<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Hana.Kuchtova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Hana.Kuchtova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Hana.Kuchtova"/>
	<updated>2026-05-15T07:00:45Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42904</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42904"/>
		<updated>2017-01-21T11:31:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací [[informace]] (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslí jak uložená data tak i systém řízení databáze. Nejmladším a nejpoužívanějším databázovým modelem je databázový model relační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
Hitem posledních let jsou tzv. NoSQL databáze, tedy databáze, které nejsou relační. Zastánci NoSQL databází vyzdvihují jejich škálovatelnost. Pro obrovské objemy dat je využívají společnosti jako [[Google]], Amazon apod. Podtypem NoSQL databází jsou databáze objektové. Mají rozhraní pro objektově orientované jazyky a ukládají transparentně celé hierarchie objektů. &lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
===Pohled/View===&lt;br /&gt;
Objekt, který uživatlei poskytuje data ve stejné podobě jako tabulka, ale na rozdíl od tabulky neobsahuje data, ale pouze předpis pro získání dat z tabulek jiných pohledů.&lt;br /&gt;
===Indexy/Klíče===&lt;br /&gt;
Definovány nad jednotlivými sloupci tabulek. Jejich funkce je vést si v tabulkách rychlé LUT &amp;lt;ref&amp;gt;LUT = look-up tables - &amp;quot;pořadníky&amp;quot; &amp;lt;/ref&amp;gt;na sloupce, nad nimiž byly definovány, vyloučit duplicitu v záznamech nebo zajišťovat fulltextové vyhledávání.&lt;br /&gt;
===Triggery/Spouště===&lt;br /&gt;
Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&lt;br /&gt;
===Uživatelem definované procedury a funkce===&lt;br /&gt;
Ukládání pojmenovaných kusů kódu, které provedou v databázi nad danými tabulkami určitou sekvenci příkazů nebo navíc vrátí nějaký výsledek.&lt;br /&gt;
===Události/Events===&lt;br /&gt;
Procedury spouštěné v určitý datum a čas nebo opakovaně s definovatelnou periodou. &lt;br /&gt;
===Formuláře===&lt;br /&gt;
Některé databázové systémy umožňují uživatelům vytvářet vstupní formuláře pro vizuálně přívětivé zadávání hodnot.&lt;br /&gt;
===Sestavy/Reporty===&lt;br /&gt;
Umožňují uživateli definovat layout&amp;lt;ref&amp;gt;Layout znamená grafické rozvržení tiskové nebo elektronické stránky, případně i jiné plochy.&amp;lt;/ref&amp;gt; s políčky dané tabulky, do kterého se při použití doplní aktuální hodnoty.&lt;br /&gt;
===Uživatelská oprávnění===&lt;br /&gt;
U lepších databázových systémů je možnost oddělit jednotlivé úrovně přístupu uživatelů k databázi. &lt;br /&gt;
===Partitioning===&lt;br /&gt;
Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&lt;br /&gt;
===Procesy===&lt;br /&gt;
Databázové stroje umí podat přehled o procesech, které jejich služeb aktuálně využívají.&lt;br /&gt;
===Vizuální E-R schéma===&lt;br /&gt;
Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze dat. Integritní omezení se mohou týkat jednotlivých hodnot vkládaných do polí databáze, či může jít o podmínku na kombinaci hodnot v některých polích jednoho záznamu. Integritní omezení se může týkat i celé množiny záznamů daného typu. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Datab%C3%A1zov%C3%A1_integrita&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objektové databáze [online]. [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://blog.root.cz/babel/objektove-databaze/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází, databázové objekty&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42903</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42903"/>
		<updated>2017-01-21T11:31:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Databázové objekty */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací [[informace]] (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslí jak uložená data tak i systém řízení databáze. Nejmladším a nejpoužívanějším databázovým modelem je databázový model relační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
Hitem posledních let jsou tzv. NoSQL databáze, tedy databáze, které nejsou relační. Zastánci NoSQL databází vyzdvihují jejich škálovatelnost. Pro obrovské objemy dat je využívají společnosti jako [[Google]], Amazon apod. Podtypem NoSQL databází jsou databáze objektové. Mají rozhraní pro objektově orientované jazyky a ukládají transparentně celé hierarchie objektů. &lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
===Pohled/View===&lt;br /&gt;
Objekt, který uživatlei poskytuje data ve stejné podobě jako tabulka, ale na rozdíl od tabulky neobsahuje data, ale pouze předpis pro získání dat z tabulek jiných pohledů.&lt;br /&gt;
===Indexy/Klíče===&lt;br /&gt;
Definovány nad jednotlivými sloupci tabulek. Jejich funkce je vést si v tabulkách rychlé LUT &amp;lt;ref&amp;gt;LUT = look-up tables - &amp;quot;pořadníky&amp;quot; &amp;lt;/ref&amp;gt;na sloupce, nad nimiž byly definovány, vyloučit duplicitu v záznamech nebo zajišťovat fulltextové vyhledávání.&lt;br /&gt;
===Triggery/Spouště===&lt;br /&gt;
Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&lt;br /&gt;
===Uživatelem definované procedury a funkce===&lt;br /&gt;
