<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Hana.Bouchalova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Hana.Bouchalova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Hana.Bouchalova"/>
	<updated>2026-05-12T00:46:26Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55178</id>
		<title>Technologie provozu informačních systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55178"/>
		<updated>2018-06-21T22:10:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tato otázka se věnuje technologiím provozu '''informačních systémů''', tedy systémů, které shromažďují, zpracovávají, transformují a zprostředkovávají informace. Zahrnuje jak navrhování těcho systémů (viz. '''informační architektura'''), tak '''ukládání dat''' a jejich správu v '''databázích'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroj]]''' je definován podle TDKIV jako „Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online).“ &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000887&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme tedy zdroje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Klasické / analogové – tedy v jiné než elektronické podobě&lt;br /&gt;
# Elektronické / digitální&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informačních zdroje se mohou odlišovat svou dostupností, [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]], typem dotazovacího jazyka, způsobem ukládání a vyhledávání dat a formátem pří výstupu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě jednotlivých dokumentů se může také jednat o informační systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační systém|Informační systémy]]''' shromažďují, zpracovávají a transformují informace, které následně zprostředkovávají uživateli bez ohledu na jejich časovém nebo prostorovém rozptylu.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Informační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000469&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dostupnost elektronických informačních zdrojů == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost EIZ je ovlivněna třemi faktory: '''způsobem záznamu informace''' (samostatné statické dokumenty, dynamicky generované dokumenty nebo databáze s vyhledáváním), '''typem obsažené [[informace]]''' (primární, sekundární, terciální nebo hybridní) a '''stupněm omezení přístupu''' (volný, omezený až nepřístupný). V současné době panuje snaha o co nejrozšířenější online přístup k primárním dokumentům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uživatelské rozhraní ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] je prostředí mezi informačním systémem a jeho uživatelem. Ten díky němu může zadávat dotazy a dostávat výstupy formou požadovaných dat nebo chybových hlášení. (U klasických informačních zdrojů se jedná např. o lístkový katalog). &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Systémové rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Systémové rozhraní]] je vytvářeno k integraci dvou informačních systémů. Díky němu mohou tyto systémy mezi sebou přenášet informace, komunikovat. Systémové rozhraní je částečně nahraditelné rozhraním uživatelským. Pro knihovní účely se nejvíce využívají technologie systémového rozhraní: protokol [[Z39.50]], [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML/XML]] nebo API (= Application Programming Interface, rozhraní sloužící pro programování aplikací).&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typ dotazovacího jazyka ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme dotazovací jazyky pro:&lt;br /&gt;
* '''Předdefinované dotazy''' (menu)&lt;br /&gt;
* '''Listování''' (browsing, navigace)&lt;br /&gt;
* '''Strukturované jazyky s klíčovými slovy''' (SQL)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U strukturovaných jazyků si uživatel vytváří nebo podmiňuje dotaz sám. Tím se možnost zadat dotaz špatně zvyšuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ukládání a vyhledávání dat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukládaná [[data]] se mohou vyskytovat ve formě '''strukturované''' (MARC/XML), '''částečně strukturované''' (HTML) a '''nestrukturované''' (př. prostý text). Takto se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Sekvenční&lt;br /&gt;
* Index-sekvenční&lt;br /&gt;
* Indexová&lt;br /&gt;
* S přímým přístupem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Databázové systémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Databáze]]''' je v TDKIV definovaná jako „systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. … “ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze můžeme dělit různě. Jejích třídění a typologie se stále vyvíjí. Pro představu můžeme uvést dělení následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Textové: &lt;br /&gt;
:* Plnotextové&lt;br /&gt;
:* Bibliografické&lt;br /&gt;
:* Faktografické&lt;br /&gt;
:* Referenční&lt;br /&gt;
* Numerické&lt;br /&gt;
* Obrazové&lt;br /&gt;
* Multimediální &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační architektura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační architektura|Informační architekturou]] míníme „ … hledání nejlepšího způsobu organizace a strukturování komplexních informačních prostorů, webových stránek … „ &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento termín byl poprvé použit architektem '''Richardem Saul Wurmanem''' v roce '''1976''' a stal se velmi potřebným s rozvojem webu. Informační architektura je do dnes důležitá pro lepší orientaci uživatelů v informačních systémech a jiných prostorách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vychází z [[HCI]] (Human-Computer Interaction), UCD (User-Centered Design) a z tradičního způsobu reprezentace informací u tištěných stránek. Pro grafické strukturování informací používá také metod kategorizace, taxonomie a fasetové kvalifikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zásady informační architektury''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Objekty = existují různé typy obsahu, které vyžadují jiné způsoby zacházení&lt;br /&gt;
# Možnosti = přiměřené množství možností, spíše méně a více konkrétních&lt;br /&gt;
# Zveřejňování = postupně sdělovat informace, ne vše najednou&lt;br /&gt;
# Příklady = popisovat jednotlivé kategorie pomocí příkladů&lt;br /&gt;
# Hlavní a vedlejší dveře = domovská stránka je spíše pro nové uživatele, k ostatním stránkám se dostávají uživatelé častěji přes vyhledávače&lt;br /&gt;
# Vícero klasifikací = reflexe různých způsobů myšlení uživatelů&lt;br /&gt;
# Jednoznačně zaměřená navigace = umožnění faset: přístup podle tématu, času, služeb&lt;br /&gt;
# Růst = počítat s větším obsahem v budoucnu – uzpůsobit tomu kategorie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třívrstvá architektura''' (Three-tier Architecture)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Three-tier architecture.ru.svg|náhled|Schéma třívrstvé architektury]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním typem architektury informačních systémů je tzv. třívrstvá architektura. Strukturu systému (aplikace) tedy rozděluje do tří na sobě nezávislých sfér, vrstev. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot;&amp;gt;Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Prezentační vrstva''' – tedy ta část, se kterou pracuje uživatel; viditelnost vstupu a výstupu&lt;br /&gt;
# '''Aplikační / funkční vrstva''' – vykonává operace mezi první a třetí vrstvou: mezi daty a na ně kladenými požadavky ze vstupu a výstupu. &lt;br /&gt;
# '''Datová / databázová vrstva''' – pracuje s daty, provádí „ … ukládání, výběr, agregaci, předzpracování, integritu a audit dat.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&lt;br /&gt;
# BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
# Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture Třívrstvá architektura]&lt;br /&gt;
* [http://tdkiv.nkp.cz/ TDKIV]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zdroje, informační systémy, informační architektura, databáze, data, dotazovací jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační_studia_a_knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační_technologie,_knihovnické_technologie|Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie:Státnicové_otázky_UISK|Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55177</id>
		<title>Technologie provozu informačních systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55177"/>
		<updated>2018-06-21T22:09:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tato otázka se věnuje technologiím provozu informačních systémů, tedy systémů, které shromažďují, zpracovávají, transformují a zprostředkovávají informace. Zahrnuje jak navrhování těcho systémů (viz. informační architektura), tak ukládání dat a jejich správu v databázích. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroj]]''' je definován podle TDKIV jako „Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online).“ &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000887&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme tedy zdroje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Klasické / analogové – tedy v jiné než elektronické podobě&lt;br /&gt;
# Elektronické / digitální&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informačních zdroje se mohou odlišovat svou dostupností, [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]], typem dotazovacího jazyka, způsobem ukládání a vyhledávání dat a formátem pří výstupu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě jednotlivých dokumentů se může také jednat o informační systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační systém|Informační systémy]]''' shromažďují, zpracovávají a transformují informace, které následně zprostředkovávají uživateli bez ohledu na jejich časovém nebo prostorovém rozptylu.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Informační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000469&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dostupnost elektronických informačních zdrojů == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost EIZ je ovlivněna třemi faktory: '''způsobem záznamu informace''' (samostatné statické dokumenty, dynamicky generované dokumenty nebo databáze s vyhledáváním), '''typem obsažené [[informace]]''' (primární, sekundární, terciální nebo hybridní) a '''stupněm omezení přístupu''' (volný, omezený až nepřístupný). V současné době panuje snaha o co nejrozšířenější online přístup k primárním dokumentům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uživatelské rozhraní ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] je prostředí mezi informačním systémem a jeho uživatelem. Ten díky němu může zadávat dotazy a dostávat výstupy formou požadovaných dat nebo chybových hlášení. (U klasických informačních zdrojů se jedná např. o lístkový katalog). &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Systémové rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Systémové rozhraní]] je vytvářeno k integraci dvou informačních systémů. Díky němu mohou tyto systémy mezi sebou přenášet informace, komunikovat. Systémové rozhraní je částečně nahraditelné rozhraním uživatelským. Pro knihovní účely se nejvíce využívají technologie systémového rozhraní: protokol [[Z39.50]], [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML/XML]] nebo API (= Application Programming Interface, rozhraní sloužící pro programování aplikací).&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typ dotazovacího jazyka ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme dotazovací jazyky pro:&lt;br /&gt;
* '''Předdefinované dotazy''' (menu)&lt;br /&gt;
* '''Listování''' (browsing, navigace)&lt;br /&gt;
* '''Strukturované jazyky s klíčovými slovy''' (SQL)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U strukturovaných jazyků si uživatel vytváří nebo podmiňuje dotaz sám. Tím se možnost zadat dotaz špatně zvyšuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ukládání a vyhledávání dat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukládaná [[data]] se mohou vyskytovat ve formě '''strukturované''' (MARC/XML), '''částečně strukturované''' (HTML) a '''nestrukturované''' (př. prostý text). Takto se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Sekvenční&lt;br /&gt;
* Index-sekvenční&lt;br /&gt;
* Indexová&lt;br /&gt;
* S přímým přístupem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Databázové systémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Databáze]]''' je v TDKIV definovaná jako „systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. … “ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze můžeme dělit různě. Jejích třídění a typologie se stále vyvíjí. Pro představu můžeme uvést dělení následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Textové: &lt;br /&gt;
:* Plnotextové&lt;br /&gt;
:* Bibliografické&lt;br /&gt;
:* Faktografické&lt;br /&gt;
:* Referenční&lt;br /&gt;
* Numerické&lt;br /&gt;
* Obrazové&lt;br /&gt;
* Multimediální &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační architektura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační architektura|Informační architekturou]] míníme „ … hledání nejlepšího způsobu organizace a strukturování komplexních informačních prostorů, webových stránek … „ &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento termín byl poprvé použit architektem '''Richardem Saul Wurmanem''' v roce '''1976''' a stal se velmi potřebným s rozvojem webu. Informační architektura je do dnes důležitá pro lepší orientaci uživatelů v informačních systémech a jiných prostorách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vychází z [[HCI]] (Human-Computer Interaction), UCD (User-Centered Design) a z tradičního způsobu reprezentace informací u tištěných stránek. Pro grafické strukturování informací používá také metod kategorizace, taxonomie a fasetové kvalifikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zásady informační architektury''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Objekty = existují různé typy obsahu, které vyžadují jiné způsoby zacházení&lt;br /&gt;
# Možnosti = přiměřené množství možností, spíše méně a více konkrétních&lt;br /&gt;
# Zveřejňování = postupně sdělovat informace, ne vše najednou&lt;br /&gt;
# Příklady = popisovat jednotlivé kategorie pomocí příkladů&lt;br /&gt;
# Hlavní a vedlejší dveře = domovská stránka je spíše pro nové uživatele, k ostatním stránkám se dostávají uživatelé častěji přes vyhledávače&lt;br /&gt;
# Vícero klasifikací = reflexe různých způsobů myšlení uživatelů&lt;br /&gt;
# Jednoznačně zaměřená navigace = umožnění faset: přístup podle tématu, času, služeb&lt;br /&gt;
# Růst = počítat s větším obsahem v budoucnu – uzpůsobit tomu kategorie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třívrstvá architektura''' (Three-tier Architecture)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Three-tier architecture.ru.svg|náhled|Schéma třívrstvé architektury]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním typem architektury informačních systémů je tzv. třívrstvá architektura. Strukturu systému (aplikace) tedy rozděluje do tří na sobě nezávislých sfér, vrstev. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot;&amp;gt;Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Prezentační vrstva''' – tedy ta část, se kterou pracuje uživatel; viditelnost vstupu a výstupu&lt;br /&gt;
# '''Aplikační / funkční vrstva''' – vykonává operace mezi první a třetí vrstvou: mezi daty a na ně kladenými požadavky ze vstupu a výstupu. &lt;br /&gt;
# '''Datová / databázová vrstva''' – pracuje s daty, provádí „ … ukládání, výběr, agregaci, předzpracování, integritu a audit dat.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&lt;br /&gt;
# BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
# Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture Třívrstvá architektura]&lt;br /&gt;
* [http://tdkiv.nkp.cz/ TDKIV]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zdroje, informační systémy, informační architektura, databáze, data, dotazovací jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační_studia_a_knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační_technologie,_knihovnické_technologie|Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie:Státnicové_otázky_UISK|Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55176</id>
		<title>Technologie provozu informačních systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55176"/>
		<updated>2018-06-21T20:45:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroj]]''' je definován podle TDKIV jako „Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online).“ &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000887&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme tedy zdroje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Klasické / analogové – tedy v jiné než elektronické podobě&lt;br /&gt;
# Elektronické / digitální&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informačních zdroje se mohou odlišovat svou dostupností, [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]], typem dotazovacího jazyka, způsobem ukládání a vyhledávání dat a formátem pří výstupu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě jednotlivých dokumentů se může také jednat o informační systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační systém|Informační systémy]]''' shromažďují, zpracovávají a transformují informace, které následně zprostředkovávají uživateli bez ohledu na jejich časovém nebo prostorovém rozptylu.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Informační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000469&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dostupnost elektronických informačních zdrojů == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost EIZ je ovlivněna třemi faktory: '''způsobem záznamu informace''' (samostatné statické dokumenty, dynamicky generované dokumenty nebo databáze s vyhledáváním), '''typem obsažené [[informace]]''' (primární, sekundární, terciální nebo hybridní) a '''stupněm omezení přístupu''' (volný, omezený až nepřístupný). V současné době panuje snaha o co nejrozšířenější online přístup k primárním dokumentům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uživatelské rozhraní ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] je prostředí mezi informačním systémem a jeho uživatelem. Ten díky němu může zadávat dotazy a dostávat výstupy formou požadovaných dat nebo chybových hlášení. (U klasických informačních zdrojů se jedná např. o lístkový katalog). &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Systémové rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Systémové rozhraní]] je vytvářeno k integraci dvou informačních systémů. Díky němu mohou tyto systémy mezi sebou přenášet informace, komunikovat. Systémové rozhraní je částečně nahraditelné rozhraním uživatelským. Pro knihovní účely se nejvíce využívají technologie systémového rozhraní: protokol [[Z39.50]], [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML/XML]] nebo API (= Application Programming Interface, rozhraní sloužící pro programování aplikací).&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typ dotazovacího jazyka ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme dotazovací jazyky pro:&lt;br /&gt;
* '''Předdefinované dotazy''' (menu)&lt;br /&gt;
* '''Listování''' (browsing, navigace)&lt;br /&gt;
* '''Strukturované jazyky s klíčovými slovy''' (SQL)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U strukturovaných jazyků si uživatel vytváří nebo podmiňuje dotaz sám. Tím se možnost zadat dotaz špatně zvyšuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ukládání a vyhledávání dat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukládaná [[data]] se mohou vyskytovat ve formě '''strukturované''' (MARC/XML), '''částečně strukturované''' (HTML) a '''nestrukturované''' (př. prostý text). Takto se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Sekvenční&lt;br /&gt;
* Index-sekvenční&lt;br /&gt;
* Indexová&lt;br /&gt;
* S přímým přístupem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Databázové systémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Databáze]]''' je v TDKIV definovaná jako „systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. … “ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze můžeme dělit různě. Jejích třídění a typologie se stále vyvíjí. Pro představu můžeme uvést dělení následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Textové: &lt;br /&gt;
:* Plnotextové&lt;br /&gt;
:* Bibliografické&lt;br /&gt;
:* Faktografické&lt;br /&gt;
:* Referenční&lt;br /&gt;
* Numerické&lt;br /&gt;
* Obrazové&lt;br /&gt;
