<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Eliska.Morochovicova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Eliska.Morochovicova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Eliska.Morochovicova"/>
	<updated>2026-05-14T16:56:06Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=22968</id>
		<title>Participační kultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=22968"/>
		<updated>2015-09-20T08:36:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction. ''London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z '''pouhého pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta obsahu''', a systémem '''peer to peer''' (P2P).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady projevů participační kultury jsou sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, wiki, [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě] nebo [[peer to peer hnutí]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model participační kultury '''představuje protiklad masmédií a '''„vysílacího“ modelu''', někdy nazývaného též jako „'''one-to-many'''“, typického pro noviny, rádio a televizi. V něm je zpravidla jeden vysílatel obsahu a početné publikum, které tento obsah přijímá. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; '''Komunikační model participační''', někdy označovaný také jako „'''many-to-many'''“ oproti tomu počítá s mnoha vysílateli a mnoha příjemci, kteří jsou navíc ve vzájemné interakci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kulturou v kontextu nových médií se zabývala a zabývá '''řada akademiků''', mezi jinými [[Henry Jenkins]], [[Howard Rheingold]], [[Pierre Lévy]], [[Jan van Dijk]], [[Jean Burgess]], [[Joshua Green]], [[Christian Fuchs]] nebo [[Nico Carpentier]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web 2.0 ==&lt;br /&gt;
[[File:Web 2.0 Map.svg|thumb|200x200px|Mapa Webu 2.0]]&lt;br /&gt;
'''[[Web 2.0]]''' je označení pro verzi webu, který nemá pevnou strukturu a obsah, ale tvoří spíše '''dynamickou platformu''', jež dává prostor uživatelům, jejichž role se na Webu 2.0 mění z pasivních konzumentů na aktivní tvůrce obsahu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickými '''příklady Webu 2.0''' jsou [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě], blogy, [[cloudová]] uložiště, webové stránky pro sdílení dat a obsahu, wiki, webové aplikace a další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ustavil v roce 2005 [[Tim O’Reilly]], vlastník nakladatelství O’Reilly Media, které se soustředí na literaturu o počítačových technologiích. Za '''hlavní charakteristiky webu 2.0''' tehdy označil: radikální decentralizaci, radikální důvěryhodnost, participaci namísto vydávání, uživatele jakožto přispěvatele, bohatou uživatelskou zkušenost (user experience), dlouhý chvost (long tail), web jako platformu, kontrolu nad vlastními daty, remix dat, kolektivní inteligenci, přístup, vylepšený software od více zdrojů, hru a předem neurčené uživatelské chování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako technologické paradigma ===&lt;br /&gt;
'''[[Peer to peer]]''' (někdy také zkráceně '''P2P''') představuje '''technologické paradigma''' pro organizaci '''[https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informací]''' a '''komunikační infrastruktury''', které je základním kamenem dnešní postindustriální ekonomiky. Současná podoba [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu] je pak vyjádřením tohoto paradigmatu. [[Peer to peer sítě]] nahradily dřívější '''hierarchický model''', který obsahoval jeden centrální server a na něj napojené jednotlivé počítače. [[Síť peer to peer]] naopak distribuuje informace všude; každý uzel je schopen přijímat a odesílat data. Vytrácí se tak hierarchická struktura, která je nahrazena příslibem '''skutečné rovnocennosti v rámci sítě'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;BAUWENS, Michel. ''Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation?'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako distribuční mechanismus ===&lt;br /&gt;
Důležitý aspekt peer to peer je rovněž jeho role '''distribučního mechanismu''', neboli '''výměnné sítě''', prostřednictvím které má každý uživatel volný přístup k distribuovaným informacím a může je vyměňovat s ostatními. Příklady toho jsou '''systémy sdílení souborů''', jako v minulosti '''Napster''' nebo '''Kazaa''', v současnosti pak například '''BitTorrentové weby'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako metoda produkce ===&lt;br /&gt;
Peer to peer je v dnešní době čím dál více vnímán též jako '''způsob produkce'''; styl, jakým jsou vyráběny, distribuovány a „konzumovány“ nemateriální produkty. Vyjádřením této ideji jsou pak různá společenská hnutí a iniciativy na podporu otevřeného přístupu k dílům online a podobně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free culture movement ===&lt;br /&gt;
Toto globální hnutí prosazuje '''svobodu distribuovat''' a '''pozměňovat''' kreativní díla za využití internetu a dalších médií. Zároveň svou činností protestuje proti restriktivním zákonům o autorském právu a intelektuálním vlastnictví, které podle členů hnutí brzdí tvořivost. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Culture Movement. ''P2P Foundation'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://p2pfoundation.net/Free_Culture_Movement.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Free Culture Movement''' je spíše zastřešující označení pro velké množství sociálních hnutí, které spojují cíle jako '''volný přístup k informacím, vědění a dílům'''. Organizace a hnutí často spojovaná s Free Culture Movement jsou například '''[[Creative Commons]] '''(organizace zajišťující volné sdílení a využití kreativních děl a vědění za využití volných autorských licencí &amp;lt;ref&amp;gt;About: What is Creative Commons?'' Creative Commons'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about.&amp;lt;/ref&amp;gt;), '''Free Music Movement''', různé [[hackerské]] komunity, '''hnutí na podporu přístupu ke vzdělání''' a podobně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free Software Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Free Software Movement '''založil v roce 1983 [[Richard Stallman]], počítačový programátor a aktivista. Idea Free Software Movement spočívá v myšlence poskytovat uživatelům svobodu 1. při změně zdrojového kódu [[softwaru]], aby mohli vykonávat, co potřebují, 2. v distribuci kopií programů dalším osobám, 3. ve formování komunity, která pomáhá neustále vydávat vylepšené verze softwaru, jež jsou lidem volně k využití. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Software Movement. ''GNU Operating System'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.gnu.org/philosophy/free-software-intro.html.&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto hnutí stojí například za vznikem '''GNU Project''', rozsáhlého kolaborativního projektu volného softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Open Source Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Open Source''' je aktivní od 90. let. Umožňuje uživatelům stahovat si volné licence softwaru; k dispozici mají rovněž zdrojový kód, a proto jej mohou i částečně měnit. Oproti Free Software Movement však existují určitá omezení v užívání a změně zdrojového kódu a &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
vlastnictví zůstává korporátní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Apache Open Office 3.4.0 Chooser in Italian.tiff|thumb|222x222px|Apache Open Office]]&lt;br /&gt;
==== Příklady softwarů, které vzešly z Open Source Movement: ====&lt;br /&gt;
* '''Linux''' (operační systém)&lt;br /&gt;
* '''Apache''' (web server software)&lt;br /&gt;
* '''Open Office''' (open source obdoba Microsoft Office)&lt;br /&gt;
* '''Mozzila''' (webový prohlížeč) &lt;br /&gt;
* '''Wikipedia''' (online encyklopedie)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAUWENS, Michel. ''Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation?'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction''. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pierre. ''Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace''. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&lt;br /&gt;
* O'REILLY, Tim. ''What Is Web 2.0: Design Patterns and Business Models for the Next Generation of Software''. O'Reilly[online]. 2005 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.oreilly.com/pub/a/web2/archive/what-is-web-20.html. &lt;br /&gt;
* STALLMAN, Richard M. ''Free software, free society: selected essays of Richard M. Stallman.'' Boston: GNU Press, 2002, 220 s. ISBN 18-821-1498-1. Dostupné z: https://www.gnu.org/philosophy/fsfs/rms-essays.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
* [[Online sociální sítě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
participace, peer-to-peer, web 2.0, sociální síť, hnutí, komunikace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=22967</id>
		<title>Participační kultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=22967"/>
		<updated>2015-09-20T08:35:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction. ''London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z '''pouhého pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta obsahu''', a systémem '''peer to peer''' (P2P).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady projevů participační kultury jsou sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, wiki, [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě] nebo [[peer to peer hnutí]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model participační kultury '''představuje protiklad masmédií a '''„vysílacího“ modelu''', někdy nazývaného též jako „'''one-to-many'''“, typického pro noviny, rádio a televizi. V něm je zpravidla jeden vysílatel obsahu a početné publikum, které tento obsah přijímá. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; '''Komunikační model participační''', někdy označovaný také jako „'''many-to-many'''“ oproti tomu počítá s mnoha vysílateli a mnoha příjemci, kteří jsou navíc ve vzájemné interakci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kulturou v kontextu nových médií se zabývala a zabývá '''řada akademiků''', mezi jinými [[Henry Jenkins]], [[Howard Rheingold]], [[Pierre Lévy]], [[Jan van Dijk]], [[Jean Burgess]], [[Joshua Green]], [[Christian Fuchs]] nebo [[Nico Carpentier]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web 2.0 ==&lt;br /&gt;
[[File:Web 2.0 Map.svg|thumb|200x200px|Mapa Webu 2.0]]&lt;br /&gt;
'''[[Web 2.0]]''' je označení pro verzi webu, který nemá pevnou strukturu a obsah, ale tvoří spíše '''dynamickou platformu''', jež dává prostor uživatelům, jejichž role se na Webu 2.0 mění z pasivních konzumentů na aktivní tvůrce obsahu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickými '''příklady Webu 2.0''' jsou [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě], blogy, [[cloudová]] uložiště, webové stránky pro sdílení dat a obsahu, wiki, webové aplikace a další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ustavil v roce 2005 [[Tim O’Reilly]], vlastník nakladatelství O’Reilly Media, které se soustředí na literaturu o počítačových technologiích. Za '''hlavní charakteristiky webu 2.0''' tehdy označil: radikální decentralizaci, radikální důvěryhodnost, participaci namísto vydávání, uživatele jakožto přispěvatele, bohatou uživatelskou zkušenost (user experience), dlouhý chvost (long tail), web jako platformu, kontrolu nad vlastními daty, remix dat, kolektivní inteligenci, přístup, vylepšený software od více zdrojů, hru a předem neurčené uživatelské chování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako technologické paradigma ===&lt;br /&gt;
'''[[Peer to peer]]''' (někdy také zkráceně '''P2P''') představuje '''technologické paradigma''' pro organizaci '''[https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informací]''' a '''komunikační infrastruktury''', které je základním kamenem dnešní postindustriální ekonomiky. Současná podoba [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu] je pak vyjádřením tohoto paradigmatu. [[Peer to peer sítě]] nahradily dřívější '''hierarchický model''', který obsahoval jeden centrální server a na něj napojené jednotlivé počítače. [[Síť peer to peer]] naopak distribuuje informace všude; každý uzel je schopen přijímat a odesílat data. Vytrácí se tak hierarchická struktura, která je nahrazena příslibem '''skutečné rovnocennosti v rámci sítě'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;BAUWENS, Michel. ''Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation?'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako distribuční mechanismus ===&lt;br /&gt;
Důležitý aspekt peer to peer je rovněž jeho role '''distribučního mechanismu''', neboli '''výměnné sítě''', prostřednictvím které má každý uživatel volný přístup k distribuovaným informacím a může je vyměňovat s ostatními. Příklady toho jsou '''systémy sdílení souborů''', jako v minulosti '''Napster''' nebo '''Kazaa''', v současnosti pak například '''BitTorrentové weby'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako metoda produkce ===&lt;br /&gt;
Peer to peer je v dnešní době čím dál více vnímán též jako '''způsob produkce'''; styl, jakým jsou vyráběny, distribuovány a „konzumovány“ nemateriální produkty. Vyjádřením této ideji jsou pak různá společenská hnutí a iniciativy na podporu otevřeného přístupu k dílům online a podobně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free culture movement ===&lt;br /&gt;
Toto globální hnutí prosazuje '''svobodu distribuovat''' a '''pozměňovat''' kreativní díla za využití internetu a dalších médií. Zároveň svou činností protestuje proti restriktivním zákonům o autorském právu a intelektuálním vlastnictví, které podle členů hnutí brzdí tvořivost. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Culture Movement. ''P2P Foundation'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://p2pfoundation.net/Free_Culture_Movement.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Free Culture Movement''' je spíše zastřešující označení pro velké množství sociálních hnutí, které spojují cíle jako '''volný přístup k informacím, vědění a dílům'''. Organizace a hnutí často spojovaná s Free Culture Movement jsou například '''[[Creative Commons]] '''(organizace zajišťující volné sdílení a využití kreativních děl a vědění za využití volných autorských licencí &amp;lt;ref&amp;gt;About: What is Creative Commons?'' Creative Commons'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about.&amp;lt;/ref&amp;gt;), '''Free Music Movement''', různé [[hackerské]] komunity, '''hnutí na podporu přístupu ke vzdělání''' a podobně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free Software Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Free Software Movement '''založil v roce 1983 [[Richard Stallman]], počítačový programátor a aktivista. Idea Free Software Movement spočívá v myšlence poskytovat uživatelům svobodu 1. při změně zdrojového kódu [[softwaru]], aby mohli vykonávat, co potřebují, 2. v distribuci kopií programů dalším osobám, 3. ve formování komunity, která pomáhá neustále vydávat vylepšené verze softwaru, jež jsou lidem volně k využití. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Software Movement. ''GNU Operating System'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.gnu.org/philosophy/free-software-intro.html.&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto hnutí stojí například za vznikem '''GNU Project''', rozsáhlého kolaborativního projektu volného softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Open Source Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Open Source''' je aktivní od 90. let. Umožňuje uživatelům stahovat si volné licence softwaru; k dispozici mají rovněž zdrojový kód, a proto jej mohou i částečně měnit. Oproti Free Software Movement však existují určitá omezení v užívání a změně zdrojového kódu a &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
vlastnictví zůstává korporátní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Apache Open Office 3.4.0 Chooser in Italian.tiff|thumb|222x222px|Apache Open Office]]&lt;br /&gt;
==== Příklady softwarů, které vzešly z Open Source Movement: ====&lt;br /&gt;
* '''Linux''' (operační systém)&lt;br /&gt;
* '''Apache''' (web server software)&lt;br /&gt;
* '''Open Office''' (open source obdoba Microsoft Office)&lt;br /&gt;
* '''Mozzila''' (webový prohlížeč) &lt;br /&gt;
* '''Wikipedia''' (online encyklopedie)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAUWENS, Michel. ''Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation?'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction''. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pierre. ''Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace''. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&lt;br /&gt;
* O'REILLY, Tim. ''What Is Web 2.0: Design Patterns and Business Models for the Next Generation of Software''. O'Reilly[online]. 2005 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.oreilly.com/pub/a/web2/archive/what-is-web-20.html. &lt;br /&gt;
* STALLMAN, Richard M. ''Free software, free society: selected essays of Richard M. Stallman.'' Boston: GNU Press, 2002, 220 s. ISBN 18-821-1498-1. Dostupné z: https://www.gnu.org/philosophy/fsfs/rms-essays.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
participace, peer-to-peer, web 2.0, sociální síť, hnutí, komunikace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=22966</id>
		<title>Virtuální komunity</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=22966"/>
		<updated>2015-09-20T08:31:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Virtuální komunity''' jsou příkladem skupin fungujících a komunikujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných nezávisle na čase, místě a dalších fyzických či materiálních podmínkách, ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. ''The network society: social aspects of new media''. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Od tradičních po virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky '''rozpadu tradičních komunit''' jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření '''elektronických médií'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. ''Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování''. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle menšin v tradičním slova smyslu (hispánci, Indiáni, homosexuálové atp.) umožňují elektronická média též vznik ''„'''nových, povrchnějších a občasných uskupení'''. (...) Lidé se tradičně dělí do skupin podle příslušnosti k sociální třídě, národnosti, rase, vyznání, místu bydliště či úrovni dosaženého vzdělání; současná uskupení se však vymezují i na základě toho, co lidé nosí, jaké pěstují sporty, jaký mají doma počítač, jakou poslouchají hudbu a do jaké třídy chodí. Mnoho podskupin se nyní formuje na principu stejného výběru ze spektra různých možností voleb.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Howard Rheingold]] a později i například [[Jan van Dijk]] používají pro označení specifických skupin formujících se prostřednictvím nových médií pojem '''virtuální komunity'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunita vs. subkultura ==&lt;br /&gt;
''„Lidé ve virtuálních komunitách dělají to, co dělají i ostatní v reálném životě, ale nechávají za sebou svá těla.“ ''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;RHEINGOLD, Howard. ''The virtual community: homesteading on the electronic frontier.'' Rev. ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, xxxii, 447 s. ISBN 02-626-8121-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; ([[Howard Rheingold]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Virtuální komunitu však nelze zaměňovat s pojmem''' [[online subkultura]]'''; [[Howard Rheingold]] ji označuje spíše jako „'''ekosystém subkultur'''“. Do virtuálních komunit se v současnosti přesouvá například vědecký diskurz; komunity se vytváří i kolem aktivistů, pro které mají politický význam. Virtuální komunitu však lze využít i pro navázání krátkodobých sociálních kontaktů, dokonce i prodej domácího nářadí nebo publikaci románu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady komunit v současném online prostoru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Online fóra ===&lt;br /&gt;
'''Internetová '''či '''online fóra '''jsou webové diskuzní stránky, ve kterých si lidé vyměňují zprávy o dané oblasti zájmu. Od '''[[chatových místností]]''' se liší tím, že jsou zprávy zpravidla delší a konverzace neprobíhá v reálném čase – zprávy jsou v online fóru většinou '''archivovány'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z online fór v anglickém jazyce jsou světově nejúspěšnější fóra '''Something Awful''' (webová stránka a fórum zaměřené na komedii a satiru), '''BodyBuilding.com''' (webová stránka a fórum s tématem fitness), '''NeoGAF''' (fórum pro fanoušky videoher), '''PbNation''' (fórum pro nadšence paintballu) a '''Digital Spy '''(fórum v rámci britského zpravodajského portálu). &amp;lt;ref&amp;gt;List of Internet forums. ''Wikipedia'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Internet_forums.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi známé je také fórum (přesněji [[image board]]) '''4chan''', ze kterého vzešlo hacktivistické hnutí [[Anonymous]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Blogy ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Blog icon.png|thumb|100x100px|Blog ikona]]&lt;br /&gt;
[[Blogy|'''Blogy''']]''' '''jsou tematicky zaměřené webové stránky s jednoduchým uživatelským rozhraním a&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
chronologickým řazením příspěvků od nejnovějšího k nejstaršímu. Umožňují též publikování komentářů od návštěvníků blogu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Henry Jenkins]] označuje blogy za novou formu osobního a '''subkulturního vyjádření obyčejných lidí'''. V Americe velmi populární politické blogy jsou podle něj prostředkem participantů k vyjádření jejich nedůvěry ke zpravodajským médiím a jejich nespokojenosti s politikou Spojených států. &amp;lt;ref&amp;gt;JENKINS, Henry. ''Convergence culture: where old and new media collide''. New York: New York University Press, 2006, xi, 308 p. ISBN 978-081-4742-815.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obecně velká část blogů v dnešní blogosféře se snaží přebírat roli, kterou v minulosti zastávala '''tradiční média''' – přinášet '''nezávislé''' zpravodajství a publicistiku, a to bez zatížení v podobě redakčních rutin či politických zájmů vlastníka nebo vydavatele. Blogy jsou tak v současnosti jednou z hlavních platforem tzv. [[občanské žurnalistiky]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle politických blogů se v současné blogosféře objevují například blogy zaměřené na zdraví, vaření, zahradnictví, módu, kosmetiku nebo knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blogerské komunity]] (v angličtině blogging communities) je rovněž označení pro nejrůznější '''blogové agregátory''' či samostatné platformy sdružující velké množství nezávislých blogerů. Příkladem může být '''Blog Engage''' nebo v českém prostředí '''Ceskeblogy.cz'''. Tyto platformy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
se mohou profilovat i dle zájmu: například blogová komunita '''Global Voices''' sdružuje více než 800 dobrovolných přispěvatelů, kteří se snaží vytvářet obsah, jež opomíjejí mainstreamová média. &amp;lt;ref&amp;gt;What is Global Voices? ''Global Voices ''[online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://globalvoicesonline.org/about/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== File Sharing Communities ===&lt;br /&gt;
'''File Sharing Communities''' neboli '''komunity sdílející soubory na internetu''' se formují kolem webových stránek umožňujících sdílení dat. Může jít o hudbu, filmy, seriály, titulky k filmům a seriálům, knihy, studentské materiály, vědecké statě, počítačové programy a podobně. Tyto stránky využívají pro archivaci a sdílení dat například centralizované servery nebo [[peer-to-peer]] výměnné sítě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady těchto webových služeb jsou: '''BitTorrentové weby '''(indexy torrentových souborů jako '''The Pirate Bay''', '''Demonoid''', '''Torrentz '''a další), '''MediaFire '''a '''Ulož.to''' (uploadovací servery pro sdílení souborů), '''OpenSubtitles.org''' a '''Titulky.com''' (sdílení titulek k filmům), '''Primat.cz''' (web na sdílení studentských materiálů) či v minulosti '''Napster '''(server na sdílení hudby). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální sítě ===&lt;br /&gt;
[[File:Facebook icon.svg|thumb|150x150px|Facebook]]&lt;br /&gt;
Autorky Danah M. Boyd a Nicole B. Ellison definují '''[https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální síť]''' jako webovou službu, která lidem umožňuje vytvořit si veřejný či částečně veřejný profil, sestavit si seznam kontaktů, se kterými sdílejí určitou sociální vazbu a také překračovat seznam vlastních konexí a prohlížet si profily mimo ně. Charakter těchto konexí se pak na jednotlivých sociálních sítích liší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. ''Journal of Computer-Mediated Communication'' [online]. 2007, 13 (1): 210-230 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x/pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od ostatních typů virtuálních komunit se sociální sítě liší tím, že spíše než ke sbližování cizích lidí slouží k posilování a zviditelňování '''již existujících sociálních vazeb'''. S touto skutečností pracují i samotní tvůrci sociálních sítí – tak, že každému uživateli automaticky nabízejí seznam lidí, které by potenciálně mohl znát i z offline prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na sociálních sítích však mohou vznikat též komunity, které sdružují uživatele se společným zájmem či cílem. Příkladem mohou být skupiny či fanouškovské stránky na '''Facebooku''', které vznikají s konkrétním tématem a které svým členům umožňují diskutovat, sdílet nejrůznější obsah či přizvat do komunity další uživatele z jejich přátelských kruhů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wiki-komunity  ===&lt;br /&gt;
'''Wiki komunity''' jsou skupiny využívající webovou aplikaci wiki, která uživatelům umožňuje kolektivní vytváření, editaci a mazání libovolného obsahu, například elektronických článků nebo hesel. Wiki komunity fungují na principu '''[[kolektivní inteligence]]''', což je původně termín mediálního teoretika [[Pierra Lévyho]] označující ''„univerzálně distribuovanou inteligenci, konstantně zdokonalovanou, koordinovanou v reálném čase a vyúsťující v efektivní využití schopností“''. &amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. ''Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. ''Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickým příkladem wiki komunity je internetová encyklopedie '''Wikipedia'''. Díky dostupnosti aplikace v současnosti existuje i řada soukromých wiki stránek, využívaných například v korporacích pro interní dokumentaci, na školách místo oborových skript nebo pro fanoušky různých témat (například '''Soccerwiki '''pro fanoušky fotbalu nebo '''Game of Thrones Wiki''' pro milovníky seriálu Hra o trůny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
* BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. ''Journal of Computer-Mediated Communication ''[online]. 2007, 13 (1): 210-230 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x/pdf.  &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. ''The network society: social aspects of new media''. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.  &lt;br /&gt;
* JENKINS, Henry. ''Convergence culture: where old and new media collide''. New York: New York University Press, 2006, xi, 308 p. ISBN 978-081-4742-815.  &lt;br /&gt;
* KIM, Amy Jo. ''Community building on the Web.'' Berkeley, CA: Peachpit Press, 2000, xvii, 360 p. ISBN 02-018-7484-9.  &lt;br /&gt;
* LÉVY, Pierre. ''Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace''. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.  &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. ''Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování''. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.  &lt;br /&gt;
* RHEINGOLD, Howard. ''The virtual community: homesteading on the electronic frontier''. Rev. ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, xxxii, 447 s. ISBN 02-626-8121-8.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články  ==&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
* [[Online sociální sítě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
komunita, virtuální, sociální síť, sdílení, internet&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=22965</id>
		<title>Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=22965"/>
		<updated>2015-09-20T08:27:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Nová média '''(ve smyslu moderních komunikačních technologií) mají v dnešních světě rozsáhlý společenský a kulturní význam. Lidstvu otevřely nevídané možnosti interakce a překonaly dřívější komunikační omezení – posunuly například význam proměnných veličin [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace], jako je '''prostor''', '''čas '''či '''fyzikální překážky'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. ''Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování''. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diskuze o sociálních a kulturních aspektech nových médií je diskuzí mezioborovou, zasahující do disciplín [[studií nových médií]], [[sociologie]], [[kulturologie]], [[mediálních studií]] či [https://wikisofia.cz/index.php/Obecn%C3%A1_psychologie psychologie].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi '''charakteristiky nových médií v kontextu jejich společenskému významu''' patří například: &lt;br /&gt;