Ukládání pojmenovaných kusů kódu, které provedou v databázi nad danými tabulkami určitou sekvenci příkazů nebo navíc vrátí nějaký výsledek.&lt;br /&gt;
===Události/Events===&lt;br /&gt;
Procedury spouštěné v určitý datum a čas nebo opakovaně s definovatelnou periodou. &lt;br /&gt;
===Formuláře===&lt;br /&gt;
Některé databázové systémy umožňují uživatelům vytvářet vstupní formuláře pro vizuálně přívětivé zadávání hodnot.&lt;br /&gt;
===Sestavy/Reporty===&lt;br /&gt;
Umožňují uživateli definovat layout&amp;lt;ref&amp;gt;Layout znamená grafické rozvržení tiskové nebo elektronické stránky, případně i jiné plochy.&amp;lt;/ref&amp;gt; s políčky dané tabulky, do kterého se při použití doplní aktuální hodnoty.&lt;br /&gt;
===Uživatelská oprávnění===&lt;br /&gt;
U lepších databázových systémů je možnost oddělit jednotlivé úrovně přístupu uživatelů k databázi. &lt;br /&gt;
===Partitioning===&lt;br /&gt;
Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&lt;br /&gt;
===Procesy===&lt;br /&gt;
Databázové stroje umí podat přehled o procesech, které jejich služeb aktuálně využívají.&lt;br /&gt;
===Vizuální E-R schéma===&lt;br /&gt;
Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze dat. Integritní omezení se mohou týkat jednotlivých hodnot vkládaných do polí databáze, či může jít o podmínku na kombinaci hodnot v některých polích jednoho záznamu. Integritní omezení se může týkat i celé množiny záznamů daného typu. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Datab%C3%A1zov%C3%A1_integrita&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objektové databáze [online]. [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://blog.root.cz/babel/objektove-databaze/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42902</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42902"/>
		<updated>2017-01-21T11:18:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Databázová integrita */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací [[informace]] (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslí jak uložená data tak i systém řízení databáze. Nejmladším a nejpoužívanějším databázovým modelem je databázový model relační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
Hitem posledních let jsou tzv. NoSQL databáze, tedy databáze, které nejsou relační. Zastánci NoSQL databází vyzdvihují jejich škálovatelnost. Pro obrovské objemy dat je využívají společnosti jako [[Google]], Amazon apod. Podtypem NoSQL databází jsou databáze objektové. Mají rozhraní pro objektově orientované jazyky a ukládají transparentně celé hierarchie objektů. &lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
# Pohled/View&lt;br /&gt;
# Indexy/Klíče&lt;br /&gt;
# Triggery/Spouště&amp;lt;ref&amp;gt;Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Uživatelem definované procedury a funkce&lt;br /&gt;
# Události/Events&lt;br /&gt;
# Formuláře&lt;br /&gt;
# Sestavy/Reporty&lt;br /&gt;
# Uživatelská oprávnění&lt;br /&gt;
# Partitioning&amp;lt;ref&amp;gt;Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Procesy&lt;br /&gt;
# Vizuální E-R schéma&amp;lt;ref&amp;gt;Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze dat. Integritní omezení se mohou týkat jednotlivých hodnot vkládaných do polí databáze, či může jít o podmínku na kombinaci hodnot v některých polích jednoho záznamu. Integritní omezení se může týkat i celé množiny záznamů daného typu. &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Datab%C3%A1zov%C3%A1_integrita&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objektové databáze [online]. [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://blog.root.cz/babel/objektove-databaze/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42901</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42901"/>
		<updated>2017-01-21T11:14:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací [[informace]] (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslí jak uložená data tak i systém řízení databáze. Nejmladším a nejpoužívanějším databázovým modelem je databázový model relační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
Hitem posledních let jsou tzv. NoSQL databáze, tedy databáze, které nejsou relační. Zastánci NoSQL databází vyzdvihují jejich škálovatelnost. Pro obrovské objemy dat je využívají společnosti jako [[Google]], Amazon apod. Podtypem NoSQL databází jsou databáze objektové. Mají rozhraní pro objektově orientované jazyky a ukládají transparentně celé hierarchie objektů. &lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
# Pohled/View&lt;br /&gt;
# Indexy/Klíče&lt;br /&gt;
# Triggery/Spouště&amp;lt;ref&amp;gt;Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Uživatelem definované procedury a funkce&lt;br /&gt;
# Události/Events&lt;br /&gt;
# Formuláře&lt;br /&gt;
# Sestavy/Reporty&lt;br /&gt;
# Uživatelská oprávnění&lt;br /&gt;
# Partitioning&amp;lt;ref&amp;gt;Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Procesy&lt;br /&gt;
# Vizuální E-R schéma&amp;lt;ref&amp;gt;Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze da&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objektové databáze [online]. [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://blog.root.cz/babel/objektove-databaze/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42791</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42791"/>
		<updated>2017-01-20T09:51:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kódování''' je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kód==&lt;br /&gt;
