<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Denisa.Vojackova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Denisa.Vojackova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Denisa.Vojackova"/>
	<updated>2026-05-14T22:05:31Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54403</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54403"/>
		<updated>2018-05-31T09:19:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: /* Typologie NUŠL */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Typologie NUŠL====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Typologie NUŠL podle druhu dokumentu''&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:NUŠLtypologie.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=54402</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=54402"/>
		<updated>2018-05-31T09:18:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: /* Typologie dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá softwaru FAST ESP společnosti Microsoft. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 291 000 záznamů (stav k únoru 2015) z více než 60 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:NUŠLtypologie.png|700px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné &lt;br /&gt;
* VŠ Kultura - knihovny, galerie, muzea - Národní památkový ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, &lt;br /&gt;
* Parlamentní institut &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== OpenGrey  http://www.opengrey.eu/         ===&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního     centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== DRIVER http://www.driver-community.eu/====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER se sloučil s '''OpenAIRE''' https://www.openaire.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== BASE http://www.base-search.net/====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
==== OpenDOAR http://www.opendoar.org/====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
==== ROAR http://roar.eprints.org/====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:NU%C5%A0Ltypologie.png&amp;diff=54401</id>
		<title>Soubor:NUŠLtypologie.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:NU%C5%A0Ltypologie.png&amp;diff=54401"/>
		<updated>2018-05-31T09:17:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=54400</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=54400"/>
		<updated>2018-05-31T09:13:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: /* Typologie dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá softwaru FAST ESP společnosti Microsoft. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 291 000 záznamů (stav k únoru 2015) z více než 60 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Typologie NUŠL.jpg|700px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné &lt;br /&gt;
* VŠ Kultura - knihovny, galerie, muzea - Národní památkový ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, &lt;br /&gt;
* Parlamentní institut &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== OpenGrey  http://www.opengrey.eu/         ===&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního     centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== DRIVER http://www.driver-community.eu/====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER se sloučil s '''OpenAIRE''' https://www.openaire.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== BASE http://www.base-search.net/====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
==== OpenDOAR http://www.opendoar.org/====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
==== ROAR http://roar.eprints.org/====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=54399</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=54399"/>
		<updated>2018-05-31T09:12:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: /* Typologie dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá softwaru FAST ESP společnosti Microsoft. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 291 000 záznamů (stav k únoru 2015) z více než 60 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Typologie NUŠL.jpg|800px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné &lt;br /&gt;
* VŠ Kultura - knihovny, galerie, muzea - Národní památkový ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, &lt;br /&gt;
* Parlamentní institut &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== OpenGrey  http://www.opengrey.eu/         ===&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního     centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== DRIVER http://www.driver-community.eu/====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER se sloučil s '''OpenAIRE''' https://www.openaire.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== BASE http://www.base-search.net/====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
==== OpenDOAR http://www.opendoar.org/====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
==== ROAR http://roar.eprints.org/====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54398</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54398"/>
		<updated>2018-05-31T09:12:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: /* Typologie NUŠL */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Typologie NUŠL====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Typologie NUŠL podle druhu dokumentu''&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Typologie NUŠL.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54397</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54397"/>
		<updated>2018-05-31T09:11:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: /* Typologie NUŠL */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Typologie NUŠL====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Typologie NUŠL podle druhu dokumentu&amp;lt;/b&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Typologie NUŠL.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54396</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54396"/>
		<updated>2018-05-31T09:09:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: /* Typologie NUŠL */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Typologie NUŠL===&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Typologie NUŠL podle druhu dokumentu&amp;lt;/b&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Typologie NUŠL.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54395</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54395"/>
		<updated>2018-05-31T09:08:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: /* Typologie NUŠL */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Typologie NUŠL===&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Typologie NUŠL podle druhu dokumentu&amp;lt;/b&amp;gt;&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Typologie NUŠL.jpg|600px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=54394</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=54394"/>
		<updated>2018-05-31T09:05:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: /* Typologie dokumentů */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá softwaru FAST ESP společnosti Microsoft. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 291 000 záznamů (stav k únoru 2015) z více než 60 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Typologie NUŠL.jpg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné &lt;br /&gt;
* VŠ Kultura - knihovny, galerie, muzea - Národní památkový ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, &lt;br /&gt;
* Parlamentní institut &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== OpenGrey  http://www.opengrey.eu/         ===&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního     centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== DRIVER http://www.driver-community.eu/====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER se sloučil s '''OpenAIRE''' https://www.openaire.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== BASE http://www.base-search.net/====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
==== OpenDOAR http://www.opendoar.org/====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
==== ROAR http://roar.eprints.org/====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Souček M]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54393</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54393"/>
		<updated>2018-05-31T09:04:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: /* Typologie NUŠL */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Typologie NUŠL ====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu:&lt;br /&gt;
[[File:Typologie NUŠL.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_NU%C5%A0L.jpg&amp;diff=54392</id>
		<title>Soubor:Typologie NUŠL.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_NU%C5%A0L.jpg&amp;diff=54392"/>
		<updated>2018-05-31T09:04:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54391</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54391"/>
		<updated>2018-05-31T09:01:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Typologie NUŠL ====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu:&lt;br /&gt;
[[File:Typologie_nušl.PNG|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_nu%C5%A1l.PNG&amp;diff=54390</id>
		<title>Soubor:Typologie nušl.PNG</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_nu%C5%A1l.PNG&amp;diff=54390"/>
		<updated>2018-05-31T09:00:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: Denisa.Vojackova načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Typologie nušl.PNG&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Autor: nusl.cz&lt;br /&gt;
Licence: CC BY-SA&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54389</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54389"/>
		<updated>2018-05-31T08:59:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Typologie NUŠL ====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu:&lt;br /&gt;
[[File:typologie_nušl.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54388</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54388"/>
		<updated>2018-05-31T08:57:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Typologie NUŠL ====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu:&lt;br /&gt;
[[File:https://nusl.techlib.cz/images/typologie_cs.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54387</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54387"/>
		<updated>2018-05-31T08:56:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Typologie NUŠL ====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu:&lt;br /&gt;
[[File:https://wikisofia.cz/images/1/18/Typologie_nu%C5%A1l.PNG|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54386</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54386"/>
		<updated>2018-05-31T08:53:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: /* Typologie šedé literatury */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Typologie NUŠL ====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu:&lt;br /&gt;
[[File:typologie_nušl.PNG|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54385</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54385"/>
		<updated>2018-05-31T08:51:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: /* Typologie šedé literatury */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Typologie NUŠL ====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu:&lt;br /&gt;
[[File:typologie_NUŠL.PNG|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54384</id>
		<title>Šedá literatura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;diff=54384"/>
		<updated>2018-05-31T08:50:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Šedá literatura''' (anglicky grey literature nebo méně často gray literature) označuje specifickou skupinu nepublikovaných nebo polopublikovaných [[dokument|dokumentů]]. Nejčastěji uváděnými dokumenty spadajícími do oblasti šedé literatury bývají zprávy (výroční, grantové apod.), závěrečné vysokoškolské kvalifikační práce nebo třeba konferenční příspěvky a sborníky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
Asi nejrozšířenější definicí šedé literatury je takzvaná lucemburská definice, která byla schválena na 3. mezinárodní konferenci o šedé literatuře, která se konala v roce 1997 právě v Lucembursku. Volný překlad této definice zní: ''&amp;quot;Šedá literatura jsou informace produkované na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v [[Elektronické zdroje|elektronické]] i [[Tištěné zdroje|tištěné]] podobě a současně nejsou vydávány komerčními vydavateli.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;&amp;gt;SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Rozšířená Lucemburská definice ====&lt;br /&gt;
V roce 2004 bylo na 6. mezinárodní konferenci o šedé literatuře schváleno přidání dodatku: ''&amp;quot;...tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt; k závěru definice. &lt;br /&gt;
==== Pražská definice ====&lt;br /&gt;
Na 20. mezinárodní konferenci pak byla navržena zcela nová definice, která měla více zohlednit měnící se stav vědecké komunikace. ''&amp;quot;Pojem šedá literatura zahrnuje škálu typů dokumentů produkovaných na všech úrovních vládních, akademických, obchodních a průmyslových institucí v tištěné i elektronické podobě, které jsou chráněny [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|autorskými právy]]. Tyto dokumenty jsou dostatečně kvalitní na to, aby byly shromažďovány a uchovávány [[Veřejné knihovny|knihovnami]] nebo institucionálními repozitáři, ale nejsou pod kontrolou komerčních vydavatelů tj. nejsou vydávány institucemi, jejichž hlavní činností není vydavatelská činnost.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie šedé literatury ==&lt;br /&gt;
==== Grey Literature Typology ====&lt;br /&gt;
V roce 2011 vytvořila pracovní skupina &amp;quot;Working Group for Grey Literature Typology&amp;quot;, ve které bylo i výrazné české zastoupení, typologii druhů dokumentů spadající do šedé literatury. Typologie je přístupná jako [[konceptuální modely|konceptuální model]] (RDF slovník vyjádřený ve [[SKOS]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;scho&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:GL-Typology.png|bezrámu|střed]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník samotný je pak k dispozici ve formátech RDF/XML a Turtle.&amp;lt;ref&amp;gt;Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato typologie byla vytvořena na základě analýzy šesti již existujících typologií těchto organizací: &lt;br /&gt;
* [[GreyNet]] (the Grey Literature Network Service)&lt;br /&gt;
* OpenSIGLE (the System for Information on Grey Literature in Europe)&lt;br /&gt;
* Registry of Open Access Repositories (ROAR)&lt;br /&gt;
* ASEP (repozitář Akademie věd ČR)&lt;br /&gt;
* [[NUŠL]] (Národní úložiště šedé literatury)&lt;br /&gt;
* RIV (Rejstřík informací o výsledcích)&lt;br /&gt;
Byly shromážděny všechny termíny popisující typ dokumentů v daných systémech a proběhla jejich deduplikace. Při analýze pak bylo zjištěno, že se v typologiích často vyskytovalo i mnoho pojmů, které nepopisují typ dokumentu (organizace, událost apod.), a bylo rozhodnuto, že ty budou z nově tvořené typologie vyřazeny a vznikne tak typologie zaměřená čistě na typ dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Typologie NUŠL ====&lt;br /&gt;
Typologie dokumentů NUŠL je vlastní typologii Národního úložiště šedé literatury, která tak současně vymezuje jeho obsah. Její část &amp;quot;typologie podle druhu dokumentu&amp;quot; užitá jako základ k vytvoření výše zmíněné typologie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;&amp;gt;''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL je rozpracována z 9 hledisek:&lt;br /&gt;
# Region: pouze Česká republika&lt;br /&gt;
# Čas: podle data vytvoření/zveřejnění&lt;br /&gt;
# Stupeň zveřejnění: polopublikované a nepublikované dokumenty&lt;br /&gt;
# Obsah: pouze odborná literatura&lt;br /&gt;
# Periodicita&lt;br /&gt;
# Jazyk&lt;br /&gt;
# Forma: elektronická/klasická&lt;br /&gt;
# Oblast: výzkum a vývoj, státní správa, komerční sektor, školství, kultura&lt;br /&gt;
# Druh dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typologie NUŠL podle druhu dokumentu:&lt;br /&gt;
[[File:typologie_NUŠL.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== GreyNet ==&lt;br /&gt;
[[GreyNet]], neboli The Grey Literature Network Service, je organizace založena v roce 1992 s cílem stát se platformou zajišťující výzkum a komunikaci mezi jednotlivci i organizacemi zabývajícími se šedou literaturou. V současné době tato organizace zajišťuje nejvýznamnější konference v této oblasti, a to Mezinárodní konference o šedé literatuře, od roku 1999 udílí ocenění GreyNet Award za výjimečné úspěchy v oblasti šedé literatury, vydává časopis [[The Grey Journal|Grey Journal]], věnovaný tématu, a pravidelný čtvrtletní Newsletter. Momentálně je tak tato organizace zásadní hybnou silou v oblasti šedé literatury.&amp;lt;ref&amp;gt;About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Konference a semináře ==&lt;br /&gt;
==== Mezinárodní konference o šedé literatuře - International conference on grey literature ====&lt;br /&gt;
[[International Conference on Grey Literature|International conference on grey literature]] je nejvýznamnější odborná akce v této oblasti je již zmiňovaná mezinárodní konference pořádaná organizací GreyNet. První ročník se konal již v roce 1993, od roku 2003 se pak začala konat pravidelně každý rok. V prosinci 2014 se tak bude konat již 16. ročník, tentokrát ve Washingtonu D.C.&lt;br /&gt;
==== Seminář o zpřístupňování šedé literatury ====&lt;br /&gt;
Z našeho pohledu je pak důležitá akce Seminář o zpřístupňování šedé literatury, konaná každoročně od roku 2008 v České republice. První dva ročníky proběhly na půdě VUT v Brně, ale následně se seminář přestěhoval do NTK v Praze, kde se koná i nadále a v roce 2014 se zde uskuteční již 7. ročník.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tech&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Repozitáře šedé literatury ==&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu byla obtížná dostupnost jednou ze základních charakteristik šedé literatury, s rozvojem [[internet|internetu]] se sice situace dramaticky zlepšila, nicméně i tak přetrvává problém s dostupností a navíc nabyl na významu druhý problém, a to trvalost přístupu k dokumentům. Shromažďování šedé literatury do [[Digitální repozitář|repozitářů]] je pak způsob, jak čelit oběma těmto problémům: repozitáře se často zabývají dlouhodobou ochranou digitálních informací a díky shromáždění do jednoho místa mohou být dokumenty i snáze dohledatelné.&lt;br /&gt;
==== Příklady repozitářů šedé literatury ====&lt;br /&gt;
# [[NUŠL]]: Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
#* vyhledávací rozhraní [http://nusl.cz nusl.cz]&lt;br /&gt;
#* vlastní repozitář v systému Invenio [http://repozitar.nusl.cz repozitar.nusl.cz]&lt;br /&gt;
# [[OpenGrey]] : evropský systém k ukládání šedé literatury, nástupník [[OpenSigle]] [http://www.opengrey.eu www.opengrey.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura === &lt;br /&gt;
* About GreyNet. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/home/aboutgreynet.html&lt;br /&gt;
* Grey Literature Typology. In: ''GreyNet'' [online]. [cit. 2014-06-15]. Dostupné z: http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
* ''O službě - NUŠL'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/&lt;br /&gt;
* PEJŠOVÁ, Petra a Marcus VASKA. An Analysis of Current Grey Literature Document Typology. In: ''GL12 Conference Proceedings''. 2011 [cit. 2014-06-14]. Dostupné také z: http://repozitar.techlib.cz/record/28&lt;br /&gt;
* SCHÖPFEL, Joachim. Towards a Prague Definition of Grey Literature. In: ''Grey Journal''. 2011, vol. 7, n. 1. Dostupné také volně na: http://archivesic.ccsd.cnrs.fr/docs/00/58/15/70/PDF/GL_12_Schopfel_v5.2.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
# GreyNet http://www.greynet.org/greysourceindex/gltypology.html&lt;br /&gt;
# NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
šedá literatura, typologie dokumentů, NUŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_nu%C5%A1l.PNG&amp;diff=54383</id>
		<title>Soubor:Typologie nušl.PNG</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_nu%C5%A1l.PNG&amp;diff=54383"/>
		<updated>2018-05-31T08:47:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: Denisa.Vojackova načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Typologie nušl.PNG&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Autor: nusl.cz&lt;br /&gt;
Licence: CC BY-SA&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_nu%C5%A1l.PNG&amp;diff=54382</id>
		<title>Soubor:Typologie nušl.PNG</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_nu%C5%A1l.PNG&amp;diff=54382"/>
		<updated>2018-05-31T08:47:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: Denisa.Vojackova načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Typologie nušl.PNG&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Autor: nusl.cz&lt;br /&gt;
Licence: CC BY-SA&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_nu%C5%A1l.PNG&amp;diff=54381</id>
		<title>Soubor:Typologie nušl.PNG</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_nu%C5%A1l.PNG&amp;diff=54381"/>
		<updated>2018-05-31T08:47:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: Denisa.Vojackova načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Typologie nušl.PNG&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Autor: nusl.cz&lt;br /&gt;
Licence: CC BY-SA&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_nu%C5%A1l.PNG&amp;diff=54380</id>
		<title>Soubor:Typologie nušl.PNG</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Typologie_nu%C5%A1l.PNG&amp;diff=54380"/>
		<updated>2018-05-31T08:46:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: Denisa.Vojackova načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Typologie nušl.PNG&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Autor: nusl.cz&lt;br /&gt;
Licence: CC BY-SA&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44682</id>
		<title>Digitální kurátorství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44682"/>
		<updated>2017-02-14T02:55:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální kurátorství''' '''''(digital curation)''''' je soubor činností, které vedou k uchovávání [[data|dat]] a jiných digitálních materiálů a jejich zpřístupnění současným uživatelům i budoucím generacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot;&amp;gt;BEAGRIE, Neil. 2006. Digital Curation for Science, Digital Libraries, and Individuals. International Journal of Digital Curation. Edinburgh: Digital Curation Centre, 1(1): 3-16. DOI: 10.2218/ijdc.v1i1.2. ISSN 1746-8256. Dostupné také z: http://ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/6&amp;lt;/ref&amp;gt; V širším pojetí představuje „všechny aktivity zapojené do správy dat od plánu jejich tvorby přes návody na [[digitalizace|digitalizaci]] a dokumentaci až po zajištění jejich dostupnosti a připravenosti pro budoucí využití“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot;&amp;gt;ABBOT, Daisy. What is Digital Curation?: DCC Briefing Papers: Introduction to Curation. [online]. 2008 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/resources/briefing-papers/introduction-curation/what-digital-curation &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Návrh kompetenčního modelu a kurikula digitálního kurátorství [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. Dostupné z: http://theses.cz/id/p0q0g3/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem zahrnuje kromě souborů dat také digitalizované fondy v paměťových institucích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot;&amp;gt;FRYŠ, Jakub. Co je informační kurátorství? Inflow: information journal [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé definice popisují digitální kurátorství také jako „udržování a přidávání hodnoty důvěryhodnému jádru digitálních [[informace|informací]] pro současné a budoucí použití“&amp;lt;ref&amp;gt;GIARETTA, David. 2008. DCC Approach to Digital Curation. DCC Development [online]. 2008-07-14 [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://twiki.dcc.rl.ac.uk/bin/view/OLD/DCCApproachToCuration &amp;lt;/ref&amp;gt;, nebo jako „správu, ochranu a zhodnocení digitálních výzkumných dat během jejich životního cyklu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot;&amp;gt;What is digital curation? 2015. DCC: Because good research needs good data [online]. Edinbourgh: Digital Curation Centre [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation. Překlad Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství a jeho kompetence. Knihovna plus [online]. 2016-09-01 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2016/informace-a-konference/digitalni-kuratorstvi-a-jeho-kompetence.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historické souvislosti ===&lt;br /&gt;
Pojem digitální kurátorství byl poprvé použit v roce 2001 v názvu semináře „Digital Curation: digital archives, libraries and e-science seminar“ o dlouhodobém uchování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Termín navazuje na pojem kurátorství. To představuje nejen ochranu a údržbu sbírek nebo [[databáze|databází]], ale také určitou přidanou hodnotu a znalosti. Důvodem k prosazování nového pojmu byla snaha aplikovat klasické kurátorské postupy používané v [[muzea|muzeích]] a [[archiv|archivech]] do digitálního prostředí a zároveň je přizpůsobit digitálním [[artefakt|artefaktům]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vymezení pojmu===&lt;br /&gt;
V literatuře je termín digitální kurátorství často zmiňován spolu s pojmem '''[[digitální uchovávání]]''' ''(digital preservation)'' a je s ním často nesprávně zaměňován. Uchovávání je pouze jedna z mnoha složek kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství [online]. Brno: MU, 2013-12-06 [cit. 2017-02-04]. Seminární práce. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU. Dostupné z: https://dspace.muni.cz/bitstream/ics_muni_cz/997/1/Michal%20Kone%c4%8dn%c3%bd%20-%20Digit%c3%a1ln%c3%ad%20kur%c3%a1torstv%c3%ad.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Termín je také třeba odlišit od pojmu '''[[informační kurátorství]]''' ''(information curation)''. V digitálním kurátorství se pracuje pouze s digitálními objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivým nástrojům. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/digitalni-informacni-kuratorstvi-v-pedagogickem-kontextu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální kurátorství klade důraz na zachování budoucí použitelnosti digitálních objektů v širším kontextu jejich existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anatomie digitálního kurátorství==&lt;br /&gt;
===DCC Lifecycle Model (Model životního cyklu digitálního kurátorství)===&lt;br /&gt;
'''Digital Curation Center (DCC)''' je přední světová organizace, zabývající se digitálním kurátorstvím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; DCC vytvořilo model životního cyklu, který slouží jako ilustrační vysokoúrovňový pohled na jednotlivé složky potřebné pro úspěšně vykonaní digitální kurátorství a [[uchování dat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  DCC také popisuje tři základní pilíře digitálního kurátorství. Jedná se o tři vzájemně navazující činnosti - ochrana a [[digitalizace dat]], zpřístupňování obsahu a přidávání kurátorských kvalit. První dvě oblasti představují běžný rámec [[knihovnictví]], třetí představuje jistou přidanou hodnotu k jednotlivým datům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální datové kurátorství: mikro a makro pohled. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2016, roč. 2016, č. 1, s. 24-26. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/24_digitalni%20datove.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:dcc.png|400px|vlevo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''preservation''' – „zachování v čitelné a nezměněné podobě, zahrnuje technologickou kompatibilitu a interoperabilitu při migraci či emulaci“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o zachování dat v určité nezměněné podobě, jejich konzervování a uchovávání. Zahrnuje jak [[digitalizační procesy]], tak například správu a uchovávání zdrojových dat pro výzkumy, záznamů z měření apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''maintanence''' – „přístupnost obsahu, funkčnost zařízení, upgrade technologie“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Označuje přístupnost obsahu. Souvisí s existencí grafického [[informační systém|informačního systému]], jehož prostřednictvím se lze k digitalizovaným projektům dostat. Dále představuje péči o [[datové formáty]], včetně zajištění dostupnosti uchovávaných dat koncovým uživatelům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''value addition''' – „činnosti kurátora v celém procesu, vytvářející přidanou hodnotu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kurátor přidává datům vždy další specifickou hodnotu. Obvykle se jedná především o „vytvoření [[metadata|metadatového popisu]], umístění dat do určité struktury, promýšlení vyhledávání a modelu nakládání s daty, případně o roli služby, kterou správce kolekcí nabízí koncovým uživatelům v oblasti technické podpory apod.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 1:'' '''DCC Lifecycle Model''' - Grafické znázornění životního cyklu digitálního kurátorství ([http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation Digital Curation Centre, © 2015]) Tento model znázorňuje pomocí vrstev různé typy činností, které hrají roli při dlouhodobém uchovávání digitálních objektů. V jeho jádru jsou ty, které zajišťují ochranu na bitové úrovni a na obalu jsou ty, které pokrývají koncepční kurátorskou práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální informační kurátorství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:frys.png|400px|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální informační kurátorství''' lze definovat jako „systematickou činnost vedoucí k uspořádání jednotlivých informačních artefaktů do sbírky, která je uživateli zpřístupněna v ucelené a smysluplné podobě.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015. 15 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/cerny-michal.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Je kombinací pojmů informační kurátorství a digitální kurátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální informační kurátorství je činnost nacházející se na pomezí [[informační věda|informační vědy]] a pedagogiky. Z informační vědy přejímá způsob získávání, zpracování a uchovávání materiálů. Ty jsou poté určitým způsobem uspořádány a tříděny. Přebírá také metadatový popis materiálů a zkušenosti s tvorbou [[digitální knihovna|digitálních knihoven]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 2:'' '''Vztahy mezi oblastmi informačního kurátorství''' ([http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi Jakub Fryš, © 2014]) V modelu DCC Lifecycle&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; se některé operace digitálního kurátorství prolínají s kurátorstvím dat. K problematice vztahů mezi jednotlivými oblastmi kurátorství neexistuje jednotný přístup. Následující model znázorňuje jeden z možných pohledů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální kurátor==&lt;br /&gt;
'''Digitální kurátor''' '''''(digital curator)''''' je činorodý aktér, který ovlivňuje podobu digitálních objektů v průběhu celého jejich životního cyklu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Činnost digitálního kurátora zahrnuje výčet různých rolí a aktivit, včetně daných kompetencí potřebných k jejich provádění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Kompetence digitálního kurátora a náplň jeho práce popisuje [http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf Kompetenční model digitálního kurátorství]&amp;lt;ref&amp;gt;Kompetenční model digitálního kurátorství 1.0. Michal Konečný [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo '''kurátor''' pochází z latinského slova ''curator'', tedy opatrovník či správce. Je to člověk, který vytváří kolekce určitých objektů a z fragmentů vytváří celek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot; /&amp;gt; V tradičním kurátorství jsou kladeny požadavky na kurátora zejména v oblasti odborných kompetencí souvisejících s organizací, systematizací a [[katalogizace|katalogizací]] spravované sbírky a základní odbornost v oblasti, k níž se sbírka vztahuje. Podobně je tomu také u kurátorů digitálního obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standardy, nástroje a metodiky==&lt;br /&gt;
Digitální kurátorství a spolu s ním i dlouhodobá ochrana digitálních informací jsou spojeny s řadou&lt;br /&gt;
standardů, jejichž znalost je pro výkon těchto činností nezbytná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt; Mezi standardy, které by kurátoři měli znát, patří například [[metadatové standardy]] PREMIS, METS a MODS. Z nástrojů jsou to pak Data Seal of Approval, DRAMBORA, TRAC a PLATO.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAIS===&lt;br /&gt;
'''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information System)''' je jeden z nejdůležitějších standardů, s nimiž se mohou digitální kurátoři setkat. Je to konceptuální a informační model, který dává ucelenou představu o povaze jejich práce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  Představuje společný terminologický a konceptuální rámec pro oblast [[digitální knihovna|digitálních knihoven]]. „Referenční model pro OAIS je definován standardem ISO 14721:2012, který se problematiky digitálního kurátorství dotýká především v tématech souvisejících s dlouhodobým uchováváním obsahu.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DRAMBORA toolkit===&lt;br /&gt;
'''DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assesment)''' je nástroj, který byl vyvinut DCC ''(Digital Curation Centre)'' a DPE ''(DigitalPreservationEurope)'' na základě praktického výzkumu. Jedná se o nástroj, který je určený pro sebehodnocení. Umožňuje instituci zjistit, v jakém stavu jsou její [[digitální repozitář|digitální repozitáře]] a procesy související s digitálním kurátorstvím. Je využíván k hodnocení napříč širokou škálou organizací jako jsou národní knihovny, vědecká datová centra a archivní instituce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===PLATTER===&lt;br /&gt;
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu digitálního repozitáře. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Trendy==&lt;br /&gt;
===Channelisation===&lt;br /&gt;
Termínem &amp;quot;[[channelisation]]&amp;quot; je označováno kurátorství digitálních zdrojů do souvislého toku obsahu, které ovlivňují výsledný prožitek. Uživateli je poskytnut digitální „kanál“, který je věnovaný konkrétnímu tématu či oblasti, aniž by si digitální obsah vyhledával a nacházel sám. Tento způsob digitálního kurátorství je nejčastěji používán u digitálních objektů souvisejících s populární kulturou nebo komercí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitou řízené digitální kurátorství===&lt;br /&gt;
Digitální obsah je často tvořen v rámci komunit, které obsah tvoří společně. Taková komunita uživatelů využívá ve svůj prospěch výhody síťové spolupráce. Nejznámějším příkladem komunitně spravovaného digitálního obsahu je online encyklopedie Wikipedia. Ke komunitní správě ovšem dochází i v podnikové oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
* EDITED BY HELEN R. TIBBO .. [ET AL.]. 2009. Digital curation practice, promise &amp;amp; prospects: proceedings of DigCCurr 2009, April 1-3, 2009, Chapel Hill, NC, USA. Chapel Hill, NC: School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill. ISBN 9780578022154.&lt;br /&gt;
* HARVEY, D. R. c2010. Digital curation: a how-to-do-it manual. New York: Neal-Schuman. How-to-do-it manuals. ISBN 9781555706944.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
digitální kurátorství, digitální informační kurátorství, digital curation, digitální kurátor, digitální knihovny, informační společnost, kurátorství, digitalizace, OAIS, DCC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44660</id>
		<title>Digitální kurátorství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44660"/>
		<updated>2017-02-13T15:46:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální kurátorství''' '''''(digital curation)''''' je soubor činností, které vedou k uchovávání [[data|dat]] a jiných digitálních materiálů a jejich zpřístupnění současným uživatelům i budoucím generacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot;&amp;gt;BEAGRIE, Neil. 2006. Digital Curation for Science, Digital Libraries, and Individuals. International Journal of Digital Curation. Edinburgh: Digital Curation Centre, 1(1): 3-16. DOI: 10.2218/ijdc.v1i1.2. ISSN 1746-8256. Dostupné také z: http://ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/6&amp;lt;/ref&amp;gt; V širším pojetí představuje „všechny aktivity zapojené do správy dat od plánu jejich tvorby přes návody na [[digitalizace|digitalizaci]] a dokumentaci až po zajištění jejich dostupnosti a připravenosti pro budoucí využití“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot;&amp;gt;ABBOT, Daisy. What is Digital Curation?: DCC Briefing Papers: Introduction to Curation. [online]. 2008 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/resources/briefing-papers/introduction-curation/what-digital-curation &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Návrh kompetenčního modelu a kurikula digitálního kurátorství [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. Dostupné z: http://theses.cz/id/p0q0g3/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem zahrnuje kromě souborů [[data|dat]] také digitalizované fondy v paměťových institucích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot;&amp;gt;FRYŠ, Jakub. Co je informační kurátorství? Inflow: information journal [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé definice popisují digitální kurátorství také jako „udržování a přidávání hodnoty důvěryhodnému jádru digitálních [[informace|informací]] pro současné a budoucí použití“&amp;lt;ref&amp;gt;GIARETTA, David. 2008. DCC Approach to Digital Curation. DCC Development [online]. 2008-07-14 [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://twiki.dcc.rl.ac.uk/bin/view/OLD/DCCApproachToCuration &amp;lt;/ref&amp;gt;, nebo jako „správu, ochranu a zhodnocení digitálních výzkumných dat během jejich životního cyklu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot;&amp;gt;What is digital curation? 2015. DCC: Because good research needs good data [online]. Edinbourgh: Digital Curation Centre [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation. Překlad Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství a jeho kompetence. Knihovna plus [online]. 2016-09-01 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2016/informace-a-konference/digitalni-kuratorstvi-a-jeho-kompetence.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historické souvislosti ===&lt;br /&gt;
Pojem digitální kurátorství byl poprvé použit v roce 2001 v názvu semináře „Digital Curation: digital archives, libraries and e-science seminar“ o dlouhodobém uchování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Termín navazuje na pojem kurátorství. To představuje nejen ochranu a údržbu sbírek nebo [[databáze|databází]], ale také určitou přidanou hodnotu a znalosti. Důvodem k prosazování nového pojmu byla snaha aplikovat klasické kurátorské postupy používané v [[muzea|muzeích]] a [[archiv|archivech]] do digitálního prostředí a zároveň je přizpůsobit digitálním [[artefakt|artefaktům]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vymezení pojmu===&lt;br /&gt;
V literatuře je termín digitální kurátorství často zmiňován spolu s pojmem '''[[digitální uchovávání]]''' ''(digital preservation)'' a je s ním často nesprávně zaměňován. Uchovávání je pouze jedna z mnoha složek kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství [online]. Brno: MU, 2013-12-06 [cit. 2017-02-04]. Seminární práce. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU. Dostupné z: https://dspace.muni.cz/bitstream/ics_muni_cz/997/1/Michal%20Kone%c4%8dn%c3%bd%20-%20Digit%c3%a1ln%c3%ad%20kur%c3%a1torstv%c3%ad.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Termín je také třeba odlišit od pojmu '''[[informační kurátorství]]''' ''(information curation)''. V digitálním kurátorství se pracuje pouze s digitálními objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivým nástrojům. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/digitalni-informacni-kuratorstvi-v-pedagogickem-kontextu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální kurátorství klade důraz na zachování budoucí použitelnosti digitálních objektů v širším kontextu jejich existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anatomie digitálního kurátorství==&lt;br /&gt;
