<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Gabriela.Modranska</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Gabriela.Modranska"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Gabriela.Modranska"/>
	<updated>2026-05-14T03:58:21Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_aspekty_mezikulturn%C3%AD_komunikace._V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_a_studie_v_t%C3%A9to_oblasti._Uplatn%C4%9Bn%C3%AD_v%C3%BDzkum%C5%AF_v_dal%C5%A1%C3%ADch_v%C3%BDzkumech_a_praxi.&amp;diff=49023</id>
		<title>Teoretické aspekty mezikulturní komunikace. Významné výzkumy a studie v této oblasti. Uplatnění výzkumů v dalších výzkumech a praxi.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teoretick%C3%A9_aspekty_mezikulturn%C3%AD_komunikace._V%C3%BDznamn%C3%A9_v%C3%BDzkumy_a_studie_v_t%C3%A9to_oblasti._Uplatn%C4%9Bn%C3%AD_v%C3%BDzkum%C5%AF_v_dal%C5%A1%C3%ADch_v%C3%BDzkumech_a_praxi.&amp;diff=49023"/>
		<updated>2017-07-05T11:30:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Gabriela.Modranska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kulturní dimenze''' vyjadřují nejobecnější úroveň kulturních rozdílů mezi zeměmi a upozorňují na ty, které ve své podstatě nejenže vedou k odlišnému pojetí základních parametrů života, ale ovlivňují zejména oblast práce a managementu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní dimenze podle Gerta Hofstedeho ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hofstede identifikoval pět univerzálních [[Kulturní dimenze|kulturních dimenzí]], kterými lze charakterizovat národní, regionální, komunitní, organizační a taky třídní kultury. Všechny dimenze jsou bipolární, jsou měřeny indexy, které mohou nabývat hodnot v rozmezí 0-100. S Hofstedeho dimenzemi se lze setkat při každé zmínce o interkulturním managementu. Tyto dimenze vyjadřují kulturní rozdíly mezi zeměmi a upozorňují na ty, které mohou způsobit chybné pojetí informace třeba v práci a managementu. Jedná se o často diskutované téma při řešení interkulturního [[management|managementu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Velká / malá snaha vyhnout se riziku a nejistotě''' - jde o míru, v jaké se členové cítí být ohrožení nejistými, neznámými, nejednoznačnými a nevypočitatelnými situacemi. Velká snaha vyhnout se riziku může být spojována s připravováním harmonogramů, časoých studií. Typicky je toto chování připisováno japonské, nebo německé kultuře. Opačný případ jsou např. kultury latinskoamerické.&lt;br /&gt;
* '''Vzdálenost mocenských pozic''' - jedná se o subjektivně vnímanou a tolerovanou vzdálenost ve vztahu nařízený – podřízený. Mezi typicky hierarchizované patří třeba evropské kultury.&lt;br /&gt;
* '''Míra [[individualismus|individualismu]], resp. kolektivismu''' - v tomto případě se jedná o kulturologické, ne ideologické pojmy. Kolektivistické kultury silně integrují své jedince už od narození, přičemž je od nich očekávána určitá loajalita, výměnnou za určitou míru sociální ochrany. Individualistické kultury naopak kladou důraz na osobní svobodu, nezávislost a odpovědnost jedince. Za kolektivistické kultury jsou obecně považovány asijské kultury jako Korea, Japonsko, nebo Čína, z evropských pak Románské (Španělsko, Francie). Individualismus je typický pro USA nebo Německo.&lt;br /&gt;
* '''Převaha maskulinních nebo feminních hodnot''' - v maskulinní společnosti jsou sociální role mezi jednotlivými pohlavími přesně odlišené. Muži jsou asertivní, houževnatí, přísní a orientovaní na výkon a konkurenci, materiální hodnoty a úspěch. Od žen je očekávána umírněnost, solidarita, zájem a péče o kvalitu a kulturnost života. Ve femininní společnosti se tyto sociální role překrývají. Za prototypy femininní kultury jsou považovány např. Švédské státy.&lt;br /&gt;
* '''Krátkodobá, resp. dlouhodobá orientace''' - v krátkodobě orientované společnosti jde zejména o současnost a minulost. Klade se důraz na respektování tradicí a soustředění na činnost co přináší efekt hned.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kulturní dimenze podle Fonse Trompenaarse ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trompenaars vnímá kulturu jako sdílený systém významů, který vede k automatickým řešením často se opakujících problémů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto problémy jsou trojího druhu: &lt;br /&gt;
# '''Vztah k druhým lidem'''&lt;br /&gt;
# '''Vztah k času''' &lt;br /&gt;
# '''Vztah k přírodě'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V rámci těchto problémů lze identifikovat celkem '''sedm základních dimenzí kultury''', přičemž některé se shodují s Hofstedeho dimenzemi, jiné jsou poněkud jemnější. Pomocí těchto dimenzí lze pak předpovídat určité vzorce chování a lépe chápat, komunikovat a spolupracovat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Vztah k druhým lidem''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Universalizmus versus partikularismus''' - univerzalismus se vyznačuje předemvším orientací na pravidla než na konkrétní lidi. Z jedné skutečnosti lze vyvodit jeden určitý úsudek a není možné činit jakékoliv výjimky, protože jinak by celý společenský systém přestal úspěšně fugovat. Právně kodifikované smlouvy a dohody se musí dodržovat bez ohledu na konkrétního člověk a a specifické okolnosti. Partikularismus na druou stranu preferuje individuální, osobní a situační aspekt, a proto připouští různé úhly pohledu a osvobozuje se od „černobílého“ vnímání pravdy.&lt;br /&gt;
* '''Kolektivismus vs. individualismus''' - toto pojetí veskrze odpovídá výše uvedenému výkladu G. Hofstedeho.&lt;br /&gt;
* '''Neutrální versus emocionální''' - neutrální kultury preferují věcnou racionalitu a chladnou rozvážnost, zatímco emocionální kultury emoce nejenže připouštějí, ale velmi intenzivně s nimi pracují. Je tedy důležité v určitých případech nepovažovat velmi silnou gestikulaci nebo smutek a pláč považovat z a nízkou úroveň profesionality. Nebo naopak kamennou tvář za náznak lhostejnosti.&lt;br /&gt;
* '''Specifičnost versus difúznost''' - specifické kultury zřetelně oddělují pracovní a soukromé záležitosti, zatímco difúzní kultury mají tendenci „brát si práci domů“. Pro určité kultury je důležitá také takzvaná soukromá zóna, která je velmi zřetelně oddělena od zóny veřejné.&lt;br /&gt;
* '''Úspěch versus přisuzování''' - v každé společnosti existují určité sociální vrstvy ať už pouze z hlediska hierarchie nebo na základě společenského statusu. Rozdíl spočívá v tom jak tohoto postavení dosáhnout. Pro některé kultury je důležitá činnost a úspěch jedince, do značné míry nezávislý na jeho zdroje příčiny apod. Přisouzený status je poté odvozován od stáří, společenského původu, vzdělání nebo zaměstnání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Vztah k času''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Následný versus souběžný''' - následný vztah představuje vnímání času jako lineárního postupu událostí, které se prakticky nemohou překrývat. Důraz je kladen na přesný časový rozvrh a jeho striktní dodržování. Souběžné vnímání naopak preferuje překrývání událostí nebo činoostí a dovoluje vykonávání více úkonů najednou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Vztah k přírodě''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Vnitřní versus vnější orientace''' - jedná se spíše o vztah k vnějšímu prostředí člvoěka v celém jeho komplexu. Vnitřně orientovaný jedinec je silný, ochotný i schopný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývojový model interkulturní senzitivity Miltona Bennetta==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rámec vytvořený Miltonem Bennettem popisuje různé způsoby jakými mohou lidé reagovat v odpovědi na kulturní rozdíly. Model je organizován do šesti úrovní senzitivity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Odmítání odlišností'''&lt;br /&gt;
* '''Obrana proti odlišností'''&lt;br /&gt;
* '''Minimalizace odlišností'''&lt;br /&gt;
* '''Akceptace odlišností'''&lt;br /&gt;
* '''Adaptace odlišností'''&lt;br /&gt;
* '''Integrace odlišností'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve své teorii Bennett popisuje jaké změny se objevují na každém kroku stupnice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Od omítání k obraně''' - osoba získá povědomí o rozdílech mezi kulturami.&lt;br /&gt;
* '''Od obrany k minimalizaci''' - negativní soudy jsou depolarizovány a osoba je vystavena stejným prvkům mezi kulturami.&lt;br /&gt;
* '''Od minimalizace k přijetí''' - subjekt si uvědomí důležitost interkulturních rozdílů.&lt;br /&gt;
* '''Od přijetí k adaptaci''' - ponoření do jiné kultury.&lt;br /&gt;
* '''Od adaptace k integraci''' - subjekt si vytváří empatii vůči jiné kultuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Gabriela.Modranska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=28688</id>
		<title>Výpůjční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=28688"/>
		<updated>2016-01-05T12:33:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Gabriela.Modranska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Výpůjční služby''' spočívají ve zpřístupňování  dokumentů uživatelům z knihovního či jiného specializovaného fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních výpůjčních služeb z fondu jiné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa výpůjčních služeb ===&lt;br /&gt;
Podle zákona 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ( [[Knihovní zákon]] ), patří výpůjční služby mezi základní služby každé knihovny. Základní služby poskytuje podle § 4 Knihovního zákona  knihovna bezplatně. Vyhláška 88/2002 k provedení zákona č. 257/2001 Sb. stanovuje náležitosti [[Meziknihovní výpůjční služby]] tzv. MVS a určuje, které knihovny poskytují [[Mezinárodní meziknihovní služby]] tzv. MMS (nebo metodickou pomoc při MMS ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právní aspekty půjčování dokumentů vymezuje kromě Knihovního zákona v první řadě [[Knihovní řád]] dané knihovny a ostatní obecně právní předpisy, zejména občanský a trestní zákoník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Autorský zákon a výpůjční služby ===&lt;br /&gt;
Knihovna je při půjčování dokumentů povinna řídit se zákonem  č. 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů ( Autorský zákon ). Podle § 37 [[Autorský zákon|Autorského zákona]] je knihovna oprávněna poskytovat pouze to, k čemu má knihovní licenci, smluvní licenci nebo jedná-li se o díla určená k volnému užití.&lt;br /&gt;
Knihovny evidované v souladu s knihovním zákonem v evidenci Ministerstva kultury ČR, hradí odměnu kolektivním správcům ( Dilia, OOA-S ) prostřednictvím Národní knihovny. Podkladem pro výši úhrady je roční statistika výpůjček dané knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpůjčka (výklad termínu) ===&lt;br /&gt;
Evidenční jednotka zachycující půjčení jedné knihovní jednotky jednomu čtenáři absenčně nebo prezenčně v souladu s výpůjčním řádem knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpůjčka (normativní výklad) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