* Multimediální &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační architektura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační architektura|Informační architekturou]] míníme „ … hledání nejlepšího způsobu organizace a strukturování komplexních informačních prostorů, webových stránek … „ &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento termín byl poprvé použit architektem '''Richardem Saul Wurmanem''' v roce '''1976''' a stal se velmi potřebným s rozvojem webu. Informační architektura je do dnes důležitá pro lepší orientaci uživatelů v informačních systémech a jiných prostorách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vychází z [[HCI]] (Human-Computer Interaction), UCD (User-Centered Design) a z tradičního způsobu reprezentace informací u tištěných stránek. Pro grafické strukturování informací používá také metod kategorizace, taxonomie a fasetové kvalifikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zásady informační architektury''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Objekty = existují různé typy obsahu, které vyžadují jiné způsoby zacházení&lt;br /&gt;
# Možnosti = přiměřené množství možností, spíše méně a více konkrétních&lt;br /&gt;
# Zveřejňování = postupně sdělovat informace, ne vše najednou&lt;br /&gt;
# Příklady = popisovat jednotlivé kategorie pomocí příkladů&lt;br /&gt;
# Hlavní a vedlejší dveře = domovská stránka je spíše pro nové uživatele, k ostatním stránkám se dostávají uživatelé častěji přes vyhledávače&lt;br /&gt;
# Vícero klasifikací = reflexe různých způsobů myšlení uživatelů&lt;br /&gt;
# Jednoznačně zaměřená navigace = umožnění faset: přístup podle tématu, času, služeb&lt;br /&gt;
# Růst = počítat s větším obsahem v budoucnu – uzpůsobit tomu kategorie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třívrstvá architektura''' (Three-tier Architecture)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Three-tier architecture.ru.svg|náhled|Schéma třívrstvé architektury]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním typem architektury informačních systémů je tzv. třívrstvá architektura. Strukturu systému (aplikace) tedy rozděluje do tří na sobě nezávislých sfér, vrstev. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot;&amp;gt;Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Prezentační vrstva''' – tedy ta část, se kterou pracuje uživatel; viditelnost vstupu a výstupu&lt;br /&gt;
# '''Aplikační / funkční vrstva''' – vykonává operace mezi první a třetí vrstvou: mezi daty a na ně kladenými požadavky ze vstupu a výstupu. &lt;br /&gt;
# '''Datová / databázová vrstva''' – pracuje s daty, provádí „ … ukládání, výběr, agregaci, předzpracování, integritu a audit dat.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&lt;br /&gt;
# BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
# Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture Třívrstvá architektura]&lt;br /&gt;
* [http://tdkiv.nkp.cz/ TDKIV]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zdroje, informační systémy, informační architektura, databáze, data, dotazovací jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační_studia_a_knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační_technologie,_knihovnické_technologie|Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie:Státnicové_otázky_UISK|Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55175</id>
		<title>Technologie provozu informačních systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55175"/>
		<updated>2018-06-21T20:45:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroj]]''' je definován podle TDKIV jako „Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online).“ &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000887&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme tedy zdroje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Klasické / analogové – tedy v jiné než elektronické podobě&lt;br /&gt;
# Elektronické / digitální&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informačních zdroje se mohou odlišovat svou dostupností, [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]], typem dotazovacího jazyka, způsobem ukládání a vyhledávání dat a formátem pří výstupu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě jednotlivých dokumentů se může také jednat o informační systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační systém|Informační systémy]]''' shromažďují, zpracovávají a transformují informace, které následně zprostředkovávají uživateli bez ohledu na jejich časovém nebo prostorovém rozptylu.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Informační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000469&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dostupnost elektronických informačních zdrojů == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost EIZ je ovlivněna třemi faktory: '''způsobem záznamu informace''' (samostatné statické dokumenty, dynamicky generované dokumenty nebo databáze s vyhledáváním), '''typem obsažené [[informace]]''' (primární, sekundární, terciální nebo hybridní) a '''stupněm omezení přístupu''' (volný, omezený až nepřístupný). V současné době panuje snaha o co nejrozšířenější online přístup k primárním dokumentům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uživatelské rozhraní ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] je prostředí mezi informačním systémem a jeho uživatelem. Ten díky němu může zadávat dotazy a dostávat výstupy formou požadovaných dat nebo chybových hlášení. (U klasických informačních zdrojů se jedná např. o lístkový katalog). &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Systémové rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Systémové rozhraní]] je vytvářeno k integraci dvou informačních systémů. Díky němu mohou tyto systémy mezi sebou přenášet informace, komunikovat. Systémové rozhraní je částečně nahraditelné rozhraním uživatelským. Pro knihovní účely se nejvíce využívají technologie systémového rozhraní: protokol [[Z39.50]], [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML/XML]] nebo API (= Application Programming Interface, rozhraní sloužící pro programování aplikací).&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typ dotazovacího jazyka ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme dotazovací jazyky pro:&lt;br /&gt;
* '''Předdefinované dotazy''' (menu)&lt;br /&gt;
* '''Listování''' (browsing, navigace)&lt;br /&gt;
* '''Strukturované jazyky s klíčovými slovy''' (SQL)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U strukturovaných jazyků si uživatel vytváří nebo podmiňuje dotaz sám. Tím se možnost zadat dotaz špatně zvyšuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ukládání a vyhledávání dat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukládaná [[data]] se mohou vyskytovat ve formě '''strukturované''' (MARC/XML), '''částečně strukturované''' (HTML) a '''nestrukturované''' (př. prostý text). Takto se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Sekvenční&lt;br /&gt;
* Index-sekvenční&lt;br /&gt;
* Indexová&lt;br /&gt;
* S přímým přístupem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Databázové systémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Databáze]]''' je v TDKIV definovaná jako „systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. … “ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze můžeme dělit různě. Jejích třídění a typologie se stále vyvíjí. Pro představu můžeme uvést dělení následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Textové: &lt;br /&gt;
:* Plnotextové&lt;br /&gt;
:* Bibliografické&lt;br /&gt;
:* Faktografické&lt;br /&gt;
:* Referenční&lt;br /&gt;
* Numerické&lt;br /&gt;
* Obrazové&lt;br /&gt;
* Multimediální &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační architektura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační architektura|Informační architekturou]] míníme „ … hledání nejlepšího způsobu organizace a strukturování komplexních informačních prostorů, webových stránek … „ &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento termín byl poprvé použit architektem '''Richardem Saul Wurmanem''' v roce '''1976''' a stal se velmi potřebným s rozvojem webu. Informační architektura je do dnes důležitá pro lepší orientaci uživatelů v informačních systémech a jiných prostorách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vychází z [[HCI]] (Human-Computer Interaction), UCD (User-Centered Design) a z tradičního způsobu reprezentace informací u tištěných stránek. Pro grafické strukturování informací používá také metod kategorizace, taxonomie a fasetové kvalifikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zásady informační architektury''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Objekty = existují různé typy obsahu, které vyžadují jiné způsoby zacházení&lt;br /&gt;
# Možnosti = přiměřené množství možností, spíše méně a více konkrétních&lt;br /&gt;
# Zveřejňování = postupně sdělovat informace, ne vše najednou&lt;br /&gt;
# Příklady = popisovat jednotlivé kategorie pomocí příkladů&lt;br /&gt;
# Hlavní a vedlejší dveře = domovská stránka je spíše pro nové uživatele, k ostatním stránkám se dostávají uživatelé častěji přes vyhledávače&lt;br /&gt;
# Vícero klasifikací = reflexe různých způsobů myšlení uživatelů&lt;br /&gt;
# Jednoznačně zaměřená navigace = umožnění faset: přístup podle tématu, času, služeb&lt;br /&gt;
# Růst = počítat s větším obsahem v budoucnu – uzpůsobit tomu kategorie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třívrstvá architektura''' (Three-tier Architecture)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Three-tier architecture.ru.svg|náhled|Schéma třívrstvé architektury]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním typem architektury informačních systémů je tzv. třívrstvá architektura. Strukturu systému (aplikace) tedy rozděluje do tří na sobě nezávislých sfér, vrstev. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot;&amp;gt;Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Prezentační vrstva''' – tedy ta část, se kterou pracuje uživatel; viditelnost vstupu a výstupu&lt;br /&gt;
# '''Aplikační / funkční vrstva''' – vykonává operace mezi první a třetí vrstvou: mezi daty a na ně kladenými požadavky ze vstupu a výstupu. &lt;br /&gt;
# '''Datová / databázová vrstva''' – pracuje s daty, provádí „ … ukládání, výběr, agregaci, předzpracování, integritu a audit dat.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&lt;br /&gt;
# BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
# Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture Třívrstvá architektura]&lt;br /&gt;
* [http://tdkiv.nkp.cz/ TDKIV]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zdroje, informační systémy, informační architektura, databáze, data, dotazovací jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační_studia_a_knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační_technologie,_knihovnické_technologie|Informační technologie, knihovnické technologie]] | [[Kategorie:Státnicové_otázky_UISK|Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55174</id>
		<title>Technologie provozu informačních systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55174"/>
		<updated>2018-06-21T20:44:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroj]]''' je definován podle TDKIV jako „Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online).“ &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000887&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme tedy zdroje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Klasické / analogové – tedy v jiné než elektronické podobě&lt;br /&gt;
# Elektronické / digitální&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informačních zdroje se mohou odlišovat svou dostupností, [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]], typem dotazovacího jazyka, způsobem ukládání a vyhledávání dat a formátem pří výstupu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě jednotlivých dokumentů se může také jednat o informační systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační systém|Informační systémy]]''' shromažďují, zpracovávají a transformují informace, které následně zprostředkovávají uživateli bez ohledu na jejich časovém nebo prostorovém rozptylu.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Informační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000469&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dostupnost elektronických informačních zdrojů == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost EIZ je ovlivněna třemi faktory: '''způsobem záznamu informace''' (samostatné statické dokumenty, dynamicky generované dokumenty nebo databáze s vyhledáváním), '''typem obsažené [[informace]]''' (primární, sekundární, terciální nebo hybridní) a '''stupněm omezení přístupu''' (volný, omezený až nepřístupný). V současné době panuje snaha o co nejrozšířenější online přístup k primárním dokumentům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uživatelské rozhraní ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] je prostředí mezi informačním systémem a jeho uživatelem. Ten díky němu může zadávat dotazy a dostávat výstupy formou požadovaných dat nebo chybových hlášení. (U klasických informačních zdrojů se jedná např. o lístkový katalog). &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Systémové rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Systémové rozhraní]] je vytvářeno k integraci dvou informačních systémů. Díky němu mohou tyto systémy mezi sebou přenášet informace, komunikovat. Systémové rozhraní je částečně nahraditelné rozhraním uživatelským. Pro knihovní účely se nejvíce využívají technologie systémového rozhraní: protokol [[Z39.50]], [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML/XML]] nebo API (= Application Programming Interface, rozhraní sloužící pro programování aplikací).&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typ dotazovacího jazyka ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme dotazovací jazyky pro:&lt;br /&gt;
* '''Předdefinované dotazy''' (menu)&lt;br /&gt;
* '''Listování''' (browsing, navigace)&lt;br /&gt;
* '''Strukturované jazyky s klíčovými slovy''' (SQL)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U strukturovaných jazyků si uživatel vytváří nebo podmiňuje dotaz sám. Tím se možnost zadat dotaz špatně zvyšuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ukládání a vyhledávání dat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukládaná [[data]] se mohou vyskytovat ve formě '''strukturované''' (MARC/XML), '''částečně strukturované''' (HTML) a '''nestrukturované''' (př. prostý text). Takto se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Sekvenční&lt;br /&gt;
* Index-sekvenční&lt;br /&gt;
* Indexová&lt;br /&gt;
* S přímým přístupem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Databázové systémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Databáze]]''' je v TDKIV definovaná jako „systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. … “ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze můžeme dělit různě. Jejích třídění a typologie se stále vyvíjí. Pro představu můžeme uvést dělení následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Textové: &lt;br /&gt;
:* Plnotextové&lt;br /&gt;
:* Bibliografické&lt;br /&gt;
:* Faktografické&lt;br /&gt;
:* Referenční&lt;br /&gt;
* Numerické&lt;br /&gt;
* Obrazové&lt;br /&gt;
* Multimediální &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační architektura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační architektura|Informační architekturou]] míníme „ … hledání nejlepšího způsobu organizace a strukturování komplexních informačních prostorů, webových stránek … „ &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento termín byl poprvé použit architektem '''Richardem Saul Wurmanem''' v roce '''1976''' a stal se velmi potřebným s rozvojem webu. Informační architektura je do dnes důležitá pro lepší orientaci uživatelů v informačních systémech a jiných prostorách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vychází z [[HCI]] (Human-Computer Interaction), UCD (User-Centered Design) a z tradičního způsobu reprezentace informací u tištěných stránek. Pro grafické strukturování informací používá také metod kategorizace, taxonomie a fasetové kvalifikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zásady informační architektury''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Objekty = existují různé typy obsahu, které vyžadují jiné způsoby zacházení&lt;br /&gt;
# Možnosti = přiměřené množství možností, spíše méně a více konkrétních&lt;br /&gt;
# Zveřejňování = postupně sdělovat informace, ne vše najednou&lt;br /&gt;
# Příklady = popisovat jednotlivé kategorie pomocí příkladů&lt;br /&gt;
# Hlavní a vedlejší dveře = domovská stránka je spíše pro nové uživatele, k ostatním stránkám se dostávají uživatelé častěji přes vyhledávače&lt;br /&gt;
# Vícero klasifikací = reflexe různých způsobů myšlení uživatelů&lt;br /&gt;
# Jednoznačně zaměřená navigace = umožnění faset: přístup podle tématu, času, služeb&lt;br /&gt;
# Růst = počítat s větším obsahem v budoucnu – uzpůsobit tomu kategorie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třívrstvá architektura''' (Three-tier Architecture)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Three-tier architecture.ru.svg|náhled|Schéma třívrstvé architektury]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním typem architektury informačních systémů je tzv. třívrstvá architektura. Strukturu systému (aplikace) tedy rozděluje do tří na sobě nezávislých sfér, vrstev. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot;&amp;gt;Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Prezentační vrstva''' – tedy ta část, se kterou pracuje uživatel; viditelnost vstupu a výstupu&lt;br /&gt;
# '''Aplikační / funkční vrstva''' – vykonává operace mezi první a třetí vrstvou: mezi daty a na ně kladenými požadavky ze vstupu a výstupu. &lt;br /&gt;
# '''Datová / databázová vrstva''' – pracuje s daty, provádí „ … ukládání, výběr, agregaci, předzpracování, integritu a audit dat.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&lt;br /&gt;
# BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
# Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture Třívrstvá architektura]&lt;br /&gt;
* [http://tdkiv.nkp.cz/ TDKIV]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zdroje, informační systémy, informační architektura, databáze, data, dotazovací jazyky&lt;br /&gt;
[[Speciální:Kategorie|Kategorie]]: [[Kategorie:Informační_studia_a_knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační_technologie,_knihovnické_technologie|Informační technologie, knihovnické technologie]] | [[Kategorie:Státnicové_otázky_UISK|Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55173</id>
		<title>Technologie provozu informačních systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55173"/>
		<updated>2018-06-21T20:41:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroj]]''' je definován podle TDKIV jako „Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online).“ &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000887&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme tedy zdroje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Klasické / analogové – tedy v jiné než elektronické podobě&lt;br /&gt;
# Elektronické / digitální&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informačních zdroje se mohou odlišovat svou dostupností, [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]], typem dotazovacího jazyka, způsobem ukládání a vyhledávání dat a formátem pří výstupu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě jednotlivých dokumentů se může také jednat o informační systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační systém|Informační systémy]]''' shromažďují, zpracovávají a transformují informace, které následně zprostředkovávají uživateli bez ohledu na jejich časovém nebo prostorovém rozptylu.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Informační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000469&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dostupnost elektronických informačních zdrojů == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost EIZ je ovlivněna třemi faktory: '''způsobem záznamu informace''' (samostatné statické dokumenty, dynamicky generované dokumenty nebo databáze s vyhledáváním), '''typem obsažené [[informace]]''' (primární, sekundární, terciální nebo hybridní) a '''stupněm omezení přístupu''' (volný, omezený až nepřístupný). V současné době panuje snaha o co nejrozšířenější online přístup k primárním dokumentům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uživatelské rozhraní ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] je prostředí mezi informačním systémem a jeho uživatelem. Ten díky němu může zadávat dotazy a dostávat výstupy formou požadovaných dat nebo chybových hlášení. (U klasických informačních zdrojů se jedná např. o lístkový katalog). &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Systémové rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Systémové rozhraní]] je vytvářeno k integraci dvou informačních systémů. Díky němu mohou tyto systémy mezi sebou přenášet informace, komunikovat. Systémové rozhraní je částečně nahraditelné rozhraním uživatelským. Pro knihovní účely se nejvíce využívají technologie systémového rozhraní: protokol [[Z39.50]], [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML/XML]] nebo API (= Application Programming Interface, rozhraní sloužící pro programování aplikací).&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typ dotazovacího jazyka ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme dotazovací jazyky pro:&lt;br /&gt;
* '''Předdefinované dotazy''' (menu)&lt;br /&gt;