Kód je [[syntaxe]], která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&amp;lt;ref&amp;gt;PIERRE, Berloquin. Skryté kódy a velkolepé projekty. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
Kódování [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://voho.eu/wiki/kodovani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
* [[Šifry]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla, informace, abeceda&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42790</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42790"/>
		<updated>2017-01-20T09:50:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslí jak uložená data tak i systém řízení databáze. Nejmladším a nejpoužívanějším databázovým modelem je databázový model relační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
Hitem posledních let jsou tzv. NoSQL databáze, tedy databáze, které nejsou relační. Zastánci NoSQL databází vyzdvihují jejich škálovatelnost. Pro obrovské objemy dat je využívají společnosti jako Google, Amazon apod. Podtypem NoSQL databází jsou databáze objektové. Mají rozhraní pro objektově orientované jazyky a ukládají transparentně celé hierarchie objektů. &lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
# Pohled/View&lt;br /&gt;
# Indexy/Klíče&lt;br /&gt;
# Triggery/Spouště&amp;lt;ref&amp;gt;Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Uživatelem definované procedury a funkce&lt;br /&gt;
# Události/Events&lt;br /&gt;
# Formuláře&lt;br /&gt;
# Sestavy/Reporty&lt;br /&gt;
# Uživatelská oprávnění&lt;br /&gt;
# Partitioning&amp;lt;ref&amp;gt;Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Procesy&lt;br /&gt;
# Vizuální E-R schéma&amp;lt;ref&amp;gt;Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze da&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objektové databáze [online]. [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://blog.root.cz/babel/objektove-databaze/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42789</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42789"/>
		<updated>2017-01-20T09:48:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Kódování */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kódování''' je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kód==&lt;br /&gt;
Kód je [[syntaxe]], která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&amp;lt;ref&amp;gt;PIERRE, Berloquin. Skryté kódy a velkolepé projekty. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
Kódování [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://voho.eu/wiki/kodovani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
* [[Šifry]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla, informace, abeceda&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42788</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42788"/>
		<updated>2017-01-20T09:47:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Počátky kódu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kódování''' je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kód==&lt;br /&gt;
Kód je [[syntaxe]], která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&amp;lt;ref&amp;gt;PIERRE, Berloquin. Skryté kódy a velkolepé projekty. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
Kódování [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://voho.eu/wiki/kodovani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
* [[Šifry]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla, informace, abeceda&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42787</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42787"/>
		<updated>2017-01-20T09:44:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Zpracování informací a informační servis]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kódování''' je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kód==&lt;br /&gt;
Kód je [[syntaxe]], která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
Kódování [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://voho.eu/wiki/kodovani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
* [[Šifry]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla, informace, abeceda&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42786</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42786"/>
		<updated>2017-01-20T09:40:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kódování''' je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kód==&lt;br /&gt;
Kód je [[syntaxe]], která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
Kódování [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://voho.eu/wiki/kodovani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
* [[Šifry]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla, informace, abeceda&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42785</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42785"/>
