<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Ettelwen</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Ettelwen"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Ettelwen"/>
	<updated>2026-05-11T21:39:14Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5&amp;diff=25713</id>
		<title>Paměť</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5&amp;diff=25713"/>
		<updated>2015-11-28T14:42:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ettelwen: /* Senzorická paměť */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Paměť''' je schopnost vštěpovat si, uchovávat a vybavovat informace o předchozích zkušenostech. Je přepokladem možnosti učení a na jejím základě se formuje [[identita]] jedince. Paměť se dělí jednak podle délky doby uchování zapamatovaného na '''senzorickou''', '''krátkodobou''', '''střednědobou''' a '''dlouhodobou'''; dále podle formy ukládání informací na '''vizuální''', '''akustickou''', '''sémantickou''' atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Mezi první výzkumníky paměti patřil něměcký učenec [[Hermann Ebbinghaus]] a britský psycholog [[Frederic Bartlett]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Fáze paměťového procesu ==&lt;br /&gt;
* '''Kódování (vštípení)''' je transformace senzorických vstupů do podoby mentální reprezentace, kterou lze uložit do paměti. Je buď záměrné nebo bezděčné.&lt;br /&gt;
* '''Retence (uchování)''' je proces uchování zakódované informace po různou dobu. Vštípení i vybavení může být bezděčné i záměrné.&lt;br /&gt;
* '''Reprodukce (vybavení)''' je vyhledání informace v dlouhodobé paměti a její vyvolání do vědomí, zejména když ji potřebujeme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy paměti ==&lt;br /&gt;
=== Senzorická paměť ===&lt;br /&gt;
'''Senzorická (ultrakrátká)''' paměť slouží k prvotnímu posouzení důležitosti, kdy důležité je dále zpracováváno krátkodobou pamětí. Dle využití smyslů ji lze dále dělit např. na ''ikonickou'' a ''echoickou''. Její existenci potvrdil svými výzkumy americký psycholog [[George Sperling]] (1960).&amp;lt;ref name=&amp;quot;multiple1&amp;quot;&amp;gt;Plháková Alena. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Učebnice obecné psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace se zde uchovávají do 2 sekund.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný Milan. (1997). &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie obecné psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Krátkodobá paměť ===&lt;br /&gt;
'''Krátkodobá (pracovní)''' paměť je vědomá aktivní část paměti, ve které se odehrává většina psychických procesů (např. řešení aktuálních problémů). Mezi její dvě hlavní funkce patří: uchování materiálu, který je potřeba na krátkou dobu, a slouží jako pracovní prostor pro mentální operace. &amp;lt;ref&amp;gt; Nolen-Hoeksema, S. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie Atkinsonové a Hilgarda: [Orig.: Atkinson &amp;amp; Hilgard's introduction to psychology].&amp;lt;/i&amp;gt; (Vyd. 3., přeprac., 884 s., Přeložil Hana Antonínová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Rychlost rozpadu obsahů krátkodobé paměti se odhaduje mezi 15 až 30 sekundami.&amp;lt;ref name=&amp;quot;multiple1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Americký psycholog George Miller tvrdí, že kapacita krátkodobé paměti je '''7±2''' smyslupných jednotek (ang. ''chunks'') - též známo jako [[Millerovo magické číslo|'''Millerovo magické číslo''']].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobá paměť ===&lt;br /&gt;
