<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Barbora.Rachel.Vasakova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Barbora.Rachel.Vasakova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Barbora.Rachel.Vasakova"/>
	<updated>2026-05-09T01:24:07Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56781</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56781"/>
		<updated>2019-01-15T17:57:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako makro (též ''makroinstrukce'' či ''makropříkaz'') se v počítačové vědě označuje uživatelem vytvořený [[Příkaz|příkaz]], který vykoná několik úkonů najednou. [[Microsoft|Microsoft]] definuje makro jako „sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky“&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vytváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s [[Data|daty]] a ke zrychlení složitějších úkonů. Typicky se lze s makry setkat u [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov|kancelářských balíků]], jako je například [[Microsoft Office]]. V něm lze vytvořit makra pomocí nahrávání. Uživatel si v daném [[Program|programu]] zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů (například změní font, velikost, barvu písma apod.) a po skončení procesu nahrávání ukončí. Úkony, které uživatel provedl během nahrávání se uloží pod jeden příkaz, který poté může kdykoliv použít stisknutím kombinací daných kláves.&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhým způsobem vytvoření makra je napsaní jej pomocí [[Textový editor|textového editoru]] pro programátory, který se dá propojit s programem, kde chceme makro uplatnit. Mezi takovéto editory se řadí například EMACS, Vim či VBA. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití makra ==&lt;br /&gt;
Makra se obecně využívají na usnadnění práce - ať už jde o práci programátora či běžného uživatele. Programátorům mohou makra mnohokrát zefektivnit jejich čas tím, že nemusí znovu psát ty samé kódy a zároveň mají možnost jejich používáním zamezit případným chybám. Běžnému uživateli mohou makra například ušetřit čas tím, že si nemusí pokaždé vytvářet svou &amp;quot;oblíbenou&amp;quot; šablonu. V dnešní době využívají makra i takzvaní gameři, kteří je využívají ku svému prospěchu v hrách, zpravidla v massively multiplayer online role-playing games ([[MMORPGs]]). Toto je ovšem obvykle proti pravidlům a administrátoři daných her se tyto hráče snaží potrestat a tuto činnost jim zakázat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá, která v sobě mohou mít zabudované [[Počítačový virus|počítačové viry]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;. Takovéto viry si nejčastěji stáhneme například z emailu jako přílohu s nějakým dalším dokumentem. Makro viry škodí různými způsoby - některé napadají „pouze“ dokumenty či šablony, některé, kupříkladu u maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím [[Operační systém|operačního systému]]. Nejúčinnějším způsobem ochrany vůči makro virům je nestahovat neznámé soubory či mít nainstalovaný [[Antivirus|antivirus]], který umí makro viry detekovat a zneškodnit.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft2&amp;quot;&amp;gt; Frequently asked questions about Word macro viruses. Microsoft [online]. ©2019, 17. 4. 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/help/211607/frequently-asked-questions-about-word-macro-viruses&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Makroinstrukce. ''Databáze Národní knihovny ČR'' [online]. ©2014 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000204&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* WINTON, Charles. Assembly Language Macros. In: ''University of North Florida'' [online]. ©2019, 31 Mar 2011 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://www.unf.edu/~cwinton/html/cop3601/s10/class.notes/asm6-Macros.pdf&lt;br /&gt;
* SHAABAN, Muhammad. Assembly Language Macros. In: ''Rochester Institute of Technology'' [online]. 29 Nov 1999 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: http://meseec.ce.rit.edu/eecc250-winter99/250-2-2-2000.pdf&lt;br /&gt;
* ROUSE, Margaret a Linda ROSENCRANCE. Macro virus: definition. ''TechTarget'' [online]. January 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://searchsecurity.techtarget.com/definition/macro-virus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.youtube.com/watch?v=BVJhIDblHeE Youtube]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Počítačový virus]]&lt;br /&gt;
* [[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
* [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makro, makropříkaz, makroinstrukce, příkaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56780</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56780"/>
		<updated>2019-01-15T17:49:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako makro (též ''makroinstrukce'' či ''makropříkaz'') se v počítačové vědě označuje uživatelem vytvořený příkaz, který vykoná několik úkonů najednou. Microsoft definuje makro jako „sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky“&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;. Makra se využívají na vytváření &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vytváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s daty a ke zrychlení složitějších úkonů. Typicky se lze s makry setkat u [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov|kancelářských balíků]], jako je například [[Microsoft Office]]. V něm lze vytvořit makra pomocí nahrávání. Uživatel si v daném programu zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů (například změní font, velikost, barvu písma apod.) a po skončení procesu nahrávání ukončí. Úkony, které uživatel provedl během nahrávání se uloží pod jeden příkaz, který poté může kdykoliv použít stisknutím kombinací daných kláves.&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhým způsobem vytvoření makra je napsaní jej pomocí textového editoru pro programátory, který se dá propojit s programem, kde chceme makro uplatnit. Mezi takovéto editory se řadí například EMACS, Vim či VBA. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití makra ==&lt;br /&gt;
Makra se obecně využívají na usnadnění práce - ať už jde o práci programátora či běžného uživatele. Programátorům mohou makra mnohokrát zefektivnit jejich čas tím, že nemusí znovu psát ty samé kódy a zároveň mají možnost jejich používáním zamezit případným chybám. Běžnému uživateli mohou makra například ušetřit čas tím, že si nemusí pokaždé vytvářet svou &amp;quot;oblíbenou&amp;quot; šablonu. V dnešní době využívají makra i takzvaní gameři, kteří je využívají ku svému prospěchu v hrách, zpravidla v massively multiplayer online role-playing games (MMORPGs). Toto je ovšem obvykle proti pravidlům a administrátoři daných her se tyto hráče snaží potrestat a tuto činnost jim zakázat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá, která v sobě mohou mít zabudované [[Počítačový virus|počítačové viry]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;. Takovéto viry si nejčastěji stáhneme například z emailu jako přílohu s nějakým dalším dokumentem. Makro viry škodí různými způsoby - některé napadají „pouze“ dokumenty či šablony, některé, kupříkladu u maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím [[Operační systém|operačního systému]]. Nejúčinnějším způsobem ochrany vůči makro virům je nestahovat neznámé soubory či mít nainstalovaný antivirus, který umí makro viry detekovat a zneškodnit.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft2&amp;quot;&amp;gt; Frequently asked questions about Word macro viruses. Microsoft [online]. ©2019, 17. 4. 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/help/211607/frequently-asked-questions-about-word-macro-viruses&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Makroinstrukce. ''Databáze Národní knihovny ČR'' [online]. ©2014 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000204&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* WINTON, Charles. Assembly Language Macros. In: ''University of North Florida'' [online]. ©2019, 31 Mar 2011 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://www.unf.edu/~cwinton/html/cop3601/s10/class.notes/asm6-Macros.pdf&lt;br /&gt;
* SHAABAN, Muhammad. Assembly Language Macros. In: ''Rochester Institute of Technology'' [online]. 29 Nov 1999 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: http://meseec.ce.rit.edu/eecc250-winter99/250-2-2-2000.pdf&lt;br /&gt;
* ROUSE, Margaret a Linda ROSENCRANCE. Macro virus: definition. ''TechTarget'' [online]. January 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://searchsecurity.techtarget.com/definition/macro-virus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.youtube.com/watch?v=BVJhIDblHeE Youtube]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Počítačový virus]]&lt;br /&gt;
* [[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
* [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makro, makropříkaz, makroinstrukce, příkaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56779</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56779"/>
		<updated>2019-01-15T16:45:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako makro (též ''makroinstrukce'' či ''makropříkaz'') se v počítačové vědě označuje uživatelem vytvořený příkaz, který vykoná několik úkonů najednou. Microsoft definuje makro jako „sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky“&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;. Makra se využívají na vytváření &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vytváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s daty a ke zrychlení složitějších úkonů. Typicky se lze s makry setkat u [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov|kancelářských balíků]], jako je například [[Microsoft Office]]. V něm lze vytvořit makra pomocí nahrávání. Uživatel si v daném programu zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů (například změní font, velikost, barvu písma apod.) a po skončení procesu nahrávání ukončí. Úkony, které uživatel provedl během nahrávání se uloží pod jeden příkaz, který poté může kdykoliv použít stisknutím kombinací daných kláves.&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhým způsobem vytvoření makra je napsaní jej pomocí textového editoru pro programátory, který se dá propojit s programem, kde chceme makro uplatnit. Mezi takovéto editory se řadí například EMACS, Vim či VBA. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití makra ==&lt;br /&gt;
Makra se obecně využívají na usnadnění práce - ať už jde o práci programátora či běžného uživatele. V dnešní době využívají makra i takzvaní gameři, kteří je využívají ku svému prospěchu v hrách, obvykle v role-playing games (RPG). Toto je ovšem obvykle proti pravidlům a administrátoři daných her se tyto hráče snaží potrestat a tuto činnost jim zakázat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá, která v sobě mohou mít zabudované [[Počítačový virus|počítačové viry]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;. Takovéto viry si nejčastěji stáhneme například z emailu jako přílohu s nějakým dalším dokumentem. Makro viry škodí různými způsoby - některé napadají „pouze“ dokumenty či šablony, některé, kupříkladu u maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím [[Operační systém|operačního systému]]. Nejúčinnějším způsobem ochrany vůči makro virům je nestahovat neznámé soubory či mít nainstalovaný antivirus, který umí makro viry detekovat a zneškodnit.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft2&amp;quot;&amp;gt; Frequently asked questions about Word macro viruses. Microsoft [online]. ©2019, 17. 4. 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/help/211607/frequently-asked-questions-about-word-macro-viruses&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Makroinstrukce. ''Databáze Národní knihovny ČR'' [online]. ©2014 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000204&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* WINTON, Charles. Assembly Language Macros. In: ''University of North Florida'' [online]. ©2019, 31 Mar 2011 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://www.unf.edu/~cwinton/html/cop3601/s10/class.notes/asm6-Macros.pdf&lt;br /&gt;
* SHAABAN, Muhammad. Assembly Language Macros. In: ''Rochester Institute of Technology'' [online]. 29 Nov 1999 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: http://meseec.ce.rit.edu/eecc250-winter99/250-2-2-2000.pdf&lt;br /&gt;
* ROUSE, Margaret a Linda ROSENCRANCE. Macro virus: definition. ''TechTarget'' [online]. January 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://searchsecurity.techtarget.com/definition/macro-virus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.youtube.com/watch?v=BVJhIDblHeE Youtube]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Počítačový virus]]&lt;br /&gt;
* [[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
* [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makro, makropříkaz, makroinstrukce, příkaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56777</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56777"/>