		<updated>2017-01-20T09:38:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kódování''' je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kód==&lt;br /&gt;
Kód je [[syntaxe]], která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
Kódování [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://voho.eu/wiki/kodovani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Informace]]&lt;br /&gt;
* [[Šifry]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla, informace, abeceda&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42784</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42784"/>
		<updated>2017-01-20T09:35:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kódování''' je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kód==&lt;br /&gt;
Kód je [[syntaxe]], která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Kódování [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://voho.eu/wiki/kodovani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla, informace, abeceda&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42783</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42783"/>
		<updated>2017-01-20T09:33:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kódování''' je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
== Kód ==&lt;br /&gt;
Kód je [[syntaxe]], která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Kódování [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://voho.eu/wiki/kodovani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla, informace, abeceda&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42782</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=42782"/>
		<updated>2017-01-20T09:32:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kódování''' je proces, který přivádí informaci informace z jedné formy do druhé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
== Kód ==&lt;br /&gt;
Kód je [[syntaxe]], která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Kódování [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://voho.eu/wiki/kodovani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla, informace, abeceda&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42750</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42750"/>
		<updated>2017-01-19T19:17:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze. Nejmladším a nejpoužívanějším databázovým modelem je databázový model relační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
Hitem posledních let jsou tzv. NoSQL databáze, tedy databáze, které nejsou relační. Zastánci NoSQL databází vyzdvihují jejich škálovatelnost. Pro obrovské objemy dat je využívají společnosti jako Google, Amazon apod. Podtypem NoSQL databází jsou databáze objektové. Mají rozhraní pro objektově orientované jazyky a ukládají transparentně celé hierarchie objektů. &lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
# Pohled/View&lt;br /&gt;
# Indexy/Klíče&lt;br /&gt;
# Triggery/Spouště&amp;lt;ref&amp;gt;Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Uživatelem definované procedury a funkce&lt;br /&gt;
# Události/Events&lt;br /&gt;
# Formuláře&lt;br /&gt;
# Sestavy/Reporty&lt;br /&gt;
# Uživatelská oprávnění&lt;br /&gt;
# Partitioning&amp;lt;ref&amp;gt;Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Procesy&lt;br /&gt;
# Vizuální E-R schéma&amp;lt;ref&amp;gt;Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze da&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Objektové databáze [online]. [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://blog.root.cz/babel/objektove-databaze/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42749</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42749"/>
		<updated>2017-01-19T19:17:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze. Nejmladším a nejpoužívanějším databázovým modelem je databázový model relační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
Hitem posledních let jsou tzv. NoSQL databáze, tedy databáze, které nejsou relační. Zastánci NoSQL databází vyzdvihují jejich škálovatelnost. Pro obrovské objemy dat je využívají společnosti jako Google, Amazon apod. Podtypem NoSQL databází jsou databáze objektové. Mají rozhraní pro objektově orientované jazyky a ukládají transparentně celé hierarchie objektů. &lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
# Pohled/View&lt;br /&gt;
# Indexy/Klíče&lt;br /&gt;
# Triggery/Spouště&amp;lt;ref&amp;gt;Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Uživatelem definované procedury a funkce&lt;br /&gt;
# Události/Events&lt;br /&gt;
# Formuláře&lt;br /&gt;
# Sestavy/Reporty&lt;br /&gt;
# Uživatelská oprávnění&lt;br /&gt;
# Partitioning&amp;lt;ref&amp;gt;Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Procesy&lt;br /&gt;
# Vizuální E-R schéma&amp;lt;ref&amp;gt;Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze da&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
Objektové databáze [online]. [cit. 2017-01-19]. Dostupné z: https://blog.root.cz/babel/objektove-databaze/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42748</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42748"/>