'''Dlouhodobá paměť''' slouží k uskladnění obrovského množství informací. Tradičně se předpokládá, že proces konsolidace pamětních stop trvá přibližně 30 minut.&amp;lt;ref name=&amp;quot;multiple1&amp;quot; /&amp;gt; Údaje do ní přecházejí na základě memorování či sémantického kódování (zapamatování si významu slov). Rozděluje se na dva hlavní subsystémy: explicitní a implicitní paměť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Explicitní (deklarativní) paměť''' – údaje sem musí projít vědomím, uchováváme zde životní události a znalosti o světě, obsahy lze verbálně popsat&lt;br /&gt;
# '''epizodická''' – uchovává události z našeho života, různé formy representace&lt;br /&gt;
# '''sémantická''' – obsahuje fakta, poznatky o světě, ale i schémata (rámce) (Bartlett) = soubory propojených informací podle kterých interpretujeme neúplné informace a scénáře (Schank, Abelson) = zobecněné osobní zážitky – epizody (např. postup činností při obědě v restauraci)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Implicitní (procedurální) paměť''' – ukládání probíhá bez účasti vědomí, údaje jsou obtížně verbalizovatelné, většinou senzomotorické dovednosti&lt;br /&gt;
* subsystémy implicitní paměti: &lt;br /&gt;
# senzibilace – „priming“ = zcitlivění vůči relativně novým podnětům, &lt;br /&gt;
# procedurální paměť – zajišťuje formování dovedností a návyků, &lt;br /&gt;
# jednoduché klasické podmiňování – emoční a pohybové,&lt;br /&gt;
# neasociativní učení = aktivace reflexních drah&lt;br /&gt;
* další druhy a typy paměti:&lt;br /&gt;
** [[J.P.Guilford|'''J.P. Guilford''']] – vizuální paměť, auditivní p., paměť pro ideje, mechanická p., paměť pro významy, p. pro prostorovou pozici, p. pro časové uspořádání&lt;br /&gt;
** paměť podle smyslových modalit: chuťová, čichová, vizuální, sluchová atd. &lt;br /&gt;
** typy paměti:&lt;br /&gt;
*** a) názorná (zapamatování smyslových zkušeností - vizuální, sluchová...)&lt;br /&gt;
*** b) slovní (zapamatování slovních vyjádření)&lt;br /&gt;
*** c) emocionální&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Optimalizace paměťového procesu ==&lt;br /&gt;
* kvalita zapamatování je ovlivněna: &lt;br /&gt;
** věkem (dětská amnézie – [[Sigmund Freud|Freud]] se domníval, že si rané zážitky nepamatujeme kvůli jejich nepřípustné, nežádoucně-sexuální povaze, dnes je dětská amnézie vysvětlována neurofyziologicky – hippokampus, jehož činnost je pro zapamatování podstatná, v raném věku ještě není dozrálý &lt;br /&gt;
** vztahem k paměťovým obsahům (emočním, motivačním, ale i kognitivním – např. začlenění do předchozí struktury poznatků), &lt;br /&gt;
** metodou [[Učení|učení]] (mechanické memorování, využití mnemotechnických pomůcek atd.)&lt;br /&gt;
== Zkreslování vzpomínek ==&lt;br /&gt;
* rekonstrukce – doplnění bílých míst pravděpodobnými údaji&lt;br /&gt;
* konstrukce – nový psychický obsah na základě zkušeností nebo informací zvenku – konfabulace &lt;br /&gt;
* syndrom falešné paměti – informace z vnějších zdrojů jako vlastní vzpomínky (kryptomnézie – neúmyslný plagiát)&lt;br /&gt;
== Teorie a příčiny zapomínání ==&lt;br /&gt;
* pamětí a zapomínáním se zabýval [[Hermann Ebbinghaus|'''Ebbinghaus''']] už v 19. století. Učil se smyšlená, nesmyslná slova a odvodil křivku zapomínání podle času, který byl vždy potřeba k znovu-naučení. Zapomínání je podle jeho křivky zpočátku velmi rychlé, ale postupně se zpomaluje. Dávno před Millerem a jeho &amp;quot;magickým číslem&amp;quot; odvodil kapacitu krátkodobé paměti 5 až 7 prvků. &lt;br /&gt;
* '''teorie rozpadu pamětních stop''': naučené stopy se bez reaktivace rozpadají, nervové spoje pak vytvářejí nové pamětní záznamy&lt;br /&gt;
* '''účelné zapomínání''': odstraňujeme nepřesné/nepotřebné/chybné údaje z paměti, těmto údajům věnujeme menší pozornost než těm důležitým, rychle zapomínáme například pravidelně se opakující zážitky a každodenní činnosti&lt;br /&gt;