		<updated>2019-01-15T16:00:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako makro (též ''makroinstrukce'' či ''makropříkaz'') se v počítačové vědě označuje námi vytvořený příkaz, který vykoná několik úkonů najednou. Microsoft definuje makro jako „sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky“&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vytváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s daty a ke zrychlení složitějších úkonů. Typicky se lze s makry setkat u [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov|kancelářských balíků]], jako je například [[Microsoft Office]]. V něm lze vytvořit makra pomocí nahrávání. Uživatel si v daném programu zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů (např. změní font, velikost, barvu písma apod.) a po skončení procesu nahrávání ukončí. Úkony, které uživatel provedl během nahrávání se uloží pod jeden příkaz, který poté může kdykoliv použít stisknutím kombinací daných kláves.&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhým způsobem vytvoření makra je napsaní jej pomocí textového editoru pro programátory, který se dá propojit s programem, kde chceme makro uplatnit. Mezi takovéto editory se řadí například EMACS, Vim či VBA. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá, která v sobě mohou mít zabudované [[Počítačový virus|počítačové viry]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;. Takovéto viry si nejčastěji stáhneme například z emailu jako přílohu s nějakým dalším dokumentem. Makro viry škodí různými způsoby - některé napadají „pouze“ dokumenty či šablony, některé, kupříkladu u maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím [[Operační systém|operačního systému]]. Nejúčinnějším způsobem ochrany vůči makro virům je nestahovat neznámé soubory či mít nainstalovaný antivirus, který umí makro viry detekovat a zneškodnit.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft2&amp;quot;&amp;gt; Frequently asked questions about Word macro viruses. Microsoft [online]. ©2019, 17. 4. 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/help/211607/frequently-asked-questions-about-word-macro-viruses&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Makroinstrukce. ''Databáze Národní knihovny ČR'' [online]. ©2014 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000204&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* WINTON, Charles. Assembly Language Macros. In: ''University of North Florida'' [online]. ©2019, 31 Mar 2011 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://www.unf.edu/~cwinton/html/cop3601/s10/class.notes/asm6-Macros.pdf&lt;br /&gt;
* SHAABAN, Muhammad. Assembly Language Macros. In: ''Rochester Institute of Technology'' [online]. 29 Nov 1999 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: http://meseec.ce.rit.edu/eecc250-winter99/250-2-2-2000.pdf&lt;br /&gt;
* ROUSE, Margaret a Linda ROSENCRANCE. Macro virus: definition. ''TechTarget'' [online]. January 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://searchsecurity.techtarget.com/definition/macro-virus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.youtube.com/watch?v=BVJhIDblHeE Youtube]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Počítačový virus]]&lt;br /&gt;
* [[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
* [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makro, makropříkaz, makroinstrukce, příkaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56765</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56765"/>
		<updated>2019-01-14T17:01:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako makro (též ''makroinstrukce'' či ''makropříkaz'') se v počítačové vědě označuje námi vytvořený příkaz, který vykoná několik úkonů najednou. Microsoft definuje makro jako „sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky“&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vytváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s daty a ke zrychlení složitějších úkonů. Typicky se lze s makry setkat u [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov|kancelářských balíků]], jako je například [[Microsoft Office]]. V něm lze vytvořit makra pomocí nahrávání. Uživatel si v daném programu zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů (např. změní font, velikost, barvu písma apod.) a po skončení procesu nahrávání ukončí. Úkony, které uživatel provedl během nahrávání se uloží pod jeden příkaz, který poté může kdykoliv použít stisknutím kombinací daných kláves.&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhým způsobem vytvoření makra je napsaní jej pomocí textového editoru pro programátory, který se dá propojit s programem, kde chceme makro uplatnit. Mezi takovéto editory se řadí například EMACS, Vim či VBA. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá, která v sobě mohou mít zabudované [[Počítačový virus|počítačové viry]]. Takovéto viry si nejčastěji stáhneme například z emailu jako přílohu s nějakým dalším dokumentem. Makro viry škodí různými způsoby - některé napadají „pouze“ dokumenty či šablony, některé, kupříkladu u maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím [[Operační systém|operačního systému]]. Nejúčinnějším způsobem ochrany vůči makro virům je nestahovat neznámé soubory či mít nainstalovaný antivirus, který umí makro viry detekovat a zneškodnit.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft2&amp;quot;&amp;gt; Frequently asked questions about Word macro viruses. Microsoft [online]. ©2019, 17. 4. 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/help/211607/frequently-asked-questions-about-word-macro-viruses&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Makroinstrukce. ''Databáze Národní knihovny ČR'' [online]. ©2014 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000204&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* WINTON, Charles. Assembly Language Macros. In: ''University of North Florida'' [online]. ©2019, 31 Mar 2011 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://www.unf.edu/~cwinton/html/cop3601/s10/class.notes/asm6-Macros.pdf&lt;br /&gt;
* SHAABAN, Muhammad. Assembly Language Macros. In: ''Rochester Institute of Technology'' [online]. 29 Nov 1999 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: http://meseec.ce.rit.edu/eecc250-winter99/250-2-2-2000.pdf&lt;br /&gt;
* ROUSE, Margaret a Linda ROSENCRANCE. Macro virus: definition. ''TechTarget'' [online]. January 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://searchsecurity.techtarget.com/definition/macro-virus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.youtube.com/watch?v=BVJhIDblHeE Youtube]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Počítačový virus]]&lt;br /&gt;
* [[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
* [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makro, makropříkaz, makroinstrukce, příkaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56764</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56764"/>
		<updated>2019-01-14T16:58:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako makro (též ''makroinstrukce'' či ''makropříkaz'') se v počítačové vědě označuje námi vytvořený příkaz, který vykoná několik úkonů najednou. Microsoft definuje makro jako „sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky“&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vytváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s daty a ke zrychlení složitějších úkonů. Typicky se lze s makry setkat u [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov|kancelářských balíků]], jako je například [[Microsoft Office]]. V něm lze vytvořit makra pomocí nahrávání. Uživatel si v daném programu zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů (např. změní font, velikost, barvu písma apod.) a po skončení procesu nahrávání ukončí. Úkony, které uživatel provedl během nahrávání se uloží pod jeden příkaz, který poté může kdykoliv použít stisknutím kombinací daných kláves.&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft1&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhým způsobem vytvoření makra je napsaní jej pomocí textového editoru pro programátory, který se dá propojit s programem, kde chceme makro uplatnit. Mezi takovéto editory se řadí například EMACS, Vim či VBA. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá, která v sobě mohou mít zabudované [[Počítačový virus|počítačové viry]]. Takovéto viry si nejčastěji stáhneme například z emailu jako přílohu s nějakým dalším dokumentem. Makro viry škodí různými způsoby - některé napadají „pouze“ dokumenty či šablony, některé, kupříkladu u maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím [[Operační systém|operačního systému]]. Nejúčinnějším způsobem ochrany vůči makro virům je nestahovat neznámé soubory či mít nainstalovaný antivirus, který umí makro viry detekovat a zneškodnit.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft2&amp;quot;&amp;gt; Frequently asked questions about Word macro viruses. Microsoft [online]. ©2019, 17. 4. 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://support.microsoft.com/cs-cz/help/211607/frequently-asked-questions-about-word-macro-viruses&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Makroinstrukce. ''Databáze Národní knihovny ČR'' [online]. ©2014 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000204&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* WINTON, Charles. Assembly Language Macros. In: ''University of North Florida'' [online]. ©2019, 31 Mar 2011 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://www.unf.edu/~cwinton/html/cop3601/s10/class.notes/asm6-Macros.pdf&lt;br /&gt;
* SHAABAN, Muhammad. Assembly Language Macros. In: ''Rochester Institute of Technology'' [online]. 29 Nov 1999 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: http://meseec.ce.rit.edu/eecc250-winter99/250-2-2-2000.pdf&lt;br /&gt;
* ROUSE, Margaret a Linda ROSENCRANCE. Macro virus: definition. ''TechTarget'' [online]. January 2018 [cit. 2019-01-14]. Dostupné z: https://searchsecurity.techtarget.com/definition/macro-virus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.youtube.com/watch?v=BVJhIDblHeE Youtube]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Počítačové viry]]&lt;br /&gt;
* [[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
* [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makro, makropříkaz, makroinstrukce, příkaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56762</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56762"/>
		<updated>2019-01-14T16:12:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako makro (též ''makroinstrukce'' či ''makropříkaz'') se v počítačové vědě označuje námi vytvořený příkaz, který vykoná několik úkonů najednou. Microsoft definuje makro jako „sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky“&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vytváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s daty a ke zrychlení složitějších úkonů. Typicky se lze s makry setkat u [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov|kancelářských balíků]], jako je například [[Microsoft Office]]. V něm lze vytvořit makra pomocí nahrávání. Uživatel si v daném programu zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů (např. změní font, velikost, barvu písma apod.) a po skončení procesu nahrávání ukončí. Úkony, které uživatel provedl během nahrávání se uloží pod jeden příkaz, který poté může kdykoliv použít stisknutím kombinací daných kláves.&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhým způsobem vytvoření makra je napsaní jej pomocí textového editoru pro programátory, který se dá propojit s programem, kde chceme makro uplatnit. Mezi takovéto editory se řadí například EMACS, Vim či VBA. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá, která v sobě mohou mít zabudované [[Počítačový virus|počítačové viry]]. Kupříkladu u maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím [[Operační systém|operačního systému]] Windows. Jako obrana proti makro virům  je např. v Microsoft Office možnost automatického zablokování maker při spuštění souboru a vydávání ptachů, které opravují bezpečnostní chyby v programu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Makroinstrukce. ''Databáze Národní knihovny ČR'' [online]. ©2014 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000204&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* WINTON, Charles. Assembly Language Macros. In: ''University of North Florida'' [online]. ©2019, 31 Mar 2011 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://www.unf.edu/~cwinton/html/cop3601/s10/class.notes/asm6-Macros.pdf&lt;br /&gt;
* SHAABAN, Muhammad. Assembly Language Macros. In: ''Rochester Institute of Technology'' [online]. 29 Nov 1999 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: http://meseec.ce.rit.edu/eecc250-winter99/250-2-2-2000.pdf&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.youtube.com/watch?v=BVJhIDblHeE Youtube]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Počítačové viry]]&lt;br /&gt;
* [[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
* [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makro, makropříkaz, makroinstrukce, příkaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56728</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56728"/>
		<updated>2019-01-12T17:27:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
The aim of the seminar is to prepare the work wiki password or passwords associated with the lecture topics within the portal WikiSofia. WikiSofia project is conceived as an intercollegiate activity humanities faculties, which will serve as a common electronic textbooks. The texts of the entries make students, teachers care about the inspection and repair of these texts. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| [[skeuomorfismus]] || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| [[Facebook]], [[Deweyho desetinné třídění]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| [[Akvizice]], [[Výpůjční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| x|| Charles P. Bourne,Norbert Wienerr||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || [[Henry Evelyn Bliss]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| [[Vývoj informační politiky USA a EU]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| [[Martha Ethelyn Williams]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| [https://wikisofia.cz/wiki/Arkologie Arkologie]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| [[Thomas Daniel Wilson]] || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| [[Alternativní a augmentativní komunikace]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| [[Knihovny státní správy]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| [https://wikisofia.cz/wiki/Shannon-Fanove_k%C3%B3dovanie Shannon-Fanove kodovanie]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || [[Linux]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Twitter ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| [https://wikisofia.cz/wiki/Neil_Harbisson Neil Harbisson]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Monika Fournial|| x|| akvizice-koupě, Národní konzervační fond||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martina Melmuková|| nové heslo|| Informační zahlcení, Hudba - zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Barbora Ráchel Vašáková|| [[Makro]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Johana Timplová|| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Ivona Zajíčková|| OCR || opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Radovan Jelínek|| x|| Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce, Teorie systémů||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jan Pánek|| nové heslo|| Informační politika, Phillip R. Zimmermann ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Daniela Kováčová|| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Alžběta Kavanová|| x || [[Google]], [[Theses.cz]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karen_E._Fisher_(Pettigrew)&amp;diff=56727</id>