# Výpůjční transakce s dokumentem provedená za účelem užívání ve stanoveném časovém období, směrovaná přímo k uživateli, nebo mezi institucemi.&lt;br /&gt;
# Přímé zapůjčení dokumentu uživateli včetně registrovaných výpůjček v rámci knihovny.&lt;br /&gt;
# Fyzický přesun dokumentů z jejich místa uložení na jiné místo po určené časové období.&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Výpůjčka. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-22]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001919&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Status uživatele – status výpůjčky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Údaj spojený s konkrétním uživatelem dané knihovny nebo informační instituce vyjadřující práva tohoto uživatele na její služby. Vyjadřuje zejména rozsah práv uživatele při dokumentových službách (např. dovolený počet výpůjček a rezervací, výpůjční lhůty, možnost používání některých studoven apod. ).&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Status uživatele. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-16]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001817&amp;amp;local_base=KTD. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpůjčka absenční ==&lt;br /&gt;
Absenčním půjčováním se rozumí půjčování dokumentů mimo prostory knihovny. Při absenčním půjčování je čtenář i knihovník povinen řídit se výpůjčním řádem knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětem absenční výpůjčky jsou'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Textové dokumenty a dokumenty se statickým obrazem bez ohledu na jejich formu&lt;br /&gt;
* tištěné knihy a časopisy&lt;br /&gt;
* digitální záznam na „hmatatelném nosiči“&lt;br /&gt;
* dokumenty typu text – obraz, text – zvuk + počítačový program ( např. přílohy k časopisům )&lt;br /&gt;
* dokumenty typu zvuk + statické obrázky + počítačový program ( např. přílohy k časopisům )&lt;br /&gt;
2. Půjčování zvukových a audiovizuálních záznamů ( tato výpůjčka je vázána na smlouvu s nositeli práv )&lt;br /&gt;
* zvukové dokumenty&lt;br /&gt;
* audiovizuální dokumenty&lt;br /&gt;
3. Půjčování databází a počítačových programů, počítačových her ( je možné pouze v souladu se zakoupenou licencí )&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpůjčka prezenční ==&lt;br /&gt;
Prezenčním půjčováním se rozumí půjčování dokumentů pouze v prostorách knihovny &lt;br /&gt;
( studovnách, čítárnách apod. ). Jedná se především o dokumenty vzácné, drahé nebo knihy, které má knihovna pouze v jednom výtisku. Ve specializovaných knihovnách se prezenčně půjčuje jedna knihovní jednotka z multiplikátů. Prezenční výpůjčky se nemusí sice evidovat, ale jejich evidence je výhodná pro správnou akvizici v knihovně.&amp;lt;ref&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětem prezenční výpůjčky jsou'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Všechny vydané dokumenty - „hmatatelné nosiče“ , kromě počítačových programů a databází&lt;br /&gt;
( knihovna je povinna zamezit možnosti zhotovit kopii zvukového nebo audiovizuálního&lt;br /&gt;
dokumentu )&lt;br /&gt;
2. Počítačové programy, databáze, počítačové hry, pouze v souladu se zakoupenou licencí&lt;br /&gt;
3. Diplomové, rigorózní, disertační a habilitační práce&lt;br /&gt;
* pro účely výzkumu a soukromého studia&lt;br /&gt;
* pokud to autor nezakázal&lt;br /&gt;
4. Mikrofilmy a jiná mikromédia pouze pro účely výzkumu a soukromého studia&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Meziknihovní výpůjční služby ( dále jen MVS ) ==&lt;br /&gt;
MVS jsou souborem výpůjčních, informačních a reprografických služeb, které mezi sebou uskutečňují knihovny s cílem zpřístupnit svým uživatelům knihovní dokumenty bez ohledu na místo jejich uložení. Jsou formou kooperace knihoven i jejich komunikace a důležitou součástí realizace mezinárodního programu IFLA – Univerzální dostupnost publikací.&amp;lt;ref&amp;gt;Metodické pokyny pro meziknihovní služby v České republice. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: NK ČR, 2002, 2012 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-metpokyny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít zpracovanou koncepci meziknihovních výpůjčních služeb, ve které se zaměří především na: &lt;br /&gt;
* dokumenty půjčované jiným veřejným knihovnám&lt;br /&gt;
* typy dokumentů, které lze půjčit a které nikoliv&lt;br /&gt;
* délku výpůjční lhůty dokumentů&lt;br /&gt;
* případy, kdy požádá o dokumenty jiné knihovny&lt;br /&gt;
* metody zasílání&lt;br /&gt;
* způsob placení vynaložených nákladů na tuto službu&lt;br /&gt;
* opatření v případě ztráty nebo poškození dokumentů &amp;lt;ref&amp;gt;KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven. 2. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MVS slouží k zprostředkování dokumentu, který není ve fondu knihovny. Požádaná knihovna je povinna žádající knihovně pro jejího uživatele dokument zapůjčit ze svého knihovního fondu a to buď fyzickou výpůjčkou dokumentu nebo jeho kopií. MVS patří mezi základní služby a je tedy službou bezplatnou. Knihovna může požadovat úhradu nákladů spojených s dopravou dokumentu. Za poskytnutí kopie knihovního dokumentu v rámci meziknihovních reprografických služeb může požádaná knihovna požadovat úhradu do výše vynaložených nákladů.  Žádající knihovna ručí za zapůjčený dokument a jeho včasné vrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typy meziknihovních služeb ( dále jen MS )'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Meziknihovní informační služby (MIS)&lt;br /&gt;
# Meziknihovní výpůjční služby (MVS)&lt;br /&gt;
# Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS)&lt;br /&gt;
# Meziknihovní reprografické služby (MRS)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meziknihovní výpůjční služba funguje mezi institucemi jak ve vnitrostátním tak v mezinárodním měřítku.&lt;br /&gt;
MS a jejich organizace jsou výsledkem vzájemné kooperace a vztahů mezi jednotlivými knihovnami. Pravidla pro MS se řídí Knihovním zákonem 257/2001 Sb. a dále vyhláškou 88/2002 ke Knihovnímu zákonu, ve které jsou specifikovány náležitosti žádosti o meziknihovní výpůjčku a určení provozovatelů knihoven zajišťujících mezinárodní výpůjční služby. Podrobné metodické pokyny pro poskytování MVS a MMS lze získat na stránkách [[Národní knihovna|Národní knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické dodávání dokumentů ( dále jen EDD ) ==&lt;br /&gt;
EDD je službou knihoven, kdy všechny transakce při dodávání dokumentů jsou vyřizovány elektronicky. Pokud knihovna poskytuje tyto služby jednotlivci nebo jiné knihovně, sjednává si předem smlouvu. V této smlouvě se žadatel zavazuje, že získaný elektronický dokument má pouze pro svoji potřebu. Jedná se o placenou službu. &lt;br /&gt;
Služba funguje na základě uživatelského konta u dané knihovny či instituce a složení zálohy pro pozdější platby objednávek. Na základě těchto dvou kroků uživatel obdrží přihlašovací údaje přes které má přístup do knihovního fondu, kde stačí vyhledat dokument a provést objednávku kopie dokumentu. Tu obdrží nejpozději do 48 hodin na svojí e-mailovou adresu či konto ve formě PDF.&lt;br /&gt;
Příkladem projektů EDD v České republice je [[Virtuální polytechnická knihovna]] ( zaštiťuje NTK ) nebo [[eDDO]] (projekt Národní knihovny ). V současné době knihovny ztratily výlučnost této služby, elektronické dodávání dokumentů je předmětem také komerční sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licencované databáze ==&lt;br /&gt;
Knihovny a instituce se ve snaze zajistit přístup k často drahým elektronickým dokumentům ( například odborným periodikům ) sdružují do různých konsorcií, aby umožnili svým uživatelům přístup k těmto elektronickým zdrojům. Jedná se zejména o předplatné odborných periodik či jiných placených dokumentů z celé škály vědních oborů. Nevýhodou licencovaných databází z hlediska uživatele je fakt, že knihovna často nezíská prostředky na prodloužení licence a uživatel tak ztratí k dokumentu přístup. Provoz licencovaných databází si mohou dovolit pouze velké instituce nebo univerzity, které na provoz a udržitelnost mají dostatek finančních prostředků.&lt;br /&gt;
Příkladem licencované databáze je např. [[EZB]] – Elektronická knihovna časopisů Národní knihovny nebo [[PEZ]] – Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-výpůjčky knih ==&lt;br /&gt;
V současné době je možné jako alternativu pro výpůjčku tištěné knihy využít i její elektronickou verzi. Možnost [[e-výpůjčky]] nabízí stále více veřejných knihoven. Tímto způsobem lze půjčovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Díla k volnému užití – nebo-li díla k jejichž zpřístupnění dal autor souhlas, nebo díla, kde od smrti autora či dalšího tvůrce uplynula zákonná lhůta pro možnost volného zveřejnění ( viz. Autorský zákon ). Taková díla lze stáhnout prostřednictvím webové stránky knihovny. Například Městská knihovna v Praze tímto způsobem nabízí volně dostupná díla určená pro povinnou četbu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Díla, která na základě smlouvy o spolupráci s komerční firmou knihovna zprostředkuje svým uživatelům. Příkladem takové spolupráce mezi knihovnou a komerční firmou jsou elektronické výpůjčky prostřednictvím firmy E-reading. Registrovaný čtenář knihovny přes své konto v knihovně má možnost zdarma stahovat e-výpůjčky, a to prostřednictvím on-line katalogu své knihovny. Výpůjčky firmě hradí knihovna, menší knihovny mohou využít finančních prostředků z některého z dostupných grantů. Takto získané e-výpůjčky lze číst na čtečkách nebo na telefonech a tabletech s OS či iOS prostřednictvím bezplatné aplikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
Výpůjční služby patří mezi základní služby každé knihovny bez ohledu na její zaměření (veřejné či specializované). Každý člověk potřebuje praktické informace, které mu pomáhají řešit každodenní problémy -  osobní nebo profesní povahy.  &lt;br /&gt;
Knihovna by při poskytování výpůjčních služeb měla vycházet především z dobré znalosti svého koncového uživatele. Pokud knihovna ví, kdo jsou její uživatelé a jaké mají [[informační požadavek|informační požadavky]], dokáže nastavením svých knihovnických procesů dobře uspokojit [[informační potřeba|informační potřeby]] svých uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Metodické pokyny pro meziknihovní služby v České republice. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: NK ČR, 2002, 2012 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-metpokyny &lt;br /&gt;
# KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven. 2. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7.  &lt;br /&gt;
# PLANKOVÁ, Jindra. Výpůjčka. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-22]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001919&amp;amp;local_base=KTD. &lt;br /&gt;
# STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf   &lt;br /&gt;
# ŠVEJDA, Jan. Status uživatele. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-16]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001817&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Meziknihovní výpůjční služby]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informační služby]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovnick%C3%BD_institut_N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovny_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovnick%C3%BD_institut_N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovny_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
výpůjčky, meziknihovní výpůjčky, absenční výpůjčky, prezenční výpůjčky, status uživatele, status výpůjčky, informační služby,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Gabriela.Modranska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=27424</id>