* časoprostorová nevázanost &lt;br /&gt;
* interaktivita &lt;br /&gt;
* participace &lt;br /&gt;
* přístupnost &lt;br /&gt;
* propojenost &lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] (augmented reality) &lt;br /&gt;
Mezi '''významné autory''' zabývající se sociálními a kulturními aspekty nových médií patří například [[Lev Manovich]], [[Pierre Lévy]], [[Joshua Meyrowitz]], [[Jan van Dijk]], [[Dannah Boyd]], [[Howard Rheingold]], [[Manuel Castells]], [[Henry Jenkins]] nebo [[Evgeny Morozov]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost sítí ==&lt;br /&gt;
Označení „[[síťová společnost|'''síťová společnost''']]“ nebo „společnost sítí“ pochází zejména z teorií Manuela Castellse a Jana van Dijka. Vysvětluje charakter společnosti, která přijala nová '''komunikační média''', především [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jan van Dijk]] ji blíže definuje jako ''„sociální formaci s infrastrukturou sociálních a mediálních sítí, která umožňuje tradiční způsob organizace na všech úrovních (individuální, skupinové/organizační a společenské). Tyto sítě dále propojují všechny části této formace (jedince, skupiny a organizace). V západních společnostech se jedinec propojený s okolím stává základní jednotkou [[síťové společnosti]]. Naopak ve východních společnostech je to velmi často spíše skupina ([https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodina], komunita, pracovní kolektiv), jež je propojena sítěmi.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. ''The network society: social aspects of new media''. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem síťové společnosti je [https://wikisofia.cz/index.php/Masov%C3%A1_spole%C4%8Dnost '''masová společnost'''], jež je definována jako ''„sociální formace s infrastrukturou skupin, organizací a komunit (neboli mas), které určují tradiční způsob organizace na všech úrovních. Základními jednotkami této formy jsou různé druhy velkých kolektivů (mas).“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Věk sítí ===&lt;br /&gt;
V síťové společnosti jsou to právě '''informační technologie''', v dnešní době zejména [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet], které hrají klíčovou roli ve společenském uspořádání a životech jedinců. Poprvé v historii lidstva se díky sítím dá hovořit o '''úplném propojení světa'''. [[Jan van Dijk]] dokonce nazývá 21. století „'''věkem sítí'''“. Zastává názor, že  se sítě staly nervovým systémem naší společnosti a na naše životy mají a budou mít větší vliv než kdysi stavby silnic pro přepravu zboží a lidí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie v mnohém odkazuje na termín [[Marshalla McLuhana]] [[globální vesnice|'''globální vesnice''']], který se používá od 60. let 20. století a který metaforicky připodobňuje svět propojený elektronickými médii k vesnici, ve které má každý ke všemu a všem blízko. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lidské hodnoty ve společnosti sítí ===&lt;br /&gt;
Ze sociologického hlediska prochází společnost ve „věku sítí“ proměnou ve své vnitřní struktuře. [[Jan van Dijk]] například upozorňuje na několik hodnot, které prochází dramatickými změnami. Ohrožena je například '''společenská rovnoprávnost''', jelikož, ačkoli je jednou z výhod současných komunikačních sítí možnost participace, určité skupiny lidí budou vždy participovat více než jiné, a tak může dojít k tomu, že jisté společenské rozdíly se spíše zdůrazní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Van Dijk blíže popisuje nerovnost přístupu k technologiím pojmem [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast digitální propast] (digital divide). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé jsou také díky novým médiím lépe informováni a zaměstnanci či konzumenti mají možnost přímé participace v rozhodovacích procesech, což by logicky mělo vést k posílení '''demokracie'''. Na druhou stranu však lze demokracii vnímat jako ohrožovanou, jelikož technologie snadno podléhá '''kontrole '''„shora“. Podobně lze vnímat i otázku svobody: existují názory, že technologie je hluboce osvobozující; jiné pohledy varují před vyšším '''rizikem ztráty soukromí '''(registrace uživatelů, požadavky na úřední transparentnost a tak dále). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různé názory existují také na '''počet '''a '''kvalitu sociálních vazeb''': ty mohou být díky rozvinutým možnostem [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace] vyšší; jiné pohledy však naopak kritizují únik některých jedinců do virtuálních světů a postupné nahrazování komunikace tváří v tvář komunikací elektronickou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
''Hlavní článek:'' [https://wikisofia.cz/index.php/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity Virtuální komunity]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky '''rozpadu tradičních komunit''' jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření '''elektronických médií'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Virtuální komunity jsou příkladem těchto skupin posilujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných '''nezávisle na čase''', '''místě '''a '''dalších fyzických či materiálních podmínkách''', ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být [https://wikisofia.cz/index.php/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity virtuální komunity] poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Participační kultura ==&lt;br /&gt;
''Hlavní článek: ''[https://wikisofia.cz/index.php/Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura Participační kultura]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref&amp;gt;FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction''. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z pouhého '''pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta''' '''obsahu''', a systémem [[peer-to-peer]].  Příklady projevů participační kultury je sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, wiki nebo [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CASTELLS, Manuel. ''The rise of the network society: the theory of the network society''. 2nd ed., with a new pref. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010, lvii, 597 s. ISBN 14-051-9686-6. &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. ''The network society: social aspects of new media''. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction''. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319. &lt;br /&gt;
* MCLUHAN, Marshall. ''Jak rozumět médiím: extenze člověka''. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 978-80-204-2409-9. &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. ''Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování''. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Politické aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_kultura,_e-kultura,_kreativn%C3%AD_pr%C5%AFmysl_a_um%C4%9Bn%C3%AD_na_p%C5%99elomu_20._a_21._stolet%C3%AD Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/M%C4%9Bsto,_architektura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia:_virtu%C3%A1ln%C3%AD_a_augmentovan%C3%A9_sv%C4%9Bty Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kultura_a_um%C4%9Bn%C3%AD_k%C3%B3d%C5%AF_a_dat:_software,_simulace,_vizualizace Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20571</id>
		<title>Participační kultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20571"/>
		<updated>2015-06-15T08:49:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction. ''London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z '''pouhého pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta obsahu''', a systémem '''peer to peer''' (P2P).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady projevů participační kultury jsou sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]], [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě] nebo [[peer to peer hnutí]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model participační kultury '''představuje protiklad masmédií a '''„vysílacího“ modelu''', někdy nazývaného též jako „'''one-to-many'''“, typického pro noviny, rádio a televizi. V něm je zpravidla jeden vysílatel obsahu a početné publikum, které tento obsah přijímá. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; '''Komunikační model participační''', někdy označovaný také jako „'''many-to-many'''“ oproti tomu počítá s mnoha vysílateli a mnoha příjemci, kteří jsou navíc ve vzájemné interakci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kulturou v kontextu nových médií se zabývala a zabývá '''řada akademiků''', mezi jinými [[Henry Jenkins]], [[Howard Rheingold]], [[Pierre Lévy]], [[Jan van Dijk]], [[Jean Burgess]], [[Joshua Green]], [[Christian Fuchs]] nebo [[Nico Carpentier]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web 2.0 ==&lt;br /&gt;
[[File:Web 2.0 Map.svg|thumb|200x200px|Mapa Webu 2.0]]&lt;br /&gt;
'''[[Web 2.0]]''' je označení pro verzi webu, který nemá pevnou strukturu a obsah, ale tvoří spíše '''dynamickou platformu''', jež dává prostor uživatelům, jejichž role se na Webu 2.0 mění z pasivních konzumentů na aktivní tvůrce obsahu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickými '''příklady Webu 2.0''' jsou [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě], blogy, [[cloudová]] uložiště, webové stránky pro sdílení dat a obsahu, [[wiki]], webové aplikace a další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ustavil v roce 2005 [[Tim O’Reilly]], vlastník nakladatelství O’Reilly Media, které se soustředí na literaturu o počítačových technologiích. Za '''hlavní charakteristiky webu 2.0''' tehdy označil: radikální decentralizaci, radikální důvěryhodnost, participaci namísto vydávání, uživatele jakožto přispěvatele, bohatou uživatelskou zkušenost (user experience), dlouhý chvost (long tail), web jako platformu, kontrolu nad vlastními daty, remix dat, kolektivní inteligenci, přístup, vylepšený software od více zdrojů, hru a předem neurčené uživatelské chování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako technologické paradigma ===&lt;br /&gt;
'''[[Peer to peer]]''' (někdy také zkráceně '''P2P''') představuje '''technologické paradigma''' pro organizaci '''[https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informací]''' a '''komunikační infrastruktury''', které je základním kamenem dnešní postindustriální ekonomiky. Současná podoba [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu] je pak vyjádřením tohoto paradigmatu. [[Peer to peer sítě]] nahradily dřívější '''hierarchický model''', který obsahoval jeden centrální server a na něj napojené jednotlivé počítače. [[Síť peer to peer]] naopak distribuuje informace všude; každý uzel je schopen přijímat a odesílat data. Vytrácí se tak hierarchická struktura, která je nahrazena příslibem '''skutečné rovnocennosti v rámci sítě'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;BAUWENS, Michel. ''Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation?'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako distribuční mechanismus ===&lt;br /&gt;
Důležitý aspekt peer to peer je rovněž jeho role '''distribučního mechanismu''', neboli '''výměnné sítě''', prostřednictvím které má každý uživatel volný přístup k distribuovaným informacím a může je vyměňovat s ostatními. Příklady toho jsou '''systémy sdílení souborů''', jako v minulosti '''Napster''' nebo '''Kazaa''', v současnosti pak například '''BitTorrentové weby'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako metoda produkce ===&lt;br /&gt;
Peer to peer je v dnešní době čím dál více vnímán též jako '''způsob produkce'''; styl, jakým jsou vyráběny, distribuovány a „konzumovány“ nemateriální produkty. Vyjádřením této ideji jsou pak různá společenská hnutí a iniciativy na podporu otevřeného přístupu k dílům online a podobně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free culture movement ===&lt;br /&gt;
Toto globální hnutí prosazuje '''svobodu distribuovat''' a '''pozměňovat''' kreativní díla za využití internetu a dalších médií. Zároveň svou činností protestuje proti restriktivním zákonům o autorském právu a intelektuálním vlastnictví, které podle členů hnutí brzdí tvořivost. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Culture Movement. ''P2P Foundation'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://p2pfoundation.net/Free_Culture_Movement.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Free Culture Movement''' je spíše zastřešující označení pro velké množství sociálních hnutí, které spojují cíle jako '''volný přístup k informacím, vědění a dílům'''. Organizace a hnutí často spojovaná s Free Culture Movement jsou například '''[[Creative Commons]] '''(organizace zajišťující volné sdílení a využití kreativních děl a vědění za využití volných autorských licencí &amp;lt;ref&amp;gt;About: What is Creative Commons?'' Creative Commons'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about.&amp;lt;/ref&amp;gt;), '''Free Music Movement''', různé [[hackerské]] komunity, '''hnutí na podporu přístupu ke vzdělání''' a podobně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free Software Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Free Software Movement '''založil v roce 1983 [[Richard Stallman]], počítačový programátor a aktivista. Idea Free Software Movement spočívá v myšlence poskytovat uživatelům svobodu 1. při změně zdrojového kódu [[softwaru]], aby mohli vykonávat, co potřebují, 2. v distribuci kopií programů dalším osobám, 3. ve formování komunity, která pomáhá neustále vydávat vylepšené verze softwaru, jež jsou lidem volně k využití. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Software Movement. ''GNU Operating System'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.gnu.org/philosophy/free-software-intro.html.&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto hnutí stojí například za vznikem '''GNU Project''', rozsáhlého kolaborativního projektu volného softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Open Source Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Open Source''' je aktivní od 90. let. Umožňuje uživatelům stahovat si volné licence softwaru; k dispozici mají rovněž zdrojový kód, a proto jej mohou i částečně měnit. Oproti Free Software Movement však existují určitá omezení v užívání a změně zdrojového kódu a &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
vlastnictví zůstává korporátní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Apache Open Office 3.4.0 Chooser in Italian.tiff|thumb|222x222px|Apache Open Office]]&lt;br /&gt;
==== Příklady softwarů, které vzešly z Open Source Movement: ====&lt;br /&gt;
* '''Linux''' (operační systém)&lt;br /&gt;
* '''Apache''' (web server software)&lt;br /&gt;
* '''Open Office''' (open source obdoba Microsoft Office)&lt;br /&gt;
* '''Mozzila''' (webový prohlížeč) &lt;br /&gt;
* '''Wikipedia''' (online encyklopedie)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAUWENS, Michel. ''Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation?'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction''. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pierre. ''Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace''. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&lt;br /&gt;
* O'REILLY, Tim. ''What Is Web 2.0: Design Patterns and Business Models for the Next Generation of Software''. O'Reilly[online]. 2005 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.oreilly.com/pub/a/web2/archive/what-is-web-20.html. &lt;br /&gt;
* STALLMAN, Richard M. ''Free software, free society: selected essays of Richard M. Stallman.'' Boston: GNU Press, 2002, 220 s. ISBN 18-821-1498-1. Dostupné z: https://www.gnu.org/philosophy/fsfs/rms-essays.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20570</id>
		<title>Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20570"/>
		<updated>2015-06-15T08:47:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Nová média '''(ve smyslu moderních komunikačních technologií) mají v dnešních světě rozsáhlý společenský a kulturní význam. Lidstvu otevřely nevídané možnosti interakce a překonaly dřívější komunikační omezení – posunuly například význam proměnných veličin [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace], jako je '''prostor''', '''čas '''či '''fyzikální překážky'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. ''Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování''. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diskuze o sociálních a kulturních aspektech nových médií je diskuzí mezioborovou, zasahující do disciplín [[studií nových médií]], [[sociologie]], [[kulturologie]], [[mediálních studií]] či [https://wikisofia.cz/index.php/Obecn%C3%A1_psychologie psychologie].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi '''charakteristiky nových médií v kontextu jejich společenskému významu''' patří například: &lt;br /&gt;
* časoprostorová nevázanost &lt;br /&gt;
* interaktivita &lt;br /&gt;
* participace &lt;br /&gt;
* přístupnost &lt;br /&gt;
* propojenost &lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] (augmented reality) &lt;br /&gt;
Mezi '''významné autory''' zabývající se sociálními a kulturními aspekty nových médií patří například [[Lev Manovich]], [[Pierre Lévy]], [[Joshua Meyrowitz]], [[Jan van Dijk]], [[Dannah Boyd]], [[Howard Rheingold]], [[Manuel Castells]], [[Henry Jenkins]] nebo [[Evgeny Morozov]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost sítí ==&lt;br /&gt;
Označení „[[síťová společnost|'''síťová společnost''']]“ nebo „společnost sítí“ pochází zejména z teorií Manuela Castellse a Jana van Dijka. Vysvětluje charakter společnosti, která přijala nová '''komunikační média''', především [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jan van Dijk]] ji blíže definuje jako ''„sociální formaci s infrastrukturou sociálních a mediálních sítí, která umožňuje tradiční způsob organizace na všech úrovních (individuální, skupinové/organizační a společenské). Tyto sítě dále propojují všechny části této formace (jedince, skupiny a organizace). V západních společnostech se jedinec propojený s okolím stává základní jednotkou [[síťové společnosti]]. Naopak ve východních společnostech je to velmi často spíše skupina ([https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodina], komunita, pracovní kolektiv), jež je propojena sítěmi.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. ''The network society: social aspects of new media''. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem síťové společnosti je [https://wikisofia.cz/index.php/Masov%C3%A1_spole%C4%8Dnost '''masová společnost'''], jež je definována jako ''„sociální formace s infrastrukturou skupin, organizací a komunit (neboli mas), které určují tradiční způsob organizace na všech úrovních. Základními jednotkami této formy jsou různé druhy velkých kolektivů (mas).“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Věk sítí ===&lt;br /&gt;
V síťové společnosti jsou to právě '''informační technologie''', v dnešní době zejména [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet], které hrají klíčovou roli ve společenském uspořádání a životech jedinců. Poprvé v historii lidstva se díky sítím dá hovořit o '''úplném propojení světa'''. [[Jan van Dijk]] dokonce nazývá 21. století „'''věkem sítí'''“. Zastává názor, že  se sítě staly nervovým systémem naší společnosti a na naše životy mají a budou mít větší vliv než kdysi stavby silnic pro přepravu zboží a lidí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie v mnohém odkazuje na termín [[Marshalla McLuhana]] [[globální vesnice|'''globální vesnice''']], který se používá od 60. let 20. století a který metaforicky připodobňuje svět propojený elektronickými médii k vesnici, ve které má každý ke všemu a všem blízko. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lidské hodnoty ve společnosti sítí ===&lt;br /&gt;
Ze sociologického hlediska prochází společnost ve „věku sítí“ proměnou ve své vnitřní struktuře. [[Jan van Dijk]] například upozorňuje na několik hodnot, které prochází dramatickými změnami. Ohrožena je například '''společenská rovnoprávnost''', jelikož, ačkoli je jednou z výhod současných komunikačních sítí možnost participace, určité skupiny lidí budou vždy participovat více než jiné, a tak může dojít k tomu, že jisté společenské rozdíly se spíše zdůrazní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Van Dijk blíže popisuje nerovnost přístupu k technologiím pojmem [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast digitální propast] (digital divide). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé jsou také díky novým médiím lépe informováni a zaměstnanci či konzumenti mají možnost přímé participace v rozhodovacích procesech, což by logicky mělo vést k posílení [[demokracie|'''demokracie''']]. Na druhou stranu však lze [[demokracii]] vnímat jako ohrožovanou, jelikož technologie snadno podléhá '''kontrole '''„shora“. Podobně lze vnímat i otázku svobody: existují názory, že technologie je hluboce osvobozující; jiné pohledy varují před vyšším '''rizikem ztráty soukromí '''(registrace uživatelů, požadavky na úřední transparentnost a tak dále). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různé názory existují také na '''počet '''a '''kvalitu sociálních vazeb''': ty mohou být díky rozvinutým možnostem [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace] vyšší; jiné pohledy však naopak kritizují únik některých jedinců do virtuálních světů a postupné nahrazování komunikace tváří v tvář komunikací elektronickou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
''Hlavní článek:'' [https://wikisofia.cz/index.php/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity Virtuální komunity]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky '''rozpadu tradičních komunit''' jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření '''elektronických médií'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Virtuální komunity jsou příkladem těchto skupin posilujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných '''nezávisle na čase''', '''místě '''a '''dalších fyzických či materiálních podmínkách''', ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být [https://wikisofia.cz/index.php/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity virtuální komunity] poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Participační kultura ==&lt;br /&gt;
''Hlavní článek: ''[https://wikisofia.cz/index.php/Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura Participační kultura]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref&amp;gt;FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction''. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z pouhého '''pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta''' '''obsahu''', a systémem [[peer-to-peer]].  Příklady projevů participační kultury je sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]] nebo [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CASTELLS, Manuel. ''The rise of the network society: the theory of the network society''. 2nd ed., with a new pref. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010, lvii, 597 s. ISBN 14-051-9686-6. &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. ''The network society: social aspects of new media''. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction''. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319. &lt;br /&gt;
* MCLUHAN, Marshall. ''Jak rozumět médiím: extenze člověka''. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 978-80-204-2409-9. &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. ''Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování''. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Politické aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_kultura,_e-kultura,_kreativn%C3%AD_pr%C5%AFmysl_a_um%C4%9Bn%C3%AD_na_p%C5%99elomu_20._a_21._stolet%C3%AD Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/M%C4%9Bsto,_architektura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia:_virtu%C3%A1ln%C3%AD_a_augmentovan%C3%A9_sv%C4%9Bty Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kultura_a_um%C4%9Bn%C3%AD_k%C3%B3d%C5%AF_a_dat:_software,_simulace,_vizualizace Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20309</id>
		<title>Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20309"/>
		<updated>2015-06-11T19:15:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Nová média '''(ve smyslu moderních komunikačních technologií) mají v dnešních světě rozsáhlý společenský a kulturní význam. Lidstvu otevřely nevídané možnosti interakce a překonaly dřívější komunikační omezení – posunuly například význam proměnných veličin [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace], jako je '''prostor''', '''čas '''či '''fyzikální překážky'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diskuze o sociálních a kulturních aspektech nových médií je diskuzí mezioborovou, zasahující do disciplín [[studií nových médií]], [[sociologie]], [[kulturologie]], [[mediálních studií]] či [https://wikisofia.cz/index.php/Obecn%C3%A1_psychologie psychologie].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi '''charakteristiky nových médií v kontextu jejich společenskému významu''' patří například: &lt;br /&gt;
* časoprostorová nevázanost &lt;br /&gt;
* interaktivita &lt;br /&gt;
* participace &lt;br /&gt;
* přístupnost &lt;br /&gt;
* propojenost &lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] (augmented reality) &lt;br /&gt;
Mezi '''významné autory''' zabývající se sociálními a kulturními aspekty nových médií patří například [[Lev Manovich]], [[Pierre Lévy]], [[Joshua Meyrowitz]], [[Jan van Dijk]], [[Dannah Boyd]], [[Howard Rheingold]], [[Manuel Castells]], [[Henry Jenkins]] nebo [[Evgeny Morozov]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost sítí ==&lt;br /&gt;
Označení „[[síťová společnost|'''síťová společnost''']]“ nebo „společnost sítí“ pochází zejména z teorií Manuela Castellse a Jana van Dijka. Vysvětluje charakter společnosti, která přijala nová '''komunikační média''', především [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jan van Dijk]] ji blíže definuje jako ''„sociální formaci s infrastrukturou sociálních a mediálních sítí, která umožňuje tradiční způsob organizace na všech úrovních (individuální, skupinové/organizační a společenské). Tyto sítě dále propojují všechny části této formace (jedince, skupiny a organizace). V západních společnostech se jedinec propojený s okolím stává základní jednotkou [[síťové společnosti]]. Naopak ve východních společnostech je to velmi často spíše skupina ([https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodina], komunita, pracovní kolektiv), jež je propojena sítěmi.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem síťové společnosti je [https://wikisofia.cz/index.php/Masov%C3%A1_spole%C4%8Dnost '''masová společnost'''], jež je definována jako ''„sociální formace s infrastrukturou skupin, organizací a komunit (neboli mas), které určují tradiční způsob organizace na všech úrovních. Základními jednotkami této formy jsou různé druhy velkých kolektivů (mas).“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Věk sítí ===&lt;br /&gt;
V síťové společnosti jsou to právě '''informační technologie''', v dnešní době zejména [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet], které hrají klíčovou roli ve společenském uspořádání a životech jedinců. Poprvé v historii lidstva se díky sítím dá hovořit o '''úplném propojení světa'''. [[Jan van Dijk]] dokonce nazývá 21. století „'''věkem sítí'''“. Zastává názor, že  se sítě staly nervovým systémem naší společnosti a na naše životy mají a budou mít větší vliv než kdysi stavby silnic pro přepravu zboží a lidí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie v mnohém odkazuje na termín [[Marshalla McLuhana]] [[globální vesnice|'''globální vesnice''']], který se používá od 60. let 20. století a který metaforicky připodobňuje svět propojený elektronickými médii k vesnici, ve které má každý ke všemu a všem blízko. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lidské hodnoty ve společnosti sítí ===&lt;br /&gt;
Ze sociologického hlediska prochází společnost ve „věku sítí“ proměnou ve své vnitřní struktuře. [[Jan van Dijk]] například upozorňuje na několik hodnot, které prochází dramatickými změnami. Ohrožena je například '''společenská rovnoprávnost''', jelikož, ačkoli je jednou z výhod současných komunikačních sítí možnost participace, určité skupiny lidí budou vždy participovat více než jiné, a tak může dojít k tomu, že jisté společenské rozdíly se spíše zdůrazní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Van Dijk blíže popisuje nerovnost přístupu k technologiím pojmem [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast digitální propast] (digital divide). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé jsou také díky novým médiím lépe informováni a zaměstnanci či konzumenti mají možnost přímé participace v rozhodovacích procesech, což by logicky mělo vést k posílení [[demokracie|'''demokracie''']]. Na druhou stranu však lze [[demokracii]] vnímat jako ohrožovanou, jelikož technologie snadno podléhá '''kontrole '''„shora“. Podobně lze vnímat i otázku svobody: existují názory, že technologie je hluboce osvobozující; jiné pohledy varují před vyšším '''rizikem ztráty soukromí '''(registrace uživatelů, požadavky na úřední transparentnost a tak dále). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různé názory existují také na '''počet '''a '''kvalitu sociálních vazeb''': ty mohou být díky rozvinutým možnostem [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace] vyšší; jiné pohledy však naopak kritizují únik některých jedinců do virtuálních světů a postupné nahrazování komunikace tváří v tvář komunikací elektronickou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