* '''Listování''' (browsing, navigace)&lt;br /&gt;
* '''Strukturované jazyky s klíčovými slovy''' (SQL)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U strukturovaných jazyků si uživatel vytváří nebo podmiňuje dotaz sám. Tím se možnost zadat dotaz špatně zvyšuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ukládání a vyhledávání dat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukládaná [[data]] se mohou vyskytovat ve formě '''strukturované''' (MARC/XML), '''částečně strukturované''' (HTML) a '''nestrukturované''' (př. prostý text). Takto se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Sekvenční&lt;br /&gt;
* Index-sekvenční&lt;br /&gt;
* Indexová&lt;br /&gt;
* S přímým přístupem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Databázové systémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Databáze]]''' je v TDKIV definovaná jako „systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. … “ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze můžeme dělit různě. Jejích třídění a typologie se stále vyvíjí. Pro představu můžeme uvést dělení následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Textové: &lt;br /&gt;
:* Plnotextové&lt;br /&gt;
:* Bibliografické&lt;br /&gt;
:* Faktografické&lt;br /&gt;
:* Referenční&lt;br /&gt;
* Numerické&lt;br /&gt;
* Obrazové&lt;br /&gt;
* Multimediální &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační architektura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační architektura|Informační architekturou]] míníme „ … hledání nejlepšího způsobu organizace a strukturování komplexních informačních prostorů, webových stránek … „ &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento termín byl poprvé použit architektem '''Richardem Saul Wurmanem''' v roce '''1976''' a stal se velmi potřebným s rozvojem webu. Informační architektura je do dnes důležitá pro lepší orientaci uživatelů v informačních systémech a jiných prostorách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vychází z [[HCI]] (Human-Computer Interaction), UCD (User-Centered Design) a z tradičního způsobu reprezentace informací u tištěných stránek. Pro grafické strukturování informací používá také metod kategorizace, taxonomie a fasetové kvalifikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zásady informační architektury''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Objekty = existují různé typy obsahu, které vyžadují jiné způsoby zacházení&lt;br /&gt;
# Možnosti = přiměřené množství možností, spíše méně a více konkrétních&lt;br /&gt;
# Zveřejňování = postupně sdělovat informace, ne vše najednou&lt;br /&gt;
# Příklady = popisovat jednotlivé kategorie pomocí příkladů&lt;br /&gt;
# Hlavní a vedlejší dveře = domovská stránka je spíše pro nové uživatele, k ostatním stránkám se dostávají uživatelé častěji přes vyhledávače&lt;br /&gt;
# Vícero klasifikací = reflexe různých způsobů myšlení uživatelů&lt;br /&gt;
# Jednoznačně zaměřená navigace = umožnění faset: přístup podle tématu, času, služeb&lt;br /&gt;
# Růst = počítat s větším obsahem v budoucnu – uzpůsobit tomu kategorie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třívrstvá architektura''' (Three-tier Architecture)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Three-tier architecture.ru.svg|náhled|Schéma třívrstvé architektury]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním typem architektury informačních systémů je tzv. třívrstvá architektura. Strukturu systému (aplikace) tedy rozděluje do tří na sobě nezávislých sfér, vrstev. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot;&amp;gt;Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Prezentační vrstva''' – tedy ta část, se kterou pracuje uživatel; viditelnost vstupu a výstupu&lt;br /&gt;
# '''Aplikační / funkční vrstva''' – vykonává operace mezi první a třetí vrstvou: mezi daty a na ně kladenými požadavky ze vstupu a výstupu. &lt;br /&gt;
# '''Datová / databázová vrstva''' – pracuje s daty, provádí „ … ukládání, výběr, agregaci, předzpracování, integritu a audit dat.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&lt;br /&gt;
# BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
# Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture Třívrstvá architektura]&lt;br /&gt;
* [http://tdkiv.nkp.cz/ TDKIV]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zdroje, informační systémy, informační architektura, databáze, data, dotazovací jazyky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Speciální:Kategorie|Kategorie]]: [[Kategorie:Informační_studia_a_knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]] | [[Kategorie:Informační_technologie,_knihovnické_technologie|Informační technologie, knihovnické technologie]] | [[Kategorie:Státnicové_otázky_UISK|Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55172</id>
		<title>Technologie provozu informačních systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=55172"/>
		<updated>2018-06-21T20:28:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Státnicová otázka: Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroj]]''' je definován podle TDKIV jako „Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online).“ &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000887&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme tedy zdroje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Klasické / analogové – tedy v jiné než elektronické podobě&lt;br /&gt;
# Elektronické / digitální&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informačních zdroje se mohou odlišovat svou dostupností, [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]], typem dotazovacího jazyka, způsobem ukládání a vyhledávání dat a formátem pří výstupu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě jednotlivých dokumentů se může také jednat o informační systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační systém|Informační systémy]]''' shromažďují, zpracovávají a transformují informace, které následně zprostředkovávají uživateli bez ohledu na jejich časovém nebo prostorovém rozptylu.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Informační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000469&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dostupnost elektronických informačních zdrojů == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost EIZ je ovlivněna třemi faktory: '''způsobem záznamu informace''' (samostatné statické dokumenty, dynamicky generované dokumenty nebo databáze s vyhledáváním), '''typem obsažené [[informace]]''' (primární, sekundární, terciální nebo hybridní) a '''stupněm omezení přístupu''' (volný, omezený až nepřístupný). V současné době panuje snaha o co nejrozšířenější online přístup k primárním dokumentům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Uživatelské rozhraní ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] je prostředí mezi informačním systémem a jeho uživatelem. Ten díky němu může zadávat dotazy a dostávat výstupy formou požadovaných dat nebo chybových hlášení. (U klasických informačních zdrojů se jedná např. o lístkový katalog). &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Systémové rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Systémové rozhraní]] je vytvářeno k integraci dvou informačních systémů. Díky němu mohou tyto systémy mezi sebou přenášet informace, komunikovat. Systémové rozhraní je částečně nahraditelné rozhraním uživatelským. Pro knihovní účely se nejvíce využívají technologie systémového rozhraní: protokol [[Z39.50]], [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML/XML]] nebo API (= Application Programming Interface, rozhraní sloužící pro programování aplikací).&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typ dotazovacího jazyka ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme dotazovací jazyky pro:&lt;br /&gt;
* '''Předdefinované dotazy''' (menu)&lt;br /&gt;
* '''Listování''' (browsing, navigace)&lt;br /&gt;
* '''Strukturované jazyky s klíčovými slovy''' (SQL)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U strukturovaných jazyků si uživatel vytváří nebo podmiňuje dotaz sám. Tím se možnost zadat dotaz špatně zvyšuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ukládání a vyhledávání dat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukládaná [[data]] se mohou vyskytovat ve formě '''strukturované''' (MARC/XML), '''částečně strukturované''' (HTML) a '''nestrukturované''' (př. prostý text). Takto se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Sekvenční&lt;br /&gt;
* Index-sekvenční&lt;br /&gt;
* Indexová&lt;br /&gt;
* S přímým přístupem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Databázové systémy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Databáze]]''' je v TDKIV definovaná jako „systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. … “ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze můžeme dělit různě. Jejích třídění a typologie se stále vyvíjí. Pro představu můžeme uvést dělení následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Textové: &lt;br /&gt;
:* Plnotextové&lt;br /&gt;
:* Bibliografické&lt;br /&gt;
:* Faktografické&lt;br /&gt;
:* Referenční&lt;br /&gt;
* Numerické&lt;br /&gt;
* Obrazové&lt;br /&gt;
* Multimediální &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační architektura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační architektura|Informační architekturou]] míníme „ … hledání nejlepšího způsobu organizace a strukturování komplexních informačních prostorů, webových stránek … „ &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento termín byl poprvé použit architektem '''Richardem Saul Wurmanem''' v roce '''1976''' a stal se velmi potřebným s rozvojem webu. Informační architektura je do dnes důležitá pro lepší orientaci uživatelů v informačních systémech a jiných prostorách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vychází z [[HCI]] (Human-Computer Interaction), UCD (User-Centered Design) a z tradičního způsobu reprezentace informací u tištěných stránek. Pro grafické strukturování informací používá také metod kategorizace, taxonomie a fasetové kvalifikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zásady informační architektury''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Objekty = existují různé typy obsahu, které vyžadují jiné způsoby zacházení&lt;br /&gt;
# Možnosti = přiměřené množství možností, spíše méně a více konkrétních&lt;br /&gt;
# Zveřejňování = postupně sdělovat informace, ne vše najednou&lt;br /&gt;
# Příklady = popisovat jednotlivé kategorie pomocí příkladů&lt;br /&gt;
# Hlavní a vedlejší dveře = domovská stránka je spíše pro nové uživatele, k ostatním stránkám se dostávají uživatelé častěji přes vyhledávače&lt;br /&gt;
# Vícero klasifikací = reflexe různých způsobů myšlení uživatelů&lt;br /&gt;
# Jednoznačně zaměřená navigace = umožnění faset: přístup podle tématu, času, služeb&lt;br /&gt;
# Růst = počítat s větším obsahem v budoucnu – uzpůsobit tomu kategorie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třívrstvá architektura''' (Three-tier Architecture)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Three-tier architecture.ru.svg|náhled|Schéma třívrstvé architektury]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním typem architektury informačních systémů je tzv. třívrstvá architektura. Strukturu systému (aplikace) tedy rozděluje do tří na sobě nezávislých sfér, vrstev. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot;&amp;gt;Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Prezentační vrstva''' – tedy ta část, se kterou pracuje uživatel; viditelnost vstupu a výstupu&lt;br /&gt;
# '''Aplikační / funkční vrstva''' – vykonává operace mezi první a třetí vrstvou: mezi daty a na ně kladenými požadavky ze vstupu a výstupu. &lt;br /&gt;
# '''Datová / databázová vrstva''' – pracuje s daty, provádí „ … ukládání, výběr, agregaci, předzpracování, integritu a audit dat.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&lt;br /&gt;
# BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
# Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture Třívrstvá architektura]&lt;br /&gt;
* [http://tdkiv.nkp.cz/ TDKIV]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data&amp;diff=55171</id>
		<title>Data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data&amp;diff=55171"/>
		<updated>2018-06-20T07:41:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: /* Data mining */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Data ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Podle TDKIV jsou '''data''': „Reprezentace informací vhodně formalizovaná pro komunikaci, interpretaci a zpracování lidmi a automaty. Data mohou být reprezentována libovolnými řetězci znaků (čísel, příkazů, vět) uloženými na informačním nosiči. Data nemají zpravidla význam sama o sobě, ale teprve jsou-li pochopena, interpretována, komunikována a využita člověkem nebo počítačem, stávají se smysluplnými informacemi.“ &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Data. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000442&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo „data“ pochází z latinského slova „datum“ (čili „něco daného“), které je odvozené ze slova „dare“ (čili „dát“). Pokud se věnujeme informační vědě, používá se slovo ''data'' pro již zmíněný libovolný řetězec znaků, ale také zvuků, obrazů nebo jiných smyslových vjemů. Jejich podmínkou však zůstává, že musí být v takové podobě, aby mohly být zpracovány počítačem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot;&amp;gt;SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071794090.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
* Data představují obvykle něco, co se dá v praxi získat experimentem, měřením, pozorováním nebo šetřením.&lt;br /&gt;
* Objektivně zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů nebo probíhající procesy v prostředí kolem nás, nezávisle na našem vědomí.&lt;br /&gt;
* Základem dat jsou znaky, což mohou být zejména číslice, písmena a symboly (tečky,čárky, noty apod.).&lt;br /&gt;
* V širším pojetí se pojmu data používá pro numerické (dnes především), textové,obrazové a zvukové údaje, aniž posuzujeme, co znamenají pro příjemce. především o jejich vyjádření a uložení pro perspektivní zpracování;&lt;br /&gt;
* Data můžeme považovat za jednoduché reprezentační nástroje faktů s jednorozměrným, jedinečným významem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Data / informace / znalost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud k '''datům''' přidáme kontext, stávají se z nich '''[[informace]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pro '''informace''' existuje mnoho definic podle toho, ve kterém oboru se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt; V rámci informační vědy existují např. definice Marcii J. Batesové:&lt;br /&gt;
:* „Informace = vzor organizace hmoty nebo energie.&lt;br /&gt;
:* Informace = Některé vzory organizace hmoty nebo energie, jimž živé bytosti dodaly smysl.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Znalost''' pak můžeme definovat jako informace a/nebo data, která člověk / počítač umí použít. Předpokladem pro použití je jejich pochopení a porozumění kontextu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztahy mezi informací, znalostí a daty se zabývá publikace ''Organizace znalostí: Klíčová témata'', kde autorka dochází k následujícím rovnicím: &lt;br /&gt;
: „'''znalost''' = informace + použitelnost&lt;br /&gt;
: '''informace''' = znalost + sdělitelnost&lt;br /&gt;
: '''informace''' = data + smysl&lt;br /&gt;
: '''data''' = odraz + sdělitelnost + zpracovatelnost“&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- z hlediska práce s daty:&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Strukturovaná''' – data, která jsou mezi sebou rozlišená. Existují zde tzv. ''elementy dat''. Například se jedná o organizaci pomocí relačních [[Databáze|databázových systémů]]. Zde se používá hierarchie elementů od pole k záznamu, relaci až k databázi. V takto strukturovaných datech se lépe vyhledává a také se s nimi dále snáze pracuje (MARC / [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|XML]]).&lt;br /&gt;
* '''Částečně strukturovaná''' – ([[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML]])&lt;br /&gt;
* '''Nestrukturovaná''' – data, která nejsou mezi sebou rozlišená, tzv. „tok bytů“ (prostý text) a lze v se v nich orientovat pouze pomocí plnotextového vyhledávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- z hlediska oboru:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vědecká&lt;br /&gt;
* Geografická&lt;br /&gt;
* Statistická&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Ukládání dat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Takto různě strukturovaná data se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace souboru: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pro data ukládaná v '''sekvenčních souborech''' je důležité jejich pořadí – sekvence. Vyhledávač prochází při vyhledávání celou jednu řadu záznamů, dokud nenalezne ten správný, což způsobuje jeho pomalost. Další nevýhodou by mohla být nutnost časté a pravidelné údržby. Data, která přesáhnou maximální velikost uspořádané „řady“ se na čas uchovávají do části souboru, kterou můžeme nazvat „oblastí přetečení“. Je tedy nutné data reorganizovat. &lt;br /&gt;
* V '''index-sekvenčních souborech''' je také důležité pořadí záznamů v řadě. Data jsou zde uspořádaná podle primárního klíče, který má navíc strukturu řídkého indexu. ('''Řídký index''' neobsahuje všechny hodnoty klíče, pouze např. každou n-tou hodnotu.) Díky indexu dochází k rychlejšímu vyhledávání, nicméně se v něm musí opravit také změny provedené v sekvenční části souboru. &lt;br /&gt;
* '''Indexový soubor''' pracuje s '''hustým indexem''' (ve kterém se nacházejí všechny hodnoty klíče), díky čemuž nemusí být jeho sekvenční soubor uspořádán. Kvůli použití indexů dochází k ušetření místa a tím pádem i k zrychlení vyhledávání. &lt;br /&gt;
* '''Soubory s přímým přístupem''' pracují s hodnotami primárního klíče, které pomocí hašovacích algoritmů slouží k identifikaci místa záznamu na disku. Přímý přístup k souborům zaručuje nejrychlejší vyhledávání, protože se nemusí procházet ani sekvenční seznamy ani index. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metadata ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Metadata]], neboli zjednodušeně „data o datech“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;borgman&amp;quot;&amp;gt;BORGMAN, Christine L. Big data, little data, no data: scholarship in the networked world. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015. ISBN 9780262028561.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Big data ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„[[Big data|Velká data]]“ jsou data v takovém množství, že je velmi složité a obtížné s nimi pracovat. Data, která neustále přibývají.&amp;lt;ref name=&amp;quot;borgman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Data mining ==&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Reprezentace velkých množství dat je řešeno vizualizací, tedy zobrazením většinou jen těch důležitých a základních údajů vytažených z celého datového souboru (často pomocí grafiky), čemuž se věnuje '''[[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|data mining]]'''.&amp;lt;ref&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
* BORGMAN, Christine L. Big data, little data, no data: scholarship in the networked world. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015. ISBN 9780262028561.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&lt;br /&gt;
* SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071794090.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://tdkiv.nkp.cz TDKIV]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data&amp;diff=55170</id>
		<title>Data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data&amp;diff=55170"/>