		<title>Výpůjční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=27424"/>
		<updated>2015-12-21T11:20:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Gabriela.Modranska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Výpůjční služby ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpůjční služby spočívají ve zpřístupňování  dokumentů uživatelům z knihovního či jiného specializovaného fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních výpůjčních služeb z fondu jiné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa výpůjčních služeb ===&lt;br /&gt;
Podle zákona 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ( [[Knihovní zákon]] ), patří výpůjční služby mezi základní služby každé knihovny. Základní služby poskytuje podle § 4 Knihovního zákona  knihovna bezplatně. Vyhláška 88/2002 k provedení zákona č. 257/2001 Sb. stanovuje náležitosti [[Meziknihovní výpůjční služby]] tzv. MVS a určuje, které knihovny poskytují [[Mezinárodní meziknihovní služby]] tzv. MMS (nebo metodickou pomoc při MMS ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právní aspekty půjčování dokumentů vymezuje kromě Knihovního zákona v první řadě [[Knihovní řád]] dané knihovny a ostatní obecně právní předpisy, zejména občanský a trestní zákoník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Autorský zákon a výpůjční služby ===&lt;br /&gt;
Knihovna je při půjčování dokumentů povinna řídit se zákonem  č. 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů ( Autorský zákon ). Podle § 37 [[Autorský zákon|Autorského zákona]] je knihovna oprávněna poskytovat pouze to, k čemu má knihovní licenci, smluvní licenci nebo jedná-li se o díla určená k volnému užití.&lt;br /&gt;
Knihovny evidované v souladu s knihovním zákonem v evidenci Ministerstva kultury ČR, hradí odměnu kolektivním správcům ( Dilia, OOA-S ) prostřednictvím Národní knihovny. Podkladem pro výši úhrady je roční statistika výpůjček dané knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpůjčka (výklad termínu) ===&lt;br /&gt;
Evidenční jednotka zachycující půjčení jedné knihovní jednotky jednomu čtenáři absenčně nebo prezenčně v souladu s výpůjčním řádem knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpůjčka (normativní výklad) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
# Výpůjční transakce s dokumentem provedená za účelem užívání ve stanoveném časovém období, směrovaná přímo k uživateli, nebo mezi institucemi.&lt;br /&gt;
# Přímé zapůjčení dokumentu uživateli včetně registrovaných výpůjček v rámci knihovny.&lt;br /&gt;
# Fyzický přesun dokumentů z jejich místa uložení na jiné místo po určené časové období.&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Výpůjčka. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-22]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001919&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Status uživatele – status výpůjčky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Údaj spojený s konkrétním uživatelem dané knihovny nebo informační instituce vyjadřující práva tohoto uživatele na její služby. Vyjadřuje zejména rozsah práv uživatele při dokumentových službách (např. dovolený počet výpůjček a rezervací, výpůjční lhůty, možnost používání některých studoven apod. ).&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Status uživatele. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-16]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001817&amp;amp;local_base=KTD. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpůjčka absenční ==&lt;br /&gt;
Absenčním půjčováním se rozumí půjčování dokumentů mimo prostory knihovny. Při absenčním půjčování je čtenář i knihovník povinen řídit se výpůjčním řádem knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětem absenční výpůjčky jsou'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Textové dokumenty a dokumenty se statickým obrazem bez ohledu na jejich formu&lt;br /&gt;
* tištěné knihy a časopisy&lt;br /&gt;
* digitální záznam na „hmatatelném nosiči“&lt;br /&gt;
* dokumenty typu text – obraz, text – zvuk + počítačový program ( např. přílohy k časopisům )&lt;br /&gt;
* dokumenty typu zvuk + statické obrázky + počítačový program ( např. přílohy k časopisům )&lt;br /&gt;
2. Půjčování zvukových a audiovizuálních záznamů ( tato výpůjčka je vázána na smlouvu s nositeli práv )&lt;br /&gt;
* zvukové dokumenty&lt;br /&gt;
* audiovizuální dokumenty&lt;br /&gt;
3. Půjčování databází a počítačových programů, počítačových her ( je možné pouze v souladu se zakoupenou licencí )&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpůjčka prezenční ==&lt;br /&gt;
Prezenčním půjčováním se rozumí půjčování dokumentů pouze v prostorách knihovny &lt;br /&gt;
( studovnách, čítárnách apod. ). Jedná se především o dokumenty vzácné, drahé nebo knihy, které má knihovna pouze v jednom výtisku. Ve specializovaných knihovnách se prezenčně půjčuje jedna knihovní jednotka z multiplikátů. Prezenční výpůjčky se nemusí sice evidovat, ale jejich evidence je výhodná pro správnou akvizici v knihovně.&amp;lt;ref&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětem prezenční výpůjčky jsou'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Všechny vydané dokumenty - „hmatatelné nosiče“ , kromě počítačových programů a databází&lt;br /&gt;
( knihovna je povinna zamezit možnosti zhotovit kopii zvukového nebo audiovizuálního&lt;br /&gt;
dokumentu )&lt;br /&gt;
2. Počítačové programy, databáze, počítačové hry, pouze v souladu se zakoupenou licencí&lt;br /&gt;
3. Diplomové, rigorózní, disertační a habilitační práce&lt;br /&gt;
* pro účely výzkumu a soukromého studia&lt;br /&gt;
* pokud to autor nezakázal&lt;br /&gt;
4. Mikrofilmy a jiná mikromédia pouze pro účely výzkumu a soukromého studia&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Meziknihovní výpůjční služby ( dále jen MVS ) ==&lt;br /&gt;
MVS jsou souborem výpůjčních, informačních a reprografických služeb, které mezi sebou uskutečňují knihovny s cílem zpřístupnit svým uživatelům knihovní dokumenty bez ohledu na místo jejich uložení. Jsou formou kooperace knihoven i jejich komunikace a důležitou součástí realizace mezinárodního programu IFLA – Univerzální dostupnost publikací.&amp;lt;ref&amp;gt;Metodické pokyny pro meziknihovní služby v České republice. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: NK ČR, 2002, 2012 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-metpokyny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít zpracovanou koncepci meziknihovních výpůjčních služeb, ve které se zaměří především na: &lt;br /&gt;
* dokumenty půjčované jiným veřejným knihovnám&lt;br /&gt;
* typy dokumentů, které lze půjčit a které nikoliv&lt;br /&gt;
* délku výpůjční lhůty dokumentů&lt;br /&gt;
* případy, kdy požádá o dokumenty jiné knihovny&lt;br /&gt;
* metody zasílání&lt;br /&gt;
* způsob placení vynaložených nákladů na tuto službu&lt;br /&gt;
* opatření v případě ztráty nebo poškození dokumentů &amp;lt;ref&amp;gt;KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven. 2. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MVS slouží k zprostředkování dokumentu, který není ve fondu knihovny. Požádaná knihovna je povinna žádající knihovně pro jejího uživatele dokument zapůjčit ze svého knihovního fondu a to buď fyzickou výpůjčkou dokumentu nebo jeho kopií. MVS patří mezi základní služby a je tedy službou bezplatnou. Knihovna může požadovat úhradu nákladů spojených s dopravou dokumentu. Za poskytnutí kopie knihovního dokumentu v rámci meziknihovních reprografických služeb může požádaná knihovna požadovat úhradu do výše vynaložených nákladů.  Žádající knihovna ručí za zapůjčený dokument a jeho včasné vrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typy meziknihovních služeb ( dále jen MS )'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Meziknihovní informační služby (MIS)&lt;br /&gt;
# Meziknihovní výpůjční služby (MVS)&lt;br /&gt;
# Mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS)&lt;br /&gt;
# Meziknihovní reprografické služby (MRS)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meziknihovní výpůjční služba funguje mezi institucemi jak ve vnitrostátním tak v mezinárodním měřítku.&lt;br /&gt;
MS a jejich organizace jsou výsledkem vzájemné kooperace a vztahů mezi jednotlivými knihovnami. Pravidla pro MS se řídí Knihovním zákonem 257/2001 Sb. a dále vyhláškou 88/2002 ke Knihovnímu zákonu, ve které jsou specifikovány náležitosti žádosti o meziknihovní výpůjčku a určení provozovatelů knihoven zajišťujících mezinárodní výpůjční služby. Podrobné metodické pokyny pro poskytování MVS a MMS lze získat na stránkách [[Národní knihovna|Národní knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické dodávání dokumentů ( dále jen EDD ) ==&lt;br /&gt;
EDD je službou knihoven, kdy všechny transakce při dodávání dokumentů jsou vyřizovány elektronicky. Pokud knihovna poskytuje tyto služby jednotlivci nebo jiné knihovně, sjednává si předem smlouvu. V této smlouvě se žadatel zavazuje, že získaný elektronický dokument má pouze pro svoji potřebu. Jedná se o placenou službu. &lt;br /&gt;
Služba funguje na základě uživatelského konta u dané knihovny či instituce a složení zálohy pro pozdější platby objednávek. Na základě těchto dvou kroků uživatel obdrží přihlašovací údaje přes které má přístup do knihovního fondu, kde stačí vyhledat dokument a provést objednávku kopie dokumentu. Tu obdrží nejpozději do 48 hodin na svojí e-mailovou adresu či konto ve formě PDF.&lt;br /&gt;
Příkladem projektů EDD v České republice je [[Virtuální polytechnická knihovna]] ( zaštiťuje NTK ) nebo [[eDDO]] (projekt Národní knihovny ). V současné době knihovny ztratily výlučnost této služby, elektronické dodávání dokumentů je předmětem také komerční sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licencované databáze ==&lt;br /&gt;
Knihovny a instituce se ve snaze zajistit přístup k často drahým elektronickým dokumentům ( například odborným periodikům ) sdružují do různých konsorcií, aby umožnili svým uživatelům přístup k těmto elektronickým zdrojům. Jedná se zejména o předplatné odborných periodik či jiných placených dokumentů z celé škály vědních oborů. Nevýhodou licencovaných databází z hlediska uživatele je fakt, že knihovna často nezíská prostředky na prodloužení licence a uživatel tak ztratí k dokumentu přístup. Provoz licencovaných databází si mohou dovolit pouze velké instituce nebo univerzity, které na provoz a udržitelnost mají dostatek finančních prostředků.&lt;br /&gt;
Příkladem licencované databáze je např. [[EZB]] – Elektronická knihovna časopisů Národní knihovny nebo [[PEZ]] – Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-výpůjčky knih ==&lt;br /&gt;
V současné době je možné jako alternativu pro výpůjčku tištěné knihy využít i její elektronickou verzi. Možnost [[e-výpůjčky]] nabízí stále více veřejných knihoven. Tímto způsobem lze půjčovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Díla k volnému užití – nebo-li díla k jejichž zpřístupnění dal autor souhlas, nebo díla, kde od smrti autora či dalšího tvůrce uplynula zákonná lhůta pro možnost volného zveřejnění ( viz. Autorský zákon ). Taková díla lze stáhnout prostřednictvím webové stránky knihovny. Například Městská knihovna v Praze tímto způsobem nabízí volně dostupná díla určená pro povinnou četbu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Díla, která na základě smlouvy o spolupráci s komerční firmou knihovna zprostředkuje svým uživatelům. Příkladem takové spolupráce mezi knihovnou a komerční firmou jsou elektronické výpůjčky prostřednictvím firmy E-reading. Registrovaný čtenář knihovny přes své konto v knihovně má možnost zdarma stahovat e-výpůjčky, a to prostřednictvím on-line katalogu své knihovny. Výpůjčky firmě hradí knihovna, menší knihovny mohou využít finančních prostředků z některého z dostupných grantů. Takto získané e-výpůjčky lze číst na čtečkách nebo na telefonech a tabletech s OS či iOS prostřednictvím bezplatné aplikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