''Hlavní článek:'' [https://wikisofia.cz/index.php/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity Virtuální komunity]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky '''rozpadu tradičních komunit''' jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření '''elektronických médií'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Virtuální komunity jsou příkladem těchto skupin posilujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných '''nezávisle na čase''', '''místě '''a '''dalších fyzických či materiálních podmínkách''', ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být [https://wikisofia.cz/index.php/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity virtuální komunity] poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Participační kultura ==&lt;br /&gt;
''Hlavní článek: ''[https://wikisofia.cz/index.php/Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura Participační kultura]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref&amp;gt;FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z pouhého '''pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta''' '''obsahu''', a systémem [[peer-to-peer]].  Příklady projevů participační kultury je sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]] nebo [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CASTELLS, Manuel. The rise of the network society: the theory of the network society. 2nd ed., with a new pref. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010, lvii, 597 s. ISBN 14-051-9686-6. &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319. &lt;br /&gt;
* MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 978-80-204-2409-9. &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Politické aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_kultura,_e-kultura,_kreativn%C3%AD_pr%C5%AFmysl_a_um%C4%9Bn%C3%AD_na_p%C5%99elomu_20._a_21._stolet%C3%AD Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/M%C4%9Bsto,_architektura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia:_virtu%C3%A1ln%C3%AD_a_augmentovan%C3%A9_sv%C4%9Bty Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kultura_a_um%C4%9Bn%C3%AD_k%C3%B3d%C5%AF_a_dat:_software,_simulace,_vizualizace Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20308</id>
		<title>Participační kultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20308"/>
		<updated>2015-06-11T19:15:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction. ''London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z '''pouhého pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta obsahu''', a systémem '''peer to peer''' (P2P).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady projevů participační kultury jsou sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]], [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě] nebo [[peer to peer hnutí]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model participační kultury '''představuje protiklad masmédií a '''„vysílacího“ modelu''', někdy nazývaného též jako „'''one-to-many'''“, typického pro noviny, rádio a televizi. V něm je zpravidla jeden vysílatel obsahu a početné publikum, které tento obsah přijímá. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; '''Komunikační model participační''', někdy označovaný také jako „'''many-to-many'''“ oproti tomu počítá s mnoha vysílateli a mnoha příjemci, kteří jsou navíc ve vzájemné interakci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kulturou v kontextu nových médií se zabývala a zabývá '''řada akademiků''', mezi jinými [[Henry Jenkins]], [[Howard Rheingold]], [[Pierre Lévy]], [[Jan van Dijk]], [[Jean Burgess]], [[Joshua Green]], [[Christian Fuchs]] nebo [[Nico Carpentier]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web 2.0 ==&lt;br /&gt;
[[File:Web 2.0 Map.svg|thumb|200x200px|Mapa Webu 2.0]]&lt;br /&gt;
'''[[Web 2.0]]''' je označení pro verzi webu, který nemá pevnou strukturu a obsah, ale tvoří spíše '''dynamickou platformu''', jež dává prostor uživatelům, jejichž role se na Webu 2.0 mění z pasivních konzumentů na aktivní tvůrce obsahu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickými '''příklady Webu 2.0''' jsou [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě], blogy, [[cloudová]] uložiště, webové stránky pro sdílení dat a obsahu, [[wiki]], webové aplikace a další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ustavil v roce 2005 [[Tim O’Reilly]], vlastník nakladatelství O’Reilly Media, které se soustředí na literaturu o počítačových technologiích. Za '''hlavní charakteristiky webu 2.0''' tehdy označil: radikální decentralizaci, radikální důvěryhodnost, participaci namísto vydávání, uživatele jakožto přispěvatele, bohatou uživatelskou zkušenost (user experience), dlouhý chvost (long tail), web jako platformu, kontrolu nad vlastními daty, remix dat, kolektivní inteligenci, přístup, vylepšený software od více zdrojů, hru a předem neurčené uživatelské chování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako technologické paradigma ===&lt;br /&gt;
'''[[Peer to peer]]''' (někdy také zkráceně '''P2P''') představuje '''technologické paradigma''' pro organizaci '''[https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informací]''' a '''komunikační infrastruktury''', které je základním kamenem dnešní postindustriální ekonomiky. Současná podoba [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu] je pak vyjádřením tohoto paradigmatu. [[Peer to peer sítě]] nahradily dřívější '''hierarchický model''', který obsahoval jeden centrální server a na něj napojené jednotlivé počítače. [[Síť peer to peer]] naopak distribuuje informace všude; každý uzel je schopen přijímat a odesílat data. Vytrácí se tak hierarchická struktura, která je nahrazena příslibem '''skutečné rovnocennosti v rámci sítě'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;BAUWENS, Michel. ''Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation?'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako distribuční mechanismus ===&lt;br /&gt;
Důležitý aspekt peer to peer je rovněž jeho role '''distribučního mechanismu''', neboli '''výměnné sítě''', prostřednictvím které má každý uživatel volný přístup k distribuovaným informacím a může je vyměňovat s ostatními. Příklady toho jsou '''systémy sdílení souborů''', jako v minulosti '''Napster''' nebo '''Kazaa''', v současnosti pak například '''BitTorrentové weby'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako metoda produkce ===&lt;br /&gt;
Peer to peer je v dnešní době čím dál více vnímán též jako '''způsob produkce'''; styl, jakým jsou vyráběny, distribuovány a „konzumovány“ nemateriální produkty. Vyjádřením této ideji jsou pak různá společenská hnutí a iniciativy na podporu otevřeného přístupu k dílům online a podobně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free culture movement ===&lt;br /&gt;
Toto globální hnutí prosazuje '''svobodu distribuovat''' a '''pozměňovat''' kreativní díla za využití internetu a dalších médií. Zároveň svou činností protestuje proti restriktivním zákonům o autorském právu a intelektuálním vlastnictví, které podle členů hnutí brzdí tvořivost. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Culture Movement. ''P2P Foundation'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://p2pfoundation.net/Free_Culture_Movement.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Free Culture Movement''' je spíše zastřešující označení pro velké množství sociálních hnutí, které spojují cíle jako '''volný přístup k informacím, vědění a dílům'''. Organizace a hnutí často spojovaná s Free Culture Movement jsou například '''[[Creative Commons]] '''(organizace zajišťující volné sdílení a využití kreativních děl a vědění za využití volných autorských licencí &amp;lt;ref&amp;gt;About: What is Creative Commons?'' Creative Commons'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about.&amp;lt;/ref&amp;gt;), '''Free Music Movement''', různé [[hackerské]] komunity, '''hnutí na podporu přístupu ke vzdělání''' a podobně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free Software Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Free Software Movement '''založil v roce 1983 [[Richard Stallman]], počítačový programátor a aktivista. Idea Free Software Movement spočívá v myšlence poskytovat uživatelům svobodu 1. při změně zdrojového kódu [[softwaru]], aby mohli vykonávat, co potřebují, 2. v distribuci kopií programů dalším osobám, 3. ve formování komunity, která pomáhá neustále vydávat vylepšené verze softwaru, jež jsou lidem volně k využití. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Software Movement. ''GNU Operating System'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.gnu.org/philosophy/free-software-intro.html.&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto hnutí stojí například za vznikem '''GNU Project''', rozsáhlého kolaborativního projektu volného softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Open Source Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Open Source''' je aktivní od 90. let. Umožňuje uživatelům stahovat si volné licence softwaru; k dispozici mají rovněž zdrojový kód, a proto jej mohou i částečně měnit. Oproti Free Software Movement však existují určitá omezení v užívání a změně zdrojového kódu a &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
vlastnictví zůstává korporátní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Apache Open Office 3.4.0 Chooser in Italian.tiff|thumb|222x222px|Apache Open Office]]&lt;br /&gt;
==== Příklady softwarů, které vzešly z Open Source Movement: ====&lt;br /&gt;
* '''Linux''' (operační systém)&lt;br /&gt;
* '''Apache''' (web server software)&lt;br /&gt;
* '''Open Office''' (open source obdoba Microsoft Office)&lt;br /&gt;
* '''Mozzila''' (webový prohlížeč) &lt;br /&gt;
* '''Wikipedia''' (online encyklopedie)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAUWENS, Michel. Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation? [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pierre. Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&lt;br /&gt;
* O'REILLY, Tim. What Is Web 2.0: Design Patterns and Business Models for the Next Generation of Software. O'Reilly[online]. 2005 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.oreilly.com/pub/a/web2/archive/what-is-web-20.html. &lt;br /&gt;
* STALLMAN, Richard M. Free software, free society: selected essays of Richard M. Stallman. Boston: GNU Press, 2002, 220 s. ISBN 18-821-1498-1. Dostupné z: https://www.gnu.org/philosophy/fsfs/rms-essays.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20307</id>
		<title>Participační kultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20307"/>
		<updated>2015-06-11T19:13:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction. ''London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z '''pouhého pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta obsahu''', a systémem '''peer to peer''' (P2P).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady projevů participační kultury jsou sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]], [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě] nebo [[peer to peer hnutí]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model participační kultury '''představuje protiklad masmédií a '''„vysílacího“ modelu''', někdy nazývaného též jako „'''one-to-many'''“, typického pro noviny, rádio a televizi. V něm je zpravidla jeden vysílatel obsahu a početné publikum, které tento obsah přijímá. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; '''Komunikační model participační''', někdy označovaný také jako „'''many-to-many'''“ oproti tomu počítá s mnoha vysílateli a mnoha příjemci, kteří jsou navíc ve vzájemné interakci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kulturou v kontextu nových médií se zabývala a zabývá '''řada akademiků''', mezi jinými [[Henry Jenkins]], [[Howard Rheingold]], [[Pierre Lévy]], [[Jan van Dijk]], [[Jean Burgess]], [[Joshua Green]], [[Christian Fuchs]] nebo [[Nico Carpentier]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web 2.0 ==&lt;br /&gt;
[[File:Web 2.0 Map.svg|thumb|200x200px]]&lt;br /&gt;
'''[[Web 2.0]]''' je označení pro verzi webu, který nemá pevnou strukturu a obsah, ale tvoří spíše '''dynamickou platformu''', jež dává prostor uživatelům, jejichž role se na Webu 2.0 mění z pasivních konzumentů na aktivní tvůrce obsahu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickými '''příklady Webu 2.0''' jsou [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě], blogy, [[cloudová]] uložiště, webové stránky pro sdílení dat a obsahu, [[wiki]], webové aplikace a další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ustavil v roce 2005 [[Tim O’Reilly]], vlastník nakladatelství O’Reilly Media, které se soustředí na literaturu o počítačových technologiích. Za '''hlavní charakteristiky webu 2.0''' tehdy označil: radikální decentralizaci, radikální důvěryhodnost, participaci namísto vydávání, uživatele jakožto přispěvatele, bohatou uživatelskou zkušenost (user experience), dlouhý chvost (long tail), web jako platformu, kontrolu nad vlastními daty, remix dat, kolektivní inteligenci, přístup, vylepšený software od více zdrojů, hru a předem neurčené uživatelské chování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako technologické paradigma ===&lt;br /&gt;
'''[[Peer to peer]]''' (někdy také zkráceně '''P2P''') představuje '''technologické paradigma''' pro organizaci '''[https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informací]''' a '''komunikační infrastruktury''', které je základním kamenem dnešní postindustriální ekonomiky. Současná podoba [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu] je pak vyjádřením tohoto paradigmatu. [[Peer to peer sítě]] nahradily dřívější '''hierarchický model''', který obsahoval jeden centrální server a na něj napojené jednotlivé počítače. [[Síť peer to peer]] naopak distribuuje informace všude; každý uzel je schopen přijímat a odesílat data. Vytrácí se tak hierarchická struktura, která je nahrazena příslibem '''skutečné rovnocennosti v rámci sítě'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;BAUWENS, Michel. ''Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation?'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako distribuční mechanismus ===&lt;br /&gt;
Důležitý aspekt peer to peer je rovněž jeho role '''distribučního mechanismu''', neboli '''výměnné sítě''', prostřednictvím které má každý uživatel volný přístup k distribuovaným informacím a může je vyměňovat s ostatními. Příklady toho jsou '''systémy sdílení souborů''', jako v minulosti '''Napster''' nebo '''Kazaa''', v současnosti pak například '''BitTorrentové weby'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako metoda produkce ===&lt;br /&gt;
Peer to peer je v dnešní době čím dál více vnímán též jako '''způsob produkce'''; styl, jakým jsou vyráběny, distribuovány a „konzumovány“ nemateriální produkty. Vyjádřením této ideji jsou pak různá společenská hnutí a iniciativy na podporu otevřeného přístupu k dílům online a podobně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free culture movement ===&lt;br /&gt;
Toto globální hnutí prosazuje '''svobodu distribuovat''' a '''pozměňovat''' kreativní díla za využití internetu a dalších médií. Zároveň svou činností protestuje proti restriktivním zákonům o autorském právu a intelektuálním vlastnictví, které podle členů hnutí brzdí tvořivost. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Culture Movement. ''P2P Foundation'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://p2pfoundation.net/Free_Culture_Movement.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Free Culture Movement''' je spíše zastřešující označení pro velké množství sociálních hnutí, které spojují cíle jako '''volný přístup k informacím, vědění a dílům'''. Organizace a hnutí často spojovaná s Free Culture Movement jsou například '''[[Creative Commons]] '''(organizace zajišťující volné sdílení a využití kreativních děl a vědění za využití volných autorských licencí &amp;lt;ref&amp;gt;About: What is Creative Commons?'' Creative Commons'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about.&amp;lt;/ref&amp;gt;), '''Free Music Movement''', různé [[hackerské]] komunity, '''hnutí na podporu přístupu ke vzdělání''' a podobně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free Software Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Free Software Movement '''založil v roce 1983 [[Richard Stallman]], počítačový programátor a aktivista. Idea Free Software Movement spočívá v myšlence poskytovat uživatelům svobodu 1. při změně zdrojového kódu [[softwaru]], aby mohli vykonávat, co potřebují, 2. v distribuci kopií programů dalším osobám, 3. ve formování komunity, která pomáhá neustále vydávat vylepšené verze softwaru, jež jsou lidem volně k využití. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Software Movement. ''GNU Operating System'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.gnu.org/philosophy/free-software-intro.html.&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto hnutí stojí například za vznikem '''GNU Project''', rozsáhlého kolaborativního projektu volného softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Open Source Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Open Source''' je aktivní od 90. let. Umožňuje uživatelům stahovat si volné licence softwaru; k dispozici mají rovněž zdrojový kód, a proto jej mohou i částečně měnit. Oproti Free Software Movement však existují určitá omezení v užívání a změně zdrojového kódu a &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
vlastnictví zůstává korporátní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Apache Open Office 3.4.0 Chooser in Italian.tiff|thumb|222x222px]]&lt;br /&gt;
==== Příklady softwarů, které vzešly z Open Source Movement: ====&lt;br /&gt;
* '''Linux''' (operační systém)&lt;br /&gt;
* '''Apache''' (web server software)&lt;br /&gt;
* '''Open Office''' (open source obdoba Microsoft Office)&lt;br /&gt;
* '''Mozzila''' (webový prohlížeč) &lt;br /&gt;
* '''Wikipedia''' (online encyklopedie)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAUWENS, Michel. Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation? [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pierre. Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&lt;br /&gt;
* O'REILLY, Tim. What Is Web 2.0: Design Patterns and Business Models for the Next Generation of Software. O'Reilly[online]. 2005 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.oreilly.com/pub/a/web2/archive/what-is-web-20.html. &lt;br /&gt;
* STALLMAN, Richard M. Free software, free society: selected essays of Richard M. Stallman. Boston: GNU Press, 2002, 220 s. ISBN 18-821-1498-1. Dostupné z: https://www.gnu.org/philosophy/fsfs/rms-essays.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20306</id>
		<title>Participační kultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20306"/>
		<updated>2015-06-11T19:10:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction. ''London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z '''pouhého pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta obsahu''', a systémem '''peer to peer''' (P2P).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady projevů participační kultury jsou sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]], [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě] nebo [[peer to peer hnutí]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model participační kultury '''představuje protiklad masmédií a '''„vysílacího“ modelu''', někdy nazývaného též jako „'''one-to-many'''“, typického pro noviny, rádio a televizi. V něm je zpravidla jeden vysílatel obsahu a početné publikum, které tento obsah přijímá. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; '''Komunikační model participační''', někdy označovaný také jako „'''many-to-many'''“ oproti tomu počítá s mnoha vysílateli a mnoha příjemci, kteří jsou navíc ve vzájemné interakci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kulturou v kontextu nových médií se zabývala a zabývá '''řada akademiků''', mezi jinými [[Henry Jenkins]], [[Howard Rheingold]], [[Pierre Lévy]], [[Jan van Dijk]], [[Jean Burgess]], [[Joshua Green]], [[Christian Fuchs]] nebo [[Nico Carpentier]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web 2.0 ==&lt;br /&gt;
'''[[Web 2.0]]''' je označení pro verzi webu, který nemá pevnou strukturu a obsah, ale tvoří spíše '''dynamickou platformu''', jež dává prostor uživatelům, jejichž role se na Webu 2.0 mění z pasivních konzumentů na aktivní tvůrce obsahu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickými '''příklady Webu 2.0''' jsou [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě], blogy, [[cloudová]] uložiště, webové stránky pro sdílení dat a obsahu, [[wiki]], webové aplikace a další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ustavil v roce 2005 [[Tim O’Reilly]], vlastník nakladatelství O’Reilly Media, které se soustředí na literaturu o počítačových technologiích. Za '''hlavní charakteristiky webu 2.0''' tehdy označil: radikální decentralizaci, radikální důvěryhodnost, participaci namísto vydávání, uživatele jakožto přispěvatele, bohatou uživatelskou zkušenost (user experience), dlouhý chvost (long tail), web jako platformu, kontrolu nad vlastními daty, remix dat, kolektivní inteligenci, přístup, vylepšený software od více zdrojů, hru a předem neurčené uživatelské chování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako technologické paradigma ===&lt;br /&gt;
'''[[Peer to peer]]''' (někdy také zkráceně '''P2P''') představuje '''technologické paradigma''' pro organizaci '''[https://wikisofia.cz/index.php/Pojem_informace_jak_jej_ch%C3%A1pe_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_souvisej%C3%ADc%C3%AD_obory informací]''' a '''komunikační infrastruktury''', které je základním kamenem dnešní postindustriální ekonomiky. Současná podoba [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu] je pak vyjádřením tohoto paradigmatu. [[Peer to peer sítě]] nahradily dřívější '''hierarchický model''', který obsahoval jeden centrální server a na něj napojené jednotlivé počítače. [[Síť peer to peer]] naopak distribuuje informace všude; každý uzel je schopen přijímat a odesílat data. Vytrácí se tak hierarchická struktura, která je nahrazena příslibem '''skutečné rovnocennosti v rámci sítě'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;BAUWENS, Michel. ''Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation?'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako distribuční mechanismus ===&lt;br /&gt;
Důležitý aspekt peer to peer je rovněž jeho role '''distribučního mechanismu''', neboli '''výměnné sítě''', prostřednictvím které má každý uživatel volný přístup k distribuovaným informacím a může je vyměňovat s ostatními. Příklady toho jsou '''systémy sdílení souborů''', jako v minulosti '''Napster''' nebo '''Kazaa''', v současnosti pak například '''BitTorrentové weby'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako metoda produkce ===&lt;br /&gt;
Peer to peer je v dnešní době čím dál více vnímán též jako '''způsob produkce'''; styl, jakým jsou vyráběny, distribuovány a „konzumovány“ nemateriální produkty. Vyjádřením této ideji jsou pak různá společenská hnutí a iniciativy na podporu otevřeného přístupu k dílům online a podobně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free culture movement ===&lt;br /&gt;
Toto globální hnutí prosazuje '''svobodu distribuovat''' a '''pozměňovat''' kreativní díla za využití internetu a dalších médií. Zároveň svou činností protestuje proti restriktivním zákonům o autorském právu a intelektuálním vlastnictví, které podle členů hnutí brzdí tvořivost. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Culture Movement. ''P2P Foundation'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://p2pfoundation.net/Free_Culture_Movement.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Free Culture Movement''' je spíše zastřešující označení pro velké množství sociálních hnutí, které spojují cíle jako '''volný přístup k informacím, vědění a dílům'''. Organizace a hnutí často spojovaná s Free Culture Movement jsou například '''[[Creative Commons]] '''(organizace zajišťující volné sdílení a využití kreativních děl a vědění za využití volných autorských licencí &amp;lt;ref&amp;gt;About: What is Creative Commons?'' Creative Commons'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about.&amp;lt;/ref&amp;gt;), '''Free Music Movement''', různé [[hackerské]] komunity, '''hnutí na podporu přístupu ke vzdělání''' a podobně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free Software Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Free Software Movement '''založil v roce 1983 [[Richard Stallman]], počítačový programátor a aktivista. Idea Free Software Movement spočívá v myšlence poskytovat uživatelům svobodu 1. při změně zdrojového kódu [[softwaru]], aby mohli vykonávat, co potřebují, 2. v distribuci kopií programů dalším osobám, 3. ve formování komunity, která pomáhá neustále vydávat vylepšené verze softwaru, jež jsou lidem volně k využití. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Software Movement. ''GNU Operating System'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.gnu.org/philosophy/free-software-intro.html.&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto hnutí stojí například za vznikem '''GNU Project''', rozsáhlého kolaborativního projektu volného softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Open Source Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Open Source''' je aktivní od 90. let. Umožňuje uživatelům stahovat si volné licence softwaru; k dispozici mají rovněž zdrojový kód, a proto jej mohou i částečně měnit. Oproti Free Software Movement však existují určitá omezení v užívání a změně zdrojového kódu a vlastnictví zůstává korporátní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Příklady softwarů, které vzešly z Open Source Movement: ====&lt;br /&gt;
* '''Linux''' (operační systém)&lt;br /&gt;
* '''Apache''' (web server software)&lt;br /&gt;
* '''Open Office''' (open source obdoba Microsoft Office)&lt;br /&gt;
* '''Mozzila''' (webový prohlížeč) &lt;br /&gt;
* '''Wikipedia''' (online encyklopedie)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAUWENS, Michel. Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation? [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pierre. Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&lt;br /&gt;
* O'REILLY, Tim. What Is Web 2.0: Design Patterns and Business Models for the Next Generation of Software. O'Reilly[online]. 2005 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.oreilly.com/pub/a/web2/archive/what-is-web-20.html. &lt;br /&gt;
* STALLMAN, Richard M. Free software, free society: selected essays of Richard M. Stallman. Boston: GNU Press, 2002, 220 s. ISBN 18-821-1498-1. Dostupné z: https://www.gnu.org/philosophy/fsfs/rms-essays.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20305</id>
		<title>Participační kultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20305"/>
		<updated>2015-06-11T19:08:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction. ''London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z '''pouhého pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta obsahu''', a systémem '''peer to peer''' (P2P).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady projevů participační kultury jsou sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]], [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě] nebo [[peer to peer hnutí]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model participační kultury '''představuje protiklad masmédií a '''„vysílacího“ modelu''', někdy nazývaného též jako „'''one-to-many'''“, typického pro noviny, rádio a televizi. V něm je zpravidla jeden vysílatel obsahu a početné publikum, které tento obsah přijímá. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; '''Komunikační model participační''', někdy označovaný také jako „'''many-to-many'''“ oproti tomu počítá s mnoha vysílateli a mnoha příjemci, kteří jsou navíc ve vzájemné interakci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kulturou v kontextu nových médií se zabývala a zabývá '''řada akademiků''', mezi jinými [[Henry Jenkins]], [[Howard Rheingold]], [[Pierre Lévy]], [[Jan van Dijk]], [[Jean Burgess]], [[Joshua Green]], [[Christian Fuchs]] nebo [[Nico Carpentier]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web 2.0 ==&lt;br /&gt;