		<updated>2018-06-20T07:40:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: /* Big data */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Data ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Podle TDKIV jsou '''data''': „Reprezentace informací vhodně formalizovaná pro komunikaci, interpretaci a zpracování lidmi a automaty. Data mohou být reprezentována libovolnými řetězci znaků (čísel, příkazů, vět) uloženými na informačním nosiči. Data nemají zpravidla význam sama o sobě, ale teprve jsou-li pochopena, interpretována, komunikována a využita člověkem nebo počítačem, stávají se smysluplnými informacemi.“ &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Data. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000442&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo „data“ pochází z latinského slova „datum“ (čili „něco daného“), které je odvozené ze slova „dare“ (čili „dát“). Pokud se věnujeme informační vědě, používá se slovo ''data'' pro již zmíněný libovolný řetězec znaků, ale také zvuků, obrazů nebo jiných smyslových vjemů. Jejich podmínkou však zůstává, že musí být v takové podobě, aby mohly být zpracovány počítačem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot;&amp;gt;SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071794090.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
* Data představují obvykle něco, co se dá v praxi získat experimentem, měřením, pozorováním nebo šetřením.&lt;br /&gt;
* Objektivně zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů nebo probíhající procesy v prostředí kolem nás, nezávisle na našem vědomí.&lt;br /&gt;
* Základem dat jsou znaky, což mohou být zejména číslice, písmena a symboly (tečky,čárky, noty apod.).&lt;br /&gt;
* V širším pojetí se pojmu data používá pro numerické (dnes především), textové,obrazové a zvukové údaje, aniž posuzujeme, co znamenají pro příjemce. především o jejich vyjádření a uložení pro perspektivní zpracování;&lt;br /&gt;
* Data můžeme považovat za jednoduché reprezentační nástroje faktů s jednorozměrným, jedinečným významem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Data / informace / znalost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud k '''datům''' přidáme kontext, stávají se z nich '''[[informace]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pro '''informace''' existuje mnoho definic podle toho, ve kterém oboru se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt; V rámci informační vědy existují např. definice Marcii J. Batesové:&lt;br /&gt;
:* „Informace = vzor organizace hmoty nebo energie.&lt;br /&gt;
:* Informace = Některé vzory organizace hmoty nebo energie, jimž živé bytosti dodaly smysl.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Znalost''' pak můžeme definovat jako informace a/nebo data, která člověk / počítač umí použít. Předpokladem pro použití je jejich pochopení a porozumění kontextu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztahy mezi informací, znalostí a daty se zabývá publikace ''Organizace znalostí: Klíčová témata'', kde autorka dochází k následujícím rovnicím: &lt;br /&gt;
: „'''znalost''' = informace + použitelnost&lt;br /&gt;
: '''informace''' = znalost + sdělitelnost&lt;br /&gt;
: '''informace''' = data + smysl&lt;br /&gt;
: '''data''' = odraz + sdělitelnost + zpracovatelnost“&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- z hlediska práce s daty:&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Strukturovaná''' – data, která jsou mezi sebou rozlišená. Existují zde tzv. ''elementy dat''. Například se jedná o organizaci pomocí relačních [[Databáze|databázových systémů]]. Zde se používá hierarchie elementů od pole k záznamu, relaci až k databázi. V takto strukturovaných datech se lépe vyhledává a také se s nimi dále snáze pracuje (MARC / [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|XML]]).&lt;br /&gt;
* '''Částečně strukturovaná''' – ([[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML]])&lt;br /&gt;
* '''Nestrukturovaná''' – data, která nejsou mezi sebou rozlišená, tzv. „tok bytů“ (prostý text) a lze v se v nich orientovat pouze pomocí plnotextového vyhledávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- z hlediska oboru:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vědecká&lt;br /&gt;
* Geografická&lt;br /&gt;
* Statistická&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Ukládání dat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Takto různě strukturovaná data se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace souboru: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pro data ukládaná v '''sekvenčních souborech''' je důležité jejich pořadí – sekvence. Vyhledávač prochází při vyhledávání celou jednu řadu záznamů, dokud nenalezne ten správný, což způsobuje jeho pomalost. Další nevýhodou by mohla být nutnost časté a pravidelné údržby. Data, která přesáhnou maximální velikost uspořádané „řady“ se na čas uchovávají do části souboru, kterou můžeme nazvat „oblastí přetečení“. Je tedy nutné data reorganizovat. &lt;br /&gt;
* V '''index-sekvenčních souborech''' je také důležité pořadí záznamů v řadě. Data jsou zde uspořádaná podle primárního klíče, který má navíc strukturu řídkého indexu. ('''Řídký index''' neobsahuje všechny hodnoty klíče, pouze např. každou n-tou hodnotu.) Díky indexu dochází k rychlejšímu vyhledávání, nicméně se v něm musí opravit také změny provedené v sekvenční části souboru. &lt;br /&gt;
* '''Indexový soubor''' pracuje s '''hustým indexem''' (ve kterém se nacházejí všechny hodnoty klíče), díky čemuž nemusí být jeho sekvenční soubor uspořádán. Kvůli použití indexů dochází k ušetření místa a tím pádem i k zrychlení vyhledávání. &lt;br /&gt;
* '''Soubory s přímým přístupem''' pracují s hodnotami primárního klíče, které pomocí hašovacích algoritmů slouží k identifikaci místa záznamu na disku. Přímý přístup k souborům zaručuje nejrychlejší vyhledávání, protože se nemusí procházet ani sekvenční seznamy ani index. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metadata ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Metadata]], neboli zjednodušeně „data o datech“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;borgman&amp;quot;&amp;gt;BORGMAN, Christine L. Big data, little data, no data: scholarship in the networked world. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015. ISBN 9780262028561.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Big data ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„[[Big data|Velká data]]“ jsou data v takovém množství, že je velmi složité a obtížné s nimi pracovat. Data, která neustále přibývají.&amp;lt;ref name=&amp;quot;borgman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|Data mining]] ==&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Reprezentace velkých množství dat je řešeno vizualizací, tedy zobrazením většinou jen těch důležitých a základních údajů vytažených z celého datového souboru (často pomocí grafiky), čemuž se věnuje '''data mining'''.&amp;lt;ref&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
* BORGMAN, Christine L. Big data, little data, no data: scholarship in the networked world. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015. ISBN 9780262028561.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&lt;br /&gt;
* SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071794090.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://tdkiv.nkp.cz TDKIV]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data&amp;diff=55169</id>
		<title>Data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data&amp;diff=55169"/>
		<updated>2018-06-20T07:38:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: /* Metadata */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Data ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Podle TDKIV jsou '''data''': „Reprezentace informací vhodně formalizovaná pro komunikaci, interpretaci a zpracování lidmi a automaty. Data mohou být reprezentována libovolnými řetězci znaků (čísel, příkazů, vět) uloženými na informačním nosiči. Data nemají zpravidla význam sama o sobě, ale teprve jsou-li pochopena, interpretována, komunikována a využita člověkem nebo počítačem, stávají se smysluplnými informacemi.“ &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Data. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000442&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo „data“ pochází z latinského slova „datum“ (čili „něco daného“), které je odvozené ze slova „dare“ (čili „dát“). Pokud se věnujeme informační vědě, používá se slovo ''data'' pro již zmíněný libovolný řetězec znaků, ale také zvuků, obrazů nebo jiných smyslových vjemů. Jejich podmínkou však zůstává, že musí být v takové podobě, aby mohly být zpracovány počítačem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot;&amp;gt;SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071794090.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
* Data představují obvykle něco, co se dá v praxi získat experimentem, měřením, pozorováním nebo šetřením.&lt;br /&gt;
* Objektivně zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů nebo probíhající procesy v prostředí kolem nás, nezávisle na našem vědomí.&lt;br /&gt;
* Základem dat jsou znaky, což mohou být zejména číslice, písmena a symboly (tečky,čárky, noty apod.).&lt;br /&gt;
* V širším pojetí se pojmu data používá pro numerické (dnes především), textové,obrazové a zvukové údaje, aniž posuzujeme, co znamenají pro příjemce. především o jejich vyjádření a uložení pro perspektivní zpracování;&lt;br /&gt;
* Data můžeme považovat za jednoduché reprezentační nástroje faktů s jednorozměrným, jedinečným významem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Data / informace / znalost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud k '''datům''' přidáme kontext, stávají se z nich '''[[informace]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pro '''informace''' existuje mnoho definic podle toho, ve kterém oboru se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt; V rámci informační vědy existují např. definice Marcii J. Batesové:&lt;br /&gt;
:* „Informace = vzor organizace hmoty nebo energie.&lt;br /&gt;
:* Informace = Některé vzory organizace hmoty nebo energie, jimž živé bytosti dodaly smysl.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Znalost''' pak můžeme definovat jako informace a/nebo data, která člověk / počítač umí použít. Předpokladem pro použití je jejich pochopení a porozumění kontextu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztahy mezi informací, znalostí a daty se zabývá publikace ''Organizace znalostí: Klíčová témata'', kde autorka dochází k následujícím rovnicím: &lt;br /&gt;
: „'''znalost''' = informace + použitelnost&lt;br /&gt;
: '''informace''' = znalost + sdělitelnost&lt;br /&gt;
: '''informace''' = data + smysl&lt;br /&gt;
: '''data''' = odraz + sdělitelnost + zpracovatelnost“&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- z hlediska práce s daty:&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Strukturovaná''' – data, která jsou mezi sebou rozlišená. Existují zde tzv. ''elementy dat''. Například se jedná o organizaci pomocí relačních [[Databáze|databázových systémů]]. Zde se používá hierarchie elementů od pole k záznamu, relaci až k databázi. V takto strukturovaných datech se lépe vyhledává a také se s nimi dále snáze pracuje (MARC / [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|XML]]).&lt;br /&gt;
* '''Částečně strukturovaná''' – ([[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML]])&lt;br /&gt;
* '''Nestrukturovaná''' – data, která nejsou mezi sebou rozlišená, tzv. „tok bytů“ (prostý text) a lze v se v nich orientovat pouze pomocí plnotextového vyhledávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- z hlediska oboru:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vědecká&lt;br /&gt;
* Geografická&lt;br /&gt;
* Statistická&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Ukládání dat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Takto různě strukturovaná data se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace souboru: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pro data ukládaná v '''sekvenčních souborech''' je důležité jejich pořadí – sekvence. Vyhledávač prochází při vyhledávání celou jednu řadu záznamů, dokud nenalezne ten správný, což způsobuje jeho pomalost. Další nevýhodou by mohla být nutnost časté a pravidelné údržby. Data, která přesáhnou maximální velikost uspořádané „řady“ se na čas uchovávají do části souboru, kterou můžeme nazvat „oblastí přetečení“. Je tedy nutné data reorganizovat. &lt;br /&gt;
* V '''index-sekvenčních souborech''' je také důležité pořadí záznamů v řadě. Data jsou zde uspořádaná podle primárního klíče, který má navíc strukturu řídkého indexu. ('''Řídký index''' neobsahuje všechny hodnoty klíče, pouze např. každou n-tou hodnotu.) Díky indexu dochází k rychlejšímu vyhledávání, nicméně se v něm musí opravit také změny provedené v sekvenční části souboru. &lt;br /&gt;
* '''Indexový soubor''' pracuje s '''hustým indexem''' (ve kterém se nacházejí všechny hodnoty klíče), díky čemuž nemusí být jeho sekvenční soubor uspořádán. Kvůli použití indexů dochází k ušetření místa a tím pádem i k zrychlení vyhledávání. &lt;br /&gt;
* '''Soubory s přímým přístupem''' pracují s hodnotami primárního klíče, které pomocí hašovacích algoritmů slouží k identifikaci místa záznamu na disku. Přímý přístup k souborům zaručuje nejrychlejší vyhledávání, protože se nemusí procházet ani sekvenční seznamy ani index. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Metadata ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Metadata]], neboli zjednodušeně „data o datech“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;borgman&amp;quot;&amp;gt;BORGMAN, Christine L. Big data, little data, no data: scholarship in the networked world. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015. ISBN 9780262028561.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Big data]] ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Velká data“ jsou data v takovém množství, že je velmi složité a obtížné s nimi pracovat. Data, která neustále přibývají.&amp;lt;ref name=&amp;quot;borgman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|Data mining]] ==&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Reprezentace velkých množství dat je řešeno vizualizací, tedy zobrazením většinou jen těch důležitých a základních údajů vytažených z celého datového souboru (často pomocí grafiky), čemuž se věnuje '''data mining'''.&amp;lt;ref&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
* BORGMAN, Christine L. Big data, little data, no data: scholarship in the networked world. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015. ISBN 9780262028561.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&lt;br /&gt;
* SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071794090.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://tdkiv.nkp.cz TDKIV]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data&amp;diff=55168</id>
		<title>Data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data&amp;diff=55168"/>
		<updated>2018-06-20T07:37:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Data ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Podle TDKIV jsou '''data''': „Reprezentace informací vhodně formalizovaná pro komunikaci, interpretaci a zpracování lidmi a automaty. Data mohou být reprezentována libovolnými řetězci znaků (čísel, příkazů, vět) uloženými na informačním nosiči. Data nemají zpravidla význam sama o sobě, ale teprve jsou-li pochopena, interpretována, komunikována a využita člověkem nebo počítačem, stávají se smysluplnými informacemi.“ &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Data. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000442&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo „data“ pochází z latinského slova „datum“ (čili „něco daného“), které je odvozené ze slova „dare“ (čili „dát“). Pokud se věnujeme informační vědě, používá se slovo ''data'' pro již zmíněný libovolný řetězec znaků, ale také zvuků, obrazů nebo jiných smyslových vjemů. Jejich podmínkou však zůstává, že musí být v takové podobě, aby mohly být zpracovány počítačem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot;&amp;gt;SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071794090.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Charakteristika ==&lt;br /&gt;
* Data představují obvykle něco, co se dá v praxi získat experimentem, měřením, pozorováním nebo šetřením.&lt;br /&gt;
* Objektivně zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů nebo probíhající procesy v prostředí kolem nás, nezávisle na našem vědomí.&lt;br /&gt;
* Základem dat jsou znaky, což mohou být zejména číslice, písmena a symboly (tečky,čárky, noty apod.).&lt;br /&gt;
* V širším pojetí se pojmu data používá pro numerické (dnes především), textové,obrazové a zvukové údaje, aniž posuzujeme, co znamenají pro příjemce. především o jejich vyjádření a uložení pro perspektivní zpracování;&lt;br /&gt;
* Data můžeme považovat za jednoduché reprezentační nástroje faktů s jednorozměrným, jedinečným významem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Data / informace / znalost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud k '''datům''' přidáme kontext, stávají se z nich '''[[informace]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pro '''informace''' existuje mnoho definic podle toho, ve kterém oboru se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt; V rámci informační vědy existují např. definice Marcii J. Batesové:&lt;br /&gt;
:* „Informace = vzor organizace hmoty nebo energie.&lt;br /&gt;
:* Informace = Některé vzory organizace hmoty nebo energie, jimž živé bytosti dodaly smysl.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Znalost''' pak můžeme definovat jako informace a/nebo data, která člověk / počítač umí použít. Předpokladem pro použití je jejich pochopení a porozumění kontextu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztahy mezi informací, znalostí a daty se zabývá publikace ''Organizace znalostí: Klíčová témata'', kde autorka dochází k následujícím rovnicím: &lt;br /&gt;
: „'''znalost''' = informace + použitelnost&lt;br /&gt;
: '''informace''' = znalost + sdělitelnost&lt;br /&gt;
: '''informace''' = data + smysl&lt;br /&gt;
: '''data''' = odraz + sdělitelnost + zpracovatelnost“&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- z hlediska práce s daty:&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Strukturovaná''' – data, která jsou mezi sebou rozlišená. Existují zde tzv. ''elementy dat''. Například se jedná o organizaci pomocí relačních [[Databáze|databázových systémů]]. Zde se používá hierarchie elementů od pole k záznamu, relaci až k databázi. V takto strukturovaných datech se lépe vyhledává a také se s nimi dále snáze pracuje (MARC / [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|XML]]).&lt;br /&gt;
* '''Částečně strukturovaná''' – ([[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML]])&lt;br /&gt;
* '''Nestrukturovaná''' – data, která nejsou mezi sebou rozlišená, tzv. „tok bytů“ (prostý text) a lze v se v nich orientovat pouze pomocí plnotextového vyhledávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- z hlediska oboru:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vědecká&lt;br /&gt;
* Geografická&lt;br /&gt;
* Statistická&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Ukládání dat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Takto různě strukturovaná data se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace souboru: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pro data ukládaná v '''sekvenčních souborech''' je důležité jejich pořadí – sekvence. Vyhledávač prochází při vyhledávání celou jednu řadu záznamů, dokud nenalezne ten správný, což způsobuje jeho pomalost. Další nevýhodou by mohla být nutnost časté a pravidelné údržby. Data, která přesáhnou maximální velikost uspořádané „řady“ se na čas uchovávají do části souboru, kterou můžeme nazvat „oblastí přetečení“. Je tedy nutné data reorganizovat. &lt;br /&gt;
* V '''index-sekvenčních souborech''' je také důležité pořadí záznamů v řadě. Data jsou zde uspořádaná podle primárního klíče, který má navíc strukturu řídkého indexu. ('''Řídký index''' neobsahuje všechny hodnoty klíče, pouze např. každou n-tou hodnotu.) Díky indexu dochází k rychlejšímu vyhledávání, nicméně se v něm musí opravit také změny provedené v sekvenční části souboru. &lt;br /&gt;
* '''Indexový soubor''' pracuje s '''hustým indexem''' (ve kterém se nacházejí všechny hodnoty klíče), díky čemuž nemusí být jeho sekvenční soubor uspořádán. Kvůli použití indexů dochází k ušetření místa a tím pádem i k zrychlení vyhledávání. &lt;br /&gt;