		<title>Karen E. Fisher (Pettigrew)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karen_E._Fisher_(Pettigrew)&amp;diff=56727"/>
		<updated>2019-01-12T17:26:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: Zrušena verze 56710 od uživatele Barbora.Rachel.Vasakova (diskuse)&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Karen E. Fischer''' (* 1966, roz. '''Pettigrew''') je původem kanadská profesorka vyučující na Washingtonské univerzitě (Katedra informací) a hostující na univerzitě v italské Parmě a na Newcastle University ve Velké Británii. V minulosti hostovala mimo jiné na univerzitě v Oslu. Též je konzultantkou pro UNHCR v Jordánsku.  Specializuje se na zisku a využití informací ve všednodenním životě, digitální mládež a multimetodologický přístup k výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 absolvovala Memorial University of Newfoundland v Kanadě s titulem BA, kde studovala anglický a ruský jazyk. Magisterským studiem pokračovala na University of Western Ontario, kde také v roce 1997 získala doktorát z oboru Knihovnictví a informační věda. Titul Postdoc zas získala v roce 1999 na University of Michigan. &amp;lt;ref&amp;gt; Fisher, Karen E.  [online]. [cit. 2018-1-17]. Dostupný z URL: http://www.com.washington.edu/fisher/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkum==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých pracích zkoumá zejména, jak lidé přijímají a prožívají [[informace]] v běžném životě, s důrazem na interpersonální aspekty, roli společenského nastavení a dopad [[informace|informací]] a komunikačních technologií. Snaží se také o lepší budoucnost v oblasti [[HCI]] ve spojení s průmyslem.&lt;br /&gt;
V letech 2002 - 2004 prováděla výzkum ILMS na téma Přístupy k pochopení použití komunitních informací. Vedle tohoto výzkumu zároveň spolupracovala s doktorkou Joan C. Durrancovou na dvou předchozích IMLS projektech - Jak [[Veřejná knihovna|knihovny]] a knihovníci pomáhají (2000-2002) a Hledání pomoci v elektronickém světě (1998-2000). Formální spolupráce s touto ženou začala ve chvíli, kdy Fisherova nastoupila jako vědecký pracovní a lektor na fakultu informatiky na University of Michigan. Další oblasti výzkumu a výuky zahrnují komunitní informační systémy, kvalitativní výzkumné metody a teoretický růst a činnost v oblasti informační vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých nejnovějších pracích podporovaných Institutem knihovnických a [[Muzeum|muzejních]] služeb a společností Microsoft se zaobírá zejména informační gramotností mladých příslušníků etnických menšin ve Spojených státech a dává do souvislosti fakt, že velmi často využívají technologie za jiné uživatele (například své starší příbuzné) a způsob, jakým je podporována jejich informační gramotnost. Druhou stěžejní součástí jejího současného výzkumu jsou „algoritmické lidské vztahy“ a seznamování prostřednictvím specializovaných online serverů jako informační problém, vývoj instrumentálních vazeb a jejich relevance k ostatním dyadickým vztahům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2009 – 2011 věnovala celkovému přínosu veřejných knihoven a volně přístupného [[Internet|internetu]] ve Spojených státech. Výsledky její studie, na níž se podílela s dalšími autory pro IMLS a nadaci [[Bill Gates|Billa Gatese]] a jeho ženy Melindy, mimo jiné ukázaly, že 63 % návštěvníků využívá knihovnické technologie i za jiné osoby, z čehož lze vyvodit závěry, jakým způsobem vytváříme [[Informační systém|informační systémy]] a podporujeme [[informační gramotnost]].&lt;br /&gt;
V současnosti je její prioritou spolupráce se syrskou mládeží na zvýšení možností vzdělávání a sociálního propojení v uranovém táboře UNHCR (United Nations High Commissioner for Refugees) v Jordánsku. Při práci v terénu se zaměřuje hlavně na arabské uprchlíky Evropě a na jejich informační chování a také na ekonomický dopad migrace. S heslem „Mládí vpřed“ Karennina skupina InfoMe organizuje workshopy pro teenagery po celých spojených státech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konečný cíl výzkumů doktorky Fisherové je zlepšení kvality života lidstva tím, že odvodí koncepční vysvětlení, ketrá povedou ke změně a zlepšení všech možných [[Informační systém|informačních systémů]]. &amp;lt;ref&amp;gt; Fisher, Karen E.  [online]. [cit. 2018-1-17]. Dostupný z URL: http://www.com.washington.edu/fisher/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; Karen Fischer  [online]. [cit. 2015-1-29]. Dostupný z URL: https://ischool.uw.edu/people/faculty/fisher&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;PETTIGREW, Karen. Karen E. Fisher. Managing the Digital University Desktop [online]. 1998 [cit. 2018-01-17]. Dostupné z: http://ils.unc.edu/~wildem/ASIS1998/Pettigrew-bio98.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Její vědeckou činnost podporují nadace a instituce jako National Science Foundation, Microsoft Research, United Way of America a Social Sciences and Humanities Research Council of Canada.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
V roce 1999 získala za studii Použití teorie v LIS vyhledávání ocenění Asociace výuky knihoven a informací. V roce 2005 získala '''Jesse H. Shera Award''' (kterou má pod svými křídly American Library Association) za studii Information Grounds and the Use of Need-Based Services by Immigrants in Queens, NY. Tu samou cenu získala o tři roky později tentokrát za článek zabývající se informačním chováním dětí od 9 do 12 let s názvem Studying the everyday information behavior of tweens: Notes from the field. V tomtéž toce získala též ocenění '''SIG Member of Year''', kterou může získat pouze člen ASIS&amp;amp;T. Od organizace ASIS&amp;amp;T získala též v roce 2016 cenu za vynikající příspěvek - Outstanding Contribution Award.&amp;lt;ref&amp;gt;Jesse H. Shera Award for Distinguished Published Research. American Library Asociation ala.org [online] Chicago, American Library Asociation ©2018 [vid. 2018-01-17] Dostupné z: http://www.ala.org/offices/ors/orsawards/sherapublished/sherajesseh&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;SIG Member of the Year. ASIS&amp;amp;T asis.org [online] Silver spring, Association for Information Science and Technology ©2018 [vid. 2018-01-17] Dostupné z: https://www.asis.org/awards/sigmemberoftheyear.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Členství v organizacích==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká asociace knihoven (American Library Association - ALA)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká společnost informační vědy a technologií (American Society for Information Science &amp;amp; Technology - ASIS&amp;amp;T)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace počítačových technologií (Association for Computing Machinery - ACM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace knihovnického a informačního vzdělávání (Association for Library and Information Science Education - ALISE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace veřejných knihoven (Public Library Association - PLA) &amp;lt;ref&amp;gt;Karen E. Fisher. IBEC ibec.ischool.washington.edu [online] Seattle, University of Washington, ©2018 [vid. 2018-01-17]. Dostupné z: http://ibec.ischool.washington.edu/static/ibeccat.aspx@subcat=our%20team&amp;amp;cat=about%20ibec&amp;amp;tri=fisher.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografie ==&lt;br /&gt;
Její publikační činnost je velmi široká a rozmanitá. jedná se například o:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Durrance, Joan C. a Karen E. Fisher. How libraries and librarians help: a guide to identifying user-centered outcomes. Chicago: American Library Association, 2005. ISBN 0-8389-0892-6&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Durrance, Joan C. a Karen E. Fisher. Online community information: creating a nexus at your library. Chicago, III. ed. : American Library Association, 2002. ISBN 0-8389-0823-3&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Crandall, Michael a Karen E. Fisher. Digital inclusion: measuring the impact of information and community technology. Medford, New Jersey: American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2009. ISBN 9781573873734&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fisher, Karen E. a Sanda Erdelez. Theories of information behavior. Medford, New Jersey: American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2005. ISBN 1-57387-230-X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FISHER, Karen. InfoMe: A Field-design methodology for research on ethnic minority youth as information mediaries. In: New directions in children’s and adolescents’ information behavior research. 2014, s. 135-156. ISBN 978-1-78350-813-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FISHER, Karen. Information communities. In: Information services today: An introduction. 2015, s. 20-26. ISBN 978-1-4422-3957-9.&amp;lt;ref&amp;gt; Karen Fischer  [online]. [cit. 2018-1-17]. Dostupný z URL: https://ischool.uw.edu/people/faculty/fisher&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karen E. Fischer se narodila na kanadském ostrově Newfoundland, ale žije v hausbótové oblasti v Seattlu se svými dětmi a zlatým retrívrem. Mezi její zájmy patří běhání, břišní tanec a balet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
osobnost, knihovny, informační věda, informační chování, informační gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informační chování]] &lt;br /&gt;
* [[Informační gramotnost]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Larry_Page&amp;diff=56726</id>
		<title>Larry Page</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Larry_Page&amp;diff=56726"/>
		<updated>2019-01-12T17:26:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: Zrušena verze 56278 od uživatele Barbora.Rachel.Vasakova (diskuse)&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Larry Page''' (narozen 16. 3. 1973, celým jménem Lawrence Page) je americký podnikatel, počítačový expert, vizionář a především spoluzakladatel a CEO firmy Google. Zároveň je také CEO konglomerátu Alphabet, což je společnost, která slouží jako otcovská společnost společnosti Google. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipage&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Larry_Page&amp;amp;oldid=699108948]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Larry Page in the European Parliament, 17.06.2009 (cropped).jpg|náhled|Larry Page]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Mládí a studia===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry Page se narodil v East Lansing v americkém státě Michigan. Již od dětství měl velký vztah k počítačům, především díky své rodině. Otec Carl Vincent Page i matka Gloria učili na Michiganské univerzitě. Otec se zaměřoval na informatiku a [[Umělá inteligence|umělou inteligenci]], matka na [[programování]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé přišel do kontaktu se skutečným počítačem v roce 1979 (Lawrencovi bylo 6 let), kdy otec přinesl domů počítač Exidy Sorcerer. Shodou okolností byl autorem tohoto počítače Paul Terrell, který provozoval Byte Shop a byl prvním, kdo do svého obchodu objednal počítač Apple I. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry již ve svém dětství velmi rád objevoval a poznával svět kolem sebe. Začal navštěvovat školu Montessori, kde se mohl individuálně rozvíjet. Kromě první práce s počítačem přišel Larry Page do styku s [[informatika|informatikou]] i díky konferencím, na které ho rodiče brávali. Stejně jako mnozí vizionáři (například [[Steve Jobs]]) měl i Larry Page vztah k hudbě. Sám také hudbu skládal a hrál na saxofon. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;jakmyslilarrypageasergejbrin&amp;quot;&amp;gt;[BRANDT, Richard L. Jak myslí Larry Page a Sergej Brin: [tajemství úspěchu společnosti Google]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 255 s. ISBN 978-80-251-2822-0.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po vystudování střední školy se po vzoru rodičů rozhodl věnovat studiu informatiky, ale také ekonomie na domovské Michiganské univerzitě. Tento zájem projevil zejména díky bratrovi Carlovi, který zbohatl prodejem jedné z prvních sociálních sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Později se při volbě navazujícího studia hlásil na MIT (Massachusetts Institute of Technology), ale na zvolenou školu ho nepřijali. Dostal se však na Stanfordskou univerzitu, která mu umožnila rozvíjet se zároveň na poli businessu a na poli technologií. Při nástupu na Stanford poznává svého budoucího kolegu a spoluzakladatele společnosti Google, Sergeje Brina, se kterým se setkává při prohlídce Stanfordu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vznik a práce na projektu Google===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Google]] je jedním z nejvýstižnějších projektů, na kterých se Larry Page podílí, a také jedna z nejdominantnějších společností na poli informačních technologií. Příběh této značky se začíná psát roku 1996. Zakladateli jsou již zmíněný Larry Page a Sergej Brin, se kterým Page začal při svých postgraduálních studiích kooperovat. Nejprve spolupracovali na výzkumném projektu, jehož účelem bylo technologické vylepšení internetových vyhledávačů. Běžné vyhledávače v té době řadily data podle toho, kolikrát se dané slovo vyskytovalo na stránce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;google&amp;quot;&amp;gt;[Google. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Google&amp;amp;oldid=699112224]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry Page a Sergej Brin ovšem přišli s technologií [[PageRank]], základem vyhledávače [[Google]]. Jedná se o algoritmus propojení webových stránek hypertextovými odkazy. Stránka je hodnocena na základě počtu odkazů na ni. Vliv na výsledky však mohou mít také sociální sítě a další faktory. Později byl vytvořen vyhledávač s provizorním názvem BackRub, ve kterém již Page a Brin aplikovali své technologie. Následně došlo ke změně jména na Google. &amp;lt;ref name=&amp;quot;google&amp;quot;&amp;gt;[Google. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Google&amp;amp;oldid=699112224]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;pagerank&amp;quot;&amp;gt;[PageRank. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=PageRank&amp;amp;oldid=697285934]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla oficiálně založena 4. září 1998. V té době byla společnost Google ještě „garážovým projektem“. Společnosti také velmi pomohl Andy Bechtolsheim (spoluzakladatel společnosti Sun Microsystems), který Googlu věnoval 100.000 amerických dolarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;googleabout&amp;quot;&amp;gt;[Company overview. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/en/about/company/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté se společnost Google začala rozvíjet a v roce 2004 se rozhodla vstoupit na burzu. Nyní je jednou z nejvíce oceňovaných společností světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Google]] je jedna z největších technologických společností světa. Stěžejním produktem této společnosti je internetový vyhledávač, který je se svými dotazy zařaditelný na místo nejpoužívanějšího vyhledávače na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost [[Google]] ovšem nabízí mnohem více než pouhé vyhledávání, vlastní také mnoho firem, rozvíjí mnoho projektů a vyrábí mnoho produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Produkty firmy Google===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Google není známa po celém světě jen díky internetovému vyhledávači. Rodina Google produktů a služeb je velmi rozsáhlá. K aktuálnímu datu (20. listopadu 2015) poskytuje Google 41 produktů. Produkty se samozřejmě dále vyvíjí a v průběhu doby vznikaly a vznikají nové, některé však také zanikly. &amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google v moderní době poskytuje kromě vyhledávání také svůj vlastní [[internetový prohlížeč|prohlížeč]] Chrome, který je průběžně aktualizován a dobře propojen s dalšími produkty firmy Google (například Google kancelářské produkty) a také samotným vyhledáváním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále Google nabízí produkt zvaný AdWord,  který slouží k internetové reklamě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za zmínku také stojí cloudová služba Google Drive, díky které si uživatel může ukládat svá data a také data vytvořená například v kancelářském balíku Google na své [[Cloudové úložiště|cloudové úložistě]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velmi invenčním produktem se staly kancelářské výrobky této firmy. Nástroje pro tvorbu textu, prezentací či tabulek si získaly velkou oblibu zejména díky propojení s ostatními Google produkty (automaticky se ukládají na Google Drive) a také díky možnosti sdílení a práce více lidí na jednom dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Produktů je samozřejmě daleko více. Kromě reklamy, cloudového úložiště a kancelářských aplikací najdeme u Googlu také [[E-mail|e-mailový]] klient Gmail, mapy Google Maps, mediální produkty (např. YouTube) nebo vývojářské aplikace a doplňky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ostatní projekty===&lt;br /&gt;
====Alphabet====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 došlo k vytvoření společnosti Alphabet, která se stala mateřskou a řídicí společností pro společnost Google a další projekty. Zakladatelé [[Googlu]] se v řízení této mateřské společnosti zhostili role CEO a prezidenta firmy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pagebio&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page Biography. In: The Biography.com website [online]. A&amp;amp;E Television Networks [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/larry-page-12103347]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry Page získal v roce 2004 Marconiho cenu, kterou každoročně udílí Marconiho nadace. Tato cena je udílena za pokroky v [[Komunikace|komunikaci]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipage&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Larry_Page&amp;amp;oldid=699108948]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Citáty==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*If you're changing the world, you're working on important things. You're excited to get up in the morning. (Když měníte svět, tak pracujete na důležitých věcech. Ráno vstáváte nadšení) &amp;lt;ref name=&amp;quot;citaty&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page Quotes. Brainy Quote [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.brainyquote.com/quotes/authors/l/larry_page.html]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Lots of companies don't succeed over time. What do they fundamentally do wrong? They usually miss the future. (Spousta společností v průběhu doby neuspěje. Co dělají vlastně špatně? Většinou se minou s budoucností)&amp;lt;ref name=&amp;quot;citaty&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page Quotes. Brainy Quote [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.brainyquote.com/quotes/authors/l/larry_page.html]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
*ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.&lt;br /&gt;
*BRANDT, Richard L. Jak myslí Larry Page a Sergej Brin: [tajemství úspěchu společnosti Google]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 255 s. ISBN 978-80-251-2822-0.&lt;br /&gt;
*O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
*Larry Page Biography. In: The Biography.com website [online]. A&amp;amp;E Television Networks [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/larry-page-12103347&lt;br /&gt;
*Larry Page. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Larry_Page&amp;amp;oldid=699108948&lt;br /&gt;
*Larry Page Quotes. Brainy Quote [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.brainyquote.com/quotes/authors/l/larry_page.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Internet]]&lt;br /&gt;
* [[Google]]&lt;br /&gt;
* [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|Vyhledávače]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Larry Page, Sergej Brin, Google, vyhledávání, vyhledávač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Larry_Page&amp;diff=56725</id>
		<title>Larry Page</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Larry_Page&amp;diff=56725"/>
		<updated>2019-01-12T17:25:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: Zrušena verze 56709 od uživatele Barbora.Rachel.Vasakova (diskuse)&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Larry Page''' (narozen 16. 3. 1973, celým jménem Lawrence Page) je americký podnikatel, počítačový expert, vizionář a především spoluzakladatel a CEO firmy Google. Zároveň je také CEO konglomerátu Alphabet, což je společnost, která slouží jako otcovská společnost společnosti Google. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipage&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Larry_Page&amp;amp;oldid=699108948]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Larry Page in the European Parliament, 17.06.2009 (cropped).jpg|náhled|Larry Page]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Mládí a studia===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry Page se narodil v East Lansing v americkém státě Michigan. Již od dětství měl velký vztah k počítačům, především díky své rodině. Otec Carl Vincent Page i matka Gloria učili na Michiganské univerzitě. Otec se zaměřoval na informatiku a [[Umělá inteligence|umělou inteligenci]], matka na [[programování]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé přišel do kontaktu se skutečným počítačem v roce 1979 (Lawrencovi bylo 6 let), kdy otec přinesl domů počítač Exidy Sorcerer. Shodou okolností byl autorem tohoto počítače Paul Terrell, který provozoval Byte Shop a byl prvním, kdo do svého obchodu objednal počítač Apple I. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry již ve svém dětství velmi rád objevoval a poznával svět kolem sebe. Začal navštěvovat školu Montessori, kde se mohl individuálně rozvíjet. Kromě první práce s počítačem přišel Larry Page do styku s [[informatika|informatikou]] i díky konferencím, na které ho rodiče brávali. Stejně jako mnozí vizionáři (například [[Steve Jobs]]) měl i Larry Page vztah k hudbě. Sám také hudbu skládal a hrál na saxofon. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;jakmyslilarrypageasergejbrin&amp;quot;&amp;gt;[BRANDT, Richard L. Jak myslí Larry Page a Sergej Brin: [tajemství úspěchu společnosti Google]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 255 s. ISBN 978-80-251-2822-0.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po vystudování střední školy se po vzoru rodičů rozhodl věnovat studiu informatiky, ale také ekonomie na domovské Michiganské univerzitě. Tento zájem projevil zejména díky bratrovi Carlovi, který zbohatl prodejem jedné z prvních sociálních sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Později se při volbě navazujícího studia hlásil na MIT (Massachusetts Institute of Technology), ale na zvolenou školu ho nepřijali. Dostal se však na Stanfordskou univerzitu, která mu umožnila rozvíjet se zároveň na poli businessu a na poli technologií. Při nástupu na Stanford poznal svého budoucího kolegu a spoluzakladatele společnosti Google, Sergeje Brina. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vznik a práce na projektu Google===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Google]] je jedním z nejvýznamějších projektů, na kterých se Larry Page podílel, a také jedna z nejdominantnějších společností na poli informačních technologií. Příběh této značky se začíná psát roku 1996. Zakladateli jsou již zmíněný Larry Page a Sergej Brin, se kterým Page začal při svých postgraduálních studiích kooperovat. Nejprve spolupracovali na výzkumném projektu, jehož účelem bylo technologické vylepšení internetových vyhledávačů. Běžné vyhledávače v té době řadily data podle toho, kolikrát se dané slovo vyskytovalo na stránce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;google&amp;quot;&amp;gt;[Google. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Google&amp;amp;oldid=699112224]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry Page a Sergej Brin ovšem přišli s technologií [[PageRank]], základem vyhledávače [[Google]]. Jedná se o algoritmus propojení webových stránek hypertextovými odkazy. Stránka je hodnocena na základě počtu odkazů na ni. Vliv na výsledky však mohou mít také sociální sítě a další faktory. Později byl vytvořen vyhledávač s provizorním názvem BackRub, ve kterém již Page a Brin aplikovali své technologie. Následně došlo ke změně jména na Google. &amp;lt;ref name=&amp;quot;google&amp;quot;&amp;gt;[Google. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Google&amp;amp;oldid=699112224]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;pagerank&amp;quot;&amp;gt;[PageRank. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=PageRank&amp;amp;oldid=697285934]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla oficiálně založena 4. září 1998. V té době byla společnost Google ještě „garážovým projektem“. Společnosti také velmi pomohl Andy Bechtolsheim (spoluzakladatel společnosti Sun Microsystems), který Googlu věnoval 100.000 amerických dolarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;googleabout&amp;quot;&amp;gt;[Company overview. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/en/about/company/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté se společnost Google začala rozvíjet a v roce 2004 se rozhodla vstoupit na burzu. Nyní je jednou z nejvíce oceňovaných společností světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Google]] je jedna z největších technologických společností světa. Stěžejním produktem této společnosti je internetový vyhledávač, který je se svými dotazy zařaditelný na místo nejpoužívanějšího vyhledávače na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost [[Google]] ovšem nabízí mnohem víc než pouhé vyhledávání, vlastní také mnoho firem, rozvíjí mnoho projektů a vyrábí mnoho produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Produkty firmy Google===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Google není známa po celém světě jen díky internetovému vyhledávači. Rodina Google produktů a služeb je velmi rozsáhlá. K aktuálnímu datu (20. listopadu 2015) poskytuje Google 41 produktů. Produkty se samozřejmě dále vyvíjí a v průběhu doby vznikaly a vznikají nové, některé však také zanikly. &amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google v moderní době poskytuje kromě vyhledávání také svůj vlastní [[internetový prohlížeč|prohlížeč]] Chrome, který je průběžně aktualizován a dobře propojen s dalšími produkty firmy Google (například Google kancelářské produkty) a také samotným vyhledáváním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále Google nabízí produkt zvaný AdWord,  který slouží k internetové reklamě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za zmínku také stojí cloudová služba Google Drive, díky které si uživatel může ukládat svá data a také data vytvořená například v kancelářském balíku Google na své [[Cloudové úložiště|cloudové úložistě]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velmi invenčním produktem se staly kancelářské výrobky této firmy. Nástroje pro tvorbu textu, prezentací či tabulek si získaly velkou oblibu zejména díky propojení s ostatními Google produkty (automaticky se ukládají na Google Drive) a také díky možnosti sdílení a práce více lidí na jednom dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Produktů je samozřejmě daleko více. Kromě reklamy, cloudového úložiště a kancelářských aplikací najdeme u Googlu také [[E-mail|e-mailový]] klient Gmail, mapy Google Maps, mediální produkty (např. YouTube) nebo vývojářské aplikace a doplňky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ostatní projekty===&lt;br /&gt;