* '''teorie interference (střetnutí pamětních stop):''' podobné duševní obsahy uložené do paměti vedle sebe působí rušivě, dochází ke střetu pamětních stop a potížím při vybavování &lt;br /&gt;
* '''proaktivní útlum''' = potíž při vybavování nových znalostí kvůli starším, retroaktivní = vybavení starších poznatků narušují novější&lt;br /&gt;
* '''represe (vytěsnění)''': [[Sigmund Freud|Freud]]: vytěsnění udržuje nepřijatelné psychické obsahy mimo vědomí a způsobuje &amp;quot;zapomnění&amp;quot;&lt;br /&gt;
* '''teorie ztráty vodítek:''' informace jsou v paměti utříděny do kategorií v sémantické síti, spoje mezi kategoriemi pak usnadňují vybavování, zapomínání = nemožnost najít informaci v síti dlouhodobé paměti – způsobuje fenomén &amp;quot;mám to na jazyku&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Bartlett:''' zapamatováváme si smysluplné obsahy (příběhy), naše zapamatování je mnohdy vágní a neúplné, vybavování je rekonstrukcí schémat založených na starších poznatcích, paměť výrazně ovlivňují sociokulturní faktory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (2011). ''Psychologie: přehled základních oborů.'' (Vyd. 1., 863 s.) Praha: Triton. &lt;br /&gt;
* Nolen-Hoeksema, S. (2012). ''Psychologie Atkinsonové a Hilgarda: [Orig.: Atkinson &amp;amp; Hilgard's introduction to psychology].'' (Vyd. 3., přeprac., 884 s., Přeložil Hana Antonínová). Praha: Portál. &lt;br /&gt;
* Plháková, A. (2005). ''Učebnice obecné psychologie.'' (Dotisk 1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí články ===&lt;br /&gt;
Millerův článek z roku 1956: http://psychclassics.yorku.ca/Miller/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychika|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ettelwen</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5&amp;diff=25710</id>
		<title>Paměť</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5&amp;diff=25710"/>
		<updated>2015-11-28T14:20:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Ettelwen: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Paměť''' je schopnost vštěpovat si, uchovávat a vybavovat informace o předchozích zkušenostech. Je přepokladem možnosti učení a na jejím základě se formuje [[identita]] jedince. Paměť se dělí jednak podle délky doby uchování zapamatovaného na '''senzorickou''', '''krátkodobou''', '''střednědobou''' a '''dlouhodobou'''; dále podle formy ukládání informací na '''vizuální''', '''akustickou''', '''sémantickou''' atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Mezi první výzkumníky paměti patřil něměcký učenec [[Hermann Ebbinghaus]] a britský psycholog [[Frederic Bartlett]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Fáze paměťového procesu ==&lt;br /&gt;
* '''Kódování (vštípení)''' je transformace senzorických vstupů do podoby mentální reprezentace, kterou lze uložit do paměti. Je buď záměrné nebo bezděčné.&lt;br /&gt;
* '''Retence (uchování)''' je proces uchování zakódované informace po různou dobu. Vštípení i vybavení může být bezděčné i záměrné.&lt;br /&gt;
* '''Reprodukce (vybavení)''' je vyhledání informace v dlouhodobé paměti a její vyvolání do vědomí, zejména když ji potřebujeme.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy paměti ==&lt;br /&gt;
=== Senzorická paměť ===&lt;br /&gt;