Výpůjční služby patří mezi základní služby každé knihovny bez ohledu na její zaměření (veřejné či specializované). Každý člověk potřebuje praktické informace, které mu pomáhají řešit každodenní problémy -  osobní nebo profesní povahy.  &lt;br /&gt;
Knihovna by při poskytování výpůjčních služeb měla vycházet především z dobré znalosti svého koncového uživatele. Pokud knihovna ví, kdo jsou její uživatelé a jaké mají [[informační požadavek|informační požadavky]], dokáže nastavením svých knihovnických procesů dobře uspokojit [[informační potřeba|informační potřeby]] svých uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Metodické pokyny pro meziknihovní služby v České republice. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: NK ČR, 2002, 2012 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-metpokyny &lt;br /&gt;
# KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven. 2. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7.  &lt;br /&gt;
# PLANKOVÁ, Jindra. Výpůjčka. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-22]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001919&amp;amp;local_base=KTD. &lt;br /&gt;
# STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf   &lt;br /&gt;
# ŠVEJDA, Jan. Status uživatele. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-16]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001817&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Meziknihovní výpůjční služby]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informační služby]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovnick%C3%BD_institut_N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovny_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovnick%C3%BD_institut_N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovny_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
výpůjčky, meziknihovní výpůjčky, absenční výpůjčky, prezenční výpůjčky, status uživatele, status výpůjčky, informační služby,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Gabriela.Modranska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=27197</id>
		<title>Výpůjční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=27197"/>
		<updated>2015-12-17T14:21:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Gabriela.Modranska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Výpůjční služby ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpůjční služby spočívají ve zpřístupňování  dokumentů uživatelům z knihovního či jiného specializovaného fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních výpůjčních služeb z fondu jiné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa výpůjčních služeb ===&lt;br /&gt;
Podle zákona 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ( [[Knihovní zákon]] ), patří výpůjční služby mezi základní služby každé knihovny. Základní služby poskytuje podle § 4 Knihovního zákona  knihovna bezplatně. Vyhláška 88/2002 k provedení zákona č. 257/2001 Sb. stanovuje náležitosti [[Meziknihovní výpůjční služby]] tzv. MVS a určuje, které knihovny poskytují [[Mezinárodní meziknihovní služby]] tzv. MMS (nebo metodickou pomoc při MMS ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právní aspekty půjčování dokumentů vymezuje kromě Knihovního zákona v první řadě [[Knihovní řád]] dané knihovny a ostatní obecně právní předpisy, zejména občanský a trestní zákoník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Autorský zákon a výpůjční služby ===&lt;br /&gt;
Knihovna je při půjčování dokumentů povinna řídit se zákonem  č. 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů ( Autorský zákon ). Podle § 37 [[Autorský zákon|Autorského zákona]] je knihovna oprávněna poskytovat pouze to, k čemu má knihovní licenci, smluvní licenci nebo jedná-li se o díla určená k volnému užití.&lt;br /&gt;
Knihovny evidované v souladu s knihovním zákonem v evidenci Ministerstva kultury ČR, hradí odměnu kolektivním správcům ( Dilia, OOA-S ) prostřednictvím Národní knihovny. Podkladem pro výši úhrady je roční statistika výpůjček dané knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpůjčka (výklad termínu) ===&lt;br /&gt;
Evidenční jednotka zachycující půjčení jedné knihovní jednotky jednomu čtenáři absenčně nebo prezenčně v souladu s výpůjčním řádem knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpůjčka (normativní výklad) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
# Výpůjční transakce s dokumentem provedená za účelem užívání ve stanoveném časovém období, směrovaná přímo k uživateli, nebo mezi institucemi.&lt;br /&gt;
# Přímé zapůjčení dokumentu uživateli včetně registrovaných výpůjček v rámci knihovny.&lt;br /&gt;
# Fyzický přesun dokumentů z jejich místa uložení na jiné místo po určené časové období.&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Výpůjčka. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-22]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001919&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Status uživatele – status výpůjčky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Údaj spojený s konkrétním uživatelem dané knihovny nebo informační instituce vyjadřující práva tohoto uživatele na její služby. Vyjadřuje zejména rozsah práv uživatele při dokumentových službách (např. dovolený počet výpůjček a rezervací, výpůjční lhůty, možnost používání některých studoven apod. ).&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Status uživatele. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-16]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001817&amp;amp;local_base=KTD. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpůjčka absenční ==&lt;br /&gt;
Absenčním půjčováním se rozumí půjčování dokumentů mimo prostory knihovny. Při absenčním půjčování je čtenář i knihovník povinen řídit se výpůjčním řádem knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětem absenční výpůjčky jsou'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Textové dokumenty a dokumenty se statickým obrazem bez ohledu na jejich formu&lt;br /&gt;
* tištěné knihy a časopisy&lt;br /&gt;
* digitální záznam na „hmatatelném nosiči“&lt;br /&gt;
* dokumenty typu text – obraz, text – zvuk + počítačový program ( např. přílohy k časopisům )&lt;br /&gt;
* dokumenty typu zvuk + statické obrázky + počítačový program ( např. přílohy k časopisům )&lt;br /&gt;
2. Půjčování zvukových a audiovizuálních záznamů ( tato výpůjčka je vázána na smlouvu s nositeli práv )&lt;br /&gt;
* zvukové dokumenty&lt;br /&gt;
* audiovizuální dokumenty&lt;br /&gt;
3. Půjčování databází a počítačových programů, počítačových her ( je možné pouze v souladu se zakoupenou licencí )&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpůjčka prezenční ==&lt;br /&gt;
Prezenčním půjčováním se rozumí půjčování dokumentů pouze v prostorách knihovny &lt;br /&gt;
( studovnách, čítárnách apod. ). Jedná se především o dokumenty vzácné, drahé nebo knihy, které má knihovna pouze v jednom výtisku. Ve specializovaných knihovnách se prezenčně půjčuje jedna knihovní jednotka z multiplikátů. Prezenční výpůjčky se nemusí sice evidovat, ale jejich evidence je výhodná pro správnou akvizici v knihovně.&amp;lt;ref&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětem prezenční výpůjčky jsou'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Všechny vydané dokumenty - „hmatatelné nosiče“ , kromě počítačových programů a databází&lt;br /&gt;
( knihovna je povinna zamezit možnosti zhotovit kopii zvukového nebo audiovizuálního&lt;br /&gt;
dokumentu )&lt;br /&gt;
2. Počítačové programy, databáze, počítačové hry, pouze v souladu se zakoupenou licencí&lt;br /&gt;
3. Diplomové, rigorózní, disertační a habilitační práce&lt;br /&gt;
* pro účely výzkumu a soukromého studia&lt;br /&gt;
* pokud to autor nezakázal&lt;br /&gt;
4. Mikrofilmy a jiná mikromédia pouze pro účely výzkumu a soukromého studia&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Meziknihovní výpůjční služby ( dále jen MVS ) ==&lt;br /&gt;
MVS jsou souborem výpůjčních, informačních a reprografických služeb, které mezi sebou uskutečňují knihovny s cílem zpřístupnit svým uživatelům knihovní dokumenty bez ohledu na místo jejich uložení. Jsou formou kooperace knihoven i jejich komunikace a důležitou součástí realizace mezinárodního programu IFLA – Univerzální dostupnost publikací.&amp;lt;ref&amp;gt;Metodické pokyny pro meziknihovní služby v České republice. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: NK ČR, 2002, 2012 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-metpokyny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít zpracovanou koncepci meziknihovních výpůjčních služeb, ve které se zaměří především na: &lt;br /&gt;
* dokumenty půjčované jiným veřejným knihovnám&lt;br /&gt;
* typy dokumentů, které lze půjčit a které nikoliv&lt;br /&gt;
* délku výpůjční lhůty dokumentů&lt;br /&gt;
* případy, kdy požádá o dokumenty jiné knihovny&lt;br /&gt;
* metody zasílání&lt;br /&gt;
* způsob placení vynaložených nákladů na tuto službu&lt;br /&gt;
* opatření v případě ztráty nebo poškození dokumentů &amp;lt;ref&amp;gt;KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven. 2. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MVS slouží k zprostředkování dokumentu, který není ve fondu knihovny. Požádaná knihovna je povinna žádající knihovně pro jejího uživatele dokument zapůjčit ze svého knihovního fondu a to buď fyzickou výpůjčkou dokumentu nebo jeho kopií. MVS patří mezi základní služby a je tedy službou bezplatnou. Knihovna může požadovat úhradu nákladů spojených s dopravou dokumentu. Za poskytnutí kopie knihovního dokumentu v rámci meziknihovních reprografických služeb může požádaná knihovna požadovat úhradu do výše vynaložených nákladů.  Žádající knihovna ručí za zapůjčený dokument a jeho včasné vrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typy meziknihovních služeb ( dále jen MS )'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Meziknihovní informační služby (MIS)&lt;br /&gt;
# Meziknihovní výpůjční služby (MVS)&lt;br /&gt;
# Meziknihovní reprografické služby (MRS)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meziknihovní výpůjční služba funguje mezi institucemi jak ve vnitrostátním tak v mezinárodním měřítku.&lt;br /&gt;
MS a jejich organizace jsou výsledkem vzájemné kooperace a vztahů mezi jednotlivými knihovnami. Pravidla pro MS se řídí Knihovním zákonem 257/2001 Sb. a dále vyhláškou 88/2002 ke Knihovnímu zákonu, ve které jsou specifikovány náležitosti žádosti o meziknihovní výpůjčku a určení provozovatelů knihoven zajišťujících mezinárodní výpůjční služby. Podrobné metodické pokyny pro poskytování MVS a MMS lze získat na stránkách [[Národní knihovna|Národní knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické dodávání dokumentů ( dále jen EDD ) ==&lt;br /&gt;
