita – lze jej zapisovat do [[HTML]], jak pomocí [[RDF]], tak i [[XML]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Interdisciplinarita – lze jej využít pro popis mnoha objektů, ale i pro mnoho oborů lidské činnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Globální využití - využívá mnoho jazyků a jejich počet se stále zvyšuje &amp;lt;ref&amp;gt;ŽABIČKA, Petr. Dublin Core - metadata pro popis elektronických dokumentů [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/10470528-Dublin-core-metadata-pro-popis-elektronickych-dokumentu.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno, Dublin Core vznikl v roce 1995. O rok později, v roce 1996 se konal druhý seminář. Zde byl Dublin Core více přiblížen veřejnosti, objasnil problematiku standardu, uvedl problém syntaxe a začalo určování sémantiky v podobě syntaxe zpracovatelné pro webové aplikace. Na tomto setkání byl přednesen konceptuální základ architektury metadat, Warwick Framework. Tento rámec se stal společně s Meta Content Framework jádrem pro vytvoření Resource Description Framework (RDF). &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Na dalším semináři byly k základním třinácti prvkům přidány další dva a tak se prvky posunuly do současné podoby patnácti. V roce 1997 přibyly k prvkům kvantifikátory. Ten samý rok se konal pátý seminář, který byl sponzorován OCLC a Národní knihovnou ve Finsku. Byly blíže specifikovány prvky jako je datum, působnost a vztah. V dalších letech v rámci konání seminářů byl kladen důraz na jednoduchost a optimalizaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Historie iniciativy Dublin Core. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/historie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Prvky==&lt;br /&gt;
Základem standardu je patnáct metadatových prvků, které popisují obsah. Každý prvek je nepovinný, opakovatelný a nemá dané pořadí. Je také možné je používat i kvalifikátory nebo bez nich. Můžeme se tedy setkat s označením nekvalifikovaný Dublin Core (je použito pouze patnáct prvků) nebo s kvalifikovaným Dublin Corem, kdy má každý prvek vlastní kvalifikátor, aby došlo k upřesnění popisu zdroje.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé prvky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Přispěvatel - Entita, která přispěla k obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Pokrytí - Rozsah nebo záběr obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Tvůrce - Entita primárně zodpovědná za vytvoření obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Datum - Datum události, která se vyskytla během existence zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Popis - Vysvětlení obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Formát - Fyzické nebo digitální provedení zdroje &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Identifikátor - Jednoznačný odkaz na zdroj v rámci daného kontextu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jazyk - Jazyk intelektuálního obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vydavatel - Entita zodpovědná za zpřístupnění zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vztah - Odkaz na příbuzný zdroj&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva - Informace o právech vztahujících se k popisovanému zdroji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Zdroj - Odkaz na zdroj, ze kterého je popisovaný zdroj odvozen&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Předmět - Téma obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Název - Jméno dané zdroji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Typ - Povaha nebo žánr (druh) obsahu zdroje&amp;lt;ref&amp;gt;Termíny metadat DCMI. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty deskriptorů DC==&lt;br /&gt;
'''-''' '''DC - TEXT''' – využívá se k vyjádření metadat jako obyčejného textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''- DC – HTM'''L- metadata se vyjadřují pomocí HTML/XHTML &amp;lt;meta&amp;gt; a &amp;lt;link&amp;gt; elementů, především pro metadata na webových stránkách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''- DC - DS - XML''' – vyjádření metadat pomocí XML formátu, podporuje všechny možnosti popisné množiny tak, jak je popsána abstraktním modelem Dublin Core Metadata Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''- DC – RDF''' - vyjádření metadat pomocí Resource Description Framework (RDF)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''- Abstraktní model DCMI''' – dokument z roku 2005, vyjadřující abstraktní syntaxi pro metadatové záznamy&amp;lt;ref&amp;gt;ŠEVČÍK, Petr. Základní nástroje vytváření webových aplikací [online]. Praha, 2009 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/20046_zakladni_nastroje_vytvareni_webovych_aplikaci. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Otakar Pinkas.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dublin Core Metadata Initiative==&lt;br /&gt;
Neboli DCMI, je organizace podporující inovace v designu metadat a osvědčených postupů napříč metadaty. Organizace je otevřená a je možné do ní vstoupit díky placenému členství.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivity:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práce na architektuře a modelování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Diskuse a spolupráce v komunitách DCMI a DCMI Task Groups&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Pořádání globálních konferencí, setkání a workshopů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělávací úsilí na podporu širokého přijetí standardů metadat a osvědčených postupů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Principy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Otevřené budování konsenzu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Mezinárodní dosah a zapojení se&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Neutralita účelů a obchodních modelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Neutralita technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Křížové disciplinární zaměření &amp;lt;ref&amp;gt;About DCMI. Dibline Core Metadata Initiative [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://dublincore.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Metadata]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html Dublin Core Czech]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dublincore.org/ Dublin Core Metadata Initiative]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Dublin Core, Metadata, Popisná metadata&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=68998</id>
		<title>Dublin Core</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=68998"/>
		<updated>2021-12-26T18:43:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Dublin Core se řadí mezi nejužívanější standardy pro popisná metadata. Popisuje zdroj, který vznikl se záměrem usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Dublin Core vznikl v roce 1995. Za jeho vznikem stojí organizace The Dublin Core Metadata Initiative. Původním cílem byl klasický popis webových zdrojů, které by si vytvořil sám autor. Postupně ale začal být užíván různými institucemi, jako jsou například knihovny, muzea, archivy. Jeho vznikem mělo dojít ke zjednodušení práce s metadaty, aby ho mohli využívat i nezaškolení uživatelé. Měl být jednoduchý, ale zároveň propracovaný a flexibilní, aby zvládl i náročnější požadavky. Dalším cílem Dublin Core je stát se společným standardem pro různé typy výtvorů, například pro knihu, hudební dílo, fotografii, článek, obraz, program a další. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DAMBORSKÁ, Lenka. Projekty digitálních knihoven u nás a ve světě – nástroje a standardy [online]. Brno, 2010 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kbahk/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Výhody:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jednoduchost – sémiotika i sémantika je jednoduchá, že standardu porozumí i laik&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Rozšiřitelnost – prvky mají jasné určení, ale pokud je potřeba, není problém si je pomocí kvantifikátorů rozšířit&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Opakovatelnost – prvky lze opakovat, nevztahuje se na ně omezení&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Volitelnost – žádný z prvků není povinný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Sémantická interoperabilita a rozšiřitelnost – standard obsahuje množinu deskriptorů, díky kterým je možné prohledávat mnoho vědních oborů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Syntaktická flexibilita – lze jej zapisovat do HTML, jak pomocí RDF, tak i XML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Interdisciplinarita – lze jej využít pro popis mnoha objektů, ale i pro mnoho oborů lidské činnosti&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Globální využití využívá mnoho jazyků a jejich počet se stále zvyšuje &amp;lt;ref&amp;gt;ŽABIČKA, Petr. Dublin Core - metadata pro popis elektronických dokumentů [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/10470528-Dublin-core-metadata-pro-popis-elektronickych-dokumentu.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno, Dublin Core vznikl v roce 1995. O rok později, v roce 1996 se konal druhý seminář. Zde byl Dublin Core více přiblížen veřejnosti, objasnil problematiku standardu, uvedl problém syntaxe a začalo určování sémantiky v podobě syntaxe zpracovatelné pro Webové aplikace. Na tomto setkání byl přednesen konceptuální základ architektury metadat, Warwick Framework. Tento rámec se stal společně s Meta Content Framework jádrem pro vytvoření Resource Description Framework (RDF). &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Na dalším semináři byly k základním třinácti prvkům přidány další dva a tak se prvky posunuly do současné podoby patnácti. V roce 1997 přibyly k prvkům kvantifikátory. Ten samý rok se konal pátý seminář, který byl sponzorován OCLC a Národní knihovnou ve Finsku. Byly blíže specifikovány prvky jako je datum, působnost a vztah. V dalších letech v rámci konání seminářů byl kladen důraz na jednoduchost a optimalizaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Historie iniciativy Dublin Core. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/historie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Prvky==&lt;br /&gt;
Základem standardu je patnáct metadatových prvků, které popisují obsah. Každý prvek je nepovinný, opakovatelný a nemá dané pořadí. Je také možné je používat i kvalifikátory nebo bez nich. Můžeme se tedy setkat s označením nekvalifikovaný Dublin Core (je použito pouze patnáct prvků) nebo s kvalifikovaným Dublin Corem, kdy má každý prvek vlastní kvalifikátor, aby došlo k upřesnění popisu zdroje.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé prvky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Přispěvatel - Entita, která přispěla k obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Pokrytí - Rozsah nebo záběr obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Tvůrce - Entita primárně zodpovědná za vytvoření obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Datum - Datum události, která se vyskytla během existence zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Popis - Vysvětlení obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Formát - Fyzické nebo digitální provedení zdroje &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Identifikátor - Jednoznačný odkaz na zdroj v rámci daného kontextu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jazyk - Jazyk intelektuálního obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vydavatel - Entita zodpovědná za zpřístupnění zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vztah - Odkaz na příbuzný zdroj&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva - Informace o právech vztahujících se k popisovanému zdroji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Zdroj - Odkaz na zdroj, ze kterého je popisovaný zdroj odvozen&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Předmět - Téma obsahu zdroje&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Název - Jméno dané zdroji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Typ - Povaha nebo žánr (druh) obsahu zdroje.&amp;lt;ref&amp;gt;Termíny metadat DCMI. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Formáty deskriptorů DC ==&lt;br /&gt;
- DC - TEXT – využívá se k vyjádření metadat jako obyčejného textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- DC – HTML- metadata se vyjadřují pomocí HTML/XHTML &amp;lt;meta&amp;gt; a &amp;lt;link&amp;gt; elementů, především pro metadata na webových stránkách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- DC - DS - XML – vyjádření metadat pomocí XML formátu, podporuje všechny možnosti popisné množiny tak, jak je popsána abstraktním modelem Dublin Core Metadata Initiative&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- DC – RDF vyjádření metadat pomocí Resource Description Framework (RDF)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Abstraktní model DCMI – dokument z roku 2005, vyjadřující abstraktní syntaxi pro metadatové záznamy&amp;lt;ref&amp;gt;ŠEVČÍK, Petr. Základní nástroje vytváření webových aplikací [online]. Praha, 2009 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/20046_zakladni_nastroje_vytvareni_webovych_aplikaci. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Otakar Pinkas.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dubline Core Metadata Initiative==&lt;br /&gt;
Neboli DCMI, je organizace podporující inovace v designu metadat a osvědčených postupů napříč metadaty. Organizace je otevřená a je možné do ní vstoupit díky placenému členství.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivity:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práce na architektuře a modelování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Diskuse a spolupráce v komunitách DCMI a DCMI Task Groups&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Pořádání globálních konferencí, setkání a workshopů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vzdělávací úsilí na podporu širokého přijetí standardů metadat a osvědčených postupů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Principy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Otevřené budování konsenzu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Mezinárodní dosah a zapojení se&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Neutralita účelů a obchodních modelů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Neutralita technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Křížové disciplinární zaměření &amp;lt;ref&amp;gt;About DCMI. Dibline Core Metadata Initiative [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://dublincore.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=68997</id>
		<title>Dublin Core</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dublin_Core&amp;diff=68997"/>
		<updated>2021-12-26T18:34:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: Založena nová stránka s textem „Dublin Core se řadí mezi nejužívanější standardy pro popisná metadata. Popisuje zdroj, který vznikl se záměrem usnadnit vyhledávání elektroni…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Dublin Core se řadí mezi nejužívanější standardy pro popisná metadata. Popisuje zdroj, který vznikl se záměrem usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Dublin Core vznikl v roce 1995. Za jeho vznikem stojí organizace The Dublin Core Metadata Initiative. Původním cílem byl klasický popis webových zdrojů, které by si vytvořil sám autor. Postupně ale začal být užíván různými institucemi, jako jsou například knihovny, muzea, archivy. Jeho vznikem mělo dojít ke zjednodušení práce s metadaty, aby ho mohli využívat i nezaškolení uživatelé. Měl být jednoduchý, ale zároveň propracovaný a flexibilní, aby zvládl i náročnější požadavky. Dalším cílem Dublin Core je stát se společným standardem pro různé typy výtvorů, například pro knihu, hudební dílo, fotografii, článek, obraz, program a další. &amp;lt;ref&amp;gt;DAMBORSKÁ, Lenka. Projekty digitálních knihoven u nás a ve světě – nástroje a standardy [online]. Brno, 2010 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kbahk/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Výhody:&lt;br /&gt;
-	Jednoduchost – sémiotika i sémantika je jednoduchá, že standardu porozumí i laik&lt;br /&gt;
-	Rozšiřitelnost – prvky mají jasné určení, ale pokud je potřeba, není problém si je pomocí kvantifikátorů rozšířit&lt;br /&gt;
-	Opakovatelnost – prvky lze opakovat, nevztahuje se na ně omezení&lt;br /&gt;
-	Volitelnost – žádný z prvků není povinný&lt;br /&gt;
-	Sémantická interoperabilita a rozšiřitelnost – standard obsahuje množinu deskriptorů, díky kterým je možné prohledávat mnoho vědních oborů&lt;br /&gt;
-	Syntaktická flexibilita – lze jej zapisovat do HTML, jak pomocí RDF, tak i XML&lt;br /&gt;
-	Interdisciplinarita – lze jej využít pro popis mnoha objektů, ale i pro mnoho oborů lidské činnosti&lt;br /&gt;
-	Globální využití využívá mnoho jazyků a jejich počet se stále zvyšuje &amp;lt;ref&amp;gt;ŽABIČKA, Petr. Dublin Core - metadata pro popis elektronických dokumentů [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://docplayer.cz/10470528-Dublin-core-metadata-pro-popis-elektronickych-dokumentu.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno, Dublin Core vznikl v roce 1995. O rok později, v roce 1996 se konal druhý seminář. Zde byl Dublin Core více přiblížen veřejnosti, objasnil problematiku standardu, uvedl problém syntaxe a začalo určování sémantiky v podobě syntaxe zpracovatelné pro Webové aplikace. Na tomto setkání byl přednesen konceptuální základ architektury metadat, Warwick Framework. Tento rámec se stal společně s Meta Content Framework jádrem pro vytvoření Resource Description Framework (RDF). &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Na dalším semináři byly k základním třinácti prvkům přidány další dva a tak se prvky posunuly do současné podoby patnácti. V roce 1997 přibyly k prvkům kvantifikátory. Ten samý rok se konal pátý seminář, který byl sponzorován OCLC a Národní knihovnou ve Finsku. Byly blíže specifikovány prvky jako je Datum, Působnost a Vztah. V dalších letech v rámci konání seminářů byl kladen důraz na jednoduchost a optimalizaci.&amp;lt;ref&amp;gt;Historie iniciativy Dublin Core. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/historie.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Prvky ==&lt;br /&gt;
Základem standardu je patnáct metadatových prvků, které popisují obsah. Každý prvek je nepovinný, opakovatelný a nemá dané pořadí. Je také možné je používat i kvalifikátory nebo bez nich. Můžeme se tedy setkat s označením nekvalifikovaný Dublin Core (je použito pouze patnáct prvků) nebo s kvalifikovaným Dublin Corem, kdy má každý prvek vlastní kvalifikátor, aby došlo k upřesnění popisu zdroje.  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jednotlivé prvky:'''&lt;br /&gt;
-	Contributor - Entita, která přispěla k obsahu zdroje.&lt;br /&gt;
-	Pokrytí - Rozsah nebo záběr obsahu zdroje.&lt;br /&gt;
-	Tvůrce - Entita primárně zodpovědná za vytvoření obsahu zdroje.&lt;br /&gt;
-	Datum - Datum události, která se vyskytla během existence zdroje.&lt;br /&gt;
-	Popis - Vysvětlení obsahu zdroje.&lt;br /&gt;
-	Formát - Fyzické nebo digitální provedení zdroje.&lt;br /&gt;
-	Identifikátor - Jednoznačný odkaz na zdroj v rámci daného kontextu.&lt;br /&gt;
-	Jazyk - Jazyk intelektuálního obsahu zdroje.&lt;br /&gt;
-	Vydavatel - Entita zodpovědná za zpřístupnění zdroje. &lt;br /&gt;
-	Vztah - Odkaz na příbuzný zdroj.&lt;br /&gt;
-	Práva - Informace o právech vztahujících se k popisovanému zdroji.&lt;br /&gt;
-	Zdroj - Odkaz na zdroj, ze kterého je popisovaný zdroj odvozen.&lt;br /&gt;
-	Předmět - Téma obsahu zdroje.&lt;br /&gt;
-	Název - Jméno dané zdroji.&lt;br /&gt;
-	Typ - Povaha nebo žánr (druh) obsahu zdroje.&amp;lt;ref&amp;gt;Termíny metadat DCMI. Dublin Core Czech [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/terms.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
== &lt;br /&gt;
Formáty deskriptorů DC ==&lt;br /&gt;
- DC - TEXT – využívá se k vyjádření metadat jako obyčejného textu&lt;br /&gt;
- DC – HTML- metadata se vyjadřují pomocí HTML/XHTML &amp;lt;meta&amp;gt; a &amp;lt;link&amp;gt; elementů, především pro metadata na webových stránkách&lt;br /&gt;
- DC-DS- XML – vyjádření metadat pomocí XML formátu, podporuje všechny možnosti popisné množiny tak, jak je popsána abstraktním modelem Dublin Core Metadata Initiative&lt;br /&gt;
- DC – RDF vyjádření metadat pomocí Resource Description Framework&lt;br /&gt;
- Abstraktní model DCMI – dokument z roku 2005, vyjadřující abstraktní syntaxi pro metadatové záznamy&amp;lt;ref&amp;gt;ŠEVČÍK, Petr. Základní nástroje vytváření webových aplikací [online]. Praha, 2009 [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/20046_zakladni_nastroje_vytvareni_webovych_aplikaci. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Otakar Pinkas.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dubline Core Metadata Initiative ==&lt;br /&gt;
Neboli DCMI, je organizace podporující inovace v designu metadat a osvědčených postupů napříč metadaty. Organizace je otevřená a je možné do ní vstoupit díky placenému členství.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aktivity:''' &lt;br /&gt;
-	Práce na architektuře a modelování&lt;br /&gt;
-	diskuse a spolupráce v komunitách DCMI a DCMI Task Groups&lt;br /&gt;
-	pořádání globálních konferencí, setkání a workshopů&lt;br /&gt;
-	vzdělávací úsilí na podporu širokého přijetí standardů metadat a osvědčených postupů&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Principy:'''&lt;br /&gt;
-	Otevřené budování konsenzu&lt;br /&gt;
-	Mezinárodní dosah a zapojení se&lt;br /&gt;
-	Neutralita účelů a obchodních modelů&lt;br /&gt;
-	Neutralita technologie&lt;br /&gt;
-	Křížové disciplinární zaměření &amp;lt;ref&amp;gt;About DCMI. Dibline Core Metadata Initiative [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné z: https://dublincore.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Creative_Commons&amp;diff=68996</id>
		<title>Creative Commons</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Creative_Commons&amp;diff=68996"/>
		<updated>2021-12-26T18:26:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Creative Commons je známá americká nezisková organizace, která zjednodušuje překonávání právních překážek, které mohou vzniknout při sdílení znalostí a kreativity při řešení naléhavých problémů světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;What we do. Https://creativecommons.org/ [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Creative Commons je označení pro soubor veřejných licencí, díky nimž jsou dostupné nové možnosti vyskytující se v oblasti publikování [[Autorské dílo|autorských děl]]. Přesněji řečeno mají za úkol posilovat pozici autora při rozhodování, za jakých podmínek bude dílo veřejně zpřístupněno. Jejich princip spočívá na tom, že autor prostřednictvím Creative Commons nabízí libovolnému počtu potenciálních uživatelů licenční smlouvu. Na základě této smlouvy následně poskytuje svá práva k dílu a jiná si sám vyhrazuje. Creative Commons jsou jakousi „nadstavbou“ pro [[autorské právo]] a vychází proto z [[Občanský zákoník|občanského zákoníku]], konkrétně z § 2358 – 2389 Zákona č. 89/2012 Sb.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licence Creative Commons jsou uživatelsky oblíbené. Je to díky mezinárodní srozumitelnosti, která byla umocněna díky vytvoření nové verze 4.0. Zde byly představeny nové licenční podmínky, které jsou přehledně a srozumitelně graficky vyjádřeny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Creative Commons. Creative Commons [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/uvod/&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik organizace Creative Commons==&lt;br /&gt;
Samotná organizace vznikla v roce 2001 v USA, s cílem zjednodušit a maximalizovat sdílení, digitální kreativitu a inovace. Svou činnost zveřejnila poprvé v roce 2002, kdy představila veřejnosti k užívání první sadu licencí Creative Commons, tedy verzi 1.0.  V prvním roce bylo licencí na díla použito cca 1 milion. V dalších letech se použití mnohonásobně zvětšilo. Licenci využívá mnoho známých organizací, například [[Wikipedia]], [[Youtube]] nebo i webová stránka Celní správy České republiky. V současné době má organizace Creative Commons má přes sto poboček ve více než sedmdesáti státech.&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKOVÁ, Lucie. Licence Creative Commons v českém právním řádu [online]. Brno, 2014 [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/cwb6n/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Matěj MYŠKA.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činnost organizace Creative Commons==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Share More with Creative Commons.gif|náhled|Logo]]&lt;br /&gt;
Americká nezisková organizace Creative Commons plní mnoho funkcí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Poskytují každé osobě a organizaci na světě bezplatný, jednoduchý a standardizovaný způsob udělování autorských práv pro kreativní a akademická díla; zajistit správné přiřazení; a umožnit ostatním kopírovat, distribuovat a používat tato díla&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Spolupracují s hlavními institucemi a vládami na vytváření, přijímání a implementaci otevřených licencí a zajišťování správného používání licencí  a obsahu s licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podporuje CC Global Network, komunitní iniciativu, která se snaží zvýšit objem, šíři a kvalitu veřejně dostupných znalostí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vytváří program, který vyzývá organizace po celém světě, aby v boji proti pandemii COVID-19 volně zpřístupnily své patenty a autorská práva&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vyvíjí technologii, jako je CC Search, která usnadňuje objevování a používání materiálů s otevřenou licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Nabízí certifikát Creative Commons, tedy hloubkový kurz pro zájemce o to stát se odborníky na vytváření děl s otevřenou licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Pořádají CC Summit, každoroční událost, která spojuje mezinárodní skupinu pedagogů, umělců, technologů, právních expertů a aktivistů s cílem propagovat sílu otevřeného licencování a globálního přístupu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podporují globální komunity Open Education a GLAM  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Využití v praxi==&lt;br /&gt;
Licence Creative Commons je vhodná pro každého tvůrce, bez ohledu na to, jakého druhu je vytvořené dílo. Díky využití licence Creative Commons může další člověk mohl pokračovat v rozšíření díla, například přeložit, zlepšit, použít ve škole, přehrát v rozhlase či nechat otisknout do tisku. Výhodou je, že dílo zůstane přisouzeno tvůrci, ale bude moci podstoupit vývoj a stát se lepším, rozšířenějším.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
==Licence==&lt;br /&gt;
Existuje šest licenčních prvků a každý obsahuje pevně dané prvky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Licenční prvky===&lt;br /&gt;
Tyto prvky vysvětlují vůli autora, který jejich prostřednictvím uživateli stanovuje, v jakém rozmezí je oprávněn s dílem nakládat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo dále šířit (share)&lt;br /&gt;
*Právo dílo upravovat (Remix)&lt;br /&gt;
*Uveďte autora (Attribution)&lt;br /&gt;
*Zachovejte licenci (Share Alike)&lt;br /&gt;
*Neužívejte dílo komerčně (Noncommerial)&lt;br /&gt;
*Nezasahuje do díla (No Derivatives)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Typy licencí===&lt;br /&gt;
Licence jsou kombinací licenčních prvků. Liší se dle různě odstupňovaných převedených a vyhrazených práv autora k jeho dílu. Všechny typy licencí mají společné vlastnosti. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''BY (Uveďte autora)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Creative commons license spectrum spanish.svg|náhled|Licence|338x338pixelů]]&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''BY-SA (Uveďte autora - Zachovejte licenci)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, zachovejte licenci &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''BY-ND (Uveďte autora - Nezasahuje do díla)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, nezasahuje do díla &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''BY-NC (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''BY-NC-SA (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně - Zachovejte licenci)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně, zachovejte licenci &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''BY-NC-ND (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně - Nezasahuje do díla)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně, nezasahujte do díla&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit  &amp;lt;ref&amp;gt;Veřejné licence Creative Commons. MEFANET [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://portal.med.muni.cz/clanek-538-verejne-licence-creative-commons.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Autorský zákon a knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[https://creativecommons.org/ Creative Commons]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Autorská práva, Licence, Creative Commons&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Creative_Commons&amp;diff=68995</id>
		<title>Creative Commons</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Creative_Commons&amp;diff=68995"/>
		<updated>2021-12-26T18:18:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Creative Commons je známá americká nezisková organizace, která zjednodušuje překonávání právních překážek, které mohou vzniknout při sdílení znalostí a kreativity při řešení naléhavých problémů světa. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;What we do. Https://creativecommons.org/ [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Creative Commons je označení pro soubor veřejných licencí, díky nimž jsou dostupné nové možnosti vyskytující se v oblasti publikování [[Autorské dílo|autorských děl]]. Přesněji řečeno mají za úkol posilovat pozici autora při rozhodování, za jakých podmínek bude dílo veřejně zpřístupněno. Jejich princip spočívá na tom, že autor prostřednictvím Creative Commons nabízí libovolnému počtu potenciálních uživatelů licenční smlouvu. Na základě této smlouvy následně poskytuje svá práva k dílu a jiná si sám vyhrazuje. Creative Commons jsou jakousi „nadstavbou“ pro [[autorské právo]] a vychází proto z [[Občanský zákoník|občanského zákoníku]], konkrétně z § 2358 – 2389 Zákona č. 89/2012 Sb.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licence Creative Commons jsou uživatelsky oblíbené. Je to díky mezinárodní srozumitelnosti, která byla umocněna díky vytvoření nové verze 4.0. Zde byly představeny nové licenční podmínky, které jsou přehledně a srozumitelně graficky vyjádřeny. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Creative Commons. Creative Commons [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/uvod/&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik organizace Creative Commons==&lt;br /&gt;
Samotná organizace vznikla v roce 2001 v USA, s cílem zjednodušit a maximalizovat sdílení, digitální kreativitu a inovace. Svou činnost zveřejnila poprvé v roce 2002, kdy představila veřejnosti k užívání první sadu licencí Creative Commons, tedy verzi 1.0.  V prvním roce bylo licencí na díla použito cca 1 milion. V dalších letech se použití mnohonásobně zvětšilo. Licenci využívá mnoho známých organizací, například [[Wikipedia]], [[Youtube]] nebo i webová stránka Celní správy České republiky. V současné době má organizace Creative Commons má přes sto poboček ve více než sedmdesáti státech.&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKOVÁ, Lucie. Licence Creative Commons v českém právním řádu [online]. Brno, 2014 [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/cwb6n/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Matěj MYŠKA.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činnost organizace Creative Commons==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Share More with Creative Commons.gif|náhled|Logo]]&lt;br /&gt;
Americká nezisková organizace Creative Commons plní mnoho funkcí:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Poskytují každé osobě a organizaci na světě bezplatný, jednoduchý a standardizovaný způsob udělování autorských práv pro kreativní a akademická díla; zajistit správné přiřazení; a umožnit ostatním kopírovat, distribuovat a používat tato díla&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Spolupracují s hlavními institucemi a vládami na vytváření, přijímání a implementaci otevřených licencí a zajišťování správného používání licencí  a obsahu s licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podporuje CC Global Network, komunitní iniciativu, která se snaží zvýšit objem, šíři a kvalitu veřejně dostupných znalostí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vytváří program, který vyzývá organizace po celém světě, aby v boji proti pandemii COVID-19 volně zpřístupnily své patenty a autorská práva&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vyvíjí technologii, jako je CC Search, která usnadňuje objevování a používání materiálů s otevřenou licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Nabízí certifikát Creative Commons, tedy hloubkový kurz pro zájemce o to stát se odborníky na vytváření děl s otevřenou licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Pořádají CC Summit, každoroční událost, která spojuje mezinárodní skupinu pedagogů, umělců, technologů, právních expertů a aktivistů s cílem propagovat sílu otevřeného licencování a globálního přístupu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podporují globální komunity Open Education a GLAM  &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Využití v praxi==&lt;br /&gt;
Licence Creative Commons je vhodná pro každého tvůrce, bez ohledu na to, jakého druhu je vytvořené dílo. Díky využití licence Creative Commons může další člověk mohl pokračovat v rozšíření díla, například přeložit, zlepšit, použít ve škole, přehrát v rozhlase či nechat otisknout do tisku. Výhodou je, že dílo zůstane přisouzeno tvůrci, ale bude moci podstoupit vývoj a stát se lepším, rozšířenějším.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
==Licence==&lt;br /&gt;
Existuje šest licenčních prvků a každý obsahuje pevně dané prvky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Licenční prvky===&lt;br /&gt;
Tyto prvky vysvětlují vůli autora, který jejich prostřednictvím uživateli stanovuje, v jakém rozmezí je oprávněn s dílem nakládat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Právo dále šířit (share)&lt;br /&gt;
*Právo dílo upravovat (Remix)&lt;br /&gt;
*Uveďte autora (Attribution)&lt;br /&gt;
*Zachovejte licenci (Share Alike)&lt;br /&gt;
*Neužívejte dílo komerčně (Noncommerial)&lt;br /&gt;
*Nezasahuje do díla (No Derivatives)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Typy licencí===&lt;br /&gt;
Licence jsou kombinací licenčních prvků. Liší se dle různě odstupňovaných převedených a vyhrazených práv autora k jeho dílu. Všechny typy licencí mají společné vlastnosti. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''BY (Uveďte autora)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Creative commons license spectrum spanish.svg|náhled|Licence]]&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''BY-SA (Uveďte autora - Zachovejte licenci)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, zachovejte licenci &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''BY-ND (Uveďte autora - Nezasahuje do díla)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, nezasahuje do díla &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''BY-NC (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''BY-NC-SA (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně - Zachovejte licenci)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně, zachovejte licenci &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''BY-NC-ND (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně - Nezasahuje do díla)''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně, nezasahujte do díla&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit  &amp;lt;ref&amp;gt;Veřejné licence Creative Commons. MEFANET [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://portal.med.muni.cz/clanek-538-verejne-licence-creative-commons.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Autorský zákon a knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[https://creativecommons.org/ Creative Commons]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Autorská práva, Licence, Creative Commons&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Creative_Commons&amp;diff=68994</id>
		<title>Creative Commons</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Creative_Commons&amp;diff=68994"/>
		<updated>2021-12-26T18:08:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Creative Commons je známá americká nezisková organizace, která zjednodušuje překonávání právních překážek, které mohou vzniknout při sdílení znalostí a kreativity při řešení naléhavých problémů světa. &amp;lt;ref&amp;gt;What we do. Https://creativecommons.org/ [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Creative Commons je označení pro soubor veřejných licencí, díky nimž jsou dostupné nové možnosti vyskytující se v oblasti publikování autorských děl. Přesněji řečeno mají za úkol posilovat pozici autora při rozhodování, za jakých podmínek bude dílo veřejně zpřístupněno. Jejich princip spočívá na tom, že autor prostřednictvím Creative Commons nabízí libovolnému počtu potenciálních uživatelů licenční smlouvu. Na základě této smlouvy následně poskytuje svá práva k dílu a jiná si sám vyhrazuje. Creative Commons jsou jakousi „nadstavbou“ pro autorské právo a vychází proto z občanského zákoníku, konkrétně ze § 2358 – 2389 Zákona č. 89/2012 Sb.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licence Creative Commons jsou uživatelsky oblíbené. Je to díky mezinárodní srozumitelnosti, která byla umocněna díky vytvoření nové verze 4.0. Zde byly představeny nové licenční podmínky, které jsou přehledně a srozumitelně graficky vyjádřeny. &amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons. Creative Commons [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/uvod/&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik organizace Creative Commons==&lt;br /&gt;
Samotná organizace vznikla v roce 2001 v USA, s cílem zjednodušit a maximalizovat sdílení, digitální kreativitu a inovace. Svou činnost zveřejnila poprvé v roce 2002, kdy představila veřejnosti k užívání první sadu licencí Creative Commons, tedy verzi 1.0.  V prvním roce bylo licencí na díla použito cca 1 milion. V dalších letech se použití mnohonásobně zvětšilo. Licenci využívá mnoho známých organizací, například Wikipedia, Youtube nebo i webová stránka Celní správy České republiky. V současné době má organizace Creative Commons má přes sto poboček ve více než sedmdesáti státech.&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKOVÁ, Lucie. Licence Creative Commons v českém právním řádu [online]. Brno, 2014 [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/cwb6n/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Matěj MYŠKA.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činnost organizace Creative Commons==&lt;br /&gt;
Americká nezisková organizace Creative Commons plní mnoho funkcí:&lt;br /&gt;
-	Poskytují každé osobě a organizaci na světě bezplatný, jednoduchý a standardizovaný způsob udělování autorských práv pro kreativní a akademická díla; zajistit správné přiřazení; a umožnit ostatním kopírovat, distribuovat a používat tato díla&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Spolupracují s hlavními institucemi a vládami na vytváření, přijímání a implementaci otevřených licencí a zajišťování správného používání licencí  a obsahu s licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podporuje CC Global Network, komunitní iniciativu, která se snaží zvýšit objem, šíři a kvalitu veřejně dostupných znalostí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vytváří program, který vyzývá organizace po celém světě, aby v boji proti pandemii COVID-19 volně zpřístupnily své patenty a autorská práva&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vyvíjí technologii, jako je CC Search, která usnadňuje objevování a používání materiálů s otevřenou licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Nabízí certifikát Creative Commons, tedy hloubkový kurz pro zájemce o to stát se odborníky na vytváření děl s otevřenou licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Pořádají CC Summit, každoroční událost, která spojuje mezinárodní skupinu pedagogů, umělců, technologů, právních expertů a aktivistů s cílem propagovat sílu otevřeného licencování a globálního přístupu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podporují globální komunity Open Education a GLAM  &amp;lt;ref&amp;gt;What we do. Https://creativecommons.org/ [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Využití v praxi==&lt;br /&gt;
Licence Creative Commons je vhodná pro každého tvůrce, bez ohledu na to, jakého druhu je vytvořené dílo. Díky využití licence Creative Commons může další člověk mohl pokračovat v rozšíření díla, například přeložit, zlepšit, použít ve škole, přehrát v rozhlase či nechat otisknout do tisku. Výhodou je, že dílo zůstane přisouzeno tvůrci, ale bude moci podstoupit vývoj a stát se lepším, rozšířenějším.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons. Creative Commons [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/uvod/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
==Licence==&lt;br /&gt;
Existuje šest licenčních prvků a každý obsahuje pevně dané prvky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Licenční prvky===&lt;br /&gt;
Tyto prvky vysvětlují vůli autora, který jejich prostřednictvím uživateli stanovuje, v jakém rozmezí je oprávněn s dílem nakládat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právo dále šířit (share)&lt;br /&gt;
* Právo dílo upravovat (Remix)&lt;br /&gt;
*Uveďte autora (Attribution)&lt;br /&gt;
*Zachovejte licenci (Share Alike)&lt;br /&gt;
*Neužívejte dílo komerčně (Noncommerial)&lt;br /&gt;
*Nezasahuje do díla (No Derivatives)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Typy licencí===&lt;br /&gt;
Licence jsou kombinací licenčních prvků. Liší se dle různě odstupňovaných převedených a vyhrazených práv autora k jeho dílu. Všechny typy licencí mají společné vlastnosti. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''BY (Uveďte autora)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''BY-SA (Uveďte autora - Zachovejte licenci)''' &lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, zachovejte licenci &lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''BY-ND (Uveďte autora - Nezasahuje do díla)''' &lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, nezasahuje do díla &lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit&amp;lt;br&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
BY-NC (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně)&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně &lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''BY-NC-SA (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně - Zachovejte licenci)''' &lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně, zachovejte licenci &lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BY-NC-ND (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně - Nezasahuje do díla)''' &lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně, nezasahujte do díla&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit  &amp;lt;ref&amp;gt;Veřejné licence Creative Commons. MEFANET [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://portal.med.muni.cz/clanek-538-verejne-licence-creative-commons.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Creative_Commons&amp;diff=68993</id>
		<title>Creative Commons</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Creative_Commons&amp;diff=68993"/>
		<updated>2021-12-26T18:06:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Creative Commons je známá americká nezisková organizace, která zjednodušuje překonávání právních překážek, které mohou vzniknout při sdílení znalostí a kreativity při řešení naléhavých problémů světa. &amp;lt;ref&amp;gt;What we do. Https://creativecommons.org/ [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
Creative Commons je označení pro soubor veřejných licencí, díky nimž jsou dostupné nové možnosti vyskytující se v oblasti publikování autorských děl. Přesněji řečeno mají za úkol posilovat pozici autora při rozhodování, za jakých podmínek bude dílo veřejně zpřístupněno. Jejich princip spočívá na tom, že autor prostřednictvím Creative Commons nabízí libovolnému počtu potenciálních uživatelů licenční smlouvu. Na základě této smlouvy následně poskytuje svá práva k dílu a jiná si sám vyhrazuje. Creative Commons jsou jakousi „nadstavbou“ pro autorské právo a vychází proto z občanského zákoníku, konkrétně ze § 2358 – 2389 Zákona č. 89/2012 Sb.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licence Creative Commons jsou uživatelsky oblíbené. Je to díky mezinárodní srozumitelnosti, která byla umocněna díky vytvoření nové verze 4.0. Zde byly představeny nové licenční podmínky, které jsou přehledně a srozumitelně graficky vyjádřeny. &amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons. Creative Commons [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/uvod/&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik organizace Creative Commons==&lt;br /&gt;
Samotná organizace vznikla v roce 2001 v USA, s cílem zjednodušit a maximalizovat sdílení, digitální kreativitu a inovace. Svou činnost zveřejnila poprvé v roce 2002, kdy představila veřejnosti k užívání první sadu licencí Creative Commons, tedy verzi 1.0.  V prvním roce bylo licencí na díla použito cca 1 milion. V dalších letech se použití mnohonásobně zvětšilo. Licenci využívá mnoho známých organizací, například Wikipedia, Youtube nebo i webová stránka Celní správy České republiky. V současné době má organizace Creative Commons má přes sto poboček ve více než sedmdesáti státech.&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKOVÁ, Lucie. Licence Creative Commons v českém právním řádu [online]. Brno, 2014 [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/cwb6n/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Matěj MYŠKA.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Činnost organizace Creative Commons==&lt;br /&gt;
Americká nezisková organizace Creative Commons plní mnoho funkcí:&lt;br /&gt;
-	Poskytují každé osobě a organizaci na světě bezplatný, jednoduchý a standardizovaný způsob udělování autorských práv pro kreativní a akademická díla; zajistit správné přiřazení; a umožnit ostatním kopírovat, distribuovat a používat tato díla&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Spolupracují s hlavními institucemi a vládami na vytváření, přijímání a implementaci otevřených licencí a zajišťování správného používání licencí  a obsahu s licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podporuje CC Global Network, komunitní iniciativu, která se snaží zvýšit objem, šíři a kvalitu veřejně dostupných znalostí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vytváří program, který vyzývá organizace po celém světě, aby v boji proti pandemii COVID-19 volně zpřístupnily své patenty a autorská práva&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Vyvíjí technologii, jako je CC Search, která usnadňuje objevování a používání materiálů s otevřenou licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Nabízí certifikát Creative Commons, tedy hloubkový kurz pro zájemce o to stát se odborníky na vytváření děl s otevřenou licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Pořádají CC Summit, každoroční událost, která spojuje mezinárodní skupinu pedagogů, umělců, technologů, právních expertů a aktivistů s cílem propagovat sílu otevřeného licencování a globálního přístupu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Podporují globální komunity Open Education a GLAM  &amp;lt;ref&amp;gt;What we do. Https://creativecommons.org/ [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==Využití v praxi==&lt;br /&gt;
Licence Creative Commons je vhodná pro každého tvůrce, bez ohledu na to, jakého druhu je vytvořené dílo. Díky využití licence Creative Commons může další člověk mohl pokračovat v rozšíření díla, například přeložit, zlepšit, použít ve škole, přehrát v rozhlase či nechat otisknout do tisku. Výhodou je, že dílo zůstane přisouzeno tvůrci, ale bude moci podstoupit vývoj a stát se lepším, rozšířenějším.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons. Creative Commons [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/uvod/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
==Licence==&lt;br /&gt;
Existuje šest licenčních prvků a každý obsahuje pevně dané prvky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Licenční prvky===&lt;br /&gt;
Tyto prvky vysvětlují vůli autora, který jejich prostřednictvím uživateli stanovuje, v jakém rozmezí je oprávněn s dílem nakládat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právo dále šířit (share)&lt;br /&gt;
* Právo dílo upravovat (Remix)&lt;br /&gt;
*Uveďte autora (Attribution)&lt;br /&gt;
*Zachovejte licenci (Share Alike)&lt;br /&gt;
*Neužívejte dílo komerčně (Noncommerial)&lt;br /&gt;
*Nezasahuje do díla (No Derivatives)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Typy licencí===&lt;br /&gt;