====Alphabet====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 došlo k vytvoření společnosti Alphabet, která se stala mateřskou a řídicí společností pro společnost Google a další projekty. Zakladatelé [[Googlu]] se v řízení této mateřské společnosti zhostili role CEO a prezidenta firmy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pagebio&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page Biography. In: The Biography.com website [online]. A&amp;amp;E Television Networks [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/larry-page-12103347]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry Page získal v roce 2004 Marconiho cenu, kterou každoročně udílí Marconiho nadace. Tato cena je udílena za pokroky v [[Komunikace|komunikaci]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipage&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Larry_Page&amp;amp;oldid=699108948]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Citáty==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*If you're changing the world, you're working on important things. You're excited to get up in the morning. (Když měníte svět, tak pracujete na důležitých věcech. Ráno vstáváte nadšení) &amp;lt;ref name=&amp;quot;citaty&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page Quotes. Brainy Quote [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.brainyquote.com/quotes/authors/l/larry_page.html]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Lots of companies don't succeed over time. What do they fundamentally do wrong? They usually miss the future. (Spousta společností v průběhu doby neuspěje. Co dělají vlastně špatně? Většinou se minou s budoucností)&amp;lt;ref name=&amp;quot;citaty&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page Quotes. Brainy Quote [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.brainyquote.com/quotes/authors/l/larry_page.html]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
*ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.&lt;br /&gt;
*BRANDT, Richard L. Jak myslí Larry Page a Sergej Brin: [tajemství úspěchu společnosti Google]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 255 s. ISBN 978-80-251-2822-0.&lt;br /&gt;
*O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
*Larry Page Biography. In: The Biography.com website [online]. A&amp;amp;E Television Networks [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/larry-page-12103347&lt;br /&gt;
*Larry Page. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Larry_Page&amp;amp;oldid=699108948&lt;br /&gt;
*Larry Page Quotes. Brainy Quote [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.brainyquote.com/quotes/authors/l/larry_page.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Internet]]&lt;br /&gt;
* [[Google]]&lt;br /&gt;
* [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|Vyhledávače]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Larry Page, Sergej Brin, Google, vyhledávání, vyhledávač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56724</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56724"/>
		<updated>2019-01-12T17:24:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako makro (též ''makroinstrukce'' či ''makropříkaz'') se v počítačové vědě označuje námi vytvořený příkaz, který vykoná několik úkonů najednou. Microsoft definuje makro jako ''sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vytváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s daty a ke zrychlení složitějších úkolů. Typicky se lze s makry setkat u [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov|kancelářských balíků]], jako je například [[Microsoft Office]]. V něm lze vytvořit makra pomocí nahrávání. Uživatel si v daném programu zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů (např. změní font, velikost, barvu písma apod.) a po skončení procesu nahrávání ukončí. Úkony, které uživatel provedl během nahrávání se uloží pod jeden příkaz, který poté může kdykoliv použít stisknutím kombinací daných kláves.&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Druhým způsobem vytvoření makra je napsaní jej pomocí textového editoru pro programátory, který se dá propojit s programem, kde chceme makro uplatnit. Mezi takovéto editory se řadí například EMACS, Vim či VBA. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá. U Maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím operačního systému Windows. Jako obrana proti makro virům  je např. v Microsoft office možnost automatického zablokování maker při spuštění souboru a vydávání ptachů, které opravují bezpečnostní chyby v programu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Makroinstrukce. ''Databáze Národní knihovny ČR'' [online]. ©2014 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000204&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
* WINTON, Charles. Assembly Language Macros. In: ''University of North Florida'' [online]. ©2019, 31 Mar 2011 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://www.unf.edu/~cwinton/html/cop3601/s10/class.notes/asm6-Macros.pdf&lt;br /&gt;
* SHAABAN, Muhammad. Assembly Language Macros. In: ''Rochester Institute of Technology'' [online]. 29 Nov 1999 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: http://meseec.ce.rit.edu/eecc250-winter99/250-2-2-2000.pdf&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.youtube.com/watch?v=BVJhIDblHeE Youtube]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[XXXXXXX]]&lt;br /&gt;
* [[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
* [[XXXXXXX]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makro, makropříkaz, makroinstrukce, příkaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56723</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56723"/>
		<updated>2019-01-12T17:04:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako makro (též ''makroinstrukce'' či ''makropříkaz'') se v počítačové vědě označuje námi vytvořený příkaz, který vykoná několik úkonů najednou. Microsoft definuje makro jako ''sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft&amp;quot;&amp;gt;Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vytváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s daty a ke zrychlení složitějších úkolů. Typicky se lze s makry setkat u [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov|kancelářských balíků]], jako je například [[Microsoft Office]]. V něm lze vytvořit makra pomocí nahrávání. Uživatel si v daném programu zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů (např. změní font, velikost, barvu písma apod.) a po skončení procesu nahrávání ukončí. Úkony, které uživatel provedl během nahrávání se uloží pod jeden příkaz, který poté může kdykoliv použít stisknutím kombinací daných kláves.&amp;lt;ref name=&amp;quot;microsoft&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Druhým způsobem vytvoření makra je napsaní jej pomocí textového editoru pro programátory, který se dá propojit s programem, kde chceme makro uplatnit. Mezi takovéto editory se řadí například EMACS, Vim či VBA. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Macro: computer science. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 9 January 2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá. U Maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím operačního systému Windows. Jako obrana proti makro virům  je např. v Microsoft office možnost automatického zablokování maker při spuštění souboru a vydávání ptachů, které opravují bezpečnostní chyby v programu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Makroinstrukce. ''Databáze Národní knihovny ČR'' [online]. c2014 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000204&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.youtube.com/watch?v=BVJhIDblHeE Youtube]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[XXXXXXX]]&lt;br /&gt;
* [[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
* [[XXXXXXX]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makro, makropříkaz, makroinstrukce, příkaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56719</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56719"/>
		<updated>2019-01-12T16:45:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako makro (též ''makroinstrukce'' či ''makropříkaz'') se v počítačové vědě označuje námi vytvořený příkaz, který vykoná několik úkonů najednou. Microsoft definuje makro jako ''sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky.''&amp;lt;ref&amp;gt; Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vytváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s daty a ke zrychlení složitějších úkolů. Typicky se lze s makry setkat u [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov|kancelářských balíků]], jako je například [[Microsoft Office]]. V něm lze vytvořit makra pomocí nahrávání. Uživatel si v daném programu zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů (např. změní font, velikost, barvu písma apod.) a po skončení procesu nahrávání ukončí. Úkony, které uživatel provedl během nahrávání se uloží pod jeden příkaz, který poté může kdykoliv použít stisknutím kombinací daných kláves.&amp;lt;ref&amp;gt; Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhý způsob vytvoření makra je napsaní pomocí Visual Basicu for applications. Tento programovací jazyk je příbuzný s Visual Basicem, se kterým má společnou knihovnu. Makra vytvořená pomocí VBA  lze spustit jenom se souvisejícím programem např. Word, nelze je tedy používat jako samostatné programy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;office&amp;quot;&amp;gt;https://support.office.com/en-us/article/Record-or-run-a-macro-cd56fb86-d8b2-475c-ba39-9728389feeeb&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá. U Maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím operačního systému Windows. Jako obrana proti makro virům  je např. v Microsoft office možnost automatického zablokování maker při spuštění souboru a vydávání ptachů, které opravují bezpečnostní chyby v programu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BALVÍNOVÁ, Alena. Makroinstrukce. ''Databáze Národní knihovny ČR'' [online]. c2014 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000204&amp;amp;local_base=ktd&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://www.youtube.com/watch?v=BVJhIDblHeE Youtube]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[XXXXXXX]]&lt;br /&gt;
* [[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
* [[XXXXXXX]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Makro, makropříkaz, makroinstrukce, příkaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56716</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56716"/>
		<updated>2019-01-12T16:28:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako makro (též ''makroinstrukce'' či ''makropříkaz'') se v počítačové vědě označuje námi vytvořený příkaz, který vykoná několik úkonů najednou. Microsoft definuje makro jako ''sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky.''&amp;lt;ref&amp;gt; Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vytváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s daty a ke zrychlení složitějších úkolů. Typicky se lze s makry setkat u [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov|kancelářských balíků]], jako je například Microsoft Office. V něm lze vytvořit makra pomocí nahrávání. Uživatel si v daném programu zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů (např. změní font, velikost, barvu písma apod.) a po skončení procesu nahrávání ukončí. Úkony, které uživatel provedl během nahrávání se uloží pod jeden příkaz, který poté může kdykoliv použít stisknutím kombinací předem vybraných kláves.&amp;lt;ref&amp;gt; Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Takto vytvořené makro lze ještě později upravit v editoru pro vytváření maker. Druhý způsob je napsaní makra pomocí Visual Basicu for applications. Tento programovací jazyk je příbuzný s Visual Basicem, se kterým má společnou knihovnu. Makra vytvořená pomocí VBA  lze spustit jenom se souvisejícím programem např. Word, nelze je tedy používat jako samostatné programy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;office&amp;quot;&amp;gt;https://support.office.com/en-us/article/Record-or-run-a-macro-cd56fb86-d8b2-475c-ba39-9728389feeeb&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá. U Maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím operačního systému Windows. Jako obrana proti makro virům  je např. v Microsoft office možnost automatického zablokování maker při spuštění souboru a vydávání ptachů, které opravují bezpečnostní chyby v programu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
* [https://www.youtube.com/watch?v=BVJhIDblHeE Youtube]&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[XXXXXXX]]&lt;br /&gt;
* [[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
* [[XXXXXXX]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Mikro, příkaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56715</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56715"/>
		<updated>2019-01-12T16:03:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako makro se v počítačové vědě označuje námi vytvořený příkaz, který vykoná několik úkonů najednou. Microsoft definuje makro jako ''sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky.''&amp;lt;ref&amp;gt; Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vytváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s daty a ke zrychlení složitějších úkolů. Typicky se lze s makry setkat u [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov|kancelářských balíků]], jako je například Microsoft Office. V něm lze vytvořit makra pomocí nahrávání. Uživatel si v daném programu zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů (např. změní font, velikost, barvu písma apod.) a po skončení procesu nahrávání ukončí. Úkony, které uživatel provedl během nahrávání se uloží pod jeden příkaz, který poté může kdykoliv použít stisknutím kombinací předem vybraných kláves.&amp;lt;ref&amp;gt; Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Takto vytvořené makro lze ještě později upravit v editoru pro vytváření maker. Druhý způsob je napsaní makra pomocí Visual Basicu for applications. Tento programovací jazyk je příbuzný s Visual Basicem, se kterým má společnou knihovnu. Makra vytvořená pomocí VBA  lze spustit jenom se souvisejícím programem např. Word, nelze je tedy používat jako samostatné programy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;office&amp;quot;&amp;gt;https://support.office.com/en-us/article/Record-or-run-a-macro-cd56fb86-d8b2-475c-ba39-9728389feeeb&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá. U Maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím operačního systému Windows. Jako obrana proti makro virům  je např. v Microsoft office možnost automatického zablokování maker při spuštění souboru a vydávání ptachů, které opravují bezpečnostní chyby v programu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[XXXXXXX]]&lt;br /&gt;