'''[[Web 2.0]]''' je označení pro verzi webu, který nemá pevnou strukturu a obsah, ale tvoří spíše '''dynamickou platformu''', jež dává prostor uživatelům, jejichž role se na Webu 2.0 mění z pasivních konzumentů na aktivní tvůrce obsahu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickými '''příklady Webu 2.0''' jsou [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě], blogy, [[cloudová]] uložiště, webové stránky pro sdílení dat a obsahu, [[wiki]], webové aplikace a další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ustavil v roce 2005 [[Tim O’Reilly]], vlastník nakladatelství O’Reilly Media, které se soustředí na literaturu o počítačových technologiích. Za '''hlavní charakteristiky webu 2.0''' tehdy označil: radikální decentralizaci, radikální důvěryhodnost, participaci namísto vydávání, uživatele jakožto přispěvatele, bohatou uživatelskou zkušenost (user experience), dlouhý chvost (long tail), web jako platformu, kontrolu nad vlastními daty, remix dat, kolektivní inteligenci, přístup, vylepšený software od více zdrojů, hru a předem neurčené uživatelské chování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako technologické paradigma ===&lt;br /&gt;
'''[[Peer to peer]]''' (někdy také zkráceně '''P2P''') představuje '''technologické paradigma''' pro organizaci '''informací''' a '''komunikační infrastruktury''', které je základním kamenem dnešní postindustriální ekonomiky. Současná podoba [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu] je pak vyjádřením tohoto paradigmatu. [[Peer to peer sítě]] nahradily dřívější '''hierarchický model''', který obsahoval jeden centrální server a na něj napojené jednotlivé počítače. [[Síť peer to peer]] naopak distribuuje informace všude; každý uzel je schopen přijímat a odesílat data. Vytrácí se tak hierarchická struktura, která je nahrazena příslibem '''skutečné rovnocennosti v rámci sítě'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;BAUWENS, Michel. ''Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation?'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako distribuční mechanismus ===&lt;br /&gt;
Důležitý aspekt peer to peer je rovněž jeho role '''distribučního mechanismu''', neboli '''výměnné sítě''', prostřednictvím které má každý uživatel volný přístup k distribuovaným informacím a může je vyměňovat s ostatními. Příklady toho jsou '''systémy sdílení souborů''', jako v minulosti '''Napster''' nebo '''Kazaa''', v současnosti pak například '''BitTorrentové weby'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako metoda produkce ===&lt;br /&gt;
Peer to peer je v dnešní době čím dál více vnímán též jako '''způsob produkce'''; styl, jakým jsou vyráběny, distribuovány a „konzumovány“ nemateriální produkty. Vyjádřením této ideji jsou pak různá společenská hnutí a iniciativy na podporu otevřeného přístupu k dílům online a podobně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free culture movement ===&lt;br /&gt;
Toto globální hnutí prosazuje '''svobodu distribuovat''' a '''pozměňovat''' kreativní díla za využití internetu a dalších médií. Zároveň svou činností protestuje proti restriktivním zákonům o autorském právu a intelektuálním vlastnictví, které podle členů hnutí brzdí tvořivost. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Culture Movement. ''P2P Foundation'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://p2pfoundation.net/Free_Culture_Movement.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Free Culture Movement''' je spíše zastřešující označení pro velké množství sociálních hnutí, které spojují cíle jako '''volný přístup k informacím, vědění a dílům'''. Organizace a hnutí často spojovaná s Free Culture Movement jsou například '''[[Creative Commons]] '''(organizace zajišťující volné sdílení a využití kreativních děl a vědění za využití volných autorských licencí &amp;lt;ref&amp;gt;About: What is Creative Commons?'' Creative Commons'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about.&amp;lt;/ref&amp;gt;), '''Free Music Movement''', různé [[hackerské]] komunity, '''hnutí na podporu přístupu ke vzdělání''' a podobně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free Software Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Free Software Movement '''založil v roce 1983 [[Richard Stallman]], počítačový programátor a aktivista. Idea Free Software Movement spočívá v myšlence poskytovat uživatelům svobodu 1. při změně zdrojového kódu [[softwaru]], aby mohli vykonávat, co potřebují, 2. v distribuci kopií programů dalším osobám, 3. ve formování komunity, která pomáhá neustále vydávat vylepšené verze softwaru, jež jsou lidem volně k využití. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Software Movement. ''GNU Operating System'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.gnu.org/philosophy/free-software-intro.html.&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto hnutí stojí například za vznikem '''GNU Project''', rozsáhlého kolaborativního projektu volného softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Open Source Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Open Source''' je aktivní od 90. let. Umožňuje uživatelům stahovat si volné licence softwaru; k dispozici mají rovněž zdrojový kód, a proto jej mohou i částečně měnit. Oproti Free Software Movement však existují určitá omezení v užívání a změně zdrojového kódu a vlastnictví zůstává korporátní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Příklady softwarů, které vzešly z Open Source Movement: ====&lt;br /&gt;
* '''Linux''' (operační systém)&lt;br /&gt;
* '''Apache''' (web server software)&lt;br /&gt;
* '''Open Office''' (open source obdoba Microsoft Office)&lt;br /&gt;
* '''Mozzila''' (webový prohlížeč) &lt;br /&gt;
* '''Wikipedia''' (online encyklopedie)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAUWENS, Michel. Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation? [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&lt;br /&gt;
* LÉVY, Pierre. Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&lt;br /&gt;
* O'REILLY, Tim. What Is Web 2.0: Design Patterns and Business Models for the Next Generation of Software. O'Reilly[online]. 2005 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.oreilly.com/pub/a/web2/archive/what-is-web-20.html. &lt;br /&gt;
* STALLMAN, Richard M. Free software, free society: selected essays of Richard M. Stallman. Boston: GNU Press, 2002, 220 s. ISBN 18-821-1498-1. Dostupné z: https://www.gnu.org/philosophy/fsfs/rms-essays.pdf.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20304</id>
		<title>Participační kultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20304"/>
		<updated>2015-06-11T19:04:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction. ''London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z '''pouhého pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta obsahu''', a systémem '''peer to peer''' (P2P).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady projevů participační kultury jsou sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]], [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě] nebo [[peer to peer hnutí]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model participační kultury '''představuje protiklad masmédií a '''„vysílacího“ modelu''', někdy nazývaného též jako „'''one-to-many'''“, typického pro noviny, rádio a televizi. V něm je zpravidla jeden vysílatel obsahu a početné publikum, které tento obsah přijímá. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; '''Komunikační model participační''', někdy označovaný také jako „'''many-to-many'''“ oproti tomu počítá s mnoha vysílateli a mnoha příjemci, kteří jsou navíc ve vzájemné interakci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kulturou v kontextu nových médií se zabývala a zabývá '''řada akademiků''', mezi jinými [[Henry Jenkins]], [[Howard Rheingold]], [[Pierre Lévy]], [[Jan van Dijk]], [[Jean Burgess]], [[Joshua Green]], [[Christian Fuchs]] nebo [[Nico Carpentier]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web 2.0 ==&lt;br /&gt;
'''[[Web 2.0]]''' je označení pro verzi webu, který nemá pevnou strukturu a obsah, ale tvoří spíše '''dynamickou platformu''', jež dává prostor uživatelům, jejichž role se na Webu 2.0 mění z pasivních konzumentů na aktivní tvůrce obsahu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickými '''příklady Webu 2.0''' jsou [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě], blogy, [[cloudová]] uložiště, webové stránky pro sdílení dat a obsahu, [[wiki]], webové aplikace a další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ustavil v roce 2005 [[Tim O’Reilly]], vlastník nakladatelství O’Reilly Media, které se soustředí na literaturu o počítačových technologiích. Za '''hlavní charakteristiky webu 2.0''' tehdy označil: radikální decentralizaci, radikální důvěryhodnost, participaci namísto vydávání, uživatele jakožto přispěvatele, bohatou uživatelskou zkušenost (user experience), dlouhý chvost (long tail), web jako platformu, kontrolu nad vlastními daty, remix dat, kolektivní inteligenci, přístup, vylepšený software od více zdrojů, hru a předem neurčené uživatelské chování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako technologické paradigma ===&lt;br /&gt;
'''[[Peer to peer]]''' (někdy také zkráceně '''P2P''') představuje '''technologické paradigma''' pro organizaci '''informací''' a '''komunikační infrastruktury''', které je základním kamenem dnešní postindustriální ekonomiky. Současná podoba [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu] je pak vyjádřením tohoto paradigmatu. [[Peer to peer sítě]] nahradily dřívější '''hierarchický model''', který obsahoval jeden centrální server a na něj napojené jednotlivé počítače. [[Síť peer to peer]] naopak distribuuje informace všude; každý uzel je schopen přijímat a odesílat data. Vytrácí se tak hierarchická struktura, která je nahrazena příslibem '''skutečné rovnocennosti v rámci sítě'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;BAUWENS, Michel. ''Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation?'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako distribuční mechanismus ===&lt;br /&gt;
Důležitý aspekt peer to peer je rovněž jeho role '''distribučního mechanismu''', neboli '''výměnné sítě''', prostřednictvím které má každý uživatel volný přístup k distribuovaným informacím a může je vyměňovat s ostatními. Příklady toho jsou '''systémy sdílení souborů''', jako v minulosti '''Napster''' nebo '''Kazaa''', v současnosti pak například '''BitTorrentové weby'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako metoda produkce ===&lt;br /&gt;
Peer to peer je v dnešní době čím dál více vnímán též jako '''způsob produkce'''; styl, jakým jsou vyráběny, distribuovány a „konzumovány“ nemateriální produkty. Vyjádřením této ideji jsou pak různá společenská hnutí a iniciativy na podporu otevřeného přístupu k dílům online a podobně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free culture movement ===&lt;br /&gt;
Toto globální hnutí prosazuje '''svobodu distribuovat''' a '''pozměňovat''' kreativní díla za využití internetu a dalších médií. Zároveň svou činností protestuje proti restriktivním zákonům o autorském právu a intelektuálním vlastnictví, které podle členů hnutí brzdí tvořivost. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Culture Movement. ''P2P Foundation'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://p2pfoundation.net/Free_Culture_Movement.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Free Culture Movement''' je spíše zastřešující označení pro velké množství sociálních hnutí, které spojují cíle jako '''volný přístup k informacím, vědění a dílům'''. Organizace a hnutí často spojovaná s Free Culture Movement jsou například '''[[Creative Commons]] '''(organizace zajišťující volné sdílení a využití kreativních děl a vědění za využití volných autorských licencí &amp;lt;ref&amp;gt;About: What is Creative Commons?'' Creative Commons'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about.&amp;lt;/ref&amp;gt;), '''Free Music Movement''', různé [[hackerské]] komunity, '''hnutí na podporu přístupu ke vzdělání''' a podobně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free Software Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Free Software Movement '''založil v roce 1983 [[Richard Stallman]], počítačový programátor a aktivista. Idea Free Software Movement spočívá v myšlence poskytovat uživatelům svobodu 1. při změně zdrojového kódu [[softwaru]], aby mohli vykonávat, co potřebují, 2. v distribuci kopií programů dalším osobám, 3. ve formování komunity, která pomáhá neustále vydávat vylepšené verze softwaru, jež jsou lidem volně k využití. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Software Movement. ''GNU Operating System'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.gnu.org/philosophy/free-software-intro.html.&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto hnutí stojí například za vznikem '''GNU Project''', rozsáhlého kolaborativního projektu volného softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Open Source Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Open Source''' je aktivní od 90. let. Umožňuje uživatelům stahovat si volné licence softwaru; k dispozici mají rovněž zdrojový kód, a proto jej mohou i částečně měnit. Oproti Free Software Movement však existují určitá omezení v užívání a změně zdrojového kódu a vlastnictví zůstává korporátní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Příklady softwarů, které vzešly z Open Source Movement: ====&lt;br /&gt;
* '''Linux''' (operační systém)&lt;br /&gt;
* '''Apache''' (web server software)&lt;br /&gt;
* '''Open Office''' (open source obdoba Microsoft Office)&lt;br /&gt;
* '''Mozzila''' (webový prohlížeč) &lt;br /&gt;
* '''Wikipedia''' (online encyklopedie)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20303</id>
		<title>Participační kultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20303"/>
		<updated>2015-06-11T19:03:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;FUCHS, Christian. ''Social media: a critical introduction. ''London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z '''pouhého pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta obsahu''', a systémem '''peer to peer''' (P2P).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady projevů participační kultury jsou sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]], [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě] nebo [[peer to peer hnutí]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model participační kultury '''představuje protiklad masmédií a '''„vysílacího“ modelu''', někdy nazývaného též jako „'''one-to-many'''“, typického pro noviny, rádio a televizi. V něm je zpravidla jeden vysílatel obsahu a početné publikum, které tento obsah přijímá. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; '''Komunikační model participační''', někdy označovaný také jako „'''many-to-many'''“ oproti tomu počítá s mnoha vysílateli a mnoha příjemci, kteří jsou navíc ve vzájemné interakci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kulturou v kontextu nových médií se zabývala a zabývá '''řada akademiků''', mezi jinými [[Henry Jenkins]], [[Howard Rheingold]], [[Pierre Lévy]], [[Jan van Dijk]], [[Jean Burgess]], [[Joshua Green]], [[Christian Fuchs]] nebo [[Nico Carpentier]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Web 2.0 ==&lt;br /&gt;
'''[[Web 2.0]]''' je označení pro verzi webu, který nemá pevnou strukturu a obsah, ale tvoří spíše '''dynamickou platformu''', jež dává prostor uživatelům, jejichž role se na Webu 2.0 mění z pasivních konzumentů na aktivní tvůrce obsahu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickými '''příklady Webu 2.0''' jsou [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě], blogy, [[cloudová]] uložiště, webové stránky pro sdílení dat a obsahu, [[wiki]], webové aplikace a další. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ustavil v roce 2005 [[Tim O’Reilly]], vlastník nakladatelství O’Reilly Media, které se soustředí na literaturu o počítačových technologiích. Za '''hlavní charakteristiky webu 2.0''' tehdy označil: radikální decentralizaci, radikální důvěryhodnost, participaci namísto vydávání, uživatele jakožto přispěvatele, bohatou uživatelskou zkušenost (user experience), dlouhý chvost (long tail), web jako platformu, kontrolu nad vlastními daty, remix dat, kolektivní inteligenci, přístup, vylepšený software od více zdrojů, hru a předem neurčené uživatelské chování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako technologické paradigma ===&lt;br /&gt;
'''[[Peer to peer]]''' (někdy také zkráceně '''P2P''') představuje '''technologické paradigma''' pro organizaci '''informací''' a '''komunikační infrastruktury''', které je základním kamenem dnešní postindustriální ekonomiky. Současná podoba [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu] je pak vyjádřením tohoto paradigmatu. [[Peer to peer sítě]] nahradily dřívější '''hierarchický model''', který obsahoval jeden centrální server a na něj napojené jednotlivé počítače. [[Síť peer to peer]] naopak distribuuje informace všude; každý uzel je schopen přijímat a odesílat data. Vytrácí se tak hierarchická struktura, která je nahrazena příslibem '''skutečné rovnocennosti v rámci sítě'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;BAUWENS, Michel. ''Peer to peer: from technology to politics to a new civilisation?'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://www.itu.int/osg/spu/wsis-themes/contributions/others/pEERNewP2P.pdf. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako distribuční mechanismus ===&lt;br /&gt;
Důležitý aspekt peer to peer je rovněž jeho role '''distribučního mechanismu''', neboli '''výměnné sítě''', prostřednictvím které má každý uživatel volný přístup k distribuovaným informacím a může je vyměňovat s ostatními. Příklady toho jsou '''systémy sdílení souborů''', jako v minulosti '''Napster''' nebo '''Kazaa''', v současnosti pak například '''BitTorrentové weby'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Peer to peer jako metoda produkce ===&lt;br /&gt;
Peer to peer je v dnešní době čím dál více vnímán též jako '''způsob produkce'''; styl, jakým jsou vyráběny, distribuovány a „konzumovány“ nemateriální produkty. Vyjádřením této ideji jsou pak různá společenská hnutí a iniciativy na podporu otevřeného přístupu k dílům online a podobně. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Peer to peer hnutí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free culture movement ===&lt;br /&gt;
Toto globální hnutí prosazuje '''svobodu distribuovat''' a '''pozměňovat''' kreativní díla za využití internetu a dalších médií. Zároveň svou činností protestuje proti restriktivním zákonům o autorském právu a intelektuálním vlastnictví, které podle členů hnutí brzdí tvořivost. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Culture Movement. ''P2P Foundation'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://p2pfoundation.net/Free_Culture_Movement.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Free Culture Movement''' je spíše zastřešující označení pro velké množství sociálních hnutí, které spojují cíle jako '''volný přístup k informacím, vědění a dílům'''. Organizace a hnutí často spojovaná s Free Culture Movement jsou například '''[[Creative Commons]] '''(organizace zajišťující volné sdílení a využití kreativních děl a vědění za využití volných autorských licencí &amp;lt;ref&amp;gt;About: What is Creative Commons?'' Creative Commons'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: https://creativecommons.org/about.&amp;lt;/ref&amp;gt;), '''Free Music Movement''', různé [[hackerské]] komunity, '''hnutí na podporu přístupu ke vzdělání''' a podobně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Free Software Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Free Software Movement '''založil v roce 1983 [[Richard Stallman]], počítačový programátor a aktivista. Idea Free Software Movement spočívá v myšlence poskytovat uživatelům svobodu 1. při změně zdrojového kódu [[softwaru]], aby mohli vykonávat, co potřebují, 2. v distribuci kopií programů dalším osobám, 3. ve formování komunity, která pomáhá neustále vydávat vylepšené verze softwaru, jež jsou lidem volně k využití. &amp;lt;ref&amp;gt;Free Software Movement. ''GNU Operating System'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://www.gnu.org/philosophy/free-software-intro.html.&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto hnutí stojí například za vznikem '''GNU Project''', rozsáhlého kolaborativního projektu volného softwaru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Open Source Movement ===&lt;br /&gt;
Hnutí '''Open Source''' je aktivní od 90. let. Umožňuje uživatelům stahovat si volné licence softwaru; k dispozici mají rovněž zdrojový kód, a proto jej mohou i částečně měnit. Oproti Free Software Movement však existují určitá omezení v užívání a změně zdrojového kódu a vlastnictví zůstává korporátní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Příklady softwarů, které vzešly z Open Source Movement: ====&lt;br /&gt;
* '''Linux''' (operační systém)&lt;br /&gt;
* '''Apache''' (web server software)&lt;br /&gt;
* '''Open Office''' (open source obdoba Microsoft Office)&lt;br /&gt;
* '''Mozzila''' (webový prohlížeč) &lt;br /&gt;
* '''Wikipedia''' (online encyklopedie)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20301</id>
		<title>Participační kultura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Participa%C4%8Dn%C3%AD_kultura&amp;diff=20301"/>
		<updated>2015-06-11T18:32:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: Založena nová stránka s textem „participační kultura“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;participační kultura&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20300</id>
		<title>Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20300"/>
		<updated>2015-06-11T18:32:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Nová média '''(ve smyslu moderních komunikačních technologií) mají v dnešních světě rozsáhlý společenský a kulturní význam. Lidstvu otevřely nevídané možnosti interakce a překonaly dřívější komunikační omezení – posunuly například význam proměnných veličin [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace], jako je '''prostor''', '''čas '''či '''fyzikální překážky'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diskuze o sociálních a kulturních aspektech nových médií je diskuzí mezioborovou, zasahující do disciplín [[studií nových médií]], [[sociologie]], [[kulturologie]], [[mediálních studií]] či [https://wikisofia.cz/index.php/Obecn%C3%A1_psychologie psychologie].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi '''charakteristiky nových médií v kontextu jejich společenskému významu''' patří například: &lt;br /&gt;
* časoprostorová nevázanost &lt;br /&gt;
* interaktivita &lt;br /&gt;
* participace &lt;br /&gt;
* přístupnost &lt;br /&gt;
* propojenost &lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] (augmented reality) &lt;br /&gt;
Mezi '''významné autory''' zabývající se sociálními a kulturními aspekty nových médií patří například [[Lev Manovich]], [[Pierre Lévy]], [[Joshua Meyrowitz]], [[Jan van Dijk]], [[Dannah Boyd]], [[Howard Rheingold]], [[Manuel Castells]], [[Henry Jenkins]] nebo [[Evgeny Morozov]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost sítí ==&lt;br /&gt;
Označení „[[síťová společnost|'''síťová společnost''']]“ nebo „společnost sítí“ pochází zejména z teorií Manuela Castellse a Jana van Dijka. Vysvětluje charakter společnosti, která přijala nová '''komunikační média''', především [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jan van Dijk]] ji blíže definuje jako ''„sociální formaci s infrastrukturou sociálních a mediálních sítí, která umožňuje tradiční způsob organizace na všech úrovních (individuální, skupinové/organizační a společenské). Tyto sítě dále propojují všechny části této formace (jedince, skupiny a organizace). V západních společnostech se jedinec propojený s okolím stává základní jednotkou [[síťové společnosti]]. Naopak ve východních společnostech je to velmi často spíše skupina ([https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodina], komunita, pracovní kolektiv), jež je propojena sítěmi.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem síťové společnosti je [https://wikisofia.cz/index.php/Masov%C3%A1_spole%C4%8Dnost '''masová společnost'''], jež je definována jako ''„sociální formace s infrastrukturou skupin, organizací a komunit (neboli mas), které určují tradiční způsob organizace na všech úrovních. Základními jednotkami této formy jsou různé druhy velkých kolektivů (mas).“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Věk sítí ===&lt;br /&gt;
V síťové společnosti jsou to právě '''informační technologie''', v dnešní době zejména [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet], které hrají klíčovou roli ve společenském uspořádání a životech jedinců. Poprvé v historii lidstva se díky sítím dá hovořit o '''úplném propojení světa'''. [[Jan van Dijk]] dokonce nazývá 21. století „'''věkem sítí'''“. Zastává názor, že  se sítě staly nervovým systémem naší společnosti a na naše životy mají a budou mít větší vliv než kdysi stavby silnic pro přepravu zboží a lidí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie v mnohém odkazuje na termín [[Marshalla McLuhana]] [[globální vesnice|'''globální vesnice''']], který se používá od 60. let 20. století a který metaforicky připodobňuje svět propojený elektronickými médii k vesnici, ve které má každý ke všemu a všem blízko. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lidské hodnoty ve společnosti sítí ===&lt;br /&gt;
Ze sociologického hlediska prochází společnost ve „věku sítí“ proměnou ve své vnitřní struktuře. [[Jan van Dijk]] například upozorňuje na několik hodnot, které prochází dramatickými změnami. Ohrožena je například '''společenská rovnoprávnost''', jelikož, ačkoli je jednou z výhod současných komunikačních sítí možnost participace, určité skupiny lidí budou vždy participovat více než jiné, a tak může dojít k tomu, že jisté společenské rozdíly se spíše zdůrazní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Van Dijk blíže popisuje nerovnost přístupu k technologiím pojmem [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast digitální propast] (digital divide). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé jsou také díky novým médiím lépe informováni a zaměstnanci či konzumenti mají možnost přímé participace v rozhodovacích procesech, což by logicky mělo vést k posílení [[demokracie|'''demokracie''']]. Na druhou stranu však lze [[demokracii]] vnímat jako ohrožovanou, jelikož technologie snadno podléhá '''kontrole '''„shora“. Podobně lze vnímat i otázku svobody: existují názory, že technologie je hluboce osvobozující; jiné pohledy varují před vyšším '''rizikem ztráty soukromí '''(registrace uživatelů, požadavky na úřední transparentnost a tak dále). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různé názory existují také na '''počet '''a '''kvalitu sociálních vazeb''': ty mohou být díky rozvinutým možnostem [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace] vyšší; jiné pohledy však naopak kritizují únik některých jedinců do virtuálních světů a postupné nahrazování komunikace tváří v tvář komunikací elektronickou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
''Hlavní článek:'' [https://wikisofia.cz/index.php/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity Virtuální komunity]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky '''rozpadu tradičních komunit''' jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření '''elektronických médií'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Virtuální komunity jsou příkladem těchto skupin posilujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných '''nezávisle na čase''', '''místě '''a '''dalších fyzických či materiálních podmínkách''', ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být [https://wikisofia.cz/index.php/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity virtuální komunity] poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Participační kultura ==&lt;br /&gt;
''Hlavní článek: ''Participační kultura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref&amp;gt;FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z pouhého '''pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta''' '''obsahu''', a systémem [[peer-to-peer]].  Příklady projevů participační kultury je sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]] nebo [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CASTELLS, Manuel. The rise of the network society: the theory of the network society. 2nd ed., with a new pref. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010, lvii, 597 s. ISBN 14-051-9686-6. &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319. &lt;br /&gt;
* MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 978-80-204-2409-9. &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Politické aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_kultura,_e-kultura,_kreativn%C3%AD_pr%C5%AFmysl_a_um%C4%9Bn%C3%AD_na_p%C5%99elomu_20._a_21._stolet%C3%AD Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/M%C4%9Bsto,_architektura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia:_virtu%C3%A1ln%C3%AD_a_augmentovan%C3%A9_sv%C4%9Bty Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kultura_a_um%C4%9Bn%C3%AD_k%C3%B3d%C5%AF_a_dat:_software,_simulace,_vizualizace Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20299</id>
		<title>Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20299"/>