===DCC Lifecycle Model (Model životního cyklu digitálního kurátorství)===&lt;br /&gt;
'''Digital Curation Center (DCC)''' je přední světová organizace, zabývající se digitálním kurátorstvím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; DCC vytvořilo model životního cyklu, který slouží jako ilustrační vysokoúrovňový pohled na jednotlivé složky potřebné pro úspěšně vykonaní digitální kurátorství a [[uchování dat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  DCC také popisuje tři základní pilíře digitálního kurátorství. Jedná se o tři vzájemně navazující činnosti - ochrana a [[digitalizace dat]], zpřístupňování obsahu a přidávání kurátorských kvalit. První dvě oblasti představují běžný rámec [[knihovnictví]], třetí představuje jistou přidanou hodnotu k jednotlivým datům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální datové kurátorství: mikro a makro pohled. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2016, roč. 2016, č. 1, s. 24-26. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/24_digitalni%20datove.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:dcc.png|400px|vlevo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''preservation''' – „zachování v čitelné a nezměněné podobě, zahrnuje technologickou kompatibilitu a interoperabilitu při migraci či emulaci“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o zachování dat v určité nezměněné podobě, jejich konzervování a uchovávání. Zahrnuje jak [[digitalizační procesy]], tak například správu a uchovávání zdrojových dat pro výzkumy, záznamů z měření apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''maintanence''' – „přístupnost obsahu, funkčnost zařízení, upgrade technologie“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Označuje přístupnost obsahu. Souvisí s existencí grafického [[informační systém|informačního systému]], jehož prostřednictvím se lze k digitalizovaným projektům dostat. Dále představuje péči o [[datové formáty]], včetně zajištění dostupnosti uchovávaných dat koncovým uživatelům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''value addition''' – „činnosti kurátora v celém procesu, vytvářející přidanou hodnotu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kurátor přidává datům vždy další specifickou hodnotu. Obvykle se jedná především o „vytvoření [[metadata|metadatového popisu]], umístění dat do určité struktury, promýšlení vyhledávání a modelu nakládání s daty, případně o roli služby, kterou správce kolekcí nabízí koncovým uživatelům v oblasti technické podpory apod.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 1:'' '''DCC Lifecycle Model''' - Grafické znázornění životního cyklu digitálního kurátorství ([http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation Digital Curation Centre, © 2015]) Tento model znázorňuje pomocí vrstev různé typy činností, které hrají roli při dlouhodobém uchovávání digitálních objektů. V jeho jádru jsou ty, které zajišťují ochranu na bitové úrovni a na obalu jsou ty, které pokrývají koncepční kurátorskou práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální informační kurátorství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:frys.png|400px|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální informační kurátorství''' lze definovat jako „systematickou činnost vedoucí k uspořádání jednotlivých informačních artefaktů do sbírky, která je uživateli zpřístupněna v ucelené a smysluplné podobě.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015. 15 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/cerny-michal.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Je kombinací pojmů informační kurátorství a digitální kurátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální informační kurátorství je činnost nacházející se na pomezí [[informační věda|informační vědy]] a pedagogiky. Z informační vědy přejímá způsob získávání, zpracování a uchovávání materiálů. Ty jsou poté určitým způsobem uspořádány a tříděny. Přebírá také metadatový popis materiálů a zkušenosti s tvorbou [[digitální knihovna|digitálních knihoven]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 2:'' '''Vztahy mezi oblastmi informačního kurátorství''' ([http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi Jakub Fryš, © 2014]) V modelu DCC Lifecycle&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; se některé operace digitálního kurátorství prolínají s kurátorstvím dat. K problematice vztahů mezi jednotlivými oblastmi kurátorství neexistuje jednotný přístup. Následující model znázorňuje jeden z možných pohledů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální kurátor==&lt;br /&gt;
'''Digitální kurátor''' '''''(digital curator)''''' je činorodý aktér, který ovlivňuje podobu digitálních objektů v průběhu celého jejich životního cyklu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Činnost digitálního kurátora zahrnuje výčet různých rolí a aktivit, včetně daných kompetencí potřebných k jejich provádění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Kompetence digitálního kurátora a náplň jeho práce popisuje [http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf Kompetenční model digitálního kurátorství]&amp;lt;ref&amp;gt;Kompetenční model digitálního kurátorství 1.0. Michal Konečný [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo '''kurátor''' pochází z latinského slova ''curator'', tedy opatrovník či správce. Je to člověk, který vytváří kolekce určitých objektů a z fragmentů vytváří celek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot; /&amp;gt; V tradičním kurátorství jsou kladeny požadavky na kurátora zejména v oblasti odborných kompetencí souvisejících s organizací, systematizací a [[katalogizace|katalogizací]] spravované sbírky a základní odbornost v oblasti, k níž se sbírka vztahuje. Podobně je tomu také u kurátorů digitálního obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standardy, nástroje a metodiky==&lt;br /&gt;
Digitální kurátorství a spolu s ním i dlouhodobá ochrana digitálních informací jsou spojeny s řadou&lt;br /&gt;
standardů, jejichž znalost je pro výkon těchto činností nezbytná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt; Mezi standardy, které by kurátoři měli znát, patří například [[metadatové standardy]] PREMIS, METS a MODS. Z nástrojů jsou to pak Data Seal of Approval, DRAMBORA, TRAC a PLATO.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAIS===&lt;br /&gt;
'''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information System)''' je jeden z nejdůležitějších standardů, s nimiž se mohou digitální kurátoři setkat. Je to konceptuální a informační model, který dává ucelenou představu o povaze jejich práce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  Představuje společný terminologický a konceptuální rámec pro oblast [[digitální knihovna|digitálních knihoven]]. „Referenční model pro OAIS je definován standardem ISO 14721:2012, který se problematiky digitálního kurátorství dotýká především v tématech souvisejících s dlouhodobým uchováváním obsahu.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DRAMBORA toolkit===&lt;br /&gt;
'''DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assesment)''' je nástroj, který byl vyvinut DCC ''(Digital Curation Centre)'' a DPE ''(DigitalPreservationEurope)'' na základě praktického výzkumu. Jedná se o nástroj, který je určený pro sebehodnocení. Umožňuje instituci zjistit, v jakém stavu jsou její [[digitální repozitář|digitální repozitáře]] a procesy související s digitálním kurátorstvím. Je využíván k hodnocení napříč širokou škálou organizací jako jsou národní knihovny, vědecká datová centra a archivní instituce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===PLATTER===&lt;br /&gt;
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu digitálního repozitáře. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Trendy==&lt;br /&gt;
===Channelisation===&lt;br /&gt;
Termínem &amp;quot;[[channelisation]]&amp;quot; je označováno kurátorství digitálních zdrojů do souvislého toku obsahu, které ovlivňují výsledný prožitek. Uživateli je poskytnut digitální „kanál“, který je věnovaný konkrétnímu tématu či oblasti, aniž by si digitální obsah vyhledával a nacházel sám. Tento způsob digitálního kurátorství je nejčastěji používán u digitálních objektů souvisejících s populární kulturou nebo komercí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitou řízené digitální kurátorství===&lt;br /&gt;
Digitální obsah je často tvořen v rámci komunit, které obsah tvoří společně. Taková komunita uživatelů využívá ve svůj prospěch výhody síťové spolupráce. Nejznámějším příkladem komunitně spravovaného digitálního obsahu je online encyklopedie Wikipedia. Ke komunitní správě ovšem dochází i v podnikové oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
* EDITED BY HELEN R. TIBBO .. [ET AL.]. 2009. Digital curation practice, promise &amp;amp; prospects: proceedings of DigCCurr 2009, April 1-3, 2009, Chapel Hill, NC, USA. Chapel Hill, NC: School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill. ISBN 9780578022154.&lt;br /&gt;
* HARVEY, D. R. c2010. Digital curation: a how-to-do-it manual. New York: Neal-Schuman. How-to-do-it manuals. ISBN 9781555706944.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
digitální kurátorství, digitální informační kurátorství, digital curation, digitální kurátor, digitální knihovny, informační společnost, kurátorství, digitalizace, OAIS, DCC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44659</id>
		<title>Digitální kurátorství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44659"/>
		<updated>2017-02-13T15:43:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální kurátorství''' '''''(digital curation)''''' je soubor činností, které vedou k uchovávání [[data|dat]] a jiných digitálních materiálů a jejich zpřístupnění současným uživatelům i budoucím generacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot;&amp;gt;BEAGRIE, Neil. 2006. Digital Curation for Science, Digital Libraries, and Individuals. International Journal of Digital Curation. Edinburgh: Digital Curation Centre, 1(1): 3-16. DOI: 10.2218/ijdc.v1i1.2. ISSN 1746-8256. Dostupné také z: http://ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/6&amp;lt;/ref&amp;gt; V širším pojetí představuje „všechny aktivity zapojené do správy dat od plánu jejich tvorby přes návody na [[digitalizace|digitalizaci]] a dokumentaci až po zajištění jejich dostupnosti a připravenosti pro budoucí využití“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot;&amp;gt;ABBOT, Daisy. What is Digital Curation?: DCC Briefing Papers: Introduction to Curation. [online]. 2008 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/resources/briefing-papers/introduction-curation/what-digital-curation &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Návrh kompetenčního modelu a kurikula digitálního kurátorství [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. Dostupné z: http://theses.cz/id/p0q0g3/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem zahrnuje kromě souborů [[data|dat]] také digitalizované fondy v paměťových institucích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot;&amp;gt;FRYŠ, Jakub. Co je informační kurátorství? Inflow: information journal [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé definice popisují digitální kurátorství také jako „udržování a přidávání hodnoty důvěryhodnému jádru digitálních [[informace|informací]] pro současné a budoucí použití“&amp;lt;ref&amp;gt;GIARETTA, David. 2008. DCC Approach to Digital Curation. DCC Development [online]. 2008-07-14 [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://twiki.dcc.rl.ac.uk/bin/view/OLD/DCCApproachToCuration &amp;lt;/ref&amp;gt;, nebo jako „správu, ochranu a zhodnocení digitálních výzkumných dat během jejich životního cyklu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot;&amp;gt;What is digital curation? 2015. DCC: Because good research needs good data [online]. Edinbourgh: Digital Curation Centre [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation. Překlad Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství a jeho kompetence. Knihovna plus [online]. 2016-09-01 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2016/informace-a-konference/digitalni-kuratorstvi-a-jeho-kompetence.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historické souvislosti ===&lt;br /&gt;
Pojem digitální kurátorství byl poprvé použit v roce 2001 v názvu semináře „Digital Curation: digital archives, libraries and e-science seminar“ o dlouhodobém uchování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Termín navazuje na pojem kurátorství. To představuje nejen ochranu a údržbu sbírek nebo [[databáze|databází]], ale také určitou přidanou hodnotu a znalosti. Důvodem k prosazování nového pojmu byla snaha aplikovat klasické kurátorské postupy používané v [[muzea|muzeích]] a [[archiv|archivech]] do digitálního prostředí a zároveň je přizpůsobit digitálním [[artefakt|artefaktům]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vymezení pojmu===&lt;br /&gt;
V literatuře je termín digitální kurátorství často zmiňován spolu s pojmem '''[[digitální uchovávání]]''' ''(digital preservation)'' a je s ním často nesprávně zaměňován. Uchovávání je pouze jedna z mnoha složek kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství [online]. Brno: MU, 2013-12-06 [cit. 2017-02-04]. Seminární práce. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU. Dostupné z: https://dspace.muni.cz/bitstream/ics_muni_cz/997/1/Michal%20Kone%c4%8dn%c3%bd%20-%20Digit%c3%a1ln%c3%ad%20kur%c3%a1torstv%c3%ad.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Termín je také třeba odlišit od pojmu '''[[informační kurátorství]]''' ''(information curation)''. V digitálním kurátorství se pracuje pouze s digitálními objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivým nástrojům. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/digitalni-informacni-kuratorstvi-v-pedagogickem-kontextu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální kurátorství klade důraz na zachování budoucí použitelnosti digitálních objektů v širším kontextu jejich existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anatomie digitálního kurátorství==&lt;br /&gt;
===DCC Lifecycle Model (Model životního cyklu digitálního kurátorství)===&lt;br /&gt;
'''Digital Curation Center (DCC)''' je přední světová organizace, zabývající se digitálním kurátorstvím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; DCC vytvořilo model životního cyklu, který slouží jako ilustrační vysokoúrovňový pohled na jednotlivé složky potřebné pro úspěšně vykonaní digitální kurátorství a [[uchování dat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  DCC také popisuje tři základní pilíře digitálního kurátorství. Jedná se o tři vzájemně navazující činnosti - ochrana a [[digitalizace dat]], zpřístupňování obsahu a přidávání kurátorských kvalit. První dvě oblasti představují běžný rámec [[knihovnictví]], třetí představuje jistou přidanou hodnotu k jednotlivým datům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální datové kurátorství: mikro a makro pohled. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2016, roč. 2016, č. 1, s. 24-26. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/24_digitalni%20datove.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:dcc.png|400px|vlevo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''preservation''' – „zachování v čitelné a nezměněné podobě, zahrnuje technologickou kompatibilitu a interoperabilitu při migraci či emulaci“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o zachování dat v určité nezměněné podobě, jejich konzervování a uchovávání. Zahrnuje jak [[digitalizační procesy]], tak například správu a uchovávání zdrojových dat pro výzkumy, záznamů z měření apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''maintanence''' – „přístupnost obsahu, funkčnost zařízení, upgrade technologie“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Označuje přístupnost obsahu. Souvisí s existencí grafického [[informační systém|informačního systému]], jehož prostřednictvím se lze k digitalizovaným projektům dostat. Dále představuje péči o [[datové formáty]], včetně zajištění dostupnosti uchovávaných dat koncovým uživatelům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''value addition''' – „činnosti kurátora v celém procesu, vytvářející přidanou hodnotu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kurátor přidává datům vždy další specifickou hodnotu. Obvykle se jedná především o „vytvoření [[metadata|metadatového popisu]], umístění dat do určité struktury, promýšlení vyhledávání a modelu nakládání s daty, případně o roli služby, kterou správce kolekcí nabízí koncovým uživatelům v oblasti technické podpory apod.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 1:'' '''DCC Lifecycle Model''' - Grafické znázornění životního cyklu digitálního kurátorství ([http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation Digital Curation Centre, © 2015]) Tento model znázorňuje pomocí vrstev různé typy činností, které hrají roli při dlouhodobém uchovávání digitálních objektů. V jeho jádru jsou ty, které zajišťují ochranu na bitové úrovni a na obalu jsou ty, které pokrývají koncepční kurátorskou práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální informační kurátorství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:frys.png|400px|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální informační kurátorství''' lze definovat jako „systematickou činnost vedoucí k uspořádání jednotlivých informačních artefaktů do sbírky, která je uživateli zpřístupněna v ucelené a smysluplné podobě.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015. 15 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/cerny-michal.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Je kombinací pojmů informační kurátorství a digitální kurátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální informační kurátorství je činnost nacházející se na pomezí [[informační věda|informační vědy]] a pedagogiky. Z informační vědy přejímá způsob získávání, zpracování a uchovávání materiálů. Ty jsou poté určitým způsobem uspořádány a tříděny. Přebírá také metadatový popis materiálů a zkušenosti s tvorbou [[digitální knihovna|digitálních knihoven]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 2:'' '''Vztahy mezi oblastmi informačního kurátorství''' ([http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi Jakub Fryš, © 2014]) V modelu DCC Lifecycle&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; se některé operace digitálního kurátorství prolínají s kurátorstvím dat. K problematice vztahů mezi jednotlivými oblastmi kurátorství neexistuje jednotný přístup. Následující model znázorňuje jeden z možných pohledů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální kurátor==&lt;br /&gt;
'''Digitální kurátor''' '''''(digital curator)''''' je činorodý aktér, který ovlivňuje podobu digitálních objektů v průběhu celého jejich životního cyklu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Činnost digitálního kurátora zahrnuje výčet různých rolí a aktivit, včetně daných kompetencí potřebných k jejich provádění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Kompetence digitálního kurátora a náplň jeho práce popisuje [http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf Kompetenční model digitálního kurátorství]&amp;lt;ref&amp;gt;Kompetenční model digitálního kurátorství 1.0. Michal Konečný [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo '''kurátor''' pochází z latinského slova ''curator'', tedy opatrovník či správce. Je to člověk, který vytváří kolekce určitých objektů a z fragmentů vytváří celek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot; /&amp;gt; V tradičním kurátorství jsou kladeny požadavky na kurátora zejména v oblasti odborných kompetencí souvisejících s organizací, systematizací a [[katalogizace|katalogizací]] spravované sbírky a základní odbornost v oblasti, k níž se sbírka vztahuje. Podobně je tomu také u kurátorů digitálního obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standardy, nástroje a metodiky==&lt;br /&gt;
Digitální kurátorství a spolu s ním i dlouhodobá ochrana digitálních informací jsou spojeny s řadou&lt;br /&gt;
standardů, jejichž znalost je pro výkon těchto činností nezbytná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt; Mezi standardy, které by kurátoři měli znát, patří například [[metadatové standardy]] PREMIS, METS a MODS. Z nástrojů jsou to pak Data Seal of Approval, DRAMBORA, TRAC a PLATO.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAIS===&lt;br /&gt;
'''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information System)''' je jeden z nejdůležitějších standardů, s nimiž se mohou digitální kurátoři setkat. Je to konceptuální a informační model, který dává ucelenou představu o povaze jejich práce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  Představuje společný terminologický a konceptuální rámec pro oblast [[digitální knihovna|digitálních knihoven]]. „Referenční model pro OAIS je definován standardem ISO 14721:2012, který se problematiky digitálního kurátorství dotýká především v tématech souvisejících s dlouhodobým uchováváním obsahu.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DRAMBORA toolkit===&lt;br /&gt;
'''DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assesment)''' je nástroj, který byl vyvinut DCC ''(Digital Curation Centre)'' a DPE ''(DigitalPreservationEurope)'' na základě praktického výzkumu. Jedná se o nástroj, který je určený pro sebehodnocení. Umožňuje instituci zjistit, v jakém stavu jsou její [[digitální repozitář|digitální repozitáře]] a procesy související s digitálním kurátorstvím. Je využíván k hodnocení napříč širokou škálou organizací jako jsou národní knihovny, vědecká datová centra a archivní instituce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===PLATTER===&lt;br /&gt;
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu [[digitální repozitář|digitálního repozitáře]]. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Trendy==&lt;br /&gt;
===Channelisation===&lt;br /&gt;
Termínem &amp;quot;[[channelisation]]&amp;quot; je označováno kurátorství digitálních zdrojů do souvislého toku obsahu, které ovlivňují výsledný prožitek. Uživateli je poskytnut digitální „kanál“, který je věnovaný konkrétnímu tématu či oblasti, aniž by si digitální obsah vyhledával a nacházel sám. Tento způsob digitálního kurátorství je nejčastěji používán u digitálních objektů souvisejících s populární kulturou nebo komercí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitou řízené digitální kurátorství===&lt;br /&gt;
Digitální obsah je často tvořen v rámci komunit, které obsah tvoří společně. Taková komunita uživatelů využívá ve svůj prospěch výhody síťové spolupráce. Nejznámějším příkladem komunitně spravovaného digitálního obsahu je online encyklopedie Wikipedia. Ke komunitní správě ovšem dochází i v podnikové oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
* EDITED BY HELEN R. TIBBO .. [ET AL.]. 2009. Digital curation practice, promise &amp;amp; prospects: proceedings of DigCCurr 2009, April 1-3, 2009, Chapel Hill, NC, USA. Chapel Hill, NC: School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill. ISBN 9780578022154.&lt;br /&gt;
* HARVEY, D. R. c2010. Digital curation: a how-to-do-it manual. New York: Neal-Schuman. How-to-do-it manuals. ISBN 9781555706944.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
digitální kurátorství, digitální informační kurátorství, digital curation, digitální kurátor, digitální knihovny, informační společnost, kurátorství, digitalizace, OAIS, DCC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44658</id>
		<title>Digitální kurátorství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44658"/>
		<updated>2017-02-13T15:43:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální kurátorství''' '''''(digital curation)''''' je soubor činností, které vedou k uchovávání [[data|dat]] a jiných digitálních materiálů a jejich zpřístupnění současným uživatelům i budoucím generacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot;&amp;gt;BEAGRIE, Neil. 2006. Digital Curation for Science, Digital Libraries, and Individuals. International Journal of Digital Curation. Edinburgh: Digital Curation Centre, 1(1): 3-16. DOI: 10.2218/ijdc.v1i1.2. ISSN 1746-8256. Dostupné také z: http://ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/6&amp;lt;/ref&amp;gt; V širším pojetí představuje „všechny aktivity zapojené do správy dat od plánu jejich tvorby přes návody na [[digitalizace|digitalizaci]] a dokumentaci až po zajištění jejich dostupnosti a připravenosti pro budoucí využití“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot;&amp;gt;ABBOT, Daisy. What is Digital Curation?: DCC Briefing Papers: Introduction to Curation. [online]. 2008 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/resources/briefing-papers/introduction-curation/what-digital-curation &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Návrh kompetenčního modelu a kurikula digitálního kurátorství [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. Dostupné z: http://theses.cz/id/p0q0g3/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem zahrnuje kromě souborů [[data|dat]] také digitalizované fondy v paměťových institucích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot;&amp;gt;FRYŠ, Jakub. Co je informační kurátorství? Inflow: information journal [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé definice popisují digitální kurátorství také jako „udržování a přidávání hodnoty důvěryhodnému jádru digitálních [[informace|informací]] pro současné a budoucí použití“&amp;lt;ref&amp;gt;GIARETTA, David. 2008. DCC Approach to Digital Curation. DCC Development [online]. 2008-07-14 [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://twiki.dcc.rl.ac.uk/bin/view/OLD/DCCApproachToCuration &amp;lt;/ref&amp;gt;, nebo jako „správu, ochranu a zhodnocení digitálních výzkumných dat během jejich životního cyklu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot;&amp;gt;What is digital curation? 2015. DCC: Because good research needs good data [online]. Edinbourgh: Digital Curation Centre [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation. Překlad Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství a jeho kompetence. Knihovna plus [online]. 2016-09-01 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2016/informace-a-konference/digitalni-kuratorstvi-a-jeho-kompetence.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historické souvislosti ===&lt;br /&gt;
Pojem digitální kurátorství byl poprvé použit v roce 2001 v názvu semináře „Digital Curation: digital archives, libraries and e-science seminar“ o dlouhodobém uchování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Termín navazuje na pojem kurátorství. To představuje nejen ochranu a údržbu sbírek nebo [[databáze|databází]], ale také určitou přidanou hodnotu a znalosti. Důvodem k prosazování nového pojmu byla snaha aplikovat klasické kurátorské postupy používané v [[muzea|muzeích]] a [[archiv|archivech]] do digitálního prostředí a zároveň je přizpůsobit digitálním [[artefakt|artefaktům]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vymezení pojmu===&lt;br /&gt;
V literatuře je termín digitální kurátorství často zmiňován spolu s pojmem '''[[digitální uchovávání]]''' ''(digital preservation)'' a je s ním často nesprávně zaměňován. Uchovávání je pouze jedna z mnoha složek kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství [online]. Brno: MU, 2013-12-06 [cit. 2017-02-04]. Seminární práce. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU. Dostupné z: https://dspace.muni.cz/bitstream/ics_muni_cz/997/1/Michal%20Kone%c4%8dn%c3%bd%20-%20Digit%c3%a1ln%c3%ad%20kur%c3%a1torstv%c3%ad.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Termín je také třeba odlišit od pojmu '''[[informační kurátorství]]''' ''(information curation)''. V digitálním kurátorství se pracuje pouze s digitálními objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivým nástrojům. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/digitalni-informacni-kuratorstvi-v-pedagogickem-kontextu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální kurátorství klade důraz na zachování budoucí použitelnosti digitálních objektů v širším kontextu jejich existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anatomie digitálního kurátorství==&lt;br /&gt;
===DCC Lifecycle Model (Model životního cyklu digitálního kurátorství)===&lt;br /&gt;
'''Digital Curation Center (DCC)''' je přední světová organizace, zabývající se digitálním kurátorstvím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; DCC vytvořilo model životního cyklu, který slouží jako ilustrační vysokoúrovňový pohled na jednotlivé složky potřebné pro úspěšně vykonaní digitální kurátorství a [[uchování dat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  DCC také popisuje tři základní pilíře digitálního kurátorství. Jedná se o tři vzájemně navazující činnosti - ochrana a [[digitalizace dat]], zpřístupňování obsahu a přidávání kurátorských kvalit. První dvě oblasti představují běžný rámec [[knihovnictví]], třetí představuje jistou přidanou hodnotu k jednotlivým datům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální datové kurátorství: mikro a makro pohled. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2016, roč. 2016, č. 1, s. 24-26. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/24_digitalni%20datove.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:dcc.png|400px|vlevo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''preservation''' – „zachování v čitelné a nezměněné podobě, zahrnuje technologickou kompatibilitu a interoperabilitu při migraci či emulaci“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o zachování dat v určité nezměněné podobě, jejich konzervování a uchovávání. Zahrnuje jak [[digitalizační procesy]], tak například správu a uchovávání zdrojových dat pro výzkumy, záznamů z měření apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''maintanence''' – „přístupnost obsahu, funkčnost zařízení, upgrade technologie“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Označuje přístupnost obsahu. Souvisí s existencí grafického [[informační systém|informačního systému]], jehož prostřednictvím se lze k digitalizovaným projektům dostat. Dále představuje péči o [[datové formáty]], včetně zajištění dostupnosti uchovávaných dat koncovým uživatelům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''value addition''' – „činnosti kurátora v celém procesu, vytvářející přidanou hodnotu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kurátor přidává datům vždy další specifickou hodnotu. Obvykle se jedná především o „vytvoření [[metadata|metadatového popisu]], umístění dat do určité struktury, promýšlení vyhledávání a modelu nakládání s daty, případně o roli služby, kterou správce kolekcí nabízí koncovým uživatelům v oblasti technické podpory apod.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 1:'' '''DCC Lifecycle Model''' - Grafické znázornění životního cyklu digitálního kurátorství ([http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation Digital Curation Centre, © 2015]) Tento model znázorňuje pomocí vrstev různé typy činností, které hrají roli při dlouhodobém uchovávání digitálních objektů. V jeho jádru jsou ty, které zajišťují ochranu na bitové úrovni a na obalu jsou ty, které pokrývají koncepční kurátorskou práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální informační kurátorství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:frys.png|400px|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální informační kurátorství''' lze definovat jako „systematickou činnost vedoucí k uspořádání jednotlivých informačních artefaktů do sbírky, která je uživateli zpřístupněna v ucelené a smysluplné podobě.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015. 15 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/cerny-michal.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Je kombinací pojmů informační kurátorství a digitální kurátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální informační kurátorství je činnost nacházející se na pomezí [[informační věda|informační vědy]] a pedagogiky. Z informační vědy přejímá způsob získávání, zpracování a uchovávání materiálů. Ty jsou poté určitým způsobem uspořádány a tříděny. Přebírá také metadatový popis materiálů a zkušenosti s tvorbou [[digitální knihovna|digitálních knihoven]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 2:'' '''Vztahy mezi oblastmi informačního kurátorství''' ([http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi Jakub Fryš, © 2014]) V modelu DCC Lifecycle&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; se některé operace digitálního kurátorství prolínají s kurátorstvím dat. K problematice vztahů mezi jednotlivými oblastmi kurátorství neexistuje jednotný přístup. Následující model znázorňuje jeden z možných pohledů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální kurátor==&lt;br /&gt;
'''Digitální kurátor''' '''''(digital curator)''''' je činorodý aktér, který ovlivňuje podobu digitálních objektů v průběhu celého jejich životního cyklu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Činnost digitálního kurátora zahrnuje výčet různých rolí a aktivit, včetně daných kompetencí potřebných k jejich provádění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Kompetence digitálního kurátora a náplň jeho práce popisuje [http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf Kompetenční model digitálního kurátorství]&amp;lt;ref&amp;gt;Kompetenční model digitálního kurátorství 1.0. Michal Konečný [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo '''kurátor''' pochází z latinského slova ''curator'', tedy opatrovník či správce. Je to člověk, který vytváří kolekce určitých objektů a z fragmentů vytváří celek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot; /&amp;gt; V tradičním kurátorství jsou kladeny požadavky na kurátora zejména v oblasti odborných kompetencí souvisejících s organizací, systematizací a [[katalogizace|katalogizací]] spravované sbírky a základní odbornost v oblasti, k níž se sbírka vztahuje. Podobně je tomu také u kurátorů digitálního obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standardy, nástroje a metodiky==&lt;br /&gt;
Digitální kurátorství a spolu s ním i dlouhodobá ochrana digitálních informací jsou spojeny s řadou&lt;br /&gt;
standardů, jejichž znalost je pro výkon těchto činností nezbytná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt; Mezi standardy, které by kurátoři měli znát, patří například [[metadatové standardy]] PREMIS, METS a MODS. Z nástrojů jsou to pak Data Seal of Approval, DRAMBORA, TRAC a PLATO.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAIS===&lt;br /&gt;
'''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information System)''' je jeden z nejdůležitějších standardů, s nimiž se mohou digitální kurátoři setkat. Je to konceptuální a informační model, který dává ucelenou představu o povaze jejich práce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  Představuje společný terminologický a konceptuální rámec pro oblast [[digitální knihovna|digitálních knihoven]]. „Referenční model pro OAIS je definován standardem ISO 14721:2012, který se problematiky digitálního kurátorství dotýká především v tématech souvisejících s dlouhodobým uchováváním obsahu.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DRAMBORA toolkit===&lt;br /&gt;
'''DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assesment)''' je nástroj, který byl vyvinut DCC ''(Digital Curation Centre)'' a DPE ''(DigitalPreservationEurope)'' na základě praktického výzkumu. Jedná se o nástroj, který je určený pro sebehodnocení. Umožňuje instituci zjistit, v jakém stavu jsou její [[digitální repozitář|digitální repozitáře]] a procesy související s digitálním kurátorstvím. Je využíván k hodnocení napříč širokou škálou organizací jako jsou národní knihovny, vědecká datová centra a archivní instituce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===PLATTER===&lt;br /&gt;
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu [[digitální repozitář|digitálního repozitáře]]. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Trendy==&lt;br /&gt;
===Channelisation===&lt;br /&gt;
Termínem &amp;quot;[[channelisation]]&amp;quot; je označováno kurátorství digitálních zdrojů do souvislého toku obsahu, které ovlivňují výsledný prožitek. Uživateli je poskytnut digitální „kanál“, který je věnovaný konkrétnímu tématu či oblasti, aniž by si digitální obsah vyhledával a nacházel sám. Tento způsob digitálního kurátorství je nejčastěji používán u digitálních objektů souvisejících s populární kulturou nebo komercí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitou řízené digitální kurátorství===&lt;br /&gt;
Digitální obsah je často tvořen v rámci komunit, které obsah tvoří společně. Taková komunita uživatelů využívá ve svůj prospěch výhody síťové spolupráce. Nejznámějším příkladem komunitně spravovaného digitálního obsahu je online encyklopedie Wikipedia. Ke komunitní správě ovšem dochází i v podnikové oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
* EDITED BY HELEN R. TIBBO .. [ET AL.]. 2009. Digital curation practice, promise &amp;amp; prospects: proceedings of DigCCurr 2009, April 1-3, 2009, Chapel Hill, NC, USA. Chapel Hill, NC: School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill. ISBN 9780578022154.&lt;br /&gt;
* HARVEY, D. R. c2010. Digital curation: a how-to-do-it manual. New York: Neal-Schuman. How-to-do-it manuals. ISBN 9781555706944.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
digitální kurátorství, digitální informační kurátorství, digital curation, digitální kurátor, digitální knihovny, informační společnost, kurátorství, digitalizace, OAIS, DCC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44656</id>
		<title>Digitální kurátorství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44656"/>
		<updated>2017-02-13T15:39:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální kurátorství''' '''''(digital curation)''''' je soubor činností, které vedou k uchovávání [[data|dat]] a jiných digitálních materiálů a jejich zpřístupnění současným uživatelům i budoucím generacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot;&amp;gt;BEAGRIE, Neil. 2006. Digital Curation for Science, Digital Libraries, and Individuals. International Journal of Digital Curation. Edinburgh: Digital Curation Centre, 1(1): 3-16. DOI: 10.2218/ijdc.v1i1.2. ISSN 1746-8256. Dostupné také z: http://ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/6&amp;lt;/ref&amp;gt; V širším pojetí představuje „všechny aktivity zapojené do správy dat od plánu jejich tvorby přes návody na [[digitalizace|digitalizaci]] a dokumentaci až po zajištění jejich dostupnosti a připravenosti pro budoucí využití“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot;&amp;gt;ABBOT, Daisy. What is Digital Curation?: DCC Briefing Papers: Introduction to Curation. [online]. 2008 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/resources/briefing-papers/introduction-curation/what-digital-curation &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Návrh kompetenčního modelu a kurikula digitálního kurátorství [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. Dostupné z: http://theses.cz/id/p0q0g3/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem zahrnuje kromě souborů [[data|dat]] také digitalizované fondy v paměťových institucích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot;&amp;gt;FRYŠ, Jakub. Co je informační kurátorství? Inflow: information journal [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé definice popisují digitální kurátorství také jako „udržování a přidávání hodnoty důvěryhodnému jádru digitálních [[informace|informací]] pro současné a budoucí použití“&amp;lt;ref&amp;gt;GIARETTA, David. 2008. DCC Approach to Digital Curation. DCC Development [online]. 2008-07-14 [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://twiki.dcc.rl.ac.uk/bin/view/OLD/DCCApproachToCuration &amp;lt;/ref&amp;gt;, nebo jako „správu, ochranu a zhodnocení digitálních výzkumných dat během jejich životního cyklu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot;&amp;gt;What is digital curation? 2015. DCC: Because good research needs good data [online]. Edinbourgh: Digital Curation Centre [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation. Překlad Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství a jeho kompetence. Knihovna plus [online]. 2016-09-01 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2016/informace-a-konference/digitalni-kuratorstvi-a-jeho-kompetence.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historické souvislosti===&lt;br /&gt;
Pojem digitální kurátorství byl poprvé použit v roce 2001 v názvu semináře „Digital Curation: digital archives, libraries and e-science seminar“ o dlouhodobém uchování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Termín navazuje na pojem kurátorství. To představuje nejen ochranu a údržbu sbírek nebo [[databáze|databází]], ale také určitou přidanou hodnotu a znalosti. Důvodem k prosazování nového pojmu byla snaha aplikovat klasické kurátorské postupy používané v [[muzea|muzeích]] a [[archiv|archivech]] do digitálního prostředí a zároveň je přizpůsobit digitálním [[artefakt|artefaktům]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vymezení pojmu===&lt;br /&gt;