Licence jsou kombinací licenčních prvků. Liší se dle různě odstupňovaných převedených a vyhrazených práv autora k jeho dílu. Všechny typy licencí mají společné vlastnosti. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''BY (Uveďte autora)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Povinnosti: uveďte autora&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''BY-SA (Uveďte autora - Zachovejte licenci)''' -Povinnosti: uveďte autora, zachovejte licenci - Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''BY-ND (Uveďte autora - Nezasahuje do díla)''' -	Povinnosti: uveďte autora, nezasahuje do díla -	Práva: právo dále šířit&amp;lt;br&amp;gt;  BY-NC (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně) -	Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně -	Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''BY-NC-SA (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně - Zachovejte licenci)''' -	Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně, zachovejte licenci -	Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BY-NC-ND (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně - Nezasahuje do díla)''' &lt;br /&gt;
-	Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně, nezasahujte do díla&lt;br /&gt;
-	Práva: právo dále šířit  &amp;lt;ref&amp;gt;Veřejné licence Creative Commons. MEFANET [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://portal.med.muni.cz/clanek-538-verejne-licence-creative-commons.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Creative_Commons&amp;diff=68992</id>
		<title>Creative Commons</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Creative_Commons&amp;diff=68992"/>
		<updated>2021-12-26T18:02:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: Založena nová stránka s textem „Creative Commons je známá americká nezisková organizace, která zjednodušuje překonávání právních překážek, které mohou vzniknout při sdíl…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Creative Commons je známá americká nezisková organizace, která zjednodušuje překonávání právních překážek, které mohou vzniknout při sdílení znalostí a kreativity při řešení naléhavých problémů světa. &amp;lt;ref&amp;gt;What we do. Https://creativecommons.org/ [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
Creative Commons je označení pro soubor veřejných licencí, díky nimž jsou dostupné nové možnosti vyskytující se v oblasti publikování autorských děl. Přesněji řečeno mají za úkol posilovat pozici autora při rozhodování, za jakých podmínek bude dílo veřejně zpřístupněno. Jejich princip spočívá na tom, že autor prostřednictvím Creative Commons nabízí libovolnému počtu potenciálních uživatelů licenční smlouvu. Na základě této smlouvy následně poskytuje svá práva k dílu a jiná si sám vyhrazuje. Creative Commons jsou jakousi „nadstavbou“ pro autorské právo a vychází proto z občanského zákoníku, konkrétně ze § 2358 – 2389 Zákona č. 89/2012 Sb.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Licence Creative Commons jsou uživatelsky oblíbené. Je to díky mezinárodní srozumitelnosti, která byla umocněna díky vytvoření nové verze 4.0. Zde byly představeny nové licenční podmínky, které jsou přehledně a srozumitelně graficky vyjádřeny. &amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons. Creative Commons [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/uvod/&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik organizace Creative Commons ==&lt;br /&gt;
Samotná organizace vznikla v roce 2001 v USA, s cílem zjednodušit a maximalizovat sdílení, digitální kreativitu a inovace. Svou činnost zveřejnila poprvé v roce 2002, kdy představila veřejnosti k užívání první sadu licencí Creative Commons, tedy verzi 1.0.  V prvním roce bylo licencí na díla použito cca 1 milion. V dalších letech se použití mnohonásobně zvětšilo. Licenci využívá mnoho známých organizací, například Wikipedia, Youtube nebo i webová stránka Celní správy České republiky. V současné době má organizace Creative Commons má přes sto poboček ve více než sedmdesáti státech.&amp;lt;ref&amp;gt;STRAKOVÁ, Lucie. Licence Creative Commons v českém právním řádu [online]. Brno, 2014 [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/cwb6n/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Matěj MYŠKA.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Činnost organizace Creative Commons ==&lt;br /&gt;
Americká nezisková organizace Creative Commons plní mnoho funkcí:&lt;br /&gt;
-	Poskytují každé osobě a organizaci na světě bezplatný, jednoduchý a standardizovaný způsob udělování autorských práv pro kreativní a akademická díla; zajistit správné přiřazení; a umožnit ostatním kopírovat, distribuovat a používat tato díla&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	Spolupracují s hlavními institucemi a vládami na vytváření, přijímání a implementaci otevřených licencí a zajišťování správného používání licencí  a obsahu s licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	Podporuje CC Global Network, komunitní iniciativu, která se snaží zvýšit objem, šíři a kvalitu veřejně dostupných znalostí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	Vytváří program, který vyzývá organizace po celém světě, aby v boji proti pandemii COVID-19 volně zpřístupnily své patenty a autorská práva&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	Vyvíjí technologii, jako je CC Search, která usnadňuje objevování a používání materiálů s otevřenou licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	Nabízí certifikát Creative Commons, tedy hloubkový kurz pro zájemce o to stát se odborníky na vytváření děl s otevřenou licencí&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	Pořádají CC Summit, každoroční událost, která spojuje mezinárodní skupinu pedagogů, umělců, technologů, právních expertů a aktivistů s cílem propagovat sílu otevřeného licencování a globálního přístupu&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
-	Podporují globální komunity Open Education a GLAM &amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;What we do. Https://creativecommons.org/ [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Využití v praxi ==&lt;br /&gt;
Licence Creative Commons je vhodná pro každého tvůrce, bez ohledu na to, jakého druhu je vytvořené dílo. Díky využití licence Creative Commons může další člověk mohl pokračovat v rozšíření díla, například přeložit, zlepšit, použít ve škole, přehrát v rozhlase či nechat otisknout do tisku. Výhodou je, že dílo zůstane přisouzeno tvůrci, ale bude moci podstoupit vývoj a stát se lepším, rozšířenějším.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons. Creative Commons [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/uvod/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
== Licence ==&lt;br /&gt;
Existuje šest licenčních prvků a každý obsahuje pevně dané prvky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Licenční prvky ===&lt;br /&gt;
Tyto prvky vysvětlují vůli autora, který jejich prostřednictvím uživateli stanovuje, v jakém rozmezí je oprávněn s dílem nakládat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* -	Právo dále šířit (share)&lt;br /&gt;
* -	Právo dílo upravovat (Remix)&lt;br /&gt;
* -	Uveďte autora (Attribution)&lt;br /&gt;
* -	Zachovejte licenci (Share Alike)&lt;br /&gt;
* -	Neužívejte dílo komerčně (Noncommerial)&lt;br /&gt;
* -	Nezasahuje do díla (No Derivatives)&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy licencí ===&lt;br /&gt;
Licence jsou kombinací licenčních prvků. Liší se dle různě odstupňovaných převedených a vyhrazených práv autora k jeho dílu. Všechny typy licencí mají společné vlastnosti. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BY (Uveďte autora)'''&lt;br /&gt;
-	Povinnosti: uveďte autora&lt;br /&gt;
-	Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BY-SA (Uveďte autora - Zachovejte licenci)'''&lt;br /&gt;
-	Povinnosti: uveďte autora, zachovejte licenci&lt;br /&gt;
-	Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BY-ND (Uveďte autora - Nezasahuje do díla)'''&lt;br /&gt;
-	Povinnosti: uveďte autora, nezasahuje do díla&lt;br /&gt;
-	Práva: právo dále šířit&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''&lt;br /&gt;
BY-NC (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně)''' &lt;br /&gt;
-	Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně&lt;br /&gt;
-	Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BY-NC-SA (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně - Zachovejte licenci)'''&lt;br /&gt;
-	Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně, zachovejte licenci&lt;br /&gt;
-	Práva: právo dále šířit, právo dílo upravovat&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''BY-NC-ND (Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně - Nezasahuje do díla)''' &lt;br /&gt;
-	Povinnosti: uveďte autora, neužívejte dílo komerčně, nezasahujte do díla&lt;br /&gt;
-	Práva: právo dále šířit  &amp;lt;ref&amp;gt;Veřejné licence Creative Commons. MEFANET [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://portal.med.muni.cz/clanek-538-verejne-licence-creative-commons.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Odkazy&lt;br /&gt;
Reference&lt;br /&gt;
Související články&lt;br /&gt;
Externí odkazy&lt;br /&gt;
Klíčová slova&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Instagram&amp;diff=68991</id>
		<title>Instagram</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Instagram&amp;diff=68991"/>
		<updated>2021-12-26T17:53:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
[[Soubor:Instagram-Icon.png|náhled|172x172pixelů|Logo]]&lt;br /&gt;
Instagram je bezplatnou [[Sociální síť|sociální sítí]], ke které je snadný přístup jak z chytrého mobilního telefonu nebo i z [[Počítač|počítače]]. Základním principem je snadné sdílení fotografií a videí mezi uživateli, kteří se “sledují” a následné reagování pomocí srdíčka, komentáře, sdílení nebo uložení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik==&lt;br /&gt;
Instagram byl založen na podzim roku 2010, pod názvem Instant Camera a Telegram. Tvůrci byli američtí podnikatelé, Kevin Systrom a Mike Krieger. Název měl za úkol být jednoduchý a co možná nejsnáze vyslovitelný, brzy se ale ujala zkratka IG. Zpočátku byl Instagram platformou pro sdílení fotografií a byla dostupná jen z App Storu, pro uživatele společnosti [[Apple]]. O dva roky později se ale dostala i do obchodu [[Google Play]] a byl tak umožněn přístup i uživatelům androidu. Již po třech měsících, kdy byl Instagram zveřejněn, jeho popularita rostla a počet registrovaných uživatelů čítal jeden milion. V roce 2020 Instagram využívalo 2 410 000 českých uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MALINOVÁ, Aneta. Osobnostní charakteristiky uživatelů sociální sítě Instagram [online]. Olomouc, 2020 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq44ye/37146198. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Daniel Dostál.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==První kroky nového uživatele==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Instagram screenshot.png|náhled|Přihlášení]]&lt;br /&gt;
Instagram jako sociální síť je možné navštěvovat prostřednictvím mobilní aplikace na mobilech a tabletech, ale je možné ji navštěvovat i skrz [[webový prohlížeč]] na počítači. Pokud se chce uživatel přidat na Instagram, je nutné si vytvořit uživatelský profil. Registrace je zdarma. Uživatel se může registrovat pomocí emailu, telefonního čísla, nebo [[Facebook|facebooku]]. Může si vytvořit vlastní přezdívku a heslo. Jedinou podmínkou pro registraci je věk uživatele, který musí být vyšší než 13 let.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté může uživatel přidávat své fotografie nebo videa, a vytvořit si svou vlastní instagramovou stránku. Výhodnou funkcí je i nastavení soukromí. Pokud nechceme, aby náš profil viděl každý, můžeme si nastavit soukromí na “Soukromý” - poté, když bude chtít někdo vidět náš profil, musí požádat o sledování. V tomto případě je pouze na nás, zda mu přístup povolíme. Pokud ale necháme profil “Veřejný” kdokoli si může fotografie prohlédnout a začít daný profil sledovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při přidávání fotografie nebo videa je možné pořídit záznam buď klasicky skrz aplikaci Fotoaparát, nebo fotit přímo Instagramem. Zde je ale diskuze o kvalitě pořízeného výstupu. Se záznamem je dále možné dále pracovat v obou případech. Je možné ho doupravit pomocí filtrů, které Instagram nabízí. Dále je možné napsat popisky, přidat [[Hashtag|hashtagy]] (aby došlo k propojení se stejně tematickými záznamy), označit polohu nebo další uživatele, popřípadě organizaci, se kterou uživatel spolupracuje. Pokud máme Instagramový profil propojený s Facebookem, [[Twitter|Twitterem]] nebo [[Tumblr]], můžeme ho zatržením odpovídající aplikace nechat sdílet i tam. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týká komunikace na Instagramu mezi uživateli, lze reagovat na přidané příspěvky, označením srdíčkem, komentářem, uložením nebo sdílením. Příspěvky se zobrazují na hlavní stránce, dle toho, jaké uživatele daná osoba sleduje. Podobně jako na Facebooku může interakce mezi uživateli probíhat i na soukromé úrovni ve zprávách. Je možné vytvářet také skupiny, kde mezi sebou může diskutovat více uživatelů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Instagram a marketing==&lt;br /&gt;
Instagram je díky své jednoduchosti, přehlednosti a dostupnosti skvělým marketingovým nástrojem. V současné době používá mnoho firem i jednotlivců Instagram k propagaci svých projektů. Základem je vytvořit kvalitní a především originální profil, který by přilákal potencionální zákazníky. Profil by měl působit věrohodně a nemělo by být opomenuto na profilovou fotografii, popis nebo odkaz na webové stránky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instagram nabízí také možnost získat větší dosah pomocí placených reklam. Díky tomuto prvku se tak příspěvek firmy může zobrazit i uživatelům, kteří daný profil nesledují. Nové sledující je možné si ale i zakoupit. Tento postup je často zavrhován - uživatelé nejsou aktivní a přinesou majiteli profilu pouze hezké číslo v profilu. Instagram se proti “nakupování sledujících” snaží bojovat. Další možností, jak povědomí o firmě zvýšit je spolupráce s dalšími profily, které mají vysoká čísla sledujících a jejich profily spadají do chtěné cílové skupiny. V tomto případě se vybraným uživatelům (např. bloggerům) poskytují vytvářené produkty výměnou za výstup v podobě reklamy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;KŠANDOVÁ, Markéta. Instagram jako prostředek komunikace [online]. Praha, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/49852_instagram-jako-prostredek-komunikace. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Markéta Kubálková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Instagram Filters 2011.jpg|náhled|Galerie filtrů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Měření účinnosti strategie na Instagramu===&lt;br /&gt;
Aby byla marketingová strategie úspěšná, je potřeba měřit její účinnost. To je možné podle čtyř metrik, které představil P. Patterson:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Počet srdíček, komentářů a “engagement rate” u příspěvku''' - je možné využít různé aplikace, nebo sečíst reakce u příspěvku a vydělit počtem sledujících&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza hashtagů''' - využívání hashtagů je základním úspěchem na Instagramu, je tedy důležité sledovat, jaké hashtagy jsou nejvíce využívané&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza “Followers”''' - počet sledujících by se měl průběžně zvyšovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza sdíleného obsahu''' - sledování, které příspěvky mají nejvyšší úspěšnost, a následně na to nastavit obsah dalších příspěvků &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pojmy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Follower (sledující)''' - označení pro člověka, kterého zaujal náš profil a chce si nechat zobrazovat příspěvky na své hlavní stránce, aby na ně mohl reagovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Hashtag''' - prvek, který byl poprvé představen v roce 2007 na sociální síti Twitter. Jedná se frázi nebo slovo, které před sebou obsahuje znak #. Zjednodušeně, hashtag je klíčové slovo, díky kterému je možné si zobrazit obsahově podobné příspěvky.  &amp;lt;ref&amp;gt;KAMENÍČEK, Petr. Sociální síť Instagram jako komunikační nástroj [online]. Brno, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/xiqap/Bakalarska_prace_Kamenicek.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Zdeněk Záhora.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Sociální sítě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[https://www.instagram.com/ Instagram]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Instagram, Sociální síť, Internet, Hashtag&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Instagram&amp;diff=68990</id>
		<title>Instagram</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Instagram&amp;diff=68990"/>
		<updated>2021-12-26T17:49:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
[[Soubor:Instagram-Icon.png|náhled|172x172pixelů|Logo]]&lt;br /&gt;
Instagram je bezplatnou sociální sítí, ke které je snadný přístup jak z chytrého mobilního telefonu nebo i z počítače. Základním principem je snadné sdílení fotografií a videí mezi uživateli, kteří se “sledují” a následné reagování pomocí srdíčka, komentáře, sdílení nebo uložení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik==&lt;br /&gt;
Instagram byl založen na podzim roku 2010, pod názvem Instant Camera a Telegram. Tvůrci byli američtí podnikatelé, Kevin Systrom a Mike Krieger. Název měl za úkol být jednoduchý a co možná nejsnáze vyslovitelný, brzy se ale ujala zkratka IG. Zpočátku byl Instagram platformou pro sdílení fotografií a byla dostupná jen z App Storu, pro uživatele společnosti Apple. O dva roky později se ale dostala i do obchodu Google Play a byl tak umožněn přístup i uživatelům androidu. Již po třech měsících, kdy byl Instagram zveřejněn, jeho popularita rostla a počet registrovaných uživatelů čítal jeden milion. V roce 2020 Instagram využívalo 2 410 000 českých uživatelů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MALINOVÁ, Aneta. Osobnostní charakteristiky uživatelů sociální sítě Instagram [online]. Olomouc, 2020 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq44ye/37146198. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Daniel Dostál.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==První kroky nového uživatele==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Instagram screenshot.png|náhled|Přihlášení]]&lt;br /&gt;
Instagram jako sociální síť je možné navštěvovat prostřednictvím mobilní aplikace na mobilech a tabletech, ale je možné ji navštěvovat i skrz webový prohlížeč na počítači. Pokud se chce uživatel přidat na Instagram, je nutné si vytvořit uživatelský profil. Registrace je zdarma. Uživatel se může registrovat pomocí emailu, telefonního čísla, nebo facebooku. Může si vytvořit vlastní přezdívku a heslo. Jedinou podmínkou pro registraci je věk uživatele, který musí být vyšší než 13 let.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté může uživatel přidávat své fotografie nebo videa, a vytvořit si svou vlastní instagramovou stránku. Výhodnou funkcí je i nastavení soukromí. Pokud nechceme, aby náš profil viděl každý, můžeme si nastavit soukromí na “Soukromý” - poté, když bude chtít někdo vidět náš profil, musí požádat o sledování. V tomto případě je pouze na nás, zda mu přístup povolíme. Pokud ale necháme profil “Veřejný” kdokoli si může fotografie prohlédnout a začít daný profil sledovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při přidávání fotografie nebo videa je možné pořídit záznam buď klasicky skrz aplikaci Fotoaparát, nebo fotit přímo Instagramem. Zde je ale diskuze o kvalitě pořízeného výstupu. Se záznamem je dále možné dále pracovat v obou případech. Je možné ho doupravit pomocí filtrů, které Instagram nabízí. Dále je možné napsat popisky, přidat hashtagy (aby došlo k propojení se stejně tematickými záznamy), označit polohu nebo další uživatele, popřípadě organizaci, se kterou uživatel spolupracuje. Pokud máme Instagramový profil propojený s Facebookem, Twitterem nebo Tumblr, můžeme ho zatržením odpovídající aplikace nechat sdílet i tam. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týká komunikace na Instagramu mezi uživateli, lze reagovat na přidané příspěvky, označením srdíčkem, komentářem, uložením nebo sdílením. Příspěvky se zobrazují na hlavní stránce, dle toho, jaké uživatele daná osoba sleduje. Podobně jako na Facebooku může interakce mezi uživateli probíhat i na soukromé úrovni ve zprávách. Je možné vytvářet také skupiny, kde mezi sebou může diskutovat více uživatelů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Instagram a marketing==&lt;br /&gt;
Instagram je díky své jednoduchosti, přehlednosti a dostupnosti skvělým marketingovým nástrojem. V současné době používá mnoho firem i jednotlivců Instagram k propagaci svých projektů. Základem je vytvořit kvalitní a především originální profil, který by přilákal potencionální zákazníky. Profil by měl působit věrohodně a nemělo by být opomenuto na profilovou fotografii, popis nebo odkaz na webové stránky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instagram nabízí také možnost získat větší dosah pomocí placených reklam. Díky tomuto prvku se tak příspěvek firmy může zobrazit i uživatelům, kteří daný profil nesledují. Nové sledující je možné si ale i zakoupit. Tento postup je často zavrhován - uživatelé nejsou aktivní a přinesou majiteli profilu pouze hezké číslo v profilu. Instagram se proti “nakupování sledujících” snaží bojovat. Další možností, jak povědomí o firmě zvýšit je spolupráce s dalšími profily, které mají vysoká čísla sledujících a jejich profily spadají do chtěné cílové skupiny. V tomto případě se vybraným uživatelům (např. bloggerům) poskytují vytvářené produkty výměnou za výstup v podobě reklamy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;KŠANDOVÁ, Markéta. Instagram jako prostředek komunikace [online]. Praha, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/49852_instagram-jako-prostredek-komunikace. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Markéta Kubálková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Instagram Filters 2011.jpg|náhled|Galerie filtrů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Měření účinnosti strategie na Instagramu===&lt;br /&gt;
Aby byla marketingová strategie úspěšná, je potřeba měřit její účinnost. To je možné podle čtyř metrik, které představil P. Patterson:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Počet srdíček, komentářů a “engagement rate” u příspěvku''' - je možné využít různé aplikace, nebo sečíst reakce u příspěvku a vydělit počtem sledujících&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza hashtagů''' - využívání hashtagů je základním úspěchem na Instagramu, je tedy důležité sledovat, jaké hashtagy jsou nejvíce využívané&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza “Followers”''' - počet sledujících by se měl průběžně zvyšovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza sdíleného obsahu''' - sledování, které příspěvky mají nejvyšší úspěšnost, a následně na to nastavit obsah dalších příspěvků &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pojmy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Follower (sledující)''' - označení pro člověka, kterého zaujal náš profil a chce si nechat zobrazovat příspěvky na své hlavní stránce, aby na ně mohl reagovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Hashtag''' - prvek, který byl poprvé představen v roce 2007 na sociální síti Twitter. Jedná se frázi nebo slovo, které před sebou obsahuje znak #. Zjednodušeně, hashtag je klíčové slovo, díky kterému je možné si zobrazit obsahově podobné příspěvky.  &amp;lt;ref&amp;gt;KAMENÍČEK, Petr. Sociální síť Instagram jako komunikační nástroj [online]. Brno, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/xiqap/Bakalarska_prace_Kamenicek.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Zdeněk Záhora.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Sociální sítě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
[https://www.instagram.com/ Instagram]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Instagram, Sociální síť, Internet, Hashtag&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Instagram&amp;diff=68989</id>
		<title>Instagram</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Instagram&amp;diff=68989"/>
		<updated>2021-12-26T17:44:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Instagram je bezplatnou sociální sítí, ke které je snadný přístup jak z chytrého mobilního telefonu nebo i z počítače. Základním principem je snadné sdílení fotografií a videí mezi uživateli, kteří se “sledují” a následné reagování pomocí srdíčka, komentáře, sdílení nebo uložení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik==&lt;br /&gt;
Instagram byl založen na podzim roku 2010, pod názvem Instant Camera a Telegram. Tvůrci byli američtí podnikatelé, Kevin Systrom a Mike Krieger. Název měl za úkol být jednoduchý a co možná nejsnáze vyslovitelný, brzy se ale ujala zkratka IG. Zpočátku byl Instagram platformou pro sdílení fotografií a byla dostupná jen z App Storu, pro uživatele společnosti Apple. O dva roky později se ale dostala i do obchodu Google Play a byl tak umožněn přístup i uživatelům androidu. Již po třech měsících, kdy byl Instagram zveřejněn, jeho popularita rostla a počet registrovaných uživatelů čítal jeden milion. V roce 2020 Instagram využívalo 2 410 000 českých uživatelů.&amp;lt;ref&amp;gt;MALINOVÁ, Aneta. Osobnostní charakteristiky uživatelů sociální sítě Instagram [online]. Olomouc, 2020 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq44ye/37146198. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Daniel Dostál.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==První kroky nového uživatele==&lt;br /&gt;
Instagram jako sociální síť je možné navštěvovat prostřednictvím mobilní aplikace na mobilech a tabletech, ale je možné ji navštěvovat i skrz webový prohlížeč na počítači. Pokud se chce uživatel přidat na Instagram, je nutné si vytvořit uživatelský profil. Registrace je zdarma. Uživatel se může registrovat pomocí emailu, telefonního čísla, nebo facebooku. Může si vytvořit vlastní přezdívku a heslo. Jedinou podmínkou pro registraci je věk uživatele, který musí být vyšší než 13 let.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté může uživatel přidávat své fotografie nebo videa, a vytvořit si svou vlastní instagramovou stránku. Výhodnou funkcí je i nastavení soukromí. Pokud nechceme, aby náš profil viděl každý, můžeme si nastavit soukromí na “Soukromý” - poté, když bude chtít někdo vidět náš profil, musí požádat o sledování. V tomto případě je pouze na nás, zda mu přístup povolíme. Pokud ale necháme profil “Veřejný” kdokoli si může fotografie prohlédnout a začít daný profil sledovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při přidávání fotografie nebo videa je možné pořídit záznam buď klasicky skrz aplikaci Fotoaparát, nebo fotit přímo Instagramem. Zde je ale diskuze o kvalitě pořízeného výstupu. Se záznamem je dále možné dále pracovat v obou případech. Je možné ho doupravit pomocí filtrů, které Instagram nabízí. Dále je možné napsat popisky, přidat hashtagy (aby došlo k propojení se stejně tematickými záznamy), označit polohu nebo další uživatele, popřípadě organizaci, se kterou uživatel spolupracuje. Pokud máme Instagramový profil propojený s Facebookem, Twitterem nebo Tumblr, můžeme ho zatržením odpovídající aplikace nechat sdílet i tam. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týká komunikace na Instagramu mezi uživateli, lze reagovat na přidané příspěvky, označením srdíčkem, komentářem, uložením nebo sdílením. Příspěvky se zobrazují na hlavní stránce, dle toho, jaké uživatele daná osoba sleduje. Podobně jako na Facebooku může interakce mezi uživateli probíhat i na soukromé úrovni ve zprávách. Je možné vytvářet také skupiny, kde mezi sebou může diskutovat více uživatelů. &amp;lt;ref&amp;gt;MALINOVÁ, Aneta. Osobnostní charakteristiky uživatelů sociální sítě Instagram [online]. Olomouc, 2020 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq44ye/37146198. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Daniel Dostál.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Instagram a marketing==&lt;br /&gt;
Instagram je díky své jednoduchosti, přehlednosti a dostupnosti skvělým marketingovým nástrojem. V současné době používá mnoho firem i jednotlivců Instagram k propagaci svých projektů. Základem je vytvořit kvalitní a především originální profil, který by přilákal potencionální zákazníky. Profil by měl působit věrohodně a nemělo by být opomenuto na profilovou fotografii, popis nebo odkaz na webové stránky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instagram nabízí také možnost získat větší dosah pomocí placených reklam. Díky tomuto prvku se tak příspěvek firmy může zobrazit i uživatelům, kteří daný profil nesledují. Nové sledující je možné si ale i zakoupit. Tento postup je často zavrhován - uživatelé nejsou aktivní a přinesou majiteli profilu pouze hezké číslo v profilu. Instagram se proti “nakupování sledujících” snaží bojovat. Další možností, jak povědomí o firmě zvýšit je spolupráce s dalšími profily, které mají vysoká čísla sledujících a jejich profily spadají do chtěné cílové skupiny. V tomto případě se vybraným uživatelům (např. bloggerům) poskytují vytvářené produkty výměnou za výstup v podobě reklamy.&amp;lt;ref&amp;gt;KŠANDOVÁ, Markéta. Instagram jako prostředek komunikace [online]. Praha, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/49852_instagram-jako-prostredek-komunikace. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Markéta Kubálková.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Měření účinnosti strategie na Instagramu===&lt;br /&gt;
Aby byla marketingová strategie úspěšná, je potřeba měřit její účinnost. To je možné podle čtyř metrik, které představil P. Patterson:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Počet srdíček, komentářů a “engagement rate” u příspěvku''' - je možné využít různé aplikace, nebo sečíst reakce u příspěvku a vydělit počtem sledujících&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Analýza hashtagů''' - využívání hashtagů je základním úspěchem na Instagramu, je tedy důležité sledovat, jaké hashtagy jsou nejvíce využívané &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Analýza “Followers”''' - počet sledujících by se měl průběžně zvyšovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Analýza sdíleného obsahu''' - sledování, které příspěvky mají nejvyšší úspěšnost, a následně na to nastavit obsah dalších příspěvků &amp;lt;ref&amp;gt;KŠANDOVÁ, Markéta. Instagram jako prostředek komunikace [online]. Praha, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/49852_instagram-jako-prostredek-komunikace. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Markéta Kubálková.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pojmy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Follower (sledující)''' - označení pro člověka, kterého zaujal náš profil a chce si nechat zobrazovat příspěvky na své hlavní stránce, aby na ně mohl reagovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hashtag''' - prvek, který byl poprvé představen v roce 2007 na sociální síti Twitter. Jedná se frázi nebo slovo, které před sebou obsahuje znak #. Zjednodušeně, hashtag je klíčové slovo, díky kterému je možné si zobrazit obsahově podobné příspěvky.  &amp;lt;ref&amp;gt;KAMENÍČEK, Petr. Sociální síť Instagram jako komunikační nástroj [online]. Brno, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/xiqap/Bakalarska_prace_Kamenicek.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Zdeněk Záhora.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Instagram&amp;diff=68988</id>
		<title>Instagram</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Instagram&amp;diff=68988"/>
		<updated>2021-12-26T17:39:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Instagram je bezplatnou sociální sítí, ke které je snadný přístup jak z chytrého mobilního telefonu nebo i z počítače. Základním principem je snadné sdílení fotografií a videí mezi uživateli, kteří se “sledují” a následné reagování pomocí srdíčka, komentáře, sdílení nebo uložení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vznik==&lt;br /&gt;
Instagram byl založen na podzim roku 2010, pod názvem Instant Camera a Telegram. Tvůrci byli američtí podnikatelé, Kevin Systrom a Mike Krieger. Název měl za úkol být jednoduchý a co možná nejsnáze vyslovitelný, brzy se ale ujala zkratka IG. Zpočátku byl Instagram platformou pro sdílení fotografií a byla dostupná jen z App Storu, pro uživatele společnosti Apple. O dva roky později se ale dostala i do obchodu Google Play a byl tak umožněn přístup i uživatelům androidu. Již po třech měsících, kdy byl Instagram zveřejněn, jeho popularita rostla a počet registrovaných uživatelů čítal jeden milion. V roce 2020 Instagram využívalo 2 410 000 českých uživatelů.&amp;lt;ref&amp;gt;MALINOVÁ, Aneta. Osobnostní charakteristiky uživatelů sociální sítě Instagram [online]. Olomouc, 2020 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq44ye/37146198. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Daniel Dostál.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==První kroky nového uživatele==&lt;br /&gt;
Instagram jako sociální síť je možné navštěvovat prostřednictvím mobilní aplikace na mobilech a tabletech, ale je možné ji navštěvovat i skrz webový prohlížeč na počítači. Pokud se chce uživatel přidat na Instagram, je nutné si vytvořit uživatelský profil. Registrace je zdarma. Uživatel se může registrovat pomocí emailu, telefonního čísla, nebo facebooku. Může si vytvořit vlastní přezdívku a heslo. Jedinou podmínkou pro registraci je věk uživatele, který musí být vyšší než 13 let.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté může uživatel přidávat své fotografie nebo videa, a vytvořit si svou vlastní instagramovou stránku. Výhodnou funkcí je i nastavení soukromí. Pokud nechceme, aby náš profil viděl každý, můžeme si nastavit soukromí na “Soukromý” - poté, když bude chtít někdo vidět náš profil, musí požádat o sledování. V tomto případě je pouze na nás, zda mu přístup povolíme. Pokud ale necháme profil “Veřejný” kdokoli si může fotografie prohlédnout a začít daný profil sledovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při přidávání fotografie nebo videa je možné pořídit záznam buď klasicky skrz aplikaci Fotoaparát, nebo fotit přímo Instagramem. Zde je ale diskuze o kvalitě pořízeného výstupu. Se záznamem je dále možné dále pracovat v obou případech. Je možné ho doupravit pomocí filtrů, které Instagram nabízí. Dále je možné napsat popisky, přidat hashtagy (aby došlo k propojení se stejně tematickými záznamy), označit polohu nebo další uživatele, popřípadě organizaci, se kterou uživatel spolupracuje. Pokud máme Instagramový profil propojený s Facebookem, Twitterem nebo Tumblr, můžeme ho zatržením odpovídající aplikace nechat sdílet i tam. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týká komunikace na Instagramu mezi uživateli, lze reagovat na přidané příspěvky, označením srdíčkem, komentářem, uložením nebo sdílením. Příspěvky se zobrazují na hlavní stránce, dle toho, jaké uživatele daná osoba sleduje. Podobně jako na Facebooku může interakce mezi uživateli probíhat i na soukromé úrovni ve zprávách. Je možné vytvářet také skupiny, kde mezi sebou může diskutovat více uživatelů. &amp;lt;ref&amp;gt;MALINOVÁ, Aneta. Osobnostní charakteristiky uživatelů sociální sítě Instagram [online]. Olomouc, 2020 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq44ye/37146198. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Daniel Dostál.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Instagram a marketing==&lt;br /&gt;
Instagram je díky své jednoduchosti, přehlednosti a dostupnosti skvělým marketingovým nástrojem. V současné době používá mnoho firem i jednotlivců Instagram k propagaci svých projektů. Základem je vytvořit kvalitní a především originální profil, který by přilákal potencionální zákazníky. Profil by měl působit věrohodně a nemělo by být opomenuto na profilovou fotografii, popis nebo odkaz na webové stránky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instagram nabízí také možnost získat větší dosah pomocí placených reklam. Díky tomuto prvku se tak příspěvek firmy může zobrazit i uživatelům, kteří daný profil nesledují. Nové sledující je možné si ale i zakoupit. Tento postup je často zavrhován - uživatelé nejsou aktivní a přinesou majiteli profilu pouze hezké číslo v profilu. Instagram se proti “nakupování sledujících” snaží bojovat. Další možností, jak povědomí o firmě zvýšit je spolupráce s dalšími profily, které mají vysoká čísla sledujících a jejich profily spadají do chtěné cílové skupiny. V tomto případě se vybraným uživatelům (např. bloggerům) poskytují vytvářené produkty výměnou za výstup v podobě reklamy.&amp;lt;ref&amp;gt;KŠANDOVÁ, Markéta. Instagram jako prostředek komunikace [online]. Praha, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/49852_instagram-jako-prostredek-komunikace. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Markéta Kubálková.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
===Měření účinnosti strategie na Instagramu===&lt;br /&gt;
Aby byla marketingová strategie úspěšná, je potřeba měřit její účinnost. To je možné podle čtyř metrik, které představil P. Patterson:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Počet srdíček, komentářů a “engagement rate” u příspěvku''' - je možné využít různé aplikace, nebo sečíst reakce u příspěvku a vydělit počtem sledujících&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Analýza hashtagů''' - využívání hashtagů je základním úspěchem na Instagramu, je tedy důležité sledovat, jaké hashtagy jsou nejvíce využívané &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Analýza “Followers”''' - počet sledujících by se měl průběžně zvyšovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Analýza sdíleného obsahu''' - sledování, které příspěvky mají nejvyšší úspěšnost, a následně na to nastavit obsah dalších příspěvků &amp;lt;ref&amp;gt;KŠANDOVÁ, Markéta. Instagram jako prostředek komunikace [online]. Praha, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/49852_instagram-jako-prostredek-komunikace. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Markéta Kubálková.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pojmy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Follower (sledující)''' - označení pro člověka, kterého zaujal náš profil a chce si nechat zobrazovat příspěvky na své hlavní stránce, aby na ně mohl reagovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hashtag''' - prvek, který byl poprvé představen v roce 2007 na sociální síti Twitter. Jedná se frázi nebo slovo, které před sebou obsahuje znak #. Zjednodušeně, hashtag je klíčové slovo, díky kterému je možné si zobrazit obsahově podobné příspěvky.  &amp;lt;ref&amp;gt;KAMENÍČEK, Petr. Sociální síť Instagram jako komunikační nástroj [online]. Brno, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/xiqap/Bakalarska_prace_Kamenicek.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Zdeněk Záhora.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Instagram&amp;diff=68987</id>
		<title>Instagram</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Instagram&amp;diff=68987"/>
		<updated>2021-12-26T17:36:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: Založena nová stránka s textem „Instagram je bezplatnou sociální sítí, ke které je snadný přístup jak z chytrého mobilního telefonu nebo i z počítače. Základním principem j…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Instagram je bezplatnou sociální sítí, ke které je snadný přístup jak z chytrého mobilního telefonu nebo i z počítače. Základním principem je snadné sdílení fotografií a videí mezi uživateli, kteří se “sledují” a následné reagování pomocí srdíčka, komentáře, sdílení nebo uložení.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
Instagram byl založen na podzim roku 2010, pod názvem Instant Camera a Telegram. Tvůrci byli američtí podnikatelé, Kevin Systrom a Mike Krieger. Název měl za úkol být jednoduchý a co možná nejsnáze vyslovitelný, brzy se ale ujala zkratka IG. Zpočátku byl Instagram platformou pro sdílení fotografií a byla dostupná jen z App Storu, pro uživatele společnosti Apple. O dva roky později se ale dostala i do obchodu Google Play a byl tak umožněn přístup i uživatelům androidu. Již po třech měsících, kdy byl Instagram zveřejněn, jeho popularita rostla a počet registrovaných uživatelů čítal jeden milion. V roce 2020 Instagram využívalo 2 410 000 českých uživatelů.&amp;lt;ref&amp;gt;MALINOVÁ, Aneta. Osobnostní charakteristiky uživatelů sociální sítě Instagram [online]. Olomouc, 2020 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq44ye/37146198. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Daniel Dostál.&amp;lt;/ref&amp;gt;  &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== První kroky nového uživatele ==&lt;br /&gt;
Instagram jako sociální síť je možné navštěvovat prostřednictvím mobilní aplikace na mobilech a tabletech, ale je možné ji navštěvovat i skrz webový prohlížeč na počítači. Pokud se chce uživatel přidat na Instagram, je nutné si vytvořit uživatelský profil. Registrace je zdarma. Uživatel se může registrovat pomocí emailu, telefonního čísla, nebo facebooku. Může si vytvořit vlastní přezdívku a heslo. Jedinou podmínkou pro registraci je věk uživatele, který musí být vyšší než 13 let.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté může uživatel přidávat své fotografie nebo videa, a vytvořit si svou vlastní instagramovou stránku. Výhodnou funkcí je i nastavení soukromí. Pokud nechceme, aby náš profil viděl každý, můžeme si nastavit soukromí na “Soukromý” - poté, když bude chtít někdo vidět náš profil, musí požádat o sledování. V tomto případě je pouze na nás, zda mu přístup povolíme. Pokud ale necháme profil “Veřejný” kdokoli si může fotografie prohlédnout a začít daný profil sledovat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při přidávání fotografie nebo videa je možné pořídit záznam buď klasicky skrz aplikaci Fotoaparát, nebo fotit přímo Instagramem. Zde je ale diskuze o kvalitě pořízeného výstupu. Se záznamem je dále možné dále pracovat v obou případech. Je možné ho doupravit pomocí filtrů, které Instagram nabízí. Dále je možné napsat popisky, přidat hashtagy (aby došlo k propojení se stejně tematickými záznamy), označit polohu nebo další uživatele, popřípadě organizaci, se kterou uživatel spolupracuje. Pokud máme Instagramový profil propojený s Facebookem, Twitterem nebo Tumblr, můžeme ho zatržením odpovídající aplikace nechat sdílet i tam. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co se týká komunikace na Instagramu mezi uživateli, lze reagovat na přidané příspěvky, označením srdíčkem, komentářem, uložením nebo sdílením. Příspěvky se zobrazují na hlavní stránce, dle toho, jaké uživatele daná osoba sleduje. Podobně jako na Facebooku může interakce mezi uživateli probíhat i na soukromé úrovni ve zprávách. Je možné vytvářet také skupiny, kde mezi sebou může diskutovat více uživatelů. &amp;lt;ref&amp;gt;MALINOVÁ, Aneta. Osobnostní charakteristiky uživatelů sociální sítě Instagram [online]. Olomouc, 2020 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://theses.cz/id/nq44ye/37146198. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Daniel Dostál.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Instagram a marketing ==&lt;br /&gt;
Instagram je díky své jednoduchosti, přehlednosti a dostupnosti skvělým marketingovým nástrojem. V současné době používá mnoho firem i jednotlivců Instagram k propagaci svých projektů. Základem je vytvořit kvalitní a především originální profil, který by přilákal potencionální zákazníky. Profil by měl působit věrohodně a nemělo by být opomenuto na profilovou fotografii, popis nebo odkaz na webové stránky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Instagram nabízí také možnost získat větší dosah pomocí placených reklam. Díky tomuto prvku se tak příspěvek firmy může zobrazit i uživatelům, kteří daný profil nesledují. Nové sledující je možné si ale i zakoupit. Tento postup je často zavrhován - uživatelé nejsou aktivní a přinesou majiteli profilu pouze hezké číslo v profilu. Instagram se proti “nakupování sledujících” snaží bojovat. Další možností, jak povědomí o firmě zvýšit je spolupráce s dalšími profily, které mají vysoká čísla sledujících a jejich profily spadají do chtěné cílové skupiny. V tomto případě se vybraným uživatelům (např. bloggerům) poskytují vytvářené produkty výměnou za výstup v podobě reklamy.&amp;lt;ref&amp;gt;KŠANDOVÁ, Markéta. Instagram jako prostředek komunikace [online]. Praha, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/49852_instagram-jako-prostredek-komunikace. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Markéta Kubálková.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Měření účinnosti strategie na Instagramu ===&lt;br /&gt;
Aby byla marketingová strategie úspěšná, je potřeba měřit její účinnost. To je možné podle čtyř metrik, které představil P. Patterson:&lt;br /&gt;
•	Počet srdíček, komentářů a “engagement rate” u příspěvku&lt;br /&gt;
_ je možné využít různé aplikace, nebo sečíst reakce u příspěvku a vydělit počtem sledujících&lt;br /&gt;
•	Analýza hashtagů &lt;br /&gt;
_ využívání hashtagů je základním úspěchem na Instagramu, je tedy důležité sledovat, jaké hashtagy jsou nejvíce využívané &lt;br /&gt;
•	Analýza “Followers”&lt;br /&gt;
_ počet sledujících by se měl průběžně zvyšovat&lt;br /&gt;
•	Analýza sdíleného obsahu&lt;br /&gt;
_ sledování, které příspěvky mají nejvyšší úspěšnost, a následně na to nastavit obsah dalších příspěvků &amp;lt;ref&amp;gt;KŠANDOVÁ, Markéta. Instagram jako prostředek komunikace [online]. Praha, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://vskp.vse.cz/49852_instagram-jako-prostredek-komunikace. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Markéta Kubálková.&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pojmy ==&lt;br /&gt;
•	'''Follower (sledující)''' - označení pro člověka, kterého zaujal náš profil a chce si nechat zobrazovat příspěvky na své hlavní stránce, aby na ně mohl reagovat. &lt;br /&gt;
•	'''Hashtag''' - prvek, který byl poprvé představen v roce 2007 na sociální síti Twitter. Jedná se frázi nebo slovo, které před sebou obsahuje znak #. Zjednodušeně, hashtag je klíčové slovo, díky kterému je možné si zobrazit obsahově podobné příspěvky.  &amp;lt;ref&amp;gt;KAMENÍČEK, Petr. Sociální síť Instagram jako komunikační nástroj [online]. Brno, 2016 [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/xiqap/Bakalarska_prace_Kamenicek.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Zdeněk Záhora.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68827</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68827"/>
		<updated>2021-12-19T14:10:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Sociální komunikací''' může být nazváno sdělení, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Slovo [[Komunikace|komunikace]] pochází z latinského ''&amp;quot;communicare&amp;quot;'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' - spojování, sdělování. Termín komunikace má mnoho významů, jde o interdisciplinární pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] nelze sociální komunikaci zjednodušovat jen na komunikační akt mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. Zkušenosti, znalosti, prožitek, projev citu nebo umělecké [[Představivost|představivosti]] lze zaznamenat na hmotu (text) nebo do energie (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[Informační věda|informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení faktu, nebo myšlenky, které zvýší znalost příjemce a poznání jako smysl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''období řečové komunikace''' (před 90-40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
#'''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu (vznik písma před 5000 lety a [[Johannes Gutenberg|Gutenbergem]] zdokonalený [[Vývoj knihtisku|knihtisk]] v polovině 15. století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[Gramatika|gramatiku]], [[Syntaxe|syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
#'''období elektronické komunikace''' - objev elektřiny v polovině 18. stol., který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle toho, jaký mezi sebou mají účastníci komunikace vztah, rozlišujeme tři základní typy sociální komunikace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Intrapersonální komunikace]]''' - Při této komunikace komunikuje jedinec sám se sebou. Jedná se o dynamický otevřený komunikační systém, na jehož základě jedinec přebírá data, vyhodnocuje získané informace a připravuje se k rozhodnutí.&lt;br /&gt;
*'''Interpersonální komunikace -''' V této situaci je komunikující jedinec přímo spojen s dalším účastníkem (nebo účastníky) komunikačního procesu.&lt;br /&gt;
*'''Veřejná komunikace -''' Při veřejné komunikaci je sdělení předáváno veřejnosti, například čtenářům, posluchačům a divákům v nejširším slova smyslu. Důležité je ale uvědomit si, že znalost účastníků komunikace není ani vzájemná, ani individuální. &amp;lt;ref&amp;gt;Komunikace sociální. Sociologická encyklopedie [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Komunikace_soci%C3%A1ln%C3%AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''[[Masová komunikace]]''' - Jedná se o druh komunikace, která své sdělení předává široké veřejnosti. Vše probíhá pomocí prostředků jako je například rozhlas, televize, tisk a film. Tyto prostředky se nazývají prostředky masové komunikace, neboli masmédia. &amp;lt;ref&amp;gt;Komunikace masová. Sociologická encyklopedie [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Komunikace_masov%C3%A1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce lidské komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Informativní funkce''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit...&lt;br /&gt;
*'''Instruktážní funkce''' - navést, zasvětit, naučit, dát recept...&lt;br /&gt;