* '''Soubory s přímým přístupem''' pracují s hodnotami primárního klíče, které pomocí hašovacích algoritmů slouží k identifikaci místa záznamu na disku. Přímý přístup k souborům zaručuje nejrychlejší vyhledávání, protože se nemusí procházet ani sekvenční seznamy ani index. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Metadata]] ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjednodušeně „data o datech“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;borgman&amp;quot;&amp;gt;BORGMAN, Christine L. Big data, little data, no data: scholarship in the networked world. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015. ISBN 9780262028561.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Big data]] ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Velká data“ jsou data v takovém množství, že je velmi složité a obtížné s nimi pracovat. Data, která neustále přibývají.&amp;lt;ref name=&amp;quot;borgman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|Data mining]] ==&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Reprezentace velkých množství dat je řešeno vizualizací, tedy zobrazením většinou jen těch důležitých a základních údajů vytažených z celého datového souboru (často pomocí grafiky), čemuž se věnuje '''data mining'''.&amp;lt;ref&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
* BORGMAN, Christine L. Big data, little data, no data: scholarship in the networked world. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015. ISBN 9780262028561.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&lt;br /&gt;
* SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071794090.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://tdkiv.nkp.cz TDKIV]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=55167</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=55167"/>
		<updated>2018-06-20T07:35:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Databáze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je v TDKIV definovaná jako „'''systém''' sloužící '''k modelování''' objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních '''dat uspořádaných''' tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle '''vyhledat, načíst''' do paměti a provádět s nimi potřebné '''operace''' – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. …“ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-30]. &lt;br /&gt;
Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ dat, které databáze zpravuje ovlivňuje také její uspořádání. U dat v elektronické podobě jsou databáze spravovány '''[[Systém řízení báze dat|systémem řízení báze dat]]''' (SŘBD = DBMS – database management systém). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot;&amp;gt;CONNELLY KOHUTOVÁ, Radka. Databáze ve věku informační společnosti a jejich právní ochrana. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckova edice právní instituty. ISBN 9788074004933.&amp;lt;/ref&amp;gt; Registraci, zpřístupňování a vyhledávání databází zaručují [[Co jsou databáze databází: uveďte a významné rysy jejich hlavních reprezentantů ve světovém měřítku (včetně specifik jejich záznamů)|databáze databází]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází: Verze 1.0. [online]. 2007, Ústav informačních studií a knihovnictví: FF UK v Praze, 41 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V kontextu organizace a uchovávání dat se pojem ''databáze'' užívá od konce 60. let 20. století, s rozvojem potřeby snazší správy stále větších dat o občanech státu. Jako další přelom je možné vidět zasahování soukromých firem do financování těchto databází. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvopočátky databází můžeme vidět v antice, která už pracovala s '''[[Archiv|archívy]]''', tedy místy, kde se shromažďovaly úřední dokumenty. Přímým předchůdcem pak je třeba papírová kartotéka. Ta umožňovala uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek &amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat. S rozvojem technologií se rozvíjely také databáze. Stávají se složitější a vytváří čím dál propojenější síť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Třídění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze můžeme dělit různě, například &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle obsahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Všeobecné databáze''' – obsahují informace nezařaditelné do malého množství oborů (encyklopedie).&lt;br /&gt;
* '''Specifické databáze''' – jejich obsahem jsou informace patřící do nějakého úseku lidských vědomostí (jednooborové)&lt;br /&gt;
- podle formy&lt;br /&gt;
* '''Elektronické databáze''' – musíme zde vidět rozdíl mezi databází a softwarem (počítačovým programem), který ji zpřístupňuje ([[Systém řízení báze dat|SŘBD]])&lt;br /&gt;
* '''Analogové databáze''' (př. papírové kartotéky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hierarchické databáze''' (hierarchical) – Zde jsou data uspořádaná do stromové struktury. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; Každý prvek tvoří jeden uzel. Uzly pak mají mezi sebou vztahy nadřazené a podřazené. Pokud mají dva prvky tentýž nadřazený prvek, jsou si nějakým způsobem podobné (patří do stejné třídy). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat.&lt;br /&gt;
* '''Síťové databáze''' (network) – vycházejí z hierarchické struktury, ke které ale připojují četné jiné než hierarchické vztahy mezi jednotlivými prvky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; V této databázi je umožněno vytvářet obousměrné vztahy mezi prvky v libovolném počtu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt; Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury.&lt;br /&gt;
* '''[[Objektově orientované systémy databází|Objektově-orientované databáze]]''' (object oriented) – Hitem posledních let jsou tzv. NoSQL databáze, tedy databáze, které nejsou relační. Zastánci NoSQL databází vyzdvihují jejich škálovatelnost. Pro obrovské objemy dat je využívají společnosti jako Google, Amazon apod. Podtypem NoSQL databází jsou databáze objektové. Mají rozhraní pro objektově orientované jazyky a ukládají transparentně celé hierarchie objektů. Vzniky v 90. letech 20. století a jejich základním prvkem je objekt. Ten je jednoznačně identifikovatelný, má předepsanou sadu metod, podle kterých se chová, a díky svým interním datům můžeme také zjistit jeho současný stav. &amp;lt;ref name=&amp;quot;polak&amp;quot;&amp;gt;POLÁK, Robert. Posouzení výhod a nevýhod OOP databází vzhledem k relačním databázím [online]. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra Logiky. Vedoucí práce Petr Jirků. [cit. 2018-05-28].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Relační databáze''' (relational) – v současnosti nepoužívanější díky jejich jednodušší struktuře, jejíž základy představil v roce 1970 '''Ted Codd'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;polak&amp;quot; /&amp;gt; Snadněji se zde provádí změny než u databází hierarchických nebo síťových. Data jsou zde zařazena do tabulek, které zjednodušují jejich další zpracování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; Bawden a Robinson tuto tabulku vysvětluje: „Každá tabulka představuje druh položky, každý řádek jeden výskyt položky a každý sloupec jeden atribut výskytu položky.“ &amp;lt;ref&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Vychází z matematické teorie relací a množin. Relace pak je „kartézským součinem nad množinami údajů, tzv. doménami.“ Využívají jazyka '''[[SQL]]''' (Structured Query Language) a entitně-relačního modelování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle architektury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Distribuovaná databáze''' (distributed) – tvoří ji soustava datových archívů, které jsou fyzicky na různých místech. Což pro uživatele však nehraje roli, protože tuto skutečnost nevnímá. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle autora&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Dílo skupiny''' &lt;br /&gt;
* '''Dílo jednotlivce'''&lt;br /&gt;
* '''Nekomerční databáze''' – Například se může jednat o úřední databáze nebo databáze knihovních fondů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle práv&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Původní databáze''' (originální) – tedy takové, které mají autorská práva.&lt;br /&gt;
* '''Nepůvodní databáze''' (neoriginální) – autorská práva sice nemají, ale stejně jako databáze původní má tzv. práva ''sui generis''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle Marty E. Williamsové dělíme databáze podle typu informace, které spravují, na databáze: &amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Textové''' &lt;br /&gt;
:* bibliografické&lt;br /&gt;
:* plnotextové&lt;br /&gt;
:* typu adresářů&lt;br /&gt;
* '''Numerické'''&lt;br /&gt;
:* faktové&lt;br /&gt;
:* časových řad&lt;br /&gt;
:* statistických informací.&lt;br /&gt;
* '''Obrazové'''&lt;br /&gt;
* '''Multimediální'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
===Pohled/View===&lt;br /&gt;
Objekt, který uživatlei poskytuje data ve stejné podobě jako tabulka, ale na rozdíl od tabulky neobsahuje data, ale pouze předpis pro získání dat z tabulek jiných pohledů.&lt;br /&gt;
===Indexy/Klíče===&lt;br /&gt;
Definovány nad jednotlivými sloupci tabulek. Jejich funkce je vést si v tabulkách rychlé LUT &amp;lt;ref&amp;gt;LUT = look-up tables - &amp;quot;pořadníky&amp;quot; &amp;lt;/ref&amp;gt;na sloupce, nad nimiž byly definovány, vyloučit duplicitu v záznamech nebo zajišťovat fulltextové vyhledávání.&lt;br /&gt;
===Triggery/Spouště===&lt;br /&gt;
Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&lt;br /&gt;
===Uživatelem definované procedury a funkce===&lt;br /&gt;
Ukládání pojmenovaných kusů kódu, které provedou v databázi nad danými tabulkami určitou sekvenci příkazů nebo navíc vrátí nějaký výsledek.&lt;br /&gt;
===Události/Events===&lt;br /&gt;
Procedury spouštěné v určitý datum a čas nebo opakovaně s definovatelnou periodou. &lt;br /&gt;
===Formuláře===&lt;br /&gt;
Některé databázové systémy umožňují uživatelům vytvářet vstupní formuláře pro vizuálně přívětivé zadávání hodnot.&lt;br /&gt;
===Sestavy/Reporty===&lt;br /&gt;
Umožňují uživateli definovat layout&amp;lt;ref&amp;gt;Layout znamená grafické rozvržení tiskové nebo elektronické stránky, případně i jiné plochy.&amp;lt;/ref&amp;gt; s políčky dané tabulky, do kterého se při použití doplní aktuální hodnoty.&lt;br /&gt;
===Uživatelská oprávnění===&lt;br /&gt;
U lepších databázových systémů je možnost oddělit jednotlivé úrovně přístupu uživatelů k databázi. &lt;br /&gt;
===Partitioning===&lt;br /&gt;
Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&lt;br /&gt;
===Procesy===&lt;br /&gt;
Databázové stroje umí podat přehled o procesech, které jejich služeb aktuálně využívají.&lt;br /&gt;
===Vizuální E-R schéma===&lt;br /&gt;
Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze dat. Integritní omezení se mohou týkat jednotlivých hodnot vkládaných do polí databáze, či může jít o podmínku na kombinaci hodnot v některých polích jednoho záznamu. Integritní omezení se může týkat i celé množiny záznamů daného typu. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Datab%C3%A1zov%C3%A1_integrita&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází: Verze 1.0. [online]. 2007, Ústav informačních studií a knihovnictví: FF UK v Praze, 41 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
* CONNELLY KOHUTOVÁ, Radka. Databáze ve věku informační společnosti a jejich právní ochrana. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckova edice právní instituty. ISBN 9788074004933.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
* POLÁK, Robert. Posouzení výhod a nevýhod OOP databází vzhledem k relačním databázím [online]. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra Logiky. Vedoucí práce Petr Jirků. [cit. 2018-05-28].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[TDKIV.nkp.cz|TDKIV]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objektové databáze [online]. [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://blog.root.cz/babel/objektove-databaze/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází, databázové objekty&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=54484</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=54484"/>
		<updated>2018-05-31T18:26:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Databáze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je v TDKIV definovaná jako „'''systém''' sloužící '''k modelování''' objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních '''dat uspořádaných''' tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle '''vyhledat, načíst''' do paměti a provádět s nimi potřebné '''operace''' – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. …“ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-30]. &lt;br /&gt;
Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ dat, které databáze zpravuje ovlivňuje také její uspořádání. U dat v elektronické podobě jsou databáze spravovány '''[[Systém řízení báze dat|systémem řízení báze dat]]''' (SŘBD = DBMS – database management systém). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot;&amp;gt;CONNELLY KOHUTOVÁ, Radka. Databáze ve věku informační společnosti a jejich právní ochrana. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckova edice právní instituty. ISBN 9788074004933.&amp;lt;/ref&amp;gt; Registraci, zpřístupňování a vyhledávání databází zaručují [[Co jsou databáze databází: uveďte a významné rysy jejich hlavních reprezentantů ve světovém měřítku (včetně specifik jejich záznamů)|databáze databází]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází: Verze 1.0. [online]. 2007, Ústav informačních studií a knihovnictví: FF UK v Praze, 41 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V kontextu organizace a uchovávání dat se pojem ''databáze'' užívá od konce 60. let 20. století, s rozvojem potřeby snazší správy stále větších dat o občanech státu. Jako další přelom je možné vidět zasahování soukromých firem do financování těchto databází. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvopočátky databází můžeme vidět v antice, která už pracovala s '''[[Archiv|archívy]]''', tedy místy, kde se shromažďovaly úřední dokumenty. Přímým předchůdcem pak je třeba papírová kartotéka. Ta umožňovala uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek &amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat. S rozvojem technologií se rozvíjely také databáze. Stávají se složitější a vytváří čím dál propojenější síť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Třídění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze můžeme dělit různě, například &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle obsahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Všeobecné databáze''' – obsahují informace nezařaditelné do malého množství oborů (encyklopedie).&lt;br /&gt;
* '''Specifické databáze''' – jejich obsahem jsou informace patřící do nějakého úseku lidských vědomostí (jednooborové)&lt;br /&gt;
- podle formy&lt;br /&gt;
* '''Elektronické databáze''' – musíme zde vidět rozdíl mezi databází a softwarem (počítačovým programem), který ji zpřístupňuje ([[Systém řízení báze dat|SŘBD]])&lt;br /&gt;
* '''Analogové databáze''' (př. papírové kartotéky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hierarchické databáze''' (hierarchical) – Zde jsou data uspořádaná do stromové struktury. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; Každý prvek tvoří jeden uzel. Uzly pak mají mezi sebou vztahy nadřazené a podřazené. Pokud mají dva prvky tentýž nadřazený prvek, jsou si nějakým způsobem podobné (patří do stejné třídy). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat.&lt;br /&gt;
* '''Síťové databáze''' (network) – vycházejí z hierarchické struktury, ke které ale připojují četné jiné než hierarchické vztahy mezi jednotlivými prvky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; V této databázi je umožněno vytvářet obousměrné vztahy mezi prvky v libovolném počtu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt; Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury.&lt;br /&gt;
* '''[[Objektově orientované systémy databází|Objektově-orientované databáze]]''' (object oriented) – Hitem posledních let jsou tzv. NoSQL databáze, tedy databáze, které nejsou relační. Zastánci NoSQL databází vyzdvihují jejich škálovatelnost. Pro obrovské objemy dat je využívají společnosti jako Google, Amazon apod. Podtypem NoSQL databází jsou databáze objektové. Mají rozhraní pro objektově orientované jazyky a ukládají transparentně celé hierarchie objektů. Vzniky v 90. letech 20. století a jejich základním prvkem je objekt. Ten je jednoznačně identifikovatelný, má předepsanou sadu metod, podle kterých se chová, a díky svým interním datům můžeme také zjistit jeho současný stav. &amp;lt;ref name=&amp;quot;polak&amp;quot;&amp;gt;POLÁK, Robert. Posouzení výhod a nevýhod OOP databází vzhledem k relačním databázím [online]. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra Logiky. Vedoucí práce Petr Jirků. [cit. 2018-05-28].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Relační databáze''' (relational) – v současnosti nepoužívanější díky jejich jednodušší struktuře, jejíž základy představil v roce 1970 '''Ted Codd'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;polak&amp;quot; /&amp;gt; Snadněji se zde provádí změny než u databází hierarchických nebo síťových. Data jsou zde zařazena do tabulek, které zjednodušují jejich další zpracování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; Bawden a Robinson tuto tabulku vysvětluje: „Každá tabulka představuje druh položky, každý řádek jeden výskyt položky a každý sloupec jeden atribut výskytu položky.“ &amp;lt;ref&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Vychází z matematické teorie relací a množin. Relace pak je „kartézským součinem nad množinami údajů, tzv. doménami.“ Využívají jazyka '''[[SQL]]''' (Structured Query Language) a entitně-relačního modelování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle architektury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Distribuovaná databáze''' (distributed) – tvoří ji soustava datových archívů, které jsou fyzicky na různých místech. Což pro uživatele však nehraje roli, protože tuto skutečnost nevnímá. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle autora&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Dílo skupiny''' &lt;br /&gt;
* '''Dílo jednotlivce'''&lt;br /&gt;
* '''Nekomerční databáze''' – Například se může jednat o úřední databáze nebo databáze knihovních fondů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle práv&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Původní databáze''' (originální) – tedy takové, které mají autorská práva.&lt;br /&gt;
* '''Nepůvodní databáze''' (neoriginální) – autorská práva sice nemají, ale stejně jako databáze původní má tzv. práva ''sui generis''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle Marty E. Williamsové dělíme databáze podle typu informace, které spravují, na databáze: &amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Textové''' &lt;br /&gt;
:* bibliografické&lt;br /&gt;
:* plnotextové&lt;br /&gt;
:* typu adresářů&lt;br /&gt;
* '''Numerické'''&lt;br /&gt;
:* faktové&lt;br /&gt;
:* časových řad&lt;br /&gt;
:* statistických informací.&lt;br /&gt;
* '''Obrazové'''&lt;br /&gt;
* '''Multimediální'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
===Pohled/View===&lt;br /&gt;
Objekt, který uživatlei poskytuje data ve stejné podobě jako tabulka, ale na rozdíl od tabulky neobsahuje data, ale pouze předpis pro získání dat z tabulek jiných pohledů.&lt;br /&gt;
===Indexy/Klíče===&lt;br /&gt;
Definovány nad jednotlivými sloupci tabulek. Jejich funkce je vést si v tabulkách rychlé LUT &amp;lt;ref&amp;gt;LUT = look-up tables - &amp;quot;pořadníky&amp;quot; &amp;lt;/ref&amp;gt;na sloupce, nad nimiž byly definovány, vyloučit duplicitu v záznamech nebo zajišťovat fulltextové vyhledávání.&lt;br /&gt;
===Triggery/Spouště===&lt;br /&gt;
Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&lt;br /&gt;
===Uživatelem definované procedury a funkce===&lt;br /&gt;
Ukládání pojmenovaných kusů kódu, které provedou v databázi nad danými tabulkami určitou sekvenci příkazů nebo navíc vrátí nějaký výsledek.&lt;br /&gt;
===Události/Events===&lt;br /&gt;
Procedury spouštěné v určitý datum a čas nebo opakovaně s definovatelnou periodou. &lt;br /&gt;
===Formuláře===&lt;br /&gt;
Některé databázové systémy umožňují uživatelům vytvářet vstupní formuláře pro vizuálně přívětivé zadávání hodnot.&lt;br /&gt;
===Sestavy/Reporty===&lt;br /&gt;
Umožňují uživateli definovat layout&amp;lt;ref&amp;gt;Layout znamená grafické rozvržení tiskové nebo elektronické stránky, případně i jiné plochy.&amp;lt;/ref&amp;gt; s políčky dané tabulky, do kterého se při použití doplní aktuální hodnoty.&lt;br /&gt;