V literatuře je termín digitální kurátorství často zmiňován spolu s pojmem '''[[digitální uchovávání]]''' ''(digital preservation)'' a je s ním často nesprávně zaměňován. Uchovávání je pouze jedna z mnoha složek kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství [online]. Brno: MU, 2013-12-06 [cit. 2017-02-04]. Seminární práce. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU. Dostupné z: https://dspace.muni.cz/bitstream/ics_muni_cz/997/1/Michal%20Kone%c4%8dn%c3%bd%20-%20Digit%c3%a1ln%c3%ad%20kur%c3%a1torstv%c3%ad.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Termín je také třeba odlišit od pojmu '''[[informační kurátorství]]''' ''(information curation)''. V digitálním kurátorství se pracuje pouze s digitálními objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivým nástrojům. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/digitalni-informacni-kuratorstvi-v-pedagogickem-kontextu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální kurátorství klade důraz na zachování budoucí použitelnosti digitálních objektů v širším kontextu jejich existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anatomie digitálního kurátorství==&lt;br /&gt;
===DCC Lifecycle Model (Model životního cyklu digitálního kurátorství)===&lt;br /&gt;
'''Digital Curation Center (DCC)''' je přední světová organizace, zabývající se digitálním kurátorstvím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; DCC vytvořilo model životního cyklu, který slouží jako ilustrační vysokoúrovňový pohled na jednotlivé složky potřebné pro úspěšně vykonaní digitální kurátorství a [[uchování dat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  DCC také popisuje tři základní pilíře digitálního kurátorství. Jedná se o tři vzájemně navazující činnosti - ochrana a [[digitalizace dat]], zpřístupňování obsahu a přidávání kurátorských kvalit. První dvě oblasti představují běžný rámec [[knihovnictví]], třetí představuje jistou přidanou hodnotu k jednotlivým datům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální datové kurátorství: mikro a makro pohled. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2016, roč. 2016, č. 1, s. 24-26. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/24_digitalni%20datove.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:dcc.png|400px|vlevo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''preservation''' – „zachování v čitelné a nezměněné podobě, zahrnuje technologickou kompatibilitu a interoperabilitu při migraci či emulaci“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o zachování dat v určité nezměněné podobě, jejich konzervování a uchovávání. Zahrnuje jak [[digitalizační procesy]], tak například správu a uchovávání zdrojových dat pro výzkumy, záznamů z měření apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''maintanence''' – „přístupnost obsahu, funkčnost zařízení, upgrade technologie“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Označuje přístupnost obsahu. Souvisí s existencí grafického [[informační systém|informačního systému]], jehož prostřednictvím se lze k digitalizovaným projektům dostat. Dále představuje péči o [[datové formáty]], včetně zajištění dostupnosti uchovávaných dat koncovým uživatelům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''value addition''' – „činnosti kurátora v celém procesu, vytvářející přidanou hodnotu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kurátor přidává datům vždy další specifickou hodnotu. Obvykle se jedná především o „vytvoření [[metadata|metadatového popisu]], umístění dat do určité struktury, promýšlení vyhledávání a modelu nakládání s daty, případně o roli služby, kterou správce kolekcí nabízí koncovým uživatelům v oblasti technické podpory apod.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 1:'' '''DCC Lifecycle Model''' - Grafické znázornění životního cyklu digitálního kurátorství ([http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation Digital Curation Centre, © 2015]) Tento model znázorňuje pomocí vrstev různé typy činností, které hrají roli při dlouhodobém uchovávání digitálních objektů. V jeho jádru jsou ty, které zajišťují ochranu na bitové úrovni a na obalu jsou ty, které pokrývají koncepční kurátorskou práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální informační kurátorství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:frys.png|400px|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální informační kurátorství''' lze definovat jako „systematickou činnost vedoucí k uspořádání jednotlivých informačních artefaktů do sbírky, která je uživateli zpřístupněna v ucelené a smysluplné podobě.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015. 15 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/cerny-michal.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Je kombinací pojmů informační kurátorství a digitální kurátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální informační kurátorství je činnost nacházející se na pomezí [[informační věda|informační vědy]] a pedagogiky. Z informační vědy přejímá způsob získávání, zpracování a uchovávání materiálů. Ty jsou poté určitým způsobem uspořádány a tříděny. Přebírá také metadatový popis materiálů a zkušenosti s tvorbou [[digitální knihovna|digitálních knihoven]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 2:'' '''Vztahy mezi oblastmi informačního kurátorství''' ([http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi Jakub Fryš, © 2014]) V modelu DCC Lifecycle&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; se některé operace digitálního kurátorství prolínají s kurátorstvím dat. K problematice vztahů mezi jednotlivými oblastmi kurátorství neexistuje jednotný přístup. Následující model znázorňuje jeden z možných pohledů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální kurátor==&lt;br /&gt;
'''Digitální kurátor''' '''''(digital curator)''''' je činorodý aktér, který ovlivňuje podobu digitálních objektů v průběhu celého jejich životního cyklu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Činnost digitálního kurátora zahrnuje výčet různých rolí a aktivit, včetně daných kompetencí potřebných k jejich provádění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Kompetence digitálního kurátora a náplň jeho práce popisuje [http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf Kompetenční model digitálního kurátorství]&amp;lt;ref&amp;gt;Kompetenční model digitálního kurátorství 1.0. Michal Konečný [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo '''kurátor''' pochází z latinského slova ''curator'', tedy opatrovník či správce. Je to člověk, který vytváří kolekce určitých objektů a z fragmentů vytváří celek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot; /&amp;gt; V tradičním kurátorství jsou kladeny požadavky na kurátora zejména v oblasti odborných kompetencí souvisejících s organizací, systematizací a [[katalogizace|katalogizací]] spravované sbírky a základní odbornost v oblasti, k níž se sbírka vztahuje. Podobně je tomu také u kurátorů digitálního obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standardy, nástroje a metodiky==&lt;br /&gt;
Digitální kurátorství a spolu s ním i dlouhodobá ochrana digitálních informací jsou spojeny s řadou&lt;br /&gt;
standardů, jejichž znalost je pro výkon těchto činností nezbytná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt; Mezi standardy, které by kurátoři měli znát, patří například [[metadatové standardy]] PREMIS, METS a MODS. Z nástrojů jsou to pak Data Seal of Approval, DRAMBORA, TRAC a PLATO.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAIS===&lt;br /&gt;
'''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information System)''' je jeden z nejdůležitějších standardů, s nimiž se mohou digitální kurátoři setkat. Je to konceptuální a informační model, který dává ucelenou představu o povaze jejich práce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  Představuje společný terminologický a konceptuální rámec pro oblast [[digitální knihovna|digitálních knihoven]]. „Referenční model pro OAIS je definován standardem ISO 14721:2012, který se problematiky digitálního kurátorství dotýká především v tématech souvisejících s dlouhodobým uchováváním obsahu.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DRAMBORA toolkit===&lt;br /&gt;
'''DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assesment)''' je nástroj, který byl vyvinut DCC ''(Digital Curation Centre)'' a DPE ''(DigitalPreservationEurope)'' na základě praktického výzkumu. Jedná se o nástroj, který je určený pro sebehodnocení. Umožňuje instituci zjistit, v jakém stavu jsou její [[digitální repozitář|digitální repozitáře]] a procesy související s digitálním kurátorstvím. Je využíván k hodnocení napříč širokou škálou organizací jako jsou národní knihovny, vědecká datová centra a archivní instituce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===PLATTER===&lt;br /&gt;
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu [[digitální repozitář|digitálního repozitáře]]. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Trendy==&lt;br /&gt;
===Channelisation===&lt;br /&gt;
Termínem &amp;quot;[[channelisation]]&amp;quot; je označováno kurátorství digitálních zdrojů do souvislého toku obsahu, které ovlivňují výsledný prožitek. Uživateli je poskytnut digitální „kanál“, který je věnovaný konkrétnímu tématu či oblasti, aniž by si digitální obsah vyhledával a nacházel sám. Tento způsob digitálního kurátorství je nejčastěji používán u digitálních objektů souvisejících s populární kulturou nebo komercí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitou řízené digitální kurátorství===&lt;br /&gt;
Digitální obsah je často tvořen v rámci komunit, které obsah tvoří společně. Taková komunita uživatelů využívá ve svůj prospěch výhody síťové spolupráce. Nejznámějším příkladem komunitně spravovaného digitálního obsahu je online encyklopedie Wikipedia. Ke komunitní správě ovšem dochází i v podnikové oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
* EDITED BY HELEN R. TIBBO .. [ET AL.]. 2009. Digital curation practice, promise &amp;amp; prospects: proceedings of DigCCurr 2009, April 1-3, 2009, Chapel Hill, NC, USA. Chapel Hill, NC: School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill. ISBN 9780578022154.&lt;br /&gt;
* HARVEY, D. R. c2010. Digital curation: a how-to-do-it manual. New York: Neal-Schuman. How-to-do-it manuals. ISBN 9781555706944.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
digitální kurátorství, digitální informační kurátorství, digital curation, digitální kurátor, digitální knihovny, informační společnost, kurátorství, digitalizace, OAIS, DCC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44655</id>
		<title>Digitální kurátorství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44655"/>
		<updated>2017-02-13T15:38:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální kurátorství''' '''''(digital curation)''''' je soubor činností, které vedou k uchovávání [[data|dat]] a jiných digitálních materiálů a jejich zpřístupnění současným uživatelům i budoucím generacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot;&amp;gt;BEAGRIE, Neil. 2006. Digital Curation for Science, Digital Libraries, and Individuals. International Journal of Digital Curation. Edinburgh: Digital Curation Centre, 1(1): 3-16. DOI: 10.2218/ijdc.v1i1.2. ISSN 1746-8256. Dostupné také z: http://ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/6&amp;lt;/ref&amp;gt; V širším pojetí představuje „všechny aktivity zapojené do správy dat od plánu jejich tvorby přes návody na [[digitalizace|digitalizaci]] a dokumentaci až po zajištění jejich dostupnosti a připravenosti pro budoucí využití“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot;&amp;gt;ABBOT, Daisy. What is Digital Curation?: DCC Briefing Papers: Introduction to Curation. [online]. 2008 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/resources/briefing-papers/introduction-curation/what-digital-curation &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Návrh kompetenčního modelu a kurikula digitálního kurátorství [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. Dostupné z: http://theses.cz/id/p0q0g3/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem zahrnuje kromě souborů [[data|dat]] také digitalizované fondy v paměťových institucích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot;&amp;gt;FRYŠ, Jakub. Co je informační kurátorství? Inflow: information journal [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi&amp;lt;/ref&amp;gt; Některé definice popisují digitální kurátorství také jako „udržování a přidávání hodnoty důvěryhodnému jádru digitálních [[informace|informací]] pro současné a budoucí použití“&amp;lt;ref&amp;gt;GIARETTA, David. 2008. DCC Approach to Digital Curation. DCC Development [online]. 2008-07-14 [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://twiki.dcc.rl.ac.uk/bin/view/OLD/DCCApproachToCuration &amp;lt;/ref&amp;gt;, nebo jako „správu, ochranu a zhodnocení digitálních výzkumných dat během jejich životního cyklu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot;&amp;gt;What is digital curation? 2015. DCC: Because good research needs good data [online]. Edinbourgh: Digital Curation Centre [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation. Překlad Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství a jeho kompetence. Knihovna plus [online]. 2016-09-01 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2016/informace-a-konference/digitalni-kuratorstvi-a-jeho-kompetence.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historické souvislosti===&lt;br /&gt;
Pojem digitální kurátorství byl poprvé použit v roce 2001 v názvu semináře „Digital Curation: digital archives, libraries and e-science seminar“ o dlouhodobém uchování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Termín navazuje na pojem kurátorství. To představuje nejen ochranu a údržbu sbírek nebo [[databáze|databází]], ale také určitou přidanou hodnotu a znalosti. Důvodem k prosazování nového pojmu byla snaha aplikovat klasické kurátorské postupy používané v [[muzea|muzeích]] a [[archiv|archivech]] do digitálního prostředí a zároveň je přizpůsobit digitálním [[artefakt|artefaktům]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vymezení pojmu===&lt;br /&gt;
V literatuře je termín digitální kurátorství často zmiňován spolu s pojmem '''[[digitální uchovávání]]''' ''(digital preservation)'' a je s ním často nesprávně zaměňován. Uchovávání je pouze jedna z mnoha složek kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství [online]. Brno: MU, 2013-12-06 [cit. 2017-02-04]. Seminární práce. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU. Dostupné z: https://dspace.muni.cz/bitstream/ics_muni_cz/997/1/Michal%20Kone%c4%8dn%c3%bd%20-%20Digit%c3%a1ln%c3%ad%20kur%c3%a1torstv%c3%ad.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Termín je také třeba odlišit od pojmu '''[[informační kurátorství]]''' ''(information curation)''. V digitálním kurátorství se pracuje pouze s digitálními objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivým nástrojům. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/digitalni-informacni-kuratorstvi-v-pedagogickem-kontextu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální kurátorství klade důraz na zachování budoucí použitelnosti digitálních objektů v širším kontextu jejich existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anatomie digitálního kurátorství==&lt;br /&gt;
===DCC Lifecycle Model (Model životního cyklu digitálního kurátorství)===&lt;br /&gt;
'''Digital Curation Center (DCC)''' je přední světová organizace, zabývající se digitálním kurátorstvím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; DCC vytvořilo model životního cyklu, který slouží jako ilustrační vysokoúrovňový pohled na jednotlivé složky potřebné pro úspěšně vykonaní digitální kurátorství a [[uchování dat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  DCC také popisuje tři základní pilíře digitálního kurátorství. Jedná se o tři vzájemně navazující činnosti - ochrana a [[digitalizace dat]], zpřístupňování obsahu a přidávání kurátorských kvalit. První dvě oblasti představují běžný rámec [[knihovnictví]], třetí představuje jistou přidanou hodnotu k jednotlivým datům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální datové kurátorství: mikro a makro pohled. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2016, roč. 2016, č. 1, s. 24-26. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/24_digitalni%20datove.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:dcc.png|400px|vlevo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''preservation''' – „zachování v čitelné a nezměněné podobě, zahrnuje technologickou kompatibilitu a interoperabilitu při migraci či emulaci“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o zachování dat v určité nezměněné podobě, jejich konzervování a uchovávání. Zahrnuje jak [[digitalizační procesy]], tak například správu a uchovávání zdrojových dat pro výzkumy, záznamů z měření apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''maintanence''' – „přístupnost obsahu, funkčnost zařízení, upgrade technologie“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Označuje přístupnost obsahu. Souvisí s existencí grafického [[informační systém|informačního systému]], jehož prostřednictvím se lze k digitalizovaným projektům dostat. Dále představuje péči o [[datové formáty]], včetně zajištění dostupnosti uchovávaných dat koncovým uživatelům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''value addition''' – „činnosti kurátora v celém procesu, vytvářející přidanou hodnotu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kurátor přidává datům vždy další specifickou hodnotu. Obvykle se jedná především o „vytvoření [[metadata|metadatového popisu]], umístění dat do určité struktury, promýšlení vyhledávání a modelu nakládání s daty, případně o roli služby, kterou správce kolekcí nabízí koncovým uživatelům v oblasti technické podpory apod.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 1:'' '''DCC Lifecycle Model''' - Grafické znázornění životního cyklu digitálního kurátorství ([http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation Digital Curation Centre, © 2015]) Tento model znázorňuje pomocí vrstev různé typy činností, které hrají roli při dlouhodobém uchovávání digitálních objektů. V jeho jádru jsou ty, které zajišťují ochranu na bitové úrovni a na obalu jsou ty, které pokrývají koncepční kurátorskou práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální informační kurátorství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:frys.png|400px|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální informační kurátorství''' lze definovat jako „systematickou činnost vedoucí k uspořádání jednotlivých informačních artefaktů do sbírky, která je uživateli zpřístupněna v ucelené a smysluplné podobě.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015. 15 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/cerny-michal.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Je kombinací pojmů informační kurátorství a digitální kurátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální informační kurátorství je činnost nacházející se na pomezí [[informační věda|informační vědy]] a pedagogiky. Z informační vědy přejímá způsob získávání, zpracování a uchovávání materiálů. Ty jsou poté určitým způsobem uspořádány a tříděny. Přebírá také metadatový popis materiálů a zkušenosti s tvorbou [[digitální knihovna|digitálních knihoven]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 2:'' '''Vztahy mezi oblastmi informačního kurátorství''' ([http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi Jakub Fryš, © 2014]) V modelu DCC Lifecycle&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; se některé operace digitálního kurátorství prolínají s kurátorstvím dat. K problematice vztahů mezi jednotlivými oblastmi kurátorství neexistuje jednotný přístup. Následující model znázorňuje jeden z možných pohledů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální kurátor==&lt;br /&gt;
'''Digitální kurátor''' '''''(digital curator)''''' je činorodý aktér, který ovlivňuje podobu digitálních objektů v průběhu celého jejich životního cyklu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Činnost digitálního kurátora zahrnuje výčet různých rolí a aktivit, včetně daných kompetencí potřebných k jejich provádění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Kompetence digitálního kurátora a náplň jeho práce popisuje [http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf Kompetenční model digitálního kurátorství]&amp;lt;ref&amp;gt;Kompetenční model digitálního kurátorství 1.0. Michal Konečný [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo '''kurátor''' pochází z latinského slova ''curator'', tedy opatrovník či správce. Je to člověk, který vytváří kolekce určitých objektů a z fragmentů vytváří celek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot; /&amp;gt; V tradičním kurátorství jsou kladeny požadavky na kurátora zejména v oblasti odborných kompetencí souvisejících s organizací, systematizací a [[katalogizace|katalogizací]] spravované sbírky a základní odbornost v oblasti, k níž se sbírka vztahuje. Podobně je tomu také u kurátorů digitálního obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standardy, nástroje a metodiky==&lt;br /&gt;
Digitální kurátorství a spolu s ním i dlouhodobá ochrana digitálních informací jsou spojeny s řadou&lt;br /&gt;
standardů, jejichž znalost je pro výkon těchto činností nezbytná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt; Mezi standardy, které by kurátoři měli znát, patří například [[metadatové standardy]] PREMIS, METS a MODS. Z nástrojů jsou to pak Data Seal of Approval, DRAMBORA, TRAC a PLATO.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAIS===&lt;br /&gt;
'''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information System)''' je jeden z nejdůležitějších standardů, s nimiž se mohou digitální kurátoři setkat. Je to konceptuální a informační model, který dává ucelenou představu o povaze jejich práce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  Představuje společný terminologický a konceptuální rámec pro oblast [[digitální knihovna|digitálních knihoven]]. „Referenční model pro OAIS je definován standardem ISO 14721:2012, který se problematiky digitálního kurátorství dotýká především v tématech souvisejících s dlouhodobým uchováváním obsahu.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DRAMBORA toolkit===&lt;br /&gt;
'''DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assesment)''' je nástroj, který byl vyvinut DCC ''(Digital Curation Centre)'' a DPE ''(DigitalPreservationEurope)'' na základě praktického výzkumu. Jedná se o nástroj, který je určený pro sebehodnocení. Umožňuje instituci zjistit, v jakém stavu jsou její [[digitální repozitář|digitální repozitáře]] a procesy související s digitálním kurátorstvím. Je využíván k hodnocení napříč širokou škálou organizací jako jsou národní knihovny, vědecká datová centra a archivní instituce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===PLATTER===&lt;br /&gt;
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu [[digitální repozitář|digitálního repozitáře]]. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Trendy==&lt;br /&gt;
===Channelisation===&lt;br /&gt;
Termínem &amp;quot;[[channelisation]]&amp;quot; je označováno kurátorství digitálních zdrojů do souvislého toku obsahu, které ovlivňují výsledný prožitek. Uživateli je poskytnut digitální „kanál“, který je věnovaný konkrétnímu tématu či oblasti, aniž by si digitální obsah vyhledával a nacházel sám. Tento způsob digitálního kurátorství je nejčastěji používán u digitálních objektů souvisejících s populární kulturou nebo komercí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitou řízené digitální kurátorství===&lt;br /&gt;
Digitální obsah je často tvořen v rámci komunit, které obsah tvoří společně. Taková komunita uživatelů využívá ve svůj prospěch výhody síťové spolupráce. Nejznámějším příkladem komunitně spravovaného digitálního obsahu je online encyklopedie Wikipedia. Ke komunitní správě ovšem dochází i v podnikové oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
* EDITED BY HELEN R. TIBBO .. [ET AL.]. 2009. Digital curation practice, promise &amp;amp; prospects: proceedings of DigCCurr 2009, April 1-3, 2009, Chapel Hill, NC, USA. Chapel Hill, NC: School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill. ISBN 9780578022154.&lt;br /&gt;
* HARVEY, D. R. c2010. Digital curation: a how-to-do-it manual. New York: Neal-Schuman. How-to-do-it manuals. ISBN 9781555706944.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
digitální kurátorství, digitální informační kurátorství, digital curation, digitální kurátor, digitální knihovny, informační společnost, kurátorství, digitalizace, OAIS, DCC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44654</id>
		<title>Digitální kurátorství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44654"/>
		<updated>2017-02-13T15:38:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální kurátorství''' '''''(digital curation)''''' je soubor činností, které vedou k uchovávání [[data|dat]] a jiných digitálních materiálů a jejich zpřístupnění současným uživatelům i budoucím generacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot;&amp;gt;BEAGRIE, Neil. 2006. Digital Curation for Science, Digital Libraries, and Individuals. International Journal of Digital Curation. Edinburgh: Digital Curation Centre, 1(1): 3-16. DOI: 10.2218/ijdc.v1i1.2. ISSN 1746-8256. Dostupné také z: http://ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/6&amp;lt;/ref&amp;gt; V širším pojetí představuje „všechny aktivity zapojené do správy dat od plánu jejich tvorby přes návody na [[digitalizace|digitalizaci]] a dokumentaci až po zajištění jejich dostupnosti a připravenosti pro budoucí využití“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot;&amp;gt;ABBOT, Daisy. What is Digital Curation?: DCC Briefing Papers: Introduction to Curation. [online]. 2008 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/resources/briefing-papers/introduction-curation/what-digital-curation &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Návrh kompetenčního modelu a kurikula digitálního kurátorství [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. Dostupné z: http://theses.cz/id/p0q0g3/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem zahrnuje kromě souborů [[data|dat]] také digitalizované fondy v paměťových institucích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot;&amp;gt;FRYŠ, Jakub. Co je informační kurátorství? Inflow: information journal [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé definice popisují digitální kurátorství také jako „udržování a přidávání hodnoty důvěryhodnému jádru digitálních [[informace|informací]] pro současné a budoucí použití“&amp;lt;ref&amp;gt;GIARETTA, David. 2008. DCC Approach to Digital Curation. DCC Development [online]. 2008-07-14 [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://twiki.dcc.rl.ac.uk/bin/view/OLD/DCCApproachToCuration &amp;lt;/ref&amp;gt;, nebo jako „správu, ochranu a zhodnocení digitálních výzkumných dat během jejich životního cyklu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot;&amp;gt;What is digital curation? 2015. DCC: Because good research needs good data [online]. Edinbourgh: Digital Curation Centre [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation. Překlad Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství a jeho kompetence. Knihovna plus [online]. 2016-09-01 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2016/informace-a-konference/digitalni-kuratorstvi-a-jeho-kompetence.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historické souvislosti===&lt;br /&gt;
Pojem digitální kurátorství byl poprvé použit v roce 2001 v názvu semináře „Digital Curation: digital archives, libraries and e-science seminar“ o dlouhodobém uchování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Termín navazuje na pojem kurátorství. To představuje nejen ochranu a údržbu sbírek nebo [[databáze|databází]], ale také určitou přidanou hodnotu a znalosti. Důvodem k prosazování nového pojmu byla snaha aplikovat klasické kurátorské postupy používané v [[muzea|muzeích]] a [[archiv|archivech]] do digitálního prostředí a zároveň je přizpůsobit digitálním [[artefakt|artefaktům]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vymezení pojmu===&lt;br /&gt;
V literatuře je termín digitální kurátorství často zmiňován spolu s pojmem '''[[digitální uchovávání]]''' ''(digital preservation)'' a je s ním často nesprávně zaměňován. Uchovávání je pouze jedna z mnoha složek kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství [online]. Brno: MU, 2013-12-06 [cit. 2017-02-04]. Seminární práce. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU. Dostupné z: https://dspace.muni.cz/bitstream/ics_muni_cz/997/1/Michal%20Kone%c4%8dn%c3%bd%20-%20Digit%c3%a1ln%c3%ad%20kur%c3%a1torstv%c3%ad.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Termín je také třeba odlišit od pojmu '''[[informační kurátorství]]''' ''(information curation)''. V digitálním kurátorství se pracuje pouze s digitálními objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivým nástrojům. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/digitalni-informacni-kuratorstvi-v-pedagogickem-kontextu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální kurátorství klade důraz na zachování budoucí použitelnosti digitálních objektů v širším kontextu jejich existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anatomie digitálního kurátorství==&lt;br /&gt;
===DCC Lifecycle Model (Model životního cyklu digitálního kurátorství)===&lt;br /&gt;
'''Digital Curation Center (DCC)''' je přední světová organizace, zabývající se digitálním kurátorstvím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; DCC vytvořilo model životního cyklu, který slouží jako ilustrační vysokoúrovňový pohled na jednotlivé složky potřebné pro úspěšně vykonaní digitální kurátorství a [[uchování dat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  DCC také popisuje tři základní pilíře digitálního kurátorství. Jedná se o tři vzájemně navazující činnosti - ochrana a [[digitalizace dat]], zpřístupňování obsahu a přidávání kurátorských kvalit. První dvě oblasti představují běžný rámec [[knihovnictví]], třetí představuje jistou přidanou hodnotu k jednotlivým datům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální datové kurátorství: mikro a makro pohled. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2016, roč. 2016, č. 1, s. 24-26. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/24_digitalni%20datove.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:dcc.png|400px|vlevo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''preservation''' – „zachování v čitelné a nezměněné podobě, zahrnuje technologickou kompatibilitu a interoperabilitu při migraci či emulaci“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o zachování dat v určité nezměněné podobě, jejich konzervování a uchovávání. Zahrnuje jak [[digitalizační procesy]], tak například správu a uchovávání zdrojových dat pro výzkumy, záznamů z měření apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''maintanence''' – „přístupnost obsahu, funkčnost zařízení, upgrade technologie“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Označuje přístupnost obsahu. Souvisí s existencí grafického [[informační systém|informačního systému]], jehož prostřednictvím se lze k digitalizovaným projektům dostat. Dále představuje péči o [[datové formáty]], včetně zajištění dostupnosti uchovávaných dat koncovým uživatelům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''value addition''' – „činnosti kurátora v celém procesu, vytvářející přidanou hodnotu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kurátor přidává datům vždy další specifickou hodnotu. Obvykle se jedná především o „vytvoření [[metadata|metadatového popisu]], umístění dat do určité struktury, promýšlení vyhledávání a modelu nakládání s daty, případně o roli služby, kterou správce kolekcí nabízí koncovým uživatelům v oblasti technické podpory apod.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 1:'' '''DCC Lifecycle Model''' - Grafické znázornění životního cyklu digitálního kurátorství ([http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation Digital Curation Centre, © 2015]) Tento model znázorňuje pomocí vrstev různé typy činností, které hrají roli při dlouhodobém uchovávání digitálních objektů. V jeho jádru jsou ty, které zajišťují ochranu na bitové úrovni a na obalu jsou ty, které pokrývají koncepční kurátorskou práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální informační kurátorství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:frys.png|400px|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální informační kurátorství''' lze definovat jako „systematickou činnost vedoucí k uspořádání jednotlivých informačních artefaktů do sbírky, která je uživateli zpřístupněna v ucelené a smysluplné podobě.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015. 15 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/cerny-michal.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Je kombinací pojmů informační kurátorství a digitální kurátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální informační kurátorství je činnost nacházející se na pomezí [[informační věda|informační vědy]] a pedagogiky. Z informační vědy přejímá způsob získávání, zpracování a uchovávání materiálů. Ty jsou poté určitým způsobem uspořádány a tříděny. Přebírá také metadatový popis materiálů a zkušenosti s tvorbou [[digitální knihovna|digitálních knihoven]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 2:'' '''Vztahy mezi oblastmi informačního kurátorství''' ([http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi Jakub Fryš, © 2014]) V modelu DCC Lifecycle&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; se některé operace digitálního kurátorství prolínají s kurátorstvím dat. K problematice vztahů mezi jednotlivými oblastmi kurátorství neexistuje jednotný přístup. Následující model znázorňuje jeden z možných pohledů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální kurátor==&lt;br /&gt;
'''Digitální kurátor''' '''''(digital curator)''''' je činorodý aktér, který ovlivňuje podobu digitálních objektů v průběhu celého jejich životního cyklu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Činnost digitálního kurátora zahrnuje výčet různých rolí a aktivit, včetně daných kompetencí potřebných k jejich provádění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Kompetence digitálního kurátora a náplň jeho práce popisuje [http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf Kompetenční model digitálního kurátorství]&amp;lt;ref&amp;gt;Kompetenční model digitálního kurátorství 1.0. Michal Konečný [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo '''kurátor''' pochází z latinského slova ''curator'', tedy opatrovník či správce. Je to člověk, který vytváří kolekce určitých objektů a z fragmentů vytváří celek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot; /&amp;gt; V tradičním kurátorství jsou kladeny požadavky na kurátora zejména v oblasti odborných kompetencí souvisejících s organizací, systematizací a [[katalogizace|katalogizací]] spravované sbírky a základní odbornost v oblasti, k níž se sbírka vztahuje. Podobně je tomu také u kurátorů digitálního obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standardy, nástroje a metodiky==&lt;br /&gt;
Digitální kurátorství a spolu s ním i dlouhodobá ochrana digitálních informací jsou spojeny s řadou&lt;br /&gt;
standardů, jejichž znalost je pro výkon těchto činností nezbytná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt; Mezi standardy, které by kurátoři měli znát, patří například [[metadatové standardy]] PREMIS, METS a MODS. Z nástrojů jsou to pak Data Seal of Approval, DRAMBORA, TRAC a PLATO.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAIS===&lt;br /&gt;
'''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information System)''' je jeden z nejdůležitějších standardů, s nimiž se mohou digitální kurátoři setkat. Je to konceptuální a informační model, který dává ucelenou představu o povaze jejich práce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  Představuje společný terminologický a konceptuální rámec pro oblast [[digitální knihovna|digitálních knihoven]]. „Referenční model pro OAIS je definován standardem ISO 14721:2012, který se problematiky digitálního kurátorství dotýká především v tématech souvisejících s dlouhodobým uchováváním obsahu.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DRAMBORA toolkit===&lt;br /&gt;
'''DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assesment)''' je nástroj, který byl vyvinut DCC ''(Digital Curation Centre)'' a DPE ''(DigitalPreservationEurope)'' na základě praktického výzkumu. Jedná se o nástroj, který je určený pro sebehodnocení. Umožňuje instituci zjistit, v jakém stavu jsou její [[digitální repozitář|digitální repozitáře]] a procesy související s digitálním kurátorstvím. Je využíván k hodnocení napříč širokou škálou organizací jako jsou národní knihovny, vědecká datová centra a archivní instituce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===PLATTER===&lt;br /&gt;
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu [[digitální repozitář|digitálního repozitáře]]. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Trendy==&lt;br /&gt;
===Channelisation===&lt;br /&gt;
Termínem &amp;quot;[[channelisation]]&amp;quot; je označováno kurátorství digitálních zdrojů do souvislého toku obsahu, které ovlivňují výsledný prožitek. Uživateli je poskytnut digitální „kanál“, který je věnovaný konkrétnímu tématu či oblasti, aniž by si digitální obsah vyhledával a nacházel sám. Tento způsob digitálního kurátorství je nejčastěji používán u digitálních objektů souvisejících s populární kulturou nebo komercí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitou řízené digitální kurátorství===&lt;br /&gt;
Digitální obsah je často tvořen v rámci komunit, které obsah tvoří společně. Taková komunita uživatelů využívá ve svůj prospěch výhody síťové spolupráce. Nejznámějším příkladem komunitně spravovaného digitálního obsahu je online encyklopedie Wikipedia. Ke komunitní správě ovšem dochází i v podnikové oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
* EDITED BY HELEN R. TIBBO .. [ET AL.]. 2009. Digital curation practice, promise &amp;amp; prospects: proceedings of DigCCurr 2009, April 1-3, 2009, Chapel Hill, NC, USA. Chapel Hill, NC: School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill. ISBN 9780578022154.&lt;br /&gt;
* HARVEY, D. R. c2010. Digital curation: a how-to-do-it manual. New York: Neal-Schuman. How-to-do-it manuals. ISBN 9781555706944.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
digitální kurátorství, digitální informační kurátorství, digital curation, digitální kurátor, digitální knihovny, informační společnost, kurátorství, digitalizace, OAIS, DCC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44653</id>
		<title>Digitální kurátorství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44653"/>
		<updated>2017-02-13T15:37:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální kurátorství''' '''''(digital curation)''''' je soubor činností, které vedou k uchovávání [[data|dat]] a jiných digitálních materiálů a jejich zpřístupnění současným uživatelům i budoucím generacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot;&amp;gt;BEAGRIE, Neil. 2006. Digital Curation for Science, Digital Libraries, and Individuals. International Journal of Digital Curation. Edinburgh: Digital Curation Centre, 1(1): 3-16. DOI: 10.2218/ijdc.v1i1.2. ISSN 1746-8256. Dostupné také z: http://ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/6&amp;lt;/ref&amp;gt; V širším pojetí představuje „všechny aktivity zapojené do správy dat od plánu jejich tvorby přes návody na [[digitalizace|digitalizaci]] a dokumentaci až po zajištění jejich dostupnosti a připravenosti pro budoucí využití“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot;&amp;gt;ABBOT, Daisy. What is Digital Curation?: DCC Briefing Papers: Introduction to Curation. [online]. 2008 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/resources/briefing-papers/introduction-curation/what-digital-curation &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Návrh kompetenčního modelu a kurikula digitálního kurátorství [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. Dostupné z: http://theses.cz/id/p0q0g3/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem zahrnuje kromě souborů [[data|dat]] také digitalizované fondy v paměťových institucích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot;&amp;gt;FRYŠ, Jakub. Co je informační kurátorství? Inflow: information journal [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé definice popisují digitální kurátorství také jako „udržování a přidávání hodnoty důvěryhodnému jádru digitálních [[informace|informací]] pro současné a budoucí použití“&amp;lt;ref&amp;gt;GIARETTA, David. 2008. DCC Approach to Digital Curation. DCC Development [online]. 2008-07-14 [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://twiki.dcc.rl.ac.uk/bin/view/OLD/DCCApproachToCuration &amp;lt;/ref&amp;gt;, nebo jako „správu, ochranu a zhodnocení digitálních výzkumných dat během jejich životního cyklu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot;&amp;gt;What is digital curation? 2015. DCC: Because good research needs good data [online]. Edinbourgh: Digital Curation Centre [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation. Překlad Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství a jeho kompetence. Knihovna plus [online]. 2016-09-01 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2016/informace-a-konference/digitalni-kuratorstvi-a-jeho-kompetence.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historické souvislosti===&lt;br /&gt;