*'''Persvazivní funkce''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
*'''Funkce zábavní''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace ke komunikaci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace|Motivaci]] ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme atd. Vybíral uvádí tyto motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Motivace kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
*'''Motivace adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
*'''Motivace přesilová''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
*'''Motivace existenciální'''  – vyhnutí se [[Deprese|depresi]] a melancholii.&lt;br /&gt;
*'''Motivace požitkářská''' – odpočinout si, uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní složky sociální komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikátor''' - Jedná se o osobu, která dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikant''' - Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komuniké''' - Jedná se přímo o obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Kódování]]''' - Kódování je převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Sdělení''' - Obecně je to soustava symbolů, která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i [[neverbální komunikace|neverbálně]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Nosič''' - Jeho prostřednictvím dochází k přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk, technické komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.) nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Dekódování''' - Zpráva je dešifrována příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Zpětná vazba]]''' – Reakce na pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Komunikační šum|Šum]]''' - V komunikačním procesu se objevuje také existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Kontext -''' Prostředí, ve kterém probíhá výměna informací mezi komunikátorem a příjemcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Komunikační kanál]]''' - Komunikační kanál je způsob,  který zajišťuje plynulý přechod mezi komunikátorem a komunikantem. Například mluvidla, nebo gestikulace, ale také mobilní telefon. &amp;lt;ref&amp;gt;VACKOVÁ, Edita. Vliv moderních informačních a komunikačních technologií na komunikaci v organizaci [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-11-21]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Růžena Lukášová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Komunikační modely==&lt;br /&gt;
Existuje několik desítek komunikačních modelů, které lze využít v rámci komunikačního procesu. Každý má své výhody a nevýhody.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SLUKOVÁ, Petra Zia. Role informace a komunikace v organizaci. Diagnostické nástroje informačních a komunikačních procesů. Praha, 2012. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Richard Papík&amp;lt;/ref&amp;gt; Za zmínku stojí tyto tři nejznámější:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aristotelův model===&lt;br /&gt;
[[Aristoteles]] ve svém učení chápal komunikaci jako verbální aktivitu. Je při ní potřeba mluvčí a posluchač, přičemž se mluvčí snaží přemluvit posluchače. Tím tedy mluvčí dosáhne vlastního cíle, a to pomocí  taktické konstrukce argumentu a přednesu projevu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikaci Aristoteles popsal v termínech řečník (orator) či mluvčí, přednášející (speaker) sestavuje argument, který má být představen v projevu (speech) posluchačům (hearers, listeners), tedy publiku (audience). Mluvčí je zde chápán jako iniciátor celé komunikace, jeho promluva (komunikát) i posluchač (recipient) se objevují v každé další komunikační teorii, ale chápání čtvrtého elementu, tj. formy, se mění. Forma je výsledkem vlivu vzájemné kombinace předchozích tří prvků, ale zpětný vliv zde neplatí – forma působí pouze jednosměrně a neovlivňuje ostatní složky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aristoteles svůj komunikační model, který je považován za první „model sociální komunikace“ a za základ všech dalších komunikačních teorií, popsal v díle Rétorika. I přesto, že jako první vyčlenil a pojmenoval jednotlivé části komunikačního procesu, model stále nezohledňuje další okolnosti komunikačního procesu (jako např. jeho důsledky, vlivy, atd.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lasswellův model===&lt;br /&gt;
Lasswellův model je komunikační model z roku 1948 Haroldem Lasswellem, profesorem na Yale University. Tento model se snaží definovat komunikaci tak, že se zaměří na následující proměnné: ''kdo'' sdělil, ''co'' bylo řečeno, ''jakým'' kanálem byl sdělován, ''komu'' byl určen a ''co vytvořilo'' komunikaci. Tento model, navzdory tomu, že je jedním z prvních, který se zabývá otázkou komunikace, je také považován za jeden z nejvlivnějších. Popisuje komunikační proces jako lineární a jednosměrný. Organizace tohoto modelu položila základy vědeckého výzkumu komunikačního procesu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Model Lasswell v čem se skládá, prvky, výhody a nevýhody. Thpanorama [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://cs.thpanorama.com/articles/cultura-general/modelo-de-lasswell-en-qu-consiste-elementos-ventajas-y-desventajas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jedná se o jednoduchý a srozumitelný model, protože nedoplňuje komunikační proces a zaměřuje se na jeho nejzákladnější prvky.&lt;br /&gt;
*Platí prakticky pro jakýkoli typ komunikace, bez ohledu na typ média, které je vytvořeno, na koho je odesílatel a příjemce, nebo na jaký typ zprávy se přenáší&lt;br /&gt;
*Byl to první model, který se zaměřil na vliv určitého typu komunikace a na studium jeho účinků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemce neuvádí žádnou zpětnou vazbu, která je součástí modernějších a komplexnějších komunikačních modelů.&lt;br /&gt;
*Žádná zmínka o šumu, která je jakýmkoliv prvkem komunikace (obvykle součástí kanálu), nemůže bránit procesu přenosu informací.&lt;br /&gt;
*Jedná se o lineární model komunikace, který může být problémem při studiu výměn informací, v nichž přijímající a emitent průběžně vyměňují role. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Shannon-Weaver model'''===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Teor-vychodiska-komunikace 02.jpg|náhled|Shannon-Weaver model|368x368pixelů|alt=]]Jedná se o jeden z hlavních modelů, které položily základ modernějšímu studiu komunikace. Model je prací [[Claude Shannon|C. E. Shannona]] a [[Warren Weaver|W. Weavera]]: ''Matematická teorie komunikace z r. 1949''. Práce vznikala v průběhu 2. svět. války v telefonních laboratořích firmy Bell, kde se řešil problém s co nejúčinnějším využití kanálů komunikace, tedy problém, jak přenést daným kanálem co nejvíce informací a jak měřit, kolik informace je daný kanál schopen „přepravit“. Shannon a Weaver vypracovali lineární model nazvaný [[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace|Shannon-Weaver model]], který především zachycuje základní složky komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;JIRÁK, Jan. Teorie komunikace. Sociologická encyklopedie [online]. 2018 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Teorie_komunikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jednoduchost&lt;br /&gt;
*obecná platnost&lt;br /&gt;
*kvantifikovatelnost&lt;br /&gt;
*nejčastěji užívaný a jednoduchý komunikační model v teorii komunikace&lt;br /&gt;
*model, který rozdělením komunikačního procesu na individuální jednotky dal podnět ke vzniku komunikačních modelů, které poskytly již důkladné rozpracování tohoto procesu&lt;br /&gt;
*intelektuální inspirace pro komunikační teoretiky vedoucí k dalším teoriím a výzkumům – v té době nutné oživení této vědecké komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nezohledňuje obsah a význam zprávy (model zobrazuje matematickou teorii týkající se přenosu signálu, jeho záměrem není soustředit se na sémantický význam zprávy nebo její efekt na posluchače)&lt;br /&gt;
*linearita a nedostatek zpětné vazby (komunikace je znázorněna jen jako jednosměrná, [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačnímu zdroji]] tedy chybí velmi důležitá zpětná vazba, která je nutná k upravení výkonu, způsobu komunikace dle potřeb příjemce zprávy a jeho reakcí. Informační zdroj je zde postaven do role aktivního subjektu řízení a na příjemce je nahlíženo jen jako na pasivní cíl absorbující informace.)&lt;br /&gt;
*nejsou zohledňovány vztahy a záměry účastníků komunikace&lt;br /&gt;
*přílišná statičnost modelu&lt;br /&gt;
*není zohledněna povaha užívaného média (kanálu) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5&lt;br /&gt;
#MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3&lt;br /&gt;
#VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teoretický koncept sociální komunikace. Základní složky komunikačního procesu. Komunikační modely. Podrobný rozbor jednoho vybraného díla z oblasti sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, komunikátor, kanál, proces, společenství, komunikační akt&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68826</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68826"/>
		<updated>2021-12-19T14:10:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}'''Sociální komunikací''' může být nazváno sdělení, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Slovo [[Komunikace|komunikace]] pochází z latinského ''&amp;quot;communicare&amp;quot;'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' - spojování, sdělování. Termín komunikace má mnoho významů, jde o interdisciplinární pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] nelze sociální komunikaci zjednodušovat jen na komunikační akt mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. Zkušenosti, znalosti, prožitek, projev citu nebo umělecké [[Představivost|představivosti]] lze zaznamenat na hmotu (text) nebo do energie (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[Informační věda|informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení faktu, nebo myšlenky, které zvýší znalost příjemce a poznání jako smysl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''období řečové komunikace''' (před 90-40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
#'''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu (vznik písma před 5000 lety a [[Johannes Gutenberg|Gutenbergem]] zdokonalený [[Vývoj knihtisku|knihtisk]] v polovině 15. století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[Gramatika|gramatiku]], [[Syntaxe|syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
#'''období elektronické komunikace''' - objev elektřiny v polovině 18. stol., který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle toho, jaký mezi sebou mají účastníci komunikace vztah, rozlišujeme tři základní typy sociální komunikace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Intrapersonální komunikace]]''' - Při této komunikace komunikuje jedinec sám se sebou. Jedná se o dynamický otevřený komunikační systém, na jehož základě jedinec přebírá data, vyhodnocuje získané informace a připravuje se k rozhodnutí.&lt;br /&gt;
* '''Interpersonální komunikace -''' V této situaci je komunikující jedinec přímo spojen s dalším účastníkem (nebo účastníky) komunikačního procesu.&lt;br /&gt;
* '''Veřejná komunikace -''' Při veřejné komunikaci je sdělení předáváno veřejnosti, například čtenářům, posluchačům a divákům v nejširším slova smyslu. Důležité je ale uvědomit si, že znalost účastníků komunikace není ani vzájemná, ani individuální. &amp;lt;ref&amp;gt;Komunikace sociální. Sociologická encyklopedie [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Komunikace_soci%C3%A1ln%C3%AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Masová komunikace''' - Jedná se o druh komunikace, která své sdělení předává široké veřejnosti. Vše probíhá pomocí prostředků jako je například rozhlas, televize, tisk a film. Tyto prostředky se nazývají prostředky masové komunikace, neboli masmédia. &amp;lt;ref&amp;gt;Komunikace masová. Sociologická encyklopedie [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Komunikace_masov%C3%A1&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce lidské komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Informativní funkce''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit...&lt;br /&gt;
*'''Instruktážní funkce''' - navést, zasvětit, naučit, dát recept...&lt;br /&gt;
*'''Persvazivní funkce''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
*'''Funkce zábavní''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace ke komunikaci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace|Motivaci]] ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme atd. Vybíral uvádí tyto motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Motivace kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
*'''Motivace adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
*'''Motivace přesilová''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
*'''Motivace existenciální'''  – vyhnutí se [[Deprese|depresi]] a melancholii.&lt;br /&gt;
*'''Motivace požitkářská''' – odpočinout si, uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní složky sociální komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikátor''' - Jedná se o osobu, která dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikant''' - Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komuniké''' - Jedná se přímo o obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Kódování]]''' - Kódování je převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Sdělení''' - Obecně je to soustava symbolů, která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i [[neverbální komunikace|neverbálně]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Nosič''' - Jeho prostřednictvím dochází k přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk, technické komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.) nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Dekódování''' - Zpráva je dešifrována příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Zpětná vazba]]''' – Reakce na pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Komunikační šum|Šum]]''' - V komunikačním procesu se objevuje také existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Kontext -''' Prostředí, ve kterém probíhá výměna informací mezi komunikátorem a příjemcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Komunikační kanál]]''' - Komunikační kanál je způsob,  který zajišťuje plynulý přechod mezi komunikátorem a komunikantem. Například mluvidla, nebo gestikulace, ale také mobilní telefon. &amp;lt;ref&amp;gt;VACKOVÁ, Edita. Vliv moderních informačních a komunikačních technologií na komunikaci v organizaci [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-11-21]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Růžena Lukášová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Komunikační modely==&lt;br /&gt;
Existuje několik desítek komunikačních modelů, které lze využít v rámci komunikačního procesu. Každý má své výhody a nevýhody.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SLUKOVÁ, Petra Zia. Role informace a komunikace v organizaci. Diagnostické nástroje informačních a komunikačních procesů. Praha, 2012. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Richard Papík&amp;lt;/ref&amp;gt; Za zmínku stojí tyto tři nejznámější:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aristotelův model===&lt;br /&gt;
[[Aristoteles]] ve svém učení chápal komunikaci jako verbální aktivitu. Je při ní potřeba mluvčí a posluchač, přičemž se mluvčí snaží přemluvit posluchače. Tím tedy mluvčí dosáhne vlastního cíle, a to pomocí  taktické konstrukce argumentu a přednesu projevu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikaci Aristoteles popsal v termínech řečník (orator) či mluvčí, přednášející (speaker) sestavuje argument, který má být představen v projevu (speech) posluchačům (hearers, listeners), tedy publiku (audience). Mluvčí je zde chápán jako iniciátor celé komunikace, jeho promluva (komunikát) i posluchač (recipient) se objevují v každé další komunikační teorii, ale chápání čtvrtého elementu, tj. formy, se mění. Forma je výsledkem vlivu vzájemné kombinace předchozích tří prvků, ale zpětný vliv zde neplatí – forma působí pouze jednosměrně a neovlivňuje ostatní složky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aristoteles svůj komunikační model, který je považován za první „model sociální komunikace“ a za základ všech dalších komunikačních teorií, popsal v díle Rétorika. I přesto, že jako první vyčlenil a pojmenoval jednotlivé části komunikačního procesu, model stále nezohledňuje další okolnosti komunikačního procesu (jako např. jeho důsledky, vlivy, atd.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lasswellův model===&lt;br /&gt;
Lasswellův model je komunikační model z roku 1948 Haroldem Lasswellem, profesorem na Yale University. Tento model se snaží definovat komunikaci tak, že se zaměří na následující proměnné: ''kdo'' sdělil, ''co'' bylo řečeno, ''jakým'' kanálem byl sdělován, ''komu'' byl určen a ''co vytvořilo'' komunikaci. Tento model, navzdory tomu, že je jedním z prvních, který se zabývá otázkou komunikace, je také považován za jeden z nejvlivnějších. Popisuje komunikační proces jako lineární a jednosměrný. Organizace tohoto modelu položila základy vědeckého výzkumu komunikačního procesu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Model Lasswell v čem se skládá, prvky, výhody a nevýhody. Thpanorama [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://cs.thpanorama.com/articles/cultura-general/modelo-de-lasswell-en-qu-consiste-elementos-ventajas-y-desventajas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jedná se o jednoduchý a srozumitelný model, protože nedoplňuje komunikační proces a zaměřuje se na jeho nejzákladnější prvky.&lt;br /&gt;
*Platí prakticky pro jakýkoli typ komunikace, bez ohledu na typ média, které je vytvořeno, na koho je odesílatel a příjemce, nebo na jaký typ zprávy se přenáší&lt;br /&gt;
*Byl to první model, který se zaměřil na vliv určitého typu komunikace a na studium jeho účinků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemce neuvádí žádnou zpětnou vazbu, která je součástí modernějších a komplexnějších komunikačních modelů.&lt;br /&gt;
*Žádná zmínka o šumu, která je jakýmkoliv prvkem komunikace (obvykle součástí kanálu), nemůže bránit procesu přenosu informací.&lt;br /&gt;
*Jedná se o lineární model komunikace, který může být problémem při studiu výměn informací, v nichž přijímající a emitent průběžně vyměňují role. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Shannon-Weaver model'''===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Teor-vychodiska-komunikace 02.jpg|náhled|Shannon-Weaver model|368x368pixelů|alt=]]Jedná se o jeden z hlavních modelů, které položily základ modernějšímu studiu komunikace. Model je prací [[Claude Shannon|C. E. Shannona]] a [[Warren Weaver|W. Weavera]]: ''Matematická teorie komunikace z r. 1949''. Práce vznikala v průběhu 2. svět. války v telefonních laboratořích firmy Bell, kde se řešil problém s co nejúčinnějším využití kanálů komunikace, tedy problém, jak přenést daným kanálem co nejvíce informací a jak měřit, kolik informace je daný kanál schopen „přepravit“. Shannon a Weaver vypracovali lineární model nazvaný [[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace|Shannon-Weaver model]], který především zachycuje základní složky komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;JIRÁK, Jan. Teorie komunikace. Sociologická encyklopedie [online]. 2018 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Teorie_komunikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jednoduchost&lt;br /&gt;
*obecná platnost&lt;br /&gt;
*kvantifikovatelnost&lt;br /&gt;
*nejčastěji užívaný a jednoduchý komunikační model v teorii komunikace&lt;br /&gt;
*model, který rozdělením komunikačního procesu na individuální jednotky dal podnět ke vzniku komunikačních modelů, které poskytly již důkladné rozpracování tohoto procesu&lt;br /&gt;
*intelektuální inspirace pro komunikační teoretiky vedoucí k dalším teoriím a výzkumům – v té době nutné oživení této vědecké komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nezohledňuje obsah a význam zprávy (model zobrazuje matematickou teorii týkající se přenosu signálu, jeho záměrem není soustředit se na sémantický význam zprávy nebo její efekt na posluchače)&lt;br /&gt;
*linearita a nedostatek zpětné vazby (komunikace je znázorněna jen jako jednosměrná, [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačnímu zdroji]] tedy chybí velmi důležitá zpětná vazba, která je nutná k upravení výkonu, způsobu komunikace dle potřeb příjemce zprávy a jeho reakcí. Informační zdroj je zde postaven do role aktivního subjektu řízení a na příjemce je nahlíženo jen jako na pasivní cíl absorbující informace.)&lt;br /&gt;
*nejsou zohledňovány vztahy a záměry účastníků komunikace&lt;br /&gt;
*přílišná statičnost modelu&lt;br /&gt;
*není zohledněna povaha užívaného média (kanálu) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5&lt;br /&gt;
#MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3&lt;br /&gt;
#VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teoretický koncept sociální komunikace. Základní složky komunikačního procesu. Komunikační modely. Podrobný rozbor jednoho vybraného díla z oblasti sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, komunikátor, kanál, proces, společenství, komunikační akt&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68825</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68825"/>
		<updated>2021-12-19T14:09:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}'''Sociální komunikací''' může být nazváno sdělení, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Slovo [[Komunikace|komunikace]] pochází z latinského ''&amp;quot;communicare&amp;quot;'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' - spojování, sdělování. Termín komunikace má mnoho významů, jde o interdisciplinární pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] nelze sociální komunikaci zjednodušovat jen na komunikační akt mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. Zkušenosti, znalosti, prožitek, projev citu nebo umělecké [[Představivost|představivosti]] lze zaznamenat na hmotu (text) nebo do energie (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[Informační věda|informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení faktu, nebo myšlenky, které zvýší znalost příjemce a poznání jako smysl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''období řečové komunikace''' (před 90-40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
#'''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu (vznik písma před 5000 lety a [[Johannes Gutenberg|Gutenbergem]] zdokonalený [[Vývoj knihtisku|knihtisk]] v polovině 15. století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[Gramatika|gramatiku]], [[Syntaxe|syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
#'''období elektronické komunikace''' - objev elektřiny v polovině 18. stol., který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle toho, jaký mezi sebou mají účastníci komunikace vztah, rozlišujeme tři základní typy sociální komunikace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Intrapersonální komunikace]]''' - Při této komunikace komunikuje jedinec sám se sebou. Jedná se o dynamický otevřený komunikační systém, na jehož základě jedinec přebírá data, vyhodnocuje získané informace a připravuje se k rozhodnutí.&lt;br /&gt;
* '''Interpersonální komunikace -''' V této situaci je komunikující jedinec přímo spojen s dalším účastníkem (nebo účastníky) komunikačního procesu.&lt;br /&gt;
* '''Veřejná komunikace -''' Při veřejné komunikaci je sdělení předáváno veřejnosti, například čtenářům, posluchačům a divákům v nejširším slova smyslu. Důležité je ale uvědomit si, že znalost účastníků komunikace není ani vzájemná, ani individuální. &amp;lt;ref&amp;gt;Komunikace sociální. Sociologická encyklopedie [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Komunikace_soci%C3%A1ln%C3%AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Masová komunikace''' - Jedná se o druh komunikace, která své sdělení předává široké veřejnosti. Vše probíhá pomocí prostředků jako je například rozhlas, televize, tisk a film. Tyto prostředky se nazývají prostředky masové komunikace, neboli masmédia. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce lidské komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Informativní funkce''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit...&lt;br /&gt;
*'''Instruktážní funkce''' - navést, zasvětit, naučit, dát recept...&lt;br /&gt;
*'''Persvazivní funkce''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
*'''Funkce zábavní''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace ke komunikaci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace|Motivaci]] ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme atd. Vybíral uvádí tyto motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Motivace kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
*'''Motivace adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
*'''Motivace přesilová''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
*'''Motivace existenciální'''  – vyhnutí se [[Deprese|depresi]] a melancholii.&lt;br /&gt;
*'''Motivace požitkářská''' – odpočinout si, uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní složky sociální komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikátor''' - Jedná se o osobu, která dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikant''' - Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komuniké''' - Jedná se přímo o obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Kódování]]''' - Kódování je převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Sdělení''' - Obecně je to soustava symbolů, která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i [[neverbální komunikace|neverbálně]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Nosič''' - Jeho prostřednictvím dochází k přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk, technické komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.) nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Dekódování''' - Zpráva je dešifrována příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Zpětná vazba]]''' – Reakce na pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Komunikační šum|Šum]]''' - V komunikačním procesu se objevuje také existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Kontext -''' Prostředí, ve kterém probíhá výměna informací mezi komunikátorem a příjemcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Komunikační kanál]]''' - Komunikační kanál je způsob,  který zajišťuje plynulý přechod mezi komunikátorem a komunikantem. Například mluvidla, nebo gestikulace, ale také mobilní telefon. &amp;lt;ref&amp;gt;VACKOVÁ, Edita. Vliv moderních informačních a komunikačních technologií na komunikaci v organizaci [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-11-21]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Růžena Lukášová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Komunikační modely==&lt;br /&gt;
Existuje několik desítek komunikačních modelů, které lze využít v rámci komunikačního procesu. Každý má své výhody a nevýhody.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SLUKOVÁ, Petra Zia. Role informace a komunikace v organizaci. Diagnostické nástroje informačních a komunikačních procesů. Praha, 2012. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Richard Papík&amp;lt;/ref&amp;gt; Za zmínku stojí tyto tři nejznámější:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aristotelův model===&lt;br /&gt;
[[Aristoteles]] ve svém učení chápal komunikaci jako verbální aktivitu. Je při ní potřeba mluvčí a posluchač, přičemž se mluvčí snaží přemluvit posluchače. Tím tedy mluvčí dosáhne vlastního cíle, a to pomocí  taktické konstrukce argumentu a přednesu projevu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikaci Aristoteles popsal v termínech řečník (orator) či mluvčí, přednášející (speaker) sestavuje argument, který má být představen v projevu (speech) posluchačům (hearers, listeners), tedy publiku (audience). Mluvčí je zde chápán jako iniciátor celé komunikace, jeho promluva (komunikát) i posluchač (recipient) se objevují v každé další komunikační teorii, ale chápání čtvrtého elementu, tj. formy, se mění. Forma je výsledkem vlivu vzájemné kombinace předchozích tří prvků, ale zpětný vliv zde neplatí – forma působí pouze jednosměrně a neovlivňuje ostatní složky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aristoteles svůj komunikační model, který je považován za první „model sociální komunikace“ a za základ všech dalších komunikačních teorií, popsal v díle Rétorika. I přesto, že jako první vyčlenil a pojmenoval jednotlivé části komunikačního procesu, model stále nezohledňuje další okolnosti komunikačního procesu (jako např. jeho důsledky, vlivy, atd.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lasswellův model===&lt;br /&gt;
Lasswellův model je komunikační model z roku 1948 Haroldem Lasswellem, profesorem na Yale University. Tento model se snaží definovat komunikaci tak, že se zaměří na následující proměnné: ''kdo'' sdělil, ''co'' bylo řečeno, ''jakým'' kanálem byl sdělován, ''komu'' byl určen a ''co vytvořilo'' komunikaci. Tento model, navzdory tomu, že je jedním z prvních, který se zabývá otázkou komunikace, je také považován za jeden z nejvlivnějších. Popisuje komunikační proces jako lineární a jednosměrný. Organizace tohoto modelu položila základy vědeckého výzkumu komunikačního procesu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Model Lasswell v čem se skládá, prvky, výhody a nevýhody. Thpanorama [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://cs.thpanorama.com/articles/cultura-general/modelo-de-lasswell-en-qu-consiste-elementos-ventajas-y-desventajas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jedná se o jednoduchý a srozumitelný model, protože nedoplňuje komunikační proces a zaměřuje se na jeho nejzákladnější prvky.&lt;br /&gt;
*Platí prakticky pro jakýkoli typ komunikace, bez ohledu na typ média, které je vytvořeno, na koho je odesílatel a příjemce, nebo na jaký typ zprávy se přenáší&lt;br /&gt;
*Byl to první model, který se zaměřil na vliv určitého typu komunikace a na studium jeho účinků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemce neuvádí žádnou zpětnou vazbu, která je součástí modernějších a komplexnějších komunikačních modelů.&lt;br /&gt;
*Žádná zmínka o šumu, která je jakýmkoliv prvkem komunikace (obvykle součástí kanálu), nemůže bránit procesu přenosu informací.&lt;br /&gt;
*Jedná se o lineární model komunikace, který může být problémem při studiu výměn informací, v nichž přijímající a emitent průběžně vyměňují role. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Shannon-Weaver model'''===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Teor-vychodiska-komunikace 02.jpg|náhled|Shannon-Weaver model|368x368pixelů|alt=]]Jedná se o jeden z hlavních modelů, které položily základ modernějšímu studiu komunikace. Model je prací [[Claude Shannon|C. E. Shannona]] a [[Warren Weaver|W. Weavera]]: ''Matematická teorie komunikace z r. 1949''. Práce vznikala v průběhu 2. svět. války v telefonních laboratořích firmy Bell, kde se řešil problém s co nejúčinnějším využití kanálů komunikace, tedy problém, jak přenést daným kanálem co nejvíce informací a jak měřit, kolik informace je daný kanál schopen „přepravit“. Shannon a Weaver vypracovali lineární model nazvaný [[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace|Shannon-Weaver model]], který především zachycuje základní složky komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;JIRÁK, Jan. Teorie komunikace. Sociologická encyklopedie [online]. 2018 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Teorie_komunikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jednoduchost&lt;br /&gt;
*obecná platnost&lt;br /&gt;
*kvantifikovatelnost&lt;br /&gt;
*nejčastěji užívaný a jednoduchý komunikační model v teorii komunikace&lt;br /&gt;
*model, který rozdělením komunikačního procesu na individuální jednotky dal podnět ke vzniku komunikačních modelů, které poskytly již důkladné rozpracování tohoto procesu&lt;br /&gt;
*intelektuální inspirace pro komunikační teoretiky vedoucí k dalším teoriím a výzkumům – v té době nutné oživení této vědecké komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nezohledňuje obsah a význam zprávy (model zobrazuje matematickou teorii týkající se přenosu signálu, jeho záměrem není soustředit se na sémantický význam zprávy nebo její efekt na posluchače)&lt;br /&gt;
*linearita a nedostatek zpětné vazby (komunikace je znázorněna jen jako jednosměrná, [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačnímu zdroji]] tedy chybí velmi důležitá zpětná vazba, která je nutná k upravení výkonu, způsobu komunikace dle potřeb příjemce zprávy a jeho reakcí. Informační zdroj je zde postaven do role aktivního subjektu řízení a na příjemce je nahlíženo jen jako na pasivní cíl absorbující informace.)&lt;br /&gt;
*nejsou zohledňovány vztahy a záměry účastníků komunikace&lt;br /&gt;
*přílišná statičnost modelu&lt;br /&gt;
*není zohledněna povaha užívaného média (kanálu) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5&lt;br /&gt;
#MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3&lt;br /&gt;
#VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teoretický koncept sociální komunikace. Základní složky komunikačního procesu. Komunikační modely. Podrobný rozbor jednoho vybraného díla z oblasti sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, komunikátor, kanál, proces, společenství, komunikační akt&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68824</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68824"/>
		<updated>2021-12-19T13:39:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}'''Sociální komunikací''' může být nazváno sdělení, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Slovo [[Komunikace|komunikace]] pochází z latinského ''&amp;quot;communicare&amp;quot;'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' - spojování, sdělování. Termín komunikace má mnoho významů, jde o interdisciplinární pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] nelze sociální komunikaci zjednodušovat jen na komunikační akt mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. Zkušenosti, znalosti, prožitek, projev citu nebo umělecké [[Představivost|představivosti]] lze zaznamenat na hmotu (text) nebo do energie (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[Informační věda|informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení faktu, nebo myšlenky, které zvýší znalost příjemce a poznání jako smysl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''období řečové komunikace''' (před 90-40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
#'''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu (vznik písma před 5000 lety a [[Johannes Gutenberg|Gutenbergem]] zdokonalený [[Vývoj knihtisku|knihtisk]] v polovině 15. století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[Gramatika|gramatiku]], [[Syntaxe|syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
#'''období elektronické komunikace''' - objev elektřiny v polovině 18. stol., který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle toho, jaký mezi sebou mají účastníci komunikace vztah, rozlišujeme tři základní typy sociální komunikace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Intrapersonální komunikace]]''' - Při této komunikace komunikuje jedinec sám se sebou. Jedná se o dynamický otevřený komunikační systém, na jehož základě jedinec přebírá data, vyhodnocuje získané informace a připravuje se k rozhodnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Interpersonální komunikace -''' V této situaci je komunikující jedinec přímo spojen s dalším účastníkem (nebo účastníky) komunikačního procesu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Veřejná komunikace -''' Při veřejné komunikaci je sdělení předáváno veřejnosti, například čtenářům, posluchačům a divákům v nejširším slova smyslu. Důležité je ale uvědomit si, že znalost účastníků komunikace není ani vzájemná, ani individuální. &amp;lt;ref&amp;gt;Komunikace sociální. Sociologická encyklopedie [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Komunikace_soci%C3%A1ln%C3%AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce lidské komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Informativní funkce''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit...&lt;br /&gt;
*'''Instruktážní funkce''' - navést, zasvětit, naučit, dát recept...&lt;br /&gt;
*'''Persvazivní funkce''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
*'''Funkce zábavní''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace ke komunikaci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace|Motivaci]] ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme atd. Vybíral uvádí tyto motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Motivace kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
*'''Motivace adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
*'''Motivace přesilová''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
*'''Motivace existenciální'''  – vyhnutí se [[Deprese|depresi]] a melancholii.&lt;br /&gt;
*'''Motivace požitkářská''' – odpočinout si, uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní složky sociální komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikátor''' - Jedná se o osobu, která dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikant''' - Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komuniké''' - Jedná se přímo o obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Kódování]]''' - Kódování je převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Sdělení''' - Obecně je to soustava symbolů, která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i [[neverbální komunikace|neverbálně]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Nosič''' - Jeho prostřednictvím dochází k přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk, technické komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.) nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Dekódování''' - Zpráva je dešifrována příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Zpětná vazba]]''' – Reakce na pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Komunikační šum|Šum]]''' - V komunikačním procesu se objevuje také existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Kontext -''' Prostředí, ve kterém probíhá výměna informací mezi komunikátorem a příjemcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[Komunikační kanál]]''' - Komunikační kanál je způsob,  který zajišťuje plynulý přechod mezi komunikátorem a komunikantem. Například mluvidla, nebo gestikulace, ale také mobilní telefon. &amp;lt;ref&amp;gt;VACKOVÁ, Edita. Vliv moderních informačních a komunikačních technologií na komunikaci v organizaci [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-11-21]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Růžena Lukášová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Komunikační modely==&lt;br /&gt;
Existuje několik desítek komunikačních modelů, které lze využít v rámci komunikačního procesu. Každý má své výhody a nevýhody.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SLUKOVÁ, Petra Zia. Role informace a komunikace v organizaci. Diagnostické nástroje informačních a komunikačních procesů. Praha, 2012. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Richard Papík&amp;lt;/ref&amp;gt; Za zmínku stojí tyto tři nejznámější:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aristotelův model===&lt;br /&gt;
[[Aristoteles]] ve svém učení chápal komunikaci jako verbální aktivitu. Je při ní potřeba mluvčí a posluchač, přičemž se mluvčí snaží přemluvit posluchače. Tím tedy mluvčí dosáhne vlastního cíle, a to pomocí  taktické konstrukce argumentu a přednesu projevu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikaci Aristoteles popsal v termínech řečník (orator) či mluvčí, přednášející (speaker) sestavuje argument, který má být představen v projevu (speech) posluchačům (hearers, listeners), tedy publiku (audience). Mluvčí je zde chápán jako iniciátor celé komunikace, jeho promluva (komunikát) i posluchač (recipient) se objevují v každé další komunikační teorii, ale chápání čtvrtého elementu, tj. formy, se mění. Forma je výsledkem vlivu vzájemné kombinace předchozích tří prvků, ale zpětný vliv zde neplatí – forma působí pouze jednosměrně a neovlivňuje ostatní složky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aristoteles svůj komunikační model, který je považován za první „model sociální komunikace“ a za základ všech dalších komunikačních teorií, popsal v díle Rétorika. I přesto, že jako první vyčlenil a pojmenoval jednotlivé části komunikačního procesu, model stále nezohledňuje další okolnosti komunikačního procesu (jako např. jeho důsledky, vlivy, atd.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lasswellův model===&lt;br /&gt;
Lasswellův model je komunikační model z roku 1948 Haroldem Lasswellem, profesorem na Yale University. Tento model se snaží definovat komunikaci tak, že se zaměří na následující proměnné: ''kdo'' sdělil, ''co'' bylo řečeno, ''jakým'' kanálem byl sdělován, ''komu'' byl určen a ''co vytvořilo'' komunikaci. Tento model, navzdory tomu, že je jedním z prvních, který se zabývá otázkou komunikace, je také považován za jeden z nejvlivnějších. Popisuje komunikační proces jako lineární a jednosměrný. Organizace tohoto modelu položila základy vědeckého výzkumu komunikačního procesu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Model Lasswell v čem se skládá, prvky, výhody a nevýhody. Thpanorama [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://cs.thpanorama.com/articles/cultura-general/modelo-de-lasswell-en-qu-consiste-elementos-ventajas-y-desventajas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jedná se o jednoduchý a srozumitelný model, protože nedoplňuje komunikační proces a zaměřuje se na jeho nejzákladnější prvky.&lt;br /&gt;
*Platí prakticky pro jakýkoli typ komunikace, bez ohledu na typ média, které je vytvořeno, na koho je odesílatel a příjemce, nebo na jaký typ zprávy se přenáší&lt;br /&gt;
*Byl to první model, který se zaměřil na vliv určitého typu komunikace a na studium jeho účinků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemce neuvádí žádnou zpětnou vazbu, která je součástí modernějších a komplexnějších komunikačních modelů.&lt;br /&gt;
*Žádná zmínka o šumu, která je jakýmkoliv prvkem komunikace (obvykle součástí kanálu), nemůže bránit procesu přenosu informací.&lt;br /&gt;
*Jedná se o lineární model komunikace, který může být problémem při studiu výměn informací, v nichž přijímající a emitent průběžně vyměňují role. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Shannon-Weaver model'''===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Teor-vychodiska-komunikace 02.jpg|náhled|Shannon-Weaver model|368x368pixelů|alt=]]Jedná se o jeden z hlavních modelů, které položily základ modernějšímu studiu komunikace. Model je prací [[Claude Shannon|C. E. Shannona]] a [[Warren Weaver|W. Weavera]]: ''Matematická teorie komunikace z r. 1949''. Práce vznikala v průběhu 2. svět. války v telefonních laboratořích firmy Bell, kde se řešil problém s co nejúčinnějším využití kanálů komunikace, tedy problém, jak přenést daným kanálem co nejvíce informací a jak měřit, kolik informace je daný kanál schopen „přepravit“. Shannon a Weaver vypracovali lineární model nazvaný [[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace|Shannon-Weaver model]], který především zachycuje základní složky komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;JIRÁK, Jan. Teorie komunikace. Sociologická encyklopedie [online]. 2018 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Teorie_komunikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jednoduchost&lt;br /&gt;
*obecná platnost&lt;br /&gt;
*kvantifikovatelnost&lt;br /&gt;
*nejčastěji užívaný a jednoduchý komunikační model v teorii komunikace&lt;br /&gt;
*model, který rozdělením komunikačního procesu na individuální jednotky dal podnět ke vzniku komunikačních modelů, které poskytly již důkladné rozpracování tohoto procesu&lt;br /&gt;
*intelektuální inspirace pro komunikační teoretiky vedoucí k dalším teoriím a výzkumům – v té době nutné oživení této vědecké komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nezohledňuje obsah a význam zprávy (model zobrazuje matematickou teorii týkající se přenosu signálu, jeho záměrem není soustředit se na sémantický význam zprávy nebo její efekt na posluchače)&lt;br /&gt;
*linearita a nedostatek zpětné vazby (komunikace je znázorněna jen jako jednosměrná, [[Informační zdroje, podpora, kanály|informačnímu zdroji]] tedy chybí velmi důležitá zpětná vazba, která je nutná k upravení výkonu, způsobu komunikace dle potřeb příjemce zprávy a jeho reakcí. Informační zdroj je zde postaven do role aktivního subjektu řízení a na příjemce je nahlíženo jen jako na pasivní cíl absorbující informace.)&lt;br /&gt;
*nejsou zohledňovány vztahy a záměry účastníků komunikace&lt;br /&gt;
*přílišná statičnost modelu&lt;br /&gt;
*není zohledněna povaha užívaného média (kanálu) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5&lt;br /&gt;
#MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3&lt;br /&gt;
#VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teoretický koncept sociální komunikace. Základní složky komunikačního procesu. Komunikační modely. Podrobný rozbor jednoho vybraného díla z oblasti sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, komunikátor, kanál, proces, společenství, komunikační akt&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68513</id>
		<title>Testování softwaru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68513"/>
		<updated>2021-11-26T15:42:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
Testování softwaru je oblast, která se zabývá kontrolou kvality nebo chyb [[Program|programů]]. Při testování je kladen důraz na kvalitu a na nalézání chyb, které by v budoucnu mohly negativně ovlivnit celý projekt, na kterém vývojový tým pracuje. Vše začíná stanovením vizí a cílů, které by mělo testování naplnit. Poté je na řadě určení rozsahu testování. Testování pak je zaměřené na zkoumání produktu v různých úrovních a nesmí chybět ani pravidelné reportování o stavu produktu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Testování softwaru je jednou z několika složek [[Informační technologie (IT)|IT]] struktury, která se může jevit jako nepříliš důležitá, ale opak je pravdou. V realitě je testování softwaru pomyslnou špičkou ledovce – dle přání zákazníka je navržen softwarový [[produkt]], ale je dokončen a předán až v momentě, kdy na něm odvede svou práci tester. Tester kontroluje, zda výsledný produkt odpovídá zadání zákazníka, obsahuje všechny potřebné funkce a zda tyto funkce správně pracují. Důležitá je i uživatelská přívětivost pro budoucího uživatele softwaru.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testovací cyklus==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Programmer writing code with Unit Tests.jpg|náhled|Tester]]&lt;br /&gt;
Testování softwaru má několik fází, které je důležité dodržovat:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Plánování testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stanovení testovacích požadavků, určení strategie testování, identifikace zdrojů pro testy a příprava testovacího plánu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza a příprava testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrh jednotlivých testů, které ověří, zda jsou požadavky na systém správné.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Provedení a vyhodnocení testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V této fázi jsou samotné testy provedeny a jsou vyhodnoceny výsledky, i zda nedošlo k chybě.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Sledování chyb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato fáze řeší chyby, které mohly nastat. Řeší jejich závažnost a jak je možné je odstranit.  &amp;lt;ref&amp;gt;ZELINKA, Bořek. Testování softwaru [online]. In: . [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://d3s.mff.cuni.cz/legacy/teaching/commercial_workshops/previous/1213/zelinka-zajisteni_kvality_softwarovych_produktu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Typy testů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testy lze dělit na dělit na tři základní oblasti:&lt;br /&gt;
===Testy z hlediska chronologizace===&lt;br /&gt;