		<updated>2015-06-11T18:31:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Nová média '''(ve smyslu moderních komunikačních technologií) mají v dnešních světě rozsáhlý společenský a kulturní význam. Lidstvu otevřely nevídané možnosti interakce a překonaly dřívější komunikační omezení – posunuly například význam proměnných veličin [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace], jako je '''prostor''', '''čas '''či '''fyzikální překážky'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diskuze o sociálních a kulturních aspektech nových médií je diskuzí mezioborovou, zasahující do disciplín [[studií nových médií]], [[sociologie]], [[kulturologie]], [[mediálních studií]] či [https://wikisofia.cz/index.php/Obecn%C3%A1_psychologie psychologie].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi '''charakteristiky nových médií v kontextu jejich společenskému významu''' patří například: &lt;br /&gt;
* časoprostorová nevázanost &lt;br /&gt;
* interaktivita &lt;br /&gt;
* participace &lt;br /&gt;
* přístupnost &lt;br /&gt;
* propojenost &lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] (augmented reality) &lt;br /&gt;
Mezi '''významné autory''' zabývající se sociálními a kulturními aspekty nových médií patří například [[Lev Manovich]], [[Pierre Lévy]], [[Joshua Meyrowitz]], [[Jan van Dijk]], [[Dannah Boyd]], [[Howard Rheingold]], [[Manuel Castells]], [[Henry Jenkins]] nebo [[Evgeny Morozov]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost sítí ==&lt;br /&gt;
Označení „[[síťová společnost|'''síťová společnost''']]“ nebo „společnost sítí“ pochází zejména z teorií Manuela Castellse a Jana van Dijka. Vysvětluje charakter společnosti, která přijala nová '''komunikační média''', především [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jan van Dijk]] ji blíže definuje jako ''„sociální formaci s infrastrukturou sociálních a mediálních sítí, která umožňuje tradiční způsob organizace na všech úrovních (individuální, skupinové/organizační a společenské). Tyto sítě dále propojují všechny části této formace (jedince, skupiny a organizace). V západních společnostech se jedinec propojený s okolím stává základní jednotkou [[síťové společnosti]]. Naopak ve východních společnostech je to velmi často spíše skupina ([https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodina], komunita, pracovní kolektiv), jež je propojena sítěmi.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem síťové společnosti je [https://wikisofia.cz/index.php/Masov%C3%A1_spole%C4%8Dnost '''masová společnost'''], jež je definována jako ''„sociální formace s infrastrukturou skupin, organizací a komunit (neboli mas), které určují tradiční způsob organizace na všech úrovních. Základními jednotkami této formy jsou různé druhy velkých kolektivů (mas).“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Věk sítí ===&lt;br /&gt;
V síťové společnosti jsou to právě '''informační technologie''', v dnešní době zejména [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet], které hrají klíčovou roli ve společenském uspořádání a životech jedinců. Poprvé v historii lidstva se díky sítím dá hovořit o '''úplném propojení světa'''. [[Jan van Dijk]] dokonce nazývá 21. století „'''věkem sítí'''“. Zastává názor, že  se sítě staly nervovým systémem naší společnosti a na naše životy mají a budou mít větší vliv než kdysi stavby silnic pro přepravu zboží a lidí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie v mnohém odkazuje na termín [[Marshalla McLuhana]] [[globální vesnice|'''globální vesnice''']], který se používá od 60. let 20. století a který metaforicky připodobňuje svět propojený elektronickými médii k vesnici, ve které má každý ke všemu a všem blízko. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lidské hodnoty ve společnosti sítí ===&lt;br /&gt;
Ze sociologického hlediska prochází společnost ve „věku sítí“ proměnou ve své vnitřní struktuře. [[Jan van Dijk]] například upozorňuje na několik hodnot, které prochází dramatickými změnami. Ohrožena je například '''společenská rovnoprávnost''', jelikož, ačkoli je jednou z výhod současných komunikačních sítí možnost participace, určité skupiny lidí budou vždy participovat více než jiné, a tak může dojít k tomu, že jisté společenské rozdíly se spíše zdůrazní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Van Dijk blíže popisuje nerovnost přístupu k technologiím pojmem [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast digitální propast] (digital divide). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé jsou také díky novým médiím lépe informováni a zaměstnanci či konzumenti mají možnost přímé participace v rozhodovacích procesech, což by logicky mělo vést k posílení [[demokracie|'''demokracie''']]. Na druhou stranu však lze [[demokracii]] vnímat jako ohrožovanou, jelikož technologie snadno podléhá '''kontrole '''„shora“. Podobně lze vnímat i otázku svobody: existují názory, že technologie je hluboce osvobozující; jiné pohledy varují před vyšším '''rizikem ztráty soukromí '''(registrace uživatelů, požadavky na úřední transparentnost a tak dále). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různé názory existují také na '''počet '''a '''kvalitu sociálních vazeb''': ty mohou být díky rozvinutým možnostem [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace] vyšší; jiné pohledy však naopak kritizují únik některých jedinců do virtuálních světů a postupné nahrazování komunikace tváří v tvář komunikací elektronickou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: [https://wikisofia.cz/index.php/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity Virtuální komunity]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky '''rozpadu tradičních komunit''' jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření '''elektronických médií'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Virtuální komunity jsou příkladem těchto skupin posilujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných '''nezávisle na čase''', '''místě '''a '''dalších fyzických či materiálních podmínkách''', ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být [https://wikisofia.cz/index.php/Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity virtuální komunity] poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Participační kultura ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: Participační kultura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref&amp;gt;FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z pouhého '''pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta''' '''obsahu''', a systémem [[peer-to-peer]].  Příklady projevů participační kultury je sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]] nebo [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CASTELLS, Manuel. The rise of the network society: the theory of the network society. 2nd ed., with a new pref. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010, lvii, 597 s. ISBN 14-051-9686-6. &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319. &lt;br /&gt;
* MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 978-80-204-2409-9. &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Politické aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_kultura,_e-kultura,_kreativn%C3%AD_pr%C5%AFmysl_a_um%C4%9Bn%C3%AD_na_p%C5%99elomu_20._a_21._stolet%C3%AD Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/M%C4%9Bsto,_architektura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia:_virtu%C3%A1ln%C3%AD_a_augmentovan%C3%A9_sv%C4%9Bty Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kultura_a_um%C4%9Bn%C3%AD_k%C3%B3d%C5%AF_a_dat:_software,_simulace,_vizualizace Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20298</id>
		<title>Virtuální komunity</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20298"/>
		<updated>2015-06-11T18:30:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Virtuální komunity''' jsou příkladem skupin fungujících a komunikujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných nezávisle na čase, místě a dalších fyzických či materiálních podmínkách, ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. ''The network society: social aspects of new media''. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Od tradičních po virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky '''rozpadu tradičních komunit''' jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření '''elektronických médií'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. ''Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování''. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle menšin v tradičním slova smyslu (hispánci, Indiáni, homosexuálové atp.) umožňují elektronická média též vznik ''„'''nových, povrchnějších a občasných uskupení'''. (...) Lidé se tradičně dělí do skupin podle příslušnosti k sociální třídě, národnosti, rase, vyznání, místu bydliště či úrovni dosaženého vzdělání; současná uskupení se však vymezují i na základě toho, co lidé nosí, jaké pěstují sporty, jaký mají doma počítač, jakou poslouchají hudbu a do jaké třídy chodí. Mnoho podskupin se nyní formuje na principu stejného výběru ze spektra různých možností voleb.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Howard Rheingold]] a později i například [[Jan van Dijk]] používají pro označení specifických skupin formujících se prostřednictvím nových médií pojem '''virtuální komunity'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunita vs. subkultura ==&lt;br /&gt;
''„Lidé ve virtuálních komunitách dělají to, co dělají i ostatní v reálném životě, ale nechávají za sebou svá těla.“ ''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;RHEINGOLD, Howard. ''The virtual community: homesteading on the electronic frontier.'' Rev. ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, xxxii, 447 s. ISBN 02-626-8121-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; ([[Howard Rheingold]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Virtuální komunitu však nelze zaměňovat s pojmem''' [[online subkultura]]'''; [[Howard Rheingold]] ji označuje spíše jako „'''ekosystém subkultur'''“. Do virtuálních komunit se v současnosti přesouvá například vědecký diskurz; komunity se vytváří i kolem aktivistů, pro které mají politický význam. Virtuální komunitu však lze využít i pro navázání krátkodobých sociálních kontaktů, dokonce i prodej domácího nářadí nebo publikaci románu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady komunit v současném online prostoru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Online fóra ===&lt;br /&gt;
'''Internetová '''či '''online fóra '''jsou webové diskuzní stránky, ve kterých si lidé vyměňují zprávy o dané oblasti zájmu. Od '''[[chatových místností]]''' se liší tím, že jsou zprávy zpravidla delší a konverzace neprobíhá v reálném čase – zprávy jsou v online fóru většinou '''archivovány'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z online fór v anglickém jazyce jsou světově nejúspěšnější fóra '''Something Awful''' (webová stránka a fórum zaměřené na komedii a satiru), '''BodyBuilding.com''' (webová stránka a fórum s tématem fitness), '''NeoGAF''' (fórum pro fanoušky videoher), '''PbNation''' (fórum pro nadšence paintballu) a '''Digital Spy '''(fórum v rámci britského zpravodajského portálu). &amp;lt;ref&amp;gt;List of Internet forums. ''Wikipedia'' [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Internet_forums.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi známé je také fórum (přesněji [[image board]]) '''4chan''', ze kterého vzešlo hacktivistické hnutí [[Anonymous]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Blogy ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Blog icon.png|thumb|100x100px|Blog ikona]]&lt;br /&gt;
[[Blogy|'''Blogy''']]''' '''jsou tematicky zaměřené webové stránky s jednoduchým uživatelským rozhraním a&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
chronologickým řazením příspěvků od nejnovějšího k nejstaršímu. Umožňují též publikování komentářů od návštěvníků blogu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Henry Jenkins]] označuje blogy za novou formu osobního a '''subkulturního vyjádření obyčejných lidí'''. V Americe velmi populární politické blogy jsou podle něj prostředkem participantů k vyjádření jejich nedůvěry ke zpravodajským médiím a jejich nespokojenosti s politikou Spojených států. &amp;lt;ref&amp;gt;JENKINS, Henry. ''Convergence culture: where old and new media collide''. New York: New York University Press, 2006, xi, 308 p. ISBN 978-081-4742-815.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obecně velká část blogů v dnešní blogosféře se snaží přebírat roli, kterou v minulosti zastávala '''tradiční média''' – přinášet '''nezávislé''' zpravodajství a publicistiku, a to bez zatížení v podobě redakčních rutin či politických zájmů vlastníka nebo vydavatele. Blogy jsou tak v současnosti jednou z hlavních platforem tzv. [[občanské žurnalistiky]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle politických blogů se v současné blogosféře objevují například blogy zaměřené na zdraví, vaření, zahradnictví, módu, kosmetiku nebo knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blogerské komunity]] (v angličtině blogging communities) je rovněž označení pro nejrůznější '''blogové agregátory''' či samostatné platformy sdružující velké množství nezávislých blogerů. Příkladem může být '''Blog Engage''' nebo v českém prostředí '''Ceskeblogy.cz'''. Tyto platformy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
se mohou profilovat i dle zájmu: například blogová komunita '''Global Voices''' sdružuje více než 800 dobrovolných přispěvatelů, kteří se snaží vytvářet obsah, jež opomíjejí mainstreamová média. &amp;lt;ref&amp;gt;What is Global Voices? ''Global Voices ''[online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://globalvoicesonline.org/about/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== File Sharing Communities ===&lt;br /&gt;
'''File Sharing Communities''' neboli '''komunity sdílející soubory na internetu''' se formují kolem webových stránek umožňujících sdílení dat. Může jít o hudbu, filmy, seriály, titulky k filmům a seriálům, knihy, studentské materiály, vědecké statě, počítačové programy a podobně. Tyto stránky využívají pro archivaci a sdílení dat například centralizované servery nebo [[peer-to-peer]] výměnné sítě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady těchto webových služeb jsou: '''BitTorrentové weby '''(indexy torrentových souborů jako '''The Pirate Bay''', '''Demonoid''', '''Torrentz '''a další), '''MediaFire '''a '''Ulož.to''' (uploadovací servery pro sdílení souborů), '''OpenSubtitles.org''' a '''Titulky.com''' (sdílení titulek k filmům), '''Primat.cz''' (web na sdílení studentských materiálů) či v minulosti '''Napster '''(server na sdílení hudby). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální sítě ===&lt;br /&gt;
[[File:Facebook icon.svg|thumb|150x150px|Facebook]]&lt;br /&gt;
Autorky Danah M. Boyd a Nicole B. Ellison definují '''[https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální síť]''' jako webovou službu, která lidem umožňuje vytvořit si veřejný či částečně veřejný profil, sestavit si seznam kontaktů, se kterými sdílejí určitou sociální vazbu a také překračovat seznam vlastních konexí a prohlížet si profily mimo ně. Charakter těchto konexí se pak na jednotlivých sociálních sítích liší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. ''Journal of Computer-Mediated Communication'' [online]. 2007, 13 (1): 210-230 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x/pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od ostatních typů virtuálních komunit se sociální sítě liší tím, že spíše než ke sbližování cizích lidí slouží k posilování a zviditelňování '''již existujících sociálních vazeb'''. S touto skutečností pracují i samotní tvůrci sociálních sítí – tak, že každému uživateli automaticky nabízejí seznam lidí, které by potenciálně mohl znát i z offline prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na sociálních sítích však mohou vznikat též komunity, které sdružují uživatele se společným zájmem či cílem. Příkladem mohou být skupiny či fanouškovské stránky na '''Facebooku''', které vznikají s konkrétním tématem a které svým členům umožňují diskutovat, sdílet nejrůznější obsah či přizvat do komunity další uživatele z jejich přátelských kruhů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wiki-komunity  ===&lt;br /&gt;
'''Wiki komunity''' jsou skupiny využívající webovou aplikaci wiki, která uživatelům umožňuje kolektivní vytváření, editaci a mazání libovolného obsahu, například elektronických článků nebo hesel. Wiki komunity fungují na principu '''[[kolektivní inteligence]]''', což je původně termín mediálního teoretika [[Pierra Lévyho]] označující ''„univerzálně distribuovanou inteligenci, konstantně zdokonalovanou, koordinovanou v reálném čase a vyúsťující v efektivní využití schopností“''. &amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. ''Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. ''Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickým příkladem wiki komunity je internetová encyklopedie '''Wikipedia'''. Díky dostupnosti aplikace v současnosti existuje i řada soukromých wiki stránek, využívaných například v korporacích pro interní dokumentaci, na školách místo oborových skript nebo pro fanoušky různých témat (například '''Soccerwiki '''pro fanoušky fotbalu nebo '''Game of Thrones Wiki''' pro milovníky seriálu Hra o trůny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
* BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. ''Journal of Computer-Mediated Communication ''[online]. 2007, 13 (1): 210-230 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x/pdf.  &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. ''The network society: social aspects of new media''. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.  &lt;br /&gt;
* JENKINS, Henry. ''Convergence culture: where old and new media collide''. New York: New York University Press, 2006, xi, 308 p. ISBN 978-081-4742-815.  &lt;br /&gt;
* KIM, Amy Jo. ''Community building on the Web.'' Berkeley, CA: Peachpit Press, 2000, xvii, 360 p. ISBN 02-018-7484-9.  &lt;br /&gt;
* LÉVY, Pierre. ''Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace''. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.  &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. ''Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování''. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.  &lt;br /&gt;
* RHEINGOLD, Howard. ''The virtual community: homesteading on the electronic frontier''. Rev. ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, xxxii, 447 s. ISBN 02-626-8121-8.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články  ==&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20297</id>
		<title>Virtuální komunity</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20297"/>
		<updated>2015-06-11T18:27:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Virtuální komunity''' jsou příkladem skupin fungujících a komunikujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných nezávisle na čase, místě a dalších fyzických či materiálních podmínkách, ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Od tradičních po virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky '''rozpadu tradičních komunit''' jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření '''elektronických médií'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle menšin v tradičním slova smyslu (hispánci, Indiáni, homosexuálové atp.) umožňují elektronická média též vznik ''„'''nových, povrchnějších a občasných uskupení'''. (...) Lidé se tradičně dělí do skupin podle příslušnosti k sociální třídě, národnosti, rase, vyznání, místu bydliště či úrovni dosaženého vzdělání; současná uskupení se však vymezují i na základě toho, co lidé nosí, jaké pěstují sporty, jaký mají doma počítač, jakou poslouchají hudbu a do jaké třídy chodí. Mnoho podskupin se nyní formuje na principu stejného výběru ze spektra různých možností voleb.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Howard Rheingold]] a později i například [[Jan van Dijk]] používají pro označení specifických skupin formujících se prostřednictvím nových médií pojem '''virtuální komunity'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunita vs. subkultura ==&lt;br /&gt;
''„Lidé ve virtuálních komunitách dělají to, co dělají i ostatní v reálném životě, ale nechávají za sebou svá těla.“ ''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;RHEINGOLD, Howard. The virtual community: homesteading on the electronic frontier. Rev. ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, xxxii, 447 s. ISBN 02-626-8121-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; ([[Howard Rheingold]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Virtuální komunitu však nelze zaměňovat s pojmem''' [[online subkultura]]'''; [[Howard Rheingold]] ji označuje spíše jako „'''ekosystém subkultur'''“. Do virtuálních komunit se v současnosti přesouvá například vědecký diskurz; komunity se vytváří i kolem aktivistů, pro které mají politický význam. Virtuální komunitu však lze využít i pro navázání krátkodobých sociálních kontaktů, dokonce i prodej domácího nářadí nebo publikaci románu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady komunit v současném online prostoru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Online fóra ===&lt;br /&gt;
'''Internetová '''či '''online fóra '''jsou webové diskuzní stránky, ve kterých si lidé vyměňují zprávy o dané oblasti zájmu. Od '''[[chatových místností]]''' se liší tím, že jsou zprávy zpravidla delší a konverzace neprobíhá v reálném čase – zprávy jsou v online fóru většinou '''archivovány'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z online fór v anglickém jazyce jsou světově nejúspěšnější fóra '''Something Awful''' (webová stránka a fórum zaměřené na komedii a satiru), '''BodyBuilding.com''' (webová stránka a fórum s tématem fitness), '''NeoGAF''' (fórum pro fanoušky videoher), '''PbNation''' (fórum pro nadšence paintballu) a '''Digital Spy '''(fórum v rámci britského zpravodajského portálu). &amp;lt;ref&amp;gt;List of Internet forums. Wikipedia [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Internet_forums.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi známé je také fórum (přesněji [[image board]]) '''4chan''', ze kterého vzešlo hacktivistické hnutí [[Anonymous]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Blogy ===&lt;br /&gt;
[[Blogy|'''Blogy''']]''' '''jsou tematicky zaměřené webové stránky s jednoduchým uživatelským rozhraním a&lt;br /&gt;
[[Soubor:Blog icon.png|thumb|100x100px|Blog ikona]]&lt;br /&gt;
chronologickým řazením příspěvků od nejnovějšího k nejstaršímu. Umožňují též publikování komentářů od návštěvníků blogu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Henry Jenkins]] označuje blogy za novou formu osobního a '''subkulturního vyjádření obyčejných lidí'''. V Americe velmi populární politické blogy jsou podle něj prostředkem participantů k vyjádření jejich nedůvěry ke zpravodajským médiím a jejich nespokojenosti s politikou Spojených států. &amp;lt;ref&amp;gt;JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. New York: New York University Press, 2006, xi, 308 p. ISBN 978-081-4742-815.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obecně velká část blogů v dnešní blogosféře se snaží přebírat roli, kterou v minulosti zastávala '''tradiční média''' – přinášet '''nezávislé''' zpravodajství a publicistiku, a to bez zatížení v podobě redakčních rutin či politických zájmů vlastníka nebo vydavatele. Blogy jsou tak v současnosti jednou z hlavních platforem tzv. [[občanské žurnalistiky]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle politických blogů se v současné blogosféře objevují například blogy zaměřené na zdraví, vaření, zahradnictví, módu, kosmetiku nebo knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blogerské komunity]] (v angličtině blogging communities) je rovněž označení pro nejrůznější '''blogové agregátory''' či samostatné platformy sdružující velké množství nezávislých blogerů. Příkladem může být '''Blog Engage''' nebo v českém prostředí '''Ceskeblogy.cz'''. Tyto platformy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
se mohou profilovat i dle zájmu: například blogová komunita '''Global Voices''' sdružuje více než 800 dobrovolných přispěvatelů, kteří se snaží vytvářet obsah, jež opomíjejí mainstreamová média. &amp;lt;ref&amp;gt;What is Global Voices? Global Voices [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://globalvoicesonline.org/about/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== File Sharing Communities ===&lt;br /&gt;
'''File Sharing Communities''' neboli '''komunity sdílející soubory na internetu''' se formují kolem webových stránek umožňujících sdílení dat. Může jít o hudbu, filmy, seriály, titulky k filmům a seriálům, knihy, studentské materiály, vědecké statě, počítačové programy a podobně. Tyto stránky využívají pro archivaci a sdílení dat například centralizované servery nebo [[peer-to-peer]] výměnné sítě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady těchto webových služeb jsou: '''BitTorrentové weby '''(indexy torrentových souborů jako '''The Pirate Bay''', '''Demonoid''', '''Torrentz '''a další), '''MediaFire '''a '''Ulož.to''' (uploadovací servery pro sdílení souborů), '''OpenSubtitles.org''' a '''Titulky.com''' (sdílení titulek k filmům), '''Primat.cz''' (web na sdílení studentských materiálů) či v minulosti '''Napster '''(server na sdílení hudby). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální sítě ===&lt;br /&gt;
[[File:Facebook icon.svg|thumb|150x150px|Facebook]]&lt;br /&gt;
Autorky Danah M. Boyd a Nicole B. Ellison definují '''[https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální síť]''' jako webovou službu, která lidem umožňuje vytvořit si veřejný či částečně veřejný profil, sestavit si seznam kontaktů, se kterými sdílejí určitou sociální vazbu a také překračovat seznam vlastních konexí a prohlížet si profily mimo ně. Charakter těchto konexí se pak na jednotlivých sociálních sítích liší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, 13 (1): 210-230 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x/pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od ostatních typů virtuálních komunit se sociální sítě liší tím, že spíše než ke sbližování cizích lidí slouží k posilování a zviditelňování '''již existujících sociálních vazeb'''. S touto skutečností pracují i samotní tvůrci sociálních sítí – tak, že každému uživateli automaticky nabízejí seznam lidí, které by potenciálně mohl znát i z offline prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na sociálních sítích však mohou vznikat též komunity, které sdružují uživatele se společným zájmem či cílem. Příkladem mohou být skupiny či fanouškovské stránky na '''Facebooku''', které vznikají s konkrétním tématem a které svým členům umožňují diskutovat, sdílet nejrůznější obsah či přizvat do komunity další uživatele z jejich přátelských kruhů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wiki-komunity  ===&lt;br /&gt;
'''Wiki komunity''' jsou skupiny využívající webovou aplikaci wiki, která uživatelům umožňuje kolektivní vytváření, editaci a mazání libovolného obsahu, například elektronických článků nebo hesel. Wiki komunity fungují na principu '''[[kolektivní inteligence]]''', což je původně termín mediálního teoretika [[Pierra Lévyho]] označující ''„univerzálně distribuovanou inteligenci, konstantně zdokonalovanou, koordinovanou v reálném čase a vyúsťující v efektivní využití schopností“''. &amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickým příkladem wiki komunity je internetová encyklopedie '''Wikipedia'''. Díky dostupnosti aplikace v současnosti existuje i řada soukromých wiki stránek, využívaných například v korporacích pro interní dokumentaci, na školách místo oborových skript nebo pro fanoušky různých témat (například '''Soccerwiki '''pro fanoušky fotbalu nebo '''Game of Thrones Wiki''' pro milovníky seriálu Hra o trůny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
* BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. ''Journal of Computer-Mediated Communication ''[online]. 2007, 13 (1): 210-230 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x/pdf.  &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. ''The network society: social aspects of new media''. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.  &lt;br /&gt;
* JENKINS, Henry. ''Convergence culture: where old and new media collide''. New York: New York University Press, 2006, xi, 308 p. ISBN 978-081-4742-815.  &lt;br /&gt;
* KIM, Amy Jo. ''Community building on the Web.'' Berkeley, CA: Peachpit Press, 2000, xvii, 360 p. ISBN 02-018-7484-9.  &lt;br /&gt;
* LÉVY, Pierre. ''Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace''. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.  &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. ''Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování''. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.  &lt;br /&gt;
* RHEINGOLD, Howard. ''The virtual community: homesteading on the electronic frontier''. Rev. ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, xxxii, 447 s. ISBN 02-626-8121-8.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články  ==&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20296</id>
		<title>Virtuální komunity</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20296"/>