Pojem digitální kurátorství byl poprvé použit v roce 2001 v názvu semináře „Digital Curation: digital archives, libraries and e-science seminar“ o dlouhodobém uchování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Termín navazuje na pojem kurátorství. To představuje nejen ochranu a údržbu sbírek nebo [[databáze|databází]], ale také určitou přidanou hodnotu a znalosti. Důvodem k prosazování nového pojmu byla snaha aplikovat klasické kurátorské postupy používané v [[muzea|muzeích]] a [[archiv|archivech]] do digitálního prostředí a zároveň je přizpůsobit digitálním [[artefakt|artefaktům]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vymezení pojmu===&lt;br /&gt;
V literatuře je termín digitální kurátorství často zmiňován spolu s pojmem '''[[digitální uchovávání]]''' ''(digital preservation)'' a je s ním často nesprávně zaměňován. Uchovávání je pouze jedna z mnoha složek kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství [online]. Brno: MU, 2013-12-06 [cit. 2017-02-04]. Seminární práce. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU. Dostupné z: https://dspace.muni.cz/bitstream/ics_muni_cz/997/1/Michal%20Kone%c4%8dn%c3%bd%20-%20Digit%c3%a1ln%c3%ad%20kur%c3%a1torstv%c3%ad.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Termín je také třeba odlišit od pojmu '''[[informační kurátorství]]''' ''(information curation)''. V digitálním kurátorství se pracuje pouze s digitálními objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivým nástrojům. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/digitalni-informacni-kuratorstvi-v-pedagogickem-kontextu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální kurátorství klade důraz na zachování budoucí použitelnosti digitálních objektů v širším kontextu jejich existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anatomie digitálního kurátorství==&lt;br /&gt;
===DCC Lifecycle Model (Model životního cyklu digitálního kurátorství)===&lt;br /&gt;
'''Digital Curation Center (DCC)''' je přední světová organizace, zabývající se digitálním kurátorstvím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; DCC vytvořilo model životního cyklu, který slouží jako ilustrační vysokoúrovňový pohled na jednotlivé složky potřebné pro úspěšně vykonaní digitální kurátorství a [[uchování dat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  DCC také popisuje tři základní pilíře digitálního kurátorství. Jedná se o tři vzájemně navazující činnosti - ochrana a [[digitalizace dat]], zpřístupňování obsahu a přidávání kurátorských kvalit. První dvě oblasti představují běžný rámec [[knihovnictví]], třetí představuje jistou přidanou hodnotu k jednotlivým datům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální datové kurátorství: mikro a makro pohled. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2016, roč. 2016, č. 1, s. 24-26. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/24_digitalni%20datove.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:dcc.png|400px|vlevo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''preservation''' – „zachování v čitelné a nezměněné podobě, zahrnuje technologickou kompatibilitu a interoperabilitu při migraci či emulaci“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o zachování dat v určité nezměněné podobě, jejich konzervování a uchovávání. Zahrnuje jak [[digitalizační procesy]], tak například správu a uchovávání zdrojových dat pro výzkumy, záznamů z měření apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''maintanence''' – „přístupnost obsahu, funkčnost zařízení, upgrade technologie“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Označuje přístupnost obsahu. Souvisí s existencí grafického [[informační systém|informačního systému]], jehož prostřednictvím se lze k digitalizovaným projektům dostat. Dále představuje péči o [[datové formáty]], včetně zajištění dostupnosti uchovávaných dat koncovým uživatelům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''value addition''' – „činnosti kurátora v celém procesu, vytvářející přidanou hodnotu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kurátor přidává datům vždy další specifickou hodnotu. Obvykle se jedná především o „vytvoření [[metadata|metadatového popisu]], umístění dat do určité struktury, promýšlení vyhledávání a modelu nakládání s daty, případně o roli služby, kterou správce kolekcí nabízí koncovým uživatelům v oblasti technické podpory apod.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 1:'' '''DCC Lifecycle Model''' - Grafické znázornění životního cyklu digitálního kurátorství ([http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation Digital Curation Centre, © 2015]) Tento model znázorňuje pomocí vrstev různé typy činností, které hrají roli při dlouhodobém uchovávání digitálních objektů. V jeho jádru jsou ty, které zajišťují ochranu na bitové úrovni a na obalu jsou ty, které pokrývají koncepční kurátorskou práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální informační kurátorství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:frys.png|400px|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální informační kurátorství''' lze definovat jako „systematickou činnost vedoucí k uspořádání jednotlivých informačních artefaktů do sbírky, která je uživateli zpřístupněna v ucelené a smysluplné podobě.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015. 15 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/cerny-michal.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Je kombinací pojmů informační kurátorství a digitální kurátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální informační kurátorství je činnost nacházející se na pomezí [[informační věda|informační vědy]] a pedagogiky. Z informační vědy přejímá způsob získávání, zpracování a uchovávání materiálů. Ty jsou poté určitým způsobem uspořádány a tříděny. Přebírá také metadatový popis materiálů a zkušenosti s tvorbou [[digitální knihovna|digitálních knihoven]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 2:'' '''Vztahy mezi oblastmi informačního kurátorství''' ([http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi Jakub Fryš, © 2014]) V modelu DCC Lifecycle&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; se některé operace digitálního kurátorství prolínají s kurátorstvím dat. K problematice vztahů mezi jednotlivými oblastmi kurátorství neexistuje jednotný přístup. Následující model znázorňuje jeden z možných pohledů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální kurátor==&lt;br /&gt;
'''Digitální kurátor''' '''''(digital curator)''''' je činorodý aktér, který ovlivňuje podobu digitálních objektů v průběhu celého jejich životního cyklu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Činnost digitálního kurátora zahrnuje výčet různých rolí a aktivit, včetně daných kompetencí potřebných k jejich provádění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Kompetence digitálního kurátora a náplň jeho práce popisuje [http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf Kompetenční model digitálního kurátorství]&amp;lt;ref&amp;gt;Kompetenční model digitálního kurátorství 1.0. Michal Konečný [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo '''kurátor''' pochází z latinského slova ''curator'', tedy opatrovník či správce. Je to člověk, který vytváří kolekce určitých objektů a z fragmentů vytváří celek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot; /&amp;gt; V tradičním kurátorství jsou kladeny požadavky na kurátora zejména v oblasti odborných kompetencí souvisejících s organizací, systematizací a [[katalogizace|katalogizací]] spravované sbírky a základní odbornost v oblasti, k níž se sbírka vztahuje. Podobně je tomu také u kurátorů digitálního obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standardy, nástroje a metodiky==&lt;br /&gt;
Digitální kurátorství a spolu s ním i dlouhodobá ochrana digitálních informací jsou spojeny s řadou&lt;br /&gt;
standardů, jejichž znalost je pro výkon těchto činností nezbytná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt; Mezi standardy, které by kurátoři měli znát, patří například [[metadatové standardy]] PREMIS, METS a MODS. Z nástrojů jsou to pak Data Seal of Approval, DRAMBORA, TRAC a PLATO.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAIS===&lt;br /&gt;
'''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information System)''' je jeden z nejdůležitějších standardů, s nimiž se mohou digitální kurátoři setkat. Je to konceptuální a informační model, který dává ucelenou představu o povaze jejich práce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  Představuje společný terminologický a konceptuální rámec pro oblast [[digitální knihovna|digitálních knihoven]]. „Referenční model pro OAIS je definován standardem ISO 14721:2012, který se problematiky digitálního kurátorství dotýká především v tématech souvisejících s dlouhodobým uchováváním obsahu.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DRAMBORA toolkit===&lt;br /&gt;
'''DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assesment)''' je nástroj, který byl vyvinut DCC ''(Digital Curation Centre)'' a DPE ''(DigitalPreservationEurope)'' na základě praktického výzkumu. Jedná se o nástroj, který je určený pro sebehodnocení. Umožňuje instituci zjistit, v jakém stavu jsou její [[digitální repozitář|digitální repozitáře]] a procesy související s digitálním kurátorstvím. Je využíván k hodnocení napříč širokou škálou organizací jako jsou národní knihovny, vědecká datová centra a archivní instituce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===PLATTER===&lt;br /&gt;
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu [[digitální repozitář|digitálního repozitáře]]. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Trendy==&lt;br /&gt;
===Channelisation===&lt;br /&gt;
Termínem &amp;quot;[[channelisation]]&amp;quot; je označováno kurátorství digitálních zdrojů do souvislého toku obsahu, které ovlivňují výsledný prožitek. Uživateli je poskytnut digitální „kanál“, který je věnovaný konkrétnímu tématu či oblasti, aniž by si digitální obsah vyhledával a nacházel sám. Tento způsob digitálního kurátorství je nejčastěji používán u digitálních objektů souvisejících s populární kulturou nebo komercí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitou řízené digitální kurátorství===&lt;br /&gt;
Digitální obsah je často tvořen v rámci komunit, které obsah tvoří společně. Taková komunita uživatelů využívá ve svůj prospěch výhody síťové spolupráce. Nejznámějším příkladem komunitně spravovaného digitálního obsahu je online encyklopedie Wikipedia. Ke komunitní správě ovšem dochází i v podnikové oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
* EDITED BY HELEN R. TIBBO .. [ET AL.]. 2009. Digital curation practice, promise &amp;amp; prospects: proceedings of DigCCurr 2009, April 1-3, 2009, Chapel Hill, NC, USA. Chapel Hill, NC: School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill. ISBN 9780578022154.&lt;br /&gt;
* HARVEY, D. R. c2010. Digital curation: a how-to-do-it manual. New York: Neal-Schuman. How-to-do-it manuals. ISBN 9781555706944.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
digitální kurátorství, digitální informační kurátorství, digital curation, digitální kurátor, digitální knihovny, informační společnost, kurátorství, digitalizace, OAIS, DCC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44652</id>
		<title>Digitální kurátorství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44652"/>
		<updated>2017-02-13T15:37:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální kurátorství''' '''''(digital curation)''''' je soubor činností, které vedou k uchovávání [[data|dat]] a jiných digitálních materiálů a jejich zpřístupnění současným uživatelům i budoucím generacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot;&amp;gt;BEAGRIE, Neil. 2006. Digital Curation for Science, Digital Libraries, and Individuals. International Journal of Digital Curation. Edinburgh: Digital Curation Centre, 1(1): 3-16. DOI: 10.2218/ijdc.v1i1.2. ISSN 1746-8256. Dostupné také z: http://ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/6&amp;lt;/ref&amp;gt; V širším pojetí představuje „všechny aktivity zapojené do správy dat od plánu jejich tvorby přes návody na [[digitalizace|digitalizaci]] a dokumentaci až po zajištění jejich dostupnosti a připravenosti pro budoucí využití“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot;&amp;gt;ABBOT, Daisy. What is Digital Curation?: DCC Briefing Papers: Introduction to Curation. [online]. 2008 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/resources/briefing-papers/introduction-curation/what-digital-curation &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Návrh kompetenčního modelu a kurikula digitálního kurátorství [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. Dostupné z: http://theses.cz/id/p0q0g3/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem zahrnuje kromě souborů [[data|dat]] také digitalizované fondy v paměťových institucích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot;&amp;gt;FRYŠ, Jakub. Co je informační kurátorství? Inflow: information journal [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Některé definice popisují digitální kurátorství také jako „udržování a přidávání hodnoty důvěryhodnému jádru digitálních [[informace|informací]] pro současné a budoucí použití“&amp;lt;ref&amp;gt;GIARETTA, David. 2008. DCC Approach to Digital Curation. DCC Development [online]. 2008-07-14 [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://twiki.dcc.rl.ac.uk/bin/view/OLD/DCCApproachToCuration &amp;lt;/ref&amp;gt;, nebo jako „správu, ochranu a zhodnocení digitálních výzkumných dat během jejich životního cyklu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot;&amp;gt;What is digital curation? 2015. DCC: Because good research needs good data [online]. Edinbourgh: Digital Curation Centre [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation. Překlad Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství a jeho kompetence. Knihovna plus [online]. 2016-09-01 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2016/informace-a-konference/digitalni-kuratorstvi-a-jeho-kompetence.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historické souvislosti===&lt;br /&gt;
Pojem digitální kurátorství byl poprvé použit v roce 2001 v názvu semináře „Digital Curation: digital archives, libraries and e-science seminar“ o dlouhodobém uchování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Termín navazuje na pojem kurátorství. To představuje nejen ochranu a údržbu sbírek nebo [[databáze|databází]], ale také určitou přidanou hodnotu a znalosti. Důvodem k prosazování nového pojmu byla snaha aplikovat klasické kurátorské postupy používané v [[muzea|muzeích]] a [[archiv|archivech]] do digitálního prostředí a zároveň je přizpůsobit digitálním [[artefakt|artefaktům]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vymezení pojmu===&lt;br /&gt;
V literatuře je termín digitální kurátorství často zmiňován spolu s pojmem '''[[digitální uchovávání]]''' ''(digital preservation)'' a je s ním často nesprávně zaměňován. Uchovávání je pouze jedna z mnoha složek kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství [online]. Brno: MU, 2013-12-06 [cit. 2017-02-04]. Seminární práce. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU. Dostupné z: https://dspace.muni.cz/bitstream/ics_muni_cz/997/1/Michal%20Kone%c4%8dn%c3%bd%20-%20Digit%c3%a1ln%c3%ad%20kur%c3%a1torstv%c3%ad.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Termín je také třeba odlišit od pojmu '''[[informační kurátorství]]''' ''(information curation)''. V digitálním kurátorství se pracuje pouze s digitálními objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivým nástrojům. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/digitalni-informacni-kuratorstvi-v-pedagogickem-kontextu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální kurátorství klade důraz na zachování budoucí použitelnosti digitálních objektů v širším kontextu jejich existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anatomie digitálního kurátorství==&lt;br /&gt;
===DCC Lifecycle Model (Model životního cyklu digitálního kurátorství)===&lt;br /&gt;
'''Digital Curation Center (DCC)''' je přední světová organizace, zabývající se digitálním kurátorstvím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; DCC vytvořilo model životního cyklu, který slouží jako ilustrační vysokoúrovňový pohled na jednotlivé složky potřebné pro úspěšně vykonaní digitální kurátorství a [[uchování dat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  DCC také popisuje tři základní pilíře digitálního kurátorství. Jedná se o tři vzájemně navazující činnosti - ochrana a [[digitalizace dat]], zpřístupňování obsahu a přidávání kurátorských kvalit. První dvě oblasti představují běžný rámec [[knihovnictví]], třetí představuje jistou přidanou hodnotu k jednotlivým datům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální datové kurátorství: mikro a makro pohled. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2016, roč. 2016, č. 1, s. 24-26. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/24_digitalni%20datove.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:dcc.png|400px|vlevo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''preservation''' – „zachování v čitelné a nezměněné podobě, zahrnuje technologickou kompatibilitu a interoperabilitu při migraci či emulaci“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o zachování dat v určité nezměněné podobě, jejich konzervování a uchovávání. Zahrnuje jak [[digitalizační procesy]], tak například správu a uchovávání zdrojových dat pro výzkumy, záznamů z měření apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''maintanence''' – „přístupnost obsahu, funkčnost zařízení, upgrade technologie“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Označuje přístupnost obsahu. Souvisí s existencí grafického [[informační systém|informačního systému]], jehož prostřednictvím se lze k digitalizovaným projektům dostat. Dále představuje péči o [[datové formáty]], včetně zajištění dostupnosti uchovávaných dat koncovým uživatelům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''value addition''' – „činnosti kurátora v celém procesu, vytvářející přidanou hodnotu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kurátor přidává datům vždy další specifickou hodnotu. Obvykle se jedná především o „vytvoření [[metadata|metadatového popisu]], umístění dat do určité struktury, promýšlení vyhledávání a modelu nakládání s daty, případně o roli služby, kterou správce kolekcí nabízí koncovým uživatelům v oblasti technické podpory apod.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 1:'' '''DCC Lifecycle Model''' - Grafické znázornění životního cyklu digitálního kurátorství ([http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation Digital Curation Centre, © 2015]) Tento model znázorňuje pomocí vrstev různé typy činností, které hrají roli při dlouhodobém uchovávání digitálních objektů. V jeho jádru jsou ty, které zajišťují ochranu na bitové úrovni a na obalu jsou ty, které pokrývají koncepční kurátorskou práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální informační kurátorství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:frys.png|400px|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální informační kurátorství''' lze definovat jako „systematickou činnost vedoucí k uspořádání jednotlivých informačních artefaktů do sbírky, která je uživateli zpřístupněna v ucelené a smysluplné podobě.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015. 15 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/cerny-michal.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Je kombinací pojmů informační kurátorství a digitální kurátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální informační kurátorství je činnost nacházející se na pomezí [[informační věda|informační vědy]] a pedagogiky. Z informační vědy přejímá způsob získávání, zpracování a uchovávání materiálů. Ty jsou poté určitým způsobem uspořádány a tříděny. Přebírá také metadatový popis materiálů a zkušenosti s tvorbou [[digitální knihovna|digitálních knihoven]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 2:'' '''Vztahy mezi oblastmi informačního kurátorství''' ([http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi Jakub Fryš, © 2014]) V modelu DCC Lifecycle&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; se některé operace digitálního kurátorství prolínají s kurátorstvím dat. K problematice vztahů mezi jednotlivými oblastmi kurátorství neexistuje jednotný přístup. Následující model znázorňuje jeden z možných pohledů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální kurátor==&lt;br /&gt;
'''Digitální kurátor''' '''''(digital curator)''''' je činorodý aktér, který ovlivňuje podobu digitálních objektů v průběhu celého jejich životního cyklu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Činnost digitálního kurátora zahrnuje výčet různých rolí a aktivit, včetně daných kompetencí potřebných k jejich provádění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Kompetence digitálního kurátora a náplň jeho práce popisuje [http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf Kompetenční model digitálního kurátorství]&amp;lt;ref&amp;gt;Kompetenční model digitálního kurátorství 1.0. Michal Konečný [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo '''kurátor''' pochází z latinského slova ''curator'', tedy opatrovník či správce. Je to člověk, který vytváří kolekce určitých objektů a z fragmentů vytváří celek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot; /&amp;gt; V tradičním kurátorství jsou kladeny požadavky na kurátora zejména v oblasti odborných kompetencí souvisejících s organizací, systematizací a [[katalogizace|katalogizací]] spravované sbírky a základní odbornost v oblasti, k níž se sbírka vztahuje. Podobně je tomu také u kurátorů digitálního obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standardy, nástroje a metodiky==&lt;br /&gt;
Digitální kurátorství a spolu s ním i dlouhodobá ochrana digitálních informací jsou spojeny s řadou&lt;br /&gt;
standardů, jejichž znalost je pro výkon těchto činností nezbytná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt; Mezi standardy, které by kurátoři měli znát, patří například [[metadatové standardy]] PREMIS, METS a MODS. Z nástrojů jsou to pak Data Seal of Approval, DRAMBORA, TRAC a PLATO.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAIS===&lt;br /&gt;
'''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information System)''' je jeden z nejdůležitějších standardů, s nimiž se mohou digitální kurátoři setkat. Je to konceptuální a informační model, který dává ucelenou představu o povaze jejich práce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  Představuje společný terminologický a konceptuální rámec pro oblast [[digitální knihovna|digitálních knihoven]]. „Referenční model pro OAIS je definován standardem ISO 14721:2012, který se problematiky digitálního kurátorství dotýká především v tématech souvisejících s dlouhodobým uchováváním obsahu.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DRAMBORA toolkit===&lt;br /&gt;
'''DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assesment)''' je nástroj, který byl vyvinut DCC ''(Digital Curation Centre)'' a DPE ''(DigitalPreservationEurope)'' na základě praktického výzkumu. Jedná se o nástroj, který je určený pro sebehodnocení. Umožňuje instituci zjistit, v jakém stavu jsou její [[digitální repozitář|digitální repozitáře]] a procesy související s digitálním kurátorstvím. Je využíván k hodnocení napříč širokou škálou organizací jako jsou národní knihovny, vědecká datová centra a archivní instituce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===PLATTER===&lt;br /&gt;
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu [[digitální repozitář|digitálního repozitáře]]. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Trendy==&lt;br /&gt;
===Channelisation===&lt;br /&gt;
Termínem &amp;quot;[[channelisation]]&amp;quot; je označováno kurátorství digitálních zdrojů do souvislého toku obsahu, které ovlivňují výsledný prožitek. Uživateli je poskytnut digitální „kanál“, který je věnovaný konkrétnímu tématu či oblasti, aniž by si digitální obsah vyhledával a nacházel sám. Tento způsob digitálního kurátorství je nejčastěji používán u digitálních objektů souvisejících s populární kulturou nebo komercí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitou řízené digitální kurátorství===&lt;br /&gt;
Digitální obsah je často tvořen v rámci komunit, které obsah tvoří společně. Taková komunita uživatelů využívá ve svůj prospěch výhody síťové spolupráce. Nejznámějším příkladem komunitně spravovaného digitálního obsahu je online encyklopedie Wikipedia. Ke komunitní správě ovšem dochází i v podnikové oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
* EDITED BY HELEN R. TIBBO .. [ET AL.]. 2009. Digital curation practice, promise &amp;amp; prospects: proceedings of DigCCurr 2009, April 1-3, 2009, Chapel Hill, NC, USA. Chapel Hill, NC: School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill. ISBN 9780578022154.&lt;br /&gt;
* HARVEY, D. R. c2010. Digital curation: a how-to-do-it manual. New York: Neal-Schuman. How-to-do-it manuals. ISBN 9781555706944.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
digitální kurátorství, digitální informační kurátorství, digital curation, digitální kurátor, digitální knihovny, informační společnost, kurátorství, digitalizace, OAIS, DCC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44650</id>
		<title>Digitální kurátorství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44650"/>
		<updated>2017-02-13T15:36:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální kurátorství''' '''''(digital curation)''''' je soubor činností, které vedou k uchovávání [[data|dat]] a jiných digitálních materiálů a jejich zpřístupnění současným uživatelům i budoucím generacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot;&amp;gt;BEAGRIE, Neil. 2006. Digital Curation for Science, Digital Libraries, and Individuals. International Journal of Digital Curation. Edinburgh: Digital Curation Centre, 1(1): 3-16. DOI: 10.2218/ijdc.v1i1.2. ISSN 1746-8256. Dostupné také z: http://ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/6&amp;lt;/ref&amp;gt; V širším pojetí představuje „všechny aktivity zapojené do správy dat od plánu jejich tvorby přes návody na [[digitalizace|digitalizaci]] a dokumentaci až po zajištění jejich dostupnosti a připravenosti pro budoucí využití“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot;&amp;gt;ABBOT, Daisy. What is Digital Curation?: DCC Briefing Papers: Introduction to Curation. [online]. 2008 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/resources/briefing-papers/introduction-curation/what-digital-curation &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Návrh kompetenčního modelu a kurikula digitálního kurátorství [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. Dostupné z: http://theses.cz/id/p0q0g3/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem zahrnuje kromě souborů [[data|dat]] také digitalizované fondy v paměťových institucích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot;&amp;gt;FRYŠ, Jakub. Co je informační kurátorství? Inflow: information journal [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé definice popisují digitální kurátorství také jako „udržování a přidávání hodnoty důvěryhodnému jádru digitálních [[informace|informací]] pro současné a budoucí použití“&amp;lt;ref&amp;gt;GIARETTA, David. 2008. DCC Approach to Digital Curation. DCC Development [online]. 2008-07-14 [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://twiki.dcc.rl.ac.uk/bin/view/OLD/DCCApproachToCuration &amp;lt;/ref&amp;gt;, nebo jako „správu, ochranu a zhodnocení digitálních výzkumných dat během jejich životního cyklu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot;&amp;gt;What is digital curation? 2015. DCC: Because good research needs good data [online]. Edinbourgh: Digital Curation Centre [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation. Překlad Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství a jeho kompetence. Knihovna plus [online]. 2016-09-01 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2016/informace-a-konference/digitalni-kuratorstvi-a-jeho-kompetence.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historické souvislosti===&lt;br /&gt;
Pojem digitální kurátorství byl poprvé použit v roce 2001 v názvu semináře „Digital Curation: digital archives, libraries and e-science seminar“ o dlouhodobém uchování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Termín navazuje na pojem kurátorství. To představuje nejen ochranu a údržbu sbírek nebo [[databáze|databází]], ale také určitou přidanou hodnotu a znalosti. Důvodem k prosazování nového pojmu byla snaha aplikovat klasické kurátorské postupy používané v [[muzea|muzeích]] a [[archiv|archivech]] do digitálního prostředí a zároveň je přizpůsobit digitálním [[artefakt|artefaktům]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vymezení pojmu===&lt;br /&gt;
V literatuře je termín digitální kurátorství často zmiňován spolu s pojmem '''[[digitální uchovávání]]''' ''(digital preservation)'' a je s ním často nesprávně zaměňován. Uchovávání je pouze jedna z mnoha složek kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství [online]. Brno: MU, 2013-12-06 [cit. 2017-02-04]. Seminární práce. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU. Dostupné z: https://dspace.muni.cz/bitstream/ics_muni_cz/997/1/Michal%20Kone%c4%8dn%c3%bd%20-%20Digit%c3%a1ln%c3%ad%20kur%c3%a1torstv%c3%ad.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Termín je také třeba odlišit od pojmu '''[[informační kurátorství]]''' ''(information curation)''. V digitálním kurátorství se pracuje pouze s digitálními objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivým nástrojům. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/digitalni-informacni-kuratorstvi-v-pedagogickem-kontextu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální kurátorství klade důraz na zachování budoucí použitelnosti digitálních objektů v širším kontextu jejich existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anatomie digitálního kurátorství==&lt;br /&gt;
===DCC Lifecycle Model (Model životního cyklu digitálního kurátorství)===&lt;br /&gt;
'''Digital Curation Center (DCC)''' je přední světová organizace, zabývající se digitálním kurátorstvím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; DCC vytvořilo model životního cyklu, který slouží jako ilustrační vysokoúrovňový pohled na jednotlivé složky potřebné pro úspěšně vykonaní digitální kurátorství a [[uchování dat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  DCC také popisuje tři základní pilíře digitálního kurátorství. Jedná se o tři vzájemně navazující činnosti - ochrana a [[digitalizace dat]], zpřístupňování obsahu a přidávání kurátorských kvalit. První dvě oblasti představují běžný rámec [[knihovnictví]], třetí představuje jistou přidanou hodnotu k jednotlivým datům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální datové kurátorství: mikro a makro pohled. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2016, roč. 2016, č. 1, s. 24-26. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/24_digitalni%20datove.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:dcc.png|400px|vlevo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''preservation''' – „zachování v čitelné a nezměněné podobě, zahrnuje technologickou kompatibilitu a interoperabilitu při migraci či emulaci“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o zachování dat v určité nezměněné podobě, jejich konzervování a uchovávání. Zahrnuje jak [[digitalizační procesy]], tak například správu a uchovávání zdrojových dat pro výzkumy, záznamů z měření apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''maintanence''' – „přístupnost obsahu, funkčnost zařízení, upgrade technologie“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Označuje přístupnost obsahu. Souvisí s existencí grafického [[informační systém|informačního systému]], jehož prostřednictvím se lze k digitalizovaným projektům dostat. Dále představuje péči o [[datové formáty]], včetně zajištění dostupnosti uchovávaných dat koncovým uživatelům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''value addition''' – „činnosti kurátora v celém procesu, vytvářející přidanou hodnotu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kurátor přidává datům vždy další specifickou hodnotu. Obvykle se jedná především o „vytvoření [[metadata|metadatového popisu]], umístění dat do určité struktury, promýšlení vyhledávání a modelu nakládání s daty, případně o roli služby, kterou správce kolekcí nabízí koncovým uživatelům v oblasti technické podpory apod.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 1:'' '''DCC Lifecycle Model''' - Grafické znázornění životního cyklu digitálního kurátorství ([http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation Digital Curation Centre, © 2015]) Tento model znázorňuje pomocí vrstev různé typy činností, které hrají roli při dlouhodobém uchovávání digitálních objektů. V jeho jádru jsou ty, které zajišťují ochranu na bitové úrovni a na obalu jsou ty, které pokrývají koncepční kurátorskou práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální informační kurátorství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:frys.png|400px|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální informační kurátorství''' lze definovat jako „systematickou činnost vedoucí k uspořádání jednotlivých informačních artefaktů do sbírky, která je uživateli zpřístupněna v ucelené a smysluplné podobě.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015. 15 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/cerny-michal.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Je kombinací pojmů informační kurátorství a digitální kurátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální informační kurátorství je činnost nacházející se na pomezí [[informační věda|informační vědy]] a pedagogiky. Z informační vědy přejímá způsob získávání, zpracování a uchovávání materiálů. Ty jsou poté určitým způsobem uspořádány a tříděny. Přebírá také metadatový popis materiálů a zkušenosti s tvorbou [[digitální knihovna|digitálních knihoven]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 2:'' '''Vztahy mezi oblastmi informačního kurátorství''' ([http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi Jakub Fryš, © 2014]) V modelu DCC Lifecycle&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; se některé operace digitálního kurátorství prolínají s kurátorstvím dat. K problematice vztahů mezi jednotlivými oblastmi kurátorství neexistuje jednotný přístup. Následující model znázorňuje jeden z možných pohledů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální kurátor==&lt;br /&gt;
'''Digitální kurátor''' '''''(digital curator)''''' je činorodý aktér, který ovlivňuje podobu digitálních objektů v průběhu celého jejich životního cyklu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Činnost digitálního kurátora zahrnuje výčet různých rolí a aktivit, včetně daných kompetencí potřebných k jejich provádění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Kompetence digitálního kurátora a náplň jeho práce popisuje [http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf Kompetenční model digitálního kurátorství]&amp;lt;ref&amp;gt;Kompetenční model digitálního kurátorství 1.0. Michal Konečný [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo '''kurátor''' pochází z latinského slova ''curator'', tedy opatrovník či správce. Je to člověk, který vytváří kolekce určitých objektů a z fragmentů vytváří celek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot; /&amp;gt; V tradičním kurátorství jsou kladeny požadavky na kurátora zejména v oblasti odborných kompetencí souvisejících s organizací, systematizací a [[katalogizace|katalogizací]] spravované sbírky a základní odbornost v oblasti, k níž se sbírka vztahuje. Podobně je tomu také u kurátorů digitálního obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standardy, nástroje a metodiky==&lt;br /&gt;
Digitální kurátorství a spolu s ním i dlouhodobá ochrana digitálních informací jsou spojeny s řadou&lt;br /&gt;
standardů, jejichž znalost je pro výkon těchto činností nezbytná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt; Mezi standardy, které by kurátoři měli znát, patří například [[metadatové standardy]] PREMIS, METS a MODS. Z nástrojů jsou to pak Data Seal of Approval, DRAMBORA, TRAC a PLATO.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAIS===&lt;br /&gt;
'''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information System)''' je jeden z nejdůležitějších standardů, s nimiž se mohou digitální kurátoři setkat. Je to konceptuální a informační model, který dává ucelenou představu o povaze jejich práce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  Představuje společný terminologický a konceptuální rámec pro oblast [[digitální knihovna|digitálních knihoven]]. „Referenční model pro OAIS je definován standardem ISO 14721:2012, který se problematiky digitálního kurátorství dotýká především v tématech souvisejících s dlouhodobým uchováváním obsahu.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DRAMBORA toolkit===&lt;br /&gt;
'''DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assesment)''' je nástroj, který byl vyvinut DCC ''(Digital Curation Centre)'' a DPE ''(DigitalPreservationEurope)'' na základě praktického výzkumu. Jedná se o nástroj, který je určený pro sebehodnocení. Umožňuje instituci zjistit, v jakém stavu jsou její [[digitální repozitář|digitální repozitáře]] a procesy související s digitálním kurátorstvím. Je využíván k hodnocení napříč širokou škálou organizací jako jsou národní knihovny, vědecká datová centra a archivní instituce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===PLATTER===&lt;br /&gt;
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu [[digitální repozitář|digitálního repozitáře]]. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Trendy==&lt;br /&gt;
===Channelisation===&lt;br /&gt;
Termínem &amp;quot;[[channelisation]]&amp;quot; je označováno kurátorství digitálních zdrojů do souvislého toku obsahu, které ovlivňují výsledný prožitek. Uživateli je poskytnut digitální „kanál“, který je věnovaný konkrétnímu tématu či oblasti, aniž by si digitální obsah vyhledával a nacházel sám. Tento způsob digitálního kurátorství je nejčastěji používán u digitálních objektů souvisejících s populární kulturou nebo komercí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitou řízené digitální kurátorství===&lt;br /&gt;
Digitální obsah je často tvořen v rámci komunit, které obsah tvoří společně. Taková komunita uživatelů využívá ve svůj prospěch výhody síťové spolupráce. Nejznámějším příkladem komunitně spravovaného digitálního obsahu je online encyklopedie Wikipedia. Ke komunitní správě ovšem dochází i v podnikové oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
* EDITED BY HELEN R. TIBBO .. [ET AL.]. 2009. Digital curation practice, promise &amp;amp; prospects: proceedings of DigCCurr 2009, April 1-3, 2009, Chapel Hill, NC, USA. Chapel Hill, NC: School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill. ISBN 9780578022154.&lt;br /&gt;
* HARVEY, D. R. c2010. Digital curation: a how-to-do-it manual. New York: Neal-Schuman. How-to-do-it manuals. ISBN 9781555706944.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
digitální kurátorství, digitální informační kurátorství, digital curation, digitální kurátor, digitální knihovny, informační společnost, kurátorství, digitalizace, OAIS, DCC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44648</id>
		<title>Digitální kurátorství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44648"/>