EDD je službou knihoven, kdy všechny transakce při dodávání dokumentů jsou vyřizovány elektronicky. Pokud knihovna poskytuje tyto služby jednotlivci nebo jiné knihovně, sjednává si předem smlouvu. V této smlouvě se žadatel zavazuje, že získaný elektronický dokument má pouze pro svoji potřebu. Jedná se o placenou službu. &lt;br /&gt;
Služba funguje na základě uživatelského konta u dané knihovny či instituce a složení zálohy pro pozdější platby objednávek. Na základě těchto dvou kroků uživatel obdrží přihlašovací údaje přes které má přístup do knihovního fondu, kde stačí vyhledat dokument a provést objednávku kopie dokumentu. Tu obdrží nejpozději do 48 hodin na svojí e-mailovou adresu či konto ve formě PDF.&lt;br /&gt;
Příkladem projektů EDD v České republice je [[Virtuální polytechnická knihovna]] ( zaštiťuje NTK ) nebo [[eDDO]] (projekt Národní knihovny ). V současné době knihovny ztratily výlučnost této služby, elektronické dodávání dokumentů je předmětem také komerční sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licencované databáze ==&lt;br /&gt;
Knihovny a instituce se ve snaze zajistit přístup k často drahým elektronickým dokumentům ( například odborným periodikům ) sdružují do různých konsorcií, aby umožnili svým uživatelům přístup k těmto elektronickým zdrojům. Jedná se zejména o předplatné odborných periodik či jiných placených dokumentů z celé škály vědních oborů. Nevýhodou licencovaných databází z hlediska uživatele je fakt, že knihovna často nezíská prostředky na prodloužení licence a uživatel tak ztratí k dokumentu přístup. Provoz licencovaných databází si mohou dovolit pouze velké instituce nebo univerzity, které na provoz a udržitelnost mají dostatek finančních prostředků.&lt;br /&gt;
Příkladem licencované databáze je např. [[EZB]] – Elektronická knihovna časopisů Národní knihovny nebo [[PEZ]] – Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-výpůjčky knih ==&lt;br /&gt;
V současné době je možné jako alternativu pro výpůjčku tištěné knihy využít i její elektronickou verzi. Možnost [[e-výpůjčky]] nabízí stále více veřejných knihoven. Tímto způsobem lze půjčovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Díla k volnému užití – nebo-li díla k jejichž zpřístupnění dal autor souhlas, nebo díla, kde od smrti autora či dalšího tvůrce uplynula zákonná lhůta pro možnost volného zveřejnění ( viz. Autorský zákon ). Taková díla lze stáhnout prostřednictvím webové stránky knihovny. Například Městská knihovna v Praze tímto způsobem nabízí volně dostupná díla určená pro povinnou četbu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Díla, která na základě smlouvy o spolupráci s komerční firmou knihovna zprostředkuje svým uživatelům. Příkladem takové spolupráce mezi knihovnou a komerční firmou jsou elektronické výpůjčky prostřednictvím firmy E-reading. Registrovaný čtenář knihovny přes své konto v knihovně má možnost zdarma stahovat e-výpůjčky, a to prostřednictvím on-line katalogu své knihovny. Výpůjčky firmě hradí knihovna, menší knihovny mohou využít finančních prostředků z některého z dostupných grantů. Takto získané e-výpůjčky lze číst na čtečkách nebo na telefonech a tabletech s OS či iOS prostřednictvím bezplatné aplikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
Výpůjční služby patří mezi základní služby každé knihovny bez ohledu na její zaměření (veřejné či specializované). Každý člověk potřebuje praktické informace, které mu pomáhají řešit každodenní problémy -  osobní nebo profesní povahy.  &lt;br /&gt;
Knihovna by při poskytování výpůjčních služeb měla vycházet především z dobré znalosti svého koncového uživatele. Pokud knihovna ví, kdo jsou její uživatelé a jaké mají [[informační požadavek|informační požadavky]], dokáže nastavením svých knihovnických procesů dobře uspokojit [[informační potřeba|informační potřeby]] svých uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Metodické pokyny pro meziknihovní služby v České republice. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: NK ČR, 2002, 2012 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-metpokyny &lt;br /&gt;
# KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven. 2. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7.  &lt;br /&gt;
# PLANKOVÁ, Jindra. Výpůjčka. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-22]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001919&amp;amp;local_base=KTD. &lt;br /&gt;
# STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf   &lt;br /&gt;
# ŠVEJDA, Jan. Status uživatele. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-16]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001817&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Meziknihovní výpůjční služby]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informační služby]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovnick%C3%BD_institut_N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovny_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovnick%C3%BD_institut_N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovny_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
výpůjčky, meziknihovní výpůjčky, absenční výpůjčky, prezenční výpůjčky, status uživatele, status výpůjčky, informační služby,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Gabriela.Modranska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=27194</id>
		<title>Výpůjční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=27194"/>
		<updated>2015-12-17T14:03:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Gabriela.Modranska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Výpůjční služby ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpůjční služby spočívají ve zpřístupňování  dokumentů uživatelům z knihovního či jiného specializovaného fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních výpůjčních služeb z fondu jiné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa výpůjčních služeb ===&lt;br /&gt;
Podle zákona 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ( [[Knihovní zákon]] ), patří výpůjční služby mezi základní služby každé knihovny. Základní služby poskytuje podle § 4 Knihovního zákona  knihovna bezplatně. Vyhláška 88/2002 k provedení zákona č. 257/2001 Sb. stanovuje náležitosti [[Meziknihovní výpůjční služby]] tzv. MVS a určuje, které knihovny poskytují [[Mezinárodní meziknihovní služby]] tzv. MMS (nebo metodickou pomoc při MMS ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právní aspekty půjčování dokumentů vymezuje kromě Knihovního zákona v první řadě [[Knihovní řád]] dané knihovny a ostatní obecně právní předpisy, zejména občanský a trestní zákoník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Autorský zákon a výpůjční služby ===&lt;br /&gt;
Knihovna je při půjčování dokumentů povinna řídit se zákonem  č. 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů ( Autorský zákon ). Podle § 37 [[Autorský zákon|Autorského zákona]] je knihovna oprávněna poskytovat pouze to, k čemu má knihovní licenci, smluvní licenci nebo jedná-li se o díla určená k volnému užití.&lt;br /&gt;
Knihovny evidované v souladu s knihovním zákonem v evidenci Ministerstva kultury ČR, hradí odměnu kolektivním správcům ( Dilia, OOA-S ) prostřednictvím Národní knihovny. Podkladem pro výši úhrady je roční statistika výpůjček dané knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpůjčka (výklad termínu) ===&lt;br /&gt;
Evidenční jednotka zachycující půjčení jedné knihovní jednotky jednomu čtenáři absenčně nebo prezenčně v souladu s výpůjčním řádem knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpůjčka (normativní výklad) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
# Výpůjční transakce s dokumentem provedená za účelem užívání ve stanoveném časovém období, směrovaná přímo k uživateli, nebo mezi institucemi.&lt;br /&gt;
# Přímé zapůjčení dokumentu uživateli včetně registrovaných výpůjček v rámci knihovny.&lt;br /&gt;
# Fyzický přesun dokumentů z jejich místa uložení na jiné místo po určené časové období.&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Výpůjčka. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-22]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001919&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Status uživatele – status výpůjčky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Údaj spojený s konkrétním uživatelem dané knihovny nebo informační instituce vyjadřující práva tohoto uživatele na její služby. Vyjadřuje zejména rozsah práv uživatele při dokumentových službách (např. dovolený počet výpůjček a rezervací, výpůjční lhůty, možnost používání některých studoven apod. ).&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Status uživatele. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-16]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001817&amp;amp;local_base=KTD. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpůjčka absenční ==&lt;br /&gt;
Absenčním půjčováním se rozumí půjčování dokumentů mimo prostory knihovny. Při absenčním půjčování je čtenář i knihovník povinen řídit se výpůjčním řádem knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětem absenční výpůjčky jsou'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Textové dokumenty a dokumenty se statickým obrazem bez ohledu na jejich formu&lt;br /&gt;
* tištěné knihy a časopisy&lt;br /&gt;
* digitální záznam na „hmatatelném nosiči“&lt;br /&gt;
* dokumenty typu text – obraz, text – zvuk + počítačový program ( např. přílohy k časopisům )&lt;br /&gt;
* dokumenty typu zvuk + statické obrázky + počítačový program ( např. přílohy k časopisům )&lt;br /&gt;
2. Půjčování zvukových a audiovizuálních záznamů ( tato výpůjčka je vázána na smlouvu s nositeli práv )&lt;br /&gt;
* zvukové dokumenty&lt;br /&gt;
* audiovizuální dokumenty&lt;br /&gt;
3. Půjčování databází a počítačových programů, počítačových her ( je možné pouze v souladu se zakoupenou licencí )&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpůjčka prezenční ==&lt;br /&gt;
Prezenčním půjčováním se rozumí půjčování dokumentů pouze v prostorách knihovny &lt;br /&gt;
( studovnách, čítárnách apod. ). Jedná se především o dokumenty vzácné, drahé nebo knihy, které má knihovna pouze v jednom výtisku. Ve specializovaných knihovnách se prezenčně půjčuje jedna knihovní jednotka z multiplikátů. Prezenční výpůjčky se nemusí sice evidovat, ale jejich evidence je výhodná pro správnou akvizici v knihovně.&amp;lt;ref&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětem prezenční výpůjčky jsou'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Všechny vydané dokumenty - „hmatatelné nosiče“ , kromě počítačových programů a databází&lt;br /&gt;
( knihovna je povinna zamezit možnosti zhotovit kopii zvukového nebo audiovizuálního&lt;br /&gt;
dokumentu )&lt;br /&gt;
2. Počítačové programy, databáze, počítačové hry, pouze v souladu se zakoupenou licencí&lt;br /&gt;
3. Diplomové, rigorózní, disertační a habilitační práce&lt;br /&gt;
* pro účely výzkumu a soukromého studia&lt;br /&gt;
* pokud to autor nezakázal&lt;br /&gt;
4. Mikrofilmy a jiná mikromédia pouze pro účely výzkumu a soukromého studia&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Meziknihovní výpůjční služby ( dále jen MVS ) ==&lt;br /&gt;
MVS jsou souborem výpůjčních, informačních a reprografických služeb, které mezi sebou uskutečňují knihovny s cílem zpřístupnit svým uživatelům knihovní dokumenty bez ohledu na místo jejich uložení. Jsou formou kooperace knihoven i jejich komunikace a důležitou součástí realizace mezinárodního programu IFLA – Univerzální dostupnost publikací.&amp;lt;ref&amp;gt;Metodické pokyny pro meziknihovní služby v České republice. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: NK ČR, 2002, 2012 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-metpokyny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít zpracovanou koncepci meziknihovních výpůjčních služeb, ve které se zaměří především na: &lt;br /&gt;