===Uživatelská oprávnění===&lt;br /&gt;
U lepších databázových systémů je možnost oddělit jednotlivé úrovně přístupu uživatelů k databázi. &lt;br /&gt;
===Partitioning===&lt;br /&gt;
Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&lt;br /&gt;
===Procesy===&lt;br /&gt;
Databázové stroje umí podat přehled o procesech, které jejich služeb aktuálně využívají.&lt;br /&gt;
===Vizuální E-R schéma===&lt;br /&gt;
Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze dat. Integritní omezení se mohou týkat jednotlivých hodnot vkládaných do polí databáze, či může jít o podmínku na kombinaci hodnot v některých polích jednoho záznamu. Integritní omezení se může týkat i celé množiny záznamů daného typu. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Datab%C3%A1zov%C3%A1_integrita&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází: Verze 1.0. [online]. 2007, Ústav informačních studií a knihovnictví: FF UK v Praze, 41 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
* CONNELLY KOHUTOVÁ, Radka. Databáze ve věku informační společnosti a jejich právní ochrana. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckova edice právní instituty. ISBN 9788074004933.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
* POLÁK, Robert. Posouzení výhod a nevýhod OOP databází vzhledem k relačním databázím [online]. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra Logiky. Vedoucí práce Petr Jirků. [cit. 2018-05-28].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[TDKIV.nkp.cz|TDKIV]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objektové databáze [online]. [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://blog.root.cz/babel/objektove-databaze/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází, databázové objekty&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=54374</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=54374"/>
		<updated>2018-05-30T22:07:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Databáze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je v TDKIV definovaná jako „'''systém''' sloužící '''k modelování''' objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních '''dat uspořádaných''' tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle '''vyhledat, načíst''' do paměti a provádět s nimi potřebné '''operace''' – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. …“ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-30]. &lt;br /&gt;
Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ dat, které databáze zpravuje ovlivňuje také její uspořádání. U dat v elektronické podobě jsou databáze spravovány '''[[Systém řízení báze dat|systémem řízení báze dat]]''' (SŘBD = DBMS – database management systém). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot;&amp;gt;CONNELLY KOHUTOVÁ, Radka. Databáze ve věku informační společnosti a jejich právní ochrana. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckova edice právní instituty. ISBN 9788074004933.&amp;lt;/ref&amp;gt; Registraci, zpřístupňování a vyhledávání databází zaručují [[Co jsou databáze databází: uveďte a významné rysy jejich hlavních reprezentantů ve světovém měřítku (včetně specifik jejich záznamů)|databáze databází]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází: Verze 1.0. [online]. 2007, Ústav informačních studií a knihovnictví: FF UK v Praze, 41 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V kontextu organizace a uchovávání dat se pojem ''databáze'' užívá od konce 60. let 20. století, s rozvojem potřeby snazší správy stále větších dat o občanech státu. Jako další přelom je možné vidět zasahování soukromých firem do financování těchto databází. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvopočátky databází můžeme vidět v antice, která už pracovala s '''[[Archiv|archívy]]''', tedy místy, kde se shromažďovaly úřední dokumenty. Přímým předchůdcem pak je třeba papírová kartotéka. Ta umožňovala uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek[1] a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL[2], který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat. S rozvojem technologií se rozvíjely také databáze. Stávají se složitější a vytváří čím dál propojenější síť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Třídění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze můžeme dělit různě, například &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle obsahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Všeobecné databáze''' – obsahují informace nezařaditelné do malého množství oborů (encyklopedie).&lt;br /&gt;
* '''Specifické databáze''' – jejich obsahem jsou informace patřící do nějakého úseku lidských vědomostí (jednooborové)&lt;br /&gt;
- podle formy&lt;br /&gt;
* '''Elektronické databáze''' – musíme zde vidět rozdíl mezi databází a softwarem (počítačovým programem), který ji zpřístupňuje ([[Systém řízení báze dat|SŘBD]])&lt;br /&gt;
* '''Analogové databáze''' (př. papírové kartotéky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hierarchické databáze''' (hierarchical) – Zde jsou data uspořádaná do stromové struktury. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; Každý prvek tvoří jeden uzel. Uzly pak mají mezi sebou vztahy nadřazené a podřazené. Pokud mají dva prvky tentýž nadřazený prvek, jsou si nějakým způsobem podobné (patří do stejné třídy). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat.&lt;br /&gt;
* '''Síťové databáze''' (network) – vycházejí z hierarchické struktury, ke které ale připojují četné jiné než hierarchické vztahy mezi jednotlivými prvky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; V této databázi je umožněno vytvářet obousměrné vztahy mezi prvky v libovolném počtu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt; Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury.&lt;br /&gt;
* '''[[Objektově orientované systémy databází|Objektově-orientované databáze]]''' (object oriented) – Hitem posledních let jsou tzv. NoSQL databáze, tedy databáze, které nejsou relační. Zastánci NoSQL databází vyzdvihují jejich škálovatelnost. Pro obrovské objemy dat je využívají společnosti jako Google, Amazon apod. Podtypem NoSQL databází jsou databáze objektové. Mají rozhraní pro objektově orientované jazyky a ukládají transparentně celé hierarchie objektů. Vzniky v 90. letech 20. století a jejich základním prvkem je objekt. Ten je jednoznačně identifikovatelný, má předepsanou sadu metod, podle kterých se chová, a díky svým interním datům můžeme také zjistit jeho současný stav. &amp;lt;ref name=&amp;quot;polak&amp;quot;&amp;gt;POLÁK, Robert. Posouzení výhod a nevýhod OOP databází vzhledem k relačním databázím [online]. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra Logiky. Vedoucí práce Petr Jirků. [cit. 2018-05-28].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Relační databáze''' (relational) – v současnosti nepoužívanější díky jejich jednodušší struktuře, jejíž základy představil v roce 1970 '''Ted Codd'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;polak&amp;quot; /&amp;gt; Snadněji se zde provádí změny než u databází hierarchických nebo síťových. Data jsou zde zařazena do tabulek, které zjednodušují jejich další zpracování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; Bawden a Robinson tuto tabulku vysvětluje: „Každá tabulka představuje druh položky, každý řádek jeden výskyt položky a každý sloupec jeden atribut výskytu položky.“ &amp;lt;ref&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Vychází z matematické teorie relací a množin. Relace pak je „kartézským součinem nad množinami údajů, tzv. doménami.“ Využívají jazyka '''[[SQL]]''' (Structured Query Language) a entitně-relačního modelování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle architektury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Distribuovaná databáze''' (distributed) – tvoří ji soustava datových archívů, které jsou fyzicky na různých místech. Což pro uživatele to však nehraje roli, protože tuto skutečnost nevnímá. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle autora&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Dílo skupiny''' &lt;br /&gt;
* '''Dílo jednotlivce'''&lt;br /&gt;
* '''Nekomerční databáze''' – Například se může jednat o úřední databáze nebo databáze knihovních fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle práv&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Původní databáze''' (originální) – tedy takové, které mají autorská práva.&lt;br /&gt;
* '''Nepůvodní databáze''' (neoriginální) – autorská práva sice nemají, ale stejně jako databáze původní má tzv. práva ''sui generis''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle Marty E. Williamsové dělíme databáze podle typu informace, které spravují, na databáze: &amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Textové''' &lt;br /&gt;
:* bibliografické&lt;br /&gt;
:* plnotextové&lt;br /&gt;
:* typu adresářů&lt;br /&gt;
* '''Numerické'''&lt;br /&gt;
:* faktové&lt;br /&gt;
:* časových řad&lt;br /&gt;
:* statistických informací.&lt;br /&gt;
* '''Obrazové'''&lt;br /&gt;
* '''Multimediální'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
===Pohled/View===&lt;br /&gt;
Objekt, který uživatlei poskytuje data ve stejné podobě jako tabulka, ale na rozdíl od tabulky neobsahuje data, ale pouze předpis pro získání dat z tabulek jiných pohledů.&lt;br /&gt;
===Indexy/Klíče===&lt;br /&gt;
Definovány nad jednotlivými sloupci tabulek. Jejich funkce je vést si v tabulkách rychlé LUT &amp;lt;ref&amp;gt;LUT = look-up tables - &amp;quot;pořadníky&amp;quot; &amp;lt;/ref&amp;gt;na sloupce, nad nimiž byly definovány, vyloučit duplicitu v záznamech nebo zajišťovat fulltextové vyhledávání.&lt;br /&gt;
===Triggery/Spouště===&lt;br /&gt;
Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&lt;br /&gt;
===Uživatelem definované procedury a funkce===&lt;br /&gt;
Ukládání pojmenovaných kusů kódu, které provedou v databázi nad danými tabulkami určitou sekvenci příkazů nebo navíc vrátí nějaký výsledek.&lt;br /&gt;
===Události/Events===&lt;br /&gt;
Procedury spouštěné v určitý datum a čas nebo opakovaně s definovatelnou periodou. &lt;br /&gt;
===Formuláře===&lt;br /&gt;
Některé databázové systémy umožňují uživatelům vytvářet vstupní formuláře pro vizuálně přívětivé zadávání hodnot.&lt;br /&gt;
===Sestavy/Reporty===&lt;br /&gt;
Umožňují uživateli definovat layout&amp;lt;ref&amp;gt;Layout znamená grafické rozvržení tiskové nebo elektronické stránky, případně i jiné plochy.&amp;lt;/ref&amp;gt; s políčky dané tabulky, do kterého se při použití doplní aktuální hodnoty.&lt;br /&gt;
===Uživatelská oprávnění===&lt;br /&gt;
U lepších databázových systémů je možnost oddělit jednotlivé úrovně přístupu uživatelů k databázi. &lt;br /&gt;
===Partitioning===&lt;br /&gt;
Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&lt;br /&gt;
===Procesy===&lt;br /&gt;
Databázové stroje umí podat přehled o procesech, které jejich služeb aktuálně využívají.&lt;br /&gt;
===Vizuální E-R schéma===&lt;br /&gt;
Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze dat. Integritní omezení se mohou týkat jednotlivých hodnot vkládaných do polí databáze, či může jít o podmínku na kombinaci hodnot v některých polích jednoho záznamu. Integritní omezení se může týkat i celé množiny záznamů daného typu. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Datab%C3%A1zov%C3%A1_integrita&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází: Verze 1.0. [online]. 2007, Ústav informačních studií a knihovnictví: FF UK v Praze, 41 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
* CONNELLY KOHUTOVÁ, Radka. Databáze ve věku informační společnosti a jejich právní ochrana. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckova edice právní instituty. ISBN 9788074004933.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
* POLÁK, Robert. Posouzení výhod a nevýhod OOP databází vzhledem k relačním databázím [online]. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra Logiky. Vedoucí práce Petr Jirků. [cit. 2018-05-28].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[TDKIV.nkp.cz|TDKIV]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objektové databáze [online]. [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://blog.root.cz/babel/objektove-databaze/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází, databázové objekty&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=54373</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=54373"/>
		<updated>2018-05-30T22:07:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Databáze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je v TDKIV definovaná jako „'''systém''' sloužící '''k modelování''' objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních '''dat uspořádaných''' tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle '''vyhledat, načíst''' do paměti a provádět s nimi potřebné '''operace''' – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. …“ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-30]. &lt;br /&gt;
Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ dat, které databáze zpravuje ovlivňuje také její uspořádání. U dat v elektronické podobě jsou databáze spravovány '''[[Systém řízení báze dat|systémem řízení báze dat]]''' (SŘBD = DBMS – database management systém). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot;&amp;gt;CONNELLY KOHUTOVÁ, Radka. Databáze ve věku informační společnosti a jejich právní ochrana. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckova edice právní instituty. ISBN 9788074004933.&amp;lt;/ref&amp;gt; Registraci, zpřístupňování a vyhledávání databází zaručují [[Co jsou databáze databází: uveďte a významné rysy jejich hlavních reprezentantů ve světovém měřítku (včetně specifik jejich záznamů)|databáze databází]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází: Verze 1.0. [online]. 2007, Ústav informačních studií a knihovnictví: FF UK v Praze, 41 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V kontextu organizace a uchovávání dat se pojem ''databáze'' užívá od konce 60. let 20. století, s rozvojem potřeby snazší správy stále větších dat o občanech státu. Jako další přelom je možné vidět zasahování soukromých firem do financování těchto databází. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvopočátky databází můžeme vidět v antice, která už pracovala s '''[[Archiv|archívy]]''', tedy místy, kde se shromažďovaly úřední dokumenty. Přímým předchůdcem pak je třeba papírová kartotéka. Ta umožňovala uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek[1] a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL[2], který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat. S rozvojem technologií se rozvíjely také databáze. Stávají se složitější a vytváří čím dál propojenější síť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Třídění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze můžeme dělit různě, například &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle obsahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Všeobecné databáze''' – obsahují informace nezařaditelné do malého množství oborů (encyklopedie).&lt;br /&gt;
* '''Specifické databáze''' – jejich obsahem jsou informace patřící do nějakého úseku lidských vědomostí (jednooborové)&lt;br /&gt;
- podle formy&lt;br /&gt;
* '''Elektronické databáze''' – musíme zde vidět rozdíl mezi databází a softwarem (počítačovým programem), který ji zpřístupňuje ([[Systém řízení báze dat|SŘBD]])&lt;br /&gt;
* '''Analogové databáze''' (př. papírové kartotéky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hierarchické databáze''' (hierarchical) – Zde jsou data uspořádaná do stromové struktury. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; Každý prvek tvoří jeden uzel. Uzly pak mají mezi sebou vztahy nadřazené a podřazené. Pokud mají dva prvky tentýž nadřazený prvek, jsou si nějakým způsobem podobné (patří do stejné třídy). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat.&lt;br /&gt;
* '''Síťové databáze''' (network) – vycházejí z hierarchické struktury, ke které ale připojují četné jiné než hierarchické vztahy mezi jednotlivými prvky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; V této databázi je umožněno vytvářet obousměrné vztahy mezi prvky v libovolném počtu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt; Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury.&lt;br /&gt;
* '''[[Objektově orientované systémy databází|Objektově-orientované databáze]]''' (object oriented) – Hitem posledních let jsou tzv. NoSQL databáze, tedy databáze, které nejsou relační. Zastánci NoSQL databází vyzdvihují jejich škálovatelnost. Pro obrovské objemy dat je využívají společnosti jako Google, Amazon apod. Podtypem NoSQL databází jsou databáze objektové. Mají rozhraní pro objektově orientované jazyky a ukládají transparentně celé hierarchie objektů. Vzniky v 90. letech 20. století a jejich základním prvkem je objekt. Ten je jednoznačně identifikovatelný, má předepsanou sadu metod, podle kterých se chová, a díky svým interním datům můžeme také zjistit jeho současný stav. &amp;lt;ref name=&amp;quot;polak&amp;quot;&amp;gt;POLÁK, Robert. Posouzení výhod a nevýhod OOP databází vzhledem k relačním databázím [online]. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra Logiky. Vedoucí práce Petr Jirků. [cit. 2018-05-28].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Relační databáze''' (relational) – v současnosti nepoužívanější díky jejich jednodušší struktuře, jejíž základy představil v roce 1970 '''Ted Codd'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;polak&amp;quot; /&amp;gt; Snadněji se zde provádí změny než u databází hierarchických nebo síťových. Data jsou zde zařazena do tabulek, které zjednodušují jejich další zpracování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; Bawden a Robinson tuto tabulku vysvětluje: „Každá tabulka představuje druh položky, každý řádek jeden výskyt položky a každý sloupec jeden atribut výskytu položky.“ &amp;lt;ref&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Vychází z matematické teorie relací a množin. Relace pak je „kartézským součinem nad množinami údajů, tzv. doménami.“ Využívají jazyka '''[[SQL]]''' (Structured Query Language) a entitně-relačního modelování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle architektury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Distribuovaná databáze''' (distributed) – tvoří ji soustava datových archívů, které jsou fyzicky na různých místech. Což pro uživatele to však nehraje roli, protože tuto skutečnost nevnímá. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle autora&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Dílo skupiny''' &lt;br /&gt;
* '''Dílo jednotlivce'''&lt;br /&gt;
* '''Nekomerční databáze''' – Například se může jednat o úřední databáze nebo databáze knihovních fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle práv&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Původní databáze''' (originální) – tedy takové, které mají autorská práva.&lt;br /&gt;
* '''Nepůvodní databáze''' (neoriginální) – autorská práva sice nemají, ale stejně jako databáze původní má tzv. práva ''sui generis''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle Marty E. Williamsové dělíme databáze podle typu informace, které spravují, na databáze: &amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Textové''' &lt;br /&gt;
:* bibliografické&lt;br /&gt;
:* plnotextové&lt;br /&gt;
:* typu adresářů&lt;br /&gt;
* '''Numerické'''&lt;br /&gt;
:* faktové&lt;br /&gt;
:* časových řad&lt;br /&gt;
:* statistických informací.&lt;br /&gt;
* '''Obrazové'''&lt;br /&gt;
* '''Multimediální'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
===Pohled/View===&lt;br /&gt;
Objekt, který uživatlei poskytuje data ve stejné podobě jako tabulka, ale na rozdíl od tabulky neobsahuje data, ale pouze předpis pro získání dat z tabulek jiných pohledů.&lt;br /&gt;
===Indexy/Klíče===&lt;br /&gt;
Definovány nad jednotlivými sloupci tabulek. Jejich funkce je vést si v tabulkách rychlé LUT &amp;lt;ref&amp;gt;LUT = look-up tables - &amp;quot;pořadníky&amp;quot; &amp;lt;/ref&amp;gt;na sloupce, nad nimiž byly definovány, vyloučit duplicitu v záznamech nebo zajišťovat fulltextové vyhledávání.&lt;br /&gt;
===Triggery/Spouště===&lt;br /&gt;
Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&lt;br /&gt;
===Uživatelem definované procedury a funkce===&lt;br /&gt;
Ukládání pojmenovaných kusů kódu, které provedou v databázi nad danými tabulkami určitou sekvenci příkazů nebo navíc vrátí nějaký výsledek.&lt;br /&gt;
===Události/Events===&lt;br /&gt;
Procedury spouštěné v určitý datum a čas nebo opakovaně s definovatelnou periodou. &lt;br /&gt;
===Formuláře===&lt;br /&gt;
Některé databázové systémy umožňují uživatelům vytvářet vstupní formuláře pro vizuálně přívětivé zadávání hodnot.&lt;br /&gt;