		<updated>2017-02-13T15:36:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální kurátorství''' '''''(digital curation)''''' je soubor činností, které vedou k uchovávání [[data|dat]] a jiných digitálních materiálů a jejich zpřístupnění současným uživatelům i budoucím generacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot;&amp;gt;BEAGRIE, Neil. 2006. Digital Curation for Science, Digital Libraries, and Individuals. International Journal of Digital Curation. Edinburgh: Digital Curation Centre, 1(1): 3-16. DOI: 10.2218/ijdc.v1i1.2. ISSN 1746-8256. Dostupné také z: http://ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/6&amp;lt;/ref&amp;gt; V širším pojetí představuje „všechny aktivity zapojené do správy dat od plánu jejich tvorby přes návody na [[digitalizace|digitalizaci]] a dokumentaci až po zajištění jejich dostupnosti a připravenosti pro budoucí využití“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot;&amp;gt;ABBOT, Daisy. What is Digital Curation?: DCC Briefing Papers: Introduction to Curation. [online]. 2008 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/resources/briefing-papers/introduction-curation/what-digital-curation &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Návrh kompetenčního modelu a kurikula digitálního kurátorství [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. Dostupné z: http://theses.cz/id/p0q0g3/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem zahrnuje kromě souborů [[data|dat]] také digitalizované fondy v paměťových institucích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot;&amp;gt;FRYŠ, Jakub. Co je informační kurátorství? Inflow: information journal [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé definice popisují digitální kurátorství také jako „udržování a přidávání hodnoty důvěryhodnému jádru digitálních [[informace|informací]] pro současné a budoucí použití“&amp;lt;ref&amp;gt;GIARETTA, David. 2008. DCC Approach to Digital Curation. DCC Development [online]. 2008-07-14 [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://twiki.dcc.rl.ac.uk/bin/view/OLD/DCCApproachToCuration &amp;lt;/ref&amp;gt;, nebo jako „správu, ochranu a zhodnocení digitálních výzkumných dat během jejich životního cyklu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot;&amp;gt;What is digital curation? 2015. DCC: Because good research needs good data [online]. Edinbourgh: Digital Curation Centre [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation. Překlad Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství a jeho kompetence. Knihovna plus [online]. 2016-09-01 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2016/informace-a-konference/digitalni-kuratorstvi-a-jeho-kompetence.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historické souvislosti===&lt;br /&gt;
Pojem digitální kurátorství byl poprvé použit v roce 2001 v názvu semináře „Digital Curation: digital archives, libraries and e-science seminar“ o dlouhodobém uchování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Termín navazuje na pojem kurátorství. To představuje nejen ochranu a údržbu sbírek nebo [[databáze|databází]], ale také určitou přidanou hodnotu a znalosti. Důvodem k prosazování nového pojmu byla snaha aplikovat klasické kurátorské postupy používané v [[muzea|muzeích]] a [[archiv|archivech]] do digitálního prostředí a zároveň je přizpůsobit digitálním [[artefakt|artefaktům]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vymezení pojmu===&lt;br /&gt;
V literatuře je termín digitální kurátorství často zmiňován spolu s pojmem '''[[digitální uchovávání]]''' ''(digital preservation)'' a je s ním často nesprávně zaměňován. Uchovávání je pouze jedna z mnoha složek kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství [online]. Brno: MU, 2013-12-06 [cit. 2017-02-04]. Seminární práce. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU. Dostupné z: https://dspace.muni.cz/bitstream/ics_muni_cz/997/1/Michal%20Kone%c4%8dn%c3%bd%20-%20Digit%c3%a1ln%c3%ad%20kur%c3%a1torstv%c3%ad.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Termín je také třeba odlišit od pojmu '''[[informační kurátorství]]''' ''(information curation)''. V digitálním kurátorství se pracuje pouze s digitálními objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivým nástrojům. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/digitalni-informacni-kuratorstvi-v-pedagogickem-kontextu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální kurátorství klade důraz na zachování budoucí použitelnosti digitálních objektů v širším kontextu jejich existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anatomie digitálního kurátorství==&lt;br /&gt;
===DCC Lifecycle Model (Model životního cyklu digitálního kurátorství)===&lt;br /&gt;
'''Digital Curation Center (DCC)''' je přední světová organizace, zabývající se digitálním kurátorstvím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; DCC vytvořilo model životního cyklu, který slouží jako ilustrační vysokoúrovňový pohled na jednotlivé složky potřebné pro úspěšně vykonaní digitální kurátorství a [[uchování dat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  DCC také popisuje tři základní pilíře digitálního kurátorství. Jedná se o tři vzájemně navazující činnosti - ochrana a [[digitalizace dat]], zpřístupňování obsahu a přidávání kurátorských kvalit. První dvě oblasti představují běžný rámec [[knihovnictví]], třetí představuje jistou přidanou hodnotu k jednotlivým datům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální datové kurátorství: mikro a makro pohled. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2016, roč. 2016, č. 1, s. 24-26. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/24_digitalni%20datove.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:dcc.png|400px|vlevo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''preservation''' – „zachování v čitelné a nezměněné podobě, zahrnuje technologickou kompatibilitu a interoperabilitu při migraci či emulaci“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o zachování dat v určité nezměněné podobě, jejich konzervování a uchovávání. Zahrnuje jak [[digitalizační procesy]], tak například správu a uchovávání zdrojových dat pro výzkumy, záznamů z měření apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''maintanence''' – „přístupnost obsahu, funkčnost zařízení, upgrade technologie“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Označuje přístupnost obsahu. Souvisí s existencí grafického [[informační systém|informačního systému]], jehož prostřednictvím se lze k digitalizovaným projektům dostat. Dále představuje péči o [[datové formáty]], včetně zajištění dostupnosti uchovávaných dat koncovým uživatelům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''value addition''' – „činnosti kurátora v celém procesu, vytvářející přidanou hodnotu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kurátor přidává datům vždy další specifickou hodnotu. Obvykle se jedná především o „vytvoření [[metadata|metadatového popisu]], umístění dat do určité struktury, promýšlení vyhledávání a modelu nakládání s daty, případně o roli služby, kterou správce kolekcí nabízí koncovým uživatelům v oblasti technické podpory apod.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 1:'' '''DCC Lifecycle Model''' - Grafické znázornění životního cyklu digitálního kurátorství ([http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation Digital Curation Centre, © 2015]) Tento model znázorňuje pomocí vrstev různé typy činností, které hrají roli při dlouhodobém uchovávání digitálních objektů. V jeho jádru jsou ty, které zajišťují ochranu na bitové úrovni a na obalu jsou ty, které pokrývají koncepční kurátorskou práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální informační kurátorství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:frys.png|400px|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální informační kurátorství''' lze definovat jako „systematickou činnost vedoucí k uspořádání jednotlivých informačních artefaktů do sbírky, která je uživateli zpřístupněna v ucelené a smysluplné podobě.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015. 15 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/cerny-michal.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Je kombinací pojmů informační kurátorství a digitální kurátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální informační kurátorství je činnost nacházející se na pomezí [[informační věda|informační vědy]] a pedagogiky. Z informační vědy přejímá způsob získávání, zpracování a uchovávání materiálů. Ty jsou poté určitým způsobem uspořádány a tříděny. Přebírá také metadatový popis materiálů a zkušenosti s tvorbou [[digitální knihovna|digitálních knihoven]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 2:'' '''Vztahy mezi oblastmi informačního kurátorství''' ([http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi Jakub Fryš, © 2014]) V modelu DCC Lifecycle&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; se některé operace digitálního kurátorství prolínají s kurátorstvím dat. K problematice vztahů mezi jednotlivými oblastmi kurátorství neexistuje jednotný přístup. Následující model znázorňuje jeden z možných pohledů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální kurátor==&lt;br /&gt;
'''Digitální kurátor''' '''''(digital curator)''''' je činorodý aktér, který ovlivňuje podobu digitálních objektů v průběhu celého jejich životního cyklu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Činnost digitálního kurátora zahrnuje výčet různých rolí a aktivit, včetně daných kompetencí potřebných k jejich provádění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Kompetence digitálního kurátora a náplň jeho práce popisuje [http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf Kompetenční model digitálního kurátorství]&amp;lt;ref&amp;gt;Kompetenční model digitálního kurátorství 1.0. Michal Konečný [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo '''kurátor''' pochází z latinského slova ''curator'', tedy opatrovník či správce. Je to člověk, který vytváří kolekce určitých objektů a z fragmentů vytváří celek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot; /&amp;gt; V tradičním kurátorství jsou kladeny požadavky na kurátora zejména v oblasti odborných kompetencí souvisejících s organizací, systematizací a [[katalogizace|katalogizací]] spravované sbírky a základní odbornost v oblasti, k níž se sbírka vztahuje. Podobně je tomu také u kurátorů digitálního obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standardy, nástroje a metodiky==&lt;br /&gt;
Digitální kurátorství a spolu s ním i dlouhodobá ochrana digitálních informací jsou spojeny s řadou&lt;br /&gt;
standardů, jejichž znalost je pro výkon těchto činností nezbytná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt; Mezi standardy, které by kurátoři měli znát, patří například [[metadatové standardy]] PREMIS, METS a MODS. Z nástrojů jsou to pak Data Seal of Approval, DRAMBORA, TRAC a PLATO.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAIS===&lt;br /&gt;
'''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information System)''' je jeden z nejdůležitějších standardů, s nimiž se mohou digitální kurátoři setkat. Je to konceptuální a informační model, který dává ucelenou představu o povaze jejich práce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  Představuje společný terminologický a konceptuální rámec pro oblast [[digitální knihovna|digitálních knihoven]]. „Referenční model pro OAIS je definován standardem ISO 14721:2012, který se problematiky digitálního kurátorství dotýká především v tématech souvisejících s dlouhodobým uchováváním obsahu.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DRAMBORA toolkit===&lt;br /&gt;
'''DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assesment)''' je nástroj, který byl vyvinut DCC ''(Digital Curation Centre)'' a DPE ''(DigitalPreservationEurope)'' na základě praktického výzkumu. Jedná se o nástroj, který je určený pro sebehodnocení. Umožňuje instituci zjistit, v jakém stavu jsou její [[digitální repozitář|digitální repozitáře]] a procesy související s digitálním kurátorstvím. Je využíván k hodnocení napříč širokou škálou organizací jako jsou národní knihovny, vědecká datová centra a archivní instituce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===PLATTER===&lt;br /&gt;
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu [[digitální repozitář|digitálního repozitáře]]. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Trendy==&lt;br /&gt;
===Channelisation===&lt;br /&gt;
Termínem &amp;quot;[[channelisation]]&amp;quot; je označováno kurátorství digitálních zdrojů do souvislého toku obsahu, které ovlivňují výsledný prožitek. Uživateli je poskytnut digitální „kanál“, který je věnovaný konkrétnímu tématu či oblasti, aniž by si digitální obsah vyhledával a nacházel sám. Tento způsob digitálního kurátorství je nejčastěji používán u digitálních objektů souvisejících s populární kulturou nebo komercí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitou řízené digitální kurátorství===&lt;br /&gt;
Digitální obsah je často tvořen v rámci komunit, které obsah tvoří společně. Taková komunita uživatelů využívá ve svůj prospěch výhody síťové spolupráce. Nejznámějším příkladem komunitně spravovaného digitálního obsahu je online encyklopedie Wikipedia. Ke komunitní správě ovšem dochází i v podnikové oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
* EDITED BY HELEN R. TIBBO .. [ET AL.]. 2009. Digital curation practice, promise &amp;amp; prospects: proceedings of DigCCurr 2009, April 1-3, 2009, Chapel Hill, NC, USA. Chapel Hill, NC: School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill. ISBN 9780578022154.&lt;br /&gt;
* HARVEY, D. R. c2010. Digital curation: a how-to-do-it manual. New York: Neal-Schuman. How-to-do-it manuals. ISBN 9781555706944.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
digitální kurátorství, digitální informační kurátorství, digital curation, digitální kurátor, digitální knihovny, informační společnost, kurátorství, digitalizace, OAIS, DCC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44647</id>
		<title>Digitální kurátorství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_kur%C3%A1torstv%C3%AD&amp;diff=44647"/>
		<updated>2017-02-13T15:30:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Digitální kurátorství''' '''''(digital curation)''''' je soubor činností, které vedou k uchovávání [[data|dat]] a jiných digitálních materiálů a jejich zpřístupnění současným uživatelům i budoucím generacím.&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot;&amp;gt;BEAGRIE, Neil. 2006. Digital Curation for Science, Digital Libraries, and Individuals. International Journal of Digital Curation. Edinburgh: Digital Curation Centre, 1(1): 3-16. DOI: 10.2218/ijdc.v1i1.2. ISSN 1746-8256. Dostupné také z: http://ijdc.net/index.php/ijdc/article/view/6&amp;lt;/ref&amp;gt; V širším pojetí představuje „všechny aktivity zapojené do správy dat od plánu jejich tvorby přes návody na [[digitalizace|digitalizaci]] a dokumentaci až po zajištění jejich dostupnosti a připravenosti pro budoucí využití“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot;&amp;gt;ABBOT, Daisy. What is Digital Curation?: DCC Briefing Papers: Introduction to Curation. [online]. 2008 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/resources/briefing-papers/introduction-curation/what-digital-curation &amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Návrh kompetenčního modelu a kurikula digitálního kurátorství [online]. Brno, 2016 [cit. 2017-02-04]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. Dostupné z: http://theses.cz/id/p0q0g3/ &amp;lt;/ref&amp;gt; Pojem zahrnuje kromě souborů [[data|dat]] také digitalizované fondy v paměťových institucích.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot;&amp;gt;FRYŠ, Jakub. Co je informační kurátorství? Inflow: information journal [online]. 2014-01-22 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé definice popisují digitální kurátorství také jako „udržování a přidávání hodnoty důvěryhodnému jádru digitálních [[informace|informací]] pro současné a budoucí použití“&amp;lt;ref&amp;gt;GIARETTA, David. 2008. DCC Approach to Digital Curation. DCC Development [online]. 2008-07-14 [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://twiki.dcc.rl.ac.uk/bin/view/OLD/DCCApproachToCuration &amp;lt;/ref&amp;gt;, nebo jako „správu, ochranu a zhodnocení digitálních výzkumných dat během jejich životního cyklu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot;&amp;gt;What is digital curation? 2015. DCC: Because good research needs good data [online]. Edinbourgh: Digital Curation Centre [cit. 2017-02-04]. Dostupné z: http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation. Překlad Pavla Švástová.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství a jeho kompetence. Knihovna plus [online]. 2016-09-01 [cit. 2017-02-04]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/mimoradne-cislo-2016/informace-a-konference/digitalni-kuratorstvi-a-jeho-kompetence.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historické souvislosti===&lt;br /&gt;
Pojem [[digitální kurátorství]] byl poprvé použit v roce 2001 v názvu semináře „Digital Curation: digital archives, libraries and e-science seminar“ o dlouhodobém uchování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Termín navazuje na pojem kurátorství. To představuje nejen ochranu a údržbu sbírek nebo [[databáze|databází]], ale také určitou přidanou hodnotu a znalosti. Důvodem k prosazování nového pojmu byla snaha aplikovat klasické kurátorské postupy používané v [[muzea|muzeích]] a [[archiv|archivech]] do digitálního prostředí a zároveň je přizpůsobit digitálním [[artefakt|artefaktům]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;beagrie&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vymezení pojmu===&lt;br /&gt;
V literatuře je termín [[digitální kurátorství]] často zmiňován spolu s pojmem '''[[digitální uchovávání]]''' ''(digital preservation)'' a je s ním často nesprávně zaměňován. Uchovávání je pouze jedna z mnoha složek kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot;&amp;gt;KONEČNÝ, Michal. Digitální kurátorství [online]. Brno: MU, 2013-12-06 [cit. 2017-02-04]. Seminární práce. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU. Dostupné z: https://dspace.muni.cz/bitstream/ics_muni_cz/997/1/Michal%20Kone%c4%8dn%c3%bd%20-%20Digit%c3%a1ln%c3%ad%20kur%c3%a1torstv%c3%ad.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Termín je také třeba odlišit od pojmu '''[[informační kurátorství]]''' ''(information curation)''. V digitálním kurátorství se pracuje pouze s digitálními objekty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivým nástrojům. Brno: Flow, 2015. 85 s. ISBN 978-80-88123-03-3. Dostupné z: http://eknihy.knihovna.cz/static/files/digitalni-informacni-kuratorstvi-v-pedagogickem-kontextu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální kurátorství klade důraz na zachování budoucí použitelnosti digitálních objektů v širším kontextu jejich existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Anatomie digitálního kurátorství==&lt;br /&gt;
===DCC Lifecycle Model (Model životního cyklu digitálního kurátorství)===&lt;br /&gt;
'''Digital Curation Center (DCC)''' je přední světová organizace, zabývající se [[digitální kurátorství|digitálním kurátorstvím]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; DCC vytvořilo model životního cyklu, který slouží jako ilustrační vysokoúrovňový pohled na jednotlivé složky potřebné pro úspěšně vykonaní digitální kurátorství a [[uchování dat]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  DCC také popisuje tři základní pilíře digitálního kurátorství. Jedná se o tři vzájemně navazující činnosti - ochrana a [[digitalizace dat]], zpřístupňování obsahu a přidávání kurátorských kvalit. První dvě oblasti představují běžný rámec [[knihovnictví]], třetí představuje jistou přidanou hodnotu k jednotlivým datům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální datové kurátorství: mikro a makro pohled. ITlib. Informačné technológie a knižnice, Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2016, roč. 2016, č. 1, s. 24-26. ISSN 1336-0779. Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/buxus/docs/24_digitalni%20datove.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:dcc.png|400px|vlevo]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''preservation''' – „zachování v čitelné a nezměněné podobě, zahrnuje technologickou kompatibilitu a interoperabilitu při migraci či emulaci“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jde o zachování dat v určité nezměněné podobě, jejich konzervování a uchovávání. Zahrnuje jak [[digitalizační procesy]], tak například správu a uchovávání zdrojových dat pro výzkumy, záznamů z měření apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''maintanence''' – „přístupnost obsahu, funkčnost zařízení, upgrade technologie“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Označuje přístupnost obsahu. Souvisí s existencí grafického [[informační systém|informačního systému]], jehož prostřednictvím se lze k digitalizovaným projektům dostat. Dále představuje péči o [[datové formáty]], včetně zajištění dostupnosti uchovávaných dat koncovým uživatelům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''value addition''' – „činnosti kurátora v celém procesu, vytvářející přidanou hodnotu“&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Kurátor přidává datům vždy další specifickou hodnotu. Obvykle se jedná především o „vytvoření [[metadata|metadatového popisu]], umístění dat do určité struktury, promýšlení vyhledávání a modelu nakládání s daty, případně o roli služby, kterou správce kolekcí nabízí koncovým uživatelům v oblasti technické podpory apod.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;makro&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 1:'' '''DCC Lifecycle Model''' - Grafické znázornění životního cyklu digitálního kurátorství ([http://www.dcc.ac.uk/digital-curation/what-digital-curation Digital Curation Centre, © 2015]) Tento model znázorňuje pomocí vrstev různé typy činností, které hrají roli při dlouhodobém uchovávání digitálních objektů. V jeho jádru jsou ty, které zajišťují ochranu na bitové úrovni a na obalu jsou ty, které pokrývají koncepční kurátorskou práci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální informační kurátorství==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:frys.png|400px|right]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální informační kurátorství''' lze definovat jako „systematickou činnost vedoucí k uspořádání jednotlivých informačních artefaktů do sbírky, která je uživateli zpřístupněna v ucelené a smysluplné podobě.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot;&amp;gt;ČERNÝ, Michal. Digitální informační kurátorství a jeho využití v konstruktivisticky orientovaném vzdělávání. In INFORUM 2015: 21. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích. Praha: Albertina icome Praha, 2015. 15 s. ISSN 1801-2213. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/cerny-michal.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt; Je kombinací pojmů informační kurátorství a digitální kurátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Digitální informační kurátorství''' je činnost nacházející se na pomezí [[informační věda|informační vědy]] a pedagogiky. Z informační vědy přejímá způsob získávání, zpracování a uchovávání materiálů. Ty jsou poté určitým způsobem uspořádány a tříděny. Přebírá také metadatový popis materiálů a zkušenosti s tvorbou [[digitální knihovna|digitálních knihoven]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;inforum&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Obrázek 2:'' '''Vztahy mezi oblastmi informačního kurátorství''' ([http://www.inflow.cz/co-je-informacni-kuratorstvi Jakub Fryš, © 2014]) V modelu DCC Lifecycle&amp;lt;ref name=&amp;quot;dcc&amp;quot; /&amp;gt; se některé operace digitálního kurátorství prolínají s kurátorstvím dat. K problematice vztahů mezi jednotlivými oblastmi kurátorství neexistuje jednotný přístup. Následující model znázorňuje jeden z možných pohledů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;frys&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Digitální kurátor==&lt;br /&gt;
'''Digitální kurátor''' '''''(digital curator)''''' je činorodý aktér, který ovlivňuje podobu digitálních objektů v průběhu celého jejich životního cyklu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;abbot&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Činnost digitálního kurátora zahrnuje výčet různých rolí a aktivit, včetně daných kompetencí potřebných k jejich provádění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; Kompetence digitálního kurátora a náplň jeho práce popisuje [http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf Kompetenční model digitálního kurátorství]&amp;lt;ref&amp;gt;Kompetenční model digitálního kurátorství 1.0. Michal Konečný [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z: http://www.michalkonecny.com/kkmdk-v1.0.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo '''kurátor''' pochází z latinského slova ''curator'', tedy opatrovník či správce. Je to člověk, který vytváří kolekce určitých objektů a z fragmentů vytváří celek.&amp;lt;ref name=&amp;quot;ped&amp;quot; /&amp;gt; V tradičním kurátorství jsou kladeny požadavky na kurátora zejména v oblasti odborných kompetencí souvisejících s organizací, systematizací a [[katalogizace|katalogizací]] spravované sbírky a základní odbornost v oblasti, k níž se sbírka vztahuje. Podobně je tomu také u kurátorů digitálního obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Standardy, nástroje a metodiky==&lt;br /&gt;
Digitální kurátorství a spolu s ním i dlouhodobá ochrana digitálních informací jsou spojeny s řadou&lt;br /&gt;
standardů, jejichž znalost je pro výkon těchto činností nezbytná.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt; Mezi standardy, které by kurátoři měli znát, patří například [[metadatové standardy]] PREMIS, METS a MODS. Z nástrojů jsou to pak Data Seal of Approval, DRAMBORA, TRAC a PLATO.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OAIS===&lt;br /&gt;
'''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]] (Open Archival Information System)''' je jeden z nejdůležitějších standardů, s nimiž se mohou digitální kurátoři setkat. Je to konceptuální a informační model, který dává ucelenou představu o povaze jejich práce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;diplomka&amp;quot; /&amp;gt;  Představuje společný terminologický a konceptuální rámec pro oblast [[digitální knihovna|digitálních knihoven]]. „Referenční model pro OAIS je definován standardem ISO 14721:2012, který se problematiky digitálního kurátorství dotýká především v tématech souvisejících s dlouhodobým uchováváním obsahu.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===DRAMBORA toolkit===&lt;br /&gt;
'''DRAMBORA (Digital Repository Audit Method Based on Risk Assesment)''' je nástroj, který byl vyvinut DCC ''(Digital Curation Centre)'' a DPE ''(DigitalPreservationEurope)'' na základě praktického výzkumu. Jedná se o nástroj, který je určený pro sebehodnocení. Umožňuje instituci zjistit, v jakém stavu jsou její [[digitální repozitář|digitální repozitáře]] a procesy související s digitálním kurátorstvím. Je využíván k hodnocení napříč širokou škálou organizací jako jsou národní knihovny, vědecká datová centra a archivní instituce.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===PLATTER===&lt;br /&gt;
'''PLATTER (Planning Toool for Trusted Electronic Repositories)''' je dalším výstupem DPE ''(DigitalPreservationEurope)''. Jedná se o metodický dokument, který je využíván jako pomůcka při tvorbě projektu [[digitální repozitář|digitálního repozitáře]]. Dle slov autorů dokumentu je jeho hlavním cílem „být prvním dokumentem, který vezmeme do ruky před tím, než začneme budovat repozitář, nebo než se začneme snažit o jeho důvěryhodnost“. Jde o podobný nástroj jako je model životního cyklu digitálního kurátorství.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Trendy==&lt;br /&gt;
===Channelisation===&lt;br /&gt;
Termínem &amp;quot;[[channelisation]]&amp;quot; je označováno kurátorství digitálních zdrojů do souvislého toku obsahu, které ovlivňují výsledný prožitek. Uživateli je poskytnut digitální „kanál“, který je věnovaný konkrétnímu tématu či oblasti, aniž by si digitální obsah vyhledával a nacházel sám. Tento způsob digitálního kurátorství je nejčastěji používán u digitálních objektů souvisejících s populární kulturou nebo komercí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Komunitou řízené digitální kurátorství===&lt;br /&gt;
Digitální obsah je často tvořen v rámci komunit, které obsah tvoří společně. Taková komunita uživatelů využívá ve svůj prospěch výhody síťové spolupráce. Nejznámějším příkladem komunitně spravovaného digitálního obsahu je online encyklopedie Wikipedia. Ke komunitní správě ovšem dochází i v podnikové oblasti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;esej&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
* ČERNÝ, Michal. 2015. Digitální informační kurátorství v pedagogickém kontextu: od teoretických východisek k jednotlivých nástrojům. Brno: Flow. ISBN 9788088123033.&lt;br /&gt;
* EDITED BY HELEN R. TIBBO .. [ET AL.]. 2009. Digital curation practice, promise &amp;amp; prospects: proceedings of DigCCurr 2009, April 1-3, 2009, Chapel Hill, NC, USA. Chapel Hill, NC: School of Information and Library Science, University of North Carolina at Chapel Hill. ISBN 9780578022154.&lt;br /&gt;
* HARVEY, D. R. c2010. Digital curation: a how-to-do-it manual. New York: Neal-Schuman. How-to-do-it manuals. ISBN 9781555706944.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura]]&lt;br /&gt;
* [[Digitalizace]]&lt;br /&gt;
* [[Proces digitalizace: přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat]]&lt;br /&gt;
* [[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální repozitář]]&lt;br /&gt;
* [[Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění]]&lt;br /&gt;
* [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
digitální kurátorství, digitální informační kurátorství, digital curation, digitální kurátor, digitální knihovny, informační společnost, kurátorství, digitalizace, OAIS, DCC&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44564</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44564"/>
		<updated>2017-02-13T01:03:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Audiokniha''' '''''(audiobook)''''' je &amp;quot;zvukový záznam nějakého díla či přednesu, který je zaznamenán na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, MP3) nebo v prostředí [[internet|internetu]].&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt; Zprostředkovatelem je hlas člověka (načitatel), který audioknihu načetl a [[médium]], kde je zvukový [[záznam]] uložen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o fonografické zpracování [[literární dílo|literárního díla]] a může být také označováno jako akustický přepis díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt; Mezi audioknihy jsou někdy řazeny také další druhy záznamů mluveného slova, určené například k poslechu v méně obvyklém stavu lidské mysli (např. podvědomá výuka cizího jazyka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; Audioknihy jsou různorodé, rozeznávají se dle obsahu, obalu, vzácnosti a stáří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem označuje [[zvuk|zvukové dílo]] vzniklé nejčastěji na základě již existujícího tradičního [[dokument|dokumentu]] – [[kniha|knihy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; ''&amp;quot;Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha – nové médium? A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2009/5/audiokniha-nove-medium/. ISSN 1803-6635.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''audiokniha''' začal být v posledních letech používán jako označení pro komerčně distribuované produkty. Původ tohoto slova lze hledat v názvosloví v cizích jazycích, zejména v angličtině. V anglickém jazyce je nejčastěji používáno označení ''„audiobook“'' či méně často již starší označení ''„book on tape“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot;&amp;gt;TOMKOVÁ, Jana. Fenomén audioknihy v současné české literární kultuře. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Historické vědy, Histericko-literární studia, 2012. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Studený, Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/45672/Tomkov%C3%A1J_Fenom%C3%A9n%20audioknihy_JS_2012.pdf?sequence=3&amp;amp;isAllowed=y&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces vzniku audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proces tvorby audioknihy''' je poměrně složitý a zdlouhavý. Nejdříve se vybere knižní předloha, podle které audiokniha vznikne. Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy a vybírá předlohy dle různých kritérií. Dále se musí vyřešit [[autorské právo|autorská práva]]. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší zvlášť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje setkání týmu s ''režisérem'' (nejčastěji rozhlasový režisér) audioknihy a výbírá se ''interpret (načitatel)'', který propůjčí audioknize svůj hlas. Výběr interpreta se řídí jeho hlasovými dispozicemi pro konkrétní audioknihu či tím, jak je načitatel (nejčastěji herec) známý a oblíbený.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po hlasové a mikrofonové zkoušce nastává samotný akt nahrávání. Doba, za kterou se audiokniha nahraje a dokončí, je závislá na délce konkrétní audioknihy a počtu načitatelů. Nedílnou součástí audioknih je i doprovodná hudba, která slouží jako podkres děje. Nakonec se výsledná nahrávka ve studiu sestříhá a vyčistí od nedokonalostí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2017-02-08]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/skytov.htm. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie audioknih ==&lt;br /&gt;
===a) dle použitého média===&lt;br /&gt;
Audiokniha může být uložena na nejrůznějších typů zvukových [[nosič|nosičů]]. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní stahování audionahrávek z internetových [[server|serverů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audiokazeta (magnetofonový pásek)''' - jeden z prvních nosičů ve světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;, nejpočetnější audiální nosič ve fondech [[veřejná knihovna|knihoven]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audio CD''' - jedno z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu včetně audioknih&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''formát MP3''' - jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''internetové servery''' - stažení nahrávky ze serverů, nejčastěji ve formátech MP3 a WAV&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''minidisk (MD)''' - druh média nejvíce rozšířen v Japonsku&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''[[playaway]]''' - spojení přenosného přehrávače a digitálního média&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===b) dle zpracování===&lt;br /&gt;
Audioknihy se liší svou délkou a tím, zda jsou nahrány dle knižní předlohy. Každý posluchač volí délku audioknihy dle svých preferencí a časových možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''nezkrácená audiokniha''' ''(UNABRIDGED)'' - je přímým převedením úplného textu knižní předlohy do zvukové podoby, bez zásahu do jejího obsahu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''zkrácená audiokniha''' ''(ABRIDGED)'' - původní text je profesionálně zkrácen a modifikován tak, aby nedošlo k narušení příběhu či literárního stylu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  '''dramatizace''' - text knižní předlohy je od základu přepracován a upraven do podoby připomínající divadelní či rozhlasovou hru (scénáře)&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''ostatní nahrávky''' -  situační komedie, semináře, rozhovory, někdy zahrnuje i nahrávky [[rozhlas|rozhlasového]] vysílání&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217795/ff_b/bakalarka_audioknihy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody a nevýhody==&lt;br /&gt;
===Výhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  namáhání jiného smyslu než zraku&lt;br /&gt;
*  menší nároky na pozornost a na prostorové podmínky&lt;br /&gt;
*  možnost současného užívání více uživateli&lt;br /&gt;
*  efekt odbourávání osamělosti&lt;br /&gt;
*  relativně lepší podmínky pro imaginaci a hlubší prožitek&lt;br /&gt;
*  možnost využít kromě řeči dalších nástrojů&lt;br /&gt;
*  edukativní aspekty&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot;&amp;gt;ŠIMÁČEK, Marek. Audioknihy v anglo-amerických zemích a v ČR [Audiobooks in the Anglo- American countries and in the CR]. Praha, 2006. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lidmila Vášová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000592168/?lang=cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  cena&lt;br /&gt;
*  nároky na technické vybavení&lt;br /&gt;
*  publikační posloupnost&lt;br /&gt;
*  dostupnost&lt;br /&gt;
*  závislost na volbě načitatele&lt;br /&gt;
*  [[bibliofilie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory. Audioknihy.net [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 AudioStory]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt;Popron Music. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Popron Music]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt;Radioservis. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Radioservis]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt;Fonia. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Fonia]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Kniha do ucha. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Kniha do ucha]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OneHotBook===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Velcí univerzální nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Specializovaní nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha: médium mezi literaturou a rozhlasem. Tvar: literární týdeník, 2009, roč. 20, č. 8, s. 10. ISSN 0862-657X.&lt;br /&gt;
* CARRIERE, Jean-Claude. ECO, Umberto: Knih se jen tak nezbavíme. 1. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-257-0266-6.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, interpretační kooperace v narativních textech. Praha, 2010. ISBN 978-80-200-1828-1&lt;br /&gt;
* JURIGA, Tomáš. Jak se čte ušima. Literární noviny, 2009, roč. 20, č. 14, s. 11. ISSN 1210-0021.&lt;br /&gt;
* ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David . MP3 a vše o něm . 1. vyd. Praha : Grada Publishing , 2001. 112 s. ISBN 80-247-0013-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické čtečky knih]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
audioknihy, audiobooks, zvukové knihy, čtení, mluvené slovo, předčítání, audiočtenář, audioknižní průmysl, audioknižní trh, audioknižní nakladatelé  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44563</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44563"/>
		<updated>2017-02-13T01:02:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Audiokniha''' '''''(audiobook)''''' je &amp;quot;zvukový záznam nějakého díla či přednesu, který je zaznamenán na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, MP3) nebo v prostředí [[internet|internetu]].&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt; Zprostředkovatelem je hlas člověka (načitatel), který audioknihu načetl a [[médium]], kde je zvukový [[záznam]] uložen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o fonografické zpracování [[literární dílo|literárního díla]] a může být také označováno jako akustický přepis díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt; Mezi audioknihy jsou někdy řazeny také další druhy záznamů mluveného slova, určené například k poslechu v méně obvyklém stavu lidské mysli (např. podvědomá výuka cizího jazyka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; Audioknihy jsou různorodé, rozeznávají se dle obsahu, obalu, vzácnosti a stáří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem označuje [[zvuk|zvukové dílo]] vzniklé nejčastěji na základě již existujícího tradičního [[dokument|dokumentu]] – [[kniha|knihy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; ''&amp;quot;Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha – nové médium? A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2009/5/audiokniha-nove-medium/. ISSN 1803-6635.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''audiokniha''' začal být v posledních letech používán jako označení pro komerčně distribuované produkty. Původ tohoto slova lze hledat v názvosloví v cizích jazycích, zejména v angličtině. V anglickém jazyce je nejčastěji používáno označení ''„audiobook“'' či méně často již starší označení ''„book on tape“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot;&amp;gt;TOMKOVÁ, Jana. Fenomén audioknihy v současné české literární kultuře. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Historické vědy, Histericko-literární studia, 2012. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Studený, Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/45672/Tomkov%C3%A1J_Fenom%C3%A9n%20audioknihy_JS_2012.pdf?sequence=3&amp;amp;isAllowed=y&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces vzniku audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proces tvorby audioknihy''' je poměrně složitý a zdlouhavý. Nejdříve se vybere knižní předloha, podle které audiokniha vznikne. Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy a vybírá předlohy dle různých kritérií. Dále se musí vyřešit [[autorské právo|autorská práva]]. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší zvlášť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje setkání týmu s ''režisérem'' (nejčastěji rozhlasový režisér) audioknihy a výbírá se ''interpret (načitatel)'', který propůjčí audioknize svůj hlas. Výběr interpreta se řídí jeho hlasovými dispozicemi pro konkrétní audioknihu či tím, jak je načitatel (nejčastěji herec) známý a oblíbený.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po hlasové a mikrofonové zkoušce nastává samotný akt nahrávání. Doba, za kterou se audiokniha nahraje a dokončí, je závislá na délce konkrétní audioknihy a počtu načitatelů. Nedílnou součástí audioknih je i doprovodná hudba, která slouží jako podkres děje. Nakonec se výsledná nahrávka ve studiu sestříhá a vyčistí od nedokonalostí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2017-02-08]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/skytov.htm. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie audioknih ==&lt;br /&gt;