		<updated>2017-01-19T19:12:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Objektová databáze */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze. Nejmladším a nejpoužívanějším databázovým modelem je databázový model relační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
Hitem posledních let jsou tzv. NoSQL databáze, tedy databáze, které nejsou relační. Zastánci NoSQL databází vyzdvihují jejich škálovatelnost. Pro obrovské objemy dat je využívají společnosti jako Google, Amazon apod. Podtypem NoSQL databází jsou databáze objektové. Mají rozhraní pro objektově orientované jazyky a ukládají transparentně celé hierarchie objektů. &lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
# Pohled/View&lt;br /&gt;
# Indexy/Klíče&lt;br /&gt;
# Triggery/Spouště&amp;lt;ref&amp;gt;Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Uživatelem definované procedury a funkce&lt;br /&gt;
# Události/Events&lt;br /&gt;
# Formuláře&lt;br /&gt;
# Sestavy/Reporty&lt;br /&gt;
# Uživatelská oprávnění&lt;br /&gt;
# Partitioning&amp;lt;ref&amp;gt;Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Procesy&lt;br /&gt;
# Vizuální E-R schéma&amp;lt;ref&amp;gt;Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze da&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42747</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42747"/>
		<updated>2017-01-19T19:07:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze. Nejmladším a nejpoužívanějším databázovým modelem je databázový model relační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
# Pohled/View&lt;br /&gt;
# Indexy/Klíče&lt;br /&gt;
# Triggery/Spouště&amp;lt;ref&amp;gt;Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Uživatelem definované procedury a funkce&lt;br /&gt;
# Události/Events&lt;br /&gt;
# Formuláře&lt;br /&gt;
# Sestavy/Reporty&lt;br /&gt;
# Uživatelská oprávnění&lt;br /&gt;
# Partitioning&amp;lt;ref&amp;gt;Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Procesy&lt;br /&gt;
# Vizuální E-R schéma&amp;lt;ref&amp;gt;Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze da&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
databáze, databázové modely, historie databází&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42746</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=42746"/>
		<updated>2017-01-19T19:03:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze. Nejmladším a nejpoužívanějším databázovým modelem je databázový model relační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
# Pohled/View&lt;br /&gt;
# Indexy/Klíče&lt;br /&gt;
# Triggery/Spouště&amp;lt;ref&amp;gt;Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Uživatelem definované procedury a funkce&lt;br /&gt;
# Události/Events&lt;br /&gt;
# Formuláře&lt;br /&gt;
# Sestavy/Reporty&lt;br /&gt;
# Uživatelská oprávnění&lt;br /&gt;
# Partitioning&amp;lt;ref&amp;gt;Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Procesy&lt;br /&gt;
# Vizuální E-R schéma&amp;lt;ref&amp;gt;Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41750</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41750"/>
		<updated>2017-01-09T15:26:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce.  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| [[Rosalinda Pickard]]|| [[Základní pojmy v kryptologii]]|| V druhém článku jsem rozšířila jen malé a kusé informace takřka ke všem pojmům, přidala několik dalších, které by dle mého názoru neměly chybět, přidala jsem obrázky a rozšířila jsem seznam použité literatury a externích odkazů.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]|| [[Hoax]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová  || [[Kódování]] ||[[Databáze]]|| V opravovaném článku jsem doplnila chybějící informace, rozšířila již uvedené informace, přidala informace, které článek zatím neobsahoval a doplnila jsem reference spolu s odkazy. &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| [[Zdrojový kód]]|| [[Hardware]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || [[Quora]] || [[LinkedIn]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kubálková|| VKontakte || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Bugnerová|| [[Preprint]]|| [[Byte – jednotka informace]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41749</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41749"/>
		<updated>2017-01-09T15:25:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce.  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| [[Rosalinda Pickard]]|| [[Základní pojmy v kryptologii]]|| V druhém článku jsem rozšířila jen malé a kusé informace takřka ke všem pojmům, přidala několik dalších, které by dle mého názoru neměly chybět, přidala jsem obrázky a rozšířila jsem seznam použité literatury a externích odkazů.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]|| [[Hoax]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová  || [[Kódování]] ||[[Databáze]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| [[Zdrojový kód]]|| [[Hardware]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || [[Quora]] || [[LinkedIn]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kubálková|| VKontakte || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Bugnerová|| [[Preprint]]|| [[Byte – jednotka informace]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41748</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41748"/>