		<updated>2015-06-11T18:25:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Virtuální komunity''' jsou příkladem skupin fungujících a komunikujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných nezávisle na čase, místě a dalších fyzických či materiálních podmínkách, ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Od tradičních po virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky '''rozpadu tradičních komunit''' jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření '''elektronických médií'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle menšin v tradičním slova smyslu (hispánci, Indiáni, homosexuálové atp.) umožňují elektronická média též vznik ''„'''nových, povrchnějších a občasných uskupení'''. (...) Lidé se tradičně dělí do skupin podle příslušnosti k sociální třídě, národnosti, rase, vyznání, místu bydliště či úrovni dosaženého vzdělání; současná uskupení se však vymezují i na základě toho, co lidé nosí, jaké pěstují sporty, jaký mají doma počítač, jakou poslouchají hudbu a do jaké třídy chodí. Mnoho podskupin se nyní formuje na principu stejného výběru ze spektra různých možností voleb.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Howard Rheingold]] a později i například [[Jan van Dijk]] používají pro označení specifických skupin formujících se prostřednictvím nových médií pojem '''virtuální komunity'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunita vs. subkultura ==&lt;br /&gt;
''„Lidé ve virtuálních komunitách dělají to, co dělají i ostatní v reálném životě, ale nechávají za sebou svá těla.“ ''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;RHEINGOLD, Howard. The virtual community: homesteading on the electronic frontier. Rev. ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, xxxii, 447 s. ISBN 02-626-8121-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; ([[Howard Rheingold]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Virtuální komunitu však nelze zaměňovat s pojmem''' [[online subkultura]]'''; [[Howard Rheingold]] ji označuje spíše jako „'''ekosystém subkultur'''“. Do virtuálních komunit se v současnosti přesouvá například vědecký diskurz; komunity se vytváří i kolem aktivistů, pro které mají politický význam. Virtuální komunitu však lze využít i pro navázání krátkodobých sociálních kontaktů, dokonce i prodej domácího nářadí nebo publikaci románu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady komunit v současném online prostoru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Online fóra ===&lt;br /&gt;
'''Internetová '''či '''online fóra '''jsou webové diskuzní stránky, ve kterých si lidé vyměňují zprávy o dané oblasti zájmu. Od '''[[chatových místností]]''' se liší tím, že jsou zprávy zpravidla delší a konverzace neprobíhá v reálném čase – zprávy jsou v online fóru většinou '''archivovány'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z online fór v anglickém jazyce jsou světově nejúspěšnější fóra '''Something Awful''' (webová stránka a fórum zaměřené na komedii a satiru), '''BodyBuilding.com''' (webová stránka a fórum s tématem fitness), '''NeoGAF''' (fórum pro fanoušky videoher), '''PbNation''' (fórum pro nadšence paintballu) a '''Digital Spy '''(fórum v rámci britského zpravodajského portálu). &amp;lt;ref&amp;gt;List of Internet forums. Wikipedia [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Internet_forums.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi známé je také fórum (přesněji [[image board]]) '''4chan''', ze kterého vzešlo hacktivistické hnutí [[Anonymous]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Blogy ===&lt;br /&gt;
[[Blogy|'''Blogy''']]''' '''jsou tematicky zaměřené webové stránky s jednoduchým uživatelským rozhraním a&lt;br /&gt;
[[Soubor:Blog icon.png|thumb|100x100px|Blog ikona]]&lt;br /&gt;
chronologickým řazením příspěvků od nejnovějšího k nejstaršímu. Umožňují též publikování komentářů od návštěvníků blogu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Henry Jenkins]] označuje blogy za novou formu osobního a '''subkulturního vyjádření obyčejných lidí'''. V Americe velmi populární politické blogy jsou podle něj prostředkem participantů k vyjádření jejich nedůvěry ke zpravodajským médiím a jejich nespokojenosti s politikou Spojených států. &amp;lt;ref&amp;gt;JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. New York: New York University Press, 2006, xi, 308 p. ISBN 978-081-4742-815.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obecně velká část blogů v dnešní blogosféře se snaží přebírat roli, kterou v minulosti zastávala '''tradiční média''' – přinášet '''nezávislé''' zpravodajství a publicistiku, a to bez zatížení v podobě redakčních rutin či politických zájmů vlastníka nebo vydavatele. Blogy jsou tak v současnosti jednou z hlavních platforem tzv. [[občanské žurnalistiky]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle politických blogů se v současné blogosféře objevují například blogy zaměřené na zdraví, vaření, zahradnictví, módu, kosmetiku nebo knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blogerské komunity]] (v angličtině blogging communities) je rovněž označení pro nejrůznější '''blogové agregátory''' či samostatné platformy sdružující velké množství nezávislých blogerů. Příkladem může být '''Blog Engage''' nebo v českém prostředí '''Ceskeblogy.cz'''. Tyto platformy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
se mohou profilovat i dle zájmu: například blogová komunita '''Global Voices''' sdružuje více než 800 dobrovolných přispěvatelů, kteří se snaží vytvářet obsah, jež opomíjejí mainstreamová média. &amp;lt;ref&amp;gt;What is Global Voices? Global Voices [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://globalvoicesonline.org/about/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== File Sharing Communities ===&lt;br /&gt;
'''File Sharing Communities''' neboli '''komunity sdílející soubory na internetu''' se formují kolem webových stránek umožňujících sdílení dat. Může jít o hudbu, filmy, seriály, titulky k filmům a seriálům, knihy, studentské materiály, vědecké statě, počítačové programy a podobně. Tyto stránky využívají pro archivaci a sdílení dat například centralizované servery nebo [[peer-to-peer]] výměnné sítě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady těchto webových služeb jsou: '''BitTorrentové weby '''(indexy torrentových souborů jako '''The Pirate Bay''', '''Demonoid''', '''Torrentz '''a další), '''MediaFire '''a '''Ulož.to''' (uploadovací servery pro sdílení souborů), '''OpenSubtitles.org''' a '''Titulky.com''' (sdílení titulek k filmům), '''Primat.cz''' (web na sdílení studentských materiálů) či v minulosti '''Napster '''(server na sdílení hudby). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální sítě ===&lt;br /&gt;
[[File:Facebook icon.svg|thumb|150x150px|Facebook]]&lt;br /&gt;
Autorky Danah M. Boyd a Nicole B. Ellison definují '''[https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální síť]''' jako webovou službu, která lidem umožňuje vytvořit si veřejný či částečně veřejný profil, sestavit si seznam kontaktů, se kterými sdílejí určitou sociální vazbu a také překračovat seznam vlastních konexí a prohlížet si profily mimo ně. Charakter těchto konexí se pak na jednotlivých sociálních sítích liší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, 13 (1): 210-230 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x/pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od ostatních typů virtuálních komunit se sociální sítě liší tím, že spíše než ke sbližování cizích lidí slouží k posilování a zviditelňování '''již existujících sociálních vazeb'''. S touto skutečností pracují i samotní tvůrci sociálních sítí – tak, že každému uživateli automaticky nabízejí seznam lidí, které by potenciálně mohl znát i z offline prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na sociálních sítích však mohou vznikat též komunity, které sdružují uživatele se společným zájmem či cílem. Příkladem mohou být skupiny či fanouškovské stránky na '''Facebooku''', které vznikají s konkrétním tématem a které svým členům umožňují diskutovat, sdílet nejrůznější obsah či přizvat do komunity další uživatele z jejich přátelských kruhů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wiki-komunity  ===&lt;br /&gt;
'''Wiki komunity''' jsou skupiny využívající webovou aplikaci wiki, která uživatelům umožňuje kolektivní vytváření, editaci a mazání libovolného obsahu, například elektronických článků nebo hesel. Wiki komunity fungují na principu '''[[kolektivní inteligence]]''', což je původně termín mediálního teoretika [[Pierra Lévyho]] označující ''„univerzálně distribuovanou inteligenci, konstantně zdokonalovanou, koordinovanou v reálném čase a vyúsťující v efektivní využití schopností“''. &amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickým příkladem wiki komunity je internetová encyklopedie '''Wikipedia'''. Díky dostupnosti aplikace v současnosti existuje i řada soukromých wiki stránek, využívaných například v korporacích pro interní dokumentaci, na školách místo oborových skript nebo pro fanoušky různých témat (například '''Soccerwiki '''pro fanoušky fotbalu nebo '''Game of Thrones Wiki''' pro milovníky seriálu Hra o trůny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20295</id>
		<title>Virtuální komunity</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20295"/>
		<updated>2015-06-11T18:25:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Virtuální komunity''' jsou příkladem skupin fungujících a komunikujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných nezávisle na čase, místě a dalších fyzických či materiálních podmínkách, ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;f&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Od tradičních po virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky '''rozpadu tradičních komunit''' jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření '''elektronických médií'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle menšin v tradičním slova smyslu (hispánci, Indiáni, homosexuálové atp.) umožňují elektronická média též vznik ''„'''nových, povrchnějších a občasných uskupení'''. (...) Lidé se tradičně dělí do skupin podle příslušnosti k sociální třídě, národnosti, rase, vyznání, místu bydliště či úrovni dosaženého vzdělání; současná uskupení se však vymezují i na základě toho, co lidé nosí, jaké pěstují sporty, jaký mají doma počítač, jakou poslouchají hudbu a do jaké třídy chodí. Mnoho podskupin se nyní formuje na principu stejného výběru ze spektra různých možností voleb.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Howard Rheingold]] a později i například [[Jan van Dijk]] používají pro označení specifických skupin formujících se prostřednictvím nových médií pojem '''virtuální komunity'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunita vs. subkultura ==&lt;br /&gt;
''„Lidé ve virtuálních komunitách dělají to, co dělají i ostatní v reálném životě, ale nechávají za sebou svá těla.“ ''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;RHEINGOLD, Howard. The virtual community: homesteading on the electronic frontier. Rev. ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, xxxii, 447 s. ISBN 02-626-8121-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; ([[Howard Rheingold]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Virtuální komunitu však nelze zaměňovat s pojmem''' [[online subkultura]]'''; [[Howard Rheingold]] ji označuje spíše jako „'''ekosystém subkultur'''“. Do virtuálních komunit se v současnosti přesouvá například vědecký diskurz; komunity se vytváří i kolem aktivistů, pro které mají politický význam. Virtuální komunitu však lze využít i pro navázání krátkodobých sociálních kontaktů, dokonce i prodej domácího nářadí nebo publikaci románu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady komunit v současném online prostoru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Online fóra ===&lt;br /&gt;
'''Internetová '''či '''online fóra '''jsou webové diskuzní stránky, ve kterých si lidé vyměňují zprávy o dané oblasti zájmu. Od '''[[chatových místností]]''' se liší tím, že jsou zprávy zpravidla delší a konverzace neprobíhá v reálném čase – zprávy jsou v online fóru většinou '''archivovány'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z online fór v anglickém jazyce jsou světově nejúspěšnější fóra '''Something Awful''' (webová stránka a fórum zaměřené na komedii a satiru), '''BodyBuilding.com''' (webová stránka a fórum s tématem fitness), '''NeoGAF''' (fórum pro fanoušky videoher), '''PbNation''' (fórum pro nadšence paintballu) a '''Digital Spy '''(fórum v rámci britského zpravodajského portálu). &amp;lt;ref&amp;gt;List of Internet forums. Wikipedia [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Internet_forums.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi známé je také fórum (přesněji [[image board]]) '''4chan''', ze kterého vzešlo hacktivistické hnutí [[Anonymous]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Blogy ===&lt;br /&gt;
[[Blogy|'''Blogy''']]''' '''jsou tematicky zaměřené webové stránky s jednoduchým uživatelským rozhraním a&lt;br /&gt;
[[Soubor:Blog icon.png|thumb|100x100px|Blog ikona]]&lt;br /&gt;
chronologickým řazením příspěvků od nejnovějšího k nejstaršímu. Umožňují též publikování komentářů od návštěvníků blogu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Henry Jenkins]] označuje blogy za novou formu osobního a '''subkulturního vyjádření obyčejných lidí'''. V Americe velmi populární politické blogy jsou podle něj prostředkem participantů k vyjádření jejich nedůvěry ke zpravodajským médiím a jejich nespokojenosti s politikou Spojených států. &amp;lt;ref&amp;gt;JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. New York: New York University Press, 2006, xi, 308 p. ISBN 978-081-4742-815.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obecně velká část blogů v dnešní blogosféře se snaží přebírat roli, kterou v minulosti zastávala '''tradiční média''' – přinášet '''nezávislé''' zpravodajství a publicistiku, a to bez zatížení v podobě redakčních rutin či politických zájmů vlastníka nebo vydavatele. Blogy jsou tak v současnosti jednou z hlavních platforem tzv. [[občanské žurnalistiky]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle politických blogů se v současné blogosféře objevují například blogy zaměřené na zdraví, vaření, zahradnictví, módu, kosmetiku nebo knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blogerské komunity]] (v angličtině blogging communities) je rovněž označení pro nejrůznější '''blogové agregátory''' či samostatné platformy sdružující velké množství nezávislých blogerů. Příkladem může být '''Blog Engage''' nebo v českém prostředí '''Ceskeblogy.cz'''. Tyto platformy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
se mohou profilovat i dle zájmu: například blogová komunita '''Global Voices''' sdružuje více než 800 dobrovolných přispěvatelů, kteří se snaží vytvářet obsah, jež opomíjejí mainstreamová média. &amp;lt;ref&amp;gt;What is Global Voices? Global Voices [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://globalvoicesonline.org/about/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== File Sharing Communities ===&lt;br /&gt;
'''File Sharing Communities''' neboli '''komunity sdílející soubory na internetu''' se formují kolem webových stránek umožňujících sdílení dat. Může jít o hudbu, filmy, seriály, titulky k filmům a seriálům, knihy, studentské materiály, vědecké statě, počítačové programy a podobně. Tyto stránky využívají pro archivaci a sdílení dat například centralizované servery nebo [[peer-to-peer]] výměnné sítě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady těchto webových služeb jsou: '''BitTorrentové weby '''(indexy torrentových souborů jako '''The Pirate Bay''', '''Demonoid''', '''Torrentz '''a další), '''MediaFire '''a '''Ulož.to''' (uploadovací servery pro sdílení souborů), '''OpenSubtitles.org''' a '''Titulky.com''' (sdílení titulek k filmům), '''Primat.cz''' (web na sdílení studentských materiálů) či v minulosti '''Napster '''(server na sdílení hudby). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální sítě ===&lt;br /&gt;
[[File:Facebook icon.svg|thumb|150x150px|Facebook]]&lt;br /&gt;
Autorky Danah M. Boyd a Nicole B. Ellison definují '''[https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální síť]''' jako webovou službu, která lidem umožňuje vytvořit si veřejný či částečně veřejný profil, sestavit si seznam kontaktů, se kterými sdílejí určitou sociální vazbu a také překračovat seznam vlastních konexí a prohlížet si profily mimo ně. Charakter těchto konexí se pak na jednotlivých sociálních sítích liší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, 13 (1): 210-230 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x/pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od ostatních typů virtuálních komunit se sociální sítě liší tím, že spíše než ke sbližování cizích lidí slouží k posilování a zviditelňování '''již existujících sociálních vazeb'''. S touto skutečností pracují i samotní tvůrci sociálních sítí – tak, že každému uživateli automaticky nabízejí seznam lidí, které by potenciálně mohl znát i z offline prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na sociálních sítích však mohou vznikat též komunity, které sdružují uživatele se společným zájmem či cílem. Příkladem mohou být skupiny či fanouškovské stránky na '''Facebooku''', které vznikají s konkrétním tématem a které svým členům umožňují diskutovat, sdílet nejrůznější obsah či přizvat do komunity další uživatele z jejich přátelských kruhů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wiki-komunity  ===&lt;br /&gt;
'''Wiki komunity''' jsou skupiny využívající webovou aplikaci wiki, která uživatelům umožňuje kolektivní vytváření, editaci a mazání libovolného obsahu, například elektronických článků nebo hesel. Wiki komunity fungují na principu '''[[kolektivní inteligence]]''', což je původně termín mediálního teoretika [[Pierra Lévyho]] označující ''„univerzálně distribuovanou inteligenci, konstantně zdokonalovanou, koordinovanou v reálném čase a vyúsťující v efektivní využití schopností“''. &amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickým příkladem wiki komunity je internetová encyklopedie '''Wikipedia'''. Díky dostupnosti aplikace v současnosti existuje i řada soukromých wiki stránek, využívaných například v korporacích pro interní dokumentaci, na školách místo oborových skript nebo pro fanoušky různých témat (například '''Soccerwiki '''pro fanoušky fotbalu nebo '''Game of Thrones Wiki''' pro milovníky seriálu Hra o trůny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20294</id>
		<title>Virtuální komunity</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20294"/>
		<updated>2015-06-11T18:15:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Virtuální komunity''' jsou příkladem skupin fungujících a komunikujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných nezávisle na čase, místě a dalších fyzických či materiálních podmínkách, ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;f&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Od tradičních po virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky '''rozpadu tradičních komunit''' jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření '''elektronických médií'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle menšin v tradičním slova smyslu (hispánci, Indiáni, homosexuálové atp.) umožňují elektronická média též vznik ''„'''nových, povrchnějších a občasných uskupení'''. (...) Lidé se tradičně dělí do skupin podle příslušnosti k sociální třídě, národnosti, rase, vyznání, místu bydliště či úrovni dosaženého vzdělání; současná uskupení se však vymezují i na základě toho, co lidé nosí, jaké pěstují sporty, jaký mají doma počítač, jakou poslouchají hudbu a do jaké třídy chodí. Mnoho podskupin se nyní formuje na principu stejného výběru ze spektra různých možností voleb.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Howard Rheingold]] a později i například [[Jan van Dijk]] používají pro označení specifických skupin formujících se prostřednictvím nových médií pojem '''virtuální komunity'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunita vs. subkultura ==&lt;br /&gt;
''„Lidé ve virtuálních komunitách dělají to, co dělají i ostatní v reálném životě, ale nechávají za sebou svá těla.“ ''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;RHEINGOLD, Howard. The virtual community: homesteading on the electronic frontier. Rev. ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, xxxii, 447 s. ISBN 02-626-8121-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; ([[Howard Rheingold]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Virtuální komunitu však nelze zaměňovat s pojmem''' [[online subkultura]]'''; [[Howard Rheingold]] ji označuje spíše jako „'''ekosystém subkultur'''“. Do virtuálních komunit se v současnosti přesouvá například vědecký diskurz; komunity se vytváří i kolem aktivistů, pro které mají politický význam. Virtuální komunitu však lze využít i pro navázání krátkodobých sociálních kontaktů, dokonce i prodej domácího nářadí nebo publikaci románu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady komunit v současném online prostoru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Online fóra ===&lt;br /&gt;
'''Internetová '''či '''online fóra '''jsou webové diskuzní stránky, ve kterých si lidé vyměňují zprávy o dané oblasti zájmu. Od '''[[chatových místností]]''' se liší tím, že jsou zprávy zpravidla delší a konverzace neprobíhá v reálném čase – zprávy jsou v online fóru většinou '''archivovány'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z online fór v anglickém jazyce jsou světově nejúspěšnější fóra '''Something Awful''' (webová stránka a fórum zaměřené na komedii a satiru), '''BodyBuilding.com''' (webová stránka a fórum s tématem fitness), '''NeoGAF''' (fórum pro fanoušky videoher), '''PbNation''' (fórum pro nadšence paintballu) a '''Digital Spy '''(fórum v rámci britského zpravodajského portálu). &amp;lt;ref&amp;gt;List of Internet forums. Wikipedia [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Internet_forums.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi známé je také fórum (přesněji [[image board]]) '''4chan''', ze kterého vzešlo hacktivistické hnutí [[Anonymous]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Blogy ===&lt;br /&gt;
[[Blogy|'''Blogy''']]''' '''jsou tematicky zaměřené webové stránky s jednoduchým uživatelským rozhraním a&lt;br /&gt;
[[Soubor:Blog icon.png|thumb|100x100px|Blog ikona]]&lt;br /&gt;
chronologickým řazením příspěvků od nejnovějšího k nejstaršímu. Umožňují též publikování komentářů od návštěvníků blogu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Henry Jenkins]] označuje blogy za novou formu osobního a '''subkulturního vyjádření obyčejných lidí'''. V Americe velmi populární politické blogy jsou podle něj prostředkem participantů k vyjádření jejich nedůvěry ke zpravodajským médiím a jejich nespokojenosti s politikou Spojených států. &amp;lt;ref&amp;gt;JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. New York: New York University Press, 2006, xi, 308 p. ISBN 978-081-4742-815.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obecně velká část blogů v dnešní blogosféře se snaží přebírat roli, kterou v minulosti zastávala '''tradiční média''' – přinášet '''nezávislé''' zpravodajství a publicistiku, a to bez zatížení v podobě redakčních rutin či politických zájmů vlastníka nebo vydavatele. Blogy jsou tak v současnosti jednou z hlavních platforem tzv. [[občanské žurnalistiky]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle politických blogů se v současné blogosféře objevují například blogy zaměřené na zdraví, vaření, zahradnictví, módu, kosmetiku nebo knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blogerské komunity]] (v angličtině blogging communities) je rovněž označení pro nejrůznější '''blogové agregátory''' či samostatné platformy sdružující velké množství nezávislých blogerů. Příkladem může být '''Blog Engage''' nebo v českém prostředí '''Ceskeblogy.cz'''. Tyto platformy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
se mohou profilovat i dle zájmu: například blogová komunita '''Global Voices''' sdružuje více než 800 dobrovolných přispěvatelů, kteří se snaží vytvářet obsah, jež opomíjejí mainstreamová média. &amp;lt;ref&amp;gt;What is Global Voices? Global Voices [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://globalvoicesonline.org/about/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== File Sharing Communities ===&lt;br /&gt;
'''File Sharing Communities''' neboli '''komunity sdílející soubory na internetu''' se formují kolem webových stránek umožňujících sdílení dat. Může jít o hudbu, filmy, seriály, titulky k filmům a seriálům, knihy, studentské materiály, vědecké statě, počítačové programy a podobně. Tyto stránky využívají pro archivaci a sdílení dat například centralizované servery nebo [[peer-to-peer]] výměnné sítě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady těchto webových služeb jsou: '''BitTorrentové weby '''(indexy torrentových souborů jako '''The Pirate Bay''', '''Demonoid''', '''Torrentz '''a další), '''MediaFire '''a '''Ulož.to''' (uploadovací servery pro sdílení souborů), '''OpenSubtitles.org''' a '''Titulky.com''' (sdílení titulek k filmům), '''Primat.cz''' (web na sdílení studentských materiálů) či v minulosti '''Napster '''(server na sdílení hudby). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální sítě ===&lt;br /&gt;
[[File:Facebook icon.svg|thumb|150x150px|Facebook]]&lt;br /&gt;
Autorky Danah M. Boyd a Nicole B. Ellison definují '''[https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální síť]''' jako webovou službu, která lidem umožňuje vytvořit si veřejný či částečně veřejný profil, sestavit si seznam kontaktů, se kterými sdílejí určitou sociální vazbu a také překračovat seznam vlastních konexí a prohlížet si profily mimo ně. Charakter těchto konexí se pak na jednotlivých sociálních sítích liší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, 13 (1): 210-230 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x/pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od ostatních typů virtuálních komunit se sociální sítě liší tím, že spíše než ke sbližování cizích lidí slouží k posilování a zviditelňování '''již existujících sociálních vazeb'''. S touto skutečností pracují i samotní tvůrci sociálních sítí – tak, že každému uživateli automaticky nabízejí seznam lidí, které by potenciálně mohl znát i z offline prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na sociálních sítích však mohou vznikat též komunity, které sdružují uživatele se společným zájmem či cílem. Příkladem mohou být skupiny či fanouškovské stránky na '''Facebooku''', které vznikají s konkrétním tématem a které svým členům umožňují diskutovat, sdílet nejrůznější obsah či přizvat do komunity další uživatele z jejich přátelských kruhů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wiki-komunity  ===&lt;br /&gt;
'''Wiki komunity''' jsou skupiny využívající webovou aplikaci wiki, která uživatelům umožňuje kolektivní vytváření, editaci a mazání libovolného obsahu, například elektronických článků nebo hesel. Wiki komunity fungují na principu '''[[kolektivní inteligence]]''', což je původně termín mediálního teoretika [[Pierra Lévyho]] označující ''„univerzálně distribuovanou inteligenci, konstantně zdokonalovanou, koordinovanou v reálném čase a vyúsťující v efektivní využití schopností“''. &amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickým příkladem wiki komunity je internetová encyklopedie '''Wikipedia'''. Díky dostupnosti aplikace v současnosti existuje i řada soukromých wiki stránek, využívaných například v korporacích pro interní dokumentaci, na školách místo oborových skript nebo pro fanoušky různých témat (například '''Soccerwiki '''pro fanoušky fotbalu nebo '''Game of Thrones Wiki''' pro milovníky seriálu Hra o trůny).&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20293</id>
		<title>Virtuální komunity</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20293"/>
		<updated>2015-06-11T18:07:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Virtuální komunity''' jsou příkladem skupin fungujících a komunikujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných nezávisle na čase, místě a dalších fyzických či materiálních podmínkách, ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Od tradičních po virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky '''rozpadu tradičních komunit''' jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření '''elektronických médií'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle menšin v tradičním slova smyslu (hispánci, Indiáni, homosexuálové atp.) umožňují elektronická média též vznik ''„'''nových, povrchnějších a občasných uskupení'''. (...) Lidé se tradičně dělí do skupin podle příslušnosti k sociální třídě, národnosti, rase, vyznání, místu bydliště či úrovni dosaženého vzdělání; současná uskupení se však vymezují i na základě toho, co lidé nosí, jaké pěstují sporty, jaký mají doma počítač, jakou poslouchají hudbu a do jaké třídy chodí. Mnoho podskupin se nyní formuje na principu stejného výběru ze spektra různých možností voleb.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Howard Rheingold]] a později i například [[Jan van Dijk]] používají pro označení specifických skupin formujících se prostřednictvím nových médií pojem '''virtuální komunity'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunita vs. subkultura ==&lt;br /&gt;