* [[Microsoft Office]]&lt;br /&gt;
* [[XXXXXXX]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Mikro, příkaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56712</id>
		<title>Makro</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Makro&amp;diff=56712"/>
		<updated>2019-01-12T15:08:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Jako '''makro''' se v počítačové vědě označuje námi vytvořený příkaz, který vykoná několik úkonů najednou. Microsoft definuje makro jako ''sérii příkazů a instrukcí, které jsou seskupeny dohromady do jednoho celku, aby vykonaly úkol automaticky.''&amp;lt;ref&amp;gt; Create or run a macro: Word for Office 365, Word 2019, Word 2016, Word 2013, Word 2010. Microsoft [online]. ©2019 [cit. 2019-01-12]. Dostupné z: https://support.office.com/en-us/article/create-or-run-a-macro-c6b99036-905c-49a6-818a-dfb98b7c3c9c?ui=en-US&amp;amp;rs=en-US&amp;amp;ad=US&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Vyváření makra ==&lt;br /&gt;
Makra se využívají v mnoha programech pro usnadnění práce s daty a ke zrychlení složitějších úkolů. Typicky se lze s makry setkat u kancelářského balíku Microsoft Office. V něm lze vytvořit makra dvěma způsoby. První z nich je možnost nahrání si makra tzn. uživatel zapne nahrávání a potom vytvoří sadu příkazů např. změní font, velikost a barvu písma a po skončení procesu nahrávání zastaví. Po vytvoření a uložení, může uživatel makro používat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;office&amp;quot;&amp;gt;https://support.office.com/en-us/article/Record-or-run-a-macro-cd56fb86-d8b2-475c-ba39-9728389feeeb&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Takto vytvořené makro lze ještě později upravit v editoru pro vytváření maker. Druhý způsob je napsaní makra pomocí Visual Basicu for applications. Tento programovací jazyk je příbuzný s Visual Basicem, se kterým má společnou knihovnu. Makra vytvořená pomocí VBA  lze spustit jenom se souvisejícím programem např. Word, nelze je tedy používat jako samostatné programy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;office&amp;quot;&amp;gt;https://support.office.com/en-us/article/Record-or-run-a-macro-cd56fb86-d8b2-475c-ba39-9728389feeeb&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Makro viry ==&lt;br /&gt;
Kromě užitečných maker existují i makra škodlivá. U Maker, která jsou napsaná ve VBA, se využívá přístupu k systémovým funkcím operačního systému Windows. Jako obrana proti makro virům  je např. v Microsoft office možnost automatického zablokování maker při spuštění souboru a vydávání ptachů, které opravují bezpečnostní chyby v programu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Macro_(computer_science)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karen_E._Fisher_(Pettigrew)&amp;diff=56710</id>
		<title>Karen E. Fisher (Pettigrew)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Karen_E._Fisher_(Pettigrew)&amp;diff=56710"/>
		<updated>2019-01-12T10:32:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Karen E. Fischer''' (* 1966, roz. '''Pettigrew''') je původem kanadská profesorka vyučující na Washingtonské univerzitě (Katedra informací) a hostující na univerzitě v italské Parmě a na Newcastle University ve Velké Británii. V minulosti hostovala mimo jiné na univerzitě v Oslu. Je též konzultantkou pro UNHCR v Jordánsku.  Specializuje se na zisk a využití informací ve každodenním životě, digitální mládež a multimetodologický přístup k výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vzdělání==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1989 absolvovala Memorial University of Newfoundland v Kanadě s titulem bakalář, kde studovala anglický a ruský jazyk. Magisterským studiem pokračovala na University of Western Ontario, kde v roce 1997 získala doktorát z oboru Knihovnictví a informační věda. Postdoktorální titul získala v roce 1999 na University of Michigan. &amp;lt;ref&amp;gt; Fisher, Karen E.  [online]. [cit. 2018-1-17]. Dostupný z URL: http://www.com.washington.edu/fisher/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výzkum==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých pracích zejména zkoumá, jak lidé přijímají a prožívají [[informace]] v běžném životě, s důrazem na interpersonální aspekty, roli společenského nastavení a dopad [[informace|informací]] a komunikačních technologií. Snaží se také o lepší budoucnost v oblasti [[HCI]] ve spojení s průmyslem.&lt;br /&gt;
V letech 2002 - 2004 prováděla výzkum ILMS na téma Přístupy k pochopení použití komunitních informací. Během tohoto výzkumu zároveň spolupracovala s doktorkou Joan C. Durrancovou na dvou předchozích IMLS projektech - Jak [[Veřejná knihovna|knihovny]] a knihovníci pomáhají (2000-2002) a Hledání pomoci v elektronickém světě (1998-2000). Formální spolupráce s touto ženou začala ve chvíli, kdy Fisherová nastoupila jako vědecký pracovní a lektor na fakultu informatiky na University of Michigan. Další oblasti výzkumu a výuky zahrnují komunitní informační systémy, kvalitativní výzkumné metody a teoretický růst a činnost v oblasti informační vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých nejnovějších pracích podporovaných Institutem knihovnických a [[Muzeum|muzejních]] služeb a společností Microsoft se zaobírá zejména informační gramotností mladých příslušníků etnických menšin ve Spojených státech a dává do souvislosti fakt, že velmi často využívají technologie za jiné uživatele (například své starší příbuzné) a způsob, jakým je podporována jejich informační gramotnost. Druhou stěžejní součástí jejího současného výzkumu jsou „algoritmické lidské vztahy“ a seznamování prostřednictvím specializovaných online serverů jako informační problém, vývoj instrumentálních vazeb a jejich relevance k ostatním dyadickým vztahům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V letech 2009 – 2011 věnovala celkovému přínosu veřejných knihoven a volně přístupného [[Internet|internetu]] ve Spojených státech. Výsledky její studie, na níž se podílela s dalšími autory pro IMLS a nadaci [[Bill Gates|Billa Gatese]] a jeho ženy Melindy, mimo jiné ukázaly, že 63 % návštěvníků využívá knihovnické technologie i za jiné osoby, z čehož lze vyvodit závěry, jakým způsobem vytváříme [[Informační systém|informační systémy]] a podporujeme [[informační gramotnost]].&lt;br /&gt;
V současnosti je její prioritou spolupráce se syrskou mládeží na zvýšení možností vzdělávání a sociálního propojení v uranovém táboře UNHCR (United Nations High Commissioner for Refugees) v Jordánsku. Při práci v terénu se zaměřuje hlavně na arabské uprchlíky Evropě a na jejich informační chování a také na ekonomický dopad migrace. S heslem „Mládí vpřed“ Fisherové skupina InfoMe organizuje workshopy pro teenagery po celých spojených státech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konečný cíl výzkumů doktorky Fisherové je zlepšení kvality života lidstva tím, že odvodí koncepční vysvětlení, která povedou ke změně a zlepšení všech možných [[Informační systém|informačních systémů]]. &amp;lt;ref&amp;gt; Fisher, Karen E.  [online]. [cit. 2018-1-17]. Dostupný z URL: http://www.com.washington.edu/fisher/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; Karen Fischer  [online]. [cit. 2015-1-29]. Dostupný z URL: https://ischool.uw.edu/people/faculty/fisher&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;PETTIGREW, Karen. Karen E. Fisher. Managing the Digital University Desktop [online]. 1998 [cit. 2018-01-17]. Dostupné z: http://ils.unc.edu/~wildem/ASIS1998/Pettigrew-bio98.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Její vědeckou činnost podporují nadace a instituce jako National Science Foundation, Microsoft Research, United Way of America a Social Sciences and Humanities Research Council of Canada.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ocenění ==&lt;br /&gt;
V roce 1999 získala za studii ''Použití teorie v LIS vyhledávání'' ocenění Asociace výuky knihoven a informací. V roce 2005 získala '''Jesse H. Shera Award''' (kterou má pod svými křídly American Library Association) za studii ''Information Grounds and the Use of Need-Based Services by Immigrants in Queens, NY''. Tu samou cenu získala o tři roky později tentokrát za článek zabývající se informačním chováním dětí od 9 do 12 let s názvem ''Studying the everyday information behavior of tweens: Notes from the field''. V tomtéž roce získala též ocenění '''SIG Member of Year''', kterou může získat pouze člen ASIS&amp;amp;T. Od organizace ASIS&amp;amp;T získala též v roce 2016 cenu za výjimečný přínos - Outstanding Contribution Award.&amp;lt;ref&amp;gt;Jesse H. Shera Award for Distinguished Published Research. American Library Asociation ala.org [online] Chicago, American Library Asociation ©2018 [vid. 2018-01-17] Dostupné z: http://www.ala.org/offices/ors/orsawards/sherapublished/sherajesseh&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;SIG Member of the Year. ASIS&amp;amp;T asis.org [online] Silver spring, Association for Information Science and Technology ©2018 [vid. 2018-01-17] Dostupné z: https://www.asis.org/awards/sigmemberoftheyear.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Členství v organizacích==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká asociace knihoven (American Library Association - ALA)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Americká společnost informační vědy a technologií (American Society for Information Science &amp;amp; Technology - ASIS&amp;amp;T)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace počítačových technologií (Association for Computing Machinery - ACM)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace knihovnického a informačního vzdělávání (Association for Library and Information Science Education - ALISE)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Asociace veřejných knihoven (Public Library Association - PLA) &amp;lt;ref&amp;gt;Karen E. Fisher. IBEC ibec.ischool.washington.edu [online] Seattle, University of Washington, ©2018 [vid. 2018-01-17]. Dostupné z: http://ibec.ischool.washington.edu/static/ibeccat.aspx@subcat=our%20team&amp;amp;cat=about%20ibec&amp;amp;tri=fisher.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bibliografie ==&lt;br /&gt;
Její publikační činnost je velmi široká a rozmanitá. jedná se například o:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Durrance, Joan C. a Karen E. Fisher. How libraries and librarians help: a guide to identifying user-centered outcomes. Chicago: American Library Association, 2005. ISBN 0-8389-0892-6&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Durrance, Joan C. a Karen E. Fisher. Online community information: creating a nexus at your library. Chicago, III. ed. : American Library Association, 2002. ISBN 0-8389-0823-3&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Crandall, Michael a Karen E. Fisher. Digital inclusion: measuring the impact of information and community technology. Medford, New Jersey: American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2009. ISBN 9781573873734&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fisher, Karen E. a Sanda Erdelez. Theories of information behavior. Medford, New Jersey: American Society for Information Science and Technology by Information Today, 2005. ISBN 1-57387-230-X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FISHER, Karen. InfoMe: A Field-design methodology for research on ethnic minority youth as information mediaries. In: New directions in children’s and adolescents’ information behavior research. 2014, s. 135-156. ISBN 978-1-78350-813-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FISHER, Karen. Information communities. In: Information services today: An introduction. 2015, s. 20-26. ISBN 978-1-4422-3957-9.&amp;lt;ref&amp;gt; Karen Fischer  [online]. [cit. 2018-1-17]. Dostupný z URL: https://ischool.uw.edu/people/faculty/fisher&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Osobní život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karen E. Fischer se narodila na kanadském ostrově Newfoundland, ale žije v hausbótové oblasti v Seattlu se svými dětmi a zlatým retrívrem. Mezi její zájmy patří běhání, břišní tanec a balet.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
osobnost, knihovny, informační věda, informační chování, informační gramotnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Informační chování]] &lt;br /&gt;
* [[Informační gramotnost]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Larry_Page&amp;diff=56709</id>
		<title>Larry Page</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Larry_Page&amp;diff=56709"/>