* dokumenty půjčované jiným veřejným knihovnám&lt;br /&gt;
* typy dokumentů, které lze půjčit a které nikoliv&lt;br /&gt;
* délku výpůjční lhůty dokumentů&lt;br /&gt;
* případy, kdy požádá o dokumenty jiné knihovny&lt;br /&gt;
* metody zasílání&lt;br /&gt;
* způsob placení vynaložených nákladů na tuto službu&lt;br /&gt;
* opatření v případě ztráty nebo poškození dokumentů &amp;lt;ref&amp;gt;KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven. 2. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MVS slouží k zprostředkování dokumentu, který není ve fondu knihovny. Požádaná knihovna je povinna žádající knihovně pro jejího uživatele dokument zapůjčit ze svého knihovního fondu a to buď fyzickou výpůjčkou dokumentu nebo jeho kopií. MVS patří mezi základní služby a je tedy službou bezplatnou. Knihovna může požadovat úhradu nákladů spojených s dopravou dokumentu. Za poskytnutí kopie knihovního dokumentu v rámci meziknihovních reprografických služeb může požádaná knihovna požadovat úhradu do výše vynaložených nákladů.  Žádající knihovna ručí za zapůjčený dokument a jeho včasné vrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typy meziknihovních služeb ( dále jen MS )'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Meziknihovní informační služby (MIS)&lt;br /&gt;
# Meziknihovní výpůjční služby (MVS)&lt;br /&gt;
# Meziknihovní reprografické služby (MRS)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meziknihovní výpůjční služba funguje mezi institucemi jak ve vnitrostátním tak v mezinárodním měřítku.&lt;br /&gt;
MS a jejich organizace jsou výsledkem vzájemné kooperace a vztahů mezi jednotlivými knihovnami. Pravidla pro MS se řídí Knihovním zákonem 257/2001 Sb. a dále vyhláškou 88/2002 ke Knihovnímu zákonu, ve které jsou specifikovány náležitosti žádosti o meziknihovní výpůjčku a určení provozovatelů knihoven zajišťujících mezinárodní výpůjční služby. Podrobné metodické pokyny pro poskytování MVS a MMS lze získat na stránkách [[Národní knihovna|Národní knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické dodávání dokumentů ( dále jen EDD ) ==&lt;br /&gt;
EDD je službou knihoven, kdy všechny transakce při dodávání dokumentů jsou vyřizovány elektronicky. Pokud knihovna poskytuje tyto služby jednotlivci nebo jiné knihovně, sjednává si předem smlouvu. V této smlouvě se žadatel zavazuje, že získaný elektronický dokument má pouze pro svoji potřebu. Jedná se o placenou službu. &lt;br /&gt;
Služba funguje na základě uživatelského konta u dané knihovny či instituce a složení zálohy pro pozdější platby objednávek. Na základě těchto dvou kroků uživatel obdrží přihlašovací údaje přes které má přístup do knihovního fondu, kde stačí vyhledat dokument a provést objednávku kopie dokumentu. Tu obdrží nejpozději do 48 hodin na svojí e-mailovou adresu či konto ve formě PDF.&lt;br /&gt;
Příkladem projektů EDD v České republice je [[Virtuální polytechnická knihovna]] ( zaštiťuje NTK ) nebo [[eDDO]] (projekt Národní knihovny ). V současné době knihovny ztratily výlučnost této služby, elektronické dodávání dokumentů je předmětem také komerční sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licencované databáze ==&lt;br /&gt;
Knihovny a instituce se ve snaze zajistit přístup k často drahým elektronickým dokumentům ( například odborným periodikům ) sdružují do různých konsorcií, aby umožnili svým uživatelům přístup k těmto elektronickým zdrojům. Jedná se zejména o předplatné odborných periodik či jiných placených dokumentů z celé škály vědních oborů. Nevýhodou licencovaných databází z hlediska uživatele je fakt, že knihovna často nezíská prostředky na prodloužení licence a uživatel tak ztratí k dokumentu přístup. Provoz licencovaných databází si mohou dovolit pouze velké instituce nebo univerzity, které na provoz a udržitelnost mají dostatek finančních prostředků.&lt;br /&gt;
Příkladem licencované databáze je např. [[EZB]] – Elektronická knihovna časopisů Národní knihovny nebo [[PEZ]] – Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-výpůjčky knih ==&lt;br /&gt;
V současné době je možné jako alternativu pro výpůjčku tištěné knihy využít i její elektronickou verzi. Možnost [[e-výpůjčky]] nabízí stále více veřejných knihoven. Tímto způsobem lze půjčovat:&lt;br /&gt;
# Díla k volnému užití – nebo-li díla k jejichž zpřístupnění dal autor souhlas, nebo díla, kde od smrti autora či dalšího tvůrce uplynula zákonná lhůta pro možnost volného zveřejnění ( viz. Autorský zákon ). Taková díla lze stáhnout prostřednictvím webové stránky knihovny. Například Městská knihovna v Praze tímto způsobem nabízí volně dostupná díla určená pro povinnou četbu.&lt;br /&gt;
# Díla, která na základě smlouvy o spolupráci s komerční firmou knihovna zprostředkuje svým uživatelům. Příkladem takové spolupráce mezi knihovnou a komerční firmou jsou elektronické výpůjčky prostřednictvím firmy E-reading. Registrovaný čtenář knihovny přes své konto v knihovně má možnost zdarma stahovat e-výpůjčky, a to prostřednictvím on-line katalogu své knihovny. Výpůjčky firmě hradí knihovna, menší knihovny mohou využít finančních prostředků z některého z dostupných grantů. Takto získané e-výpůjčky lze číst na čtečkách nebo na telefonech a tabletech s OS či iOS prostřednictvím bezplatné aplikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
Výpůjční služby patří mezi základní služby každé knihovny bez ohledu na její zaměření (veřejné či specializované). Každý člověk potřebuje praktické informace, které mu pomáhají řešit každodenní problémy -  osobní nebo profesní povahy.  &lt;br /&gt;
Knihovna by při poskytování výpůjčních služeb měla vycházet především z dobré znalosti svého koncového uživatele. Pokud knihovna ví, kdo jsou její uživatelé a jaké mají [[informační požadavek|informační požadavky]], dokáže nastavením svých knihovnických procesů dobře uspokojit [[informační potřeba|informační potřeby]] svých uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# Metodické pokyny pro meziknihovní služby v České republice. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: NK ČR, 2002, 2012 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-metpokyny &lt;br /&gt;
# KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven. 2. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7.  &lt;br /&gt;
# PLANKOVÁ, Jindra. Výpůjčka. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-22]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001919&amp;amp;local_base=KTD. &lt;br /&gt;
# STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf   &lt;br /&gt;
# ŠVEJDA, Jan. Status uživatele. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-16]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001817&amp;amp;local_base=KTD.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Meziknihovní výpůjční služby]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informační služby]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovnick%C3%BD_institut_N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovny_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky&lt;br /&gt;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Knihovnick%C3%BD_institut_N%C3%A1rodn%C3%AD_knihovny_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
výpůjčky, meziknihovní výpůjčky, absenční výpůjčky, prezenční výpůjčky, status uživatele, status výpůjčky, informační služby,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Gabriela.Modranska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=27185</id>
		<title>Výpůjční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=27185"/>
		<updated>2015-12-17T13:47:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Gabriela.Modranska: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Výpůjční služby ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpůjční služby spočívají ve zpřístupňování  dokumentů uživatelům z knihovního či jiného specializovaného fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních výpůjčních služeb z fondu jiné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa výpůjčních služeb ===&lt;br /&gt;
Podle zákona 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ( [[Knihovní zákon]] ), patří výpůjční služby mezi základní služby každé knihovny. Základní služby poskytuje podle § 4 Knihovního zákona  knihovna bezplatně. Vyhláška 88/2002 k provedení zákona č. 257/2001 Sb. stanovuje náležitosti [[Meziknihovní výpůjční služby]] tzv. MVS a určuje, které knihovny poskytují [[Mezinárodní meziknihovní služby]] tzv. MMS (nebo metodickou pomoc při MMS ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právní aspekty půjčování dokumentů vymezuje kromě Knihovního zákona v první řadě [[Knihovní řád]] dané knihovny a ostatní obecně právní předpisy, zejména občanský a trestní zákoník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Autorský zákon a výpůjční služby ===&lt;br /&gt;
Knihovna je při půjčování dokumentů povinna řídit se zákonem  č. 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů ( Autorský zákon ). Podle § 37 [[Autorský zákon|Autorského zákona]] je knihovna oprávněna poskytovat pouze to, k čemu má knihovní licenci, smluvní licenci nebo jedná-li se o díla určená k volnému užití.&lt;br /&gt;
Knihovny evidované v souladu s knihovním zákonem v evidenci Ministerstva kultury ČR, hradí odměnu kolektivním správcům ( Dilia, OOA-S ) prostřednictvím Národní knihovny. Podkladem pro výši úhrady je roční statistika výpůjček dané knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpůjčka (výklad termínu) ===&lt;br /&gt;
Evidenční jednotka zachycující půjčení jedné knihovní jednotky jednomu čtenáři absenčně nebo prezenčně v souladu s výpůjčním řádem knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpůjčka (normativní výklad) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
# Výpůjční transakce s dokumentem provedená za účelem užívání ve stanoveném časovém období, směrovaná přímo k uživateli, nebo mezi institucemi.&lt;br /&gt;
# Přímé zapůjčení dokumentu uživateli včetně registrovaných výpůjček v rámci knihovny.&lt;br /&gt;
# Fyzický přesun dokumentů z jejich místa uložení na jiné místo po určené časové období.&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Výpůjčka. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-22]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001919&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Status uživatele – status výpůjčky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Údaj spojený s konkrétním uživatelem dané knihovny nebo informační instituce vyjadřující práva tohoto uživatele na její služby. Vyjadřuje zejména rozsah práv uživatele při dokumentových službách (např. dovolený počet výpůjček a rezervací, výpůjční lhůty, možnost používání některých studoven apod. ).&amp;lt;ref&amp;gt;ŠVEJDA, Jan. Status uživatele. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-16]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001817&amp;amp;local_base=KTD. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpůjčka absenční ==&lt;br /&gt;
Absenčním půjčováním se rozumí půjčování dokumentů mimo prostory knihovny. Při absenčním půjčování je čtenář i knihovník povinen řídit se výpůjčním řádem knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětem absenční výpůjčky jsou'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Textové dokumenty a dokumenty se statickým obrazem bez ohledu na jejich formu&lt;br /&gt;