- Kdy daná testovací aktivita nastává z pohledu vývojového modelu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Testování vývojářem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Při vývoji jsou prvotní testy označovány jako assembly testy. Veškerá kontrola probíhá na úrovni [[Zdrojový kód|zdrojového kódu]], jeden vývojář kontroluje kód po druhém. Samotná kontrola tak probíhá na úrovni samotného testování kódu. Pro kvalitní testování je potřeba mít mezi programátory jednotný přístup k psaní kódu. Při assembly testování může docházet například k zavádění dalších chyb do kódu, z důsledku nepozornosti či nedostatku času. Pokud není sjednocena znalost jazyka, ve kterém je software tvořen, ubírá se čas celému týmu zbytečnou kontrolou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Testování jednotek'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Poté, co zdrojový kód ověří programátor, je na řadě test jednotek neboli unit testing. Testovaná jednotka je testovatelná část aplikačního programu. Samotné testy se v tomto případě zapisují ve formě programového kódu, proto se jím zabývají většinou vývojáři. Platí, že pokud se testují jednotky, nesmí projekt běžet. Jedná se o formu testování, která přestála veškerý vývoj agilních metodik bez větší změny. Platí zde pravidlo, že čím dříve je chyba nalezena a opravena, tím méně času oprava zabere.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Integrační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Integrační testy připravuje testovací tým. Jedná se o sadu testů, které zkoumají správnost vnitřní integrity aplikace. Je testováno, zda komunikace mezi jednotlivými komponenty uvnitř aplikace je bezproblémová. Dále se testuje integrita mezi komponentou a operačním systémem, hardwarem nebo rozhraním různých systémů. V této fáze je tak testována integrace dosud jednotlivě ověřených částí. Pokud by chyba nebyla objevena v této části, projevila by se v průběhu dalších úrovní testování. 	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Systémové testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Tyto testy ověřují aplikaci jako celek. Jsou používány v pozdějších fázích vývoje. Ověřují aplikaci z pohledu zákazníka. Jsou simulovány podle různých scénářů kroky, které by se v reálném životě mohly stát. Chyby se opravují, a dále jsou tyto chyby opět testovány. Součástí tohoto testování jsou jak funkční, tak i nefunkční testy. Jedná se o poslední úroveň testování, která probíhá před tím, než je produkt předán zákazníkovi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Akceptační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Akceptační testy probíhají na straně zákazníka. Pokud všechny předchozí etapy testů proběhly v pořádku, je možné předat aplikaci zákazníkovi. Pokud jsou nalezeny nějaké nesrovnalosti mezi zadáním a dodanou aplikací, je zpětná vazba předána zpět vývojovému týmu. V této fázi už je o dost těžší chyby najít, a tak se často oprava prodlouží.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle přístupu ke kódu===&lt;br /&gt;
- Je hledisko viditelnosti zdrojového kódu ze strany samotného testera&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Black box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Při použití těchto testů nemá tester žádný přístup k programovanému kódu, neví tedy jak přesně systém spolupracuje s daty. Jeho hlavním úkolem je tedy sledovat a vyhodnotit, jaký výsledek je získán po vložená různych vstupních dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„White box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde tester zná vnitřní strukturu softwaru, narozdíl od předchozího příkladu testování. Testují se průchody zdrojovým kódem, reakce kódu na prázdné nebo nestandardní hodnoty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Grey box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde hovoříme o kombinaci předchozích dvou kategorií. Může se jednat o situaci, kdy software testujeme přes například [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Code from offshore software development company.png|náhled|Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle běhu programu===&lt;br /&gt;
- dle nutnosti běhu programu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Statické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Toto testování nevyžaduje běh programu. Využívá se v prvotních fázích životního cyklu softwaru. Kontrolují se specifikace požadavků a revizí kódu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Dynamické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Tady je již vyžadován běh aplikace. Používá se v pozdějších fázích vývoje a je zaměřeno na bezchybnost provozu.  &amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAJAN, Miroslav. Metody a organizace testování software [online]. Brno, 2015 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=115100. Diplomová práce. Vysoké učení technické. Vedoucí práce Jitka Kreslíková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Chyby v testování ==&lt;br /&gt;
Po testování je na řadě detekce chyb. Ta může bát onačena jako správná, tedy true positive, nebo nesprávná, false positive. Pokud nebyla nalezena žádná detekce, která by byla relativní, označuje se jako správně vyhodnocená, true negative a nebo jako chybně vyhodnocená, tedy false negative. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z počtu správných a chybných detekcí a celkové velikosti vzorku je možné následně odvodit počet metrik, které charakterizují úspěšnost nástroje. Každý detektor chyb a skupinu detektorů na jeden typ chyb byly určeny a vypočteny číselné charakteristiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Senzitivita''' (Sensitivity) – Část chyb, která byla odhalena mezi konstrukcemi s chybou &lt;br /&gt;
* '''Specificita''' (Specificity) – Část bezchybných konstrukcí, ve kterých nebyla ani hlášena chyba&lt;br /&gt;
* '''Preciznost''' (Precision) – Část správných detekcí mezi všemi ostatními detekcemi &lt;br /&gt;
* '''Přesnost''' (Accuracy) – Relativní počet správných rozhodnutí, zda konstrukce chybu obsahuje či ne&amp;lt;ref&amp;gt;FORMÁNEK, David. Nástroje pro statickou a dynamickou analýzu kódu se zaměřením na bezpečnostní chyby [online]. Brno, 2014 [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/pngje/bp.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Petr Švenda.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Automatizace testů a testovací nástroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby testy proběhly precizně a úspěšně ke spokojenosti všech zapojených stran, je do celého procesu investovat nemálo času. I tato oblast IT se proto automatizuje. Existuje proto celá řada [[Testovací nástroje|testovacích nástrojů]], které mohou být využity ke zrychlení testovacího procesu. Můžeme využít nástroje, které jsou uskutečňované pomocí standardních rozhraní testované aplikace. Pro tyto typy testů existuje velké množství komerčně dostupných nástrojů, například ATF (Softbridge), WinRunner (Mercury Interactive), Rational Robot (Rational) a další. Pokud se jedná o nestandardní rozhraní, je nutné si vytvořit vlastní testovací nástroj, jež bude vyvíjen společně s aplikací, která se podrobí testu. &amp;lt;ref&amp;gt;Testování a diagnostika softwaru. Automa [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://automa.cz/cz/casopis-clanky/testovani-a-diagnostika-softwaru-2000_08_27838_702/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
===Manuální testování x automatizované testování===&lt;br /&gt;
Při testování softwaru se můžeme setkat se dvěma druhy testování, s manuálním a automatizovaným. Jak již bylo řečeno výše, při automatizovaném testování je možné ušetřit čas a využít testovací nástroje. Velkou nevýhodou je ale neustálá údržba zkoušek.   Manuální testování oproti tomu je prováděno ručně testerem, který vše poctivě proklikává a nemusí se starat o údržbu nástroje pro testování. &amp;lt;ref&amp;gt;Automatizované testování. Testování softwaru [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: http://testovanisoftwaru.cz/automatizovane-testovani/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testování softwaru x Quality Assurance==&lt;br /&gt;
V oblasti testování softwaru se můžeme setkat s pojmem Quality Assurance neboli zajištění kvality. Na první pohled se může zdá, že mezi oběma pojmy není rozdíl, ale je. Quality Assurance je nadřazený pojem pro testování softwaru. Obě oblasti si kladou stejné cíle – zlepšení softwaru, ale QA zvyšuje kvalitu díky zlepšení procesu a testování díky hledání chyb. Je důležité mezi těmito pojmy vidět rozdíl, který je zásadní.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Softwarový tester==&lt;br /&gt;
Osoba, která v testování softwaru má největší uplatnění je softwarový tester. Kromě testera se ale na testování podílí i další osoby, jako vývojář softwaru, projektový manažer, ale i koncový uživatel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalifikovaný tester musí zvládat celou řadu činností, například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Analýza požadavků na testování&lt;br /&gt;
*Tvorba a aktualizace testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Příprava testovacích dat&lt;br /&gt;
*Provádění testů podle testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Dokumentace průběhu testování&lt;br /&gt;
*Reportování chyb a výsledků testů&lt;br /&gt;
*Podpora vývojového týmu &amp;lt;ref&amp;gt;Softwarový tester. Národní soustava povolání [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://nsp.cz/jednotka-prace/softwarovy-tester&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související stránky===&lt;br /&gt;
[[Softwarová studia]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|označují jednotlivé verze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zdrojový kód]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
IT, Informatika, Software, Tester, PC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68512</id>
		<title>Testování softwaru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68512"/>
		<updated>2021-11-26T15:39:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
Testování softwaru je oblast, která se zabývá kontrolou kvality nebo chyb [[Program|programů]]. Při testování je kladen důraz na kvalitu a na nalézání chyb, které by v budoucnu mohly negativně ovlivnit celý projekt, na kterém vývojový tým pracuje. Vše začíná stanovením vizí a cílů, které by mělo testování naplnit. Poté je na řadě určení rozsahu testování. Testování pak je zaměřené na zkoumání produktu v různých úrovních a nesmí chybět ani pravidelné reportování o stavu produktu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Testování softwaru je jednou z několika složek [[Informační technologie (IT)|IT]] struktury, která se může jevit jako nepříliš důležitá, ale opak je pravdou. V realitě je testování softwaru pomyslnou špičkou ledovce – dle přání zákazníka je navržen softwarový [[produkt]], ale je dokončen a předán až v momentě, kdy na něm odvede svou práci tester. Tester kontroluje, zda výsledný produkt odpovídá zadání zákazníka, obsahuje všechny potřebné funkce a zda tyto funkce správně pracují. Důležitá je i uživatelská přívětivost pro budoucího uživatele softwaru.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testovací cyklus==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Programmer writing code with Unit Tests.jpg|náhled|Tester]]&lt;br /&gt;
Testování softwaru má několik fází, které je důležité dodržovat:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Plánování testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stanovení testovacích požadavků, určení strategie testování, identifikace zdrojů pro testy a příprava testovacího plánu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza a příprava testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrh jednotlivých testů, které ověří, zda jsou požadavky na systém správné.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Provedení a vyhodnocení testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V této fázi jsou samotné testy provedeny a jsou vyhodnoceny výsledky, i zda nedošlo k chybě.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Sledování chyb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato fáze řeší chyby, které mohly nastat. Řeší jejich závažnost a jak je možné je odstranit.  &amp;lt;ref&amp;gt;ZELINKA, Bořek. Testování softwaru [online]. In: . [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://d3s.mff.cuni.cz/legacy/teaching/commercial_workshops/previous/1213/zelinka-zajisteni_kvality_softwarovych_produktu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Typy testů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testy lze dělit na dělit na tři základní oblasti:&lt;br /&gt;
===Testy z hlediska chronologizace===&lt;br /&gt;
- Kdy daná testovací aktivita nastává z pohledu vývojového modelu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Testování vývojářem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Při vývoji jsou prvotní testy označovány jako assembly testy. Veškerá kontrola probíhá na úrovni [[Zdrojový kód|zdrojového kódu]], jeden vývojář kontroluje kód po druhém. Samotná kontrola tak probíhá na úrovni samotného testování kódu. Pro kvalitní testování je potřeba mít mezi programátory jednotný přístup k psaní kódu. Při assembly testování může docházet například k zavádění dalších chyb do kódu, z důsledku nepozornosti či nedostatku času. Pokud není sjednocena znalost jazyka, ve kterém je software tvořen, ubírá se čas celému týmu zbytečnou kontrolou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Testování jednotek'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Poté, co zdrojový kód ověří programátor, je na řadě test jednotek neboli unit testing. Testovaná jednotka je testovatelná část aplikačního programu. Samotné testy se v tomto případě zapisují ve formě programového kódu, proto se jím zabývají většinou vývojáři. Platí, že pokud se testují jednotky, nesmí projekt běžet. Jedná se o formu testování, která přestála veškerý vývoj agilních metodik bez větší změny. Platí zde pravidlo, že čím dříve je chyba nalezena a opravena, tím méně času oprava zabere.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Integrační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Integrační testy připravuje testovací tým. Jedná se o sadu testů, které zkoumají správnost vnitřní integrity aplikace. Je testováno, zda komunikace mezi jednotlivými komponenty uvnitř aplikace je bezproblémová. Dále se testuje integrita mezi komponentou a operačním systémem, hardwarem nebo rozhraním různých systémů. V této fáze je tak testována integrace dosud jednotlivě ověřených částí. Pokud by chyba nebyla objevena v této části, projevila by se v průběhu dalších úrovní testování. 	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Systémové testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Tyto testy ověřují aplikaci jako celek. Jsou používány v pozdějších fázích vývoje. Ověřují aplikaci z pohledu zákazníka. Jsou simulovány podle různých scénářů kroky, které by se v reálném životě mohly stát. Chyby se opravují, a dále jsou tyto chyby opět testovány. Součástí tohoto testování jsou jak funkční, tak i nefunkční testy. Jedná se o poslední úroveň testování, která probíhá před tím, než je produkt předán zákazníkovi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Akceptační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Akceptační testy probíhají na straně zákazníka. Pokud všechny předchozí etapy testů proběhly v pořádku, je možné předat aplikaci zákazníkovi. Pokud jsou nalezeny nějaké nesrovnalosti mezi zadáním a dodanou aplikací, je zpětná vazba předána zpět vývojovému týmu. V této fázi už je o dost těžší chyby najít, a tak se často oprava prodlouží.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle přístupu ke kódu===&lt;br /&gt;
- Je hledisko viditelnosti zdrojového kódu ze strany samotného testera&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Black box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Při použití těchto testů nemá tester žádný přístup k programovanému kódu, neví tedy jak přesně systém spolupracuje s daty. Jeho hlavním úkolem je tedy sledovat a vyhodnotit, jaký výsledek je získán po vložená různych vstupních dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„White box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde tester zná vnitřní strukturu softwaru, narozdíl od předchozího příkladu testování. Testují se průchody zdrojovým kódem, reakce kódu na prázdné nebo nestandardní hodnoty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Grey box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde hovoříme o kombinaci předchozích dvou kategorií. Může se jednat o situaci, kdy software testujeme přes například [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Code from offshore software development company.png|náhled|Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle běhu programu===&lt;br /&gt;
- dle nutnosti běhu programu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Statické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Toto testování nevyžaduje běh programu. Využívá se v prvotních fázích životního cyklu softwaru. Kontrolují se specifikace požadavků a revizí kódu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Dynamické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Tady je již vyžadován běh aplikace. Používá se v pozdějších fázích vývoje a je zaměřeno na bezchybnost provozu.  &amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAJAN, Miroslav. Metody a organizace testování software [online]. Brno, 2015 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=115100. Diplomová práce. Vysoké učení technické. Vedoucí práce Jitka Kreslíková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Chyby v testování ==&lt;br /&gt;
Po testování je na řadě detekce chyb. Ta může bát onačena jako správná, tedy true positive, nebo nesprávná, false positive. Pokud nebyla nalezena žádná detekce, která by byla relativní, označuje se jako správně vyhodnocená, true negative a nebo jako chybně vyhodnocená, tedy false negative. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z počtu správných a chybných detekcí a celkové velikosti vzorku je možné následně odvodit počet metrik, které charakterizují úspěšnost nástroje. Každý detektor chyb a skupinu detektorů na jeden typ chyb byly určeny a vypočteny číselné charakteristiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Senzitivita''' (Sensitivity) – Část chyb, která byla odhalena mezi konstrukcemi s chybou &lt;br /&gt;
* '''Specificita''' (Specificity) – Část bezchybných konstrukcí, ve kterých nebyla ani hlášena chyba&lt;br /&gt;
* '''Preciznost''' (Precision) – Část správných detekcí mezi všemi ostatními detekcemi &lt;br /&gt;
* '''Přesnost''' (Accuracy) – Relativní počet správných rozhodnutí, zda konstrukce chybu obsahuje či ne&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Automatizace testů a testovací nástroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby testy proběhly precizně a úspěšně ke spokojenosti všech zapojených stran, je do celého procesu investovat nemálo času. I tato oblast IT se proto automatizuje. Existuje proto celá řada [[Testovací nástroje|testovacích nástrojů]], které mohou být využity ke zrychlení testovacího procesu. Můžeme využít nástroje, které jsou uskutečňované pomocí standardních rozhraní testované aplikace. Pro tyto typy testů existuje velké množství komerčně dostupných nástrojů, například ATF (Softbridge), WinRunner (Mercury Interactive), Rational Robot (Rational) a další. Pokud se jedná o nestandardní rozhraní, je nutné si vytvořit vlastní testovací nástroj, jež bude vyvíjen společně s aplikací, která se podrobí testu. &amp;lt;ref&amp;gt;Testování a diagnostika softwaru. Automa [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://automa.cz/cz/casopis-clanky/testovani-a-diagnostika-softwaru-2000_08_27838_702/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
===Manuální testování x automatizované testování===&lt;br /&gt;
Při testování softwaru se můžeme setkat se dvěma druhy testování, s manuálním a automatizovaným. Jak již bylo řečeno výše, při automatizovaném testování je možné ušetřit čas a využít testovací nástroje. Velkou nevýhodou je ale neustálá údržba zkoušek.   Manuální testování oproti tomu je prováděno ručně testerem, který vše poctivě proklikává a nemusí se starat o údržbu nástroje pro testování. &amp;lt;ref&amp;gt;Automatizované testování. Testování softwaru [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: http://testovanisoftwaru.cz/automatizovane-testovani/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testování softwaru x Quality Assurance==&lt;br /&gt;
V oblasti testování softwaru se můžeme setkat s pojmem Quality Assurance neboli zajištění kvality. Na první pohled se může zdá, že mezi oběma pojmy není rozdíl, ale je. Quality Assurance je nadřazený pojem pro testování softwaru. Obě oblasti si kladou stejné cíle – zlepšení softwaru, ale QA zvyšuje kvalitu díky zlepšení procesu a testování díky hledání chyb. Je důležité mezi těmito pojmy vidět rozdíl, který je zásadní.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Softwarový tester==&lt;br /&gt;
Osoba, která v testování softwaru má největší uplatnění je softwarový tester. Kromě testera se ale na testování podílí i další osoby, jako vývojář softwaru, projektový manažer, ale i koncový uživatel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalifikovaný tester musí zvládat celou řadu činností, například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Analýza požadavků na testování&lt;br /&gt;
*Tvorba a aktualizace testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Příprava testovacích dat&lt;br /&gt;
*Provádění testů podle testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Dokumentace průběhu testování&lt;br /&gt;
*Reportování chyb a výsledků testů&lt;br /&gt;
*Podpora vývojového týmu &amp;lt;ref&amp;gt;Softwarový tester. Národní soustava povolání [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://nsp.cz/jednotka-prace/softwarovy-tester&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související stránky===&lt;br /&gt;
[[Softwarová studia]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|označují jednotlivé verze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zdrojový kód]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
IT, Informatika, Software, Tester, PC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68511</id>
		<title>Testování softwaru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68511"/>
		<updated>2021-11-26T15:24:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
Testování softwaru je oblast, která se zabývá kontrolou kvality nebo chyb [[Program|programů]]. Při testování je kladen důraz na kvalitu a na nalézání chyb, které by v budoucnu mohly negativně ovlivnit celý projekt, na kterém vývojový tým pracuje. Vše začíná stanovením vizí a cílů, které by mělo testování naplnit. Poté je na řadě určení rozsahu testování. Testování pak je zaměřené na zkoumání produktu v různých úrovních a nesmí chybět ani pravidelné reportování o stavu produktu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Testování softwaru je jednou z několika složek [[Informační technologie (IT)|IT]] struktury, která se může jevit jako nepříliš důležitá, ale opak je pravdou. V realitě je testování softwaru pomyslnou špičkou ledovce – dle přání zákazníka je navržen softwarový [[produkt]], ale je dokončen a předán až v momentě, kdy na něm odvede svou práci tester. Tester kontroluje, zda výsledný produkt odpovídá zadání zákazníka, obsahuje všechny potřebné funkce a zda tyto funkce správně pracují. Důležitá je i uživatelská přívětivost pro budoucího uživatele softwaru.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testovací cyklus==&lt;br /&gt;
Testování softwaru má několik fází, které je důležité dodržovat:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Plánování testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stanovení testovacích požadavků, určení strategie testování, identifikace zdrojů pro testy a příprava testovacího plánu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza a příprava testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrh jednotlivých testů, které ověří, zda jsou požadavky na systém správné.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Provedení a vyhodnocení testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V této fázi jsou samotné testy provedeny a jsou vyhodnoceny výsledky, i zda nedošlo k chybě.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Sledování chyb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato fáze řeší chyby, které mohly nastat. Řeší jejich závažnost a jak je možné je odstranit.  &amp;lt;ref&amp;gt;ZELINKA, Bořek. Testování softwaru [online]. In: . [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://d3s.mff.cuni.cz/legacy/teaching/commercial_workshops/previous/1213/zelinka-zajisteni_kvality_softwarovych_produktu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Typy testů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testy lze dělit na dělit na tři základní oblasti:&lt;br /&gt;
===Testy z hlediska chronologizace===&lt;br /&gt;
- Kdy daná testovací aktivita nastává z pohledu vývojového modelu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Testování vývojářem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Při vývoji jsou prvotní testy označovány jako assembly testy. Veškerá kontrola probíhá na úrovni [[Zdrojový kód|zdrojového kódu]], jeden vývojář kontroluje kód po druhém. Samotná kontrola tak probíhá na úrovni samotného testování kódu. Pro kvalitní testování je potřeba mít mezi programátory jednotný přístup k psaní kódu. Při assembly testování může docházet například k zavádění dalších chyb do kódu, z důsledku nepozornosti či nedostatku času. Pokud není sjednocena znalost jazyka, ve kterém je software tvořen, ubírá se čas celému týmu zbytečnou kontrolou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Testování jednotek'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Poté, co zdrojový kód ověří programátor, je na řadě test jednotek neboli unit testing. Testovaná jednotka je testovatelná část aplikačního programu. Samotné testy se v tomto případě zapisují ve formě programového kódu, proto se jím zabývají většinou vývojáři. Platí, že pokud se testují jednotky, nesmí projekt běžet. Jedná se o formu testování, která přestála veškerý vývoj agilních metodik bez větší změny. Platí zde pravidlo, že čím dříve je chyba nalezena a opravena, tím méně času oprava zabere.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Integrační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Integrační testy připravuje testovací tým. Jedná se o sadu testů, které zkoumají správnost vnitřní integrity aplikace. Je testováno, zda komunikace mezi jednotlivými komponenty uvnitř aplikace je bezproblémová. Dále se testuje integrita mezi komponentou a operačním systémem, hardwarem nebo rozhraním různých systémů. V této fáze je tak testována integrace dosud jednotlivě ověřených částí. Pokud by chyba nebyla objevena v této části, projevila by se v průběhu dalších úrovní testování. 	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Systémové testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Tyto testy ověřují aplikaci jako celek. Jsou používány v pozdějších fázích vývoje. Ověřují aplikaci z pohledu zákazníka. Jsou simulovány podle různých scénářů kroky, které by se v reálném životě mohly stát. Chyby se opravují, a dále jsou tyto chyby opět testovány. Součástí tohoto testování jsou jak funkční, tak i nefunkční testy. Jedná se o poslední úroveň testování, která probíhá před tím, než je produkt předán zákazníkovi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Akceptační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Akceptační testy probíhají na straně zákazníka. Pokud všechny předchozí etapy testů proběhly v pořádku, je možné předat aplikaci zákazníkovi. Pokud jsou nalezeny nějaké nesrovnalosti mezi zadáním a dodanou aplikací, je zpětná vazba předána zpět vývojovému týmu. V této fázi už je o dost těžší chyby najít, a tak se často oprava prodlouží.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle přístupu ke kódu===&lt;br /&gt;
- Je hledisko viditelnosti zdrojového kódu ze strany samotného testera&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Black box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Při použití těchto testů nemá tester žádný přístup k programovanému kódu, neví tedy jak přesně systém spolupracuje s daty. Jeho hlavním úkolem je tedy sledovat a vyhodnotit, jaký výsledek je získán po vložená různych vstupních dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„White box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde tester zná vnitřní strukturu softwaru, narozdíl od předchozího příkladu testování. Testují se průchody zdrojovým kódem, reakce kódu na prázdné nebo nestandardní hodnoty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Grey box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde hovoříme o kombinaci předchozích dvou kategorií. Může se jednat o situaci, kdy software testujeme přes například [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Code from offshore software development company.png|náhled|Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle běhu programu===&lt;br /&gt;
- dle nutnosti běhu programu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Statické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Toto testování nevyžaduje běh programu. Využívá se v prvotních fázích životního cyklu softwaru. Kontrolují se specifikace požadavků a revizí kódu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Dynamické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Tady je již vyžadován běh aplikace. Používá se v pozdějších fázích vývoje a je zaměřeno na bezchybnost provozu.  &amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;KAJAN, Miroslav. Metody a organizace testování software [online]. Brno, 2015 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=115100. Diplomová práce. Vysoké učení technické. Vedoucí práce Jitka Kreslíková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Automatizace testů a testovací nástroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby testy proběhly precizně a úspěšně ke spokojenosti všech zapojených stran, je do celého procesu investovat nemálo času. I tato oblast IT se proto automatizuje. Existuje proto celá řada [[Testovací nástroje|testovacích nástrojů]], které mohou být využity ke zrychlení testovacího procesu. Můžeme využít nástroje, které jsou uskutečňované pomocí standardních rozhraní testované aplikace. Pro tyto typy testů existuje velké množství komerčně dostupných nástrojů, například ATF (Softbridge), WinRunner (Mercury Interactive), Rational Robot (Rational) a další. Pokud se jedná o nestandardní rozhraní, je nutné si vytvořit vlastní testovací nástroj, jež bude vyvíjen společně s aplikací, která se podrobí testu. &amp;lt;ref&amp;gt;Testování a diagnostika softwaru. Automa [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://automa.cz/cz/casopis-clanky/testovani-a-diagnostika-softwaru-2000_08_27838_702/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
===Manuální testování x automatizované testování===&lt;br /&gt;
Při testování softwaru se můžeme setkat se dvěma druhy testování, s manuálním a automatizovaným. Jak již bylo řečeno výše, při automatizovaném testování je možné ušetřit čas a využít testovací nástroje. Velkou nevýhodou je ale neustálá údržba zkoušek.   Manuální testování oproti tomu je prováděno ručně testerem, který vše poctivě proklikává a nemusí se starat o údržbu nástroje pro testování. &amp;lt;ref&amp;gt;Automatizované testování. Testování softwaru [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: http://testovanisoftwaru.cz/automatizovane-testovani/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testování softwaru x Quality Assurance==&lt;br /&gt;
V oblasti testování softwaru se můžeme setkat s pojmem Quality Assurance neboli zajištění kvality. Na první pohled se může zdá, že mezi oběma pojmy není rozdíl, ale je. Quality Assurance je nadřazený pojem pro testování softwaru. Obě oblasti si kladou stejné cíle – zlepšení softwaru, ale QA zvyšuje kvalitu díky zlepšení procesu a testování díky hledání chyb. Je důležité mezi těmito pojmy vidět rozdíl, který je zásadní.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Softwarový tester==&lt;br /&gt;
Osoba, která v testování softwaru má největší uplatnění je softwarový tester. Kromě testera se ale na testování podílí i další osoby, jako vývojář softwaru, projektový manažer, ale i koncový uživatel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalifikovaný tester musí zvládat celou řadu činností, například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Analýza požadavků na testování&lt;br /&gt;
*Tvorba a aktualizace testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Příprava testovacích dat&lt;br /&gt;
*Provádění testů podle testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Dokumentace průběhu testování&lt;br /&gt;
*Reportování chyb a výsledků testů&lt;br /&gt;
*Podpora vývojového týmu &amp;lt;ref&amp;gt;Softwarový tester. Národní soustava povolání [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://nsp.cz/jednotka-prace/softwarovy-tester&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související stránky===&lt;br /&gt;
[[Softwarová studia]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|označují jednotlivé verze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zdrojový kód]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
IT, Informatika, Software, Tester, PC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68510</id>
		<title>Testování softwaru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68510"/>
		<updated>2021-11-26T15:18:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: /* Testy z hlediska chronologizace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
Testování softwaru je oblast, která se zabývá kontrolou kvality nebo chyb [[Program|programů]].&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Testování softwaru je jednou z několika složek [[Informační technologie (IT)|IT]] struktury, která se může jevit jako nepříliš důležitá, ale opak je pravdou. V realitě je testování softwaru pomyslnou špičkou ledovce – dle přání zákazníka je navržen softwarový [[produkt]], ale je dokončen a předán až v momentě, kdy na něm odvede svou práci tester. Tester kontroluje, zda výsledný produkt odpovídá zadání zákazníka, obsahuje všechny potřebné funkce a zda tyto funkce správně pracují. Důležitá je i uživatelská přívětivost pro budoucího uživatele softwaru.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testovací cyklus==&lt;br /&gt;
Testování softwaru má několik fází, které je důležité dodržovat:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Plánování testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stanovení testovacích požadavků, určení strategie testování, identifikace zdrojů pro testy a příprava testovacího plánu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza a příprava testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrh jednotlivých testů, které ověří, zda jsou požadavky na systém správné.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Provedení a vyhodnocení testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V této fázi jsou samotné testy provedeny a jsou vyhodnoceny výsledky, i zda nedošlo k chybě.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Sledování chyb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato fáze řeší chyby, které mohly nastat. Řeší jejich závažnost a jak je možné je odstranit.  &amp;lt;ref&amp;gt;ZELINKA, Bořek. Testování softwaru [online]. In: . [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://d3s.mff.cuni.cz/legacy/teaching/commercial_workshops/previous/1213/zelinka-zajisteni_kvality_softwarovych_produktu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Typy testů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testy lze dělit na dělit na tři základní oblasti:&lt;br /&gt;
===Testy z hlediska chronologizace===&lt;br /&gt;
- Kdy daná testovací aktivita nastává z pohledu vývojového modelu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Testování vývojářem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Při vývoji jsou prvotní testy označovány jako assembly testy. Veškerá kontrola probíhá na úrovni [[Zdrojový kód|zdrojového kódu]], jeden vývojář kontroluje kód po druhém. Samotná kontrola tak probíhá na úrovni samotného testování kódu. Pro kvalitní testování je potřeba mít mezi programátory jednotný přístup k psaní kódu. Při assembly testování může docházet například k zavádění dalších chyb do kódu, z důsledku nepozornosti či nedostatku času. Pokud není sjednocena znalost jazyka, ve kterém je software tvořen, ubírá se čas celému týmu zbytečnou kontrolou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Testování jednotek'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Poté, co zdrojový kód ověří programátor, je na řadě test jednotek neboli unit testing. Testovaná jednotka je testovatelná část aplikačního programu. Samotné testy se v tomto případě zapisují ve formě programového kódu, proto se jím zabývají většinou vývojáři. Platí, že pokud se testují jednotky, nesmí projekt běžet. Jedná se o formu testování, která přestála veškerý vývoj agilních metodik bez větší změny. Platí zde pravidlo, že čím dříve je chyba nalezena a opravena, tím méně času oprava zabere.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Integrační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Integrační testy připravuje testovací tým. Jedná se o sadu testů, které zkoumají správnost vnitřní integrity aplikace. Je testováno, zda komunikace mezi jednotlivými komponenty uvnitř aplikace je bezproblémová. Dále se testuje integrita mezi komponentou a operačním systémem, hardwarem nebo rozhraním různých systémů. V této fáze je tak testována integrace dosud jednotlivě ověřených částí. Pokud by chyba nebyla objevena v této části, projevila by se v průběhu dalších úrovní testování. 	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Systémové testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Tyto testy ověřují aplikaci jako celek. Jsou používány v pozdějších fázích vývoje. Ověřují aplikaci z pohledu zákazníka. Jsou simulovány podle různých scénářů kroky, které by se v reálném životě mohly stát. Chyby se opravují, a dále jsou tyto chyby opět testovány. Součástí tohoto testování jsou jak funkční, tak i nefunkční testy. Jedná se o poslední úroveň testování, která probíhá před tím, než je produkt předán zákazníkovi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Akceptační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Akceptační testy probíhají na straně zákazníka. Pokud všechny předchozí etapy testů proběhly v pořádku, je možné předat aplikaci zákazníkovi. Pokud jsou nalezeny nějaké nesrovnalosti mezi zadáním a dodanou aplikací, je zpětná vazba předána zpět vývojovému týmu. V této fázi už je o dost těžší chyby najít, a tak se často oprava prodlouží.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle přístupu ke kódu===&lt;br /&gt;
- Je hledisko viditelnosti zdrojového kódu ze strany samotného testera&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Black box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Při použití těchto testů nemá tester žádný přístup k programovanému kódu, neví tedy jak přesně systém spolupracuje s daty. Jeho hlavním úkolem je tedy sledovat a vyhodnotit, jaký výsledek je získán po vložená různych vstupních dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„White box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde tester zná vnitřní strukturu softwaru, narozdíl od předchozího příkladu testování. Testují se průchody zdrojovým kódem, reakce kódu na prázdné nebo nestandardní hodnoty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Grey box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde hovoříme o kombinaci předchozích dvou kategorií. Může se jednat o situaci, kdy software testujeme přes například [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Code from offshore software development company.png|náhled|Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle běhu programu===&lt;br /&gt;
- dle nutnosti běhu programu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Statické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Toto testování nevyžaduje běh programu. Využívá se v prvotních fázích životního cyklu softwaru. Kontrolují se specifikace požadavků a revizí kódu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Dynamické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Tady je již vyžadován běh aplikace. Používá se v pozdějších fázích vývoje a je zaměřeno na bezchybnost provozu.  &amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KAJAN, Miroslav. Metody a organizace testování software [online]. Brno, 2015 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=115100. Diplomová práce. Vysoké učení technické. Vedoucí práce Jitka Kreslíková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Automatizace testů a testovací nástroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby testy proběhly precizně a úspěšně ke spokojenosti všech zapojených stran, je do celého procesu investovat nemálo času. I tato oblast IT se proto automatizuje. Existuje proto celá řada [[Testovací nástroje|testovacích nástrojů]], které mohou být využity ke zrychlení testovacího procesu. Můžeme využít nástroje, které jsou uskutečňované pomocí standardních rozhraní testované aplikace. Pro tyto typy testů existuje velké množství komerčně dostupných nástrojů, například ATF (Softbridge), WinRunner (Mercury Interactive), Rational Robot (Rational) a další. Pokud se jedná o nestandardní rozhraní, je nutné si vytvořit vlastní testovací nástroj, jež bude vyvíjen společně s aplikací, která se podrobí testu. &amp;lt;ref&amp;gt;Testování a diagnostika softwaru. Automa [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://automa.cz/cz/casopis-clanky/testovani-a-diagnostika-softwaru-2000_08_27838_702/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
===Manuální testování x automatizované testování===&lt;br /&gt;
Při testování softwaru se můžeme setkat se dvěma druhy testování, s manuálním a automatizovaným. Jak již bylo řečeno výše, při automatizovaném testování je možné ušetřit čas a využít testovací nástroje. Velkou nevýhodou je ale neustálá údržba zkoušek.   Manuální testování oproti tomu je prováděno ručně testerem, který vše poctivě proklikává a nemusí se starat o údržbu nástroje pro testování. &amp;lt;ref&amp;gt;Automatizované testování. Testování softwaru [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: http://testovanisoftwaru.cz/automatizovane-testovani/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testování softwaru x Quality Assurance==&lt;br /&gt;
V oblasti testování softwaru se můžeme setkat s pojmem Quality Assurance neboli zajištění kvality. Na první pohled se může zdá, že mezi oběma pojmy není rozdíl, ale je. Quality Assurance je nadřazený pojem pro testování softwaru. Obě oblasti si kladou stejné cíle – zlepšení softwaru, ale QA zvyšuje kvalitu díky zlepšení procesu a testování díky hledání chyb. Je důležité mezi těmito pojmy vidět rozdíl, který je zásadní.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Softwarový tester==&lt;br /&gt;
Osoba, která v testování softwaru má největší uplatnění je softwarový tester. Kromě testera se ale na testování podílí i další osoby, jako vývojář softwaru, projektový manažer, ale i koncový uživatel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalifikovaný tester musí zvládat celou řadu činností, například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Analýza požadavků na testování&lt;br /&gt;
*Tvorba a aktualizace testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Příprava testovacích dat&lt;br /&gt;
*Provádění testů podle testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Dokumentace průběhu testování&lt;br /&gt;
*Reportování chyb a výsledků testů&lt;br /&gt;
*Podpora vývojového týmu &amp;lt;ref&amp;gt;Softwarový tester. Národní soustava povolání [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://nsp.cz/jednotka-prace/softwarovy-tester&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související stránky===&lt;br /&gt;
[[Softwarová studia]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|označují jednotlivé verze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zdrojový kód]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
IT, Informatika, Software, Tester, PC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68509</id>
		<title>Testování softwaru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68509"/>
		<updated>2021-11-26T15:17:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
Testování softwaru je oblast, která se zabývá kontrolou kvality nebo chyb [[Program|programů]].&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Testování softwaru je jednou z několika složek [[Informační technologie (IT)|IT]] struktury, která se může jevit jako nepříliš důležitá, ale opak je pravdou. V realitě je testování softwaru pomyslnou špičkou ledovce – dle přání zákazníka je navržen softwarový [[produkt]], ale je dokončen a předán až v momentě, kdy na něm odvede svou práci tester. Tester kontroluje, zda výsledný produkt odpovídá zadání zákazníka, obsahuje všechny potřebné funkce a zda tyto funkce správně pracují. Důležitá je i uživatelská přívětivost pro budoucího uživatele softwaru.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testovací cyklus==&lt;br /&gt;
Testování softwaru má několik fází, které je důležité dodržovat:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Plánování testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stanovení testovacích požadavků, určení strategie testování, identifikace zdrojů pro testy a příprava testovacího plánu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza a příprava testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrh jednotlivých testů, které ověří, zda jsou požadavky na systém správné.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Provedení a vyhodnocení testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V této fázi jsou samotné testy provedeny a jsou vyhodnoceny výsledky, i zda nedošlo k chybě.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Sledování chyb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato fáze řeší chyby, které mohly nastat. Řeší jejich závažnost a jak je možné je odstranit.  &amp;lt;ref&amp;gt;ZELINKA, Bořek. Testování softwaru [online]. In: . [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://d3s.mff.cuni.cz/legacy/teaching/commercial_workshops/previous/1213/zelinka-zajisteni_kvality_softwarovych_produktu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Typy testů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testy lze dělit na dělit na tři základní oblasti:&lt;br /&gt;
===Testy z hlediska chronologizace===&lt;br /&gt;
- Kdy daná testovací aktivita nastává z pohledu vývojového modelu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Testování vývojářem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Při vývoji jsou prvotní testy označovány jako assembly testy. Veškerá kontrola probíhá na úrovni [[Zdrojový kód|zdrojového kódu]], jeden vývojář kontroluje kód po druhém. Samotná kontrola tak probíhá na úrovni samotného testování kódu. Pro kvalitní testování je potřeba mít mezi programátory jednotný přístup k psaní kódu. Při assembly testování může docházet například k zavádění dalších chyb do kódu, z důsledku nepozornosti či nedostatku času. Pokud není sjednocena znalost jazyka, ve kterém je software tvořen, ubírá se čas celému týmu zbytečnou kontrolou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Testování jednotek'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Poté, co zdrojový kód ověří programátor, je na řadě test jednotek neboli unit testing. Testovaná jednotka je testovatelná část aplikačního programu. Samotné testy se v tomto případě zapisují ve formě programového kódu, proto se jím zabývají většinou vývojáři. Platí, že pokud se testují jednotky, nesmí projekt běžet. Jedná se o formu testování, která přestála veškerý vývoj agilních metodik bez větší změny. Platí zde pravidlo, že čím dříve je chyba nalezena a opravena, tím méně času oprava zabere.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Integrační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Integrační testy připravuje testovací tým. Jedná se o sadu testů, které zkoumají správnost vnitřní integrity aplikace. Je testováno, zda komunikace mezi jednotlivými komponenty uvnitř aplikace je bezproblémová. Dále se testuje integrita mezi komponentou a operačním systémem, hardwarem nebo rozhraním různých systémů. V této fáze je tak testována integrace dosud jednotlivě ověřených částí. Pokud by chyba nebyla objevena v této části, projevila by se v průběhu dalších úrovní testování. 	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Systémové testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Tyto testy ověřují aplikaci jako celek. Jsou používány v pozdějších fázích vývoje. Ověřují aplikaci z pohledu zákazníka. Jsou simulovány podle různých scénářů kroky, které by se v reálném životě mohly stát. Chyby se opravují, a dále jsou tyto chyby opět testovány. Součástí tohoto testování jsou jak funkční, tak i nefunkční testy. Jedná se o poslední úroveň testování, která probíhá před tím, než je produkt předán zákazníkovi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Akceptační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Akceptační testy probíhají na straně zákazníka. Pokud všechny předchozí etapy testů proběhly v pořádku, je možné předat aplikaci zákazníkovi. Pokud jsou nalezeny nějaké nesrovnalosti mezi zadáním a dodanou aplikací, je zpětná vazba předána zpět vývojovému týmu. V této fázi už je o dost těžší chyby najít, a tak se často oprava prodlouží. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle přístupu ke kódu===&lt;br /&gt;
- Je hledisko viditelnosti zdrojového kódu ze strany samotného testera&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Black box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Při použití těchto testů nemá tester žádný přístup k programovanému kódu, neví tedy jak přesně systém spolupracuje s daty. Jeho hlavním úkolem je tedy sledovat a vyhodnotit, jaký výsledek je získán po vložená různych vstupních dat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„White box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde tester zná vnitřní strukturu softwaru, narozdíl od předchozího příkladu testování. Testují se průchody zdrojovým kódem, reakce kódu na prázdné nebo nestandardní hodnoty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Grey box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde hovoříme o kombinaci předchozích dvou kategorií. Může se jednat o situaci, kdy software testujeme přes například [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Code from offshore software development company.png|náhled|Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle běhu programu===&lt;br /&gt;