===Sestavy/Reporty===&lt;br /&gt;
Umožňují uživateli definovat layout&amp;lt;ref&amp;gt;Layout znamená grafické rozvržení tiskové nebo elektronické stránky, případně i jiné plochy.&amp;lt;/ref&amp;gt; s políčky dané tabulky, do kterého se při použití doplní aktuální hodnoty.&lt;br /&gt;
===Uživatelská oprávnění===&lt;br /&gt;
U lepších databázových systémů je možnost oddělit jednotlivé úrovně přístupu uživatelů k databázi. &lt;br /&gt;
===Partitioning===&lt;br /&gt;
Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&lt;br /&gt;
===Procesy===&lt;br /&gt;
Databázové stroje umí podat přehled o procesech, které jejich služeb aktuálně využívají.&lt;br /&gt;
===Vizuální E-R schéma===&lt;br /&gt;
Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze dat. Integritní omezení se mohou týkat jednotlivých hodnot vkládaných do polí databáze, či může jít o podmínku na kombinaci hodnot v některých polích jednoho záznamu. Integritní omezení se může týkat i celé množiny záznamů daného typu. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Datab%C3%A1zov%C3%A1_integrita&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází: Verze 1.0. [online]. 2007, Ústav informačních studií a knihovnictví: FF UK v Praze, 41 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
* CONNELLY KOHUTOVÁ, Radka. Databáze ve věku informační společnosti a jejich právní ochrana. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckova edice právní instituty. ISBN 9788074004933.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
* POLÁK, Robert. Posouzení výhod a nevýhod OOP databází vzhledem k relačním databázím [online]. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra Logiky. Vedoucí práce Petr Jirků. [cit. 2018-05-28].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[TDKIV.nkp.cz|TDKIV]]&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
Objektové databáze [online]. [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://blog.root.cz/babel/objektove-databaze/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází, databázové objekty&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=54372</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=54372"/>
		<updated>2018-05-30T22:05:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Databáze ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je v TDKIV definovaná jako „'''systém''' sloužící '''k modelování''' objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních '''dat uspořádaných''' tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle '''vyhledat, načíst''' do paměti a provádět s nimi potřebné '''operace''' – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. …“ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-30]. &lt;br /&gt;
Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typ dat, které databáze zpravuje ovlivňuje také její uspořádání. U dat v elektronické podobě jsou databáze spravovány '''[[Systém řízení báze dat|systémem řízení báze dat]]''' (SŘBD = DBMS – database management systém). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot;&amp;gt;CONNELLY KOHUTOVÁ, Radka. Databáze ve věku informační společnosti a jejich právní ochrana. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckova edice právní instituty. ISBN 9788074004933.&amp;lt;/ref&amp;gt; Registraci, zpřístupňování a vyhledávání databází zaručují [[Co jsou databáze databází: uveďte a významné rysy jejich hlavních reprezentantů ve světovém měřítku (včetně specifik jejich záznamů)|databáze databází]]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází: Verze 1.0. [online]. 2007, Ústav informačních studií a knihovnictví: FF UK v Praze, 41 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V kontextu organizace a uchovávání dat se pojem ''databáze'' užívá od konce 60. let 20. století, s rozvojem potřeby snazší správy stále větších dat o občanech státu. Jako další přelom je možné vidět zasahování soukromých firem do financování těchto databází. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvopočátky databází můžeme vidět v antice, která už pracovala s '''[[Archiv|archívy]]''', tedy místy, kde se shromažďovaly úřední dokumenty. Přímým předchůdcem pak je třeba papírová kartotéka. Ta umožňovala uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek[1] a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL[2], který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat. S rozvojem technologií se rozvíjely také databáze. Stávají se složitější a vytváří čím dál propojenější síť.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Třídění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze můžeme dělit různě, například &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle obsahu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Všeobecné databáze''' – obsahují informace nezařaditelné do malého množství oborů (encyklopedie).&lt;br /&gt;
* '''Specifické databáze''' – jejich obsahem jsou informace patřící do nějakého úseku lidských vědomostí (jednooborové)&lt;br /&gt;
- podle formy&lt;br /&gt;
* '''Elektronické databáze''' – musíme zde vidět rozdíl mezi databází a softwarem (počítačovým programem), který ji zpřístupňuje ([[Systém řízení báze dat|SŘBD]])&lt;br /&gt;
* '''Analogové databáze''' (př. papírové kartotéky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Hierarchické databáze''' (hierarchical) – Zde jsou data uspořádaná do stromové struktury. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; Každý prvek tvoří jeden uzel. Uzly pak mají mezi sebou vztahy nadřazené a podřazené. Pokud mají dva prvky tentýž nadřazený prvek, jsou si nějakým způsobem podobné (patří do stejné třídy). &amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat.&lt;br /&gt;
* '''Síťové databáze''' (network) – vycházejí z hierarchické struktury, ke které ale připojují četné jiné než hierarchické vztahy mezi jednotlivými prvky. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; V této databázi je umožněno vytvářet obousměrné vztahy mezi prvky v libovolném počtu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt; Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury.&lt;br /&gt;
* '''[[Objektově orientované systémy databází|Objektově-orientované databáze]]''' (object oriented) – Hitem posledních let jsou tzv. NoSQL databáze, tedy databáze, které nejsou relační. Zastánci NoSQL databází vyzdvihují jejich škálovatelnost. Pro obrovské objemy dat je využívají společnosti jako Google, Amazon apod. Podtypem NoSQL databází jsou databáze objektové. Mají rozhraní pro objektově orientované jazyky a ukládají transparentně celé hierarchie objektů. Vzniky v 90. letech 20. století a jejich základním prvkem je objekt. Ten je jednoznačně identifikovatelný, má předepsanou sadu metod, podle kterých se chová, a díky svým interním datům můžeme také zjistit jeho současný stav. &amp;lt;ref name=&amp;quot;polak&amp;quot;&amp;gt;POLÁK, Robert. Posouzení výhod a nevýhod OOP databází vzhledem k relačním databázím [online]. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra Logiky. Vedoucí práce Petr Jirků. [cit. 2018-05-28].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Relační databáze''' (relational) – v současnosti nepoužívanější díky jejich jednodušší struktuře, jejíž základy představil v roce 1970 '''Ted Codd'''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;polak&amp;quot; /&amp;gt; Snadněji se zde provádí změny než u databází hierarchických nebo síťových. Data jsou zde zařazena do tabulek, které zjednodušují jejich další zpracování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt; Bawden a Robinson tuto tabulku vysvětluje: „Každá tabulka představuje druh položky, každý řádek jeden výskyt položky a každý sloupec jeden atribut výskytu položky.“ &amp;lt;ref&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Vychází z matematické teorie relací a množin. Relace pak je „kartézským součinem nad množinami údajů, tzv. doménami.“ Využívají jazyka '''[[SQL]]''' (Structured Query Language) a entitně-relačního modelování.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle architektury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Distribuovaná databáze''' (distributed) – tvoří ji soustava datových archívů, které jsou fyzicky na různých místech. Což pro uživatele to však nehraje roli, protože tuto skutečnost nevnímá. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle autora&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Dílo skupiny''' &lt;br /&gt;
* '''Dílo jednotlivce'''&lt;br /&gt;
* '''Nekomerční databáze''' – Například se může jednat o úřední databáze nebo databáze knihovních fondů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle práv&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Původní databáze''' (originální) – tedy takové, které mají autorská práva.&lt;br /&gt;
* '''Nepůvodní databáze''' (neoriginální) – autorská práva sice nemají, ale stejně jako databáze původní má tzv. práva ''sui generis''. &amp;lt;ref name=&amp;quot;kohutova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- podle Marty E. Williamsové dělíme databáze podle typu informace, které spravují, na databáze: &amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Textové''' &lt;br /&gt;
:* bibliografické&lt;br /&gt;
:* plnotextové&lt;br /&gt;
:* typu adresářů&lt;br /&gt;
* '''Numerické'''&lt;br /&gt;
:* faktové&lt;br /&gt;
:* časových řad&lt;br /&gt;
:* statistických informací.&lt;br /&gt;
* '''Obrazové'''&lt;br /&gt;
* '''Multimediální'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
===Pohled/View===&lt;br /&gt;
Objekt, který uživatlei poskytuje data ve stejné podobě jako tabulka, ale na rozdíl od tabulky neobsahuje data, ale pouze předpis pro získání dat z tabulek jiných pohledů.&lt;br /&gt;
===Indexy/Klíče===&lt;br /&gt;
Definovány nad jednotlivými sloupci tabulek. Jejich funkce je vést si v tabulkách rychlé LUT &amp;lt;ref&amp;gt;LUT = look-up tables - &amp;quot;pořadníky&amp;quot; &amp;lt;/ref&amp;gt;na sloupce, nad nimiž byly definovány, vyloučit duplicitu v záznamech nebo zajišťovat fulltextové vyhledávání.&lt;br /&gt;
===Triggery/Spouště===&lt;br /&gt;
Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&lt;br /&gt;
===Uživatelem definované procedury a funkce===&lt;br /&gt;
Ukládání pojmenovaných kusů kódu, které provedou v databázi nad danými tabulkami určitou sekvenci příkazů nebo navíc vrátí nějaký výsledek.&lt;br /&gt;
===Události/Events===&lt;br /&gt;
Procedury spouštěné v určitý datum a čas nebo opakovaně s definovatelnou periodou. &lt;br /&gt;
===Formuláře===&lt;br /&gt;
Některé databázové systémy umožňují uživatelům vytvářet vstupní formuláře pro vizuálně přívětivé zadávání hodnot.&lt;br /&gt;
===Sestavy/Reporty===&lt;br /&gt;
Umožňují uživateli definovat layout&amp;lt;ref&amp;gt;Layout znamená grafické rozvržení tiskové nebo elektronické stránky, případně i jiné plochy.&amp;lt;/ref&amp;gt; s políčky dané tabulky, do kterého se při použití doplní aktuální hodnoty.&lt;br /&gt;
===Uživatelská oprávnění===&lt;br /&gt;
U lepších databázových systémů je možnost oddělit jednotlivé úrovně přístupu uživatelů k databázi. &lt;br /&gt;
===Partitioning===&lt;br /&gt;
Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&lt;br /&gt;
===Procesy===&lt;br /&gt;
Databázové stroje umí podat přehled o procesech, které jejich služeb aktuálně využívají.&lt;br /&gt;
===Vizuální E-R schéma===&lt;br /&gt;
Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze dat. Integritní omezení se mohou týkat jednotlivých hodnot vkládaných do polí databáze, či může jít o podmínku na kombinaci hodnot v některých polích jednoho záznamu. Integritní omezení se může týkat i celé množiny záznamů daného typu. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Datab%C3%A1zov%C3%A1_integrita&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
* BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází: Verze 1.0. [online]. 2007, Ústav informačních studií a knihovnictví: FF UK v Praze, 41 [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: https://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
* CONNELLY KOHUTOVÁ, Radka. Databáze ve věku informační společnosti a jejich právní ochrana. V Praze: C.H. Beck, 2013. Beckova edice právní instituty. ISBN 9788074004933.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
* POLÁK, Robert. Posouzení výhod a nevýhod OOP databází vzhledem k relačním databázím [online]. Praha, 2009. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra Logiky. Vedoucí práce Petr Jirků. [cit. 2018-05-28].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
Objektové databáze [online]. [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://blog.root.cz/babel/objektove-databaze/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází, databázové objekty&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Drobíková]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data&amp;diff=54354</id>
		<title>Data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data&amp;diff=54354"/>
		<updated>2018-05-30T21:08:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Data ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Podle TDKIV jsou '''data''': „Reprezentace informací vhodně formalizovaná pro komunikaci, interpretaci a zpracování lidmi a automaty. Data mohou být reprezentována libovolnými řetězci znaků (čísel, příkazů, vět) uloženými na informačním nosiči. Data nemají zpravidla význam sama o sobě, ale teprve jsou-li pochopena, interpretována, komunikována a využita člověkem nebo počítačem, stávají se smysluplnými informacemi.“ &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Data. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000442&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo „data“ pochází z latinského slova „datum“ (čili „něco daného“), které je odvozené ze slova „dare“ (čili „dát“). Pokud se věnujeme informační vědě, používá se slovo ''data'' pro již zmíněný libovolný řetězec znaků, ale také zvuků, obrazů nebo jiných smyslových vjemů. Jejich podmínkou však zůstává, že musí být v takové podobě, aby mohly být zpracovány počítačem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot;&amp;gt;SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071794090.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
* Data představují obvykle něco, co se dá v praxi získat experimentem, měřením, pozorováním nebo šetřením.&lt;br /&gt;
* Objektivně zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů nebo probíhající procesy v prostředí kolem nás, nezávisle na našem vědomí.&lt;br /&gt;
* Základem dat jsou znaky, což mohou být zejména číslice, písmena a symboly (tečky,čárky, noty apod.).&lt;br /&gt;
* V širším pojetí se pojmu data používá pro numerické (dnes především), textové,obrazové a zvukové údaje, aniž posuzujeme, co znamenají pro příjemce. především o jejich vyjádření a uložení pro perspektivní zpracování;&lt;br /&gt;
* Data můžeme považovat za jednoduché reprezentační nástroje faktů s jednorozměrným, jedinečným významem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Data / informace / znalost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud k '''datům''' přidáme kontext, stávají se z nich '''[[informace]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pro '''informace''' existuje mnoho definic podle toho, ve kterém oboru se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt; V rámci informační vědy existují např. definice Marcii J. Batesové:&lt;br /&gt;
:* „Informace = vzor organizace hmoty nebo energie.&lt;br /&gt;
:* Informace = Některé vzory organizace hmoty nebo energie, jimž živé bytosti dodaly smysl.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Znalost''' pak můžeme definovat jako informace a/nebo data, která člověk / počítač umí použít. Předpokladem pro použití je jejich pochopení a porozumění kontextu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztahy mezi informací, znalostí a daty se zabývá publikace ''Organizace znalostí: Klíčová témata'', kde autorka dochází k následujícím rovnicím: &lt;br /&gt;
: „'''znalost''' = informace + použitelnost&lt;br /&gt;
: '''informace''' = znalost + sdělitelnost&lt;br /&gt;
: '''informace''' = data + smysl&lt;br /&gt;
: '''data''' = odraz + sdělitelnost + zpracovatelnost“&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- z hlediska práce s daty:&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Strukturovaná''' – data, která jsou mezi sebou rozlišená. Existují zde tzv. ''elementy dat''. Například se jedná o organizaci pomocí relačních [[Databáze|databázových systémů]]. Zde se používá hierarchie elementů od pole k záznamu, relaci až k databázi. V takto strukturovaných datech se lépe vyhledává a také se s nimi dále snáze pracuje (MARC / [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|XML]]).&lt;br /&gt;
* '''Částečně strukturovaná''' – ([[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML]])&lt;br /&gt;
* '''Nestrukturovaná''' – data, která nejsou mezi sebou rozlišená, tzv. „tok bytů“ (prostý text) a lze v se v nich orientovat pouze pomocí plnotextového vyhledávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- z hlediska oboru:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vědecká&lt;br /&gt;
* Geografická&lt;br /&gt;
* Statistická&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Ukládání dat ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Takto různě strukturovaná data se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace souboru: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pro data ukládaná v '''sekvenčních souborech''' je důležité jejich pořadí – sekvence. Vyhledávač prochází při vyhledávání celou jednu řadu záznamů, dokud nenalezne ten správný, což způsobuje jeho pomalost. Další nevýhodou by mohla být nutnost časté a pravidelné údržby. Data, která přesáhnou maximální velikost uspořádané „řady“ se na čas uchovávají do části souboru, kterou můžeme nazvat „oblastí přetečení“. Je tedy nutné data reorganizovat. &lt;br /&gt;
* V '''index-sekvenčních souborech''' je také důležité pořadí záznamů v řadě. Data jsou zde uspořádaná podle primárního klíče, který má navíc strukturu řídkého indexu. ('''Řídký index''' neobsahuje všechny hodnoty klíče, pouze např. každou n-tou hodnotu.) Díky indexu dochází k rychlejšímu vyhledávání, nicméně se v něm musí opravit také změny provedené v sekvenční části souboru. &lt;br /&gt;
* '''Indexový soubor''' pracuje s '''hustým indexem''' (ve kterém se nacházejí všechny hodnoty klíče), díky čemuž nemusí být jeho sekvenční soubor uspořádán. Kvůli použití indexů dochází k ušetření místa a tím pádem i k zrychlení vyhledávání. &lt;br /&gt;
* '''Soubory s přímým přístupem''' pracují s hodnotami primárního klíče, které pomocí hašovacích algoritmů slouží k identifikaci místa záznamu na disku. Přímý přístup k souborům zaručuje nejrychlejší vyhledávání, protože se nemusí procházet ani sekvenční seznamy ani index. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Metadata]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjednodušeně „data o datech“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;borgman&amp;quot;&amp;gt;BORGMAN, Christine L. Big data, little data, no data: scholarship in the networked world. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015. ISBN 9780262028561.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Big data]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Velká data“ jsou data v takovém množství, že je velmi složité a obtížné s nimi pracovat. Data, která neustále přibývají.&amp;lt;ref name=&amp;quot;borgman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|Data mining]] ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Reprezentace velkých množství dat je řešeno vizualizací, tedy zobrazením většinou jen těch důležitých a základních údajů vytažených z celého datového souboru (často pomocí grafiky), čemuž se věnuje '''data mining'''.&amp;lt;ref&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
* BORGMAN, Christine L. Big data, little data, no data: scholarship in the networked world. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015. ISBN 9780262028561.&lt;br /&gt;
* KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&lt;br /&gt;
* POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&lt;br /&gt;
* SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071794090.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://tdkiv.nkp.cz TDKIV]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data&amp;diff=54343</id>
		<title>Data</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Data&amp;diff=54343"/>
		<updated>2018-05-30T20:45:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Data''' &lt;br /&gt;
=== Definice ===&lt;br /&gt;