* tištěné knihy a časopisy&lt;br /&gt;
* digitální záznam na „hmatatelném nosiči“&lt;br /&gt;
* dokumenty typu text – obraz, text – zvuk + počítačový program ( např. přílohy k časopisům )&lt;br /&gt;
* dokumenty typu zvuk + statické obrázky + počítačový program ( např. přílohy k časopisům )&lt;br /&gt;
2. Půjčování zvukových a audiovizuálních záznamů ( tato výpůjčka je vázána na smlouvu s nositeli práv )&lt;br /&gt;
* zvukové dokumenty&lt;br /&gt;
* audiovizuální dokumenty&lt;br /&gt;
3. Půjčování databází a počítačových programů, počítačových her ( je možné pouze v souladu se zakoupenou licencí )&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpůjčka prezenční ==&lt;br /&gt;
Prezenčním půjčováním se rozumí půjčování dokumentů pouze v prostorách knihovny &lt;br /&gt;
( studovnách, čítárnách apod. ). Jedná se především o dokumenty vzácné, drahé nebo knihy, které má knihovna pouze v jednom výtisku. Ve specializovaných knihovnách se prezenčně půjčuje jedna knihovní jednotka z multiplikátů. Prezenční výpůjčky se nemusí sice evidovat, ale jejich evidence je výhodná pro správnou akvizici v knihovně.&amp;lt;ref&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětem prezenční výpůjčky jsou'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Všechny vydané dokumenty - „hmatatelné nosiče“ , kromě počítačových programů a databází&lt;br /&gt;
( knihovna je povinna zamezit možnosti zhotovit kopii zvukového nebo audiovizuálního&lt;br /&gt;
dokumentu )&lt;br /&gt;
2. Počítačové programy, databáze, počítačové hry, pouze v souladu se zakoupenou licencí&lt;br /&gt;
3. Diplomové, rigorózní, disertační a habilitační práce&lt;br /&gt;
* pro účely výzkumu a soukromého studia&lt;br /&gt;
* pokud to autor nezakázal&lt;br /&gt;
4. Mikrofilmy a jiná mikromédia pouze pro účely výzkumu a soukromého studia&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Meziknihovní výpůjční služby ( dále jen MVS ) ==&lt;br /&gt;
MVS jsou souborem výpůjčních, informačních a reprografických služeb, které mezi sebou uskutečňují knihovny s cílem zpřístupnit svým uživatelům knihovní dokumenty bez ohledu na místo jejich uložení. Jsou formou kooperace knihoven i jejich komunikace a důležitou součástí realizace mezinárodního programu IFLA – Univerzální dostupnost publikací.&amp;lt;ref&amp;gt;Metodické pokyny pro meziknihovní služby v České republice. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: NK ČR, 2002, 2012 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-metpokyny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít zpracovanou koncepci meziknihovních výpůjčních služeb, ve které se zaměří především na: &lt;br /&gt;
* dokumenty půjčované jiným veřejným knihovnám&lt;br /&gt;
* typy dokumentů, které lze půjčit a které nikoliv&lt;br /&gt;
* délku výpůjční lhůty dokumentů&lt;br /&gt;
* případy, kdy požádá o dokumenty jiné knihovny&lt;br /&gt;
* metody zasílání&lt;br /&gt;
* způsob placení vynaložených nákladů na tuto službu&lt;br /&gt;
* opatření v případě ztráty nebo poškození dokumentů &amp;lt;ref&amp;gt;KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven. 2. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MVS slouží k zprostředkování dokumentu, který není ve fondu knihovny. Požádaná knihovna je povinna žádající knihovně pro jejího uživatele dokument zapůjčit ze svého knihovního fondu a to buď fyzickou výpůjčkou dokumentu nebo jeho kopií. MVS patří mezi základní služby a je tedy službou bezplatnou. Knihovna může požadovat úhradu nákladů spojených s dopravou dokumentu. Za poskytnutí kopie knihovního dokumentu v rámci meziknihovních reprografických služeb může požádaná knihovna požadovat úhradu do výše vynaložených nákladů.  Žádající knihovna ručí za zapůjčený dokument a jeho včasné vrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typy meziknihovních služeb ( dále jen MS )'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Meziknihovní informační služby (MIS)&lt;br /&gt;
# Meziknihovní výpůjční služby (MVS)&lt;br /&gt;
# Meziknihovní reprografické služby (MRS)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meziknihovní výpůjční služba funguje mezi institucemi jak ve vnitrostátním tak v mezinárodním měřítku.&lt;br /&gt;
MS a jejich organizace jsou výsledkem vzájemné kooperace a vztahů mezi jednotlivými knihovnami. Pravidla pro MS se řídí Knihovním zákonem 257/2001 Sb. a dále vyhláškou 88/2002 ke Knihovnímu zákonu, ve které jsou specifikovány náležitosti žádosti o meziknihovní výpůjčku a určení provozovatelů knihoven zajišťujících mezinárodní výpůjční služby. Podrobné metodické pokyny pro poskytování MVS a MMS lze získat na stránkách [[Národní knihovna|Národní knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické dodávání dokumentů ( dále jen EDD ) ==&lt;br /&gt;
EDD je službou knihoven, kdy všechny transakce při dodávání dokumentů jsou vyřizovány elektronicky. Pokud knihovna poskytuje tyto služby jednotlivci nebo jiné knihovně, sjednává si předem smlouvu. V této smlouvě se žadatel zavazuje, že získaný elektronický dokument má pouze pro svoji potřebu. Jedná se o placenou službu. &lt;br /&gt;
Služba funguje na základě uživatelského konta u dané knihovny či instituce a složení zálohy pro pozdější platby objednávek. Na základě těchto dvou kroků uživatel obdrží přihlašovací údaje přes které má přístup do knihovního fondu, kde stačí vyhledat dokument a provést objednávku kopie dokumentu. Tu obdrží nejpozději do 48 hodin na svojí e-mailovou adresu či konto ve formě PDF.&lt;br /&gt;
Příkladem projektů EDD v České republice je [[Virtuální polytechnická knihovna]] ( zaštiťuje NTK ) nebo [[eDDO]] (projekt Národní knihovny ). V současné době knihovny ztratily výlučnost této služby, elektronické dodávání dokumentů je předmětem také komerční sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licencované databáze ==&lt;br /&gt;
Knihovny a instituce se ve snaze zajistit přístup k často drahým elektronickým dokumentům ( například odborným periodikům ) sdružují do různých konsorcií, aby umožnili svým uživatelům přístup k těmto elektronickým zdrojům. Jedná se zejména o předplatné odborných periodik či jiných placených dokumentů z celé škály vědních oborů. Nevýhodou licencovaných databází z hlediska uživatele je fakt, že knihovna často nezíská prostředky na prodloužení licence a uživatel tak ztratí k dokumentu přístup. Provoz licencovaných databází si mohou dovolit pouze velké instituce nebo univerzity, které na provoz a udržitelnost mají dostatek finančních prostředků.&lt;br /&gt;
Příkladem licencované databáze je např. [[EZB]] – Elektronická knihovna časopisů Národní knihovny nebo [[PEZ]] – Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-výpůjčky knih ==&lt;br /&gt;
V současné době je možné jako alternativu pro výpůjčku tištěné knihy využít i její elektronickou verzi. Možnost [[e-výpůjčky]] nabízí stále více veřejných knihoven. Tímto způsobem lze půjčovat:&lt;br /&gt;
# Díla k volnému užití – nebo-li díla k jejichž zpřístupnění dal autor souhlas, nebo díla, kde od smrti autora či dalšího tvůrce uplynula zákonná lhůta pro možnost volného zveřejnění ( viz. Autorský zákon ). Taková díla lze stáhnout prostřednictvím webové stránky knihovny. Například Městská knihovna v Praze tímto způsobem nabízí volně dostupná díla určená pro povinnou četbu.&lt;br /&gt;
# Díla, která na základě smlouvy o spolupráci s komerční firmou knihovna zprostředkuje svým uživatelům. Příkladem takové spolupráce mezi knihovnou a komerční firmou jsou elektronické výpůjčky prostřednictvím firmy E-reading. Registrovaný čtenář knihovny přes své konto v knihovně má možnost zdarma stahovat e-výpůjčky, a to prostřednictvím on-line katalogu své knihovny. Výpůjčky firmě hradí knihovna, menší knihovny mohou využít finančních prostředků z některého z dostupných grantů. Takto získané e-výpůjčky lze číst na čtečkách nebo na telefonech a tabletech s OS či iOS prostřednictvím bezplatné aplikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
Výpůjční služby patří mezi základní služby každé knihovny bez ohledu na její zaměření (veřejné či specializované). Každý člověk potřebuje praktické informace, které mu pomáhají řešit každodenní problémy -  osobní nebo profesní povahy.  &lt;br /&gt;
Knihovna by při poskytování výpůjčních služeb měla vycházet především z dobré znalosti svého koncového uživatele. Pokud knihovna ví, kdo jsou její uživatelé a jaké mají [[informační požadavek|informační požadavky]], dokáže nastavením svých knihovnických procesů dobře uspokojit [[informační potřeba|informační potřeby]] svých uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
# Metodické pokyny pro meziknihovní služby v České republice. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: NK ČR, 2002, 2012 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-metpokyny &lt;br /&gt;
# KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven. 2. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7.  &lt;br /&gt;
# PLANKOVÁ, Jindra. Výpůjčka. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-22]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001919&amp;amp;local_base=KTD. &lt;br /&gt;
# STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf   &lt;br /&gt;
# ŠVEJDA, Jan. Status uživatele. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-16]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001817&amp;amp;local_base=KTD.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Gabriela.Modranska</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=27158</id>
		<title>Výpůjční služby</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEby&amp;diff=27158"/>
		<updated>2015-12-17T12:16:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Gabriela.Modranska: Založena nová stránka s textem „== Výpůjční služby ==  Výpůjční služby spočívají ve zpřístupňování  dokumentů uživatelům z knihovního či jiného specializovaného f…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Výpůjční služby ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výpůjční služby spočívají ve zpřístupňování  dokumentů uživatelům z knihovního či jiného specializovaného fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních výpůjčních služeb z fondu jiné knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa výpůjčních služeb ===&lt;br /&gt;
Podle zákona 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ( [[Knihovní zákon]] ), patří výpůjční služby mezi základní služby každé knihovny. Základní služby poskytuje podle § 4 Knihovního zákona  knihovna bezplatně. Vyhláška 88/2002 k provedení zákona č. 257/2001 Sb. stanovuje náležitosti [[Meziknihovní výpůjční služby]] tzv. MVS a určuje, které knihovny poskytují [[Mezinárodní meziknihovní služby]] tzv. MMS (nebo metodickou pomoc při MMS ).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právní aspekty půjčování dokumentů vymezuje kromě Knihovního zákona v první řadě [[Knihovní řád]] dané knihovny a ostatní obecně právní předpisy, zejména občanský a trestní zákoník.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Autorský zákon a výpůjční služby ===&lt;br /&gt;