- dle nutnosti běhu programu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Statické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Toto testování nevyžaduje běh programu. Využívá se v prvotních fázích životního cyklu softwaru. Kontrolují se specifikace požadavků a revizí kódu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Dynamické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Tady je již vyžadován běh aplikace. Používá se v pozdějších fázích vývoje a je zaměřeno na bezchybnost provozu.  &amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KAJAN, Miroslav. Metody a organizace testování software [online]. Brno, 2015 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=115100. Diplomová práce. Vysoké učení technické. Vedoucí práce Jitka Kreslíková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Automatizace testů a testovací nástroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby testy proběhly precizně a úspěšně ke spokojenosti všech zapojených stran, je do celého procesu investovat nemálo času. I tato oblast IT se proto automatizuje. Existuje proto celá řada [[Testovací nástroje|testovacích nástrojů]], které mohou být využity ke zrychlení testovacího procesu. Můžeme využít nástroje, které jsou uskutečňované pomocí standardních rozhraní testované aplikace. Pro tyto typy testů existuje velké množství komerčně dostupných nástrojů, například ATF (Softbridge), WinRunner (Mercury Interactive), Rational Robot (Rational) a další. Pokud se jedná o nestandardní rozhraní, je nutné si vytvořit vlastní testovací nástroj, jež bude vyvíjen společně s aplikací, která se podrobí testu. &amp;lt;ref&amp;gt;Testování a diagnostika softwaru. Automa [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://automa.cz/cz/casopis-clanky/testovani-a-diagnostika-softwaru-2000_08_27838_702/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
===Manuální testování x automatizované testování===&lt;br /&gt;
Při testování softwaru se můžeme setkat se dvěma druhy testování, s manuálním a automatizovaným. Jak již bylo řečeno výše, při automatizovaném testování je možné ušetřit čas a využít testovací nástroje. Velkou nevýhodou je ale neustálá údržba zkoušek.   Manuální testování oproti tomu je prováděno ručně testerem, který vše poctivě proklikává a nemusí se starat o údržbu nástroje pro testování. &amp;lt;ref&amp;gt;Automatizované testování. Testování softwaru [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: http://testovanisoftwaru.cz/automatizovane-testovani/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testování softwaru x Quality Assurance==&lt;br /&gt;
V oblasti testování softwaru se můžeme setkat s pojmem Quality Assurance neboli zajištění kvality. Na první pohled se může zdá, že mezi oběma pojmy není rozdíl, ale je. Quality Assurance je nadřazený pojem pro testování softwaru. Obě oblasti si kladou stejné cíle – zlepšení softwaru, ale QA zvyšuje kvalitu díky zlepšení procesu a testování díky hledání chyb. Je důležité mezi těmito pojmy vidět rozdíl, který je zásadní.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Softwarový tester==&lt;br /&gt;
Osoba, která v testování softwaru má největší uplatnění je softwarový tester. Kromě testera se ale na testování podílí i další osoby, jako vývojář softwaru, projektový manažer, ale i koncový uživatel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalifikovaný tester musí zvládat celou řadu činností, například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Analýza požadavků na testování&lt;br /&gt;
*Tvorba a aktualizace testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Příprava testovacích dat&lt;br /&gt;
*Provádění testů podle testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Dokumentace průběhu testování&lt;br /&gt;
*Reportování chyb a výsledků testů&lt;br /&gt;
*Podpora vývojového týmu &amp;lt;ref&amp;gt;Softwarový tester. Národní soustava povolání [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://nsp.cz/jednotka-prace/softwarovy-tester&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související stránky===&lt;br /&gt;
[[Softwarová studia]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|označují jednotlivé verze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zdrojový kód]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
IT, Informatika, Software, Tester, PC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68508</id>
		<title>Testování softwaru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68508"/>
		<updated>2021-11-26T14:47:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
Testování softwaru je oblast, která se zabývá kontrolou kvality nebo chyb [[Program|programů]].&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Testování softwaru je jednou z několika složek [[Informační technologie (IT)|IT]] struktury, která se může jevit jako nepříliš důležitá, ale opak je pravdou. Na správném testování softwaru velice závisí. V realitě je testování softwaru pomyslnou špičkou ledovce – dle přání zákazníka je navržen softwarový [[produkt]], ale je dokončen a předán až v momentě, kdy na něm odvede svou práci tester. Tester kontroluje, zda výsledný produkt odpovídá zadání zákazníka, obsahuje všechny potřebné funkce a zda správně pracují. Důležitá je i uživatelská přívětivost pro budoucího uživatele softwaru.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testovací cyklus==&lt;br /&gt;
Testování softwaru má několik fází, které je důležité dodržovat:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Plánování testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stanovení testovacích požadavků, určení strategie testování, identifikace zdrojů pro testy a příprava testovacího plánu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza a příprava testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrh jednotlivých testů, které ověří, zda jsou požadavky na systém správné.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Provedení a vyhodnocení testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V této fázi jsou samotné testy provedeny a jsou vyhodnoceny výsledky, i zda nedošlo k chybě.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Sledování chyb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato fáze řeší chyby, které mohly nastat. Řeší jejich závažnost a jak je možné je odstranit.  &amp;lt;ref&amp;gt;ZELINKA, Bořek. Testování softwaru [online]. In: . [cit. 2021-11-26]. Dostupné z: https://d3s.mff.cuni.cz/legacy/teaching/commercial_workshops/previous/1213/zelinka-zajisteni_kvality_softwarovych_produktu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Typy testů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testy lze dělit na dělit na tři základní oblasti:&lt;br /&gt;
===Testy z hlediska chronologizace===&lt;br /&gt;
- Kdy daná testovací aktivita nastává z pohledu vývojového modelu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Testování vývojářem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Veškerá kontrola probíhá na úrovni [[Zdrojový kód|zdrojového kódu]], jeden vývojář kontroluje kód po druhém. Pro kvalitní testování je potřeba mít mezi programátory jednotný přístup k psaní kódu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Testování jednotek'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jedná se o formu testování, která přestála veškerý vývoj agilních metodik bez větší změny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Integrační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Integrační testy připravuje testovací tým. Jedná se o sadu testů, které zkoumají správnost vnitřní integrity aplikace. 	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Systémové testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Tyto testy ověřují aplikaci jako celek. Jsou používány v pozdějších fázích vývoje. Ověřují aplikaci z pohledu zákazníka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Akceptační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Akceptační testy probíhají na straně zákazníka. Pokud všechny předchozí etapy testů proběhly v pořádku, je možné předat aplikaci zákazníkovi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle přístupu ke kódu===&lt;br /&gt;
- Je hledisko viditelnosti zdrojového kódu ze strany samotného testera&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Black box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Při použití těchto testů nemá tester žádný přístup ke kódu, neví tedy jak přesně systém spolupracuje s daty. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„White box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde tester zná vnitřní strukturu softwaru. Testují se průchody zdrojovým kódem, reakce kódu na prázdné nebo nestandardní hodnoty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Grey box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde hovoříme o kombinaci předchozích dvou kategorií. Může se jednat o situaci, kdy software testujeme přes například [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Code from offshore software development company.png|náhled|Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle běhu programu===&lt;br /&gt;
- dle nutnosti běhu programu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Statické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Toto testování nevyžaduje běh programu. Využívá se v prvotních fázích životního cyklu softwaru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Dynamické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Tady je již vyžadován běh aplikace. Používá se v pozdějších fázích vývoje a je zaměřeno na bezchybnost provozu.  &amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KAJAN, Miroslav. Metody a organizace testování software [online]. Brno, 2015 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=115100. Diplomová práce. Vysoké učení technické. Vedoucí práce Jitka Kreslíková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Automatizace testů a testovací nástroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby testy proběhly precizně a úspěšně ke spokojenosti všech zapojených stran, je do celého procesu investovat nemálo času. I tato oblast IT se proto automatizuje. Existuje proto celá řada [[Testovací nástroje|testovacích nástrojů]], které mohou být využity ke zrychlení testovacího procesu. Můžeme využít nástroje, které jsou uskutečňované pomocí standardních rozhraní testované aplikace. Pro tyto typy testů existuje velké množství komerčně dostupných nástrojů, například ATF (Softbridge), WinRunner (Mercury Interactive), Rational Robot (Rational) a další. Pokud se jedná o nestandardní rozhraní, je nutné si vytvořit vlastní testovací nástroj, jež bude vyvíjen společně s aplikací, která se podrobí testu. &amp;lt;ref&amp;gt;Testování a diagnostika softwaru. Automa [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://automa.cz/cz/casopis-clanky/testovani-a-diagnostika-softwaru-2000_08_27838_702/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
===Manuální testování x automatizované testování===&lt;br /&gt;
Při testování softwaru se můžeme setkat se dvěma druhy testování, s manuálním a automatizovaným. Jak již bylo řečeno výše, při automatizovaném testování je možné ušetřit čas a využít testovací nástroje. Velkou nevýhodou je ale neustálá údržba zkoušek.   Manuální testování oproti tomu je prováděno ručně testerem, který vše poctivě proklikává a nemusí se starat o údržbu nástroje pro testování. &amp;lt;ref&amp;gt;Automatizované testování. Testování softwaru [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: http://testovanisoftwaru.cz/automatizovane-testovani/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testování softwaru x Quality Assurance==&lt;br /&gt;
V oblasti testování softwaru se můžeme setkat s pojmem Quality Assurance neboli zajištění kvality. Na první pohled se může zdá, že mezi oběma pojmy není rozdíl, ale je. Quality Assurance je nadřazený pojem pro testování softwaru. Obě oblasti si kladou stejné cíle – zlepšení softwaru, ale QA zvyšuje kvalitu díky zlepšení procesu a testování díky hledání chyb. Je důležité mezi těmito pojmy vidět rozdíl, který je zásadní.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Softwarový tester==&lt;br /&gt;
Osoba, která v testování softwaru má největší uplatnění je softwarový tester. Kromě testera se ale na testování podílí i další osoby, jako vývojář softwaru, projektový manažer, ale i koncový uživatel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalifikovaný tester musí zvládat celou řadu činností, například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Analýza požadavků na testování&lt;br /&gt;
*Tvorba a aktualizace testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Příprava testovacích dat&lt;br /&gt;
*Provádění testů podle testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Dokumentace průběhu testování&lt;br /&gt;
*Reportování chyb a výsledků testů&lt;br /&gt;
*Podpora vývojového týmu &amp;lt;ref&amp;gt;Softwarový tester. Národní soustava povolání [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://nsp.cz/jednotka-prace/softwarovy-tester&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související stránky===&lt;br /&gt;
[[Softwarová studia]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|označují jednotlivé verze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zdrojový kód]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
IT, Informatika, Software, Tester, PC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68507</id>
		<title>Testování softwaru</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Testov%C3%A1n%C3%AD_softwaru&amp;diff=68507"/>
		<updated>2021-11-26T14:43:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
Testování softwaru je oblast, která se zabývá kontrolou kvality nebo chyb [[Program|programů]].&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
Testování softwaru je jednou z několika složek [[Informační technologie (IT)|IT]] struktury, která se může jevit jako nepříliš důležitá, ale opak je pravdou. Na správném testování softwaru velice závisí. V realitě je testování softwaru pomyslnou špičkou ledovce – dle přání zákazníka je navržen softwarový [[produkt]], ale je dokončen a předán až v momentě, kdy na něm odvede svou práci tester. Tester kontroluje, zda výsledný produkt odpovídá zadání zákazníka, obsahuje všechny potřebné funkce a zda správně pracují. Důležitá je i uživatelská přívětivost pro budoucího uživatele softwaru.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testovací cyklus==&lt;br /&gt;
Testování softwaru má několik fází, které je důležité dodržovat:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Plánování testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stanovení testovacích požadavků, určení strategie testování, identifikace zdrojů pro testy a příprava testovacího plánu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Analýza a příprava testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrh jednotlivých testů, které ověří, zda jsou požadavky na systém správné.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Provedení a vyhodnocení testů'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V této fázi jsou samotné testy provedeny a jsou vyhodnoceny výsledky, i zda nedošlo k chybě.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Sledování chyb'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato fáze řeší chyby, které mohly nastat. Řeší jejich závažnost a jak je možné je odstranit.  &lt;br /&gt;
==Typy testů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Testy lze dělit na dělit na tři základní oblasti:&lt;br /&gt;
===Testy z hlediska chronologizace===&lt;br /&gt;
- Kdy daná testovací aktivita nastává z pohledu vývojového modelu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Testování vývojářem'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Veškerá kontrola probíhá na úrovni [[Zdrojový kód|zdrojového kódu]], jeden vývojář kontroluje kód po druhém. Pro kvalitní testování je potřeba mít mezi programátory jednotný přístup k psaní kódu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Testování jednotek'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Jedná se o formu testování, která přestála veškerý vývoj agilních metodik bez větší změny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Integrační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Integrační testy připravuje testovací tým. Jedná se o sadu testů, které zkoumají správnost vnitřní integrity aplikace. 	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Systémové testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Tyto testy ověřují aplikaci jako celek. Jsou používány v pozdějších fázích vývoje. Ověřují aplikaci z pohledu zákazníka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Akceptační testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Akceptační testy probíhají na straně zákazníka. Pokud všechny předchozí etapy testů proběhly v pořádku, je možné předat aplikaci zákazníkovi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle přístupu ke kódu===&lt;br /&gt;
- Je hledisko viditelnosti zdrojového kódu ze strany samotného testera&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Black box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Při použití těchto testů nemá tester žádný přístup ke kódu, neví tedy jak přesně systém spolupracuje s daty. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„White box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde tester zná vnitřní strukturu softwaru. Testují se průchody zdrojovým kódem, reakce kódu na prázdné nebo nestandardní hodnoty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''„Grey box“ testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Zde hovoříme o kombinaci předchozích dvou kategorií. Může se jednat o situaci, kdy software testujeme přes například [[uživatelské rozhraní]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Code from offshore software development company.png|náhled|Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Testy dle běhu programu===&lt;br /&gt;
- dle nutnosti běhu programu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Statické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Toto testování nevyžaduje běh programu. Využívá se v prvotních fázích životního cyklu softwaru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Dynamické testování'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
– Tady je již vyžadován běh aplikace. Používá se v pozdějších fázích vývoje a je zaměřeno na bezchybnost provozu.  &amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;KAJAN, Miroslav. Metody a organizace testování software [online]. Brno, 2015 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=115100. Diplomová práce. Vysoké učení technické. Vedoucí práce Jitka Kreslíková.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Automatizace testů a testovací nástroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby testy proběhly precizně a úspěšně ke spokojenosti všech zapojených stran, je do celého procesu investovat nemálo času. I tato oblast IT se proto automatizuje. Existuje proto celá řada [[Testovací nástroje|testovacích nástrojů]], které mohou být využity ke zrychlení testovacího procesu. Můžeme využít nástroje, které jsou uskutečňované pomocí standardních rozhraní testované aplikace. Pro tyto typy testů existuje velké množství komerčně dostupných nástrojů, například ATF (Softbridge), WinRunner (Mercury Interactive), Rational Robot (Rational) a další. Pokud se jedná o nestandardní rozhraní, je nutné si vytvořit vlastní testovací nástroj, jež bude vyvíjen společně s aplikací, která se podrobí testu. &amp;lt;ref&amp;gt;Testování a diagnostika softwaru. Automa [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://automa.cz/cz/casopis-clanky/testovani-a-diagnostika-softwaru-2000_08_27838_702/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
===Manuální testování x automatizované testování===&lt;br /&gt;
Při testování softwaru se můžeme setkat se dvěma druhy testování, s manuálním a automatizovaným. Jak již bylo řečeno výše, při automatizovaném testování je možné ušetřit čas a využít testovací nástroje. Velkou nevýhodou je ale neustálá údržba zkoušek.   Manuální testování oproti tomu je prováděno ručně testerem, který vše poctivě proklikává a nemusí se starat o údržbu nástroje pro testování. &amp;lt;ref&amp;gt;Automatizované testování. Testování softwaru [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: http://testovanisoftwaru.cz/automatizovane-testovani/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Testování softwaru x Quality Assurance==&lt;br /&gt;
V oblasti testování softwaru se můžeme setkat s pojmem Quality Assurance neboli zajištění kvality. Na první pohled se může zdá, že mezi oběma pojmy není rozdíl, ale je. Quality Assurance je nadřazený pojem pro testování softwaru. Obě oblasti si kladou stejné cíle – zlepšení softwaru, ale QA zvyšuje kvalitu díky zlepšení procesu a testování díky hledání chyb. Je důležité mezi těmito pojmy vidět rozdíl, který je zásadní.  &amp;lt;ref&amp;gt;Co je testování softwaru? Kitner [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://kitner.cz/testovani_softwaru/co-je-testovani-softwaru/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Softwarový tester==&lt;br /&gt;
Osoba, která v testování softwaru má největší uplatnění je softwarový tester. Kromě testera se ale na testování podílí i další osoby, jako vývojář softwaru, projektový manažer, ale i koncový uživatel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalifikovaný tester musí zvládat celou řadu činností, například:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Analýza požadavků na testování&lt;br /&gt;
*Tvorba a aktualizace testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Příprava testovacích dat&lt;br /&gt;
*Provádění testů podle testovací dokumentace&lt;br /&gt;
*Dokumentace průběhu testování&lt;br /&gt;
*Reportování chyb a výsledků testů&lt;br /&gt;
*Podpora vývojového týmu &amp;lt;ref&amp;gt;Softwarový tester. Národní soustava povolání [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://nsp.cz/jednotka-prace/softwarovy-tester&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související stránky===&lt;br /&gt;
[[Softwarová studia]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Popište proces vývoje softwaru, jeho jednotlivé fáze a charakterizujte profese, které se na něm podílejí. Odlište vodopádový a spirálový styl vývoje. Vysvětlete, jak se typicky označují jednotlivé verze|označují jednotlivé verze]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Knihovnické automatizované systémy a knihovnický software]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Zdrojový kód]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
IT, Informatika, Software, Tester, PC&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68481</id>
		<title>Cambridge Analytica</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68481"/>
		<updated>2021-11-25T20:18:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Cambridge Analytica byla společnost sídlící v Londýně, která působila mezi lety 2013 až 2018. Její jméno často bývá skloňováno v souvislosti s volbami v USA, kdy poprvé na prezidenta kandidoval Donald Trump, nebo skandálem s nakládáním uživatelskými [[Data|daty]] z [[Facebook|Facebooku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge-analytica.png|náhled|Logo|142x142pixelů]]&lt;br /&gt;
Jedná se o britskou společnost, která byla založena v roce 2013. Jako dceřiná společnost je velmi úzce spjata s poněkud kontroverzní výzkumnou organizací Strategic Communication Laboratories Group ([[SCL Group]]), která byla založena v roce 1990. SCL Group se prezentuje jako vládní a vojenský dodavatel, který o sobě tvrdí, že pracuje v mnoha oblastech, od výzkumu potravinové bezpečnosti přes boj s narkotiky až po politické kampaně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge Analytica nabízela průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů, kteří pocházeli z oblasti politiky i různých firemních společností. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2468020-cambridge-analytica-konci-po-skandalu-se-zneuzitim-dat-facebooku-prisla-o&amp;lt;/ref&amp;gt; Společnost měla celkem pět kanceláří, a to v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VELEK, Štěpán. Vliv firmy Cambridge Analytica na průběh a výsledky voleb ve vybraných zemích [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/121332/130292299.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Václav Moravec.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě voleb v USA dále ale také působila v dalších zemích po celém světě, například v Nigérii (volby prezidenta Uhurua Kenyatty v letech 2013 a 2017), Kenii či v Argentině. Činnost společnosti Cambridge Analytica se také promítla v České republice, v souvislosti s kauzou Lukoil, kdy s touto ruskou společností měla spolupracovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skandál s daty==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge analytica (27162728588).jpg|náhled|Cambridge Analytica]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2013 profesor psychologie Aleksandr Kogan vytvořil aplikaci nazvanou „Thisisyourdigitallife“, si stáhlo okolo 300 000 lidí. Tato aplikace byla nabízena na Facebooku, uživatel jejím prostřednictvím mohl podstoupit osobnostní kvíz. Aplikace fungovala tak, že po jejím stažení začala okamžitě shromažďovat data o svých uživatelích. Jednalo se například o informace zveřejněné na facebookových profilech uživatelů, ale mapovala také jejich aktivity na Facebooku (např. čemu dali „like“).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále aplikace shromažďovala informace o facebookových přátelích uživatelů, kteří si aplikaci stáhli. Tito přátelé ale museli mít nastavení ochrany soukromí tak, aby byl možný sběr dat. Dohromady aplikace shromáždila  data od přibližně 87 milionů lidí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data byla následně předána společnosti Strategic Communication Laboratories (SCL), která vlastnila Cambridge Analyticu. Data byla využita k tomu, aby pomohla konzervativním kampaním cílit online reklamy a zasílání zpráv. Předáním dat třetí straně byla porušena ustanovení služby Facebooku, které zakazují přenos nebo prodej dat jakékoli reklamní síti, zprostředkovateli dat nebo jiné reklamě nebo zpeněžení a službám, které s tím souvisí. Když vyšla pravda s daty najevo v roce 2015, Facebook požadoval, aby byla aplikace zničena a stejně tak i nashromážděná data. Bylo potvrzeno, že data byla zničena, ale kopie dat však zůstaly mimo kontrolu Facebooku.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Facebook and Data Privacy in the Age of Cambridge Analytica. Henry M. Jackson School of International Studies [online]. 2018 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://jsis.washington.edu/news/facebook-data-privacy-age-cambridge-analytica/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčové postavy v kauze s daty===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Robert Mercer''' – Byl zakladatelem a hlavním akcionářem Cambridge Analyticy, investoval do ní 15 milionů dolarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Steve Bannon''' – Společně s Mercerem založil Cambridge Analyticu a vymyslel její název. Později se stal jedním ze stratégů a poradců Donalda Trumpa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Alexander Nix''' – Předně vedl některá jednání s politickými představiteli , kteří měli zájem ovlivnit některé volby ve světě díky datům Cambridge Analyticy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Aleksandr Kogan''' – Byl vývojářem a datovým analytikem, dále pracoval v psychologickém výzkumu Cambridge University. Vytvořil kvízovou aplikaci „Thisisyourdigitallife“ na Facebooku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Christopher Wylie''' – Zastával do roku 2014 pozici ředitele výzkumu v Cambridge Analytice. V roce 2018 odhalil informace o společnosti a vysvětlil způsoby jejího fungování a odtajnil citlivé dokumenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Brittany Kaiser''' – Působila jako ředitelka pro obchodní rozvoj v SCL Group a byla manažerkou v CA až do odhalení skandálu, poté na nějakou dobu zmizela z dosahu médií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další kauzy: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Volby v USA===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Donald Trump (40525854191).jpg|náhled|Donald Trump]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2016 probíhaly v USA prezidentské volby - v té době kandidoval Donald Trump. V této kauze se zapojila televize Channel 4, která odhalila v roce 2018 skrytou nahrávku, kde  Alexander Nix hovoří o způsobech ovlivňování voleb po celém světě. Již dříve televize odvysílala reportáž o tom, jak velká data ovlivnila právě volby v USA v roce 2016, v této reportáži vystupoval i Alexander Nix. V této době se hovořilo také o tom, že Cambridge Analytica poskytla volební kampani Donalda Trumpa služby, které by se daly vyčíslit na 5,9 milionu dolarů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nix tak využívá příležitosti pochlubit se možnostmi, které Cambridge Analytica nabízí. Dále přibližuje metodu psychologického profilování a vlastní až 5 tisíc datových bodů o každém voliči v Americe. Dle toho následně mohla Cambridge Analytica cílit reklamu, díky které si získá voliče. To znamená, že společnost tvrdila, že dokáže vytvořit bez problému charakteristický profil jakéhokoliv američana a na něj následně zacílit. Vš opět probíhalo díky Facebooku, kdy díky sedmdesáti likům bylo možné sestavit profil člověka, ale díky sto padesáti by bylo možné přečíst i další rodinné příslušníky uživatele. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Brexit===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Uncertain Brexit.png|náhled|105x105bod|Brexit]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské Unie se konalo 23. června 2016. Pro vystoupení hlasovala mírná většina. Velká Británie vystoupila až 31. ledna 2020. Spekuluje se o tom, že Cambridge Analytica na Brexitu pracovala skrze kanadskou firmu AggregateIQ (AIQ). Tato společnost sídlí v Kanadě a jejím vlastníkem je Robert Mercer, který vlastnil také Cambridge Analyticu. Byla vedena kampaň Vote Leave, která firmě AggregateIQ vyhradilo vysoké finanční prostředky. Stejně jako u amerických voleb je patrné, že vítězná strana vedla s velkým náskokem v tweetech, a náhodou se jednalo i o stranu, se kterou opět ( v tomto případě nepřímě) spolupracovala Cambridge Analytica. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Keňa===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge analytica se zapojila úspěšně do prezidentské kampaně pro Uhuru Kenyattu v letech 2013 a 2017. I v tomto případě se zapojila televize Channel 4, kde reportér předstíral zájem o ovlivnění voleb na Sri Lance. Na nahrávce je zachycen Mark Turnbull, který pozitivně mluví o zapojení společnosti Cambridge Analyticy ve volbách v Keni. V této kampani bylo cíleno především na emoce. Byla tedy vytvořena různá videa, založena na lžích, fakenews a dezinformacích. Byl cíl pomocí těchto videí vzbudit emoce o protikandidátovi šířenými na sociálních sítích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nigérie===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou taktiku nasadila Cambridge Analytica v roce 2015 i v Nigérii. V tomto případě ale nebyla úspěšná. Protikandidát, který měl být poškozen, nakonec volby vyhrál. Cambridge Analytica byla najata neznámým bohatým Nigerijcem. Britský The Guardian zjistil, že se Cambridge Analytica snažila získat informace o zdraví a financích protikandidáta. Dále byla opět vytvořena lživá videa, která byla cílena do oblastí, kde měl protikandidát silný vliv. Tak tedy úřadující prezident Goodluck Jonathan prohrál s Muhammadu Buharim. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zánik==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Web Summit 2017 - Centre Stage Day 3 SAM 7387 (38287070931).jpg|náhled|Alexander Nix|205x205pixelů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Cambridge Analytica ukončila svou činnost v roce 2018, právě po skandálu s daty z Facebooku. Generální ředitel, Alexander Nix, byl potrestán sedmiletým zákazem řídit společnosti s ručením omezeným. Společnost se provinila korupcí, lživou kampaní ve volbách, ze získávání informací k diskreditaci politických oponentů a anonymního šíření informací. Kromě zákazu pro generálního ředitele došlo ale také na příkaz zničení všech dat, která Cambridge Analytica získala. &amp;lt;ref&amp;gt;LOMAS, Natasha. Cambridge Analytica’s former boss gets 7-year ban on being a business director. TechCrunch [online]. 25.9.2020 [cit. 2021-11-25]. Dostupné z: https://techcrunch.com/2020/09/25/cambridge-analyticas-former-boss-gets-7-year-ban-on-being-a-business-director/?guccounter=1&amp;amp;guce_referrer=aHR0cHM6Ly93d3cuZ29vZ2xlLmNvbS8&amp;amp;guce_referrer_sig=AQAAAMXmZOUaabNXtT5H_WF7S0uu3oZ6dYx6i63ss0HH-Yc3bydURcKtIhmESb_Xt2NHvro9wxabObpeOMco2zTCgi1rv6XLmOW46ZIhUSL20aRYm98Fx2kwUpgDvCLHLaQImQSD5dgn8lOfrPunLaAV7QMPE7GUSdBtullRDyrGtt1X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ochrana osobních údajů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problematika velkých dat. Big data.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Facebook, Data, Cambridge Analytica&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68480</id>
		<title>Cambridge Analytica</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68480"/>
		<updated>2021-11-25T20:14:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Cambridge Analytica byla společnost sídlící v Londýně, která působila mezi lety 2013 až 2018. Její jméno často bývá skloňováno v souvislosti s volbami v USA, kdy poprvé na prezidenta kandidoval Donald Trump, nebo skandálem s nakládáním uživatelskými [[Data|daty]] z [[Facebook|Facebooku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge-analytica.png|náhled|Logo|142x142pixelů]]&lt;br /&gt;
Jedná se o britskou společnost, která byla založena v roce 2013. Jako dceřiná společnost je velmi úzce spjata s poněkud kontroverzní výzkumnou organizací Strategic Communication Laboratories Group ([[SCL Group]]), která byla založena v roce 1990. SCL Group se prezentuje jako vládní a vojenský dodavatel, který o sobě tvrdí, že pracuje v mnoha oblastech, od výzkumu potravinové bezpečnosti přes boj s narkotiky až po politické kampaně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge Analytica nabízela průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů, kteří pocházeli z oblasti politiky i různých firemních společností. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2468020-cambridge-analytica-konci-po-skandalu-se-zneuzitim-dat-facebooku-prisla-o&amp;lt;/ref&amp;gt; Společnost měla celkem pět kanceláří, a to v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VELEK, Štěpán. Vliv firmy Cambridge Analytica na průběh a výsledky voleb ve vybraných zemích [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/121332/130292299.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Václav Moravec.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě voleb v USA dále ale také působila v dalších zemích po celém světě, například v Nigérii (volby prezidenta Uhurua Kenyatty v letech 2013 a 2017), Kenii či v Argentině. Činnost společnosti Cambridge Analytica se také promítla v České republice, v souvislosti s kauzou Lukoil, kdy s touto ruskou společností měla spolupracovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skandál s daty==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge analytica (27162728588).jpg|náhled|Cambridge Analytica]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2013 profesor psychologie Aleksandr Kogan vytvořil aplikaci nazvanou „Thisisyourdigitallife“, si stáhlo okolo 300 000 lidí. Tato aplikace byla nabízena na Facebooku, uživatel jejím prostřednictvím mohl podstoupit osobnostní kvíz. Aplikace fungovala tak, že po jejím stažení začala okamžitě shromažďovat data o svých uživatelích. Jednalo se například o informace zveřejněné na facebookových profilech uživatelů, ale mapovala také jejich aktivity na Facebooku (např. čemu dali „like“).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále aplikace shromažďovala informace o facebookových přátelích uživatelů, kteří si aplikaci stáhli. Tito přátelé ale museli mít nastavení ochrany soukromí tak, aby byl možný sběr dat. Dohromady aplikace shromáždila  data od přibližně 87 milionů lidí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data byla následně předána společnosti Strategic Communication Laboratories (SCL), která vlastnila Cambridge Analyticu. Data byla využita k tomu, aby pomohla konzervativním kampaním cílit online reklamy a zasílání zpráv. Předáním dat třetí straně byla porušena ustanovení služby Facebooku, které zakazují přenos nebo prodej dat jakékoli reklamní síti, zprostředkovateli dat nebo jiné reklamě nebo zpeněžení a službám, které s tím souvisí. Když vyšla pravda s daty najevo v roce 2015, Facebook požadoval, aby byla aplikace zničena a stejně tak i nashromážděná data. Bylo potvrzeno, že data byla zničena, ale kopie dat však zůstaly mimo kontrolu Facebooku.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Facebook and Data Privacy in the Age of Cambridge Analytica. Henry M. Jackson School of International Studies [online]. 2018 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://jsis.washington.edu/news/facebook-data-privacy-age-cambridge-analytica/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčové postavy v kauze s daty===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Robert Mercer''' – Byl zakladatelem a hlavním akcionářem Cambridge Analyticy, investoval do ní 15 milionů dolarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Steve Bannon''' – Společně s Mercerem založil Cambridge Analyticu a vymyslel její název. Později se stal jedním ze stratégů a poradců Donalda Trumpa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Alexander Nix''' – Předně vedl některá jednání s politickými představiteli , kteří měli zájem ovlivnit některé volby ve světě díky datům Cambridge Analyticy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Aleksandr Kogan''' – Byl vývojářem a datovým analytikem, dále pracoval v psychologickém výzkumu Cambridge University. Vytvořil kvízovou aplikaci „Thisisyourdigitallife“ na Facebooku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Christopher Wylie''' – Zastával do roku 2014 pozici ředitele výzkumu v Cambridge Analytice. V roce 2018 odhalil informace o společnosti a vysvětlil způsoby jejího fungování a odtajnil citlivé dokumenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Brittany Kaiser''' – Působila jako ředitelka pro obchodní rozvoj v SCL Group a byla manažerkou v CA až do odhalení skandálu, poté na nějakou dobu zmizela z dosahu médií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Volby v USA==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Donald Trump (40525854191).jpg|náhled|Donald Trump]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2016 probíhaly v USA prezidentské volby - v té době kandidoval Donald Trump. V této kauze se zapojila televize Channel 4, která odhalila v roce 2018 skrytou nahrávku, kde  Alexander Nix hovoří o způsobech ovlivňování voleb po celém světě. Již dříve televize odvysílala reportáž o tom, jak velká data ovlivnila právě volby v USA v roce 2016, v této reportáži vystupoval i Alexander Nix. V této době se hovořilo také o tom, že Cambridge Analytica poskytla volební kampani Donalda Trumpa služby, které by se daly vyčíslit na 5,9 milionu dolarů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nix tak využívá příležitosti pochlubit se možnostmi, které Cambridge Analytica nabízí. Dále přibližuje metodu psychologického profilování a vlastní až 5 tisíc datových bodů o každém voliči v Americe. Dle toho následně mohla Cambridge Analytica cílit reklamu, díky které si získá voliče. To znamená, že společnost tvrdila, že dokáže vytvořit bez problému charakteristický profil jakéhokoliv američana a na něj následně zacílit. Vš opět probíhalo díky Facebooku, kdy díky sedmdesáti likům bylo možné sestavit profil člověka, ale díky sto padesáti by bylo možné přečíst i další rodinné příslušníky uživatele. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Brexit==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Uncertain Brexit.png|náhled|105x105bod|Brexit]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské Unie se konalo 23. června 2016. Pro vystoupení hlasovala mírná většina. Velká Británie vystoupila až 31. ledna 2020. Spekuluje se o tom, že Cambridge Analytica na Brexitu pracovala skrze kanadskou firmu AggregateIQ (AIQ). Tato společnost sídlí v Kanadě a jejím vlastníkem je Robert Mercer, který vlastnil také Cambridge Analyticu. Byla vedena kampaň Vote Leave, která firmě AggregateIQ vyhradilo vysoké finanční prostředky. Stejně jako u amerických voleb je patrné, že vítězná strana vedla s velkým náskokem v tweetech, a náhodou se jednalo i o stranu, se kterou opět ( v tomto případě nepřímě) spolupracovala Cambridge Analytica. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Keňa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge analytica se zapojila úspěšně do prezidentské kampaně pro Uhuru Kenyattu v letech 2013 a 2017. I v tomto případě se zapojila televize Channel 4, kde reportér předstíral zájem o ovlivnění voleb na Sri Lance. Na nahrávce je zachycen Mark Turnbull, který pozitivně mluví o zapojení společnosti Cambridge Analyticy ve volbách v Keni. V této kampani bylo cíleno především na emoce. Byla tedy vytvořena různá videa, založena na lžích, fakenews a dezinformacích. Byl cíl pomocí těchto videí vzbudit emoce o protikandidátovi šířenými na sociálních sítích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nigérie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou taktiku nasadila Cambridge Analytica v roce 2015 i v Nigérii. V tomto případě ale nebyla úspěšná. Protikandidát, který měl být poškozen, nakonec volby vyhrál. Cambridge Analytica byla najata neznámým bohatým Nigerijcem. Britský The Guardian zjistil, že se Cambridge Analytica snažila získat informace o zdraví a financích protikandidáta. Dále byla opět vytvořena lživá videa, která byla cílena do oblastí, kde měl protikandidát silný vliv. Tak tedy úřadující prezident Goodluck Jonathan prohrál s Muhammadu Buharim. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zánik==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Web Summit 2017 - Centre Stage Day 3 SAM 7387 (38287070931).jpg|náhled|Alexander Nix|205x205pixelů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Cambridge Analytica ukončila svou činnost v roce 2018, právě po skandálu s daty z Facebooku. Generální ředitel, Alexander Nix, byl potrestán sedmiletým zákazem řídit společnosti s ručením omezeným. Společnost se provinila korupcí, lživou kampaní ve volbách, ze získávání informací k diskreditaci politických oponentů a anonymního šíření informací. Kromě zákazu pro generálního ředitele došlo ale také na příkaz zničení všech dat, která Cambridge Analytica získala. &amp;lt;ref&amp;gt;LOMAS, Natasha. Cambridge Analytica’s former boss gets 7-year ban on being a business director. TechCrunch [online]. 25.9.2020 [cit. 2021-11-25]. Dostupné z: https://techcrunch.com/2020/09/25/cambridge-analyticas-former-boss-gets-7-year-ban-on-being-a-business-director/?guccounter=1&amp;amp;guce_referrer=aHR0cHM6Ly93d3cuZ29vZ2xlLmNvbS8&amp;amp;guce_referrer_sig=AQAAAMXmZOUaabNXtT5H_WF7S0uu3oZ6dYx6i63ss0HH-Yc3bydURcKtIhmESb_Xt2NHvro9wxabObpeOMco2zTCgi1rv6XLmOW46ZIhUSL20aRYm98Fx2kwUpgDvCLHLaQImQSD5dgn8lOfrPunLaAV7QMPE7GUSdBtullRDyrGtt1X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ochrana osobních údajů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problematika velkých dat. Big data.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Facebook, Data, Cambridge Analytica&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68479</id>
		<title>Cambridge Analytica</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68479"/>
		<updated>2021-11-25T20:13:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Cambridge Analytica byla společnost sídlící v Londýně, která působila mezi lety 2013 až 2018. Její jméno často bývá skloňováno v souvislosti s volbami v USA, kdy poprvé na prezidenta kandidoval Donald Trump, nebo skandálem s nakládáním uživatelskými [[Data|daty]] z [[Facebook|Facebooku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge-analytica.png|náhled|Logo|142x142pixelů]]&lt;br /&gt;
Jedná se o britskou společnost, která byla založena v roce 2013. Jako dceřiná společnost je velmi úzce spjata s poněkud kontroverzní výzkumnou organizací Strategic Communication Laboratories Group ([[SCL Group]]), která byla založena v roce 1990. SCL Group se prezentuje jako vládní a vojenský dodavatel, který o sobě tvrdí, že pracuje v mnoha oblastech, od výzkumu potravinové bezpečnosti přes boj s narkotiky až po politické kampaně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge Analytica nabízela průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů, kteří pocházeli z oblasti politiky i různých firemních společností. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2468020-cambridge-analytica-konci-po-skandalu-se-zneuzitim-dat-facebooku-prisla-o&amp;lt;/ref&amp;gt; Společnost měla celkem pět kanceláří, a to v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VELEK, Štěpán. Vliv firmy Cambridge Analytica na průběh a výsledky voleb ve vybraných zemích [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/121332/130292299.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Václav Moravec.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě voleb v USA dále ale také působila v dalších zemích po celém světě, například v Nigérii (volby prezidenta Uhurua Kenyatty v letech 2013 a 2017), Kenii či v Argentině. Činnost společnosti Cambridge Analytica se také promítla v České republice, v souvislosti s kauzou Lukoil, kdy s touto ruskou společností měla spolupracovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skandál s daty==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge analytica (27162728588).jpg|náhled|Cambridge Analytica]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2013 profesor psychologie Aleksandr Kogan vytvořil aplikaci nazvanou „Thisisyourdigitallife“, si stáhlo okolo 300 000 lidí. Tato aplikace byla nabízena na Facebooku, uživatel jejím prostřednictvím mohl podstoupit osobnostní kvíz. Aplikace fungovala tak, že po jejím stažení začala okamžitě shromažďovat data o svých uživatelích. Jednalo se například o informace zveřejněné na facebookových profilech uživatelů, ale mapovala také jejich aktivity na Facebooku (např. čemu dali „like“).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále aplikace shromažďovala informace o facebookových přátelích uživatelů, kteří si aplikaci stáhli. Tito přátelé ale museli mít nastavení ochrany soukromí tak, aby byl možný sběr dat. Dohromady aplikace shromáždila  data od přibližně 87 milionů lidí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data byla následně předána společnosti Strategic Communication Laboratories (SCL), která vlastnila Cambridge Analyticu. Data byla využita k tomu, aby pomohla konzervativním kampaním cílit online reklamy a zasílání zpráv. Předáním dat třetí straně byla porušena ustanovení služby Facebooku, které zakazují přenos nebo prodej dat jakékoli reklamní síti, zprostředkovateli dat nebo jiné reklamě nebo zpeněžení a službám, které s tím souvisí. Když vyšla pravda s daty najevo v roce 2015, Facebook požadoval, aby byla aplikace zničena a stejně tak i nashromážděná data. Bylo potvrzeno, že data byla zničena, ale kopie dat však zůstaly mimo kontrolu Facebooku.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Facebook and Data Privacy in the Age of Cambridge Analytica. Henry M. Jackson School of International Studies [online]. 2018 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://jsis.washington.edu/news/facebook-data-privacy-age-cambridge-analytica/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčové postavy v kauze s daty===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Robert Mercer''' – Byl zakladatelem a hlavním akcionářem Cambridge Analyticy, investoval do ní 15 milionů dolarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Steve Bannon''' – Společně s Mercerem založil Cambridge Analyticu a vymyslel její název. Později se stal jedním ze stratégů a poradců Donalda Trumpa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Alexander Nix''' – Předně vedl některá jednání s politickými představiteli , kteří měli zájem ovlivnit některé volby ve světě díky datům Cambridge Analyticy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Aleksandr Kogan''' – Byl vývojářem a datovým analytikem, dále pracoval v psychologickém výzkumu Cambridge University. Vytvořil kvízovou aplikaci „Thisisyourdigitallife“ na Facebooku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Christopher Wylie''' – Zastával do roku 2014 pozici ředitele výzkumu v Cambridge Analytice. V roce 2018 odhalil informace o společnosti a vysvětlil způsoby jejího fungování a odtajnil citlivé dokumenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Brittany Kaiser''' – Působila jako ředitelka pro obchodní rozvoj v SCL Group a byla manažerkou v CA až do odhalení skandálu, poté na nějakou dobu zmizela z dosahu médií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Volby v USA==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Donald Trump (40525854191).jpg|náhled|Donald Trump]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2016 probíhaly v USA prezidentské volby - v té době kandidoval Donald Trump. V této kauze se zapojila televize Channel 4, která odhalila v roce 2018 skrytou nahrávku, kde  Alexander Nix hovoří o způsobech ovlivňování voleb po celém světě. Již dříve televize odvysílala reportáž o tom, jak velká data ovlivnila právě volby v USA v roce 2016, v této reportáži vystupoval i Alexander Nix. V této době se hovořilo také o tom, že Cambridge Analytica poskytla volební kampani Donalda Trumpa služby, které by se daly vyčíslit na 5,9 milionu dolarů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nix tak využívá příležitosti pochlubit se možnostmi, které Cambridge Analytica nabízí. Dále přibližuje metodu psychologického profilování a vlastní až 5 tisíc datových bodů o každém voliči v Americe. Dle toho následně mohla Cambridge Analytica cílit reklamu, díky které si získá voliče. To znamená, že společnost tvrdila, že dokáže vytvořit bez problému charakteristický profil jakéhokoliv američana a na něj následně zacílit. Vš opět probíhalo díky Facebooku, kdy díky sedmdesáti likům bylo možné sestavit profil člověka, ale díky sto padesáti by bylo možné přečíst i další rodinné příslušníky uživatele. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Brexit==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Uncertain Brexit.png|náhled|124x124pixelů|Brexit]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské Unie se konalo 23. června 2016. Pro vystoupení hlasovala mírná většina. Velká Británie vystoupila až 31. ledna 2020. Spekuluje se o tom, že Cambridge Analytica na Brexitu pracovala skrze kanadskou firmu AggregateIQ (AIQ). Tato společnost sídlí v Kanadě a jejím vlastníkem je Robert Mercer, který vlastnil také Cambridge Analyticu. Byla vedena kampaň Vote Leave, která firmě AggregateIQ vyhradilo vysoké finanční prostředky. Stejně jako u amerických voleb je patrné, že vítězná strana vedla s velkým náskokem v tweetech, a náhodou se jednalo i o stranu, se kterou opět ( v tomto případě nepřímě) spolupracovala Cambridge Analytica. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Keňa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge analytica se zapojila úspěšně do prezidentské kampaně pro Uhuru Kenyattu v letech 2013 a 2017. I v tomto případě se zapojila televize Channel 4, kde reportér předstíral zájem o ovlivnění voleb na Sri Lance. Na nahrávce je zachycen Mark Turnbull, který pozitivně mluví o zapojení společnosti Cambridge Analyticy ve volbách v Keni. V této kampani bylo cíleno především na emoce. Byla tedy vytvořena různá videa, založena na lžích, fakenews a dezinformacích. Byl cíl pomocí těchto videí vzbudit emoce o protikandidátovi šířenými na sociálních sítích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nigérie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podobnou taktiku nasadila Cambridge Analytica v roce 2015 i v Nigérii. V tomto případě ale nebyla úspěšná. Protikandidát, který měl být poškozen, nakonec volby vyhrál. Cambridge Analytica byla najata neznámým bohatým Nigerijcem. Britský The Guardian zjistil, že se Cambridge Analytica snažila získat informace o zdraví a financích protikandidáta. Dále byla opět vytvořena lživá videa, která byla cílena do oblastí, kde měl protikandidát silný vliv. Tak tedy úřadující prezident Goodluck Jonathan prohrál s Muhammadu Buharim. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zánik==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Web Summit 2017 - Centre Stage Day 3 SAM 7387 (38287070931).jpg|náhled|Alexander Nix]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Cambridge Analytica ukončila svou činnost v roce 2018, právě po skandálu s daty z Facebooku. Generální ředitel, Alexander Nix, byl potrestán sedmiletým zákazem řídit společnosti s ručením omezeným. Společnost se provinila korupcí, lživou kampaní ve volbách, ze získávání informací k diskreditaci politických oponentů a anonymního šíření informací. Kromě zákazu pro generálního ředitele došlo ale také na příkaz zničení všech dat, která Cambridge Analytica získala. &amp;lt;ref&amp;gt;LOMAS, Natasha. Cambridge Analytica’s former boss gets 7-year ban on being a business director. TechCrunch [online]. 25.9.2020 [cit. 2021-11-25]. Dostupné z: https://techcrunch.com/2020/09/25/cambridge-analyticas-former-boss-gets-7-year-ban-on-being-a-business-director/?guccounter=1&amp;amp;guce_referrer=aHR0cHM6Ly93d3cuZ29vZ2xlLmNvbS8&amp;amp;guce_referrer_sig=AQAAAMXmZOUaabNXtT5H_WF7S0uu3oZ6dYx6i63ss0HH-Yc3bydURcKtIhmESb_Xt2NHvro9wxabObpeOMco2zTCgi1rv6XLmOW46ZIhUSL20aRYm98Fx2kwUpgDvCLHLaQImQSD5dgn8lOfrPunLaAV7QMPE7GUSdBtullRDyrGtt1X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ochrana osobních údajů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problematika velkých dat. Big data.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Facebook, Data, Cambridge Analytica&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68478</id>