'''Senzorická (ultrakrátká)''' paměť slouží k prvotnímu posouzení důležitosti, kdy důležité je dále zpracováváno krátkodobou pamětí. Dle využití smyslů ji lze dále dělit např. na ''ikonickou'' a ''echoickou''. Její existenci potrdil svými výzkumy americký psycholog [[George Sperling]] (1960).&amp;lt;ref name=&amp;quot;multiple1&amp;quot;&amp;gt;Plháková Alena. (2011). &amp;lt;i&amp;gt;Učebnice obecné psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt; Informace se zde uchovávají do 2 sekund.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný Milan. (1997). &amp;lt;i&amp;gt;Encyklopedie obecné psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (2., rozšířené vyd., v Academii vyd. 1., 437 p.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Krátkodobá paměť ===&lt;br /&gt;
'''Krátkodobá (pracovní)''' paměť je vědomá aktivní část paměti, ve které se odehrává většina psychických procesů (např. řešení aktuálních problémů). Mezi její dvě hlavní funkce patří: uchování materiálu, který je potřeba na krátkou dobu, a slouží jako pracovní prostor pro mentální operace. &amp;lt;ref&amp;gt; Nolen-Hoeksema, S. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie Atkinsonové a Hilgarda: [Orig.: Atkinson &amp;amp; Hilgard's introduction to psychology].&amp;lt;/i&amp;gt; (Vyd. 3., přeprac., 884 s., Přeložil Hana Antonínová). Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Rychlost rozpadu obsahů krátkodobé paměti se odhaduje mezi 15 až 30 sekundami.&amp;lt;ref name=&amp;quot;multiple1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Americký psycholog George Miller tvrdí, že kapacita krátkodobé paměti je '''7±2''' smyslupných jednotek (ang. ''chunks'') - též známo jako [[Millerovo magické číslo|'''Millerovo magické číslo''']].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dlouhodobá paměť ===&lt;br /&gt;
'''Dlouhodobá paměť''' slouží k uskladnění obrovského množství informací. Tradičně se předpokládá, že proces konsolidace pamětních stop trvá přibližně 30 minut.&amp;lt;ref name=&amp;quot;multiple1&amp;quot; /&amp;gt; Údaje do ní přecházejí na základě memorování či sémantického kódování (zapamatování si významu slov). Rozděluje se na dva hlavní subsystémy: explicitní a implicitní paměť.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Explicitní (deklarativní) paměť''' – údaje sem musí projít vědomím, uchováváme zde životní události a znalosti o světě, obsahy lze verbálně popsat&lt;br /&gt;
# '''epizodická''' – uchovává události z našeho života, různé formy representace&lt;br /&gt;
# '''sémantická''' – obsahuje fakta, poznatky o světě, ale i schémata (rámce) (Bartlett) = soubory propojených informací podle kterých interpretujeme neúplné informace a scénáře (Schank, Abelson) = zobecněné osobní zážitky – epizody (např. postup činností při obědě v restauraci)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Implicitní (procedurální) paměť''' – ukládání probíhá bez účasti vědomí, údaje jsou obtížně verbalizovatelné, většinou senzomotorické dovednosti&lt;br /&gt;
* subsystémy implicitní paměti: &lt;br /&gt;
# senzibilace – „priming“ = zcitlivění vůči relativně novým podnětům, &lt;br /&gt;
# procedurální paměť – zajišťuje formování dovedností a návyků, &lt;br /&gt;
# jednoduché klasické podmiňování – emoční a pohybové,&lt;br /&gt;
# neasociativní učení = aktivace reflexních drah&lt;br /&gt;
* další druhy a typy paměti:&lt;br /&gt;
** [[J.P.Guilford|'''J.P. Guilford''']] – vizuální paměť, auditivní p., paměť pro ideje, mechanická p., paměť pro významy, p. pro prostorovou pozici, p. pro časové uspořádání&lt;br /&gt;
** paměť podle smyslových modalit: chuťová, čichová, vizuální, sluchová atd. &lt;br /&gt;
** typy paměti:&lt;br /&gt;
*** a) názorná (zapamatování smyslových zkušeností - vizuální, sluchová...)&lt;br /&gt;
*** b) slovní (zapamatování slovních vyjádření)&lt;br /&gt;
*** c) emocionální&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Optimalizace paměťového procesu ==&lt;br /&gt;
* kvalita zapamatování je ovlivněna: &lt;br /&gt;