Knihovna je při půjčování dokumentů povinna řídit se zákonem  č. 121/2000 Sb. O právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů ( Autorský zákon ). Podle § 37 [[Autorský zákon|Autorského zákona]] je knihovna oprávněna poskytovat pouze to, k čemu má knihovní licenci, smluvní licenci nebo jedná-li se o díla určená k volnému užití.&lt;br /&gt;
Knihovny evidované v souladu s knihovním zákonem v evidenci Ministerstva kultury ČR, hradí odměnu kolektivním správcům ( Dilia, OOA-S ) prostřednictvím Národní knihovny. Podkladem pro výši úhrady je roční statistika výpůjček dané knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpůjčka (výklad termínu) ===&lt;br /&gt;
Evidenční jednotka zachycující půjčení jedné knihovní jednotky jednomu čtenáři absenčně nebo prezenčně v souladu s výpůjčním řádem knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výpůjčka (normativní výklad) ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
# Výpůjční transakce s dokumentem provedená za účelem užívání ve stanoveném časovém období, směrovaná přímo k uživateli, nebo mezi institucemi.¹⁾&lt;br /&gt;
# Přímé zapůjčení dokumentu uživateli včetně registrovaných výpůjček v rámci knihovny.²⁾&lt;br /&gt;
# Fyzický přesun dokumentů z jejich místa uložení na jiné místo po určené časové období.³⁾&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Status uživatele – status výpůjčky ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Údaj spojený s konkrétním uživatelem dané knihovny nebo informační instituce vyjadřující práva tohoto uživatele na její služby. Vyjadřuje zejména rozsah práv uživatele při dokumentových službách (např. dovolený počet výpůjček a rezervací, výpůjční lhůty, možnost používání některých studoven apod. ).⁴⁾&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpůjčka absenční ==&lt;br /&gt;
Absenčním půjčováním se rozumí půjčování dokumentů mimo prostory knihovny. Při absenčním půjčování je čtenář i knihovník povinen řídit se výpůjčním řádem knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětem absenční výpůjčky jsou'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Textové dokumenty a dokumenty se statickým obrazem bez ohledu na jejich formu&lt;br /&gt;
* tištěné knihy a časopisy&lt;br /&gt;
* digitální záznam na „hmatatelném nosiči“&lt;br /&gt;
* dokumenty typu text – obraz, text – zvuk + počítačový program ( např. přílohy k časopisům )&lt;br /&gt;
* dokumenty typu zvuk + statické obrázky + počítačový program ( např. přílohy k časopisům )&lt;br /&gt;
2. Půjčování zvukových a audiovizuálních záznamů ( tato výpůjčka je vázána na smlouvu s nositeli práv )&lt;br /&gt;
* zvukové dokumenty&lt;br /&gt;
* audiovizuální dokumenty&lt;br /&gt;
3. Půjčování databází a počítačových programů, počítačových her ( je možné pouze v souladu se zakoupenou licencí )&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výpůjčka prezenční ==&lt;br /&gt;
Prezenčním půjčováním se rozumí půjčování dokumentů pouze v prostorách knihovny &lt;br /&gt;
( studovnách, čítárnách apod. ). Jedná se především o dokumenty vzácné, drahé nebo knihy, které má knihovna pouze v jednom výtisku. Ve specializovaných knihovnách se prezenčně půjčuje jedna knihovní jednotka z multiplikátů. Prezenční výpůjčky se nemusí sice evidovat, ale jejich evidence je výhodná pro správnou akvizici v knihovně.⁵⁾&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Předmětem prezenční výpůjčky jsou'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Všechny vydané dokumenty - „hmatatelné nosiče“ , kromě počítačových programů a databází&lt;br /&gt;
( knihovna je povinna zamezit možnosti zhotovit kopii zvukového nebo audiovizuálního&lt;br /&gt;
dokumentu )&lt;br /&gt;
2. Počítačové programy, databáze, počítačové hry, pouze v souladu se zakoupenou licencí&lt;br /&gt;
3. Diplomové, rigorózní, disertační a habilitační práce&lt;br /&gt;
* pro účely výzkumu a soukromého studia&lt;br /&gt;
* pokud to autor nezakázal&lt;br /&gt;
4. Mikrofilmy a jiná mikromédia pouze pro účely výzkumu a soukromého studia&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Meziknihovní výpůjční služby ( dále jen MVS ) ==&lt;br /&gt;
MVS jsou souborem výpůjčních, informačních a reprografických služeb, které mezi sebou uskutečňují knihovny s cílem zpřístupnit svým uživatelům knihovní dokumenty bez ohledu na místo jejich uložení. Jsou formou kooperace knihoven i jejich komunikace a důležitou součástí realizace mezinárodního programu IFLA – Univerzální dostupnost publikací. ⁶⁾&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovna by měla mít zpracovanou koncepci meziknihovních výpůjčních služeb, ve které se zaměří především na: &lt;br /&gt;
* dokumenty půjčované jiným veřejným knihovnám&lt;br /&gt;
* typy dokumentů, které lze půjčit a které nikoliv&lt;br /&gt;
* délku výpůjční lhůty dokumentů&lt;br /&gt;
* případy, kdy požádá o dokumenty jiné knihovny&lt;br /&gt;
* metody zasílání&lt;br /&gt;
* způsob placení vynaložených nákladů na tuto službu&lt;br /&gt;
* opatření v případě ztráty nebo poškození dokumentů ⁷⁾&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MVS slouží k zprostředkování dokumentu, který není ve fondu knihovny. Požádaná knihovna je povinna žádající knihovně pro jejího uživatele dokument zapůjčit ze svého knihovního fondu a to buď fyzickou výpůjčkou dokumentu nebo jeho kopií. MVS patří mezi základní služby a je tedy službou bezplatnou. Knihovna může požadovat úhradu nákladů spojených s dopravou dokumentu. Za poskytnutí kopie knihovního dokumentu v rámci meziknihovních reprografických služeb může požádaná knihovna požadovat úhradu do výše vynaložených nákladů.  Žádající knihovna ručí za zapůjčený dokument a jeho včasné vrácení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Typy meziknihovních služeb ( dále jen MS )'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Meziknihovní informační služby (MIS)&lt;br /&gt;
# Meziknihovní výpůjční služby (MVS)&lt;br /&gt;
# Meziknihovní reprografické služby (MRS)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meziknihovní výpůjční služba funguje mezi institucemi jak ve vnitrostátním tak v mezinárodním měřítku.&lt;br /&gt;
MS a jejich organizace jsou výsledkem vzájemné kooperace a vztahů mezi jednotlivými knihovnami. Pravidla pro MS se řídí Knihovním zákonem 257/2001 Sb. a dále vyhláškou 88/2002 ke Knihovnímu zákonu, ve které jsou specifikovány náležitosti žádosti o meziknihovní výpůjčku a určení provozovatelů knihoven zajišťujících mezinárodní výpůjční služby. Podrobné metodické pokyny pro poskytování MVS a MMS lze získat na stránkách [[Národní knihovna|Národní knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Elektronické dodávání dokumentů ( dále jen EDD ) ==&lt;br /&gt;
EDD je službou knihoven, kdy všechny transakce při dodávání dokumentů jsou vyřizovány elektronicky. Pokud knihovna poskytuje tyto služby jednotlivci nebo jiné knihovně, sjednává si předem smlouvu. V této smlouvě se žadatel zavazuje, že získaný elektronický dokument má pouze pro svoji potřebu. Jedná se o placenou službu. &lt;br /&gt;
Služba funguje na základě uživatelského konta u dané knihovny či instituce a složení zálohy pro pozdější platby objednávek. Na základě těchto dvou kroků uživatel obdrží přihlašovací údaje přes které má přístup do knihovního fondu, kde stačí vyhledat dokument a provést objednávku kopie dokumentu. Tu obdrží nejpozději do 48 hodin na svojí e-mailovou adresu či konto ve formě PDF.&lt;br /&gt;
Příkladem projektů EDD v České republice je [[Virtuální polytechnická knihovna]] ( zaštiťuje NTK ) nebo [[eDDO]] (projekt Národní knihovny ). V současné době knihovny ztratily výlučnost této služby, elektronické dodávání dokumentů je předmětem také komerční sféry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Licencované databáze ==&lt;br /&gt;
Knihovny a instituce se ve snaze zajistit přístup k často drahým elektronickým dokumentům ( například odborným periodikům ) sdružují do různých konsorcií, aby umožnili svým uživatelům přístup k těmto elektronickým zdrojům. Jedná se zejména o předplatné odborných periodik či jiných placených dokumentů z celé škály vědních oborů. Nevýhodou licencovaných databází z hlediska uživatele je fakt, že knihovna často nezíská prostředky na prodloužení licence a uživatel tak ztratí k dokumentu přístup. Provoz licencovaných databází si mohou dovolit pouze velké instituce nebo univerzity, které na provoz a udržitelnost mají dostatek finančních prostředků.&lt;br /&gt;
Příkladem licencované databáze je např. [[EZB]] – Elektronická knihovna časopisů Národní knihovny nebo [[PEZ]] – Portál elektronických zdrojů Univerzity Karlovy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-výpůjčky knih ==&lt;br /&gt;
V současné době je možné jako alternativu pro výpůjčku tištěné knihy využít i její elektronickou verzi. Možnost [[e-výpůjčky]] nabízí stále více veřejných knihoven. Tímto způsobem lze půjčovat:&lt;br /&gt;
# Díla k volnému užití – nebo-li díla k jejichž zpřístupnění dal autor souhlas, nebo díla, kde od smrti autora či dalšího tvůrce uplynula zákonná lhůta pro možnost volného zveřejnění ( viz. Autorský zákon ). Taková díla lze stáhnout prostřednictvím webové stránky knihovny. Například Městská knihovna v Praze tímto způsobem nabízí volně dostupná díla určená pro povinnou četbu.&lt;br /&gt;
# Díla, která na základě smlouvy o spolupráci s komerční firmou knihovna zprostředkuje svým uživatelům. Příkladem takové spolupráce mezi knihovnou a komerční firmou jsou elektronické výpůjčky prostřednictvím firmy E-reading. Registrovaný čtenář knihovny přes své konto v knihovně má možnost zdarma stahovat e-výpůjčky, a to prostřednictvím on-line katalogu své knihovny. Výpůjčky firmě hradí knihovna, menší knihovny mohou využít finančních prostředků z některého z dostupných grantů. Takto získané e-výpůjčky lze číst na čtečkách nebo na telefonech a tabletech s OS či iOS prostřednictvím bezplatné aplikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Závěr ==&lt;br /&gt;
Výpůjční služby patří mezi základní služby každé knihovny bez ohledu na její zaměření (veřejné či specializované). Každý člověk potřebuje praktické informace, které mu pomáhají řešit každodenní problémy -  osobní nebo profesní povahy.  &lt;br /&gt;
Knihovna by při poskytování výpůjčních služeb měla vycházet především z dobré znalosti svého koncového uživatele. Pokud knihovna ví, kdo jsou její uživatelé a jaké mají [[informační požadavek|informační požadavky]], dokáže nastavením svých knihovnických procesů dobře uspokojit [[informační potřeba|informační potřeby]] svých uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
# Metodické pokyny pro meziknihovní služby v České republice. Národní knihovna České republiky [online]. Praha: NK ČR, 2002, 2012 [cit. 2015-11-30]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/sluzby/mvs-metpokyny &lt;br /&gt;
# KOONTZ, Christie a Barbara GUBBIN. Směrnice IFLA: služby veřejných knihoven. 2. Praha: Národní knihovna České republiky, 2012. ISBN 978-80-7050-612-7.  &lt;br /&gt;
# PLANKOVÁ, Jindra. Výpůjčka. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-11-22]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001919&amp;amp;local_base=KTD. &lt;br /&gt;
# STÖCKLOVÁ, Anna. Služby knihoven: Vybrané problémy [online]. Praha, 2008 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1421/podzim2009/VIKBA04/stocklova_05.pdf   &lt;br /&gt;
# ŠVEJDA, Jan. Status uživatele. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-12-16]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001817&amp;amp;local_base=KTD.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Gabriela.Modranska</name></author>
		
	</entry>
</feed>