		<title>Cambridge Analytica</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68478"/>
		<updated>2021-11-25T20:10:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Cambridge Analytica byla společnost sídlící v Londýně, která působila mezi lety 2013 až 2018. Její jméno často bývá skloňováno v souvislosti s volbami v USA, kdy poprvé na prezidenta kandidoval Donald Trump, nebo skandálem s nakládáním uživatelskými [[Data|daty]] z [[Facebook|Facebooku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge-analytica.png|náhled|Logo|142x142pixelů]]&lt;br /&gt;
Jedná se o britskou společnost, která byla založena v roce 2013. Jako dceřiná společnost je velmi úzce spjata s poněkud kontroverzní výzkumnou organizací Strategic Communication Laboratories Group ([[SCL Group]]), která byla založena v roce 1990. SCL Group se prezentuje jako vládní a vojenský dodavatel, který o sobě tvrdí, že pracuje v mnoha oblastech, od výzkumu potravinové bezpečnosti přes boj s narkotiky až po politické kampaně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge Analytica nabízela průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů, kteří pocházeli z oblasti politiky i různých firemních společností. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2468020-cambridge-analytica-konci-po-skandalu-se-zneuzitim-dat-facebooku-prisla-o&amp;lt;/ref&amp;gt; Společnost měla celkem pět kanceláří, a to v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VELEK, Štěpán. Vliv firmy Cambridge Analytica na průběh a výsledky voleb ve vybraných zemích [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/121332/130292299.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Václav Moravec.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě voleb v USA dále ale také působila v dalších zemích po celém světě, například v Nigérii (volby prezidenta Uhurua Kenyatty v letech 2013 a 2017), Kenii či v Argentině. Činnost společnosti Cambridge Analytica se také promítla v České republice, v souvislosti s kauzou Lukoil, kdy s touto ruskou společností měla spolupracovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skandál s daty==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge analytica (27162728588).jpg|náhled|Cambridge Analytica]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2013 profesor psychologie Aleksandr Kogan vytvořil aplikaci nazvanou „Thisisyourdigitallife“, si stáhlo okolo 300 000 lidí. Tato aplikace byla nabízena na Facebooku, uživatel jejím prostřednictvím mohl podstoupit osobnostní kvíz. Aplikace fungovala tak, že po jejím stažení začala okamžitě shromažďovat data o svých uživatelích. Jednalo se například o informace zveřejněné na facebookových profilech uživatelů, ale mapovala také jejich aktivity na Facebooku (např. čemu dali „like“).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále aplikace shromažďovala informace o facebookových přátelích uživatelů, kteří si aplikaci stáhli. Tito přátelé ale museli mít nastavení ochrany soukromí tak, aby byl možný sběr dat. Dohromady aplikace shromáždila  data od přibližně 87 milionů lidí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data byla následně předána společnosti Strategic Communication Laboratories (SCL), která vlastnila Cambridge Analyticu. Data byla využita k tomu, aby pomohla konzervativním kampaním cílit online reklamy a zasílání zpráv. Předáním dat třetí straně byla porušena ustanovení služby Facebooku, které zakazují přenos nebo prodej dat jakékoli reklamní síti, zprostředkovateli dat nebo jiné reklamě nebo zpeněžení a službám, které s tím souvisí. Když vyšla pravda s daty najevo v roce 2015, Facebook požadoval, aby byla aplikace zničena a stejně tak i nashromážděná data. Bylo potvrzeno, že data byla zničena, ale kopie dat však zůstaly mimo kontrolu Facebooku. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Facebook and Data Privacy in the Age of Cambridge Analytica. Henry M. Jackson School of International Studies [online]. 2018 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://jsis.washington.edu/news/facebook-data-privacy-age-cambridge-analytica/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčové postavy v kauze s daty===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Robert Mercer''' – Byl zakladatelem a hlavním akcionářem Cambridge Analyticy, investoval do ní 15 milionů dolarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Steve Bannon''' – Společně s Mercerem založil Cambridge Analyticu a vymyslel její název. Později se stal jedním ze stratégů a poradců Donalda Trumpa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Alexander Nix''' – Předně vedl některá jednání s politickými představiteli , kteří měli zájem ovlivnit některé volby ve světě díky datům Cambridge Analyticy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Aleksandr Kogan''' – Byl vývojářem a datovým analytikem, dále pracoval v psychologickém výzkumu Cambridge University. Vytvořil kvízovou aplikaci „Thisisyourdigitallife“ na Facebooku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Christopher Wylie''' – Zastával do roku 2014 pozici ředitele výzkumu v Cambridge Analytice. V roce 2018 odhalil informace o společnosti a vysvětlil způsoby jejího fungování a odtajnil citlivé dokumenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Brittany Kaiser''' – Působila jako ředitelka pro obchodní rozvoj v SCL Group a byla manažerkou v CA až do odhalení skandálu, poté na nějakou dobu zmizela z dosahu médií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Volby v USA==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2016 probíhaly v USA prezidentské volby - v té době kandidoval Donald Trump. V této kauze se zapojila televize Channel 4, která odhalila v roce 2018 skrytou nahrávku, kde  Alexander Nix hovoří o způsobech ovlivňování voleb po celém světě. Již dříve televize odvysílala reportáž o tom, jak velká data ovlivnila právě volby v USA v roce 2016, v této reportáži vystupoval i Alexander Nix. V této době se hovořilo také o tom, že Cambridge Analytica poskytla volební kampani Donalda Trumpa služby, které by se daly vyčíslit na 5,9 milionu dolarů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nix tak využívá příležitosti pochlubit se možnostmi, které Cambridge Analytica nabízí. Dále přibližuje metodu psychologického profilování a vlastní až 5 tisíc datových bodů o každém voliči v Americe. Dle toho následně mohla Cambridge Analytica cílit reklamu, díky které si získá voliče. To znamená, že společnost tvrdila, že dokáže vytvořit bez problému charakteristický profil jakéhokoliv američana a na něj následně zacílit. Vš opět probíhalo díky Facebooku, kdy díky sedmdesáti likům bylo možné sestavit profil člověka, ale díky sto padesáti by bylo možné přečíst i další rodinné příslušníky uživatele. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Brexit==&lt;br /&gt;
Referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské Unie se konalo 23. června 2016. Pro vystoupení hlasovala mírná většina. Velká Británie vystoupila až 31. ledna 2020. Spekuluje se o tom, že Cambridge Analytica na Brexitu pracovala skrze kanadskou firmu AggregateIQ (AIQ). Tato společnost sídlí v Kanadě a jejím vlastníkem je Robert Mercer, který vlastnil také Cambridge Analyticu. Byla vedena kampaň Vote Leave, která firmě AggregateIQ vyhradilo vysoké finanční prostředky. Stejně jako u amerických voleb je patrné, že vítězná strana vedla s velkým náskokem v tweetech, a náhodou se jednalo i o stranu, se kterou opět ( v tomto případě nepřímě) spolupracovala Cambridge Analytica. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Keňa==&lt;br /&gt;
Cambridge analytica se zapojila úspěšně do prezidentské kampaně pro Uhuru Kenyattu v letech 2013 a 2017. I v tomto případě se zapojila televize Channel 4, kde reportér předstíral zájem o ovlivnění voleb na Sri Lance. Na nahrávce je zachycen Mark Turnbull, který pozitivně mluví o zapojení společnosti Cambridge Analyticy ve volbách v Keni. V této kampani bylo cíleno především na emoce. Byla tedy vytvořena různá videa, založena na lžích, fakenews a dezinformacích. Byl cíl pomocí těchto videí vzbudit emoce o protikandidátovi šířenými na sociálních sítích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nigérie==&lt;br /&gt;
Podobnou taktiku nasadila Cambridge Analytica v roce 2015 i v Nigérii. V tomto případě ale nebyla úspěšná. Protikandidát, který měl být poškozen, nakonec volby vyhrál. Cambridge Analytica byla najata neznámým bohatým Nigerijcem. Britský The Guardian zjistil, že se Cambridge Analytica snažila získat informace o zdraví a financích protikandidáta. Dále byla opět vytvořena lživá videa, která byla cílena do oblastí, kde měl protikandidát silný vliv. Tak tedy úřadující prezident Goodluck Jonathan prohrál s Muhammadu Buharim. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zánik ==&lt;br /&gt;
Společnost Cambridge Analytica ukončila svou činnost v roce 2018, právě po skandálu s daty z Facebooku. Generální ředitel, Alexander Nix, byl potrestán sedmiletým zákazem řídit společnosti s ručením omezeným. Společnost se provinila korupcí, lživou kampaní ve volbách, ze získávání informací k diskreditaci politických oponentů a anonymního šíření informací. Kromě zákazu pro generálního ředitele došlo ale také na příkaz zničení všech dat, která Cambridge Analytica získala. &amp;lt;ref&amp;gt;LOMAS, Natasha. Cambridge Analytica’s former boss gets 7-year ban on being a business director. TechCrunch [online]. 25.9.2020 [cit. 2021-11-25]. Dostupné z: https://techcrunch.com/2020/09/25/cambridge-analyticas-former-boss-gets-7-year-ban-on-being-a-business-director/?guccounter=1&amp;amp;guce_referrer=aHR0cHM6Ly93d3cuZ29vZ2xlLmNvbS8&amp;amp;guce_referrer_sig=AQAAAMXmZOUaabNXtT5H_WF7S0uu3oZ6dYx6i63ss0HH-Yc3bydURcKtIhmESb_Xt2NHvro9wxabObpeOMco2zTCgi1rv6XLmOW46ZIhUSL20aRYm98Fx2kwUpgDvCLHLaQImQSD5dgn8lOfrPunLaAV7QMPE7GUSdBtullRDyrGtt1X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ochrana osobních údajů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problematika velkých dat. Big data.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Facebook, Data, Cambridge Analytica&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68477</id>
		<title>Cambridge Analytica</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68477"/>
		<updated>2021-11-25T20:09:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Cambridge Analytica byla společnost sídlící v Londýně, která působila mezi lety 2013 až 2018. Její jméno často bývá skloňováno v souvislosti s volbami v USA, kdy poprvé na prezidenta kandidoval Donald Trump, nebo skandálem s nakládáním uživatelskými [[Data|daty]] z [[Facebook|Facebooku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge-analytica.png|náhled|Logo|142x142pixelů]]&lt;br /&gt;
Jedná se o britskou společnost, která byla založena v roce 2013. Jako dceřiná společnost je velmi úzce spjata s poněkud kontroverzní výzkumnou organizací Strategic Communication Laboratories Group ([[SCL Group]]), která byla založena v roce 1990. SCL Group se prezentuje jako vládní a vojenský dodavatel, který o sobě tvrdí, že pracuje v mnoha oblastech, od výzkumu potravinové bezpečnosti přes boj s narkotiky až po politické kampaně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge Analytica nabízela průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů, kteří pocházeli z oblasti politiky i různých firemních společností. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2468020-cambridge-analytica-konci-po-skandalu-se-zneuzitim-dat-facebooku-prisla-o&amp;lt;/ref&amp;gt; Společnost měla celkem pět kanceláří, a to v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VELEK, Štěpán. Vliv firmy Cambridge Analytica na průběh a výsledky voleb ve vybraných zemích [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/121332/130292299.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Václav Moravec.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě voleb v USA dále ale také působila v dalších zemích po celém světě, například v Nigérii (volby prezidenta Uhurua Kenyatty v letech 2013 a 2017), Kenii či v Argentině. Činnost společnosti Cambridge Analytica se také promítla v České republice, v souvislosti s kauzou Lukoil, kdy s touto ruskou společností měla spolupracovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skandál s daty==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge analytica (27162728588).jpg|náhled|Cambridge Analytica]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2013 profesor psychologie Aleksandr Kogan vytvořil aplikaci nazvanou „Thisisyourdigitallife“, si stáhlo okolo 300 000 lidí. Tato aplikace byla nabízena na Facebooku, uživatel jejím prostřednictvím mohl podstoupit osobnostní kvíz. Aplikace fungovala tak, že po jejím stažení začala okamžitě shromažďovat data o svých uživatelích. Jednalo se například o informace zveřejněné na facebookových profilech uživatelů, ale mapovala také jejich aktivity na Facebooku (např. čemu dali „like“).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále aplikace shromažďovala informace o facebookových přátelích uživatelů, kteří si aplikaci stáhli. Tito přátelé ale museli mít nastavení ochrany soukromí tak, aby byl možný sběr dat. Dohromady aplikace shromáždila  data od přibližně 87 milionů lidí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data byla následně předána společnosti Strategic Communication Laboratories (SCL), která vlastnila Cambridge Analyticu. Data byla využita k tomu, aby pomohla konzervativním kampaním cílit online reklamy a zasílání zpráv. Předáním dat třetí straně byla porušena ustanovení služby Facebooku, které zakazují přenos nebo prodej dat jakékoli reklamní síti, zprostředkovateli dat nebo jiné reklamě nebo zpeněžení a službám, které s tím souvisí. Když vyšla pravda s daty najevo v roce 2015, Facebook požadoval, aby byla aplikace zničena a stejně tak i nashromážděná data. Bylo potvrzeno, že data byla zničena, ale kopie dat však zůstaly mimo kontrolu Facebooku. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Facebook and Data Privacy in the Age of Cambridge Analytica. Henry M. Jackson School of International Studies [online]. 2018 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://jsis.washington.edu/news/facebook-data-privacy-age-cambridge-analytica/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčové postavy v kauze s daty===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Robert Mercer''' – Byl zakladatelem a hlavním akcionářem Cambridge Analyticy, investoval do ní 15 milionů dolarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Steve Bannon''' – Společně s Mercerem založil Cambridge Analyticu a vymyslel její název. Později se stal jedním ze stratégů a poradců Donalda Trumpa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Alexander Nix''' – Předně vedl některá jednání s politickými představiteli , kteří měli zájem ovlivnit některé volby ve světě díky datům Cambridge Analyticy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Aleksandr Kogan''' – Byl vývojářem a datovým analytikem, dále pracoval v psychologickém výzkumu Cambridge University. Vytvořil kvízovou aplikaci „Thisisyourdigitallife“ na Facebooku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Christopher Wylie''' – Zastával do roku 2014 pozici ředitele výzkumu v Cambridge Analytice. V roce 2018 odhalil informace o společnosti a vysvětlil způsoby jejího fungování a odtajnil citlivé dokumenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Brittany Kaiser''' – Působila jako ředitelka pro obchodní rozvoj v SCL Group a byla manažerkou v CA až do odhalení skandálu, poté na nějakou dobu zmizela z dosahu médií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Volby v USA==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2016 probíhaly v USA prezidentské volby - v té době kandidoval Donald Trump. V této kauze se zapojila televize Channel 4, která odhalila v roce 2018 skrytou nahrávku, kde  Alexander Nix hovoří o způsobech ovlivňování voleb po celém světě. Již dříve televize odvysílala reportáž o tom, jak velká data ovlivnila právě volby v USA v roce 2016, v této reportáži vystupoval i Alexander Nix. V této době se hovořilo také o tom, že Cambridge Analytica poskytla volební kampani Donalda Trumpa služby, které by se daly vyčíslit na 5,9 milionu dolarů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nix tak využívá příležitosti pochlubit se možnostmi, které Cambridge Analytica nabízí. Dále přibližuje metodu psychologického profilování a vlastní až 5 tisíc datových bodů o každém voliči v Americe. Dle toho následně mohla Cambridge Analytica cílit reklamu, díky které si získá voliče. To znamená, že společnost tvrdila, že dokáže vytvořit bez problému charakteristický profil jakéhokoliv američana a na něj následně zacílit. Vš opět probíhalo díky Facebooku, kdy díky sedmdesáti likům bylo možné sestavit profil člověka, ale díky sto padesáti by bylo možné přečíst i další rodinné příslušníky uživatele. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Brexit==&lt;br /&gt;
Referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské Unie se konalo 23. června 2016. Pro vystoupení hlasovala mírná většina. Velká Británie vystoupila až 31. ledna 2020. Spekuluje se o tom, že Cambridge Analytica na Brexitu pracovala skrze kanadskou firmu AggregateIQ (AIQ). Tato společnost sídlí v Kanadě a jejím vlastníkem je Robert Mercer, který vlastnil také Cambridge Analyticu. Byla vedena kampaň Vote Leave, která firmě AggregateIQ vyhradilo vysoké finanční prostředky. Stejně jako u amerických voleb je patrné, že vítězná strana vedla s velkým náskokem v tweetech, a náhodou se jednalo i o stranu, se kterou opět ( v tomto případě nepřímě) spolupracovala Cambridge Analytica. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Keňa==&lt;br /&gt;
Cambridge analytica se zapojila úspěšně do prezidentské kampaně pro Uhuru Kenyattu v letech 2013 a 2017. I v tomto případě se zapojila televize Channel 4, kde reportér předstíral zájem o ovlivnění voleb na Sri Lance. Na nahrávce je zachycen Mark Turnbull, který pozitivně mluví o zapojení společnosti Cambridge Analyticy ve volbách v Keni. V této kampani bylo cíleno především na emoce. Byla tedy vytvořena různá videa, založena na lžích, fakenews a dezinformacích. Byl cíl pomocí těchto videí vzbudit emoce o protikandidátovi šířenými na sociálních sítích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nigérie==&lt;br /&gt;
Podobnou taktiku nasadila Cambridge Analytica v roce 2015 i v Nigérii. V tomto případě ale nebyla úspěšná. Protikandidát, který měl být poškozen, nakonec volby vyhrál. Cambridge Analytica byla najata neznámým bohatým Nigerijcem. Britský The Guardian zjistil, že se Cambridge Analytica snažila získat informace o zdraví a financích protikandidáta. Dále byla opět vytvořena lživá videa, která byla cílena do oblastí, kde měl protikandidát silný vliv. Tak tedy úřadující prezident Goodluck Jonathan prohrál s Muhammadu Buharim. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zánik ==&lt;br /&gt;
Společnost Cambridge Analytica ukončila svou činnost v roce 2018, právě po skandálu s daty z Facebooku. Generální ředitel, Alexander Nix, byl potrestán sedmiletým zákazem řídit společnosti s ručením omezeným. Společnost se provinila korupcí, lživou kampaní ve volbách, ze získávání informací k diskreditaci politických oponentů a anonymního šíření informací. Kromě zákazu pro generálního ředitele došlo ale také na příkaz zničení všech dat, která Cambridge Analytica získala. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ochrana osobních údajů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problematika velkých dat. Big data.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Facebook, Data, Cambridge Analytica&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68476</id>
		<title>Cambridge Analytica</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68476"/>
		<updated>2021-11-25T17:55:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Cambridge Analytica byla společnost sídlící v Londýně, která působila mezi lety 2013 až 2018. Její jméno často bývá skloňováno v souvislosti s volbami v USA, kdy poprvé na prezidenta kandidoval Donald Trump, nebo skandálem s nakládáním uživatelskými [[Data|daty]] z [[Facebook|Facebooku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge-analytica.png|náhled|Logo|142x142pixelů]]&lt;br /&gt;
Jedná se o britskou společnost, která byla založena v roce 2013. Jako dceřiná společnost je velmi úzce spjata s poněkud kontroverzní výzkumnou organizací Strategic Communication Laboratories Group ([[SCL Group]]), která byla založena v roce 1990. SCL Group se prezentuje jako vládní a vojenský dodavatel, který o sobě tvrdí, že pracuje v mnoha oblastech, od výzkumu potravinové bezpečnosti přes boj s narkotiky až po politické kampaně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge Analytica nabízela průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů, kteří pocházeli z oblasti politiky i různých firemních společností. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2468020-cambridge-analytica-konci-po-skandalu-se-zneuzitim-dat-facebooku-prisla-o&amp;lt;/ref&amp;gt; Společnost měla celkem pět kanceláří, a to v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VELEK, Štěpán. Vliv firmy Cambridge Analytica na průběh a výsledky voleb ve vybraných zemích [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/121332/130292299.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Václav Moravec.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě voleb v USA dále ale také působila v dalších zemích po celém světě, například v Nigérii (volby prezidenta Uhurua Kenyatty v letech 2013 a 2017), Kenii či v Argentině. Činnost společnosti Cambridge Analytica se také promítla v České republice, v souvislosti s kauzou Lukoil, kdy s touto ruskou společností měla spolupracovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skandál s daty==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge analytica (27162728588).jpg|náhled|Cambridge Analytica]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2013 profesor psychologie Aleksandr Kogan vytvořil aplikaci nazvanou „Thisisyourdigitallife“, si stáhlo okolo 300 000 lidí. Tato aplikace byla nabízena na Facebooku, uživatel jejím prostřednictvím mohl podstoupit osobnostní kvíz. Aplikace fungovala tak, že po jejím stažení začala okamžitě shromažďovat data o svých uživatelích. Jednalo se například o informace zveřejněné na facebookových profilech uživatelů, ale mapovala také jejich aktivity na Facebooku (např. čemu dali „like“).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále aplikace shromažďovala informace o facebookových přátelích uživatelů, kteří si aplikaci stáhli. Tito přátelé ale museli mít nastavení ochrany soukromí tak, aby byl možný sběr dat. Dohromady aplikace shromáždila  data od přibližně 87 milionů lidí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data byla následně předána společnosti Strategic Communication Laboratories (SCL), která vlastnila Cambridge Analyticu. Data byla využita k tomu, aby pomohla konzervativním kampaním cílit online reklamy a zasílání zpráv. Předáním dat třetí straně byla porušena ustanovení služby Facebooku, které zakazují přenos nebo prodej dat jakékoli reklamní síti, zprostředkovateli dat nebo jiné reklamě nebo zpeněžení a službám, které s tím souvisí. Když vyšla pravda s daty najevo v roce 2015, Facebook požadoval, aby byla aplikace zničena a stejně tak i nashromážděná data. Bylo potvrzeno, že data byla zničena, ale kopie dat však zůstaly mimo kontrolu Facebooku. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Facebook and Data Privacy in the Age of Cambridge Analytica. Henry M. Jackson School of International Studies [online]. 2018 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://jsis.washington.edu/news/facebook-data-privacy-age-cambridge-analytica/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčové postavy v kauze s daty===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Robert Mercer''' – Byl zakladatelem a hlavním akcionářem Cambridge Analyticy, investoval do ní 15 milionů dolarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Steve Bannon''' – Společně s Mercerem založil Cambridge Analyticu a vymyslel její název. Později se stal jedním ze stratégů a poradců Donalda Trumpa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Alexander Nix''' – Předně vedl některá jednání s politickými představiteli , kteří měli zájem ovlivnit některé volby ve světě díky datům Cambridge Analyticy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Aleksandr Kogan''' – Byl vývojářem a datovým analytikem, dále pracoval v psychologickém výzkumu Cambridge University. Vytvořil kvízovou aplikaci „Thisisyourdigitallife“ na Facebooku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Christopher Wylie''' – Zastával do roku 2014 pozici ředitele výzkumu v Cambridge Analytice. V roce 2018 odhalil informace o společnosti a vysvětlil způsoby jejího fungování a odtajnil citlivé dokumenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Brittany Kaiser''' – Působila jako ředitelka pro obchodní rozvoj v SCL Group a byla manažerkou v CA až do odhalení skandálu, poté na nějakou dobu zmizela z dosahu médií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Volby v USA ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2016 probíhaly v USA prezidentské volby - v té době kandidoval Donald Trump. V této kauze se zapojila televize Channel 4, která odhalila v roce 2018 skrytou nahrávku, kde  Alexander Nix hovoří o způsobech ovlivňování voleb po celém světě. Již dříve televize odvysílala reportáž o tom, jak velká data ovlivnila právě volby v USA v roce 2016, v této reportáži vystupoval i Alexander Nix. V této době se hovořilo také o tom, že Cambridge Analytica poskytla volební kampani Donalda Trumpa služby, které by se daly vyčíslit na 5,9 milionu dolarů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nix tak využívá příležitosti pochlubit se možnostmi, které Cambridge Analytica nabízí. Dále přibližuje metodu psychologického profilování a vlastní až 5 tisíc datových bodů o každém voliči v Americe. Dle toho následně mohla Cambridge Analytica cílit reklamu, díky které si získá voliče. To znamená, že společnost tvrdila, že dokáže vytvořit bez problému charakteristický profil jakéhokoliv američana a na něj následně zacílit. Vš opět probíhalo díky Facebooku, kdy díky sedmdesáti likům bylo možné sestavit profil člověka, ale díky sto padesáti by bylo možné přečíst i další rodinné příslušníky uživatele. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Brexit ==&lt;br /&gt;
Referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské Unie se konalo 23. června 2016. Pro vystoupení hlasovala mírná většina. Velká Británie vystoupila až 31. ledna 2020. Spekuluje se o tom, že Cambridge Analytica na Brexitu pracovala skrze kanadskou firmu AggregateIQ (AIQ). Tato společnost sídlí v Kanadě a jejím vlastníkem je Robert Mercer, který vlastnil také Cambridge Analyticu. Byla vedena kampaň Vote Leave, která firmě AggregateIQ vyhradilo vysoké finanční prostředky. Stejně jako u amerických voleb je patrné, že vítězná strana vedla s velkým náskokem v tweetech, a náhodou se jednalo i o stranu, se kterou opět ( v tomto případě nepřímě) spolupracovala Cambridge Analytica. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Keňa ==&lt;br /&gt;
Cambridge analytica se zapojila úspěšně do prezidentské kampaně pro Uhuru Kenyattu v letech 2013 a 2017. I v tomto případě se zapojila televize Channel 4, kde reportér předstíral zájem o ovlivnění voleb na Sri Lance. Na nahrávce je zachycen Mark Turnbull, který pozitivně mluví o zapojení společnosti Cambridge Analyticy ve volbách v Keni. V této kampani bylo cíleno především na emoce. Byla tedy vytvořena různá videa, založena na lžích, fakenews a dezinformacích. Byl cíl pomocí těchto videí vzbudit emoce o protikandidátovi šířenými na sociálních sítích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nigérie ==&lt;br /&gt;
Podobnou taktiku nasadila Cambridge Analytica v roce 2015 i v Nigérii. V tomto případě ale nebyla úspěšná. Protikandidát, který měl být poškozen, nakonec volby vyhrál. Cambridge Analytica byla najata neznámým bohatým Nigerijcem. Britský The Guardian zjistil, že se Cambridge Analytica snažila získat informace o zdraví a financích protikandidáta. Dále byla opět vytvořena lživá videa, která byla cílena do oblastí, kde měl protikandidát silný vliv. Tak tedy úřadující prezident Goodluck Jonathan prohrál s Muhammadu Buharim. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ochrana osobních údajů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problematika velkých dat. Big data.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Facebook, Data, Cambridge Analytica&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68475</id>
		<title>Cambridge Analytica</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68475"/>
		<updated>2021-11-25T17:00:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Cambridge Analytica byla společnost sídlící v Londýně, která působila mezi lety 2013 až 2018. Její jméno často bývá skloňováno v souvislosti s volbami v USA, kdy poprvé na prezidenta kandidoval Donald Trump, nebo skandálem s nakládáním uživatelskými [[Data|daty]] z [[Facebook|Facebooku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge-analytica.png|náhled|Logo|142x142pixelů]]&lt;br /&gt;
Jedná se o britskou společnost, která byla založena v roce 2013. Jako dceřiná společnost je velmi úzce spjata s poněkud kontroverzní výzkumnou organizací Strategic Communication Laboratories Group ([[SCL Group]]), která byla založena v roce 1990. SCL Group se prezentuje jako vládní a vojenský dodavatel, který o sobě tvrdí, že pracuje v mnoha oblastech, od výzkumu potravinové bezpečnosti přes boj s narkotiky až po politické kampaně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge Analytica nabízela průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů, kteří pocházeli z oblasti politiky i různých firemních společností. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2468020-cambridge-analytica-konci-po-skandalu-se-zneuzitim-dat-facebooku-prisla-o&amp;lt;/ref&amp;gt; Společnost měla celkem pět kanceláří, a to v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VELEK, Štěpán. Vliv firmy Cambridge Analytica na průběh a výsledky voleb ve vybraných zemích [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/121332/130292299.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Václav Moravec.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě voleb v USA dále ale také působila v dalších zemích po celém světě, například v Nigérii (volby prezidenta Uhurua Kenyatty v letech 2013 a 2017), Kenii či v Argentině. Činnost společnosti Cambridge Analytica se také promítla v České republice, v souvislosti s kauzou Lukoil, kdy s touto ruskou společností měla spolupracovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skandál s daty==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge analytica (27162728588).jpg|náhled|Cambridge Analytica]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2013 profesor psychologie Aleksandr Kogan vytvořil aplikaci nazvanou „Thisisyourdigitallife“, si stáhlo okolo 300 000 lidí. Tato aplikace byla nabízena na Facebooku, uživatel jejím prostřednictvím mohl podstoupit osobnostní kvíz. Aplikace fungovala tak, že po jejím stažení začala okamžitě shromažďovat data o svých uživatelích. Jednalo se například o informace zveřejněné na facebookových profilech uživatelů, ale mapovala také jejich aktivity na Facebooku (např. čemu dali „like“).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále aplikace shromažďovala informace o facebookových přátelích uživatelů, kteří si aplikaci stáhli. Tito přátelé ale museli mít nastavení ochrany soukromí tak, aby byl možný sběr dat. Dohromady aplikace shromáždila  data od přibližně 87 milionů lidí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data byla následně předána společnosti Strategic Communication Laboratories (SCL), která vlastnila Cambridge Analyticu. Data byla využita k tomu, aby pomohla konzervativním kampaním cílit online reklamy a zasílání zpráv. Předáním dat třetí straně byla porušena ustanovení služby Facebooku, které zakazují přenos nebo prodej dat jakékoli reklamní síti, zprostředkovateli dat nebo jiné reklamě nebo zpeněžení a službám, které s tím souvisí. Když vyšla pravda s daty najevo v roce 2015, Facebook požadoval, aby byla aplikace zničena a stejně tak i nashromážděná data. Bylo potvrzeno, že data byla zničena, ale kopie dat však zůstaly mimo kontrolu Facebooku. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Facebook and Data Privacy in the Age of Cambridge Analytica. Henry M. Jackson School of International Studies [online]. 2018 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://jsis.washington.edu/news/facebook-data-privacy-age-cambridge-analytica/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčové postavy v kauze s daty===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Robert Mercer''' – Byl zakladatelem a hlavním akcionářem Cambridge Analyticy, investoval do ní 15 milionů dolarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Steve Bannon''' – Společně s Mercerem založil Cambridge Analyticu a vymyslel její název. Později se stal jedním ze stratégů a poradců Donalda Trumpa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Alexander Nix''' – Předně vedl některá jednání s politickými představiteli , kteří měli zájem ovlivnit některé volby ve světě díky datům Cambridge Analyticy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Aleksandr Kogan''' – Byl vývojářem a datovým analytikem, dále pracoval v psychologickém výzkumu Cambridge University. Vytvořil kvízovou aplikaci „Thisisyourdigitallife“ na Facebooku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Christopher Wylie''' – Zastával do roku 2014 pozici ředitele výzkumu v Cambridge Analytice. V roce 2018 odhalil informace o společnosti a vysvětlil způsoby jejího fungování a odtajnil citlivé dokumenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Brittany Kaiser''' – Působila jako ředitelka pro obchodní rozvoj v SCL Group a byla manažerkou v CA až do odhalení skandálu, poté na nějakou dobu zmizela z dosahu médií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ochrana osobních údajů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problematika velkých dat. Big data.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Facebook, Data, Cambridge Analytica&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68384</id>
		<title>Cambridge Analytica</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68384"/>
		<updated>2021-11-22T18:40:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: /* Charakteristika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Cambridge Analytica byla společností, která působila mezi lety 2013 až 2018. Její jméno často bývá skloňováno v souvislosti s volbami v USA, kdy poprvé na prezidenta kandidovat Donald Trump, nebo skandálem s nakládáním uživatelskými [[Data|daty]] z [[Facebook|Facebooku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge-analytica.png|náhled|Logo|142x142pixelů]]&lt;br /&gt;
Jedná se o britskou společnost, která byla založena v roce 2013. Jako dceřiná společnost je velmi úzce spjata s poněkud kontroverzní výzkumnou organizací Strategic Communication Laboratories Group ([[SCL Group]]), která byla založena v roce 1990. SCL Group se prezentuje jako vládní a vojenský dodavatel, který o sobě tvrdí, že pracuje v mnoha oblastech, od výzkumu potravinové bezpečnosti přes boj s narkotiky až po politické kampaně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost pro analýzu dat Cambridge Analytica byla založena s jasným zaměřením, a to působením ve volbách v USA, kdy v roce 2016 kandidoval Donald Trump. Cambridge Analytica nabízela průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů, kteří pocházeli z oblasti politiky i firem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2468020-cambridge-analytica-konci-po-skandalu-se-zneuzitim-dat-facebooku-prisla-o&amp;lt;/ref&amp;gt; Společnost měla celkem pět kanceláří, a to v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VELEK, Štěpán. Vliv firmy Cambridge Analytica na průběh a výsledky voleb ve vybraných zemích [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/121332/130292299.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Václav Moravec.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě voleb v USA dále ale také působila v dalších zemích po celém světě, například v Nigérii (volby prezidenta Uhurua Kenyatty v letech 2013 a 2017), Kenii či v Argentině. Dle všeho se ale její činnost promítla také v České republice, v souvislosti s kauzou Lukoil, kdy s touto ruskou společností měla spolupracovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skandál s daty==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge analytica (27162728588).jpg|náhled|Cambridge Analytica]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2013 profesor psychologie Aleksandr Kogan vytvořil aplikaci nazvanou „Thisisyourdigitallife“. Tato aplikace byla nabízena na Facebooku, uživatel jejím prostřednictvím mohl podstoupit osobnostní kvíz. Aplikace fungovala tak, že si uživatel Facebooku stáhl aplikaci a hned se začnou shromažďovat jeho osobní údaje. Například informace, které prezentuje uživatel na Facebooku, ale také i jeho zájmy, které pro přilížení mapovala funkce  „To se mi líbí“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikaci si stáhlo asi 300 000 lidí. To byl ale teprve začátek se sběrem dat.  Na řadě bylo shromažďování informací o přátelích uživatelů, kteří si aplikaci stáhli. Přátelé ale museli mít nastavení ochrany soukromí tak, aby byl možný sběr dat. Dohromady aplikace shromáždila  data od přibližně 87 milionů lidí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data byla následně předána společnosti Strategic Communication Laboratories (SCL), která vlastnila Cambridge Analyticu. Data byla využita k tomu, aby pomohla konzervativním kampaním cílit online reklamy a zasílání zpráv. Předáním dat třetí straně byla porušena ustanovení služby Facebooku, které zakazují přenos nebo prodej dat jakékoli reklamní síti, zprostředkovateli dat nebo jiné reklamě nebo zpeněžení a službám, které s tím souvisí. Když vyšla pravda s daty najevo v roce 2015, Facebook požadoval, aby byla aplikace zničena a stejně tak i nashromážděná data. Bylo potvrzeno, že data byla zničena, ale kopie dat však zůstaly mimo kontrolu Facebooku. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Facebook and Data Privacy in the Age of Cambridge Analytica. Henry M. Jackson School of International Studies [online]. 2018 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://jsis.washington.edu/news/facebook-data-privacy-age-cambridge-analytica/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčové postavy v kauze s daty===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Robert Mercer''' – Byl zakladatelem a hlavním akcionářem Cambridge Analyticy, investoval do ní 15 milionů dolarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Steve Bannon''' – Společně s Mercerem založil Cambridge Analyticu a vymyslel její název. Později se stal jedním ze stratégů a poradců Donalda Trumpa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Alexander Nix''' – Předně vedl některá jednání s politickými představiteli , kteří měli zájem ovlivnit některé volby ve světě díky datům Cambridge Analyticy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Aleksandr Kogan''' – Byl vývojářem a datovým analytikem, dále pracoval v psychologickém výzkumu Cambridge University. Vytvořil kvízovou aplikaci „Thisisyourdigitallife“ na Facebooku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Christopher Wylie''' – Zastával do roku 2014 pozici ředitele výzkumu v Cambridge Analytice. V roce 2018 odhalil informace o společnosti a vysvětlil způsoby jejího fungování a odtajnil citlivé dokumenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Brittany Kaiser''' – Působila jako ředitelka pro obchodní rozvoj v SCL Group a byla manažerkou v CA až do odhalení skandálu, poté na nějakou dobu zmizela z dosahu médií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ochrana osobních údajů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problematika velkých dat. Big data.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Facebook, Data, Cambridge Analytica&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68383</id>
		<title>Cambridge Analytica</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68383"/>
		<updated>2021-11-22T18:38:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Cambridge Analytica byla společností, která působila mezi lety 2013 až 2018. Její jméno často bývá skloňováno v souvislosti s volbami v USA, kdy poprvé na prezidenta kandidovat Donald Trump, nebo skandálem s nakládáním uživatelskými [[Data|daty]] z [[Facebook|Facebooku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge-analytica.png|náhled|Logo|142x142pixelů]]&lt;br /&gt;
Jedná se o britskou společnost, která byla založena v roce 2013. Jako dceřiná společnost je velmi úzce spjata s poněkud kontroverzní výzkumnou organizací Strategic Communication Laboratories Group ([[SCL Group]]), která byla založena v roce 1990. SCL Group se prezentuje jako vládní a vojenský dodavatel, který o sobě tvrdí, že pracuje v mnoha oblastech, od výzkumu potravinové bezpečnosti přes boj s narkotiky až po politické kampaně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost pro analýzu dat Cambridge Analytica byla založena s jasným zaměřením, a to působením ve volbách v USA, kdy v roce 2016 kandidoval Donald Trump. Cambridge Analytica nabízela průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů, kteří pocházeli z oblasti politiky i firem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2468020-cambridge-analytica-konci-po-skandalu-se-zneuzitim-dat-facebooku-prisla-o&amp;lt;/ref&amp;gt; Společnost měla celkem pět kanceláří, a to v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VELEK, Štěpán. Vliv firmy Cambridge Analytica na průběh a výsledky voleb ve vybraných zemích [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/121332/130292299.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Václav Moravec.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě voleb v USA dále ale také působila v dalších zemích po celém světě, například v Nigérii (volby prezidenta Uhurua Kenyatty v letech 2013 a 2017), Kenii či v Argentině. Dle všeho se ale její činnost promítla také v České republice, v souvislosti s kauzou Lukoil, kdy s touto ruskou společností měla spolupracovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skandál s daty==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge analytica (27162728588).jpg|náhled|Cambridge Analytica]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2013 profesor psychologie Aleksandr Kogan vytvořil aplikaci nazvanou „Thisisyourdigitallife“. Tato aplikace byla nabízena na Facebooku, uživatel jejím prostřednictvím mohl podstoupit osobnostní kvíz. Aplikace fungovala tak, že si uživatel Facebooku stáhl aplikaci a hned se začnou shromažďovat jeho osobní údaje. Například informace, které prezentuje uživatel na Facebooku, ale také i jeho zájmy, které pro přilížení mapovala funkce  „To se mi líbí“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikaci si stáhlo asi 300 000 lidí. To byl ale teprve začátek se sběrem dat.  Na řadě bylo shromažďování informací o přátelích uživatelů, kteří si aplikaci stáhli. Přátelé ale museli mít nastavení ochrany soukromí tak, aby byl možný sběr dat. Dohromady aplikace shromáždila  data od přibližně 87 milionů lidí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data byla následně předána společnosti Strategic Communication Laboratories (SCL), která vlastnila Cambridge Analyticu. Data byla využita k tomu, aby pomohla konzervativním kampaním cílit online reklamy a zasílání zpráv. Předáním dat třetí straně byla porušena ustanovení služby Facebooku, které zakazují přenos nebo prodej dat jakékoli reklamní síti, zprostředkovateli dat nebo jiné reklamě nebo zpeněžení a službám, které s tím souvisí. Když vyšla pravda s daty najevo v roce 2015, Facebook požadoval, aby byla aplikace zničena a stejně tak i nashromážděná data. Bylo potvrzeno, že data byla zničena, ale kopie dat však zůstaly mimo kontrolu Facebooku. &amp;lt;br&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Facebook and Data Privacy in the Age of Cambridge Analytica. Henry M. Jackson School of International Studies [online]. 2018 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://jsis.washington.edu/news/facebook-data-privacy-age-cambridge-analytica/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčové postavy v kauze s daty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Robert Mercer''' – Byl zakladatelem a hlavním akcionářem Cambridge Analyticy, investoval do ní 15 milionů dolarů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Steve Bannon''' – Společně s Mercerem založil Cambridge Analyticu a vymyslel její název. Později se stal jedním ze stratégů a poradců Donalda Trumpa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Alexander Nix''' – Předně vedl některá jednání s politickými představiteli , kteří měli zájem ovlivnit některé volby ve světě díky datům Cambridge Analyticy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Aleksandr Kogan''' – Byl vývojářem a datovým analytikem, dále pracoval v psychologickém výzkumu Cambridge University. Vytvořil kvízovou aplikaci „Thisisyourdigitallife“ na Facebooku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Christopher Wylie''' – Zastával do roku 2014 pozici ředitele výzkumu v Cambridge Analytice. V roce 2018 odhalil informace o společnosti a vysvětlil způsoby jejího fungování a odtajnil citlivé dokumenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Brittany Kaiser''' – Působila jako ředitelka pro obchodní rozvoj v SCL Group a byla manažerkou v CA až do odhalení skandálu, poté na nějakou dobu zmizela z dosahu médií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ochrana osobních údajů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problematika velkých dat. Big data.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Facebook, Data, Cambridge Analytica&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68382</id>