** věkem (dětská amnézie – [[Sigmund Freud|Freud]] se domníval, že si rané zážitky nepamatujeme kvůli jejich nepřípustné, nežádoucně-sexuální povaze, dnes je dětská amnézie vysvětlována neurofyziologicky – hippokampus, jehož činnost je pro zapamatování podstatná, v raném věku ještě není dozrálý &lt;br /&gt;
** vztahem k paměťovým obsahům (emočním, motivačním, ale i kognitivním – např. začlenění do předchozí struktury poznatků), &lt;br /&gt;
** metodou [[Učení|učení]] (mechanické memorování, využití mnemotechnických pomůcek atd.)&lt;br /&gt;
== Zkreslování vzpomínek ==&lt;br /&gt;
* rekonstrukce – doplnění bílých míst pravděpodobnými údaji&lt;br /&gt;
* konstrukce – nový psychický obsah na základě zkušeností nebo informací zvenku – konfabulace &lt;br /&gt;
* syndrom falešné paměti – informace z vnějších zdrojů jako vlastní vzpomínky (kryptomnézie – neúmyslný plagiát)&lt;br /&gt;
== Teorie a příčiny zapomínání ==&lt;br /&gt;
* pamětí a zapomínáním se zabýval [[Hermann Ebbinghaus|'''Ebbinghaus''']] už v 19. století. Učil se smyšlená, nesmyslná slova a odvodil křivku zapomínání podle času, který byl vždy potřeba k znovu-naučení. Zapomínání je podle jeho křivky zpočátku velmi rychlé, ale postupně se zpomaluje. Dávno před Millerem a jeho &amp;quot;magickým číslem&amp;quot; odvodil kapacitu krátkodobé paměti 5 až 7 prvků. &lt;br /&gt;
* '''teorie rozpadu pamětních stop''': naučené stopy se bez reaktivace rozpadají, nervové spoje pak vytvářejí nové pamětní záznamy&lt;br /&gt;
* '''účelné zapomínání''': odstraňujeme nepřesné/nepotřebné/chybné údaje z paměti, těmto údajům věnujeme menší pozornost než těm důležitým, rychle zapomínáme například pravidelně se opakující zážitky a každodenní činnosti&lt;br /&gt;
* '''teorie interference (střetnutí pamětních stop):''' podobné duševní obsahy uložené do paměti vedle sebe působí rušivě, dochází ke střetu pamětních stop a potížím při vybavování &lt;br /&gt;
* '''proaktivní útlum''' = potíž při vybavování nových znalostí kvůli starším, retroaktivní = vybavení starších poznatků narušují novější&lt;br /&gt;
* '''represe (vytěsnění)''': [[Sigmund Freud|Freud]]: vytěsnění udržuje nepřijatelné psychické obsahy mimo vědomí a způsobuje &amp;quot;zapomnění&amp;quot;&lt;br /&gt;
* '''teorie ztráty vodítek:''' informace jsou v paměti utříděny do kategorií v sémantické síti, spoje mezi kategoriemi pak usnadňují vybavování, zapomínání = nemožnost najít informaci v síti dlouhodobé paměti – způsobuje fenomén &amp;quot;mám to na jazyku&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Bartlett:''' zapamatováváme si smysluplné obsahy (příběhy), naše zapamatování je mnohdy vágní a neúplné, vybavování je rekonstrukcí schémat založených na starších poznatcích, paměť výrazně ovlivňují sociokulturní faktory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
* Nakonečný, M. (2011). ''Psychologie: přehled základních oborů.'' (Vyd. 1., 863 s.) Praha: Triton. &lt;br /&gt;
* Nolen-Hoeksema, S. (2012). ''Psychologie Atkinsonové a Hilgarda: [Orig.: Atkinson &amp;amp; Hilgard's introduction to psychology].'' (Vyd. 3., přeprac., 884 s., Přeložil Hana Antonínová). Praha: Portál. &lt;br /&gt;
* Plháková, A. (2005). ''Učebnice obecné psychologie.'' (Dotisk 1. vyd., 472 s.) Praha: Academia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí články ===&lt;br /&gt;
Millerův článek z roku 1956: http://psychclassics.yorku.ca/Miller/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychika|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Neurofyziologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Ettelwen</name></author>
		
	</entry>
</feed>