===a) dle použitého média===&lt;br /&gt;
Audiokniha může být uložena na nejrůznějších typů zvukových [[nosič|nosičů]]. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní stahování audionahrávek z internetových [[server|serverů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audiokazeta (magnetofonový pásek)''' - jeden z prvních nosičů ve světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;, nejpočetnější audiální nosič ve fondech [[veřejná knihovna|knihoven]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audio CD''' - jedno z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu včetně audioknih&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''formát MP3''' - jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''internetové servery''' - stažení nahrávky ze serverů, nejčastěji ve formátech MP3 a WAV&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''minidisk (MD)''' - druh média nejvíce rozšířen v Japonsku&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''[[playaway]]''' - spojení přenosného přehrávače a digitálního média&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===b) dle zpracování===&lt;br /&gt;
Audioknihy se liší svou délkou a tím, zda jsou nahrány dle knižní předlohy. Každý posluchač volí délku audioknihy dle svých preferencí a časových možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''nezkrácená audiokniha''' ''(UNABRIDGED)'' - je přímým převedením úplného textu knižní předlohy do zvukové podoby, bez zásahu do jejího obsahu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''zkrácená audiokniha''' ''(ABRIDGED)'' - původní text je profesionálně zkrácen a modifikován tak, aby nedošlo k narušení příběhu či literárního stylu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  '''dramatizace''' - text knižní předlohy je od základu přepracován a upraven do podoby připomínající divadelní či rozhlasovou hru (scénáře)&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''ostatní nahrávky''' -  situační komedie, semináře, rozhovory, někdy zahrnuje i nahrávky [[rozhlas|rozhlasového]] vysílání&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217795/ff_b/bakalarka_audioknihy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody a nevýhody==&lt;br /&gt;
===Výhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  namáhání jiného smyslu než zraku&lt;br /&gt;
*  menší nároky na pozornost a na prostorové podmínky&lt;br /&gt;
*  možnost současného užívání více uživateli&lt;br /&gt;
*  efekt odbourávání osamělosti&lt;br /&gt;
*  relativně lepší podmínky pro imaginaci a hlubší prožitek&lt;br /&gt;
*  možnost využít kromě řeči dalších nástrojů&lt;br /&gt;
*  edukativní aspekty&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot;&amp;gt;ŠIMÁČEK, Marek. Audioknihy v anglo-amerických zemích a v ČR [Audiobooks in the Anglo- American countries and in the CR]. Praha, 2006. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lidmila Vášová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000592168/?lang=cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  cena&lt;br /&gt;
*  nároky na technické vybavení&lt;br /&gt;
*  publikační posloupnost&lt;br /&gt;
*  dostupnost&lt;br /&gt;
*  závislost na volbě načitatele&lt;br /&gt;
*  [[bibliofilie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory. Audioknihy.net [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 AudioStory]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt;Popron Music. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Popron Music]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt;Radioservis. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Radioservis]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt;Fonia. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy.net/Fonia]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Kniha do ucha. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Kniha do ucha]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OneHotBook===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Velcí univerzální nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Specializovaní nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha: médium mezi literaturou a rozhlasem. Tvar: literární týdeník, 2009, roč. 20, č. 8, s. 10. ISSN 0862-657X.&lt;br /&gt;
* CARRIERE, Jean-Claude. ECO, Umberto: Knih se jen tak nezbavíme. 1. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-257-0266-6.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, interpretační kooperace v narativních textech. Praha, 2010. ISBN 978-80-200-1828-1&lt;br /&gt;
* JURIGA, Tomáš. Jak se čte ušima. Literární noviny, 2009, roč. 20, č. 14, s. 11. ISSN 1210-0021.&lt;br /&gt;
* ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David . MP3 a vše o něm . 1. vyd. Praha : Grada Publishing , 2001. 112 s. ISBN 80-247-0013-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické čtečky knih]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
audioknihy, audiobooks, zvukové knihy, čtení, mluvené slovo, předčítání, audiočtenář, audioknižní průmysl, audioknižní trh, audioknižní nakladatelé  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44562</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44562"/>
		<updated>2017-02-13T01:00:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Audiokniha''' '''''(audiobook)''''' je &amp;quot;zvukový záznam nějakého díla či přednesu, který je zaznamenán na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, MP3) nebo v prostředí [[internet|internetu]].&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt; Zprostředkovatelem je hlas člověka (načitatel), který audioknihu načetl a [[médium]], kde je zvukový [[záznam]] uložen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o fonografické zpracování [[literární dílo|literárního díla]] a může být také označováno jako akustický přepis díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt; Mezi audioknihy jsou někdy řazeny také další druhy záznamů mluveného slova, určené například k poslechu v méně obvyklém stavu lidské mysli (např. podvědomá výuka cizího jazyka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; Audioknihy jsou různorodé, rozeznávají se dle obsahu, obalu, vzácnosti a stáří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem označuje [[zvuk|zvukové dílo]] vzniklé nejčastěji na základě již existujícího tradičního [[dokument|dokumentu]] – [[kniha|knihy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; ''&amp;quot;Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha – nové médium? A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2009/5/audiokniha-nove-medium/. ISSN 1803-6635.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''audiokniha''' začal být v posledních letech používán jako označení pro komerčně distribuované produkty. Původ tohoto slova lze hledat v názvosloví v cizích jazycích, zejména v angličtině. V anglickém jazyce je nejčastěji používáno označení ''„audiobook“'' či méně často již starší označení ''„book on tape“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot;&amp;gt;TOMKOVÁ, Jana. Fenomén audioknihy v současné české literární kultuře. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Historické vědy, Histericko-literární studia, 2012. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Studený, Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/45672/Tomkov%C3%A1J_Fenom%C3%A9n%20audioknihy_JS_2012.pdf?sequence=3&amp;amp;isAllowed=y&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces vzniku audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proces tvorby audioknihy''' je poměrně složitý a zdlouhavý. Nejdříve se vybere knižní předloha, podle které audiokniha vznikne. Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy a vybírá předlohy dle různých kritérií. Dále se musí vyřešit [[autorské právo|autorská práva]]. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší zvlášť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje setkání týmu s ''režisérem'' (nejčastěji rozhlasový režisér) audioknihy a výbírá se ''interpret (načitatel)'', který propůjčí audioknize svůj hlas. Výběr interpreta se řídí jeho hlasovými dispozicemi pro konkrétní audioknihu či tím, jak je načitatel (nejčastěji herec) známý a oblíbený.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po hlasové a mikrofonové zkoušce nastává samotný akt nahrávání. Doba, za kterou se audiokniha nahraje a dokončí, je závislá na délce konkrétní audioknihy a počtu načitatelů. Nedílnou součástí audioknih je i doprovodná hudba, která slouží jako podkres děje. Nakonec se výsledná nahrávka ve studiu sestříhá a vyčistí od nedokonalostí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2017-02-08]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/skytov.htm. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie audioknih ==&lt;br /&gt;
===a) dle použitého média===&lt;br /&gt;
Audiokniha může být uložena na nejrůznějších typů zvukových [[nosič|nosičů]]. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní stahování audionahrávek z internetových [[server|serverů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audiokazeta (magnetofonový pásek)''' - jeden z prvních nosičů ve světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;, nejpočetnější audiální nosič ve fondech [[veřejná knihovna|knihoven]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audio CD''' - jedno z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu včetně audioknih&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''formát MP3''' - jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''internetové servery''' - stažení nahrávky ze serverů, nejčastěji ve formátech MP3 a WAV&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''minidisk (MD)''' - druh média nejvíce rozšířen v Japonsku&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''[[playaway]]''' - spojení přenosného přehrávače a digitálního média&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===b) dle zpracování===&lt;br /&gt;
Audioknihy se liší svou délkou a tím, zda jsou nahrány dle knižní předlohy. Každý posluchač volí délku audioknihy dle svých preferencí a časových možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''nezkrácená audiokniha''' ''(UNABRIDGED)'' - je přímým převedením úplného textu knižní předlohy do zvukové podoby, bez zásahu do jejího obsahu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''zkrácená audiokniha''' ''(ABRIDGED)'' - původní text je profesionálně zkrácen a modifikován tak, aby nedošlo k narušení příběhu či literárního stylu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  '''dramatizace''' - text knižní předlohy je od základu přepracován a upraven do podoby připomínající divadelní či rozhlasovou hru (scénáře)&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''ostatní nahrávky''' -  situační komedie, semináře, rozhovory, někdy zahrnuje i nahrávky [[rozhlas|rozhlasového]] vysílání&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217795/ff_b/bakalarka_audioknihy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody a nevýhody==&lt;br /&gt;
===Výhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  namáhání jiného smyslu než zraku&lt;br /&gt;
*  menší nároky na pozornost a na prostorové podmínky&lt;br /&gt;
*  možnost současného užívání více uživateli&lt;br /&gt;
*  efekt odbourávání osamělosti&lt;br /&gt;
*  relativně lepší podmínky pro imaginaci a hlubší prožitek&lt;br /&gt;
*  možnost využít kromě řeči dalších nástrojů&lt;br /&gt;
*  edukativní aspekty&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot;&amp;gt;ŠIMÁČEK, Marek. Audioknihy v anglo-amerických zemích a v ČR [Audiobooks in the Anglo- American countries and in the CR]. Praha, 2006. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lidmila Vášová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000592168/?lang=cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  cena&lt;br /&gt;
*  nároky na technické vybavení&lt;br /&gt;
*  publikační posloupnost&lt;br /&gt;
*  dostupnost&lt;br /&gt;
*  závislost na volbě načitatele&lt;br /&gt;
*  [[bibliofilie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory. Audioknihy.net [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy.net/AudioStory]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt;Popron Music. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Audioknihy.net/Popron Music]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt;Radioservis. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Audioknihy.net/Radioservis]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt;Fonia. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy.net/Fonia]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Kniha do ucha. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy.net/Kniha do ucha]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OneHotBook===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Velcí univerzální nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Specializovaní nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha: médium mezi literaturou a rozhlasem. Tvar: literární týdeník, 2009, roč. 20, č. 8, s. 10. ISSN 0862-657X.&lt;br /&gt;
* CARRIERE, Jean-Claude. ECO, Umberto: Knih se jen tak nezbavíme. 1. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-257-0266-6.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, interpretační kooperace v narativních textech. Praha, 2010. ISBN 978-80-200-1828-1&lt;br /&gt;
* JURIGA, Tomáš. Jak se čte ušima. Literární noviny, 2009, roč. 20, č. 14, s. 11. ISSN 1210-0021.&lt;br /&gt;
* ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David . MP3 a vše o něm . 1. vyd. Praha : Grada Publishing , 2001. 112 s. ISBN 80-247-0013-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické čtečky knih]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
audioknihy, audiobooks, zvukové knihy, čtení, mluvené slovo, předčítání, audiočtenář, audioknižní průmysl, audioknižní trh, audioknižní nakladatelé  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44561</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44561"/>
		<updated>2017-02-13T00:57:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Audiokniha''' '''''(audiobook)''''' je &amp;quot;zvukový záznam nějakého díla či přednesu, který je zaznamenán na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, MP3) nebo v prostředí [[internet|internetu]].&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt; Zprostředkovatelem je hlas člověka (načitatel), který audioknihu načetl a [[médium]], kde je zvukový [[záznam]] uložen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o fonografické zpracování [[literární dílo|literárního díla]] a může být také označováno jako akustický přepis díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt; Mezi audioknihy jsou někdy řazeny také další druhy záznamů mluveného slova, určené například k poslechu v méně obvyklém stavu lidské mysli (např. podvědomá výuka cizího jazyka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; Audioknihy jsou různorodé, rozeznávají se dle obsahu, obalu, vzácnosti a stáří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem označuje [[zvuk|zvukové dílo]] vzniklé nejčastěji na základě již existujícího tradičního [[dokument|dokumentu]] – [[kniha|knihy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; ''&amp;quot;Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha – nové médium? A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2009/5/audiokniha-nove-medium/. ISSN 1803-6635.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''audiokniha''' začal být v posledních letech používán jako označení pro komerčně distribuované produkty. Původ tohoto slova lze hledat v názvosloví v cizích jazycích, zejména v angličtině. V anglickém jazyce je nejčastěji používáno označení ''„audiobook“'' či méně často již starší označení ''„book on tape“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot;&amp;gt;TOMKOVÁ, Jana. Fenomén audioknihy v současné české literární kultuře. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Historické vědy, Histericko-literární studia, 2012. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Studený, Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/45672/Tomkov%C3%A1J_Fenom%C3%A9n%20audioknihy_JS_2012.pdf?sequence=3&amp;amp;isAllowed=y&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces vzniku audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proces tvorby audioknihy''' je poměrně složitý a zdlouhavý. Nejdříve se vybere knižní předloha, podle které audiokniha vznikne. Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy a vybírá předlohy dle různých kritérií. Dále se musí vyřešit [[autorské právo|autorská práva]]. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší zvlášť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje setkání týmu s ''režisérem'' (nejčastěji rozhlasový režisér) audioknihy a výbírá se ''interpret (načitatel)'', který propůjčí audioknize svůj hlas. Výběr interpreta se řídí jeho hlasovými dispozicemi pro konkrétní audioknihu či tím, jak je načitatel (nejčastěji herec) známý a oblíbený.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po hlasové a mikrofonové zkoušce nastává samotný akt nahrávání. Doba, za kterou se audiokniha nahraje a dokončí, je závislá na délce konkrétní audioknihy a počtu načitatelů. Nedílnou součástí audioknih je i doprovodná hudba, která slouží jako podkres děje. Nakonec se výsledná nahrávka ve studiu sestříhá a vyčistí od nedokonalostí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2017-02-08]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/skytov.htm. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie audioknih ==&lt;br /&gt;
===a) dle použitého média===&lt;br /&gt;
Audiokniha může být uložena na nejrůznějších typů zvukových [[nosič|nosičů]]. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní stahování audionahrávek z internetových [[server|serverů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audiokazeta (magnetofonový pásek)''' - jeden z prvních nosičů ve světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;, nejpočetnější audiální nosič ve fondech [[veřejná knihovna|knihoven]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audio CD''' - jedno z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu včetně audioknih&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''formát MP3''' - jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''internetové servery''' - stažení nahrávky ze serverů, nejčastěji ve formátech MP3 a WAV&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''minidisk (MD)''' - druh média nejvíce rozšířen v Japonsku&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''[[playaway]]''' - spojení přenosného přehrávače a digitálního média&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===b) dle zpracování===&lt;br /&gt;
Audioknihy se liší svou délkou a tím, zda jsou nahrány dle knižní předlohy. Každý posluchač volí délku audioknihy dle svých preferencí a časových možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''nezkrácená audiokniha''' ''(UNABRIDGED)'' - je přímým převedením úplného textu knižní předlohy do zvukové podoby, bez zásahu do jejího obsahu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''zkrácená audiokniha''' ''(ABRIDGED)'' - původní text je profesionálně zkrácen a modifikován tak, aby nedošlo k narušení příběhu či literárního stylu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  '''dramatizace''' - text knižní předlohy je od základu přepracován a upraven do podoby připomínající divadelní či rozhlasovou hru (scénáře)&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''ostatní nahrávky''' -  situační komedie, semináře, rozhovory, někdy zahrnuje i nahrávky [[rozhlas|rozhlasového]] vysílání&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217795/ff_b/bakalarka_audioknihy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody a nevýhody==&lt;br /&gt;
===Výhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  namáhání jiného smyslu než zraku&lt;br /&gt;
*  menší nároky na pozornost a na prostorové podmínky&lt;br /&gt;
*  možnost současného užívání více uživateli&lt;br /&gt;
*  efekt odbourávání osamělosti&lt;br /&gt;
*  relativně lepší podmínky pro imaginaci a hlubší prožitek&lt;br /&gt;
*  možnost využít kromě řeči dalších nástrojů&lt;br /&gt;
*  edukativní aspekty&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot;&amp;gt;ŠIMÁČEK, Marek. Audioknihy v anglo-amerických zemích a v ČR [Audiobooks in the Anglo- American countries and in the CR]. Praha, 2006. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lidmila Vášová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000592168/?lang=cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  cena&lt;br /&gt;
*  nároky na technické vybavení&lt;br /&gt;
*  publikační posloupnost&lt;br /&gt;
*  dostupnost&lt;br /&gt;
*  závislost na volbě načitatele&lt;br /&gt;
*  [[bibliofilie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory [online]. Praha: Audioknihy [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt;Popron Music. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Audioknihy.net/Popron Music]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt;Radioservis. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Audioknihy.net/Radioservis]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt;Fonia. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy.net/Fonia]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha - rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OneHotBook===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Velcí univerzální nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Specializovaní nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha: médium mezi literaturou a rozhlasem. Tvar: literární týdeník, 2009, roč. 20, č. 8, s. 10. ISSN 0862-657X.&lt;br /&gt;
* CARRIERE, Jean-Claude. ECO, Umberto: Knih se jen tak nezbavíme. 1. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-257-0266-6.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, interpretační kooperace v narativních textech. Praha, 2010. ISBN 978-80-200-1828-1&lt;br /&gt;
* JURIGA, Tomáš. Jak se čte ušima. Literární noviny, 2009, roč. 20, č. 14, s. 11. ISSN 1210-0021.&lt;br /&gt;
* ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David . MP3 a vše o něm . 1. vyd. Praha : Grada Publishing , 2001. 112 s. ISBN 80-247-0013-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické čtečky knih]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
audioknihy, audiobooks, zvukové knihy, čtení, mluvené slovo, předčítání, audiočtenář, audioknižní průmysl, audioknižní trh, audioknižní nakladatelé  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44560</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44560"/>
		<updated>2017-02-13T00:55:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Audiokniha''' '''''(audiobook)''''' je &amp;quot;zvukový záznam nějakého díla či přednesu, který je zaznamenán na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, MP3) nebo v prostředí [[internet|internetu]].&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt; Zprostředkovatelem je hlas člověka (načitatel), který audioknihu načetl a [[médium]], kde je zvukový [[záznam]] uložen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o fonografické zpracování [[literární dílo|literárního díla]] a může být také označováno jako akustický přepis díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt; Mezi audioknihy jsou někdy řazeny také další druhy záznamů mluveného slova, určené například k poslechu v méně obvyklém stavu lidské mysli (např. podvědomá výuka cizího jazyka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; Audioknihy jsou různorodé, rozeznávají se dle obsahu, obalu, vzácnosti a stáří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem označuje [[zvuk|zvukové dílo]] vzniklé nejčastěji na základě již existujícího tradičního [[dokument|dokumentu]] – [[kniha|knihy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; ''&amp;quot;Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha – nové médium? A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2009/5/audiokniha-nove-medium/. ISSN 1803-6635.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''audiokniha''' začal být v posledních letech používán jako označení pro komerčně distribuované produkty. Původ tohoto slova lze hledat v názvosloví v cizích jazycích, zejména v angličtině. V anglickém jazyce je nejčastěji používáno označení ''„audiobook“'' či méně často již starší označení ''„book on tape“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot;&amp;gt;TOMKOVÁ, Jana. Fenomén audioknihy v současné české literární kultuře. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Historické vědy, Histericko-literární studia, 2012. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Studený, Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/45672/Tomkov%C3%A1J_Fenom%C3%A9n%20audioknihy_JS_2012.pdf?sequence=3&amp;amp;isAllowed=y&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces vzniku audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proces tvorby audioknihy''' je poměrně složitý a zdlouhavý. Nejdříve se vybere knižní předloha, podle které audiokniha vznikne. Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy a vybírá předlohy dle různých kritérií. Dále se musí vyřešit [[autorské právo|autorská práva]]. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší zvlášť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje setkání týmu s ''režisérem'' (nejčastěji rozhlasový režisér) audioknihy a výbírá se ''interpret (načitatel)'', který propůjčí audioknize svůj hlas. Výběr interpreta se řídí jeho hlasovými dispozicemi pro konkrétní audioknihu či tím, jak je načitatel (nejčastěji herec) známý a oblíbený.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po hlasové a mikrofonové zkoušce nastává samotný akt nahrávání. Doba, za kterou se audiokniha nahraje a dokončí, je závislá na délce konkrétní audioknihy a počtu načitatelů. Nedílnou součástí audioknih je i doprovodná hudba, která slouží jako podkres děje. Nakonec se výsledná nahrávka ve studiu sestříhá a vyčistí od nedokonalostí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2017-02-08]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/skytov.htm. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie audioknih ==&lt;br /&gt;
===a) dle použitého média===&lt;br /&gt;
Audiokniha může být uložena na nejrůznějších typů zvukových [[nosič|nosičů]]. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní stahování audionahrávek z internetových [[server|serverů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audiokazeta (magnetofonový pásek)''' - jeden z prvních nosičů ve světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;, nejpočetnější audiální nosič ve fondech [[veřejná knihovna|knihoven]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audio CD''' - jedno z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu včetně audioknih&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''formát MP3''' - jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''internetové servery''' - stažení nahrávky ze serverů, nejčastěji ve formátech MP3 a WAV&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''minidisk (MD)''' - druh média nejvíce rozšířen v Japonsku&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''[[playaway]]''' - spojení přenosného přehrávače a digitálního média&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===b) dle zpracování===&lt;br /&gt;
Audioknihy se liší svou délkou a tím, zda jsou nahrány dle knižní předlohy. Každý posluchač volí délku audioknihy dle svých preferencí a časových možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''nezkrácená audiokniha''' ''(UNABRIDGED)'' - je přímým převedením úplného textu knižní předlohy do zvukové podoby, bez zásahu do jejího obsahu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''zkrácená audiokniha''' ''(ABRIDGED)'' - původní text je profesionálně zkrácen a modifikován tak, aby nedošlo k narušení příběhu či literárního stylu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  '''dramatizace''' - text knižní předlohy je od základu přepracován a upraven do podoby připomínající divadelní či rozhlasovou hru (scénáře)&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''ostatní nahrávky''' -  situační komedie, semináře, rozhovory, někdy zahrnuje i nahrávky [[rozhlas|rozhlasového]] vysílání&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217795/ff_b/bakalarka_audioknihy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody a nevýhody==&lt;br /&gt;
===Výhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  namáhání jiného smyslu než zraku&lt;br /&gt;
*  menší nároky na pozornost a na prostorové podmínky&lt;br /&gt;
*  možnost současného užívání více uživateli&lt;br /&gt;
*  efekt odbourávání osamělosti&lt;br /&gt;
*  relativně lepší podmínky pro imaginaci a hlubší prožitek&lt;br /&gt;
*  možnost využít kromě řeči dalších nástrojů&lt;br /&gt;
*  edukativní aspekty&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot;&amp;gt;ŠIMÁČEK, Marek. Audioknihy v anglo-amerických zemích a v ČR [Audiobooks in the Anglo- American countries and in the CR]. Praha, 2006. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lidmila Vášová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000592168/?lang=cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  cena&lt;br /&gt;
*  nároky na technické vybavení&lt;br /&gt;
*  publikační posloupnost&lt;br /&gt;
*  dostupnost&lt;br /&gt;
*  závislost na volbě načitatele&lt;br /&gt;
*  [[bibliofilie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory [online]. Praha: Audioknihy [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt;Popron Music. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt;Radioservis. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt;Fonia. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha - rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OneHotBook===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Velcí univerzální nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Specializovaní nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha: médium mezi literaturou a rozhlasem. Tvar: literární týdeník, 2009, roč. 20, č. 8, s. 10. ISSN 0862-657X.&lt;br /&gt;
* CARRIERE, Jean-Claude. ECO, Umberto: Knih se jen tak nezbavíme. 1. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-257-0266-6.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, interpretační kooperace v narativních textech. Praha, 2010. ISBN 978-80-200-1828-1&lt;br /&gt;
* JURIGA, Tomáš. Jak se čte ušima. Literární noviny, 2009, roč. 20, č. 14, s. 11. ISSN 1210-0021.&lt;br /&gt;
* ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David . MP3 a vše o něm . 1. vyd. Praha : Grada Publishing , 2001. 112 s. ISBN 80-247-0013-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické čtečky knih]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
audioknihy, audiobooks, zvukové knihy, čtení, mluvené slovo, předčítání, audiočtenář, audioknižní průmysl, audioknižní trh, audioknižní nakladatelé  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44558</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44558"/>
		<updated>2017-02-13T00:44:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Audiokniha''' '''''(audiobook)''''' je &amp;quot;zvukový záznam nějakého díla či přednesu, který je zaznamenán na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, MP3) nebo v prostředí [[internet|internetu]].&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt; Zprostředkovatelem je hlas člověka (načitatel), který audioknihu načetl a [[médium]], kde je zvukový [[záznam]] uložen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o fonografické zpracování [[literární dílo|literárního díla]] a může být také označováno jako akustický přepis díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt; Mezi audioknihy jsou někdy řazeny také další druhy záznamů mluveného slova, určené například k poslechu v méně obvyklém stavu lidské mysli (např. podvědomá výuka cizího jazyka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; Audioknihy jsou různorodé, rozeznávají se dle obsahu, obalu, vzácnosti a stáří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem označuje [[zvuk|zvukové dílo]] vzniklé nejčastěji na základě již existujícího tradičního [[dokument|dokumentu]] – [[kniha|knihy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; ''&amp;quot;Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha – nové médium? A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2009/5/audiokniha-nove-medium/. ISSN 1803-6635.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''audiokniha''' začal být v posledních letech používán jako označení pro komerčně distribuované produkty. Původ tohoto slova lze hledat v názvosloví v cizích jazycích, zejména v angličtině. V anglickém jazyce je nejčastěji používáno označení ''„audiobook“'' či méně často již starší označení ''„book on tape“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot;&amp;gt;TOMKOVÁ, Jana. Fenomén audioknihy v současné české literární kultuře. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Historické vědy, Histericko-literární studia, 2012. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Studený, Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/45672/Tomkov%C3%A1J_Fenom%C3%A9n%20audioknihy_JS_2012.pdf?sequence=3&amp;amp;isAllowed=y&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces vzniku audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proces tvorby audioknihy''' je poměrně složitý a zdlouhavý. Nejdříve se vybere knižní předloha, podle které audiokniha vznikne. Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy a vybírá předlohy dle různých kritérií. Dále se musí vyřešit [[autorské právo|autorská práva]]. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší zvlášť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje setkání týmu s ''režisérem'' (nejčastěji rozhlasový režisér) audioknihy a výbírá se ''interpret (načitatel)'', který propůjčí audioknize svůj hlas. Výběr interpreta se řídí jeho hlasovými dispozicemi pro konkrétní audioknihu či tím, jak je načitatel (nejčastěji herec) známý a oblíbený.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po hlasové a mikrofonové zkoušce nastává samotný akt nahrávání. Doba, za kterou se audiokniha nahraje a dokončí, je závislá na délce konkrétní audioknihy a počtu načitatelů. Nedílnou součástí audioknih je i doprovodná hudba, která slouží jako podkres děje. Nakonec se výsledná nahrávka ve studiu sestříhá a vyčistí od nedokonalostí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2017-02-08]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/skytov.htm. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie audioknih ==&lt;br /&gt;
===a) dle použitého média===&lt;br /&gt;
Audiokniha může být uložena na nejrůznějších typů zvukových [[nosič|nosičů]]. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní stahování audionahrávek z internetových [[server|serverů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audiokazeta (magnetofonový pásek)''' - jeden z prvních nosičů ve světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;, nejpočetnější audiální nosič ve fondech [[veřejná knihovna|knihoven]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audio CD''' - jedno z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu včetně audioknih&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''formát MP3''' - jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''internetové servery''' - stažení nahrávky ze serverů, nejčastěji ve formátech MP3 a WAV&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''minidisk (MD)''' - druh média nejvíce rozšířen v Japonsku&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''[[playaway]]''' - spojení přenosného přehrávače a digitálního média&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===b) dle zpracování===&lt;br /&gt;
Audioknihy se liší svou délkou a tím, zda jsou nahrány dle knižní předlohy. Každý posluchač volí délku audioknihy dle svých preferencí a časových možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''nezkrácená audiokniha''' ''(UNABRIDGED)'' - je přímým převedením úplného textu knižní předlohy do zvukové podoby, bez zásahu do jejího obsahu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''zkrácená audiokniha''' ''(ABRIDGED)'' - původní text je profesionálně zkrácen a modifikován tak, aby nedošlo k narušení příběhu či literárního stylu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  '''dramatizace''' - text knižní předlohy je od základu přepracován a upraven do podoby připomínající divadelní či rozhlasovou hru (scénáře)&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''ostatní nahrávky''' -  situační komedie, semináře, rozhovory, někdy zahrnuje i nahrávky [[rozhlas|rozhlasového]] vysílání&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217795/ff_b/bakalarka_audioknihy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody a nevýhody==&lt;br /&gt;
===Výhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  namáhání jiného smyslu než zraku&lt;br /&gt;
*  menší nároky na pozornost a na prostorové podmínky&lt;br /&gt;
*  možnost současného užívání více uživateli&lt;br /&gt;
*  efekt odbourávání osamělosti&lt;br /&gt;
*  relativně lepší podmínky pro imaginaci a hlubší prožitek&lt;br /&gt;
*  možnost využít kromě řeči dalších nástrojů&lt;br /&gt;
*  edukativní aspekty&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot;&amp;gt;ŠIMÁČEK, Marek. Audioknihy v anglo-amerických zemích a v ČR [Audiobooks in the Anglo- American countries and in the CR]. Praha, 2006. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lidmila Vášová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000592168/?lang=cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  cena&lt;br /&gt;
*  nároky na technické vybavení&lt;br /&gt;
*  publikační posloupnost&lt;br /&gt;
*  dostupnost&lt;br /&gt;
*  závislost na volbě načitatele&lt;br /&gt;
*  [[bibliofilie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory [online]. Praha: Audioknihy [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha - rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OneHotBook===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Velcí univerzální nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Specializovaní nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha: médium mezi literaturou a rozhlasem. Tvar: literární týdeník, 2009, roč. 20, č. 8, s. 10. ISSN 0862-657X.&lt;br /&gt;
* CARRIERE, Jean-Claude. ECO, Umberto: Knih se jen tak nezbavíme. 1. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-257-0266-6.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, interpretační kooperace v narativních textech. Praha, 2010. ISBN 978-80-200-1828-1&lt;br /&gt;
* JURIGA, Tomáš. Jak se čte ušima. Literární noviny, 2009, roč. 20, č. 14, s. 11. ISSN 1210-0021.&lt;br /&gt;
* ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David . MP3 a vše o něm . 1. vyd. Praha : Grada Publishing , 2001. 112 s. ISBN 80-247-0013-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické čtečky knih]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
audioknihy, audiobooks, zvukové knihy, čtení, mluvené slovo, předčítání, audiočtenář, audioknižní průmysl, audioknižní trh, audioknižní nakladatelé  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44374</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44374"/>