		<updated>2019-01-12T09:34:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Larry Page''' (narozen 16. 3. 1973, celým jménem Lawrence Edward Page) je americký podnikatel, počítačový expert, vizionář a především spoluzakladatel společnosti [[Google]]. Zároveň je také CEO konglomerátu Alphabet, otcovské společnosti firmy Google. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipage&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Larry_Page&amp;amp;oldid=699108948]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Larry Page in the European Parliament, 17.06.2009 (cropped).jpg|náhled|Larry Page]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Mládí a studia===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry Page se narodil v městě East Lansing v americkém státě Michigan. Již od dětství měl velký vztah k počítačům, především díky své rodině. Otec Carl Vincent Page i matka Gloria učili na Michiganské univerzitě, kde se otec zaměřoval na informatiku a [[Umělá inteligence|umělou inteligenci]] a matka na [[programování]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Page poprvé přišel do kontaktu se skutečným počítačem v roce 1979, v raném věku šesti let, kdy otec přinesl domů počítač Exidy Sorcerer. Tento počítač vytvořil Paul Terrell, který provozoval Byte Shop a byl prvním, kdo do svého obchodu objednal počítač Apple I. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již ve svém dětství Page velmi rád objevoval a poznával svět kolem sebe. Začal navštěvovat školu Montessori, kde se mohl individuálně rozvíjet. Kromě první práce s počítačem přišel do styku s [[informatika|informatikou]] i díky konferencím, na které ho rodiče brávali. Stejně jako mnozí vizionáři (například [[Steve Jobs]]) měl i Page vztah k hudbě. Sám také hudbu skládal a hrál na saxofon. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;jakmyslilarrypageasergejbrin&amp;quot;&amp;gt;[BRANDT, Richard L. Jak myslí Larry Page a Sergej Brin: [tajemství úspěchu společnosti Google]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 255 s. ISBN 978-80-251-2822-0.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po vystudování střední školy se Page rozhodl věnovat studiu informatiky (po vzoru rodičů) a ekonomie na domovské Michiganské univerzitě. Tento zájem projevil zejména díky bratrovi Carlovi, který zbohatl prodejem jedné z prvních sociálních sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Později se při volbě navazujícího studia hlásil na MIT (Massachusetts Institute of Technology), ale na zvolenou školu ho nepřijali. Dostal se však na Stanfordskou univerzitu, která mu umožnila rozvíjet se zároveň na poli businessu a na poli technologií. Při nástupu na Stanford poznal svého budoucího kolegu a spoluzakladatele společnosti Google, Sergeje Brina. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vznik a práce na projektu Google===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Google]] je jedním z nejvýznamějších projektů, na kterých se Larry Page podílel, a také jednou z nejdominantnějších společností na poli informačních technologií. Příběh této !!!značky!!! se začal psát roku 1996. Zakladateli byli již zmíněný Larry Page a Sergej Brin, se kterým Page začal při svých postgraduálních studiích kooperovat. Nejprve spolupracovali na výzkumném projektu, jehož účelem bylo technologické vylepšení internetových vyhledávačů. Běžné vyhledávače v té době řadily data podle toho, kolikrát se dané slovo vyskytovalo na stránce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;google&amp;quot;&amp;gt;[Google. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Google&amp;amp;oldid=699112224]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry Page a Sergej Brin ovšem přišli s technologií [[PageRank]], základem vyhledávače [[Google]]. Jedná se o algoritmus propojení webových stránek hypertextovými odkazy. Stránka je hodnocena na základě počtu odkazů na ni. Vliv na výsledky však mohou mít také sociální sítě a ???další faktory???. Nejprve byl vytvořen vyhledávač s provizorním názvem BackRub, ve kterém Page a Brin aplikovali své technologie. Následně došlo ke změně jména na Google. &amp;lt;ref name=&amp;quot;google&amp;quot;&amp;gt;[Google. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Google&amp;amp;oldid=699112224]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;pagerank&amp;quot;&amp;gt;[PageRank. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=PageRank&amp;amp;oldid=697285934]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla oficiálně založena 4. září 1998. V té době byla společnost Google ještě „garážovým projektem“. Společnosti také velmi pomohl Andy Bechtolsheim (spoluzakladatel společnosti Sun Microsystems), který Googlu věnoval 100.000 amerických dolarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;googleabout&amp;quot;&amp;gt;[Company overview. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/en/about/company/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté se společnost Google začala rozvíjet a v roce 2004 se rozhodla vstoupit na burzu. Nyní je jednou z nejvíce oceňovaných společností světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Google]] je jedna z největších technologických společností světa. Stěžejním produktem této společnosti je internetový vyhledávač, který je se svými dotazy zařaditelný na místo nejpoužívanějšího vyhledávače na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost [[Google]] ovšem nabízí mnohem víc než pouhé vyhledávání, vlastní také mnoho firem, rozvíjí mnoho projektů a vyrábí mnoho produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Produkty firmy Google===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Google není známa po celém světě jen díky svému inovativnímu internetovému vyhledávači. Rodina Google produktů a služeb je velmi rozsáhlá. K aktuálnímu datu (20. listopadu 2015) poskytuje Google 41 produktů. Produkty se samozřejmě dále vyvíjí a v průběhu doby vznikaly a vznikají nové, některé však také zanikly. &amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google v moderní době poskytuje kromě vyhledávání také svůj vlastní [[internetový prohlížeč|prohlížeč]] Chrome, který je průběžně aktualizován a dobře propojen s dalšími produkty firmy Google (například Google kancelářské produkty) a také samotným vyhledáváním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále Google nabízí produkt zvaný AdWord,  který slouží k internetové reklamě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za zmínku také stojí cloudová služba Google Drive, díky které si uživatel může ukládat svá data a také data vytvořená například v kancelářském balíku Google na své [[Cloudové úložiště|cloudové úložistě]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velmi invenčním produktem se staly kancelářské ?????????výrobky?????????? této firmy. Nástroje pro tvorbu textu, prezentací či tabulek si získaly velkou oblibu zejména díky propojení s ostatními Google produkty (automaticky se ukládají na Google Drive) a také díky možnosti sdílení a práce více lidí na jednom dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Produktů je samozřejmě daleko více. Kromě reklamy, cloudového úložiště a kancelářských aplikací najdeme u Googlu také [[E-mail|e-mailový]] klient Gmail, mapy Google Maps, mediální produkty (např. YouTube) nebo vývojářské aplikace a doplňky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ostatní projekty===&lt;br /&gt;
====Alphabet====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 došlo k vytvoření společnosti Alphabet, která se stala mateřskou a řídicí společností pro společnost Google a další projekty. Zakladatelé [[Googlu]] se v řízení této mateřské společnosti zhostili role CEO a prezidenta firmy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pagebio&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page Biography. In: The Biography.com website [online]. A&amp;amp;E Television Networks [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/larry-page-12103347]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry Page získal v roce 2004 Marconiho cenu, kterou každoročně udílí Marconiho nadace. Tato cena je udílena za pokroky v [[Komunikace|komunikaci]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipage&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Larry_Page&amp;amp;oldid=699108948]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Citáty==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*If you're changing the world, you're working on important things. You're excited to get up in the morning. ''Když měníte svět, tak pracujete na důležitých věcech. Ráno vstáváte nadšení.'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;citaty&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page Quotes. Brainy Quote [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.brainyquote.com/quotes/authors/l/larry_page.html]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Lots of companies don't succeed over time. What do they fundamentally do wrong? They usually miss the future. ''Spousta společností v průběhu doby neuspěje. Co dělají vlastně špatně? Většinou se minou s budoucností.'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;citaty&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page Quotes. Brainy Quote [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.brainyquote.com/quotes/authors/l/larry_page.html]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
*ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.&lt;br /&gt;
*BRANDT, Richard L. Jak myslí Larry Page a Sergej Brin: [tajemství úspěchu společnosti Google]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 255 s. ISBN 978-80-251-2822-0.&lt;br /&gt;
*O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
*Larry Page Biography. In: The Biography.com website [online]. A&amp;amp;E Television Networks [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/larry-page-12103347&lt;br /&gt;
*Larry Page. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Larry_Page&amp;amp;oldid=699108948&lt;br /&gt;
*Larry Page Quotes. Brainy Quote [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.brainyquote.com/quotes/authors/l/larry_page.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Internet]]&lt;br /&gt;
* [[Google]]&lt;br /&gt;
* [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|Vyhledávače]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Larry Page, Sergej Brin, Google, vyhledávání, vyhledávač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56706</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56706"/>
		<updated>2019-01-10T16:05:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
The aim of the seminar is to prepare the work wiki password or passwords associated with the lecture topics within the portal WikiSofia. WikiSofia project is conceived as an intercollegiate activity humanities faculties, which will serve as a common electronic textbooks. The texts of the entries make students, teachers care about the inspection and repair of these texts. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| [[skeuomorfismus]] || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| [[Facebook]], [[Deweyho desetinné třídění]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| [[Akvizice]], [[Výpůjční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| x|| Charles P. Bourne,Norbert Wienerr||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || [[Henry Evelyn Bliss]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| [[Vývoj informační politiky USA a EU]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| [[Martha Ethelyn Williams]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| [https://wikisofia.cz/wiki/Arkologie Arkologie]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| [[Thomas Daniel Wilson]] || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| [[Alternativní a augmentativní komunikace]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| [[Knihovny státní správy]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| [https://wikisofia.cz/wiki/Shannon-Fanove_k%C3%B3dovanie Shannon-Fanove kodovanie]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || [[Linux]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Twitter ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| [https://wikisofia.cz/wiki/Neil_Harbisson Neil Harbisson]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Monika Fournial|| x|| akvizice-koupě, Národní konzervační fond||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martina Melmuková|| nové heslo|| Informační zahlcení, Hudba - zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Barbora Ráchel Vašáková|| x || [[Larry Page]], [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Johana Timplová|| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Ivona Zajíčková|| OCR || opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Radovan Jelínek|| x|| Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce, Teorie systémů||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jan Pánek|| nové heslo|| Informační politika, Phillip R. Zimmermann ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Daniela Kováčová|| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Alžběta Kavanová|| x || [[Google]], [[LinkedIn]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56279</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56279"/>
		<updated>2018-12-05T10:12:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
The aim of the seminar is to prepare the work wiki password or passwords associated with the lecture topics within the portal WikiSofia. WikiSofia project is conceived as an intercollegiate activity humanities faculties, which will serve as a common electronic textbooks. The texts of the entries make students, teachers care about the inspection and repair of these texts. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| [[skeuomorfismus]] || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| Facebook, Deweyho desetinné třídění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| x|| Charles P. Bourne,Norbert Wienerr||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Evely Henry Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| [[Alternativní a augmentativní komunikace]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Twitter ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Monika Fournial|| x|| akvizice-koupě, Národní konzervační fond||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martina Melmuková|| nové heslo|| Informační zahlcení, Hudba - zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Barbora Ráchel Vašáková|| x || [[Larry Page]], [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Johana Timplová|| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Ivona Zajíčková|| OCR || opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Larry_Page&amp;diff=56278</id>
		<title>Larry Page</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Larry_Page&amp;diff=56278"/>