		<title>Cambridge Analytica</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68382"/>
		<updated>2021-11-22T18:37:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Cambridge Analytica byla společností, která působila mezi lety 2013 až 2018. Její jméno často bývá skloňováno v souvislosti s volbami v USA, kdy poprvé na prezidenta kandidovat Donald Trump, nebo skandálem s nakládáním uživatelskými [[Data|daty]] z [[Facebook|Facebooku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge-analytica.png|náhled|Logo|142x142pixelů]]&lt;br /&gt;
Jedná se o britskou společnost, která byla založena v roce 2013. Jako dceřiná společnost je velmi úzce spjata s poněkud kontroverzní výzkumnou organizací Strategic Communication Laboratories Group ([[SCL Group]]), která byla založena v roce 1990. SCL Group se prezentuje jako vládní a vojenský dodavatel, který o sobě tvrdí, že pracuje v mnoha oblastech, od výzkumu potravinové bezpečnosti přes boj s narkotiky až po politické kampaně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost pro analýzu dat Cambridge Analytica byla založena s jasným zaměřením, a to působením ve volbách v USA, kdy v roce 2016 kandidoval Donald Trump. Cambridge Analytica nabízela průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů, kteří pocházeli z oblasti politiky i firem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2468020-cambridge-analytica-konci-po-skandalu-se-zneuzitim-dat-facebooku-prisla-o&amp;lt;/ref&amp;gt; Společnost měla celkem pět kanceláří, a to v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;VELEK, Štěpán. Vliv firmy Cambridge Analytica na průběh a výsledky voleb ve vybraných zemích [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/121332/130292299.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Václav Moravec.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kromě voleb v USA dále ale také působila v dalších zemích po celém světě, například v Nigérii (volby prezidenta Uhurua Kenyatty v letech 2013 a 2017), Kenii či v Argentině. Dle všeho se ale její činnost promítla také v České republice, v souvislosti s kauzou Lukoil, kdy s touto ruskou společností měla spolupracovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skandál s daty==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge analytica (27162728588).jpg|náhled|Cambridge Analytica]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2013 profesor psychologie Aleksandr Kogan vytvořil aplikaci nazvanou „Thisisyourdigitallife“. Tato aplikace byla nabízena na Facebooku, uživatel jejím prostřednictvím mohl podstoupit osobnostní kvíz. Aplikace fungovala tak, že si uživatel Facebooku stáhl aplikaci a hned se začnou shromažďovat jeho osobní údaje. Například informace, které prezentuje uživatel na Facebooku, ale také i jeho zájmy, které pro přilížení mapovala funkce  „To se mi líbí“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aplikaci si stáhlo asi 300 000 lidí. To byl ale teprve začátek se sběrem dat.  Na řadě bylo shromažďování informací o přátelích uživatelů, kteří si aplikaci stáhli. Přátelé ale museli mít nastavení ochrany soukromí tak, aby byl možný sběr dat. Dohromady aplikace shromáždila  data od přibližně 87 milionů lidí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Data byla následně předána společnosti Strategic Communication Laboratories (SCL), která vlastnila Cambridge Analyticu. Data byla využita k tomu, aby pomohla konzervativním kampaním cílit online reklamy a zasílání zpráv. Předáním dat třetí straně byla porušena ustanovení služby Facebooku, které zakazují přenos nebo prodej dat jakékoli reklamní síti, zprostředkovateli dat nebo jiné reklamě nebo zpeněžení a službám, které s tím souvisí. Když vyšla pravda s daty najevo v roce 2015, Facebook požadoval, aby byla aplikace zničena a stejně tak i nashromážděná data. Bylo potvrzeno, že data byla zničena, ale kopie dat však zůstaly mimo kontrolu Facebooku. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčové postavy v kauze s daty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Robert Mercer''' – Byl zakladatelem a hlavním akcionářem Cambridge Analyticy, investoval do ní 15 milionů dolarů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Steve Bannon''' – Společně s Mercerem založil Cambridge Analyticu a vymyslel její název. Později se stal jedním ze stratégů a poradců Donalda Trumpa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Alexander Nix''' – Předně vedl některá jednání s politickými představiteli , kteří měli zájem ovlivnit některé volby ve světě díky datům Cambridge Analyticy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Aleksandr Kogan''' – Byl vývojářem a datovým analytikem, dále pracoval v psychologickém výzkumu Cambridge University. Vytvořil kvízovou aplikaci „Thisisyourdigitallife“ na Facebooku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Christopher Wylie''' – Zastával do roku 2014 pozici ředitele výzkumu v Cambridge Analytice. V roce 2018 odhalil informace o společnosti a vysvětlil způsoby jejího fungování a odtajnil citlivé dokumenty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Brittany Kaiser''' – Působila jako ředitelka pro obchodní rozvoj v SCL Group a byla manažerkou v CA až do odhalení skandálu, poté na nějakou dobu zmizela z dosahu médií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ochrana osobních údajů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problematika velkých dat. Big data.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Facebook, Data, Cambridge Analytica&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68381</id>
		<title>Cambridge Analytica</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68381"/>
		<updated>2021-11-22T18:03:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Cambridge Analytica byla společností, která působila mezi lety 2013 až 2018. Její jméno často bývá skloňováno v souvislosti s volbami v USA, kdy poprvé na prezidenta kandidovat Donald Trump, nebo skandálem s nakládáním uživatelskými [[Data|daty]] z [[Facebook|Facebooku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge-analytica.png|náhled|Logo|142x142pixelů]]&lt;br /&gt;
Jedná se o britskou společnost, která byla založena v roce 2013. Jako dceřiná společnost je velmi úzce spjata s poněkud kontroverzní výzkumnou organizací Strategic Communication Laboratories Group ([[SCL Group]]), která byla založena v roce 1990. SCL Group se prezentuje jako vládní a vojenský dodavatel, který o sobě tvrdí, že pracuje v mnoha oblastech, od výzkumu potravinové bezpečnosti přes boj s narkotiky až po politické kampaně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost pro analýzu dat Cambridge Analytica byla založena s jasným zaměřením, a to působením ve volbách v USA, kdy v roce 2016 kandidoval Donald Trump. Cambridge Analytica nabízela průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů, kteří pocházeli z oblasti politiky i firem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2468020-cambridge-analytica-konci-po-skandalu-se-zneuzitim-dat-facebooku-prisla-o&amp;lt;/ref&amp;gt; Společnost měla celkem pět kanceláří, a to v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii.&amp;lt;br&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;VELEK, Štěpán. Vliv firmy Cambridge Analytica na průběh a výsledky voleb ve vybraných zemích [online]. Praha, 2020 [cit. 2021-11-22]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/121332/130292299.pdf?sequence=1&amp;amp;isAllowed=y. Bakalářská práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Václav Moravec.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Široké pole působnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge Analytica si pro své působení vybrala několik zemí po celém světě. Předně je známá působením na volby v USA, kdy kandidoval na prezidenta [[Donald Trump]]. Dále ale také působila v dalších zemích po celém světě, například v Nigérii (volby prezidenta Uhurua Kenyatty v letech 2013 a 2017), Kenii či v Argentině. Dle všeho se ale její činnost promítla také v České republice, v souvislosti s kauzou Lukoil, kdy s touto ruskou společností měla spolupracovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skandál s daty==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge analytica (27162728588).jpg|náhled|Cambridge Analytica]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Cambridge Analytica nechvalně proslula skandálem s daty, který byl odhalen v roce 2015. Problém byl v tom, že společnost bez vědomého souhlasu uživatelů získala data takřka padesáti  milionů uživatelů Facebooku. Díky tomu mohla vytvořit zhruba třicet milionů osobnostních profilů a dále prodala data americkým politikům, kteří bojovali ve volbách a tato získaná data využila za účelem ovlivnění voličů. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podvod spočíval v aplikaci s názvem „thisismydigitallife“, kterou v roce 2014 vyvinul Alexandr Kogan. Aplikace finančně odměnila uživatele za účast v kvízu, ale aby se spustil kvíz, museli uživatelé poskytnou souhlas k tomu, aby aplikace měla přístup k jejich profilům na Facebooku a profilům jejich přátel. Účast byla velká, zapojilo se přes 270 000 uživatelů, aplikace měla přístup k úplnému profilu zhruba padesáti milionům přátel. Tento podvod byl pro společnost fatální a vedl ji k zániku.&amp;lt;ref&amp;gt;Cambridge Analytica. Digital Watch Observatory [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://dig.watch/trends/cambridge-analytica&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ochrana osobních údajů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problematika velkých dat. Big data.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Facebook, Data, Cambridge Analytica&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68380</id>
		<title>Cambridge Analytica</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Cambridge_Analytica&amp;diff=68380"/>
		<updated>2021-11-22T18:02:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}Cambridge Analytica byla společností, která působila mezi lety 2013 až 2018. Její jméno často bývá skloňováno v souvislosti s volbami v USA, kdy poprvé na prezidenta kandidovat Donald Trump, nebo skandálem s nakládáním uživatelskými [[Data|daty]] z [[Facebook|Facebooku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristika==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge-analytica.png|náhled|Logo|142x142pixelů]]&lt;br /&gt;
Jedná se o britskou společnost, která byla založena v roce 2013. Jako dceřiná společnost je velmi úzce spjata s poněkud kontroverzní výzkumnou organizací Strategic Communication Laboratories Group ([[SCL Group]]), která byla založena v roce 1990. SCL Group se prezentuje jako vládní a vojenský dodavatel, který o sobě tvrdí, že pracuje v mnoha oblastech, od výzkumu potravinové bezpečnosti přes boj s narkotiky až po politické kampaně.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost pro analýzu dat Cambridge Analytica byla založena s jasným zaměřením, a to působením ve volbách v USA, kdy v roce 2016 kandidoval Donald Trump. Cambridge Analytica nabízela průzkum spotřebitelů, cílenou reklamu a další služby související se shromažďováním dat klientů, kteří pocházeli z oblasti politiky i firem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Cambridge Analytica končí. Po skandálu se zneužitím dat Facebooku přišla o zákazníky. ČT24 [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2468020-cambridge-analytica-konci-po-skandalu-se-zneuzitim-dat-facebooku-prisla-o&amp;lt;/ref&amp;gt; Společnost měla celkem pět kanceláří, a to v New Yorku, Washingtonu, Londýně, v Brazílii a v Malajsii.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Široké pole působnosti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cambridge Analytica si pro své působení vybrala několik zemí po celém světě. Předně je známá působením na volby v USA, kdy kandidoval na prezidenta [[Donald Trump]]. Dále ale také působila v dalších zemích po celém světě, například v Nigérii (volby prezidenta Uhurua Kenyatty v letech 2013 a 2017), Kenii či v Argentině. Dle všeho se ale její činnost promítla také v České republice, v souvislosti s kauzou Lukoil, kdy s touto ruskou společností měla spolupracovat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Skandál s daty==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cambridge analytica (27162728588).jpg|náhled|Cambridge Analytica]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Cambridge Analytica nechvalně proslula skandálem s daty, který byl odhalen v roce 2015. Problém byl v tom, že společnost bez vědomého souhlasu uživatelů získala data takřka padesáti  milionů uživatelů Facebooku. Díky tomu mohla vytvořit zhruba třicet milionů osobnostních profilů a dále prodala data americkým politikům, kteří bojovali ve volbách a tato získaná data využila za účelem ovlivnění voličů. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podvod spočíval v aplikaci s názvem „thisismydigitallife“, kterou v roce 2014 vyvinul Alexandr Kogan. Aplikace finančně odměnila uživatele za účast v kvízu, ale aby se spustil kvíz, museli uživatelé poskytnou souhlas k tomu, aby aplikace měla přístup k jejich profilům na Facebooku a profilům jejich přátel. Účast byla velká, zapojilo se přes 270 000 uživatelů, aplikace měla přístup k úplnému profilu zhruba padesáti milionům přátel. Tento podvod byl pro společnost fatální a vedl ji k zániku.&amp;lt;ref&amp;gt;Cambridge Analytica. Digital Watch Observatory [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné z: https://dig.watch/trends/cambridge-analytica&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Facebook]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Ochrana osobních údajů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Problematika velkých dat. Big data.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Big social data. Definice big social data, pozitivní a negativní aspekty big social data, rizika a zneužitelnost big social data]]&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Facebook, Data, Cambridge Analytica&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68331</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68331"/>
		<updated>2021-11-21T22:13:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: /* Druhy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}'''Sociální komunikací''' může být nazváno sdělení, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Slovo [[Komunikace|komunikace]] pochází z latinského ''&amp;quot;communicare&amp;quot;'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' - spojování, sdělování. Termín komunikace má mnoho významů, jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] nelze sociální komunikaci zjednodušovat jen na komunikační akt mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. Zkušenosti, znalosti, prožitek, projev citu nebo umělecké [[Představivost|představivosti]] lze zaznamenat na hmotu (text) nebo do energie (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[Informační věda|informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení faktu, nebo myšlenky, které zvýší znalost příjemce a poznání jako smysl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''období řečové komunikace''' (před 90 - 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
#'''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu (vznik písma před 5000 lety a Gutenbergem zdokonalený knihtisk v polovině 15. století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
#'''období elektronické komunikace''' - objev elektřiny v polovině 18. stol., který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle toho, jaký mezi sebou mají účastníci komunikace vztah, rozlišujeme tři základní typy sociální komunikace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Intrapersonální komunikace''' - Při této komunikace komunikuje jedinec sám se sebou. Jedná se o dynamický otevřený komunikační systém, na jehož základě jedinec přebírá data, vyhodnocuje získané informace a připravuje se k rozhodnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Interpersonální komunikace -''' V této situaci je komunikující jedinec přímo spojen s dalším účastníkem (nebo účastníky) komunikačního procesu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Veřejná komunikace -''' Při veřejné komunikaci je sdělení předáváno veřejnosti, například čtenářům, posluchačům a divákům v nejširším slova smyslu. Důležité je ale uvědomit si, že znalost účastníků komunikace není ani vzájemná, ani individuální. &amp;lt;ref&amp;gt;Komunikace sociální. Sociologická encyklopedie [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Komunikace_soci%C3%A1ln%C3%AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce lidské komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Informativní funkce''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit...&lt;br /&gt;
*'''Instruktážní funkce''' - navést, zasvětit, naučit, dát recept...&lt;br /&gt;
*'''Persuazivní funkce''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
*'''Funkce zábavní''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace ke komunikaci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace|Motivaci]] ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. Vybíral uvádí tyto motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Motivace kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
*'''Motivace adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
*'''Motivace přesilová''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
*'''Motivace existenciální'''  – vyhnutí se [[Deprese|depresi]] a melancholii.&lt;br /&gt;
*'''Motivace požitkářská''' – odpočinout si, uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní složky sociální komunikace==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Teor-vychodiska-komunikace 02.jpg|náhled|Komunikace|368x368pixelů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikátor''' - Jedná se o osobu, která dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikant''' - Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Komuniké''' - Jedná se přímo o obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Kódování''' - Kódování je převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Sdělení''' - Obecně je to soustava symbolů, která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i [[neverbální komunikace|neverbálně]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Nosič''' - Jeho prostřednictvím dochází k přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk, technické komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.) nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Dekódování''' - Zpráva je dešifrována příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zpětná vazba''' – Reakce na pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Šum''' - V komunikačním procesu se objevuje také existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Kontext -''' Prostředí, ve kterém probíhá výměna informací mezi komunikátorem a příjemcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikační kanál''' - Komunikační kanál je způsob,  který zajišťuje plynulý přechod mezi komunikátorem a komunikantem. Například mluvidla, nebo gestikulace, ale také mobilní telefon. &amp;lt;ref&amp;gt;VACKOVÁ, Edita. Vliv moderních informačních a komunikačních technologií na komunikaci v organizaci [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-11-21]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Růžena Lukášová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Komunikační modely==&lt;br /&gt;
Existuje několik desítek komunikačních modelů, které lze využít v rámci komunikačního procesu. Každý má své výhody a nevýhody.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SLUKOVÁ, Petra Zia. Role informace a komunikace v organizaci. Diagnostické nástroje informačních a komunikačních procesů. Praha, 2012. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Richard Papík&amp;lt;/ref&amp;gt; Za zmínku stojí tyto tři nejznámější:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aristotelův model===&lt;br /&gt;
[[Aristoteles]] ve svém učení chápal komunikaci jako verbální aktivitu. Je při ní potřeba mluvčí a posluchač, přičemž se mluvčí snaží přemluvit posluchače. Tím tedy mluvčí dosáhne vlastního cíle, a to pomocí  taktické konstrukce argumentu a přednesu projevu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikaci Aristoteles popsal v termínech řečník (orator) či mluvčí, přednášející (speaker) sestavuje argument, který má být představen v projevu (speech) posluchačům (hearers, listeners), tedy publiku (audience). Mluvčí je zde chápán jako iniciátor celé komunikace, jeho promluva (komunikát) i posluchač (recipient) se objevují v každé další komunikační teorii, ale chápání čtvrtého elementu, tj. formy, se mění. Forma je výsledkem vlivu vzájemné kombinace předchozích tří prvků, ale zpětný vliv zde neplatí – forma působí pouze jednosměrně a neovlivňuje ostatní složky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aristoteles svůj komunikační model, který je považován za první „model sociální komunikace“ a za základ všech dalších komunikačních teorií, popsal v díle Rétorika. I přesto, že jako první vyčlenil a pojmenoval jednotlivé části komunikačního procesu, model stále nezohledňuje další okolnosti komunikačního procesu (jako např. jeho důsledky, vlivy, atd.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lasswellův model===&lt;br /&gt;
Lasswellův model je komunikační model z roku 1948 Haroldem Lasswellem, profesorem na Yale University. Tento model se snaží definovat komunikaci tak, že se zaměří na následující proměnné: ''kdo'' sdělil, ''co'' bylo řečeno, ''jakým'' kanálem byl sdělován, ''komu'' byl určen a ''co vytvořilo'' komunikaci. Tento model, navzdory tomu, že je jedním z prvních, který se zabývá otázkou komunikace, je také považován za jeden z nejvlivnějších. Popisuje komunikační proces jako lineární a jednosměrný. Organizace tohoto modelu položila základy vědeckého výzkumu komunikačního procesu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Model Lasswell v čem se skládá, prvky, výhody a nevýhody. Thpanorama [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://cs.thpanorama.com/articles/cultura-general/modelo-de-lasswell-en-qu-consiste-elementos-ventajas-y-desventajas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jedná se o jednoduchý a srozumitelný model, protože nedoplňuje komunikační proces a zaměřuje se na jeho nejzákladnější prvky.&lt;br /&gt;
*Platí prakticky pro jakýkoli typ komunikace, bez ohledu na typ média, které je vytvořeno, na koho je odesílatel a příjemce, nebo na jaký typ zprávy se přenáší&lt;br /&gt;
*Byl to první model, který se zaměřil na vliv určitého typu komunikace a na studium jeho účinků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemce neuvádí žádnou zpětnou vazbu, která je součástí modernějších a komplexnějších komunikačních modelů.&lt;br /&gt;
*Žádná zmínka o šumu, která je jakýmkoliv prvkem komunikace (obvykle součástí kanálu), nemůže bránit procesu přenosu informací.&lt;br /&gt;
*Jedná se o lineární model komunikace, který může být problémem při studiu výměn informací, v nichž přijímající a emitent průběžně vyměňují role. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Shannon-Weaver model'''===&lt;br /&gt;
Jedná se o jeden z hlavních modelů, které položily základ modernějšímu studiu komunikace. Model je prací [[Claude Shannon|C. E. Shannona]] a [[Warren Weaver|W. Weavera]]: ''Matematická teorie komunikace z r. 1949''. Práce vznikala v průběhu 2. svět. války v telefonních laboratořích firmy Bell, kde se řešil problém s co nejúčinnějším využití kanálů komunikace, tedy problém, jak přenést daným kanálem co nejvíce informací a jak měřit, kolik informace je daný kanál schopen „přepravit“. Shannon a Weaver vypracovali lineární model nazvaný Shannon-Weaver model, který především zachycuje základní složky komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;JIRÁK, Jan. Teorie komunikace. Sociologická encyklopedie [online]. 2018 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Teorie_komunikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jednoduchost&lt;br /&gt;
*obecná platnost&lt;br /&gt;
*kvantifikovatelnost&lt;br /&gt;
*nejčastěji užívaný a jednoduchý komunikační model v teorii komunikace&lt;br /&gt;
*model, který rozdělením komunikačního procesu na individuální jednotky dal podnět ke vzniku komunikačních modelů, které poskytly již důkladné rozpracování tohoto procesu&lt;br /&gt;
*intelektuální inspirace pro komunikační teoretiky vedoucí k dalším teoriím a výzkumům – v té době nutné oživení této vědecké komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nezohledňuje obsah a význam zprávy (model zobrazuje matematickou teorii týkající se přenosu signálu, jeho záměrem není soustředit se na sémantický význam zprávy nebo její efekt na posluchače)&lt;br /&gt;
*linearita a nedostatek zpětné vazby (komunikace je znázorněna jen jako jednosměrná, informačnímu zdroji tedy chybí velmi důležitá zpětná vazba, která je nutná k upravení výkonu, způsobu komunikace dle potřeb příjemce zprávy a jeho reakcí. Informační zdroj je zde postaven do role aktivního subjektu řízení a na příjemce je nahlíženo jen jako na pasivní cíl absorbující informace.)&lt;br /&gt;
*nejsou zohledňovány vztahy a záměry účastníků komunikace&lt;br /&gt;
*přílišná statičnost modelu&lt;br /&gt;
*není zohledněna povaha užívaného média (kanálu) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5&lt;br /&gt;
#MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3&lt;br /&gt;
#VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teoretický koncept sociální komunikace. Základní složky komunikačního procesu. Komunikační modely. Podrobný rozbor jednoho vybraného díla z oblasti sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, komunikátor, kanál, proces, společenství, komunikační akt&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68330</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68330"/>
		<updated>2021-11-21T22:09:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}'''Sociální komunikací''' může být nazváno sdělení, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Slovo [[Komunikace|komunikace]] pochází z latinského ''&amp;quot;communicare&amp;quot;'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' - spojování, sdělování. Termín komunikace má mnoho významů, jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] nelze sociální komunikaci zjednodušovat jen na komunikační akt mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. Zkušenosti, znalosti, prožitek, projev citu nebo umělecké [[Představivost|představivosti]] lze zaznamenat na hmotu (text) nebo do energie (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[Informační věda|informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení faktu, nebo myšlenky, které zvýší znalost příjemce a poznání jako smysl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''období řečové komunikace''' (před 90 - 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
#'''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu (vznik písma před 5000 lety a Gutenbergem zdokonalený knihtisk v polovině 15. století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
#'''období elektronické komunikace''' - objev elektřiny v polovině 18. stol., který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce lidské komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Informativní funkce''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit...&lt;br /&gt;
*'''Instruktážní funkce''' - navést, zasvětit, naučit, dát recept...&lt;br /&gt;
*'''Persuazivní funkce''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
*'''Funkce zábavní''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace ke komunikaci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace|Motivaci]] ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. Vybíral uvádí tyto motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Motivace kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
*'''Motivace adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
*'''Motivace přesilová''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
*'''Motivace existenciální'''  – vyhnutí se [[Deprese|depresi]] a melancholii.&lt;br /&gt;
*'''Motivace požitkářská''' – odpočinout si, uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní složky sociální komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Soubor:Teor-vychodiska-komunikace 02.jpg|náhled|Komunikace]]'''Komunikátor''' - Jedná se o osobu, která dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce.&lt;br /&gt;
*'''Komunikant''' - Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Komuniké''' - Jedná se přímo o obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.&lt;br /&gt;
*'''Kódování''' - Kódování je převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
*'''Sdělení''' - Obecně je to soustava symbolů, která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i [[neverbální komunikace|neverbálně]].&lt;br /&gt;
*'''Nosič''' - Jeho prostřednictvím dochází k přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk, technické komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.) nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
*'''Dekódování''' - Zpráva je dešifrována příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
*'''Zpětná vazba''' – Reakce na pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
*'''Šum''' - V komunikačním procesu se objevuje také existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Kontext -''' Prostředí, ve kterém probíhá výměna informací mezi komunikátorem a příjemcem.&lt;br /&gt;
*'''Komunikační kanál''' - Komunikační kanál je způsob,  který zajišťuje plynulý přechod mezi komunikátorem a komunikantem. Například mluvidla, nebo gestikulace, ale také mobilní telefon. &amp;lt;ref&amp;gt;VACKOVÁ, Edita. Vliv moderních informačních a komunikačních technologií na komunikaci v organizaci [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-11-21]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Růžena Lukášová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle toho, jaký mezi sebou mají účastníci komunikace vztah, rozlišujeme tři základní typy sociální komunikace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Intrapersonální komunikace''' - Při této komunikace komunikuje jedinec sám se sebou. Jedná se o dynamický otevřený komunikační systém, na jehož základě jedinec přebírá data, vyhodnocuje získané informace a připravuje se k rozhodnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Interpersonální komunikace -''' V této situaci je komunikující jedinec přímo spojen s dalším účastníkem (nebo účastníky) komunikačního procesu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Veřejná komunikace -''' Při veřejné komunikaci je sdělení předáváno veřejnosti, například čtenářům, posluchačům a divákům v nejširším slova smyslu. Důležité je ale uvědomit si, že znalost účastníků komunikace není ani vzájemná, ani individuální. &amp;lt;ref&amp;gt;Komunikace sociální. Sociologická encyklopedie [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Komunikace_soci%C3%A1ln%C3%AD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Komunikační modely==&lt;br /&gt;
Existuje několik desítek komunikačních modelů, které lze využít v rámci komunikačního procesu. Každý má své výhody a nevýhody.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SLUKOVÁ, Petra Zia. Role informace a komunikace v organizaci. Diagnostické nástroje informačních a komunikačních procesů. Praha, 2012. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Richard Papík&amp;lt;/ref&amp;gt; Za zmínku stojí tyto tři nejznámější:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aristotelův model===&lt;br /&gt;
[[Aristoteles]] ve svém učení chápal komunikaci jako verbální aktivitu. Je při ní potřeba mluvčí a posluchač, přičemž se mluvčí snaží přemluvit posluchače. Tím tedy mluvčí dosáhne vlastního cíle, a to pomocí  taktické konstrukce argumentu a přednesu projevu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikaci Aristoteles popsal v termínech řečník (orator) či mluvčí, přednášející (speaker) sestavuje argument, který má být představen v projevu (speech) posluchačům (hearers, listeners), tedy publiku (audience). Mluvčí je zde chápán jako iniciátor celé komunikace, jeho promluva (komunikát) i posluchač (recipient) se objevují v každé další komunikační teorii, ale chápání čtvrtého elementu, tj. formy, se mění. Forma je výsledkem vlivu vzájemné kombinace předchozích tří prvků, ale zpětný vliv zde neplatí – forma působí pouze jednosměrně a neovlivňuje ostatní složky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aristoteles svůj komunikační model, který je považován za první „model sociální komunikace“ a za základ všech dalších komunikačních teorií, popsal v díle Rétorika. I přesto, že jako první vyčlenil a pojmenoval jednotlivé části komunikačního procesu, model stále nezohledňuje další okolnosti komunikačního procesu (jako např. jeho důsledky, vlivy, atd.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lasswellův model===&lt;br /&gt;
Lasswellův model je komunikační model z roku 1948 Haroldem Lasswellem, profesorem na Yale University. Tento model se snaží definovat komunikaci tak, že se zaměří na následující proměnné: ''kdo'' sdělil, ''co'' bylo řečeno, ''jakým'' kanálem byl sdělován, ''komu'' byl určen a ''co vytvořilo'' komunikaci. Tento model, navzdory tomu, že je jedním z prvních, který se zabývá otázkou komunikace, je také považován za jeden z nejvlivnějších. Popisuje komunikační proces jako lineární a jednosměrný. Organizace tohoto modelu položila základy vědeckého výzkumu komunikačního procesu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Model Lasswell v čem se skládá, prvky, výhody a nevýhody. Thpanorama [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://cs.thpanorama.com/articles/cultura-general/modelo-de-lasswell-en-qu-consiste-elementos-ventajas-y-desventajas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jedná se o jednoduchý a srozumitelný model, protože nedoplňuje komunikační proces a zaměřuje se na jeho nejzákladnější prvky.&lt;br /&gt;
*Platí prakticky pro jakýkoli typ komunikace, bez ohledu na typ média, které je vytvořeno, na koho je odesílatel a příjemce, nebo na jaký typ zprávy se přenáší&lt;br /&gt;
*Byl to první model, který se zaměřil na vliv určitého typu komunikace a na studium jeho účinků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemce neuvádí žádnou zpětnou vazbu, která je součástí modernějších a komplexnějších komunikačních modelů.&lt;br /&gt;
*Žádná zmínka o šumu, která je jakýmkoliv prvkem komunikace (obvykle součástí kanálu), nemůže bránit procesu přenosu informací.&lt;br /&gt;
*Jedná se o lineární model komunikace, který může být problémem při studiu výměn informací, v nichž přijímající a emitent průběžně vyměňují role. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Shannon-Weaver model'''===&lt;br /&gt;
Jedná se o jeden z hlavních modelů, které položily základ modernějšímu studiu komunikace. Model je prací [[Claude Shannon|C. E. Shannona]] a [[Warren Weaver|W. Weavera]]: ''Matematická teorie komunikace z r. 1949''. Práce vznikala v průběhu 2. svět. války v telefonních laboratořích firmy Bell, kde se řešil problém s co nejúčinnějším využití kanálů komunikace, tedy problém, jak přenést daným kanálem co nejvíce informací a jak měřit, kolik informace je daný kanál schopen „přepravit“. Shannon a Weaver vypracovali lineární model nazvaný Shannon-Weaver model, který především zachycuje základní složky komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;JIRÁK, Jan. Teorie komunikace. Sociologická encyklopedie [online]. 2018 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Teorie_komunikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jednoduchost&lt;br /&gt;
*obecná platnost&lt;br /&gt;
*kvantifikovatelnost&lt;br /&gt;
*nejčastěji užívaný a jednoduchý komunikační model v teorii komunikace&lt;br /&gt;
*model, který rozdělením komunikačního procesu na individuální jednotky dal podnět ke vzniku komunikačních modelů, které poskytly již důkladné rozpracování tohoto procesu&lt;br /&gt;
*intelektuální inspirace pro komunikační teoretiky vedoucí k dalším teoriím a výzkumům – v té době nutné oživení této vědecké komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nezohledňuje obsah a význam zprávy (model zobrazuje matematickou teorii týkající se přenosu signálu, jeho záměrem není soustředit se na sémantický význam zprávy nebo její efekt na posluchače)&lt;br /&gt;
*linearita a nedostatek zpětné vazby (komunikace je znázorněna jen jako jednosměrná, informačnímu zdroji tedy chybí velmi důležitá zpětná vazba, která je nutná k upravení výkonu, způsobu komunikace dle potřeb příjemce zprávy a jeho reakcí. Informační zdroj je zde postaven do role aktivního subjektu řízení a na příjemce je nahlíženo jen jako na pasivní cíl absorbující informace.)&lt;br /&gt;
*nejsou zohledňovány vztahy a záměry účastníků komunikace&lt;br /&gt;
*přílišná statičnost modelu&lt;br /&gt;
*není zohledněna povaha užívaného média (kanálu) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5&lt;br /&gt;
#MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3&lt;br /&gt;
#VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teoretický koncept sociální komunikace. Základní složky komunikačního procesu. Komunikační modely. Podrobný rozbor jednoho vybraného díla z oblasti sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, komunikátor, kanál, proces, společenství, komunikační akt&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68329</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68329"/>
		<updated>2021-11-21T22:08:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}'''Sociální komunikací''' může být nazváno sdělení, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Slovo [[Komunikace|komunikace]] pochází z latinského ''&amp;quot;communicare&amp;quot;'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' - spojování, sdělování. Termín komunikace má mnoho významů, jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] nelze sociální komunikaci zjednodušovat jen na komunikační akt mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. Zkušenosti, znalosti, prožitek, projev citu nebo umělecké [[Představivost|představivosti]] lze zaznamenat na hmotu (text) nebo do energie (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[Informační věda|informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení faktu, nebo myšlenky, které zvýší znalost příjemce a poznání jako smysl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''období řečové komunikace''' (před 90 - 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
#'''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu (vznik písma před 5000 lety a Gutenbergem zdokonalený knihtisk v polovině 15. století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
#'''období elektronické komunikace''' - objev elektřiny v polovině 18. stol., který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce lidské komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Informativní funkce''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit...&lt;br /&gt;
*'''Instruktážní funkce''' - navést, zasvětit, naučit, dát recept...&lt;br /&gt;
*'''Persuazivní funkce''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
*'''Funkce zábavní''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace ke komunikaci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace|Motivaci]] ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. Vybíral uvádí tyto motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Motivace kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
*'''Motivace adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
*'''Motivace přesilová''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
*'''Motivace existenciální'''  – vyhnutí se [[Deprese|depresi]] a melancholii.&lt;br /&gt;
*'''Motivace požitkářská''' – odpočinout si, uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní složky sociální komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Soubor:Teor-vychodiska-komunikace 02.jpg|náhled|Komunikace]]'''Komunikátor''' - Jedná se o osobu, která dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce.&lt;br /&gt;
*'''Komunikant''' - Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Komuniké''' - Jedná se přímo o obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.&lt;br /&gt;
*'''Kódování''' - Kódování je převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
*'''Sdělení''' - Obecně je to soustava symbolů, která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i [[neverbální komunikace|neverbálně]].&lt;br /&gt;
*'''Nosič''' - Jeho prostřednictvím dochází k přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk, technické komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.) nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
*'''Dekódování''' - Zpráva je dešifrována příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
*'''Zpětná vazba''' – Reakce na pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
*'''Šum''' - V komunikačním procesu se objevuje také existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Kontext -''' Prostředí, ve kterém probíhá výměna informací mezi komunikátorem a příjemcem.&lt;br /&gt;
*'''Komunikační kanál''' - Komunikační kanál je způsob,  který zajišťuje plynulý přechod mezi komunikátorem a komunikantem. Například mluvidla, nebo gestikulace, ale také mobilní telefon. &amp;lt;ref&amp;gt;VACKOVÁ, Edita. Vliv moderních informačních a komunikačních technologií na komunikaci v organizaci [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-11-21]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Růžena Lukášová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle toho, jaký mezi sebou mají účastníci komunikace vztah, rozlišujeme tři základní typy sociální komunikace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Intrapersonální komunikace''' - Při této komunikace komunikuje jedinec sám se sebou. Jedná se o dynamický otevřený komunikační systém, na jehož základě jedinec přebírá data, vyhodnocuje získané informace a připravuje se k rozhodnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Interpersonální komunikace -''' V této situaci je komunikující jedinec přímo spojen s dalším účastníkem (nebo účastníky) komunikačního procesu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Veřejná komunikace -''' Při veřejné komunikaci je sdělení předáváno veřejnosti, například čtenářům, posluchačům a divákům v nejširším slova smyslu. Důležité je ale uvědomit si, že znalost účastníků komunikace není ani vzájemná, ani individuální.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Komunikační modely==&lt;br /&gt;
Existuje několik desítek komunikačních modelů, které lze využít v rámci komunikačního procesu. Každý má své výhody a nevýhody.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;SLUKOVÁ, Petra Zia. Role informace a komunikace v organizaci. Diagnostické nástroje informačních a komunikačních procesů. Praha, 2012. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Richard Papík&amp;lt;/ref&amp;gt; Za zmínku stojí tyto tři nejznámější:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aristotelův model===&lt;br /&gt;
[[Aristoteles]] ve svém učení chápal komunikaci jako verbální aktivitu. Je při ní potřeba mluvčí a posluchač, přičemž se mluvčí snaží přemluvit posluchače. Tím tedy mluvčí dosáhne vlastního cíle, a to pomocí  taktické konstrukce argumentu a přednesu projevu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikaci Aristoteles popsal v termínech řečník (orator) či mluvčí, přednášející (speaker) sestavuje argument, který má být představen v projevu (speech) posluchačům (hearers, listeners), tedy publiku (audience). Mluvčí je zde chápán jako iniciátor celé komunikace, jeho promluva (komunikát) i posluchač (recipient) se objevují v každé další komunikační teorii, ale chápání čtvrtého elementu, tj. formy, se mění. Forma je výsledkem vlivu vzájemné kombinace předchozích tří prvků, ale zpětný vliv zde neplatí – forma působí pouze jednosměrně a neovlivňuje ostatní složky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aristoteles svůj komunikační model, který je považován za první „model sociální komunikace“ a za základ všech dalších komunikačních teorií, popsal v díle Rétorika. I přesto, že jako první vyčlenil a pojmenoval jednotlivé části komunikačního procesu, model stále nezohledňuje další okolnosti komunikačního procesu (jako např. jeho důsledky, vlivy, atd.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lasswellův model===&lt;br /&gt;
Lasswellův model je komunikační model z roku 1948 Haroldem Lasswellem, profesorem na Yale University. Tento model se snaží definovat komunikaci tak, že se zaměří na následující proměnné: ''kdo'' sdělil, ''co'' bylo řečeno, ''jakým'' kanálem byl sdělován, ''komu'' byl určen a ''co vytvořilo'' komunikaci. Tento model, navzdory tomu, že je jedním z prvních, který se zabývá otázkou komunikace, je také považován za jeden z nejvlivnějších. Popisuje komunikační proces jako lineární a jednosměrný. Organizace tohoto modelu položila základy vědeckého výzkumu komunikačního procesu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Model Lasswell v čem se skládá, prvky, výhody a nevýhody. Thpanorama [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://cs.thpanorama.com/articles/cultura-general/modelo-de-lasswell-en-qu-consiste-elementos-ventajas-y-desventajas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jedná se o jednoduchý a srozumitelný model, protože nedoplňuje komunikační proces a zaměřuje se na jeho nejzákladnější prvky.&lt;br /&gt;
*Platí prakticky pro jakýkoli typ komunikace, bez ohledu na typ média, které je vytvořeno, na koho je odesílatel a příjemce, nebo na jaký typ zprávy se přenáší&lt;br /&gt;
*Byl to první model, který se zaměřil na vliv určitého typu komunikace a na studium jeho účinků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemce neuvádí žádnou zpětnou vazbu, která je součástí modernějších a komplexnějších komunikačních modelů.&lt;br /&gt;
*Žádná zmínka o šumu, která je jakýmkoliv prvkem komunikace (obvykle součástí kanálu), nemůže bránit procesu přenosu informací.&lt;br /&gt;
*Jedná se o lineární model komunikace, který může být problémem při studiu výměn informací, v nichž přijímající a emitent průběžně vyměňují role. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Shannon-Weaver model'''===&lt;br /&gt;
Jedná se o jeden z hlavních modelů, které položily základ modernějšímu studiu komunikace. Model je prací [[Claude Shannon|C. E. Shannona]] a [[Warren Weaver|W. Weavera]]: ''Matematická teorie komunikace z r. 1949''. Práce vznikala v průběhu 2. svět. války v telefonních laboratořích firmy Bell, kde se řešil problém s co nejúčinnějším využití kanálů komunikace, tedy problém, jak přenést daným kanálem co nejvíce informací a jak měřit, kolik informace je daný kanál schopen „přepravit“. Shannon a Weaver vypracovali lineární model nazvaný Shannon-Weaver model, který především zachycuje základní složky komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;JIRÁK, Jan. Teorie komunikace. Sociologická encyklopedie [online]. 2018 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Teorie_komunikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jednoduchost&lt;br /&gt;
*obecná platnost&lt;br /&gt;
*kvantifikovatelnost&lt;br /&gt;
*nejčastěji užívaný a jednoduchý komunikační model v teorii komunikace&lt;br /&gt;
*model, který rozdělením komunikačního procesu na individuální jednotky dal podnět ke vzniku komunikačních modelů, které poskytly již důkladné rozpracování tohoto procesu&lt;br /&gt;
*intelektuální inspirace pro komunikační teoretiky vedoucí k dalším teoriím a výzkumům – v té době nutné oživení této vědecké komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nezohledňuje obsah a význam zprávy (model zobrazuje matematickou teorii týkající se přenosu signálu, jeho záměrem není soustředit se na sémantický význam zprávy nebo její efekt na posluchače)&lt;br /&gt;
*linearita a nedostatek zpětné vazby (komunikace je znázorněna jen jako jednosměrná, informačnímu zdroji tedy chybí velmi důležitá zpětná vazba, která je nutná k upravení výkonu, způsobu komunikace dle potřeb příjemce zprávy a jeho reakcí. Informační zdroj je zde postaven do role aktivního subjektu řízení a na příjemce je nahlíženo jen jako na pasivní cíl absorbující informace.)&lt;br /&gt;
*nejsou zohledňovány vztahy a záměry účastníků komunikace&lt;br /&gt;
*přílišná statičnost modelu&lt;br /&gt;
*není zohledněna povaha užívaného média (kanálu) &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5&lt;br /&gt;
#MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3&lt;br /&gt;
#VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teoretický koncept sociální komunikace. Základní složky komunikačního procesu. Komunikační modely. Podrobný rozbor jednoho vybraného díla z oblasti sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, komunikátor, kanál, proces, společenství, komunikační akt&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68328</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68328"/>
		<updated>2021-11-21T21:55:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}'''Sociální komunikací''' může být nazváno sdělení, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Slovo [[Komunikace|komunikace]] pochází z latinského ''&amp;quot;communicare&amp;quot;'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' - spojování, sdělování. Termín komunikace má mnoho významů, jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] nelze sociální komunikaci zjednodušovat jen na komunikační akt mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. Zkušenosti, znalosti, prožitek, projev citu nebo umělecké [[Představivost|představivosti]] lze zaznamenat na hmotu (text) nebo do energie (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[Informační věda|informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení faktu, nebo myšlenky, které zvýší znalost příjemce a poznání jako smysl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''období řečové komunikace''' (před 90 - 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