		<updated>2017-02-09T00:28:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Audiokniha''' '''''(audiobook)''''' je &amp;quot;zvukový záznam nějakého díla či přednesu, který je zaznamenán na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, MP3) nebo v prostředí [[internet|internetu]].&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt; Zprostředkovatelem je hlas člověka (načitatel), který audioknihu načetl a [[médium]], kde je zvukový [[záznam]] uložen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o fonografické zpracování [[literární dílo|literárního díla]] a může být také označováno jako akustický přepis díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt; Mezi audioknihy jsou někdy řazeny také další druhy záznamů mluveného slova, určené například k poslechu v méně obvyklém stavu lidské mysli (např. podvědomá výuka cizího jazyka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; Audioknihy jsou různorodé, rozeznávají se dle obsahu, obalu, vzácnosti a stáří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem označuje [[zvuk|zvukové dílo]] vzniklé nejčastěji na základě již existujícího tradičního [[dokument|dokumentu]] – [[kniha|knihy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; ''&amp;quot;Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha – nové médium? A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2009/5/audiokniha-nove-medium/. ISSN 1803-6635.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''audiokniha''' začal být v posledních letech používán jako označení pro komerčně distribuované produkty. Původ tohoto slova lze hledat v názvosloví v cizích jazycích, zejména v angličtině. V anglickém jazyce je nejčastěji používáno označení ''„audiobook“'' či méně často již starší označení ''„book on tape“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot;&amp;gt;TOMKOVÁ, Jana. Fenomén audioknihy v současné české literární kultuře. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Historické vědy, Histericko-literární studia, 2012. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Studený, Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/45672/Tomkov%C3%A1J_Fenom%C3%A9n%20audioknihy_JS_2012.pdf?sequence=3&amp;amp;isAllowed=y&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces vzniku audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proces tvorby audioknihy''' je poměrně složitý a zdlouhavý. Nejdříve se vybere knižní předloha, podle které audiokniha vznikne. Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy a vybírá předlohy dle různých kritérií. Dále se musí vyřešit [[autorské právo|autorská práva]]. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší zvlášť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje setkání týmu s ''režisérem'' (nejčastěji rozhlasový režisér) audioknihy a výbírá se ''interpret (načitatel)'', který propůjčí audioknize svůj hlas. Výběr interpreta se řídí jeho hlasovými dispozicemi pro konkrétní audioknihu či tím, jak je načitatel (nejčastěji herec) známý a oblíbený.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po hlasové a mikrofonové zkoušce nastává samotný akt [[nahrávání]]. Doba, za kterou se audiokniha nahraje a dokončí, je závislá na délce konkrétní audioknihy a počtu načitatelů. Nedílnou součástí audioknih je i [[hudba|doprovodná hudba]], která slouží jako podkres děje. Nakonec se výsledná [[nahrávka]] ve studiu sestříhá a vyčistí od nedokonalostí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2017-02-08]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/skytov.htm. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie audioknih ==&lt;br /&gt;
===a) dle použitého média===&lt;br /&gt;
Audiokniha může být uložena na nejrůznějších typů zvukových [[nosič|nosičů]]. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní stahování audionahrávek z internetových [[server|serverů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audiokazeta (magnetofonový pásek)''' - jeden z prvních nosičů ve světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;, nejpočetnější audiální nosič ve fondech [[knihovna|knihoven]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audio [[CD]]''' - jedno z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu včetně audioknih&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''formát [[MP3]]''' - jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''internetové servery''' - stažení nahrávky ze serverů, nejčastěji ve formátech MP3 a [[WAV]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''minidisk (MD)''' - druh média nejvíce rozšířen v Japonsku&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''[[playaway]]''' - spojení přenosného přehrávače a digitálního média&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===b) dle zpracování===&lt;br /&gt;
Audioknihy se liší svou délkou a tím, zda jsou nahrány dle knižní předlohy. Každý posluchač volí délku audioknihy dle svých preferencí a časových možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''nezkrácená audiokniha''' ''(UNABRIDGED)'' - je přímým převedením úplného textu knižní předlohy do zvukové podoby, bez zásahu do jejího obsahu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''zkrácená audiokniha''' ''(ABRIDGED)'' - původní text je profesionálně zkrácen a modifikován tak, aby nedošlo k narušení příběhu či literárního stylu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  '''dramatizace''' - text knižní předlohy je od základu přepracován a upraven do podoby připomínající divadelní či rozhlasovou hru (scénáře)&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''ostatní nahrávky''' -  situační komedie, [[semináře]], rozhovory, někdy zahrnuje i nahrávky [[rozhlas|rozhlasového]] vysílání&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217795/ff_b/bakalarka_audioknihy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody a nevýhody==&lt;br /&gt;
===Výhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  namáhání jiného smyslu než zraku&lt;br /&gt;
*  menší nároky na pozornost a na prostorové podmínky&lt;br /&gt;
*  možnost současného užívání více uživateli&lt;br /&gt;
*  efekt odbourávání osamělosti&lt;br /&gt;
*  relativně lepší podmínky pro imaginaci a hlubší prožitek&lt;br /&gt;
*  možnost využít kromě řeči dalších nástrojů&lt;br /&gt;
*  edukativní aspekty&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot;&amp;gt;ŠIMÁČEK, Marek. Audioknihy v anglo-amerických zemích a v ČR [Audiobooks in the Anglo- American countries and in the CR]. Praha, 2006. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lidmila Vášová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000592168/?lang=cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  cena&lt;br /&gt;
*  nároky na technické vybavení&lt;br /&gt;
*  publikační posloupnost&lt;br /&gt;
*  dostupnost&lt;br /&gt;
*  závislost na volbě načitatele&lt;br /&gt;
*  [[bibliofilie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory [online]. Praha: Audioknihy [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha - rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OneHotBook===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Velcí univerzální nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Specializovaní nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha: médium mezi literaturou a rozhlasem. Tvar: literární týdeník, 2009, roč. 20, č. 8, s. 10. ISSN 0862-657X.&lt;br /&gt;
* CARRIERE, Jean-Claude. ECO, Umberto: Knih se jen tak nezbavíme. 1. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-257-0266-6.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, interpretační kooperace v narativních textech. Praha, 2010. ISBN 978-80-200-1828-1&lt;br /&gt;
* JURIGA, Tomáš. Jak se čte ušima. Literární noviny, 2009, roč. 20, č. 14, s. 11. ISSN 1210-0021.&lt;br /&gt;
* ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David . MP3 a vše o něm . 1. vyd. Praha : Grada Publishing , 2001. 112 s. ISBN 80-247-0013-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické čtečky knih]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
audioknihy, audiobooks, zvukové knihy, čtení, mluvené slovo, předčítání, audiočtenář, audioknižní průmysl, audioknižní trh, audioknižní nakladatelé  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44373</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44373"/>
		<updated>2017-02-09T00:26:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Audiokniha''' '''''(audiobook)''''' je &amp;quot;zvukový záznam nějakého díla či přednesu, který je zaznamenán na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, MP3) nebo v prostředí [[internet|internetu]].&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt; Zprostředkovatelem je hlas člověka (načitatel), který audioknihu načetl a [[médium]], kde je zvukový [[záznam]] uložen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o fonografické zpracování [[literární dílo|literárního díla]] a může být také označováno jako akustický přepis díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt; Mezi audioknihy jsou někdy řazeny také další druhy záznamů mluveného slova, určené například k poslechu v méně obvyklém stavu lidské mysli (např. podvědomá výuka cizího jazyka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; Audioknihy jsou různorodé, rozeznávají se dle obsahu, obalu, vzácnosti a stáří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem označuje [[zvuk|zvukové dílo]] vzniklé nejčastěji na základě již existujícího tradičního [[dokument|dokumentu]] – [[kniha|knihy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; ''&amp;quot;Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha – nové médium? A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2009/5/audiokniha-nove-medium/. ISSN 1803-6635.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''audiokniha''' začal být v posledních letech používán jako označení pro komerčně distribuované produkty. Původ tohoto slova lze hledat v názvosloví v cizích jazycích, zejména v angličtině. V anglickém jazyce je nejčastěji používáno označení ''„audiobook“'' či méně často již starší označení ''„book on tape“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot;&amp;gt;TOMKOVÁ, Jana. Fenomén audioknihy v současné české literární kultuře. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Historické vědy, Histericko-literární studia, 2012. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Studený, Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/45672/Tomkov%C3%A1J_Fenom%C3%A9n%20audioknihy_JS_2012.pdf?sequence=3&amp;amp;isAllowed=y&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces vzniku audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proces tvorby audioknihy''' je poměrně složitý a zdlouhavý. Nejdříve se vybere knižní předloha, podle které audiokniha vznikne. Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy a vybírá předlohy dle různých kritérií. Dále se musí vyřešit [[autorské právo|autorská práva]]. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší zvlášť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje setkání týmu s ''režisérem'' (nejčastěji rozhlasový režisér) audioknihy a výbírá se ''interpret (načitatel)'', který propůjčí audioknize svůj hlas. Výběr interpreta se řídí jeho hlasovými dispozicemi pro konkrétní audioknihu či tím, jak je načitatel (nejčastěji herec) známý a oblíbený.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po hlasové a mikrofonové zkoušce nastává samotný akt [[nahrávání]]. Doba, za kterou se audiokniha nahraje a dokončí, je závislá na délce konkrétní audioknihy a počtu načitatelů. Nedílnou součástí audioknih je i [[hudba|doprovodná hudba]], která slouží jako podkres děje. Nakonec se výsledná [[nahrávka]] ve studiu sestříhá a vyčistí od nedokonalostí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;Škytová, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2017-02-08]. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/skytov.htm. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie audioknih ==&lt;br /&gt;
===a) dle použitého média===&lt;br /&gt;
Audiokniha může být uložena na nejrůznějších typů zvukových [[nosič|nosičů]]. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní stahování audionahrávek z internetových [[server|serverů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audiokazeta (magnetofonový pásek)''' - jeden z prvních nosičů ve světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;, nejpočetnější audiální nosič ve fondech [[knihovna|knihoven]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audio [[CD]]''' - jedno z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu včetně audioknih&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''formát [[MP3]]''' - jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''internetové servery''' - stažení nahrávky ze serverů, nejčastěji ve formátech MP3 a [[WAV]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''minidisk (MD)''' - druh média nejvíce rozšířen v Japonsku&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''[[playaway]]''' - spojení přenosného přehrávače a digitálního média&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===b) dle zpracování===&lt;br /&gt;
Audioknihy se liší svou délkou a tím, zda jsou nahrány dle knižní předlohy. Každý posluchač volí délku audioknihy dle svých preferencí a časových možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''nezkrácená audiokniha''' ''(UNABRIDGED)'' - je přímým převedením úplného textu knižní předlohy do zvukové podoby, bez zásahu do jejího obsahu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''zkrácená audiokniha''' ''(ABRIDGED)'' - původní text je profesionálně zkrácen a modifikován tak, aby nedošlo k narušení příběhu či literárního stylu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  '''dramatizace''' - text knižní předlohy je od základu přepracován a upraven do podoby připomínající divadelní či rozhlasovou hru (scénáře)&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''ostatní nahrávky''' -  situační komedie, [[semináře]], rozhovory, někdy zahrnuje i nahrávky [[rozhlas|rozhlasového]] vysílání&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217795/ff_b/bakalarka_audioknihy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody a nevýhody==&lt;br /&gt;
===Výhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  namáhání jiného smyslu než zraku&lt;br /&gt;
*  menší nároky na pozornost a na prostorové podmínky&lt;br /&gt;
*  možnost současného užívání více uživateli&lt;br /&gt;
*  efekt odbourávání osamělosti&lt;br /&gt;
*  relativně lepší podmínky pro imaginaci a hlubší prožitek&lt;br /&gt;
*  možnost využít kromě řeči dalších nástrojů&lt;br /&gt;
*  edukativní aspekty&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot;&amp;gt;ŠIMÁČEK, Marek. Audioknihy v anglo-amerických zemích a v ČR [Audiobooks in the Anglo- American countries and in the CR]. Praha, 2006. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lidmila Vášová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000592168/?lang=cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  cena&lt;br /&gt;
*  nároky na technické vybavení&lt;br /&gt;
*  publikační posloupnost&lt;br /&gt;
*  dostupnost&lt;br /&gt;
*  závislost na volbě načitatele&lt;br /&gt;
*  [[bibliofilie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory [online]. Praha: Audioknihy [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha - rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OneHotBook===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Velcí univerzální nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Specializovaní nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha: médium mezi literaturou a rozhlasem. Tvar: literární týdeník, 2009, roč. 20, č. 8, s. 10. ISSN 0862-657X.&lt;br /&gt;
* CARRIERE, Jean-Claude. ECO, Umberto: Knih se jen tak nezbavíme. 1. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-257-0266-6.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, interpretační kooperace v narativních textech. Praha, 2010. ISBN 978-80-200-1828-1&lt;br /&gt;
* JURIGA, Tomáš. Jak se čte ušima. Literární noviny, 2009, roč. 20, č. 14, s. 11. ISSN 1210-0021.&lt;br /&gt;
* ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David . MP3 a vše o něm . 1. vyd. Praha : Grada Publishing , 2001. 112 s. ISBN 80-247-0013-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické čtečky knih]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
audioknihy, audiobooks, zvukové knihy, čtení, mluvené slovo, předčítání, audiočtenář, audioknižní průmysl, audioknižní trh, audioknižní nakladatelé  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44372</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44372"/>
		<updated>2017-02-09T00:25:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Audiokniha''' '''''(audiobook)''''' je &amp;quot;zvukový záznam nějakého díla či přednesu, který je zaznamenán na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, MP3) nebo v prostředí [[internet|internetu]].&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt; Zprostředkovatelem je hlas člověka (načitatel), který audioknihu načetl a [[médium]], kde je zvukový [[záznam]] uložen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o fonografické zpracování [[literární dílo|literárního díla]] a může být také označováno jako akustický přepis díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt; Mezi audioknihy jsou někdy řazeny také další druhy záznamů mluveného slova, určené například k poslechu v méně obvyklém stavu lidské mysli (např. podvědomá výuka cizího jazyka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; Audioknihy jsou různorodé, rozeznávají se dle obsahu, obalu, vzácnosti a stáří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem označuje [[zvuk|zvukové dílo]] vzniklé nejčastěji na základě již existujícího tradičního [[dokument|dokumentu]] – [[kniha|knihy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; ''&amp;quot;Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha – nové médium? A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupné z: http://www.advojka.cz/archiv/2009/5/audiokniha-nove-medium/. ISSN 1803-6635.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''audiokniha''' začal být v posledních letech používán jako označení pro komerčně distribuované produkty. Původ tohoto slova lze hledat v názvosloví v cizích jazycích, zejména v angličtině. V anglickém jazyce je nejčastěji používáno označení ''„audiobook“'' či méně často již starší označení ''„book on tape“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot;&amp;gt;TOMKOVÁ, Jana. Fenomén audioknihy v současné české literární kultuře. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Historické vědy, Histericko-literární studia, 2012. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Studený, Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/45672/Tomkov%C3%A1J_Fenom%C3%A9n%20audioknihy_JS_2012.pdf?sequence=3&amp;amp;isAllowed=y&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces vzniku audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proces tvorby audioknihy''' je poměrně složitý a zdlouhavý. Nejdříve se vybere knižní předloha, podle které audiokniha vznikne. Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy a vybírá předlohy dle různých kritérií. Dále se musí vyřešit [[autorské právo|autorská práva]]. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší zvlášť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje setkání týmu s ''režisérem'' (nejčastěji rozhlasový režisér) audioknihy a výbírá se ''interpret (načitatel)'', který propůjčí audioknize svůj hlas. Výběr interpreta se řídí jeho hlasovými dispozicemi pro konkrétní audioknihu či tím, jak je načitatel (nejčastěji herec) známý a oblíbený.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po hlasové a mikrofonové zkoušce nastává samotný akt [[nahrávání]]. Doba, za kterou se audiokniha nahraje a dokončí, je závislá na délce konkrétní audioknihy a počtu načitatelů. Nedílnou součástí audioknih je i [[hudba|doprovodná hudba]], která slouží jako podkres děje. Nakonec se výsledná [[nahrávka]] ve studiu sestříhá a vyčistí od nedokonalostí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;Škytová, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2017-02-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/skytov.htm&amp;gt;. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie audioknih ==&lt;br /&gt;
===a) dle použitého média===&lt;br /&gt;
Audiokniha může být uložena na nejrůznějších typů zvukových [[nosič|nosičů]]. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní stahování audionahrávek z internetových [[server|serverů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audiokazeta (magnetofonový pásek)''' - jeden z prvních nosičů ve světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;, nejpočetnější audiální nosič ve fondech [[knihovna|knihoven]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audio [[CD]]''' - jedno z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu včetně audioknih&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''formát [[MP3]]''' - jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''internetové servery''' - stažení nahrávky ze serverů, nejčastěji ve formátech MP3 a [[WAV]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''minidisk (MD)''' - druh média nejvíce rozšířen v Japonsku&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''[[playaway]]''' - spojení přenosného přehrávače a digitálního média&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===b) dle zpracování===&lt;br /&gt;
Audioknihy se liší svou délkou a tím, zda jsou nahrány dle knižní předlohy. Každý posluchač volí délku audioknihy dle svých preferencí a časových možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''nezkrácená audiokniha''' ''(UNABRIDGED)'' - je přímým převedením úplného textu knižní předlohy do zvukové podoby, bez zásahu do jejího obsahu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''zkrácená audiokniha''' ''(ABRIDGED)'' - původní text je profesionálně zkrácen a modifikován tak, aby nedošlo k narušení příběhu či literárního stylu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  '''dramatizace''' - text knižní předlohy je od základu přepracován a upraven do podoby připomínající divadelní či rozhlasovou hru (scénáře)&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''ostatní nahrávky''' -  situační komedie, [[semináře]], rozhovory, někdy zahrnuje i nahrávky [[rozhlas|rozhlasového]] vysílání&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217795/ff_b/bakalarka_audioknihy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody a nevýhody==&lt;br /&gt;
===Výhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  namáhání jiného smyslu než zraku&lt;br /&gt;
*  menší nároky na pozornost a na prostorové podmínky&lt;br /&gt;
*  možnost současného užívání více uživateli&lt;br /&gt;
*  efekt odbourávání osamělosti&lt;br /&gt;
*  relativně lepší podmínky pro imaginaci a hlubší prožitek&lt;br /&gt;
*  možnost využít kromě řeči dalších nástrojů&lt;br /&gt;
*  edukativní aspekty&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot;&amp;gt;ŠIMÁČEK, Marek. Audioknihy v anglo-amerických zemích a v ČR [Audiobooks in the Anglo- American countries and in the CR]. Praha, 2006. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lidmila Vášová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000592168/?lang=cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  cena&lt;br /&gt;
*  nároky na technické vybavení&lt;br /&gt;
*  publikační posloupnost&lt;br /&gt;
*  dostupnost&lt;br /&gt;
*  závislost na volbě načitatele&lt;br /&gt;
*  [[bibliofilie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory [online]. Praha: Audioknihy [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha - rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OneHotBook===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Velcí univerzální nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Specializovaní nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha: médium mezi literaturou a rozhlasem. Tvar: literární týdeník, 2009, roč. 20, č. 8, s. 10. ISSN 0862-657X.&lt;br /&gt;
* CARRIERE, Jean-Claude. ECO, Umberto: Knih se jen tak nezbavíme. 1. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-257-0266-6.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, interpretační kooperace v narativních textech. Praha, 2010. ISBN 978-80-200-1828-1&lt;br /&gt;
* JURIGA, Tomáš. Jak se čte ušima. Literární noviny, 2009, roč. 20, č. 14, s. 11. ISSN 1210-0021.&lt;br /&gt;
* ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David . MP3 a vše o něm . 1. vyd. Praha : Grada Publishing , 2001. 112 s. ISBN 80-247-0013-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické čtečky knih]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
audioknihy, audiobooks, zvukové knihy, čtení, mluvené slovo, předčítání, audiočtenář, audioknižní průmysl, audioknižní trh, audioknižní nakladatelé  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44371</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44371"/>
		<updated>2017-02-09T00:14:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Audiokniha''' '''''(audiobook)''''' je &amp;quot;zvukový záznam nějakého díla či přednesu, který je zaznamenán na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, MP3) nebo v prostředí [[internet|internetu]].&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt; Zprostředkovatelem je hlas člověka (načitatel), který audioknihu načetl a [[médium]], kde je zvukový [[záznam]] uložen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o fonografické zpracování [[literární dílo|literárního díla]] a může být také označováno jako akustický přepis díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt; Mezi audioknihy jsou někdy řazeny také další druhy záznamů mluveného slova, určené například k poslechu v méně obvyklém stavu lidské mysli (např. podvědomá výuka cizího jazyka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; Audioknihy jsou různorodé, rozeznávají se dle obsahu, obalu, vzácnosti a stáří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem označuje [[zvuk|zvukové dílo]] vzniklé nejčastěji na základě již existujícího tradičního [[dokument|dokumentu]] – [[kniha|knihy]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; ''&amp;quot;Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha – nové médium? A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.advojka.cz/archiv/2009/5/audiokniha-nove-medium/&amp;gt;. ISSN 1803-6635.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''audiokniha''' začal být v posledních letech používán jako označení pro komerčně distribuované produkty. Původ tohoto slova lze hledat v názvosloví v cizích jazycích, zejména v angličtině. V anglickém jazyce je nejčastěji používáno označení ''„audiobook“'' či méně často již starší označení ''„book on tape“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot;&amp;gt;TOMKOVÁ, Jana. Fenomén audioknihy v současné české literární kultuře. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Historické vědy, Histericko-literární studia, 2012. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Studený, Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/45672/Tomkov%C3%A1J_Fenom%C3%A9n%20audioknihy_JS_2012.pdf?sequence=3&amp;amp;isAllowed=y&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces vzniku audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proces tvorby audioknihy''' je poměrně složitý a zdlouhavý. Nejdříve se vybere knižní předloha, podle které audiokniha vznikne. Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy a vybírá předlohy dle různých kritérií. Dále se musí vyřešit [[autorské právo|autorská práva]]. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší zvlášť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje setkání týmu s ''režisérem'' (nejčastěji rozhlasový režisér) audioknihy a výbírá se ''interpret (načitatel)'', který propůjčí audioknize svůj hlas. Výběr interpreta se řídí jeho hlasovými dispozicemi pro konkrétní audioknihu či tím, jak je načitatel (nejčastěji herec) známý a oblíbený.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po hlasové a mikrofonové zkoušce nastává samotný akt [[nahrávání]]. Doba, za kterou se audiokniha nahraje a dokončí, je závislá na délce konkrétní audioknihy a počtu načitatelů. Nedílnou součástí audioknih je i [[hudba|doprovodná hudba]], která slouží jako podkres děje. Nakonec se výsledná [[nahrávka]] ve studiu sestříhá a vyčistí od nedokonalostí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;Škytová, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2017-02-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/skytov.htm&amp;gt;. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie audioknih ==&lt;br /&gt;
===a) dle použitého média===&lt;br /&gt;
Audiokniha může být uložena na nejrůznějších typů zvukových [[nosič|nosičů]]. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní stahování audionahrávek z internetových [[server|serverů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audiokazeta (magnetofonový pásek)''' - jeden z prvních nosičů ve světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;, nejpočetnější audiální nosič ve fondech [[knihovna|knihoven]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audio [[CD]]''' - jedno z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu včetně audioknih&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''formát [[MP3]]''' - jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''internetové servery''' - stažení nahrávky ze serverů, nejčastěji ve formátech MP3 a [[WAV]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''minidisk (MD)''' - druh média nejvíce rozšířen v Japonsku&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''[[playaway]]''' - spojení přenosného přehrávače a digitálního média&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===b) dle zpracování===&lt;br /&gt;
Audioknihy se liší svou délkou a tím, zda jsou nahrány dle knižní předlohy. Každý posluchač volí délku audioknihy dle svých preferencí a časových možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''nezkrácená audiokniha''' ''(UNABRIDGED)'' - je přímým převedením úplného textu knižní předlohy do zvukové podoby, bez zásahu do jejího obsahu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''zkrácená audiokniha''' ''(ABRIDGED)'' - původní text je profesionálně zkrácen a modifikován tak, aby nedošlo k narušení příběhu či literárního stylu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  '''dramatizace''' - text knižní předlohy je od základu přepracován a upraven do podoby připomínající divadelní či rozhlasovou hru (scénáře)&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''ostatní nahrávky''' -  situační komedie, [[semináře]], rozhovory, někdy zahrnuje i nahrávky [[rozhlas|rozhlasového]] vysílání&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217795/ff_b/bakalarka_audioknihy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody a nevýhody==&lt;br /&gt;
===Výhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  namáhání jiného smyslu než zraku&lt;br /&gt;
*  menší nároky na pozornost a na prostorové podmínky&lt;br /&gt;
*  možnost současného užívání více uživateli&lt;br /&gt;
*  efekt odbourávání osamělosti&lt;br /&gt;
*  relativně lepší podmínky pro imaginaci a hlubší prožitek&lt;br /&gt;
*  možnost využít kromě řeči dalších nástrojů&lt;br /&gt;
*  edukativní aspekty&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot;&amp;gt;ŠIMÁČEK, Marek. Audioknihy v anglo-amerických zemích a v ČR [Audiobooks in the Anglo- American countries and in the CR]. Praha, 2006. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lidmila Vášová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000592168/?lang=cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  cena&lt;br /&gt;
*  nároky na technické vybavení&lt;br /&gt;
*  publikační posloupnost&lt;br /&gt;
*  dostupnost&lt;br /&gt;
*  závislost na volbě načitatele&lt;br /&gt;
*  [[bibliofilie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory [online]. Praha: Audioknihy [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha - rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OneHotBook===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Velcí univerzální nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Specializovaní nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha: médium mezi literaturou a rozhlasem. Tvar: literární týdeník, 2009, roč. 20, č. 8, s. 10. ISSN 0862-657X.&lt;br /&gt;
* CARRIERE, Jean-Claude. ECO, Umberto: Knih se jen tak nezbavíme. 1. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-257-0266-6.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, interpretační kooperace v narativních textech. Praha, 2010. ISBN 978-80-200-1828-1&lt;br /&gt;
* JURIGA, Tomáš. Jak se čte ušima. Literární noviny, 2009, roč. 20, č. 14, s. 11. ISSN 1210-0021.&lt;br /&gt;
* ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David . MP3 a vše o něm . 1. vyd. Praha : Grada Publishing , 2001. 112 s. ISBN 80-247-0013-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické čtečky knih]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
audioknihy, audiobooks, zvukové knihy, čtení, mluvené slovo, předčítání, audiočtenář, audioknižní průmysl, audioknižní trh, audioknižní nakladatelé  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44370</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44370"/>
		<updated>2017-02-08T20:35:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Audiokniha''' '''''(audiobook)''''' je &amp;quot;zvukový záznam nějakého díla či přednesu, který je zaznamenán na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, MP3) nebo v prostředí [[internet|internetu]].&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt; Zprostředkovatelem je hlas člověka (načitatel), který audioknihu načetl a [[médium]], kde je zvukový [[záznam]] uložen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o fonografické zpracování [[literární dílo|literárního díla]] a může být také označováno jako akustický přepis díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt; Mezi audioknihy jsou někdy řazeny také další druhy záznamů mluveného slova, určené například k poslechu v méně obvyklém stavu lidské mysli (např. podvědomá výuka cizího jazyka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; Audioknihy jsou různorodé, rozeznávají se dle obsahu, obalu, vzácnosti a stáří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem označuje [[zvuk|zvukové dílo]] vzniklé nejčastěji na základě již existujícího tradičního [[dokument|dokumentu]] – [[kniha|knihy]]. ''&amp;quot;Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha – nové médium? A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.advojka.cz/archiv/2009/5/audiokniha-nove-medium/&amp;gt;. ISSN 1803-6635.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''audiokniha''' začal být v posledních letech používán jako označení pro komerčně distribuované produkty. Původ tohoto slova lze hledat v názvosloví v cizích jazycích, zejména v angličtině. V anglickém jazyce je nejčastěji používáno označení ''„audiobook“'' či méně často již starší označení ''„book on tape“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot;&amp;gt;TOMKOVÁ, Jana. Fenomén audioknihy v současné české literární kultuře. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Historické vědy, Histericko-literární studia, 2012. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Studený, Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/45672/Tomkov%C3%A1J_Fenom%C3%A9n%20audioknihy_JS_2012.pdf?sequence=3&amp;amp;isAllowed=y&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces vzniku audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proces tvorby audioknihy''' je poměrně složitý a zdlouhavý. Nejdříve se vybere knižní předloha, podle které audiokniha vznikne. Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy a vybírá předlohy dle různých kritérií. Dále se musí vyřešit [[autorské právo|autorská práva]]. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší zvlášť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje setkání týmu s ''režisérem'' (nejčastěji rozhlasový režisér) audioknihy a výbírá se ''interpret (načitatel)'', který propůjčí audioknize svůj hlas. Výběr interpreta se řídí jeho hlasovými dispozicemi pro konkrétní audioknihu či tím, jak je načitatel (nejčastěji herec) známý a oblíbený.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po hlasové a mikrofonové zkoušce nastává samotný akt [[nahrávání]]. Doba, za kterou se audiokniha nahraje a dokončí, je závislá na délce konkrétní audioknihy a počtu načitatelů. Nedílnou součástí audioknih je i [[hudba|doprovodná hudba]], která slouží jako podkres děje. Nakonec se výsledná [[nahrávka]] ve studiu sestříhá a vyčistí od nedokonalostí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;Škytová, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2017-02-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/skytov.htm&amp;gt;. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie audioknih ==&lt;br /&gt;
===a) dle použitého média===&lt;br /&gt;
Audiokniha může být uložena na nejrůznějších typů zvukových [[nosič|nosičů]]. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní stahování audionahrávek z internetových [[server|serverů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audiokazeta (magnetofonový pásek)''' - jeden z prvních nosičů ve světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;, nejpočetnější audiální nosič ve fondech [[knihovna|knihoven]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audio [[CD]]''' - jedno z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu včetně audioknih&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''formát [[MP3]]''' - jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''internetové servery''' - stažení nahrávky ze serverů, nejčastěji ve formátech MP3 a [[WAV]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''minidisk (MD)''' - druh média nejvíce rozšířen v Japonsku&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''[[playaway]]''' - spojení přenosného přehrávače a digitálního média&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===b) dle zpracování===&lt;br /&gt;
Audioknihy se liší svou délkou a tím, zda jsou nahrány dle knižní předlohy. Každý posluchač volí délku audioknihy dle svých preferencí a časových možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''nezkrácená audiokniha''' ''(UNABRIDGED)'' - je přímým převedením úplného textu knižní předlohy do zvukové podoby, bez zásahu do jejího obsahu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''zkrácená audiokniha''' ''(ABRIDGED)'' - původní text je profesionálně zkrácen a modifikován tak, aby nedošlo k narušení příběhu či literárního stylu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  '''dramatizace''' - text knižní předlohy je od základu přepracován a upraven do podoby připomínající divadelní či rozhlasovou hru (scénáře)&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''ostatní nahrávky''' -  situační komedie, [[semináře]], rozhovory, někdy zahrnuje i nahrávky [[rozhlas|rozhlasového]] vysílání&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217795/ff_b/bakalarka_audioknihy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody a nevýhody==&lt;br /&gt;
===Výhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  namáhání jiného smyslu než zraku&lt;br /&gt;
*  menší nároky na pozornost a na prostorové podmínky&lt;br /&gt;
*  možnost současného užívání více uživateli&lt;br /&gt;
*  efekt odbourávání osamělosti&lt;br /&gt;
*  relativně lepší podmínky pro imaginaci a hlubší prožitek&lt;br /&gt;
*  možnost využít kromě řeči dalších nástrojů&lt;br /&gt;
*  edukativní aspekty&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot;&amp;gt;ŠIMÁČEK, Marek. Audioknihy v anglo-amerických zemích a v ČR [Audiobooks in the Anglo- American countries and in the CR]. Praha, 2006. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lidmila Vášová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000592168/?lang=cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  cena&lt;br /&gt;
*  nároky na technické vybavení&lt;br /&gt;
*  publikační posloupnost&lt;br /&gt;
*  dostupnost&lt;br /&gt;
*  závislost na volbě načitatele&lt;br /&gt;
*  [[bibliofilie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory [online]. Praha: Audioknihy [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha - rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OneHotBook===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Velcí univerzální nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Specializovaní nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha: médium mezi literaturou a rozhlasem. Tvar: literární týdeník, 2009, roč. 20, č. 8, s. 10. ISSN 0862-657X.&lt;br /&gt;