''„Lidé ve virtuálních komunitách dělají to, co dělají i ostatní v reálném životě, ale nechávají za sebou svá těla.“ ''&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;RHEINGOLD, Howard. The virtual community: homesteading on the electronic frontier. Rev. ed. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, xxxii, 447 s. ISBN 02-626-8121-8.&amp;lt;/ref&amp;gt; ([[Howard Rheingold]]) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Virtuální komunitu však nelze zaměňovat s pojmem''' [[online subkultura]]'''; [[Howard Rheingold]] ji označuje spíše jako „'''ekosystém subkultur'''“. Do virtuálních komunit se v současnosti přesouvá například vědecký diskurz; komunity se vytváří i kolem aktivistů, pro které mají politický význam. Virtuální komunitu však lze využít i pro navázání krátkodobých sociálních kontaktů, dokonce i prodej domácího nářadí nebo publikaci románu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady komunit v současném online prostoru ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Online fóra ===&lt;br /&gt;
'''Internetová '''či '''online fóra '''jsou webové diskuzní stránky, ve kterých si lidé vyměňují zprávy o dané oblasti zájmu. Od '''[[chatových místností]]''' se liší tím, že jsou zprávy zpravidla delší a konverzace neprobíhá v reálném čase – zprávy jsou v online fóru většinou '''archivovány'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z online fór v anglickém jazyce jsou světově nejúspěšnější fóra '''Something Awful''' (webová stránka a fórum zaměřené na komedii a satiru), '''BodyBuilding.com''' (webová stránka a fórum s tématem fitness), '''NeoGAF''' (fórum pro fanoušky videoher), '''PbNation''' (fórum pro nadšence paintballu) a '''Digital Spy '''(fórum v rámci britského zpravodajského portálu). &amp;lt;ref&amp;gt;List of Internet forums. Wikipedia [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Internet_forums.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velmi známé je také fórum (přesněji [[image board]]) '''4chan''', ze kterého vzešlo hacktivistické hnutí [[Anonymous]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Blogy ===&lt;br /&gt;
[[Blogy|'''Blogy''']]''' '''jsou tematicky zaměřené webové stránky s jednoduchým uživatelským rozhraním a&lt;br /&gt;
[[Soubor:Blog icon.png|thumb|100x100px|Blog ikona]]&lt;br /&gt;
chronologickým řazením příspěvků od nejnovějšího k nejstaršímu. Umožňují též publikování komentářů od návštěvníků blogu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Henry Jenkins]] označuje blogy za novou formu osobního a '''subkulturního vyjádření obyčejných lidí'''. V Americe velmi populární politické blogy jsou podle něj prostředkem participantů k vyjádření jejich nedůvěry ke zpravodajským médiím a jejich nespokojenosti s politikou Spojených států. &amp;lt;ref&amp;gt;JENKINS, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. New York: New York University Press, 2006, xi, 308 p. ISBN 978-081-4742-815.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obecně velká část blogů v dnešní blogosféře se snaží přebírat roli, kterou v minulosti zastávala '''tradiční média''' – přinášet '''nezávislé''' zpravodajství a publicistiku, a to bez zatížení v podobě redakčních rutin či politických zájmů vlastníka nebo vydavatele. Blogy jsou tak v současnosti jednou z hlavních platforem tzv. [[občanské žurnalistiky]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vedle politických blogů se v současné blogosféře objevují například blogy zaměřené na zdraví, vaření, zahradnictví, módu, kosmetiku nebo knihy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Blogerské komunity]] (v angličtině blogging communities) je rovněž označení pro nejrůznější '''blogové agregátory''' či samostatné platformy sdružující velké množství nezávislých blogerů. Příkladem může být '''Blog Engage''' nebo v českém prostředí '''Ceskeblogy.cz'''. Tyto platformy &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
se mohou profilovat i dle zájmu: například blogová komunita '''Global Voices''' sdružuje více než 800 dobrovolných přispěvatelů, kteří se snaží vytvářet obsah, jež opomíjejí mainstreamová média. &amp;lt;ref&amp;gt;What is Global Voices? Global Voices [online]. [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://globalvoicesonline.org/about/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== File Sharing Communities ===&lt;br /&gt;
'''File Sharing Communities''' neboli '''komunity sdílející soubory na internetu''' se formují kolem webových stránek umožňujících sdílení dat. Může jít o hudbu, filmy, seriály, titulky k filmům a seriálům, knihy, studentské materiály, vědecké statě, počítačové programy a podobně. Tyto stránky využívají pro archivaci a sdílení dat například centralizované servery nebo [[peer-to-peer]] výměnné sítě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklady těchto webových služeb jsou: '''BitTorrentové weby '''(indexy torrentových souborů jako '''The Pirate Bay''', '''Demonoid''', '''Torrentz '''a další), '''MediaFire '''a '''Ulož.to''' (uploadovací servery pro sdílení souborů), '''OpenSubtitles.org''' a '''Titulky.com''' (sdílení titulek k filmům), '''Primat.cz''' (web na sdílení studentských materiálů) či v minulosti '''Napster '''(server na sdílení hudby). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sociální sítě ===&lt;br /&gt;
[[File:Facebook icon.svg|thumb|150x150px|Facebook]]&lt;br /&gt;
Autorky Danah M. Boyd a Nicole B. Ellison definují '''[https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální síť]''' jako webovou službu, která lidem umožňuje vytvořit si veřejný či částečně veřejný profil, sestavit si seznam kontaktů, se kterými sdílejí určitou sociální vazbu a také překračovat seznam vlastních konexí a prohlížet si profily mimo ně. Charakter těchto konexí se pak na jednotlivých sociálních sítích liší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;BOYD, Danah M. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, 13 (1): 210-230 [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x/pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od ostatních typů virtuálních komunit se sociální sítě liší tím, že spíše než ke sbližování cizích lidí slouží k posilování a zviditelňování '''již existujících sociálních vazeb'''. S touto skutečností pracují i samotní tvůrci sociálních sítí – tak, že každému uživateli automaticky nabízejí seznam lidí, které by potenciálně mohl znát i z offline prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na sociálních sítích však mohou vznikat též komunity, které sdružují uživatele se společným zájmem či cílem. Příkladem mohou být skupiny či fanouškovské stránky na '''Facebooku''', které vznikají s konkrétním tématem a které svým členům umožňují diskutovat, sdílet nejrůznější obsah či přizvat do komunity další uživatele z jejich přátelských kruhů.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Wiki-komunity  ===&lt;br /&gt;
'''Wiki komunity''' jsou skupiny využívající webovou aplikaci wiki, která uživatelům umožňuje kolektivní vytváření, editaci a mazání libovolného obsahu, například elektronických článků nebo hesel. Wiki komunity fungují na principu '''[[kolektivní inteligence]]''', což je původně termín mediálního teoretika [[Pierra Lévyho]] označující ''„univerzálně distribuovanou inteligenci, konstantně zdokonalovanou, koordinovanou v reálném čase a vyúsťující v efektivní využití schopností“''. &amp;lt;ref&amp;gt;LÉVY, Pierre. Collective intelligence: mankind's emerging world in cyberspace. Cambridge, Mass.: Perseus Books, 1997, xxviii, 277 s. ISBN 07-382-0261-4.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typickým příkladem wiki komunity je internetová encyklopedie '''Wikipedia'''. Díky dostupnosti aplikace v současnosti existuje i řada soukromých wiki stránek, využívaných například v korporacích pro interní dokumentaci, na školách místo oborových skript nebo pro fanoušky různých témat (například '''Soccerwiki '''pro fanoušky fotbalu nebo '''Game of Thrones Wiki''' pro milovníky seriálu Hra o trůny).&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20292</id>
		<title>Virtuální komunity</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtu%C3%A1ln%C3%AD_komunity&amp;diff=20292"/>
		<updated>2015-06-11T17:40:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: Založena nová stránka s textem „Virtuální komunity“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Virtuální komunity&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20291</id>
		<title>Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20291"/>
		<updated>2015-06-11T17:39:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Nová média '''(ve smyslu moderních komunikačních technologií) mají v dnešních světě rozsáhlý společenský a kulturní význam. Lidstvu otevřely nevídané možnosti interakce a překonaly dřívější komunikační omezení – posunuly například význam proměnných veličin [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace], jako je '''prostor''', '''čas '''či '''fyzikální překážky'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diskuze o sociálních a kulturních aspektech nových médií je diskuzí mezioborovou, zasahující do disciplín [[studií nových médií]], [[sociologie]], [[kulturologie]], [[mediálních studií]] či [https://wikisofia.cz/index.php/Obecn%C3%A1_psychologie psychologie].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi '''charakteristiky nových médií v kontextu jejich společenskému významu''' patří například: &lt;br /&gt;
* časoprostorová nevázanost &lt;br /&gt;
* interaktivita &lt;br /&gt;
* participace &lt;br /&gt;
* přístupnost &lt;br /&gt;
* propojenost &lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] (augmented reality) &lt;br /&gt;
Mezi '''významné autory''' zabývající se sociálními a kulturními aspekty nových médií patří například [[Lev Manovich]], [[Pierre Lévy]], [[Joshua Meyrowitz]], [[Jan van Dijk]], [[Dannah Boyd]], [[Howard Rheingold]], [[Manuel Castells]], [[Henry Jenkins]] nebo [[Evgeny Morozov]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost sítí ==&lt;br /&gt;
Označení „[[síťová společnost|'''síťová společnost''']]“ nebo „společnost sítí“ pochází zejména z teorií Manuela Castellse a Jana van Dijka. Vysvětluje charakter společnosti, která přijala nová '''komunikační média''', především [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jan van Dijk]] ji blíže definuje jako ''„sociální formaci s infrastrukturou sociálních a mediálních sítí, která umožňuje tradiční způsob organizace na všech úrovních (individuální, skupinové/organizační a společenské). Tyto sítě dále propojují všechny části této formace (jedince, skupiny a organizace). V západních společnostech se jedinec propojený s okolím stává základní jednotkou [[síťové společnosti]]. Naopak ve východních společnostech je to velmi často spíše skupina ([https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodina], komunita, pracovní kolektiv), jež je propojena sítěmi.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem síťové společnosti je [https://wikisofia.cz/index.php/Masov%C3%A1_spole%C4%8Dnost '''masová společnost'''], jež je definována jako ''„sociální formace s infrastrukturou skupin, organizací a komunit (neboli mas), které určují tradiční způsob organizace na všech úrovních. Základními jednotkami této formy jsou různé druhy velkých kolektivů (mas).“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Věk sítí ===&lt;br /&gt;
V síťové společnosti jsou to právě '''informační technologie''', v dnešní době zejména [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet], které hrají klíčovou roli ve společenském uspořádání a životech jedinců. Poprvé v historii lidstva se díky sítím dá hovořit o '''úplném propojení světa'''. [[Jan van Dijk]] dokonce nazývá 21. století „'''věkem sítí'''“. Zastává názor, že  se sítě staly nervovým systémem naší společnosti a na naše životy mají a budou mít větší vliv než kdysi stavby silnic pro přepravu zboží a lidí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie v mnohém odkazuje na termín [[Marshalla McLuhana]] [[globální vesnice|'''globální vesnice''']], který se používá od 60. let 20. století a který metaforicky připodobňuje svět propojený elektronickými médii k vesnici, ve které má každý ke všemu a všem blízko. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lidské hodnoty ve společnosti sítí ===&lt;br /&gt;
Ze sociologického hlediska prochází společnost ve „věku sítí“ proměnou ve své vnitřní struktuře. [[Jan van Dijk]] například upozorňuje na několik hodnot, které prochází dramatickými změnami. Ohrožena je například '''společenská rovnoprávnost''', jelikož, ačkoli je jednou z výhod současných komunikačních sítí možnost participace, určité skupiny lidí budou vždy participovat více než jiné, a tak může dojít k tomu, že jisté společenské rozdíly se spíše zdůrazní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Van Dijk blíže popisuje nerovnost přístupu k technologiím pojmem [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast digitální propast] (digital divide). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé jsou také díky novým médiím lépe informováni a zaměstnanci či konzumenti mají možnost přímé participace v rozhodovacích procesech, což by logicky mělo vést k posílení [[demokracie|'''demokracie''']]. Na druhou stranu však lze [[demokracii]] vnímat jako ohrožovanou, jelikož technologie snadno podléhá '''kontrole '''„shora“. Podobně lze vnímat i otázku svobody: existují názory, že technologie je hluboce osvobozující; jiné pohledy varují před vyšším '''rizikem ztráty soukromí '''(registrace uživatelů, požadavky na úřední transparentnost a tak dále). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různé názory existují také na '''počet '''a '''kvalitu sociálních vazeb''': ty mohou být díky rozvinutým možnostem [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace] vyšší; jiné pohledy však naopak kritizují únik některých jedinců do virtuálních světů a postupné nahrazování komunikace tváří v tvář komunikací elektronickou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: Virtuální komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky '''rozpadu tradičních komunit''' jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření '''elektronických médií'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Virtuální komunity jsou příkladem těchto skupin posilujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných '''nezávisle na čase''', '''místě '''a '''dalších fyzických či materiálních podmínkách''', ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Participační kultura ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: Participační kultura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Participační kultura''' je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref&amp;gt;FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z pouhého '''pasivního konzumenta''' na '''aktivního producenta''' '''obsahu''', a systémem [[peer-to-peer]].  Příklady projevů participační kultury je sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]] nebo [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CASTELLS, Manuel. The rise of the network society: the theory of the network society. 2nd ed., with a new pref. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010, lvii, 597 s. ISBN 14-051-9686-6. &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319. &lt;br /&gt;
* MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 978-80-204-2409-9. &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Politické aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_kultura,_e-kultura,_kreativn%C3%AD_pr%C5%AFmysl_a_um%C4%9Bn%C3%AD_na_p%C5%99elomu_20._a_21._stolet%C3%AD Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/M%C4%9Bsto,_architektura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia:_virtu%C3%A1ln%C3%AD_a_augmentovan%C3%A9_sv%C4%9Bty Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kultura_a_um%C4%9Bn%C3%AD_k%C3%B3d%C5%AF_a_dat:_software,_simulace,_vizualizace Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20290</id>
		<title>Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20290"/>
		<updated>2015-06-11T17:34:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Nová média (ve smyslu moderních komunikačních technologií) mají v dnešních světě rozsáhlý společenský a kulturní význam. Lidstvu otevřely nevídané možnosti interakce a překonaly dřívější komunikační omezení – posunuly například význam proměnných veličin [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace], jako je prostor, čas či fyzikální překážky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diskuze o sociálních a kulturních aspektech nových médií je diskuzí mezioborovou, zasahující do disciplín [[studií nových médií]], [[sociologie]], [[kulturologie]], [[mediálních studií]] či [https://wikisofia.cz/index.php/Obecn%C3%A1_psychologie psychologie].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi charakteristiky nových médií v kontextu jejich společenskému významu patří například: &lt;br /&gt;
* časoprostorová nevázanost &lt;br /&gt;
* interaktivita &lt;br /&gt;
* participace &lt;br /&gt;
* přístupnost &lt;br /&gt;
* propojenost &lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] (augmented reality) &lt;br /&gt;
Mezi významné autory zabývající se sociálními a kulturními aspekty nových médií patří například [[Lev Manovich]], [[Pierre Lévy]], [[Joshua Meyrowitz]], [[Jan van Dijk]], [[Dannah Boyd]], [[Howard Rheingold]], [[Manuel Castells]], [[Henry Jenkins]] nebo [[Evgeny Morozov]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost sítí ==&lt;br /&gt;
Označení „[[síťová společnost]]“ nebo „společnost sítí“ pochází zejména z teorií Manuela Castellse a Jana van Dijka. Vysvětluje charakter společnosti, která přijala nová komunikační média, především [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jan van Dijk]] ji blíže definuje jako ''„sociální formaci s infrastrukturou sociálních a mediálních sítí, která umožňuje tradiční způsob organizace na všech úrovních (individuální, skupinové/organizační a společenské). Tyto sítě dále propojují všechny části této formace (jedince, skupiny a organizace). V západních společnostech se jedinec propojený s okolím stává základní jednotkou [[síťové společnosti]]. Naopak ve východních společnostech je to velmi často spíše skupina ([https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodina], komunita, pracovní kolektiv), jež je propojena sítěmi.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem síťové společnosti je [https://wikisofia.cz/index.php/Masov%C3%A1_spole%C4%8Dnost masová společnost], jež je definována jako ''„sociální formace s infrastrukturou skupin, organizací a komunit (neboli mas), které určují tradiční způsob organizace na všech úrovních. Základními jednotkami této formy jsou různé druhy velkých kolektivů (mas).“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Věk sítí ===&lt;br /&gt;
V síťové společnosti jsou to právě informační technologie, v dnešní době zejména [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet], které hrají klíčovou roli ve společenském uspořádání a životech jedinců. Poprvé v historii lidstva se díky sítím dá hovořit o úplném propojení světa. [[Jan van Dijk]] dokonce nazývá 21. století „věkem sítí“. Zastává názor, že  se sítě staly nervovým systémem naší společnosti a na naše životy mají a budou mít větší vliv než kdysi stavby silnic pro přepravu zboží a lidí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie v mnohém odkazuje na termín [[Marshalla McLuhana]] [[globální vesnice]], který se používá od 60. let 20. století a který metaforicky připodobňuje svět propojený elektronickými médii k vesnici, ve které má každý ke všemu a všem blízko. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lidské hodnoty ve společnosti sítí ===&lt;br /&gt;
Ze sociologického hlediska prochází společnost ve „věku sítí“ proměnou ve své vnitřní struktuře. [[Jan van Dijk]] například upozorňuje na několik hodnot, které prochází dramatickými změnami. Ohrožena je například společenská rovnoprávnost, jelikož, ačkoli je jednou z výhod současných komunikačních sítí možnost participace, určité skupiny lidí budou vždy participovat více než jiné, a tak může dojít k tomu, že jisté společenské rozdíly se spíše zdůrazní.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Van Dijk blíže popisuje nerovnost přístupu k technologiím pojmem [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast digitální propast] (digital divide). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé jsou také díky novým médiím lépe informováni a zaměstnanci či konzumenti mají možnost přímé participace v rozhodovacích procesech, což by logicky mělo vést k posílení [[demokracie]]. Na druhou stranu však lze [[demokracii]] vnímat jako ohrožovanou, jelikož technologie snadno podléhá kontrole „shora“. Podobně lze vnímat i otázku svobody: existují názory, že technologie je hluboce osvobozující; jiné pohledy varují před vyšším rizikem ztráty soukromí (registrace uživatelů, požadavky na úřední transparentnost a tak dále). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různé názory existují také na počet a kvalitu sociálních vazeb: ty mohou být díky rozvinutým možnostem [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace] vyšší; jiné pohledy však naopak kritizují únik některých jedinců do virtuálních světů a postupné nahrazování komunikace tváří v tvář komunikací elektronickou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: Virtuální komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky rozpadu tradičních komunit jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření elektronických médií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Virtuální komunity jsou příkladem těchto skupin posilujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných nezávisle na čase, místě a dalších fyzických či materiálních podmínkách, ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Participační kultura ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: Participační kultura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kultura je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref&amp;gt;FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z pouhého pasivního konzumenta na aktivního producenta obsahu, a systémem [[peer-to-peer]].  Příklady projevů participační kultury je sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]] nebo [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CASTELLS, Manuel. The rise of the network society: the theory of the network society. 2nd ed., with a new pref. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010, lvii, 597 s. ISBN 14-051-9686-6. &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319. &lt;br /&gt;
* MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 978-80-204-2409-9. &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Politické aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_kultura,_e-kultura,_kreativn%C3%AD_pr%C5%AFmysl_a_um%C4%9Bn%C3%AD_na_p%C5%99elomu_20._a_21._stolet%C3%AD Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/M%C4%9Bsto,_architektura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia:_virtu%C3%A1ln%C3%AD_a_augmentovan%C3%A9_sv%C4%9Bty Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Kultura_a_um%C4%9Bn%C3%AD_k%C3%B3d%C5%AF_a_dat:_software,_simulace,_vizualizace Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20289</id>
		<title>Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20289"/>
		<updated>2015-06-11T17:32:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Nová média (ve smyslu moderních komunikačních technologií) mají v dnešních světě rozsáhlý společenský a kulturní význam. Lidstvu otevřely nevídané možnosti interakce a překonaly dřívější komunikační omezení – posunuly například význam proměnných veličin [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace], jako je prostor, čas či fyzikální překážky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diskuze o sociálních a kulturních aspektech nových médií je diskuzí mezioborovou, zasahující do disciplín [[studií nových médií]], [[sociologie]], [[kulturologie]], [[mediálních studií]] či [https://wikisofia.cz/index.php/Obecn%C3%A1_psychologie psychologie].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi charakteristiky nových médií v kontextu jejich společenskému významu patří například: &lt;br /&gt;
* časoprostorová nevázanost &lt;br /&gt;
* interaktivita &lt;br /&gt;
* participace &lt;br /&gt;
* přístupnost &lt;br /&gt;
* propojenost &lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] (augmented reality) &lt;br /&gt;
Mezi významné autory zabývající se sociálními a kulturními aspekty nových médií patří například [[Lev Manovich]], [[Pierre Lévy]], [[Joshua Meyrowitz]], [[Jan van Dijk]], [[Dannah Boyd]], [[Howard Rheingold]], [[Manuel Castells]], [[Henry Jenkins]] nebo [[Evgeny Morozov]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost sítí ==&lt;br /&gt;
Označení „[[síťová společnost]]“ nebo „společnost sítí“ pochází zejména z teorií Manuela Castellse a Jana van Dijka. Vysvětluje charakter společnosti, která přijala nová komunikační média, především [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jan van Dijk]] ji blíže definuje jako ''„sociální formaci s infrastrukturou sociálních a mediálních sítí, která umožňuje tradiční způsob organizace na všech úrovních (individuální, skupinové/organizační a společenské). Tyto sítě dále propojují všechny části této formace (jedince, skupiny a organizace). V západních společnostech se jedinec propojený s okolím stává základní jednotkou [[síťové společnosti]]. Naopak ve východních společnostech je to velmi často spíše skupina ([https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodina], komunita, pracovní kolektiv), jež je propojena sítěmi.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem síťové společnosti je [https://wikisofia.cz/index.php/Masov%C3%A1_spole%C4%8Dnost masová společnost], jež je definována jako ''„sociální formace s infrastrukturou skupin, organizací a komunit (neboli mas), které určují tradiční způsob organizace na všech úrovních. Základními jednotkami této formy jsou různé druhy velkých kolektivů (mas).“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Věk sítí ===&lt;br /&gt;
V síťové společnosti jsou to právě informační technologie, v dnešní době zejména [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet], které hrají klíčovou roli ve společenském uspořádání a životech jedinců. Poprvé v historii lidstva se díky sítím dá hovořit o úplném propojení světa. [[Jan van Dijk]] dokonce nazývá 21. století „věkem sítí“. Zastává názor, že  se sítě staly nervovým systémem naší společnosti a na naše životy mají a budou mít větší vliv než kdysi stavby silnic pro přepravu zboží a lidí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie v mnohém odkazuje na termín [[Marshalla McLuhana]] [[globální vesnice]], který se používá od 60. let 20. století a který metaforicky připodobňuje svět propojený elektronickými médii k vesnici, ve které má každý ke všemu a všem blízko. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lidské hodnoty ve společnosti sítí ===&lt;br /&gt;
Ze sociologického hlediska prochází společnost ve „věku sítí“ proměnou ve své vnitřní struktuře. [[Jan van Dijk]] například upozorňuje na několik hodnot, které prochází dramatickými změnami. Ohrožena je například společenská rovnoprávnost, jelikož, ačkoli je jednou z výhod současných komunikačních sítí možnost participace, určité skupiny lidí budou vždy participovat více než jiné, a tak může dojít k tomu, že jisté společenské rozdíly se spíše zdůrazní.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Van Dijk blíže popisuje nerovnost přístupu k technologiím pojmem [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast digitální propast] (digital divide). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé jsou také díky novým médiím lépe informováni a zaměstnanci či konzumenti mají možnost přímé participace v rozhodovacích procesech, což by logicky mělo vést k posílení [[demokracie]]. Na druhou stranu však lze [[demokracii]] vnímat jako ohrožovanou, jelikož technologie snadno podléhá kontrole „shora“. Podobně lze vnímat i otázku svobody: existují názory, že technologie je hluboce osvobozující; jiné pohledy varují před vyšším rizikem ztráty soukromí (registrace uživatelů, požadavky na úřední transparentnost a tak dále). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různé názory existují také na počet a kvalitu sociálních vazeb: ty mohou být díky rozvinutým možnostem [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace] vyšší; jiné pohledy však naopak kritizují únik některých jedinců do virtuálních světů a postupné nahrazování komunikace tváří v tvář komunikací elektronickou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: Virtuální komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky rozpadu tradičních komunit jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření elektronických médií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Virtuální komunity jsou příkladem těchto skupin posilujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných nezávisle na čase, místě a dalších fyzických či materiálních podmínkách, ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Participační kultura ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: Participační kultura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kultura je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref&amp;gt;FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z pouhého pasivního konzumenta na aktivního producenta obsahu, a systémem [[peer-to-peer]].  Příklady projevů participační kultury je sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]] nebo [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CASTELLS, Manuel. The rise of the network society: the theory of the network society. 2nd ed., with a new pref. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010, lvii, 597 s. ISBN 14-051-9686-6. &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319. &lt;br /&gt;
* MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 978-80-204-2409-9. &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Politické aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_kultura,_e-kultura,_kreativn%C3%AD_pr%C5%AFmysl_a_um%C4%9Bn%C3%AD_na_p%C5%99elomu_20._a_21._stolet%C3%AD Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/M%C4%9Bsto,_architektura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia:_virtu%C3%A1ln%C3%AD_a_augmentovan%C3%A9_sv%C4%9Bty Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Kultura_a_um%C4%9Bn%C3%AD_k%C3%B3d%C5%AF_a_dat:_software,_simulace,_vizualizace Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20288</id>
		<title>Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20288"/>
		<updated>2015-06-11T17:32:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Nová média (ve smyslu moderních komunikačních technologií) mají v dnešních světě rozsáhlý společenský a kulturní význam. Lidstvu otevřely nevídané možnosti interakce a překonaly dřívější komunikační omezení – posunuly například význam proměnných veličin [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace], jako je prostor, čas či fyzikální překážky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diskuze o sociálních a kulturních aspektech nových médií je diskuzí mezioborovou, zasahující do disciplín [[studií nových médií]], [[sociologie]], [[kulturologie]], [[mediálních studií]] či [https://wikisofia.cz/index.php/Obecn%C3%A1_psychologie psychologie].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi charakteristiky nových médií v kontextu jejich společenskému významu patří například: &lt;br /&gt;
* časoprostorová nevázanost &lt;br /&gt;
* interaktivita &lt;br /&gt;
* participace &lt;br /&gt;
* přístupnost &lt;br /&gt;
* propojenost &lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] (augmented reality) &lt;br /&gt;
Mezi významné autory zabývající se sociálními a kulturními aspekty nových médií patří například [[Lev Manovich]], [[Pierre Lévy]], [[Joshua Meyrowitz]], [[Jan van Dijk]], [[Dannah Boyd]], [[Howard Rheingold]], [[Manuel Castells]], [[Henry Jenkins]] nebo [[Evgeny Morozov]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost sítí (síťová společnost) ==&lt;br /&gt;
Označení „[[síťová společnost]]“ nebo „společnost sítí“ pochází zejména z teorií Manuela Castellse a Jana van Dijka. Vysvětluje charakter společnosti, která přijala nová komunikační média, především [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Jan van Dijk]] ji blíže definuje jako ''„sociální formaci s infrastrukturou sociálních a mediálních sítí, která umožňuje tradiční způsob organizace na všech úrovních (individuální, skupinové/organizační a společenské). Tyto sítě dále propojují všechny části této formace (jedince, skupiny a organizace). V západních společnostech se jedinec propojený s okolím stává základní jednotkou [[síťové společnosti]]. Naopak ve východních společnostech je to velmi často spíše skupina ([https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodina], komunita, pracovní kolektiv), jež je propojena sítěmi.“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem síťové společnosti je [https://wikisofia.cz/index.php/Masov%C3%A1_spole%C4%8Dnost masová společnost], jež je definována jako ''„sociální formace s infrastrukturou skupin, organizací a komunit (neboli mas), které určují tradiční způsob organizace na všech úrovních. Základními jednotkami této formy jsou různé druhy velkých kolektivů (mas).“'' &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Věk sítí ===&lt;br /&gt;
V síťové společnosti jsou to právě informační technologie, v dnešní době zejména [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet], které hrají klíčovou roli ve společenském uspořádání a životech jedinců. Poprvé v historii lidstva se díky sítím dá hovořit o úplném propojení světa. [[Jan van Dijk]] dokonce nazývá 21. století „věkem sítí“. Zastává názor, že  se sítě staly nervovým systémem naší společnosti a na naše životy mají a budou mít větší vliv než kdysi stavby silnic pro přepravu zboží a lidí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie v mnohém odkazuje na termín [[Marshalla McLuhana]] [[globální vesnice]], který se používá od 60. let 20. století a který metaforicky připodobňuje svět propojený elektronickými médii k vesnici, ve které má každý ke všemu a všem blízko. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lidské hodnoty ve společnosti sítí ===&lt;br /&gt;
Ze sociologického hlediska prochází společnost ve „věku sítí“ proměnou ve své vnitřní struktuře. [[Jan van Dijk]] například upozorňuje na několik hodnot, které prochází dramatickými změnami. Ohrožena je například společenská rovnoprávnost, jelikož, ačkoli je jednou z výhod současných komunikačních sítí možnost participace, určité skupiny lidí budou vždy participovat více než jiné, a tak může dojít k tomu, že jisté společenské rozdíly se spíše zdůrazní.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Van Dijk blíže popisuje nerovnost přístupu k technologiím pojmem [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast digitální propast] (digital divide). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé jsou také díky novým médiím lépe informováni a zaměstnanci či konzumenti mají možnost přímé participace v rozhodovacích procesech, což by logicky mělo vést k posílení [[demokracie]]. Na druhou stranu však lze [[demokracii]] vnímat jako ohrožovanou, jelikož technologie snadno podléhá kontrole „shora“. Podobně lze vnímat i otázku svobody: existují názory, že technologie je hluboce osvobozující; jiné pohledy varují před vyšším rizikem ztráty soukromí (registrace uživatelů, požadavky na úřední transparentnost a tak dále). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různé názory existují také na počet a kvalitu sociálních vazeb: ty mohou být díky rozvinutým možnostem [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace] vyšší; jiné pohledy však naopak kritizují únik některých jedinců do virtuálních světů a postupné nahrazování komunikace tváří v tvář komunikací elektronickou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: Virtuální komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky rozpadu tradičních komunit jako [https://wikisofia.cz/index.php/Rodina rodiny], sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Již v roce 1985 upozornil [[Joshua Meyrowitz]] na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření elektronických médií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Virtuální komunity jsou příkladem těchto skupin posilujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných nezávisle na čase, místě a dalších fyzických či materiálních podmínkách, ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Participační kultura ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: Participační kultura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kultura je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref&amp;gt;FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetem] - zejména pak [[Webem 2.0]], který je založen na ideji změny role uživatele z pouhého pasivního konzumenta na aktivního producenta obsahu, a systémem [[peer-to-peer]].  Příklady projevů participační kultury je sdílení obsahu na [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internetu], blogy, tagování, [[wiki]] nebo [https://wikisofia.cz/index.php/Online_soci%C3%A1ln%C3%AD_s%C3%ADt%C4%9B sociální sítě].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CASTELLS, Manuel. The rise of the network society: the theory of the network society. 2nd ed., with a new pref. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010, lvii, 597 s. ISBN 14-051-9686-6. &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319. &lt;br /&gt;
* MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 978-80-204-2409-9. &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Politické aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_kultura,_e-kultura,_kreativn%C3%AD_pr%C5%AFmysl_a_um%C4%9Bn%C3%AD_na_p%C5%99elomu_20._a_21._stolet%C3%AD Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/M%C4%9Bsto,_architektura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia:_virtu%C3%A1ln%C3%AD_a_augmentovan%C3%A9_sv%C4%9Bty Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Kultura_a_um%C4%9Bn%C3%AD_k%C3%B3d%C5%AF_a_dat:_software,_simulace,_vizualizace Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20286</id>
		<title>Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20286"/>
		<updated>2015-06-11T17:21:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Nová média (ve smyslu moderních komunikačních technologií) mají v dnešních světě rozsáhlý společenský a kulturní význam. Lidstvu otevřely nevídané možnosti interakce a překonaly dřívější komunikační omezení – posunuly například význam proměnných veličin [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace], jako je prostor, čas či fyzikální překážky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diskuze o sociálních a kulturních aspektech nových médií je diskuzí mezioborovou, zasahující do disciplín [[studií nových médií]], [[sociologie]], [[kulturologie]], [[mediálních studií]] či [https://wikisofia.cz/index.php/Obecn%C3%A1_psychologie psychologie].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi charakteristiky nových médií v kontextu jejich společenskému významu patří například: &lt;br /&gt;
* časoprostorová nevázanost &lt;br /&gt;
* interaktivita &lt;br /&gt;
* participace &lt;br /&gt;
* přístupnost &lt;br /&gt;
* propojenost &lt;br /&gt;
* [[rozšířená realita]] (augmented reality) &lt;br /&gt;
Mezi významné autory zabývající se sociálními a kulturními aspekty nových médií patří například Lev Manovich, Pierre Lévy, Joshua Meyrowitz, Jan van Dijk, Dannah Boyd, Howard Rheingold, Manuel Castells, Henry Jenkins nebo Evgeny Morozov.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost sítí (síťová společnost) ==&lt;br /&gt;
Označení „[[síťová společnost]]“ nebo „společnost sítí“ pochází zejména z teorií Manuela Castellse a Jana van Dijka. Vysvětluje charakter společnosti, která přijala nová komunikační média, především [https://wikisofia.cz/index.php/Internet internet]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jan van Dijk ji blíže definuje jako „sociální formaci s infrastrukturou sociálních a mediálních sítí, která umožňuje tradiční způsob organizace na všech úrovních (individuální, skupinové/organizační a společenské). Tyto sítě dále propojují všechny části této formace (jedince, skupiny a organizace). V západních společnostech se jedinec propojený s okolím stává základní jednotkou síťové společnosti. Naopak ve východních společnostech je to velmi často spíše skupina (rodina, komunita, pracovní kolektiv), jež je propojena sítěmi.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem síťové společnosti je masová společnost, jež je definována jako „sociální formace s infrastrukturou skupin, organizací a komunit (neboli mas), které určují tradiční způsob organizace na všech úrovních. Základními jednotkami této formy jsou různé druhy velkých kolektivů (mas).“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Věk sítí ===&lt;br /&gt;
V síťové společnosti jsou to právě informační technologie, v dnešní době zejména internet, které hrají klíčovou roli ve společenském uspořádání a životech jedinců. Poprvé v historii lidstva se díky sítím dá hovořit o úplném propojení světa. Jan van Dijk dokonce nazývá 21. století „věkem sítí“. Zastává názor, že  se sítě staly nervovým systémem naší společnosti a na naše životy mají a budou mít větší vliv než kdysi stavby silnic pro přepravu zboží a lidí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie v mnohém odkazuje na termín Marshalla McLuhana globální vesnice, který se používá od 60. let 20. století a který metaforicky připodobňuje svět propojený elektronickými médii k vesnici, ve které má každý ke všemu a všem blízko. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lidské hodnoty ve společnosti sítí ===&lt;br /&gt;
Ze sociologického hlediska prochází společnost ve „věku sítí“ proměnou ve své vnitřní struktuře. Jan van Dijk například upozorňuje na několik hodnot, které prochází dramatickými změnami. Ohrožena je například společenská rovnoprávnost, jelikož, ačkoli je jednou z výhod současných komunikačních sítí možnost participace, určité skupiny lidí budou vždy participovat více než jiné, a tak může dojít k tomu, že jisté společenské rozdíly se spíše zdůrazní.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Van Dijk blíže popisuje nerovnost přístupu k technologiím pojmem [https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast digitální propast] (digital divide). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé jsou také díky novým médiím lépe informováni a zaměstnanci či konzumenti mají možnost přímé participace v rozhodovacích procesech, což by logicky mělo vést k posílení demokracie. Na druhou stranu však lze demokracii vnímat jako ohrožovanou, jelikož technologie snadno podléhá kontrole „shora“. Podobně lze vnímat i otázku svobody: existují názory, že technologie je hluboce osvobozující; jiné pohledy varují před vyšším rizikem ztráty soukromí (registrace uživatelů, požadavky na úřední transparentnost a tak dále). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různé názory existují také na počet a kvalitu sociálních vazeb: ty mohou být díky rozvinutým možnostem komunikace vyšší; jiné pohledy však naopak kritizují únik některých jedinců do virtuálních světů a postupné nahrazování komunikace tváří v tvář komunikací elektronickou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: Virtuální komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky rozpadu tradičních komunit jako rodiny, sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Již v roce 1985 upozornil Joshua Meyrowitz na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření elektronických médií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Virtuální komunity jsou příkladem těchto skupin posilujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných nezávisle na čase, místě a dalších fyzických či materiálních podmínkách, ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Participační kultura ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: Participační kultura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kultura je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref&amp;gt;FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s internetem - zejména pak Webem 2.0, který je založen na ideji změny role uživatele z pouhého pasivního konzumenta na aktivního producenta obsahu, a systémem peer-to-peer.  Příklady projevů participační kultury je sdílení obsahu na internetu, blogy, tagování, wiki nebo sociální sítě.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CASTELLS, Manuel. The rise of the network society: the theory of the network society. 2nd ed., with a new pref. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010, lvii, 597 s. ISBN 14-051-9686-6. &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319. &lt;br /&gt;
* MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 978-80-204-2409-9. &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Politické aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_kultura,_e-kultura,_kreativn%C3%AD_pr%C5%AFmysl_a_um%C4%9Bn%C3%AD_na_p%C5%99elomu_20._a_21._stolet%C3%AD Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/M%C4%9Bsto,_architektura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia:_virtu%C3%A1ln%C3%AD_a_augmentovan%C3%A9_sv%C4%9Bty Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Kultura_a_um%C4%9Bn%C3%AD_k%C3%B3d%C5%AF_a_dat:_software,_simulace,_vizualizace Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20284</id>
		<title>Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soci%C3%A1ln%C3%AD_a_kulturn%C3%AD_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch&amp;diff=20284"/>
		<updated>2015-06-11T17:15:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Nová média (ve smyslu moderních komunikačních technologií) mají v dnešních světě rozsáhlý společenský a kulturní význam. Lidstvu otevřely nevídané možnosti interakce a překonaly dřívější komunikační omezení – posunuly například význam proměnných veličin komunikace, jako je prostor, čas či fyzikální překážky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Diskuze o sociálních a kulturních aspektech nových médií je diskuzí mezioborovou, zasahující do disciplín studií nových médií, sociologie, kulturologie, mediálních studií či psychologie.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi charakteristiky nových médií v kontextu jejich společenskému významu patří například: &lt;br /&gt;
* časoprostorová nevázanost &lt;br /&gt;
* interaktivita &lt;br /&gt;
* participace &lt;br /&gt;
* přístupnost &lt;br /&gt;
* propojenost &lt;br /&gt;
* rozšířená realita (augmented reality) &lt;br /&gt;
Mezi významné autory zabývající se sociálními a kulturními aspekty nových médií patří například Lev Manovich, Pierre Lévy, Joshua Meyrowitz, Jan van Dijk, Dannah Boyd, Howard Rheingold, Manuel Castells, Henry Jenkins nebo Evgeny Morozov.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Společnost sítí (síťová společnost) ==&lt;br /&gt;
Označení „síťová společnost“ nebo „společnost sítí“ pochází zejména z teorií Manuela Castellse a Jana van Dijka. Vysvětluje charakter společnosti, která přijala nová komunikační média, především internet. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jan van Dijk ji blíže definuje jako „sociální formaci s infrastrukturou sociálních a mediálních sítí, která umožňuje tradiční způsob organizace na všech úrovních (individuální, skupinové/organizační a společenské). Tyto sítě dále propojují všechny části této formace (jedince, skupiny a organizace). V západních společnostech se jedinec propojený s okolím stává základní jednotkou síťové společnosti. Naopak ve východních společnostech je to velmi často spíše skupina (rodina, komunita, pracovní kolektiv), jež je propojena sítěmi.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem síťové společnosti je masová společnost, jež je definována jako „sociální formace s infrastrukturou skupin, organizací a komunit (neboli mas), které určují tradiční způsob organizace na všech úrovních. Základními jednotkami této formy jsou různé druhy velkých kolektivů (mas).“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Věk sítí ===&lt;br /&gt;
V síťové společnosti jsou to právě informační technologie, v dnešní době zejména internet, které hrají klíčovou roli ve společenském uspořádání a životech jedinců. Poprvé v historii lidstva se díky sítím dá hovořit o úplném propojení světa. Jan van Dijk dokonce nazývá 21. století „věkem sítí“. Zastává názor, že  se sítě staly nervovým systémem naší společnosti a na naše životy mají a budou mít větší vliv než kdysi stavby silnic pro přepravu zboží a lidí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie v mnohém odkazuje na termín Marshalla McLuhana globální vesnice, který se používá od 60. let 20. století a který metaforicky připodobňuje svět propojený elektronickými médii k vesnici, ve které má každý ke všemu a všem blízko. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lidské hodnoty ve společnosti sítí ===&lt;br /&gt;
Ze sociologického hlediska prochází společnost ve „věku sítí“ proměnou ve své vnitřní struktuře. Jan van Dijk například upozorňuje na několik hodnot, které prochází dramatickými změnami. Ohrožena je například společenská rovnoprávnost, jelikož, ačkoli je jednou z výhod současných komunikačních sítí možnost participace, určité skupiny lidí budou vždy participovat více než jiné, a tak může dojít k tomu, že jisté společenské rozdíly se spíše zdůrazní.“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Van Dijk blíže popisuje nerovnost přístupu k technologiím pojmem digitální propast (digital divide). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé jsou také díky novým médiím lépe informováni a zaměstnanci či konzumenti mají možnost přímé participace v rozhodovacích procesech, což by logicky mělo vést k posílení demokracie. Na druhou stranu však lze demokracii vnímat jako ohrožovanou, jelikož technologie snadno podléhá kontrole „shora“. Podobně lze vnímat i otázku svobody: existují názory, že technologie je hluboce osvobozující; jiné pohledy varují před vyšším rizikem ztráty soukromí (registrace uživatelů, požadavky na úřední transparentnost a tak dále). &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Různé názory existují také na počet a kvalitu sociálních vazeb: ty mohou být díky rozvinutým možnostem komunikace vyšší; jiné pohledy však naopak kritizují únik některých jedinců do virtuálních světů a postupné nahrazování komunikace tváří v tvář komunikací elektronickou. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Virtuální komunity ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: Virtuální komunity&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle řady postmoderních myslitelů jsme v průběhu 20. století byli svědky rozpadu tradičních komunit jako rodiny, sousedství nebo zaměstnaneckých skupin. Co naopak posílilo, je význam menšinových skupin. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Již v roce 1985 upozornil Joshua Meyrowitz na pokles důležitosti tradičních skupinových vazeb a nárůst významu jiných typů sdružení v důsledku rozšíření elektronických médií. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Virtuální komunity jsou příkladem těchto skupin posilujících v online prostoru. Jedná se o kolektivy lidí sdružovaných nezávisle na čase, místě a dalších fyzických či materiálních podmínkách, ve kterých se jejich členové nacházejí. Na rozdíl od fyzických, či takzvaně organických komunit však mohou být virtuální komunity poměrně nestabilní. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Participační kultura ==&lt;br /&gt;
Hlavní článek: Participační kultura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Participační kultura je termín označující zapojení uživatelů, publik, konzumentů a fanoušků do tvorby obsahů. &amp;lt;ref&amp;gt;FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319.&amp;lt;/ref&amp;gt; V kontextu nových médií jde o termín používaný především v souvislosti s internetem - zejména pak Webem 2.0, který je založen na ideji změny role uživatele z pouhého pasivního konzumenta na aktivního producenta obsahu, a systémem peer-to-peer.  Příklady projevů participační kultury je sdílení obsahu na internetu, blogy, tagování, wiki nebo sociální sítě.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CASTELLS, Manuel. The rise of the network society: the theory of the network society. 2nd ed., with a new pref. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2010, lvii, 597 s. ISBN 14-051-9686-6. &lt;br /&gt;
* DIJK, Jan van. The network society: social aspects of new media. 2nd ed. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2006, vii, 292 s. ISBN 14-129-0868-X. &lt;br /&gt;
* FUCHS, Christian. Social media: a critical introduction. London: Sage, 2014, 293 s. ISBN 978-144-6257-319. &lt;br /&gt;
* MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. 2., rev. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011, 399 s. ISBN 978-80-204-2409-9. &lt;br /&gt;
* MEYROWITZ, Joshua. Všude a nikde: vliv elektronických médií na sociální chování. 1. české vyd. Praha: Karolinum, 2006, 341 s. ISBN 80-246-0905-3. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Politick%C3%A9_aspekty_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD_v_sou%C4%8Dasn%C3%BDch_teori%C3%ADch Politické aspekty nových médií v současných teoriích]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Teorie_nov%C3%BDch_m%C3%A9di%C3%AD:_p%C5%99%C3%ADstupy_a_perspektivy Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_kultura,_e-kultura,_kreativn%C3%AD_pr%C5%AFmysl_a_um%C4%9Bn%C3%AD_na_p%C5%99elomu_20._a_21._stolet%C3%AD Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/M%C4%9Bsto,_architektura_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia:_virtu%C3%A1ln%C3%AD_a_augmentovan%C3%A9_sv%C4%9Bty Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Kultura_a_um%C4%9Bn%C3%AD_k%C3%B3d%C5%AF_a_dat:_software,_simulace,_vizualizace Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Literatura,_soci%C3%A1ln%C3%AD_um%C4%9Bn%C3%AD,_aktivismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích/old|tomto odkazu]].''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18245</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=18245"/>
		<updated>2015-03-15T15:17:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Eliska.Morochovicova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kvantitativní metody informační vědy || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uchopení informační společnosti informační vědou || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitalizace a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovnické služby a duševní vlastnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Znalosti, vědění a knihovnictví || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| HCI || ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Teorie nových médií: přístupy a perspektivy || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu || Marta Ibrahimová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| (Novo) mediální archeologie a genealogie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hypertextové teorie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studium softwaru a teorie kódu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|| Eliška Morochovičová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Politické aspekty nových médií v současných teoriích|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Studia kyberkultury a kyberpunk|| Lucie Merunková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vizuální studia a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Filozofie techniky a nová média|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století|| Kateřina Cepáková&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média|| Anna Brixová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace|| Jakub Sedláček&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy|| Anna Němcová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Daniel Sýkora&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení|| Robert Wünsch &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky|| Anna Pecková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách|| Viktor Dobrovolný&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní fyziologické principy vnímání, paměti|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Modelování uživatelů (personas)|| Markéta Bláhová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské rozhraní (user interface)|| David Vávra&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Využití emocí v designu, emoční design|| || || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A1 Východiska informační vědy a teorie informace || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' ||X ''Kovaříková, Lenka''||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Kancelářské balíky - funkčnosti, formáty dokumentů || Ronald Márföldi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika || Michaela Pappová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19 Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || Tomáš Vejvoda&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Štěpán Camfrla&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || Machyánová, Alice&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || Teheux, Sophie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Porovnejte vývoj základních druhů knihoven v českém i evropském středověku || Dobšovičová, Alexandra&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Molíková, Barbora||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Popište základní mezníky vývoje knihtisku || Trnková, Zdeňka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || Šafářová, Kateřina&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Právo a internet || Lísková, Marie&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Ellederová, Blanka||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || Kafková, Pavlína&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Popište roli cenového mechanismu v ekonomice a uveďte v čem spočívá informační funkce ceny ||Kolaříková, Pavla ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní || Chržová, Michaela&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat || Hájková, Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy tohoto druhu systémů, funkce pro uživatele a  možnosti, které jim nabízejí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zadání==&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte klíčová slova&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]] nebo [[Lateralita]] (článek Lateralita obsahuje všechny požadavky hesla)&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte [[Nápověda:Obsah|nápovědu]] nebo [mailto:redakce.wikisofia@gmail.com kontaktujte] redakční tým&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Eliska.Morochovicova</name></author>
		
	</entry>
</feed>