		<updated>2018-12-05T09:58:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Larry Page''' (narozen 16. 3. 1973, celým jménem Lawrence Page) je americký podnikatel, počítačový expert, vizionář a především spoluzakladatel a CEO firmy Google. Zároveň je také CEO konglomerátu Alphabet, což je společnost, která slouží jako otcovská společnost společnosti Google. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipage&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Larry_Page&amp;amp;oldid=699108948]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Larry Page in the European Parliament, 17.06.2009 (cropped).jpg|náhled|Larry Page]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Život==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Mládí a studia===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry Page se narodil v East Lansing v americkém státě Michigan. Již od dětství měl velký vztah k počítačům, především díky své rodině. Otec Carl Vincent Page i matka Gloria učili na Michiganské univerzitě. Otec se zaměřoval na informatiku a [[Umělá inteligence|umělou inteligenci]], matka na [[programování]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé přišel do kontaktu se skutečným počítačem v roce 1979 (Lawrencovi bylo 6 let), kdy otec přinesl domů počítač Exidy Sorcerer. Shodou okolností byl autorem tohoto počítače Paul Terrell, který provozoval Byte Shop a byl prvním, kdo do svého obchodu objednal počítač Apple I. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry již ve svém dětství velmi rád objevoval a poznával svět kolem sebe. Začal navštěvovat školu Montessori, kde se mohl individuálně rozvíjet. Kromě první práce s počítačem přišel Larry Page do styku s [[informatika|informatikou]] i díky konferencím, na které ho rodiče brávali. Stejně jako mnozí vizionáři (například [[Steve Jobs]]) měl i Larry Page vztah k hudbě. Sám také hudbu skládal a hrál na saxofon. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;jakmyslilarrypageasergejbrin&amp;quot;&amp;gt;[BRANDT, Richard L. Jak myslí Larry Page a Sergej Brin: [tajemství úspěchu společnosti Google]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 255 s. ISBN 978-80-251-2822-0.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po vystudování střední školy se po vzoru rodičů rozhodl věnovat studiu informatiky, ale také ekonomie na domovské Michiganské univerzitě. Tento zájem projevil zejména díky bratrovi Carlovi, který zbohatl prodejem jedné z prvních sociálních sítí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Později se při volbě navazujícího studia hlásil na MIT (Massachusetts Institute of Technology), ale na zvolenou školu ho nepřijali. Dostal se však na Stanfordskou univerzitu, která mu umožnila rozvíjet se zároveň na poli businessu a na poli technologií. Při nástupu na Stanford poznal svého budoucího kolegu a spoluzakladatele společnosti Google, Sergeje Brina. &amp;lt;ref name=&amp;quot;inovatori&amp;quot;&amp;gt;[ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vznik a práce na projektu Google===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Google]] je jedním z nejvýznamějších projektů, na kterých se Larry Page podílel, a také jedna z nejdominantnějších společností na poli informačních technologií. Příběh této značky se začíná psát roku 1996. Zakladateli jsou již zmíněný Larry Page a Sergej Brin, se kterým Page začal při svých postgraduálních studiích kooperovat. Nejprve spolupracovali na výzkumném projektu, jehož účelem bylo technologické vylepšení internetových vyhledávačů. Běžné vyhledávače v té době řadily data podle toho, kolikrát se dané slovo vyskytovalo na stránce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;google&amp;quot;&amp;gt;[Google. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Google&amp;amp;oldid=699112224]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry Page a Sergej Brin ovšem přišli s technologií [[PageRank]], základem vyhledávače [[Google]]. Jedná se o algoritmus propojení webových stránek hypertextovými odkazy. Stránka je hodnocena na základě počtu odkazů na ni. Vliv na výsledky však mohou mít také sociální sítě a další faktory. Později byl vytvořen vyhledávač s provizorním názvem BackRub, ve kterém již Page a Brin aplikovali své technologie. Následně došlo ke změně jména na Google. &amp;lt;ref name=&amp;quot;google&amp;quot;&amp;gt;[Google. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Google&amp;amp;oldid=699112224]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;pagerank&amp;quot;&amp;gt;[PageRank. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=PageRank&amp;amp;oldid=697285934]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost byla oficiálně založena 4. září 1998. V té době byla společnost Google ještě „garážovým projektem“. Společnosti také velmi pomohl Andy Bechtolsheim (spoluzakladatel společnosti Sun Microsystems), který Googlu věnoval 100.000 amerických dolarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;googleabout&amp;quot;&amp;gt;[Company overview. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/en/about/company/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poté se společnost Google začala rozvíjet a v roce 2004 se rozhodla vstoupit na burzu. Nyní je jednou z nejvíce oceňovaných společností světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Dílo==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Google]] je jedna z největších technologických společností světa. Stěžejním produktem této společnosti je internetový vyhledávač, který je se svými dotazy zařaditelný na místo nejpoužívanějšího vyhledávače na světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost [[Google]] ovšem nabízí mnohem víc než pouhé vyhledávání, vlastní také mnoho firem, rozvíjí mnoho projektů a vyrábí mnoho produktů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Produkty firmy Google===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společnost Google není známa po celém světě jen díky internetovému vyhledávači. Rodina Google produktů a služeb je velmi rozsáhlá. K aktuálnímu datu (20. listopadu 2015) poskytuje Google 41 produktů. Produkty se samozřejmě dále vyvíjí a v průběhu doby vznikaly a vznikají nové, některé však také zanikly. &amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google v moderní době poskytuje kromě vyhledávání také svůj vlastní [[internetový prohlížeč|prohlížeč]] Chrome, který je průběžně aktualizován a dobře propojen s dalšími produkty firmy Google (například Google kancelářské produkty) a také samotným vyhledáváním.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále Google nabízí produkt zvaný AdWord,  který slouží k internetové reklamě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za zmínku také stojí cloudová služba Google Drive, díky které si uživatel může ukládat svá data a také data vytvořená například v kancelářském balíku Google na své [[Cloudové úložiště|cloudové úložistě]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším velmi invenčním produktem se staly kancelářské výrobky této firmy. Nástroje pro tvorbu textu, prezentací či tabulek si získaly velkou oblibu zejména díky propojení s ostatními Google produkty (automaticky se ukládají na Google Drive) a také díky možnosti sdílení a práce více lidí na jednom dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Produktů je samozřejmě daleko více. Kromě reklamy, cloudového úložiště a kancelářských aplikací najdeme u Googlu také [[E-mail|e-mailový]] klient Gmail, mapy Google Maps, mediální produkty (např. YouTube) nebo vývojářské aplikace a doplňky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;googleproducts&amp;quot;&amp;gt;[O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ostatní projekty===&lt;br /&gt;
====Alphabet====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 došlo k vytvoření společnosti Alphabet, která se stala mateřskou a řídicí společností pro společnost Google a další projekty. Zakladatelé [[Googlu]] se v řízení této mateřské společnosti zhostili role CEO a prezidenta firmy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pagebio&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page Biography. In: The Biography.com website [online]. A&amp;amp;E Television Networks [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/larry-page-12103347]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ocenění==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Larry Page získal v roce 2004 Marconiho cenu, kterou každoročně udílí Marconiho nadace. Tato cena je udílena za pokroky v [[Komunikace|komunikaci]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wikipage&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Larry_Page&amp;amp;oldid=699108948]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Citáty==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*If you're changing the world, you're working on important things. You're excited to get up in the morning. (Když měníte svět, tak pracujete na důležitých věcech. Ráno vstáváte nadšení) &amp;lt;ref name=&amp;quot;citaty&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page Quotes. Brainy Quote [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.brainyquote.com/quotes/authors/l/larry_page.html]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Lots of companies don't succeed over time. What do they fundamentally do wrong? They usually miss the future. (Spousta společností v průběhu doby neuspěje. Co dělají vlastně špatně? Většinou se minou s budoucností)&amp;lt;ref name=&amp;quot;citaty&amp;quot;&amp;gt;[Larry Page Quotes. Brainy Quote [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.brainyquote.com/quotes/authors/l/larry_page.html]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura a zdroje===&lt;br /&gt;
*ISAACSON, Walter. Inovátoři: jak skupinka vynálezců, hackerů, géniů a nadšenců stvořila digitální revoluci. Vydání první. Praha: Práh, 2015, 651 stran. ISBN 978-80-7252-579-9.&lt;br /&gt;
*BRANDT, Richard L. Jak myslí Larry Page a Sergej Brin: [tajemství úspěchu společnosti Google]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 255 s. ISBN 978-80-251-2822-0.&lt;br /&gt;
*O společnosti Google: služby. Google [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://www.google.cz/intl/cs/about/products/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí zdroje===&lt;br /&gt;
*Larry Page Biography. In: The Biography.com website [online]. A&amp;amp;E Television Networks [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/larry-page-12103347&lt;br /&gt;
*Larry Page. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Larry_Page&amp;amp;oldid=699108948&lt;br /&gt;
*Larry Page Quotes. Brainy Quote [online]. [cit. 2016-01-14]. Dostupné z: http://www.brainyquote.com/quotes/authors/l/larry_page.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Internet]]&lt;br /&gt;
* [[Google]]&lt;br /&gt;
* [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|Vyhledávače]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Larry Page, Sergej Brin, Google, vyhledávání, vyhledávač&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56273</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56273"/>
		<updated>2018-12-05T09:25:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
The aim of the seminar is to prepare the work wiki password or passwords associated with the lecture topics within the portal WikiSofia. WikiSofia project is conceived as an intercollegiate activity humanities faculties, which will serve as a common electronic textbooks. The texts of the entries make students, teachers care about the inspection and repair of these texts. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| [[skeuomorfismus]] || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| Facebook, Deweyho desetinné třídění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| x|| Charles P. Bourne,Norbert Wienerr||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Evely Henry Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| [[Alternativní a augmentativní komunikace]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Twitter ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Monika Fournial|| x|| akvizice-koupě, Národní konzervační fond||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martina Melmuková|| nové heslo|| Informační zahlcení, Hudba - zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Barbora Ráchel Vašáková|| x || [[Larry Page]], [[Digitální knihovny]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Johana Timplová|| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Ivona Zajíčková|| OCR || opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56142</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56142"/>
		<updated>2018-11-19T11:57:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
The aim of the seminar is to prepare the work wiki password or passwords associated with the lecture topics within the portal WikiSofia. WikiSofia project is conceived as an intercollegiate activity humanities faculties, which will serve as a common electronic textbooks. The texts of the entries make students, teachers care about the inspection and repair of these texts. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| Facebook, Deweyho desetinné třídění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| x|| Charles P. Bourne,Norbert Wienerr||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Evely Henry Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| [[Alternativní a augmentativní komunikace]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Internet of things ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|Monika Fournial|| x|| akvizice-koupě, Národní konzervační fond||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martina Melmuková|| nové heslo|| Informační zahlcení, Hudba - zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Barbora Ráchel Vašáková|| x || Larry Page, Digitální knihovny ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56141</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56141"/>
		<updated>2018-11-19T11:45:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Barbora.Rachel.Vasakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
The aim of the seminar is to prepare the work wiki password or passwords associated with the lecture topics within the portal WikiSofia. WikiSofia project is conceived as an intercollegiate activity humanities faculties, which will serve as a common electronic textbooks. The texts of the entries make students, teachers care about the inspection and repair of these texts. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| Facebook, Deweyho desetinné třídění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| x|| Charles P. Bourne,Norbert Wienerr||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Evely Henry Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| [[Alternativní a augmentativní komunikace]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Internet of things ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|Monika Fournial|| x|| akvizice-koupě, Národní konzervační fond||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Martina Melmuková|| nové heslo|| Informační zahlcení, Hudba - zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Barbora Ráchel Vašáková|| x || Larry Page, LinkedIn ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Barbora.Rachel.Vasakova</name></author>
		
	</entry>
</feed>