* CARRIERE, Jean-Claude. ECO, Umberto: Knih se jen tak nezbavíme. 1. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-257-0266-6.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, interpretační kooperace v narativních textech. Praha, 2010. ISBN 978-80-200-1828-1&lt;br /&gt;
* JURIGA, Tomáš. Jak se čte ušima. Literární noviny, 2009, roč. 20, č. 14, s. 11. ISSN 1210-0021.&lt;br /&gt;
* ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David . MP3 a vše o něm . 1. vyd. Praha : Grada Publishing , 2001. 112 s. ISBN 80-247-0013-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické čtečky knih]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
audioknihy, audiobooks, zvukové knihy, čtení, mluvené slovo, předčítání, audiočtenář, audioknižní průmysl, audioknižní trh, audioknižní nakladatelé  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44369</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44369"/>
		<updated>2017-02-08T20:30:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Audiokniha''' '''''(audiobook)''''' je &amp;quot;zvukový záznam nějakého díla či přednesu, který je zaznamenán na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, MP3) nebo v prostředí [[internet|internetu]].&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt; Zprostředkovatelem je hlas člověka (načitatel), který audioknihu načetl a [[médium]], kde je zvukový [[záznam]] uložen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o fonografické zpracování [[literární dílo|literárního díla]] a může být také označováno jako akustický přepis díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt; Mezi audioknihy jsou někdy řazeny také další druhy záznamů mluveného slova, určené například k poslechu v méně obvyklém stavu lidské mysli (např. podvědomá výuka cizího jazyka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; Audioknihy jsou různorodé, rozeznávají se dle obsahu, obalu, vzácnosti a stáří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem označuje [[zvuk|zvukové dílo]] vzniklé nejčastěji na základě již existujícího tradičního [[dokument|dokumentu]] – [[kniha|knihy]]. ''&amp;quot;Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha – nové médium? A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.advojka.cz/archiv/2009/5/audiokniha-nove-medium/&amp;gt;. ISSN 1803-6635.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''audiokniha''' začal být v posledních letech používán jako označení pro komerčně distribuované produkty. Původ tohoto slova lze hledat v názvosloví v cizích jazycích, zejména v angličtině. V anglickém jazyce je nejčastěji používáno označení ''„audiobook“'' či méně často již starší označení ''„book on tape“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot;&amp;gt;TOMKOVÁ, Jana. Fenomén audioknihy v současné české literární kultuře. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Historické vědy, Histericko-literární studia, 2012. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Studený, Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/45672/Tomkov%C3%A1J_Fenom%C3%A9n%20audioknihy_JS_2012.pdf?sequence=3&amp;amp;isAllowed=y&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces vzniku audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proces tvorby audioknihy''' je poměrně složitý a zdlouhavý. Nejdříve se vybere knižní předloha, podle které audiokniha vznikne. Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy a vybírá předlohy dle různých kritérií. Dále se musí vyřešit [[autorské právo|autorská práva]]. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší zvlášť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje setkání týmu s ''režisérem'' (nejčastěji rozhlasový režisér) audioknihy a výbírá se ''interpret (načitatel)'', který propůjčí audioknize svůj hlas. Výběr interpreta se řídí jeho hlasovými dispozicemi pro konkrétní audioknihu či tím, jak je načitatel (nejčastěji herec) známý a oblíbený.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po hlasové a mikrofonové zkoušce nastává samotný akt [[nahrávání]]. Doba, za kterou se audiokniha nahraje a dokončí, je závislá na délce konkrétní audioknihy a počtu načitatelů. Nedílnou součástí audioknih je i [[hudba|doprovodná hudba]], která slouží jako podkres děje. Nakonec se výsledná [[nahrávka]] sestříhá a vyčistí od nedokonalostí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;Škytová, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2017-02-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/skytov.htm&amp;gt;. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie audioknih ==&lt;br /&gt;
===a) dle použitého média===&lt;br /&gt;
Audiokniha může být uložena na nejrůznějších typů zvukových [[nosič|nosičů]]. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní stahování audionahrávek z internetových [[server|serverů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audiokazeta (magnetofonový pásek)''' - jeden z prvních nosičů ve světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;, nejpočetnější audiální nosič ve fondech [[knihovna|knihoven]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audio [[CD]]''' - jedno z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu včetně audioknih&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''formát [[MP3]]''' - jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''internetové servery''' - stažení nahrávky ze serverů, nejčastěji ve formátech MP3 a [[WAV]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''minidisk (MD)''' - druh média nejvíce rozšířen v Japonsku&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''[[playaway]]''' - spojení přenosného přehrávače a digitálního média&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===b) dle zpracování===&lt;br /&gt;
Audioknihy se liší svou délkou a tím, zda jsou nahrány dle knižní předlohy. Každý posluchač volí délku audioknihy dle svých preferencí a časových možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''nezkrácená audiokniha''' ''(UNABRIDGED)'' - je přímým převedením úplného textu knižní předlohy do zvukové podoby, bez zasahování do jejího obsahu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''zkrácená audiokniha''' ''(ABRIDGED)'' - původní text profesionálně zkrácen a modifikován tak, aby nedošlo k narušení příběhu či literárního stylu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  '''dramatizace''' - text knižní předlohy od základu přepracován a upraven do podoby připomínající divadelní či rozhlasovou hru (scénáře)&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''ostatní nahrávky''' -  situační komedie, [[semináře]], rozhovory, někdy zahrnuje i nahrávky [[rozhlas|rozhlasového]] vysílání&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217795/ff_b/bakalarka_audioknihy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody a nevýhody==&lt;br /&gt;
===Výhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  namáhání jiného smyslu než zraku&lt;br /&gt;
*  menší nároky na pozornost a na prostorové podmínky&lt;br /&gt;
*  možnost současného užívání více uživateli&lt;br /&gt;
*  efekt odbourávání osamělosti&lt;br /&gt;
*  relativně lepší podmínky pro imaginaci a hlubší prožitek&lt;br /&gt;
*  možnost využít kromě řeči dalších nástrojů&lt;br /&gt;
*  edukativní aspekty&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot;&amp;gt;ŠIMÁČEK, Marek. Audioknihy v anglo-amerických zemích a v ČR [Audiobooks in the Anglo- American countries and in the CR]. Praha, 2006. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lidmila Vášová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000592168/?lang=cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  cena&lt;br /&gt;
*  nároky na technické vybavení&lt;br /&gt;
*  publikační posloupnost&lt;br /&gt;
*  dostupnost&lt;br /&gt;
*  závislost na volbě načitatele&lt;br /&gt;
*  [[bibliofilie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory [online]. Praha: Audioknihy [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha - rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OneHotBook===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Velcí univerzální nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Specializovaní nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha: médium mezi literaturou a rozhlasem. Tvar: literární týdeník, 2009, roč. 20, č. 8, s. 10. ISSN 0862-657X.&lt;br /&gt;
* CARRIERE, Jean-Claude. ECO, Umberto: Knih se jen tak nezbavíme. 1. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-257-0266-6.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, interpretační kooperace v narativních textech. Praha, 2010. ISBN 978-80-200-1828-1&lt;br /&gt;
* JURIGA, Tomáš. Jak se čte ušima. Literární noviny, 2009, roč. 20, č. 14, s. 11. ISSN 1210-0021.&lt;br /&gt;
* ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David . MP3 a vše o něm . 1. vyd. Praha : Grada Publishing , 2001. 112 s. ISBN 80-247-0013-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické čtečky knih]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
audioknihy, audiobooks, zvukové knihy, čtení, mluvené slovo, předčítání, audiočtenář, audioknižní průmysl, audioknižní trh, audioknižní nakladatelé  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44368</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=44368"/>
		<updated>2017-02-08T20:30:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Audiokniha''' '''''(audiobook)''''' je &amp;quot;zvukový záznam nějakého díla či přednesu, který je zaznamenán na zvukových nosičích (audio CD, audiokazeta, MP3) nebo v prostředí [[internet|internetu]].&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt; Zprostředkovatelem je hlas člověka (načitatel), který audioknihu načetl a [[médium]], kde je zvukový [[záznam]] uložen.&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se o fonografické zpracování [[literární dílo|literárního díla]] a může být také označováno jako akustický přepis díla.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt; Mezi audioknihy jsou někdy řazeny také další druhy záznamů mluveného slova, určené například k poslechu v méně obvyklém stavu lidské mysli (např. podvědomá výuka cizího jazyka).&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; Audioknihy jsou různorodé, rozeznávají se dle obsahu, obalu, vzácnosti a stáří.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem označuje [[zvuk|zvukové dílo]] vzniklé nejčastěji na základě již existujícího tradičního [[dokument|dokumentu]] – [[kniha|knihy]]. ''&amp;quot;Audioknihy jsou většinou spojeny s knižní předlohou, podle které jsou nahrány. Při poslechu audioknih komunikuje posluchač s dílem pomocí technického zařízení (reproduktoru) a nemá bezprostřední kontakt s tvůrci nahrávky.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha – nové médium? A2 [online]. 2009, č. 5 [cit. 2009-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://www.advojka.cz/archiv/2009/5/audiokniha-nove-medium/&amp;gt;. ISSN 1803-6635.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín '''audiokniha''' začal být v posledních letech používán jako označení pro komerčně distribuované produkty. Původ tohoto slova lze hledat v názvosloví cizích jazyků, zejména v angličtině. V anglickém jazyce je nejčastěji používáno označení ''„audiobook“'' či méně často již starší označení ''„book on tape“''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;tomkova&amp;quot;&amp;gt;TOMKOVÁ, Jana. Fenomén audioknihy v současné české literární kultuře. Pardubice: Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Historické vědy, Histericko-literární studia, 2012. 83 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jiří Studený, Ph.D. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/handle/10195/45672/Tomkov%C3%A1J_Fenom%C3%A9n%20audioknihy_JS_2012.pdf?sequence=3&amp;amp;isAllowed=y&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Proces vzniku audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Proces tvorby audioknihy''' je poměrně složitý a zdlouhavý. Nejdříve se vybere knižní předloha, podle které audiokniha vznikne. Každé vydavatelství se soustředí na rozdílné audioknihy a vybírá předlohy dle různých kritérií. Dále se musí vyřešit [[autorské právo|autorská práva]]. Práva na vydání knihy a audioknihy se řeší zvlášť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje setkání týmu s ''režisérem'' (nejčastěji rozhlasový režisér) audioknihy a výbírá se ''interpret (načitatel)'', který propůjčí audioknize svůj hlas. Výběr interpreta se řídí jeho hlasovými dispozicemi pro konkrétní audioknihu či tím, jak je načitatel (nejčastěji herec) známý a oblíbený.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po hlasové a mikrofonové zkoušce nastává samotný akt [[nahrávání]]. Doba, za kterou se audiokniha nahraje a dokončí, je závislá na délce konkrétní audioknihy a počtu načitatelů. Nedílnou součástí audioknih je i [[hudba|doprovodná hudba]], která slouží jako podkres děje. Nakonec se výsledná [[nahrávka]] sestříhá a vyčistí od nedokonalostí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot;&amp;gt;Škytová, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 [cit. 2017-02-08]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/skytov.htm&amp;gt;. ISSN 1801-5948.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie audioknih ==&lt;br /&gt;
===a) dle použitého média===&lt;br /&gt;
Audiokniha může být uložena na nejrůznějších typů zvukových [[nosič|nosičů]]. Od těch nejjednodušších, které byly využívané již na začátku vzniku audioknih, až po dnešní moderní stahování audionahrávek z internetových [[server|serverů]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audiokazeta (magnetofonový pásek)''' - jeden z prvních nosičů ve světě&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;, nejpočetnější audiální nosič ve fondech [[knihovna|knihoven]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''audio [[CD]]''' - jedno z nejrozšířenějších médií na uchování zvukového záznamu včetně audioknih&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''formát [[MP3]]''' - jde o kompromis mezi kvalitou a délkou nahrávky, čili maximální velikostí souboru&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''internetové servery''' - stažení nahrávky ze serverů, nejčastěji ve formátech MP3 a [[WAV]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''minidisk (MD)''' - druh média nejvíce rozšířen v Japonsku&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''[[playaway]]''' - spojení přenosného přehrávače a digitálního média&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===b) dle zpracování===&lt;br /&gt;
Audioknihy se liší svou délkou a tím, zda jsou nahrány dle knižní předlohy. Každý posluchač volí délku audioknihy dle svých preferencí a časových možností.&amp;lt;ref name=&amp;quot;plus&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''nezkrácená audiokniha''' ''(UNABRIDGED)'' - je přímým převedením úplného textu knižní předlohy do zvukové podoby, bez zasahování do jejího obsahu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''zkrácená audiokniha''' ''(ABRIDGED)'' - původní text profesionálně zkrácen a modifikován tak, aby nedošlo k narušení příběhu či literárního stylu&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*  '''dramatizace''' - text knižní předlohy od základu přepracován a upraven do podoby připomínající divadelní či rozhlasovou hru (scénáře)&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
*  '''ostatní nahrávky''' -  situační komedie, [[semináře]], rozhovory, někdy zahrnuje i nahrávky [[rozhlas|rozhlasového]] vysílání&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;skytova&amp;quot;&amp;gt;ŠKYTOVÁ, Alžběta. Audioknihy a jejich vliv na dětské čtenářství. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. 77 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217795/ff_b/bakalarka_audioknihy.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výhody a nevýhody==&lt;br /&gt;
===Výhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  namáhání jiného smyslu než zraku&lt;br /&gt;
*  menší nároky na pozornost a na prostorové podmínky&lt;br /&gt;
*  možnost současného užívání více uživateli&lt;br /&gt;
*  efekt odbourávání osamělosti&lt;br /&gt;
*  relativně lepší podmínky pro imaginaci a hlubší prožitek&lt;br /&gt;
*  možnost využít kromě řeči dalších nástrojů&lt;br /&gt;
*  edukativní aspekty&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot;&amp;gt;ŠIMÁČEK, Marek. Audioknihy v anglo-amerických zemích a v ČR [Audiobooks in the Anglo- American countries and in the CR]. Praha, 2006. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Lidmila Vášová. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/8000592168/?lang=cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nevýhody audioknih===&lt;br /&gt;
*  cena&lt;br /&gt;
*  nároky na technické vybavení&lt;br /&gt;
*  publikační posloupnost&lt;br /&gt;
*  dostupnost&lt;br /&gt;
*  závislost na volbě načitatele&lt;br /&gt;
*  [[bibliofilie]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;simacek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství Timpanum audioknihy ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref name=&amp;quot;O NÁS&amp;quot;&amp;gt;O NÁS [online]. Praha: Tympanum [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/ Tympanum]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Audiostory ===&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_2&amp;quot;&amp;gt;AudioStory [online]. Praha: Audioknihy [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popron music ===&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_3&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Radioservis, a. s. ===&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_4&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fonia ===&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_9&amp;quot;&amp;gt; Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Ivan Kraus/Fonia&amp;quot;&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus Fonia - Ivan Kraus]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kniha do ucha. Sk ===&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Audioknihy.net - vydavatel_10&amp;quot;&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha - rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10 Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Moba ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Moravská bastei MOBA infoweb&amp;quot;&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68 Moravská bastei MOBA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jota ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;O nakladatelství - nakladatelství JOTA&amp;quot;&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi Nakladatelství JOTA]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál ===&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Portál&amp;gt;Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/ Nakladatelství Portál]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá Fronta ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta&amp;quot;&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/o-spolecnosti/ Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Mladá Fronta_2&amp;quot;&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy Mladá Fronta]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===OneHotBook===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 původně pod názvem Dragontattoo na počest první vydané knihy &amp;quot;Muži, kteří nenávidí ženy&amp;quot;. Vydavatelství spolupracuje s profesionálními herci jako například Martinem Stránským. Vydává široké spektrum audioknih, ale nejvíce se zaměřuje na současné bestsellery. Získalo velké množství ocenění včetně absolutního vítěze audioknihy roku za rok 2014 za &amp;quot;Muž jménem Ove&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;OneHotBook&amp;quot;&amp;gt;OneHotBook [online]. Praha: OneHotBook, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.onehotbook.cz/ OneHotBook]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Straky na Vrbě ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1998 spojené s postavou redaktora Michaela Bronce, se zaměřuje hlavně na tištěné knihy. Především na českou fantasy scénu. Spolupracuje s mnoha časopisy a kluby, pořádá pravidelné soutěže, mezi nimi nejznámější Žoldnéři fantazie. Audioknihám se věnuje teprve krátce&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Straky na vrbě&amp;quot;&amp;gt;Žoldnéři fantazie 2016 [online]. Praha: Straky na vrbě, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.straky.cz/index.aspx Straky na vrbě]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Supraphon===&lt;br /&gt;
Původně gramofonová firma byla založena již v roce 1932. Jedná se o jednu z historicky nevýznamnějších firem v rámci hudby a jejího šíření. Se stále zvyšující se poptávkou začali vydávat i audioknihy a mluvené slovo. Největší zastoupení u nich mají dětské pohádky, zejména Hurvínek a humoristické povídky jako Šimek a Grosman nebo Divadlo Járy Cimrmana. &amp;lt;ref name=&amp;quot;SALON MLUVENÉHO SLOVA&amp;quot;&amp;gt;SALON MLUVENÉHO SLOVA [online]. Praha: SUPRAPHON a.s, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [https://www.supraphon.cz/salon-mluveneho-slova SUPRAPHON]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== XYZ ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2004, spadá pod skupinu Albatros media. Vydává českou i zahraniční literaturu, také velký podíl literatury faktu. Z audioknih patří mezi jejich nejznámější díla trilogie &amp;quot;Padesát odstínů šedi&amp;quot; a &amp;quot;Gray&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství XYZ&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství XYZ [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.xyz.cz/uvod Nakladatelství XYZ]&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Lumeni===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 2011 se zaměřuje výhradně na audioknihy o osobním rozvoji, vnitřní motivaci či tzv. self help knihy. Jejich cílovou skupinou jsou hlavně manažeři, obchodníci a podnikatelé, kteří se chtějí dále sebevzdělávat. Z jejich tvorby můžeme uvést například &amp;quot;Čtyřhodinový pracovní týden&amp;quot; nebo  &amp;quot;Pravidla úspěchu&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lumeni&amp;quot;&amp;gt;Lumeni, s.r.o. [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.lumeni.cz/ Lumeni]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Fragment ===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1991 a v roce 2014 se přidalo pod mediální skupinu Albatros média. Zaměřuje se hlavně na fantasy a young adult a dětskou literaturu. Vydává i českou beletrii. Mezi nejvýznamější audioknihy z jejich tvorby patří kompletní &amp;quot;Odkaz Dračích jezdců&amp;quot;, trilogie &amp;quot;Hunger games&amp;quot; nebo všech šest dílů &amp;quot;Narnie&amp;quot;. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Nakladatelství Fragment&amp;quot;&amp;gt;Nakladatelství Fragment [online]. Praha: Albatros Media, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.fragment.cz/uvod/ Nakladatelství Fragment]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Synergie Publishing===&lt;br /&gt;
Vydavatelství založené v roce 1994 se původně zaměřovalo pouze na vydávání tarotových vykládacích karet. Momentálně se specializuje hlavně na duchovní literaturu, zdraví, spiritualitu a sebepoznání. Mezi jejich nejznámější audioknihy patří série knih &amp;quot;Dalajlamova kočka&amp;quot; &amp;lt;ref name=&amp;quot;Synergie Publishing SE&amp;quot;&amp;gt;Synergie Publishing SE [online]. Praha: Synergie Publishing SE, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.synergiepublishing.com/ Synergie Publishing SE]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Eddica===&lt;br /&gt;
Eddica je česká jazyková škola a vydavatelství fungující už 12 let a jedním z předních vydavatelů audioučebnic na českém trhu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Eddica&amp;quot;&amp;gt;Eddica [online]. Praha: Eddica, spol., 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://www.eddica.cz Eddica]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audiotéka===&lt;br /&gt;
Je jedním z největších eshopů s audioknihami u nás. Specializuje se hlavně na vytváření audioknih v mp3 verzích a verzích pro mobilní telefony. Působí také jako vydavatelství. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy [online]. Praha: Audioknihy, 2010 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: [http://audioteka.com/cz/ Audioknihy]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Walker a Volf===&lt;br /&gt;
České vydavatelství audioknih, které se zaměřuje výhradně na českou a slovenskou původní sci-fi, fantasy a horor literaturu. Neznámějším počinem jsou například &amp;quot;hvězdní honáci&amp;quot; nebo &amp;quot;Asfalt&amp;quot;. &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Walker a Volf&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.walkeravolf.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zahraniční nakladatelé audioknih==&lt;br /&gt;
Následující výčet zahraničních nakladatelů, kteří vydávají audioknihy, je zaměřen především na nakladatele s produkty v anglickém jazyce. Rozdělen je do dvou kategorií, především podle tematického zaměření a částečně také podle produktivity a velikosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Velcí univerzální nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Hachette Audio===&lt;br /&gt;
''Hachette Audio'' je součástí nakladatelství ''Hachette Book Group'', které sídlí v New Yorku, ale zformovalo se v roce 2006 z domovské společnosti ''Hachette Livre'' pocházející z Francie. ''Hachette Book Group'' patří mezi největší světová nakladatelství a publikuje různé druhy dokumentů včetně audioknih. ''Hachette Audio'' tvoří jeho nakladatelskou jednotku, která se soustředí čistě na audioknihy. V roce 2014 i 2015 obdrželo nakladatelství za své audioknihy řadu ocenění včetně ''Grammy®'' a ''Audiobook of the Year'' od ''Audiobook Publishers Association''. Tituly od ''Hachette Audio'' jsou žánrově různorodé, ale soustředí se především na bestsellery a populární autory beletrie včetně dětské literatury. Mezi vydané tituly patří např: Malala Yousafzai - '''I Am Malala''', Lila Frey - '''Bossypants''', Robert Galbraith - '''The Cuckoo's Calling'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test22&amp;quot;&amp;gt;''hachetteaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.hachetteaudio.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Harper Audio===&lt;br /&gt;
''HarperCollins'' je dalším nakladatelem světového měřítka. Sídlí v New Yorku a zformoval se v roce 1989 z několika nakladatelských společností. Jeho součástí je i nakladatelství ''Harper Audio'', které se soustředí na produkci audioknih.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test23&amp;quot;&amp;gt;''Harperaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://harperaudio.hc.com/homepage&amp;lt;/ref&amp;gt; Jedním ze specifik produkce tohoto nakladatele je, že kromě bestsellerů beletrie má i rozsáhlou sekci křesťanských titulů mluveného slova a také tituly s radami pro život nebo s autobiografickými a populárně-dokumentárními tématy.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test24&amp;quot;&amp;gt;''Harpercollins'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://www.harpercollins.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Harper Audio'' vydalo např.: Neil Gaiman - '''Neverwhere''',  Robert K. Wittman - '''Devil's Diary''' (Diary of Alfred Rosenberg) nebo audio verzi '''bible svaté''' načtenou Davidem Suchetem.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test25&amp;quot;&amp;gt;''Audiobookstore'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: https://audiobookstore.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Penguin Random House===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Penguin Random House'' vzniklo v roce 2013 a sídlí v New Yorku, ale jde o velké nakladatelství s pobočkami ve 20 zemích a na 5 kontinentech. Publikuje všechny druhy dokumentů a v součtu zatím vydalo 15 000 tištěných a 70 000 digitálních titulů. Nakladatelství v tištěné i zvukové podobě vydává žánrově různorodou beletrii a snaží se uspokojit co nejširší vzorek čtenářů, včetně dětí. Většinou jde o známé tituly a bestsellery. ''Penguin Random House''  vydalo např.: Paula Hawkins - '''Girl on the Train''', Markus Zusak - '''The Book Thief''' nebo E. L. James - '''Fifty Shades of Grey'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test26&amp;quot;&amp;gt;''Penguinrandomhouse'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.penguinrandomhouse.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Macmillan Audio===&lt;br /&gt;
''Macmillan Audio'' je součástí mezinárodního vydavatelství ''Macmillan Publishers''. To sídlí už do roku 1843 v Londýně (v současnosti s působností v dalších 70 zemích) a oproti jiným výše zmíněným nakladatelům podobného měřítka vyniká tím, že publikuje nejen populární tituly, ale má i rozsáhlou sekci vzdělávacích publikací a silné spojení s akademickým světem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test27&amp;quot;&amp;gt;''Panmacmillan'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.panmacmillan.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Macmillan Audio'' vydává beletrii i naučnou literaturu. Záběrem se snaží obsáhnout různé věkové i zájmové kategorie uživatelů včetně dětí a nabídnout jim i náročnější tituly. ''Macmillan Audio'' vydalo např.: Daniel Goleman - '''Social Intelligence''', Omar Saif Ghobash - '''Letters to young Muslim''' nebo Umberto Ecco - '''The Island of the Day Before'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test28&amp;quot;&amp;gt;''Macmillanaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://us.macmillan.com/audio&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Simon &amp;amp; Schuster===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Simon &amp;amp; Schuster'' vzniklo v roce 1924 v new Yorku, kde dodnes sídlí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test31&amp;quot;&amp;gt;PETERSON, Valerie. The big five trade book publishers.''The Balance'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
https://www.thebalance.com/the-big-five-trade-book-publishers-2800047&amp;lt;/ref&amp;gt; Současně má i mezinárodní agenturu zajišťující chod svých společností v Austrálii, Kanadě a Velké Británii. Svou velkou produkci obsahující širokou škálu dokumentů různého čtenářského určení dělí do několika divizí, mezi které patří ''Simon &amp;amp; Schuster Adults publishing'', ''Simon &amp;amp; Schuster children´s publishing'' a také ''Simon &amp;amp; Schuster Audio'', které vydává tituly v audio formátech.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test32&amp;quot;&amp;gt;Carolyn K. Reidy Named President and Chief Executive Officer of Simon &amp;amp; Schuster, Inc. ''Prnewswire.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.prnewswire.com/news-releases/carolyn-k-reidy-named-president-and-chief-executive-officer-of-simon--schuster-inc-57852812.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Mimo klasických audioknih publikuje nakladatelství i vzdělávací jazykový program ''Pimsleur'', který nabízí více než 200 různých programů pro 50 světových jazyků.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test29&amp;quot;&amp;gt;Pimsleur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Pimsleur/435&amp;lt;/ref&amp;gt; Tyto produkty nabízí ''Pimsleur'' na klasických nosičích, ale i ke stažení v mp3 formátu. Zbytek produkce audioknih u ''Simon &amp;amp; Schuster'' opět představuje žánrově různorodá beletrie, případně populární autobiografické tituly. ''Simon &amp;amp; Schuster'' vydalo např.: Zoe Sugg - '''Girl Online''', Donald J. Trump - '''Great again''' nebo Stephen King - '''Bazaar of Bad Dreams'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test30&amp;quot;&amp;gt;''Simonandschuster'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.simonandschuster.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Blackstone audio===&lt;br /&gt;
''Blackstone Audio'' je oproti předchozím nakladatelstvím specializované pouze na audioknihy a je jedním největších nakladatelství toho druhu v USA. Sídlí od roku 1987 ve státě Orgeon.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt; Publikuje stejně jako předchozí především zábavnou beletrii, kterou nabízí na klasických nosičích a nabízí ji na svém webu http://www.blackstonelibrary.com/ nebo ke stažení v různých digitálních formátech na webu http://www.downpour.com/.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test34&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstoneaudio'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstoneaudio.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Vydalo zatím přes 18 000 titulů a každý měsíc publikuje 25 nových.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test33&amp;quot;&amp;gt;About us. ''Blackstonelibrary'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.blackstonelibrary.com/about-us-blank/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Specializovaní nakladatelé====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Audio Connoisseur===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Audio Connoisseur'' publikuje audioknihy se zaměřením na náročnějšího čtenáře. Nabízí spisy antických osobností, historickou naučnou literaturu i starší tituly klasické beletrie různých žánrů (např. humoristické, autobiografické, historické, duchovní).&amp;lt;ref name=&amp;quot;test35&amp;quot;&amp;gt;Audioconnoisseur. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/testing/publisher_retailer.php#Audio-Connoisseur&amp;lt;/ref&amp;gt; ''Audio Connoisseur'' vydalo např.: Julius Caesar - '''The Commentaries''' nebo Cyril Robinson - '''History of Greece'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test36&amp;quot;&amp;gt;''Audioconnoisseur'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.audioconnoisseur.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Galaxy Press===&lt;br /&gt;
''Galaxy Press'' vzniklo v roce 2002 v Kalifornii, kde stále sídlí a je nakladatelstvím jednoho autora. Vydává výhradně tituly amerického autora sci-fi a dobrodružné literatury (a zakladatele scientologie) L. Ronalda Hubbarda a to v různých formách dokumentů. Audioknihy zde tvoří velkou část protože většina titulů nabízená ve formě e-booku (včetně nejkratších próz typu rodokapsu) má v ''Galaxy Press'' současně i svou audio verzi. Audioknihy obsahují dramatické prvky, hudbu a zvuky prostředí doprovázející děj. Je možné je zakoupit v digitálním formátu přímo na webu nakladatele a stáhnout. ''Galaxy Press'' publikuje např. rozsáhlou vesmírnou ságu L. Ronalda Hubbarda '''Battlefield Earth'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test37&amp;quot;&amp;gt;''Galaxy Press'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://galaxypress.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Gildan Media===&lt;br /&gt;
Nakladatelství ''Gildan Media'' publikuje především audioknihy, ale zároveň i e-booky. Soustředí se na populárně-naučnou literaturu z oblasti managementu a politiky. Nabízí také rozsáhlou sekci s tituly s radami pro úspěšné podnikání, život atd. ''Gildan Media'' vydalo např.: Niccolo Machiavelli - '''The Prince (With Study Guide)'''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;test38&amp;quot;&amp;gt;''Gildanmedia'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.gildanmedia.com&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Soundwalk===&lt;br /&gt;
''Soundwalk'' je nejen název nakladatelství, ale současně označení pro samostatný žánr audioknihy. Nakladatelství soundwalk nabízí na svém vebu mp3 audio zážitek, který se skládá se zvuků prostředí, mluveného slova i hudby a má koncept cesty určitou lokalitou či městem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt; Nakladatelství ''Soundwalk'' využívá někdy jako průvodce (narátory) lokální osobnosti daného místa. V rámci nakladatelství vyšla především řada &amp;quot;soundwalk&amp;quot; pro různé lokality v USA a především '''New Yorku'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: &lt;br /&gt;
http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt; (např. se zaměřením na kořeny rapu&amp;lt;ref name=&amp;quot;test39&amp;quot;&amp;gt;''Soundwalk'' [online]. [cit. 1.12.2016]. Dostupné z: http://soundwalk.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;) ale i několik světových lokalit (např. '''Paříž''' nebo indické '''Varanasi''').&amp;lt;ref name=&amp;quot;test40&amp;quot;&amp;gt;Soundwalk. ''Learnoutloud.com'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://www.learnoutloud.com/Resources/Publishers-and-Retailers/Soundwalk/162&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Talking book===&lt;br /&gt;
''Talking books'' je velmi nestandardním nezávislým nakladatelem. Nabízejí audioknihy nejen coby produkt pro uživatele ale současně i jako službu pro (začínající) autory. Autor textu může oslovit nakladatele, vybrat si z nabídky vypravěčů a knihu v digitálním formátu s ''Talking books'' publikovat. Uživatelé knihy nachází na webu nakladatelství a získávají je formou placeného stažení. Nabídka je zajímavá zaměřením na neznámé a nové autory, žánrově je velmi pestrá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;test41&amp;quot;&amp;gt;''Talking Book'' [online]. [cit. 7.1.2017]. Dostupné z: http://talkingbook.pub/#home-page&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* PAVLOVSKÝ, Petr. Audiokniha: médium mezi literaturou a rozhlasem. Tvar: literární týdeník, 2009, roč. 20, č. 8, s. 10. ISSN 0862-657X.&lt;br /&gt;
* CARRIERE, Jean-Claude. ECO, Umberto: Knih se jen tak nezbavíme. 1. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-257-0266-6.&lt;br /&gt;
* ECO, Umberto. Lector in fabula: role čtenáře, aneb, interpretační kooperace v narativních textech. Praha, 2010. ISBN 978-80-200-1828-1&lt;br /&gt;
* JURIGA, Tomáš. Jak se čte ušima. Literární noviny, 2009, roč. 20, č. 14, s. 11. ISSN 1210-0021.&lt;br /&gt;
* ŠEBESTA, Ondřej, MORKES, David . MP3 a vše o něm . 1. vyd. Praha : Grada Publishing , 2001. 112 s. ISBN 80-247-0013-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Literatura a nová média]]&lt;br /&gt;
* [[Čtení a čtenářské dovednosti]]&lt;br /&gt;
* [[Elektronické čtečky knih]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
audioknihy, audiobooks, zvukové knihy, čtení, mluvené slovo, předčítání, audiočtenář, audioknižní průmysl, audioknižní trh, audioknižní nakladatelé  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační zdroje, podpora, kanály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=44367</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=44367"/>
		<updated>2017-02-08T19:59:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Denisa.Vojackova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce.  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| [[Rosalinda Pickard]]|| [[Základní pojmy v kryptologii]]|| V druhém článku jsem rozšířila jen malé a kusé informace takřka ke všem pojmům, přidala několik dalších, které by dle mého názoru neměly chybět, přidala jsem obrázky a rozšířila jsem seznam použité literatury a externích odkazů.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]|| [[Hoax]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| [[Digitální kurátorství]]|| [[Audioknihy]]|| V opravovaném článku jsem doplnila chybějící teoretický základ a definici audioknih, upravila nadpisy a přidala související odkazy&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| [[Klíčová slova]]|| [[Autorské dílo]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová  || [[Kódování]] ||[[Databáze]]|| V opravovaném článku jsem doplnila chybějící informace, rozšířila již uvedené informace, přidala informace, které článek zatím neobsahoval a doplnila jsem reference spolu s odkazy. &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| [[Zdrojový kód]]|| [[Hardware]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| [[Certifikační autorita]]|| [[Melvil Dewey]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| [[Knihovny ve starověkém Egyptě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || [[Quora]] || [[LinkedIn]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Mrázková|| [[Informační a komunikační technologie]]|| [[Eigenfactor]]|| Opravovaný článek jsem rozšířila o chybějící informace, doplnila jsem reference a upravila kompozici.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kubálková||  [[VKontakte]] || [[Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]] || Vzhledem k tomu, že oba články, které jsem si vybrala, byly již z části hotové, tak jsem pouze doplnila chybějící informace&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Bugnerová || [[Preprint]] || [[Byte – jednotka informace]] || V opravovaném článku, jsem upravila strukturu celého textu, doplnila nějaké informace a opravila zdroje. Přidala jsem klíčová slova.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jan Kropáček|| Linux|| Podnikový informační systém||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Denisa.Vojackova</name></author>
		
	</entry>
</feed>