Podle TDKIV jsou '''data''': „Reprezentace informací vhodně formalizovaná pro komunikaci, interpretaci a zpracování lidmi a automaty. Data mohou být reprezentována libovolnými řetězci znaků (čísel, příkazů, vět) uloženými na informačním nosiči. Data nemají zpravidla význam sama o sobě, ale teprve jsou-li pochopena, interpretována, komunikována a využita člověkem nebo počítačem, stávají se smysluplnými informacemi.“ &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Data. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-30]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000442&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo „data“ pochází z latinského slova „datum“ (čili „něco daného“), které je odvozené ze slova „dare“ (čili „dát“). Pokud se věnujeme informační vědě, používá se slovo ''data'' pro již zmíněný libovolný řetězec znaků, ale také zvuků, obrazů nebo jiných smyslových vjemů. Jejich podmínkou však zůstává, že musí být v takové podobě, aby mohly být zpracovány počítačem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot;&amp;gt;SKLENÁK, Vilém. Data, informace, znalosti a Internet. Praha: C.H. Beck, 2001. C.H. Beck pro praxi. ISBN 8071794090.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Charakteristika ===&lt;br /&gt;
* Data představují obvykle něco, co se dá v praxi získat experimentem, měřením, pozorováním nebo šetřením.&lt;br /&gt;
* Objektivně zobrazují stavy nebo vlastnosti objektů nebo probíhající procesy v prostředí kolem nás, nezávisle na našem vědomí.&lt;br /&gt;
* Základem dat jsou znaky, což mohou být zejména číslice, písmena a symboly (tečky,čárky, noty apod.).&lt;br /&gt;
* V širším pojetí se pojmu data používá pro numerické (dnes především), textové,obrazové a zvukové údaje, aniž posuzujeme, co znamenají pro příjemce. především o jejich vyjádření a uložení pro perspektivní zpracování;&lt;br /&gt;
* Data můžeme považovat za jednoduché reprezentační nástroje faktů s jednorozměrným, jedinečným významem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Data / informace / znalost ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud k '''datům''' přidáme kontext, stávají se z nich '''[[informace]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pro '''informace''' existuje mnoho definic podle toho, ve kterém oboru se právě nacházíme.&amp;lt;ref name&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt; V rámci informační vědy existují např. definice Marcii J. Batesové:&lt;br /&gt;
:* „Informace = vzor organizace hmoty nebo energie.&lt;br /&gt;
:* Informace = Některé vzory organizace hmoty nebo energie, jimž živé bytosti dodaly smysl.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot;&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 9788024635873.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Znalost''' pak můžeme definovat jako informace a/nebo data, která člověk / počítač umí použít. Předpokladem pro použití je jejich pochopení a porozumění kontextu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vztahy mezi informací, znalostí a daty se zabývá publikace ''Organizace znalostí: Klíčová témata'', kde autorka dochází k následujícím rovnicím: &lt;br /&gt;
: „'''znalost''' = informace + použitelnost&lt;br /&gt;
: '''informace''' = znalost + sdělitelnost&lt;br /&gt;
: '''informace''' = data + smysl&lt;br /&gt;
: '''data''' = odraz + sdělitelnost + zpracovatelnost“&amp;lt;ref name=&amp;quot;kucerova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- z hlediska práce s daty:&amp;lt;ref name=&amp;quot;sklenak&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Strukturovaná''' – data, která jsou mezi sebou rozlišená. Existují zde tzv. ''elementy dat''. Například se jedná o organizaci pomocí relačních [[Databáze|databázových systémů]]. Zde se používá hierarchie elementů od pole k záznamu, relaci až k databázi. V takto strukturovaných datech se lépe vyhledává a také se s nimi dále snáze pracuje (MARC / [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|XML]]).&lt;br /&gt;
* '''Částečně strukturovaná''' – ([[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML]])&lt;br /&gt;
* '''Nestrukturovaná''' – data, která nejsou mezi sebou rozlišená, tzv. „tok bytů“ (prostý text) a lze v se v nich orientovat pouze pomocí plnotextového vyhledávání. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- z hlediska oboru:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vědecká&lt;br /&gt;
* Geografická&lt;br /&gt;
* Statistická&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Ukládání dat ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Takto různě strukturovaná data se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace souboru: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Pro data ukládaná v '''sekvenčních souborech''' je důležité jejich pořadí – sekvence. Vyhledávač prochází při vyhledávání celou jednu řadu záznamů, dokud nenalezne ten správný, což způsobuje jeho pomalost. Další nevýhodou by mohla být nutnost časté a pravidelné údržby. Data, která přesáhnou maximální velikost uspořádané „řady“ se na čas uchovávají do části souboru, kterou můžeme nazvat „oblastí přetečení“. Je tedy nutné data reorganizovat. &lt;br /&gt;
* V '''index-sekvenčních souborech''' je také důležité pořadí záznamů v řadě. Data jsou zde uspořádaná podle primárního klíče, který má navíc strukturu řídkého indexu. ('''Řídký index''' neobsahuje všechny hodnoty klíče, pouze např. každou n-tou hodnotu.) Díky indexu dochází k rychlejšímu vyhledávání, nicméně se v něm musí opravit také změny provedené v sekvenční části souboru. &lt;br /&gt;
* '''Indexový soubor''' pracuje s '''hustým indexem''' (ve kterém se nacházejí všechny hodnoty klíče), díky čemuž nemusí být jeho sekvenční soubor uspořádán. Kvůli použití indexů dochází k ušetření místa a tím pádem i k zrychlení vyhledávání. &lt;br /&gt;
* '''Soubory s přímým přístupem''' pracují s hodnotami primárního klíče, které pomocí hašovacích algoritmů slouží k identifikaci místa záznamu na disku. Přímý přístup k souborům zaručuje nejrychlejší vyhledávání, protože se nemusí procházet ani sekvenční seznamy ani index. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Metadata]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zjednodušeně „data o datech“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;borgman&amp;quot;&amp;gt;BORGMAN, Christine L. Big data, little data, no data: scholarship in the networked world. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015. ISBN 9780262028561.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Big data]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Velká data“ jsou data v takovém množství, že je velmi složité a obtížné s nimi pracovat. Data, která neustále přibývají.&amp;lt;ref name=&amp;quot;borgman&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|Data mining]] ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Reprezentace velkých množství dat je řešeno vizualizací, tedy zobrazením většinou jen těch důležitých a základních údajů vytažených z celého datového souboru (často pomocí grafiky), čemuž se věnuje '''data mining'''.&amp;lt;ref&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=54109</id>
		<title>Technologie provozu informačních systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=54109"/>
		<updated>2018-05-27T13:22:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroje]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační zdroj''' je definován podle TDKIV jako „Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online).“ &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000887&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme tedy zdroje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Klasické / analogové – tedy v jiné než elektronické podobě&lt;br /&gt;
# Elektronické / digitální&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informačních zdroje se mohou odlišovat svou dostupností, [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]], typem dotazovacího jazyka, způsobem ukládání a vyhledávání dat a formátem pří výstupu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě jednotlivých dokumentů se může také jednat o informační systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační systém|Informační systémy]]''' shromažďují, zpracovávají a transformují informace, které následně zprostředkovávají uživateli bez ohledu na jejich časovém nebo prostorovém rozptylu.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Informační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000469&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost elektronických informačních zdrojů === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost EIZ je ovlivněna třemi faktory: '''způsobem záznamu informace''' (samostatné statické dokumenty, dynamicky generované dokumenty nebo databáze s vyhledáváním), '''typem obsažené [[informace]]''' (primární, sekundární, terciální nebo hybridní) a '''stupněm omezení přístupu''' (volný, omezený až nepřístupný). V současné době panuje snaha o co nejrozšířenější online přístup k primárním dokumentům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Uživatelské rozhraní ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] je prostředí mezi informačním systémem a jeho uživatelem. Ten díky němu může zadávat dotazy a dostávat výstupy formou požadovaných dat nebo chybových hlášení. (U klasických informačních zdrojů se jedná např. o lístkový katalog). &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systémové rozhraní ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Systémové rozhraní]] je vytvářeno k integraci dvou informačních systémů. Díky němu mohou tyto systémy mezi sebou přenášet informace, komunikovat. Systémové rozhraní je částečně nahraditelné rozhraním uživatelským. Pro knihovní účely se nejvíce využívají technologie systémového rozhraní: protokol [[Z39.50]], [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML/XML]] nebo API (= Application Programming Interface, rozhraní sloužící pro programování aplikací).&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typ dotazovacího jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme dotazovací jazyky pro:&lt;br /&gt;
* '''Předdefinované dotazy''' (menu)&lt;br /&gt;
* '''Listování''' (browsing, navigace)&lt;br /&gt;
* '''Strukturované jazyky s klíčovými slovy''' (SQL)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U strukturovaných jazyků si uživatel vytváří nebo podmiňuje dotaz sám. Tím se možnost zadat dotaz špatně zvyšuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ukládání a vyhledávání dat ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukládaná data se mohou vyskytovat ve formě '''strukturované''' (MARC/XML), '''částečně strukturované''' (HTML) a '''nestrukturované''' (př. prostý text). Takto se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Sekvenční&lt;br /&gt;
* Index-sekvenční&lt;br /&gt;
* Indexová&lt;br /&gt;
* S přímým přístupem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databázové systémy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Databáze]]''' je v TDKIV definovaná jako „systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. … “ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze můžeme dělit různě. Jejích třídění a typologie se stále vyvíjí. Pro představu můžeme uvést dělení následující:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Textové: &lt;br /&gt;
:* Plnotextové&lt;br /&gt;
:* Bibliografické&lt;br /&gt;
:* Faktografické&lt;br /&gt;
:* Referenční&lt;br /&gt;
* Numerické&lt;br /&gt;
* Obrazové&lt;br /&gt;
* Multimediální &amp;lt;ref&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační architektura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Informační architektura|Informační architekturou]] míníme „ … hledání nejlepšího způsobu organizace a strukturování komplexních informačních prostorů, webových stránek … „ &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot;&amp;gt;BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento termín byl poprvé použit architektem '''Richardem Saul Wurmanem''' v roce '''1976''' a stal se velmi potřebným s rozvojem webu. Informační architektura je do dnes důležitá pro lepší orientaci uživatelů v informačních systémech a jiných prostorách. &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vychází z [[HCI]] (Human-Computer Interaction), UCD (User-Centered Design) a z tradičního způsobu reprezentace informací u tištěných stránek. Pro grafické strukturování informací používá také metod kategorizace, taxonomie a fasetové kvalifikace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zásady informační architektury''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;bawden&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Objekty = existují různé typy obsahu, které vyžadují jiné způsoby zacházení&lt;br /&gt;
# Možnosti = přiměřené množství možností, spíše méně a více konkrétních&lt;br /&gt;
# Zveřejňování = postupně sdělovat informace, ne vše najednou&lt;br /&gt;
# Příklady = popisovat jednotlivé kategorie pomocí příkladů&lt;br /&gt;
# Hlavní a vedlejší dveře = domovská stránka je spíše pro nové uživatele, k ostatním stránkám se dostávají uživatelé častěji přes vyhledávače&lt;br /&gt;
# Vícero klasifikací = reflexe různých způsobů myšlení uživatelů&lt;br /&gt;
# Jednoznačně zaměřená navigace = umožnění faset: přístup podle tématu, času, služeb&lt;br /&gt;
# Růst = počítat s větším obsahem v budoucnu – uzpůsobit tomu kategorie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třívrstvá architektura''' (Three-tier Architecture)&lt;br /&gt;
[[Soubor:Three-tier architecture.ru.svg|náhled|Schéma třívrstvé architektury]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním typem architektury informačních systémů je tzv. třívrstvá architektura. Strukturu systému (aplikace) tedy rozděluje do tří na sobě nezávislých sfér, vrstev. &amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot;&amp;gt;Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Prezentační vrstva''' – tedy ta část, se kterou pracuje uživatel; viditelnost vstupu a výstupu&lt;br /&gt;
# '''Aplikační / funkční vrstva''' – vykonává operace mezi první a třetí vrstvou: mezi daty a na ně kladenými požadavky ze vstupu a výstupu. &lt;br /&gt;
# '''Datová / databázová vrstva''' – pracuje s daty, provádí „ … ukládání, výběr, agregaci, předzpracování, integritu a audit dat.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;mania&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&lt;br /&gt;
# BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf&lt;br /&gt;
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.&lt;br /&gt;
# Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture Třívrstvá architektura]&lt;br /&gt;
* [http://tdkiv.nkp.cz/ TDKIV]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=54108</id>
		<title>Technologie provozu informačních systémů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technologie_provozu_informa%C4%8Dn%C3%ADch_syst%C3%A9m%C5%AF&amp;diff=54108"/>
		<updated>2018-05-27T12:23:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: Založena nová stránka s textem „== Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) ==  === Informační zdroje, podpora, kanály|In…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroje]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační zdroj''' je definován podle TDKIV jako „Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online).“ &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000887&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme tedy zdroje:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Klasické / analogové – tedy v jiné než elektronické podobě&lt;br /&gt;
# Elektronické / digitální&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informačních zdroje se mohou odlišovat svou dostupností, [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]], typem dotazovacího jazyka, způsobem ukládání a vyhledávání dat a formátem pří výstupu. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot;&amp;gt;POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě jednotlivých dokumentů se může také jednat o informační systémy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Informační systém|Informační systémy]]''' shromažďují, zpracovávají a transformují informace, které následně zprostředkovávají uživateli bez ohledu na jejich časovém nebo prostorovém rozptylu.&amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Informační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000469&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dostupnost elektronických informačních zdrojů === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dostupnost EIZ je ovlivněna třemi faktory: '''způsobem záznamu informace''' (samostatné statické dokumenty, dynamicky generované dokumenty nebo databáze s vyhledáváním), '''typem obsažené [[informace]]''' (primární, sekundární, terciální nebo hybridní) a '''stupněm omezení přístupu''' (volný, omezený až nepřístupný). V současné době panuje snaha o co nejrozšířenější online přístup k primárním dokumentům. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Uživatelské rozhraní ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]] je prostředí mezi informačním systémem a jeho uživatelem. Ten díky němu může zadávat dotazy a dostávat výstupy formou požadovaných dat nebo chybových hlášení. (U klasických informačních zdrojů se jedná např. o lístkový katalog). &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Systémové rozhraní ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Systémové rozhraní]] je vytvářeno k integraci dvou informačních systémů. Díky němu mohou tyto systémy mezi sebou přenášet informace, komunikovat. Systémové rozhraní je částečně nahraditelné rozhraním uživatelským. Pro knihovní účely se nejvíce využívají technologie systémového rozhraní: protokol [[Z39.50]], [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML/XML]] nebo API (= Application Programming Interface, rozhraní sloužící pro programování aplikací).&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typ dotazovacího jazyka ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme dotazovací jazyky pro:&lt;br /&gt;
* '''Předdefinované dotazy''' (menu)&lt;br /&gt;
* '''Listování''' (browsing, navigace)&lt;br /&gt;
* '''Strukturované jazyky s klíčovými slovy''' (SQL)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U strukturovaných jazyků si uživatel vytváří nebo podmiňuje dotaz sám. Tím se možnost zadat dotaz špatně zvyšuje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ukládání a vyhledávání dat ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ukládaná data se mohou vyskytovat ve formě '''strukturované''' (MARC/XML), '''částečně strukturované''' (HTML) a '''nestrukturované''' (př. prostý text). Takto se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace: &amp;lt;ref name=&amp;quot;pokorny&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Sekvenční&lt;br /&gt;
* Index-sekvenční&lt;br /&gt;
* Indexová&lt;br /&gt;
* S přímým přístupem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Databázové systémy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Databáze]]''' je v TDKIV definovaná jako „systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. … “ &amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000089&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53416</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53416"/>
		<updated>2018-04-30T14:25:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 [[Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000]] || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) [[Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily]] || Jirásková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=52977</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=52977"/>
		<updated>2018-02-20T15:00:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Bouchalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat (Big Data)  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Kybernetické útoky, cyber war || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 Právo a internet  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer lnteraction  || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem informační politika a informační okruhy, v nichž se uplatňuje  || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační politika Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Informační legislativa - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Optimální (entropické) kódování informačního zdroje   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku,reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev,algebra jevů,průnik a spojení jevů, doplněk jevu,  analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti,závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||  &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || || ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Bouchalova</name></author>
		
	</entry>
</feed>