#'''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu (vznik písma před 5000 lety a Gutenbergem zdokonalený knihtisk v polovině 15. století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
#'''období elektronické komunikace''' - objev elektřiny v polovině 18. stol., který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce lidské komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Informativní funkce''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit...&lt;br /&gt;
*'''Instruktážní funkce''' - navést, zasvětit, naučit, dát recept...&lt;br /&gt;
*'''Persuazivní funkce''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
*'''Funkce zábavní''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace ke komunikaci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace|Motivaci]] ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. Vybíral uvádí tyto motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Motivace kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
*'''Motivace adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
*'''Motivace přesilová''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
*'''Motivace existenciální'''  – vyhnutí se [[Deprese|depresi]] a melancholii.&lt;br /&gt;
*'''Motivace požitkářská''' – odpočinout si, uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní složky sociální komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikátor''' - Jedná se o osobu, která dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce.&lt;br /&gt;
*'''Komunikant''' - Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Komuniké''' - Jedná se přímo o obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.&lt;br /&gt;
*'''Kódování''' - Kódování je převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
*'''Sdělení''' - Obecně je to soustava symbolů, která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i [[neverbální komunikace|neverbálně]].&lt;br /&gt;
*'''Nosič''' - Jeho prostřednictvím dochází k přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk, technické komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.) nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
*'''Dekódování''' - Zpráva je dešifrována příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
*'''Zpětná vazba''' – Reakce na pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
*'''Šum''' - V komunikačním procesu se objevuje také existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Kontext -''' Prostředí, ve kterém probíhá výměna informací mezi komunikátorem a příjemcem.&lt;br /&gt;
*'''Komunikační kanál''' - Komunikační kanál je způsob,  který zajišťuje plynulý přechod mezi komunikátorem a komunikantem. Například mluvidla, nebo gestikulace, ale také mobilní telefon. &amp;lt;ref&amp;gt;VACKOVÁ, Edita. Vliv moderních informačních a komunikačních technologií na komunikaci v organizaci [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-11-21]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Růžena Lukášová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Přímá sociální komunikace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Cejpka tvoří základ sociální komunikace, spočívá v jedinečnosti setkání lidí, kteří si sdělení předávají i prostřednictvím neverbálních a paralingválních (paraverbálních) prostředků a [[Emoce|emocí]] a tak je možné větší porozumění tomu, co je vysloveno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nepřímá sociální komunikace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schopnost člověka zaznamenávat své znalosti, zkušenosti, příběhy a zážitky, tak aby mohly být uchovány a šířeny. Takováto komunikace se tedy uskutečňuje prostřednictvím knih, médií, telefonu, apod. Jedinec se nenachází v přítomnosti komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Komunikační modely==&lt;br /&gt;
Existuje několik desítek komunikačních modelů, které lze využít v rámci komunikačního procesu. Každý má své výhody a nevýhody.&amp;lt;ref&amp;gt;SLUKOVÁ, Petra Zia. Role informace a komunikace v organizaci. Diagnostické nástroje informačních a komunikačních procesů. Praha, 2012. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Richard Papík&amp;lt;/ref&amp;gt; Za zmínku stojí tyto tři nejznámější:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aristotelův model===&lt;br /&gt;
[[Aristoteles]] ve svém učení chápal komunikaci jako verbální aktivitu. Je při ní potřeba mluvčí a posluchač, přičemž se mluvčí snaží přemluvit posluchače. Tím tedy mluvčí dosáhne vlastního cíle, a to pomocí  taktické konstrukce argumentu a přednesu projevu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikaci Aristoteles popsal v termínech řečník (orator) či mluvčí, přednášející (speaker) sestavuje argument, který má být představen v projevu (speech) posluchačům (hearers, listeners), tedy publiku (audience). Mluvčí je zde chápán jako iniciátor celé komunikace, jeho promluva (komunikát) i posluchač (recipient) se objevují v každé další komunikační teorii, ale chápání čtvrtého elementu, tj. formy, se mění. Forma je výsledkem vlivu vzájemné kombinace předchozích tří prvků, ale zpětný vliv zde neplatí – forma působí pouze jednosměrně a neovlivňuje ostatní složky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aristoteles svůj komunikační model, který je považován za první „model sociální komunikace“ a za základ všech dalších komunikačních teorií, popsal v díle Rétorika. I přesto, že jako první vyčlenil a pojmenoval jednotlivé části komunikačního procesu, model stále nezohledňuje další okolnosti komunikačního procesu (jako např. jeho důsledky, vlivy, atd.).&amp;lt;ref&amp;gt;SLUKOVÁ, Petra Zia. Role informace a komunikace v organizaci. Diagnostické nástroje informačních a komunikačních procesů. Praha, 2012. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Richard Papík&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lasswellův model===&lt;br /&gt;
Lasswellův model je komunikační model z roku 1948 Haroldem Lasswellem, profesorem na Yale University. Tento model se snaží definovat komunikaci tak, že se zaměří na následující proměnné: ''kdo'' sdělil, ''co'' bylo řečeno, ''jakým'' kanálem byl sdělován, ''komu'' byl určen a ''co vytvořilo'' komunikaci. Tento model, navzdory tomu, že je jedním z prvních, který se zabývá otázkou komunikace, je také považován za jeden z nejvlivnějších. Popisuje komunikační proces jako lineární a jednosměrný. Organizace tohoto modelu položila základy vědeckého výzkumu komunikačního procesu.&amp;lt;ref&amp;gt;Model Lasswell v čem se skládá, prvky, výhody a nevýhody. Thpanorama [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://cs.thpanorama.com/articles/cultura-general/modelo-de-lasswell-en-qu-consiste-elementos-ventajas-y-desventajas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jedná se o jednoduchý a srozumitelný model, protože nedoplňuje komunikační proces a zaměřuje se na jeho nejzákladnější prvky.&lt;br /&gt;
*Platí prakticky pro jakýkoli typ komunikace, bez ohledu na typ média, které je vytvořeno, na koho je odesílatel a příjemce, nebo na jaký typ zprávy se přenáší&lt;br /&gt;
*Byl to první model, který se zaměřil na vliv určitého typu komunikace a na studium jeho účinků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemce neuvádí žádnou zpětnou vazbu, která je součástí modernějších a komplexnějších komunikačních modelů.&lt;br /&gt;
*Žádná zmínka o šumu, která je jakýmkoliv prvkem komunikace (obvykle součástí kanálu), nemůže bránit procesu přenosu informací.&lt;br /&gt;
*Jedná se o lineární model komunikace, který může být problémem při studiu výměn informací, v nichž přijímající a emitent průběžně vyměňují role. &amp;lt;ref&amp;gt;Model Lasswell v čem se skládá, prvky, výhody a nevýhody. Thpanorama [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://cs.thpanorama.com/articles/cultura-general/modelo-de-lasswell-en-qu-consiste-elementos-ventajas-y-desventajas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Shannon-Weaver model'''===&lt;br /&gt;
Jedná se o jeden z hlavních modelů, které položily základ modernějšímu studiu komunikace. Model je prací [[Claude Shannon|C. E. Shannona]] a [[Warren Weaver|W. Weavera]]: ''Matematická teorie komunikace z r. 1949''. Práce vznikala v průběhu 2. svět. války v telefonních laboratořích firmy Bell, kde se řešil problém s co nejúčinnějším využití kanálů komunikace, tedy problém, jak přenést daným kanálem co nejvíce informací a jak měřit, kolik informace je daný kanál schopen „přepravit“. Shannon a Weaver vypracovali lineární model nazvaný Shannon-Weaver model, který především zachycuje základní složky komunikace.&amp;lt;ref&amp;gt;JIRÁK, Jan. Teorie komunikace. Sociologická encyklopedie [online]. 2018 [cit. 2021-11-21]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Teorie_komunikace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jednoduchost&lt;br /&gt;
*obecná platnost&lt;br /&gt;
*kvantifikovatelnost&lt;br /&gt;
*nejčastěji užívaný a jednoduchý komunikační model v teorii komunikace&lt;br /&gt;
*model, který rozdělením komunikačního procesu na individuální jednotky dal podnět ke vzniku komunikačních modelů, které poskytly již důkladné rozpracování tohoto procesu&lt;br /&gt;
*intelektuální inspirace pro komunikační teoretiky vedoucí k dalším teoriím a výzkumům – v té době nutné oživení této vědecké komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nezohledňuje obsah a význam zprávy (model zobrazuje matematickou teorii týkající se přenosu signálu, jeho záměrem není soustředit se na sémantický význam zprávy nebo její efekt na posluchače)&lt;br /&gt;
*linearita a nedostatek zpětné vazby (komunikace je znázorněna jen jako jednosměrná, informačnímu zdroji tedy chybí velmi důležitá zpětná vazba, která je nutná k upravení výkonu, způsobu komunikace dle potřeb příjemce zprávy a jeho reakcí. Informační zdroj je zde postaven do role aktivního subjektu řízení a na příjemce je nahlíženo jen jako na pasivní cíl absorbující informace.)&lt;br /&gt;
*nejsou zohledňovány vztahy a záměry účastníků komunikace&lt;br /&gt;
*přílišná statičnost modelu&lt;br /&gt;
*není zohledněna povaha užívaného média (kanálu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5&lt;br /&gt;
#MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3&lt;br /&gt;
#VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teoretický koncept sociální komunikace. Základní složky komunikačního procesu. Komunikační modely. Podrobný rozbor jednoho vybraného díla z oblasti sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, komunikátor, kanál, proces, společenství, komunikační akt&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68327</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68327"/>
		<updated>2021-11-21T21:52:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}'''Sociální komunikací''' může být nazváno sdělení, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Slovo [[Komunikace|komunikace]] pochází z latinského ''&amp;quot;communicare&amp;quot;'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' - spojování, sdělování. Termín komunikace má mnoho významů, jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] nelze sociální komunikaci zjednodušovat jen na komunikační akt mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. Zkušenosti, znalosti, prožitek, projev citu nebo umělecké [[Představivost|představivosti]] lze zaznamenat na hmotu (text) nebo do energie (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[Informační věda|informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení faktu, nebo myšlenky, které zvýší znalost příjemce a poznání jako smysl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''období řečové komunikace''' (před 90 - 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
#'''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu (vznik písma před 5000 lety a Gutenbergem zdokonalený knihtisk v polovině 15. století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
#'''období elektronické komunikace''' - objev elektřiny v polovině 18. stol., který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce lidské komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Informativní funkce''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit...&lt;br /&gt;
*'''Instruktážní funkce''' - navést, zasvětit, naučit, dát recept...&lt;br /&gt;
*'''Persuazivní funkce''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
*'''Funkce zábavní''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace ke komunikaci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace|Motivaci]] ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. Vybíral uvádí tyto motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Motivace kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
*'''Motivace adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
*'''Motivace přesilová''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
*'''Motivace existenciální'''  – vyhnutí se [[Deprese|depresi]] a melancholii.&lt;br /&gt;
*'''Motivace požitkářská''' – odpočinout si, uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní složky sociální komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikátor''' - Jedná se o osobu, která dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce.&lt;br /&gt;
*'''Komunikant''' - Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Komuniké''' - Jedná se přímo o obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.&lt;br /&gt;
*'''Kódování''' - Kódování je převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
*'''Sdělení''' - Obecně je to soustava symbolů, která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i [[neverbální komunikace|neverbálně]].&lt;br /&gt;
*'''Nosič''' - Jeho prostřednictvím dochází k přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk, technické komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.) nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
*'''Dekódování''' - Zpráva je dešifrována příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
*'''Zpětná vazba''' – Reakce na pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
*'''Šum''' - V komunikačním procesu se objevuje také existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Kontext -''' Prostředí, ve kterém probíhá výměna informací mezi komunikátorem a příjemcem.&lt;br /&gt;
*'''Komunikační kanál''' - Komunikační kanál je způsob,  který zajišťuje plynulý přechod mezi komunikátorem a komunikantem. Například mluvidla, nebo gestikulace, ale také mobilní telefon. &amp;lt;ref&amp;gt;VACKOVÁ, Edita. Vliv moderních informačních a komunikačních technologií na komunikaci v organizaci [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-11-21]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Růžena Lukášová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Přímá sociální komunikace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Cejpka tvoří základ sociální komunikace, spočívá v jedinečnosti setkání lidí, kteří si sdělení předávají i prostřednictvím neverbálních a paralingválních (paraverbálních) prostředků a [[Emoce|emocí]] a tak je možné větší porozumění tomu, co je vysloveno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nepřímá sociální komunikace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schopnost člověka zaznamenávat své znalosti, zkušenosti, příběhy a zážitky, tak aby mohly být uchovány a šířeny. Takováto komunikace se tedy uskutečňuje prostřednictvím knih, médií, telefonu, apod. Jedinec se nenachází v přítomnosti komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Komunikační modely==&lt;br /&gt;
Existuje několik desítek komunikačních modelů, které lze využít v rámci komunikačního procesu. Každý má své výhody a nevýhody. Za zmínku stojí tyto tři nejznámější:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aristotelův model===&lt;br /&gt;
[[Aristoteles]] ve svém učení chápal komunikaci jako verbální aktivitu. Je při ní potřeba mluvčí a posluchač, přičemž se mluvčí snaží přemluvit posluchače. Tím tedy mluvčí dosáhne vlastního cíle, a to pomocí  taktické konstrukce argumentu a přednesu projevu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikaci Aristoteles popsal v termínech řečník (orator) či mluvčí, přednášející (speaker) sestavuje argument, který má být představen v projevu (speech) posluchačům (hearers, listeners), tedy publiku (audience). Mluvčí je zde chápán jako iniciátor celé komunikace, jeho promluva (komunikát) i posluchač (recipient) se objevují v každé další komunikační teorii, ale chápání čtvrtého elementu, tj. formy, se mění. Forma je výsledkem vlivu vzájemné kombinace předchozích tří prvků, ale zpětný vliv zde neplatí – forma působí pouze jednosměrně a neovlivňuje ostatní složky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aristoteles svůj komunikační model, který je považován za první „model sociální komunikace“ a za základ všech dalších komunikačních teorií, popsal v díle Rétorika. I přesto, že jako první vyčlenil a pojmenoval jednotlivé části komunikačního procesu, model stále nezohledňuje další okolnosti komunikačního procesu (jako např. jeho důsledky, vlivy, atd.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lasswellův model===&lt;br /&gt;
Lasswellův model je komunikační model z roku 1948 Haroldem Lasswellem, profesorem na Yale University. Tento model se snaží definovat komunikaci tak, že se zaměří na následující proměnné: ''kdo'' sdělil, ''co'' bylo řečeno, ''jakým'' kanálem byl sdělován, ''komu'' byl určen a ''co vytvořilo'' komunikaci. Tento model, navzdory tomu, že je jedním z prvních, který se zabývá otázkou komunikace, je také považován za jeden z nejvlivnějších. Popisuje komunikační proces jako lineární a jednosměrný. Organizace tohoto modelu položila základy vědeckého výzkumu komunikačního procesu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jedná se o jednoduchý a srozumitelný model, protože nedoplňuje komunikační proces a zaměřuje se na jeho nejzákladnější prvky.&lt;br /&gt;
*Platí prakticky pro jakýkoli typ komunikace, bez ohledu na typ média, které je vytvořeno, na koho je odesílatel a příjemce, nebo na jaký typ zprávy se přenáší&lt;br /&gt;
*Byl to první model, který se zaměřil na vliv určitého typu komunikace a na studium jeho účinků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemce neuvádí žádnou zpětnou vazbu, která je součástí modernějších a komplexnějších komunikačních modelů.&lt;br /&gt;
*Žádná zmínka o šumu, která je jakýmkoliv prvkem komunikace (obvykle součástí kanálu), nemůže bránit procesu přenosu informací.&lt;br /&gt;
*Jedná se o lineární model komunikace, který může být problémem při studiu výměn informací, v nichž přijímající a emitent průběžně vyměňují role.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Shannon-Weaver model'''===&lt;br /&gt;
Jedná se o jeden z hlavních modelů, které položily základ modernějšímu studiu komunikace. Model je prací [[Claude Shannon|C. E. Shannona]] a [[Warren Weaver|W. Weavera]]: ''Matematická teorie komunikace z r. 1949''. Práce vznikala v průběhu 2. svět. války v telefonních laboratořích firmy Bell, kde se řešil problém s co nejúčinnějším využití kanálů komunikace, tedy problém, jak přenést daným kanálem co nejvíce informací a jak měřit, kolik informace je daný kanál schopen „přepravit“. Shannon a Weaver vypracovali lineární model nazvaný Shannon-Weaver model, který především zachycuje základní složky komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jednoduchost&lt;br /&gt;
*obecná platnost&lt;br /&gt;
*kvantifikovatelnost&lt;br /&gt;
*nejčastěji užívaný a jednoduchý komunikační model v teorii komunikace&lt;br /&gt;
*model, který rozdělením komunikačního procesu na individuální jednotky dal podnět ke vzniku komunikačních modelů, které poskytly již důkladné rozpracování tohoto procesu&lt;br /&gt;
*intelektuální inspirace pro komunikační teoretiky vedoucí k dalším teoriím a výzkumům – v té době nutné oživení této vědecké komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*nezohledňuje obsah a význam zprávy (model zobrazuje matematickou teorii týkající se přenosu signálu, jeho záměrem není soustředit se na sémantický význam zprávy nebo její efekt na posluchače)&lt;br /&gt;
*linearita a nedostatek zpětné vazby (komunikace je znázorněna jen jako jednosměrná, informačnímu zdroji tedy chybí velmi důležitá zpětná vazba, která je nutná k upravení výkonu, způsobu komunikace dle potřeb příjemce zprávy a jeho reakcí. Informační zdroj je zde postaven do role aktivního subjektu řízení a na příjemce je nahlíženo jen jako na pasivní cíl absorbující informace.)&lt;br /&gt;
*nejsou zohledňovány vztahy a záměry účastníků komunikace&lt;br /&gt;
*přílišná statičnost modelu&lt;br /&gt;
*není zohledněna povaha užívaného média (kanálu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5&lt;br /&gt;
#MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3&lt;br /&gt;
#VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teoretický koncept sociální komunikace. Základní složky komunikačního procesu. Komunikační modely. Podrobný rozbor jednoho vybraného díla z oblasti sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, komunikátor, kanál, proces, společenství, komunikační akt&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68326</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68326"/>
		<updated>2021-11-21T21:51:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Sociální komunikací''' může být nazváno sdělení, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Slovo [[Komunikace|komunikace]] pochází z latinského ''&amp;quot;communicare&amp;quot;'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' - spojování, sdělování. Termín komunikace má mnoho významů, jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] nelze sociální komunikaci zjednodušovat jen na komunikační akt mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. Zkušenosti, znalosti, prožitek, projev citu nebo umělecké [[Představivost|představivosti]] lze zaznamenat na hmotu (text) nebo do energie (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[Informační věda|informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení faktu, nebo myšlenky, které zvýší znalost příjemce a poznání jako smysl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''období řečové komunikace''' (před 90 - 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
#'''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu (vznik písma před 5000 lety a Gutenbergem zdokonalený knihtisk v polovině 15. století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
#'''období elektronické komunikace''' - objev elektřiny v polovině 18. stol., který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce lidské komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Informativní funkce''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit...&lt;br /&gt;
*'''Instruktážní funkce''' - navést, zasvětit, naučit, dát recept...&lt;br /&gt;
*'''Persuazivní funkce''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
*'''Funkce zábavní''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace ke komunikaci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace|Motivaci]] ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. Vybíral uvádí tyto motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Motivace kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
*'''Motivace adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
*'''Motivace přesilová''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
*'''Motivace existenciální'''  – vyhnutí se [[Deprese|depresi]] a melancholii.&lt;br /&gt;
*'''Motivace požitkářská''' – odpočinout si, uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní složky sociální komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikátor''' - Jedná se o osobu, která dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce.&lt;br /&gt;
*'''Komunikant''' - Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Komuniké''' - Jedná se přímo o obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.&lt;br /&gt;
*'''Kódování''' - Kódování je převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
*'''Sdělení''' - Obecně je to soustava symbolů, která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i [[neverbální komunikace|neverbálně]].&lt;br /&gt;
*'''Nosič''' - Jeho prostřednictvím dochází k přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk, technické komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.) nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
*'''Dekódování''' - Zpráva je dešifrována příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
*'''Zpětná vazba''' – Reakce na pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
*'''Šum''' - V komunikačním procesu se objevuje také existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Kontext -''' Prostředí, ve kterém probíhá výměna informací mezi komunikátorem a příjemcem.&lt;br /&gt;
*'''Komunikační kanál''' - Komunikační kanál je způsob,  který zajišťuje plynulý přechod mezi komunikátorem a komunikantem. Například mluvidla, nebo gestikulace, ale také mobilní telefon. &amp;lt;ref&amp;gt;VACKOVÁ, Edita. Vliv moderních informačních a komunikačních technologií na komunikaci v organizaci [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-11-21]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Růžena Lukášová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Přímá sociální komunikace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Cejpka tvoří základ sociální komunikace, spočívá v jedinečnosti setkání lidí, kteří si sdělení předávají i prostřednictvím neverbálních a paralingválních (paraverbálních) prostředků a [[Emoce|emocí]] a tak je možné větší porozumění tomu, co je vysloveno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nepřímá sociální komunikace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schopnost člověka zaznamenávat své znalosti, zkušenosti, příběhy a zážitky, tak aby mohly být uchovány a šířeny. Takováto komunikace se tedy uskutečňuje prostřednictvím knih, médií, telefonu, apod. Jedinec se nenachází v přítomnosti komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Komunikační modely ==&lt;br /&gt;
Existuje několik desítek komunikačních modelů, které lze využít v rámci komunikačního procesu. Každý má své výhody a nevýhody. Za zmínku stojí tyto tři nejznámější:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Aristotelův model ===&lt;br /&gt;
[[Aristoteles]] ve svém učení chápal komunikaci jako verbální aktivitu. Je při ní potřeba mluvčí a posluchač, přičemž se mluvčí snaží přemluvit posluchače. Tím tedy mluvčí dosáhne vlastního cíle, a to pomocí  taktické konstrukce argumentu a přednesu projevu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Komunikaci Aristoteles popsal v termínech řečník (orator) či mluvčí, přednášející (speaker) sestavuje argument, který má být představen v projevu (speech) posluchačům (hearers, listeners), tedy publiku (audience). Mluvčí je zde chápán jako iniciátor celé komunikace, jeho promluva (komunikát) i posluchač (recipient) se objevují v každé další komunikační teorii, ale chápání čtvrtého elementu, tj. formy, se mění. Forma je výsledkem vlivu vzájemné kombinace předchozích tří prvků, ale zpětný vliv zde neplatí – forma působí pouze jednosměrně a neovlivňuje ostatní složky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aristoteles svůj komunikační model, který je považován za první „model sociální komunikace“ a za základ všech dalších komunikačních teorií, popsal v díle Rétorika. I přesto, že jako první vyčlenil a pojmenoval jednotlivé části komunikačního procesu, model stále nezohledňuje další okolnosti komunikačního procesu (jako např. jeho důsledky, vlivy, atd.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lasswellův model ===&lt;br /&gt;
Lasswellův model je komunikační model z roku 1948 Haroldem Lasswellem, profesorem na Yale University. Tento model se snaží definovat komunikaci tak, že se zaměří na následující proměnné: ''kdo'' sdělil, ''co'' bylo řečeno, ''jakým'' kanálem byl sdělován, ''komu'' byl určen a ''co vytvořilo'' komunikaci. Tento model, navzdory tomu, že je jedním z prvních, který se zabývá otázkou komunikace, je také považován za jeden z nejvlivnějších. Popisuje komunikační proces jako lineární a jednosměrný. Organizace tohoto modelu položila základy vědeckého výzkumu komunikačního procesu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jedná se o jednoduchý a srozumitelný model, protože nedoplňuje komunikační proces a zaměřuje se na jeho nejzákladnější prvky.&lt;br /&gt;
* Platí prakticky pro jakýkoli typ komunikace, bez ohledu na typ média, které je vytvořeno, na koho je odesílatel a příjemce, nebo na jaký typ zprávy se přenáší&lt;br /&gt;
* Byl to první model, který se zaměřil na vliv určitého typu komunikace a na studium jeho účinků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Příjemce neuvádí žádnou zpětnou vazbu, která je součástí modernějších a komplexnějších komunikačních modelů.&lt;br /&gt;
* Žádná zmínka o šumu, která je jakýmkoliv prvkem komunikace (obvykle součástí kanálu), nemůže bránit procesu přenosu informací.&lt;br /&gt;
* Jedná se o lineární model komunikace, který může být problémem při studiu výměn informací, v nichž přijímající a emitent průběžně vyměňují role. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Shannon-Weaver model''' ===&lt;br /&gt;
Jedná se o jeden z hlavních modelů, které položily základ modernějšímu studiu komunikace. Model je prací [[Claude Shannon|C. E. Shannona]] a [[Warren Weaver|W. Weavera]]: ''Matematická teorie komunikace z r. 1949''. Práce vznikala v průběhu 2. svět. války v telefonních laboratořích firmy Bell, kde se řešil problém s co nejúčinnějším využití kanálů komunikace, tedy problém, jak přenést daným kanálem co nejvíce informací a jak měřit, kolik informace je daný kanál schopen „přepravit“. Shannon a Weaver vypracovali lineární model nazvaný Shannon-Weaver model, který především zachycuje základní složky komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Silné stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jednoduchost&lt;br /&gt;
* obecná platnost&lt;br /&gt;
* kvantifikovatelnost&lt;br /&gt;
* nejčastěji užívaný a jednoduchý komunikační model v teorii komunikace&lt;br /&gt;
* model, který rozdělením komunikačního procesu na individuální jednotky dal podnět ke vzniku komunikačních modelů, které poskytly již důkladné rozpracování tohoto procesu&lt;br /&gt;
* intelektuální inspirace pro komunikační teoretiky vedoucí k dalším teoriím a výzkumům – v té době nutné oživení této vědecké komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Slabé stránky modelu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nezohledňuje obsah a význam zprávy (model zobrazuje matematickou teorii týkající se přenosu signálu, jeho záměrem není soustředit se na sémantický význam zprávy nebo její efekt na posluchače)&lt;br /&gt;
* linearita a nedostatek zpětné vazby (komunikace je znázorněna jen jako jednosměrná, informačnímu zdroji tedy chybí velmi důležitá zpětná vazba, která je nutná k upravení výkonu, způsobu komunikace dle potřeb příjemce zprávy a jeho reakcí. Informační zdroj je zde postaven do role aktivního subjektu řízení a na příjemce je nahlíženo jen jako na pasivní cíl absorbující informace.)&lt;br /&gt;
* nejsou zohledňovány vztahy a záměry účastníků komunikace&lt;br /&gt;
* přílišná statičnost modelu&lt;br /&gt;
* není zohledněna povaha užívaného média (kanálu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5&lt;br /&gt;
#MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3&lt;br /&gt;
#VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teoretický koncept sociální komunikace. Základní složky komunikačního procesu. Komunikační modely. Podrobný rozbor jednoho vybraného díla z oblasti sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
komunikace, komunikátor, kanál, proces, společenství, komunikační akt&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68325</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68325"/>
		<updated>2021-11-21T21:32:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Sociální komunikací''' může být nazváno sdělení, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Slovo [[Komunikace|komunikace]] pochází z latinského ''&amp;quot;communicare&amp;quot;'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' - spojování, sdělování. Termín komunikace má mnoho významů, jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] nelze sociální komunikaci zjednodušovat jen na komunikační akt mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. Zkušenosti, znalosti, prožitek, projev citu nebo umělecké [[Představivost|představivosti]] lze zaznamenat na hmotu (text) nebo do energie (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[Informační věda|informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení faktu, nebo myšlenky, které zvýší znalost příjemce a poznání jako smysl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''období řečové komunikace''' (před 90 - 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
#'''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu (vznik písma před 5000 lety a Gutenbergem zdokonalený knihtisk v polovině 15. století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
#'''období elektronické komunikace''' - objev elektřiny v polovině 18. stol., který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce lidské komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Informativní funkce''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit...&lt;br /&gt;
*'''Instruktážní funkce''' - navést, zasvětit, naučit, dát recept...&lt;br /&gt;
*'''Persuazivní funkce''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
*'''Funkce zábavní''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace ke komunikaci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace|Motivaci]] ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. Vybíral uvádí tyto motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Motivace kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
*'''Motivace adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
*'''Motivace přesilová''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
*'''Motivace existenciální'''  – vyhnutí se [[Deprese|depresi]] a melancholii.&lt;br /&gt;
*'''Motivace požitkářská''' – odpočinout si, uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní složky sociální komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikátor''' - Jedná se o osobu, která dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce.&lt;br /&gt;
*'''Komunikant''' - Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Komuniké''' - Jedná se přímo o obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.&lt;br /&gt;
*'''Kódování''' - Kódování je převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
*'''Sdělení''' - Obecně je to soustava symbolů, která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i [[neverbální komunikace|neverbálně]].&lt;br /&gt;
*'''Nosič''' - Jeho prostřednictvím dochází k přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk, technické komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.) nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
*'''Dekódování''' - Zpráva je dešifrována příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
*'''Zpětná vazba''' – Reakce na pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
*'''Šum''' - V komunikačním procesu se objevuje také existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Kontext -''' Prostředí, ve kterém probíhá výměna informací mezi komunikátorem a příjemcem.&lt;br /&gt;
*'''Komunikační kanál''' - Komunikační kanál je způsob,  který zajišťuje plynulý přechod mezi komunikátorem a komunikantem. Například mluvidla, nebo gestikulace, ale také mobilní telefon. &amp;lt;ref&amp;gt;VACKOVÁ, Edita. Vliv moderních informačních a komunikačních technologií na komunikaci v organizaci [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-11-21]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Růžena Lukášová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Druhy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Přímá sociální komunikace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Cejpka tvoří základ sociální komunikace, spočívá v jedinečnosti setkání lidí, kteří si sdělení předávají i prostřednictvím neverbálních a paralingválních (paraverbálních) prostředků a [[Emoce|emocí]] a tak je možné větší porozumění tomu, co je vysloveno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nepřímá sociální komunikace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schopnost člověka zaznamenávat své znalosti, zkušenosti, příběhy a zážitky, tak aby mohly být uchovány a šířeny. Takováto komunikace se tedy uskutečňuje prostřednictvím knih, médií, telefonu, apod. Jedinec se nenachází v přítomnosti komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5&lt;br /&gt;
#MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3&lt;br /&gt;
#VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teoretický koncept sociální komunikace. Základní složky komunikačního procesu. Komunikační modely. Podrobný rozbor jednoho vybraného díla z oblasti sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Procesy informatizace společnosti. Sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Pojednejte o teoretickém úvodu do sociální komunikace, popište základní složky komunikačního procesu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
komunikace, komunikátor, kanál, proces, společenství, komunikační akt&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68324</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68324"/>
		<updated>2021-11-21T21:28:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Sociální komunikací''' může být nazváno sdělení, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Slovo [[Komunikace|komunikace]] pochází z latinského ''&amp;quot;communicare&amp;quot;'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' - spojování, sdělování. Termín komunikace má mnoho významů, jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] nelze sociální komunikaci zjednodušovat jen na komunikační akt mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. Zkušenosti, znalosti, prožitek, projev citu nebo umělecké [[Představivost|představivosti]] lze zaznamenat na hmotu (text) nebo do energie (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[Informační věda|informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení faktu, nebo myšlenky, které zvýší znalost příjemce a poznání jako smysl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''období řečové komunikace''' (před 90 - 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
#'''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu (vznik písma před 5000 lety a Gutenbergem zdokonalený knihtisk v polovině 15. století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
#'''období elektronické komunikace''' - objev elektřiny v polovině 18. stol., který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce lidské komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Informativní funkce''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit...&lt;br /&gt;
*'''Instruktážní funkce''' - navést, zasvětit, naučit, dát recept...&lt;br /&gt;
*'''Persuazivní funkce''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
*'''Funkce zábavní''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace ke komunikaci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace|Motivaci]] ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. Vybíral uvádí tyto motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Motivace kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
*'''Motivace adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
*'''Motivace přesilová''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
*'''Motivace existenciální'''  – vyhnutí se [[Deprese|depresi]] a melancholii.&lt;br /&gt;
*'''Motivace požitkářská''' – odpočinout si, uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní složky sociální komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikátor''' - Jedná se o osobu, která dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce.&lt;br /&gt;
*'''Komunikant''' - Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Komuniké''' - Jedná se přímo o obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.&lt;br /&gt;
*'''Kódování''' - Kódování je převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
*'''Sdělení''' - Obecně je to soustava symbolů, která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i [[neverbální komunikace|neverbálně]].&lt;br /&gt;
*'''Nosič''' - Jeho prostřednictvím dochází k přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk, technické komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.) nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
*'''Dekódování''' - Zpráva je dešifrována příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
*'''Zpětná vazba''' – Reakce na pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
*'''Šum''' - V komunikačním procesu se objevuje také existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Kontext -''' Prostředí, ve kterém probíhá výměna informací mezi komunikátorem a příjemcem.&lt;br /&gt;
*'''Komunikační kanál''' - Komunikační kanál je způsob,  který zajišťuje plynulý přechod mezi komunikátorem a komunikantem. Například mluvidla, nebo gestikulace, ale také mobilní telefon. &amp;lt;ref&amp;gt;VACKOVÁ, Edita. Vliv moderních informačních a komunikačních technologií na komunikaci v organizaci [online]. Brno, 2006 [cit. 2021-11-21]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Růžena Lukášová.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Přímá sociální komunikace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Cejpka tvoří základ sociální komunikace, spočívá v jedinečnosti setkání lidí, kteří si sdělení předávají i prostřednictvím neverbálních a paralingválních (paraverbálních) prostředků a [[Emoce|emocí]] a tak je možné větší porozumění tomu, co je vysloveno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nepřímá sociální komunikace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schopnost člověka zaznamenávat své znalosti, zkušenosti, příběhy a zážitky, tak aby mohly být uchovány a šířeny. Takováto komunikace se tedy uskutečňuje prostřednictvím knih, médií, telefonu, apod. Jedinec se nenachází v přítomnosti komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5&lt;br /&gt;
#MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3&lt;br /&gt;
#VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68323</id>
		<title>Sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=68323"/>
		<updated>2021-11-21T21:28:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Anna.Najmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Sociální komunikací''' může být nazváno sdělení, které chceme předat okolnímu světu a tento na to nějak reaguje, třeba jen svou přítomností. Je podmínkou a předpokladem existence jakéhokoliv lidského společenství. Slovo [[Komunikace|komunikace]] pochází z latinského ''&amp;quot;communicare&amp;quot;'' – sdílet, stýkat se, radit se s někým nebo z lat.''&amp;quot;communicatio&amp;quot;'' - spojování, sdělování. Termín komunikace má mnoho významů, jde o [[interdisciplinární]] pojem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Cejpek Cejpka] nelze sociální komunikaci zjednodušovat jen na komunikační akt mezi lidmi, ale musíme brát v potaz i komunikaci s přírodou, která podmiňuje samu naší existenci. Zkušenosti, znalosti, prožitek, projev citu nebo umělecké [[Představivost|představivosti]] lze zaznamenat na hmotu (text) nebo do energie (telefonický rozhovor) a mohou se stát součástí přímé či nepřímé sociální komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.grada.cz/setkani-s-autory/autor/prof-konigova-marie-CSC Königová] pokládá společenskou komunikaci za základní kategorii [[Informační věda|informační vědy]], jako její cíl uvádí sdělení faktu, nebo myšlenky, které zvýší znalost příjemce a poznání jako smysl komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
       &lt;br /&gt;
Vývoj sociální komunikace můžeme rozdělit do tří základních období:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''období řečové komunikace''' (před 90 - 40 tisíci lety – vznik prvních jazyků) – doba převažování jednoho smyslu (sluchu) a velký význam paměti.&lt;br /&gt;
#'''období dokumentové komunikace''' s fází rukopisného a tištěného textu (vznik písma před 5000 lety a Gutenbergem zdokonalený knihtisk v polovině 15. století), podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan McLuhana] [[fonetické]] období - slovo psané pomocí [[fonetické abecedy]] přímo ovlivňuje [[řeč]], [[gramatiku]], [[syntax]], [[artikulaci]] a společenské využití jazyka.&lt;br /&gt;
#'''období elektronické komunikace''' - objev elektřiny v polovině 18. stol., který McLuhan uvádí jako významné médium, vytvářející v lidské komunikaci [[časový a prostorový faktor]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Funkce lidské komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle [http://cs.wikipedia.org/wiki/Zbyněk_Vybíral Vybírala] byly tyto funkce rozděleny do kategorií, jak je tradičně vnímala [[lingvistika]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Informativní funkce''' – předat zprávu, doplnit jinou, oznámit, prohlásit...&lt;br /&gt;
*'''Instruktážní funkce''' - navést, zasvětit, naučit, dát recept...&lt;br /&gt;
*'''Persuazivní funkce''' – přesvědčit, aby adresát změnil názor; získat někoho na svou stranu, ovlivnit...&lt;br /&gt;
*'''Funkce zábavní''' – rozveselit druhého, rozveselit sebe, rozptýlit, „jen tak“ si popovídat...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Motivace ke komunikaci===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Motivace|Motivaci]] ke komunikaci má každý člověk, ale kolísá podle okolností, např. jak je nám druhý člověk sympatický, zda jsme svěží nebo unavení, zda ovládáme jazyk komunikačního partnera, zda si s ním rozumíme, atd. Vybíral uvádí tyto motivace:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Motivace kongitivní''' – chceme, či potřebujeme něco sdělit.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sdružovací''' – chceme navázat vztah.&lt;br /&gt;
*'''Motivace sebepotvrzovací''' – potvrzení osobní [[Identita|identity]].&lt;br /&gt;
*'''Motivace adaptační''' – signalizujeme svou roli, komunikováním se přizpůsobujeme okolí.&lt;br /&gt;
*'''Motivace přesilová''' – potřeba uplatnit se.&lt;br /&gt;
*'''Motivace existenciální'''  – vyhnutí se [[Deprese|depresi]] a melancholii.&lt;br /&gt;
*'''Motivace požitkářská''' – odpočinout si, uniknout od starostí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Základní složky sociální komunikace==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Komunikátor''' - Jedná se o osobu, která dá vznik určité myšlence a má vůli ji oznámit. Komunikátorem může být jednotlivec, kolektiv ale i instituce.&lt;br /&gt;
*'''Komunikant''' - Zde se jedná o osobu, která přijímá a dešifruje sdělení od komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Komuniké''' - Jedná se přímo o obsah sdělení, které probíhá mezi komunikátorem a komunikantem. Přenášené sdělení má formu informace, v různé podobě.&lt;br /&gt;
*'''Kódování''' - Kódování je převod do komunikovatelné formy, např. jazyka, kterému příjemce rozumí.&lt;br /&gt;
*'''Sdělení''' - Obecně je to soustava symbolů, která je přenášena jedním nebo několika komunikačními kanály, verbálně i [[neverbální komunikace|neverbálně]].&lt;br /&gt;
*'''Nosič''' - Jeho prostřednictvím dochází k přenesení sdělení k příjemci. Může jím být člověk, technické komunikační prostředky (masmédia, počítačové sítě, internet, apod.) nebo kulturní symboly.&lt;br /&gt;
*'''Dekódování''' - Zpráva je dešifrována příjemcem na původní obsah a význam.&lt;br /&gt;
*'''Zpětná vazba''' – Reakce na pochopení významu sdělení.&lt;br /&gt;
*'''Šum''' - V komunikačním procesu se objevuje také existence faktorů, deformujících obsah sdělení do té míry, že přijaté sdělení není totožné se záměrem komunikátora.&lt;br /&gt;
*'''Kontext -''' Prostředí, ve kterém probíhá výměna informací mezi komunikátorem a příjemcem.&lt;br /&gt;
*'''Komunikační kanál''' - Komunikační kanál je způsob,  který zajišťuje plynulý přechod mezi komunikátorem a komunikantem. Například mluvidla, nebo gestikulace, ale také mobilní telefon. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Přímá sociální komunikace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle Cejpka tvoří základ sociální komunikace, spočívá v jedinečnosti setkání lidí, kteří si sdělení předávají i prostřednictvím neverbálních a paralingválních (paraverbálních) prostředků a [[Emoce|emocí]] a tak je možné větší porozumění tomu, co je vysloveno.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nepřímá sociální komunikace===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Schopnost člověka zaznamenávat své znalosti, zkušenosti, příběhy a zážitky, tak aby mohly být uchovány a šířeny. Takováto komunikace se tedy uskutečňuje prostřednictvím knih, médií, telefonu, apod. Jedinec se nenachází v přítomnosti komunikátora.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#KÖNIGOVÁ, Marie. Vybrané kapitoly z informační vědy. In: [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
#CEJPEK, Jíří. Informace, komunikace a myšlení. dotisk druhého vydání. praha: karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1037-5&lt;br /&gt;
#MCLUHAN, Marshall. Člověk, média a elektronická kultura. brno: jota, 2000. ISBN 80-7217-128-3&lt;br /&gt;
#VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie mezilidské komunikace. praha: portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sociální psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Anna.Najmanova</name></author>
		
	</entry>
</feed>