		<updated>2017-01-09T15:22:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce.  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| [[Rosalinda Pickard]]|| [[Základní pojmy v kryptologii]]|| V druhém článku jsem rozšířila jen malé a kusé informace takřka ke všem pojmům, přidala několik dalších, které by dle mého názoru neměly chybět, přidala jsem obrázky a rozšířila jsem seznam použité literatury a externích odkazů.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]|| [[Hoax]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová  || [[Kódování]] ||[[Databáze]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| [[Zdrojový kód]]|| [[Hardware]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || [[Quora]] || [[LinkedIn]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kubálková|| VKontakte || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Bugnerová|| [[Preprint]]|| [[Byte – jednotka informace]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41745</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41745"/>
		<updated>2017-01-09T15:20:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Databázová integrita */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
{{Upravit}}&lt;br /&gt;
{{Nedostatečné reference}}&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]] &lt;br /&gt;
=== Objektově relační databáze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokumentově orientovaná databáze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
# Pohled/View&lt;br /&gt;
# Indexy/Klíče&lt;br /&gt;
# Triggery/Spouště&amp;lt;ref&amp;gt;Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Uživatelem definované procedury a funkce&lt;br /&gt;
# Události/Events&lt;br /&gt;
# Formuláře&lt;br /&gt;
# Sestavy/Reporty&lt;br /&gt;
# Uživatelská oprávnění&lt;br /&gt;
# Partitioning&amp;lt;ref&amp;gt;Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Procesy&lt;br /&gt;
# Vizuální E-R schéma&amp;lt;ref&amp;gt;Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
Integrita databáze znamená, že databáze vyhovuje zadaným pravidlům - integritním omezením. Tato integritní omezení jsou součástí definice databáze, a za jejich splnění zodpovídá systém řazení báze dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41742</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41742"/>
		<updated>2017-01-09T15:18:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Databázové objekty */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
{{Upravit}}&lt;br /&gt;
{{Nedostatečné reference}}&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]] &lt;br /&gt;
=== Objektově relační databáze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokumentově orientovaná databáze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
Tabulky jsou jen jedny z mnoha databázových objektů (entit). Pokročilejší databázové systémy dále obsahují: &lt;br /&gt;
# Pohled/View&lt;br /&gt;
# Indexy/Klíče&lt;br /&gt;
# Triggery/Spouště&amp;lt;ref&amp;gt;Mechanismus mezi řádky dvou tabulek.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Uživatelem definované procedury a funkce&lt;br /&gt;
# Události/Events&lt;br /&gt;
# Formuláře&lt;br /&gt;
# Sestavy/Reporty&lt;br /&gt;
# Uživatelská oprávnění&lt;br /&gt;
# Partitioning&amp;lt;ref&amp;gt;Způsob, jak rozdělit data v tabulce na více pevných disků.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Procesy&lt;br /&gt;
# Vizuální E-R schéma&amp;lt;ref&amp;gt;Vizuální reprezentace vztahů (relací) na sobě závislých polí mezi tabulkami.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41741</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41741"/>
		<updated>2017-01-09T15:13:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Databázové modely */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
{{Upravit}}&lt;br /&gt;
{{Nedostatečné reference}}&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]] &lt;br /&gt;
=== Objektově relační databáze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokumentově orientovaná databáze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41740</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41740"/>
		<updated>2017-01-09T15:12:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Databázové modely */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
{{Upravit}}&lt;br /&gt;
{{Nedostatečné reference}}&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
=== Objektová databáze ===&lt;br /&gt;
[[Objektově orientované systémy databází]] &lt;br /&gt;
=== Objektově relační databáze ===&lt;br /&gt;
=== Dokumentově orientovaná databáze ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41737</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41737"/>
		<updated>2017-01-09T15:09:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
{{Upravit}}&lt;br /&gt;
{{Nedostatečné reference}}&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
* Objektová databáze&lt;br /&gt;
* Objektově relační databáze&lt;br /&gt;
* Dokumentově orientovaná databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41736</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41736"/>
		<updated>2017-01-09T15:09:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
{{Upravit}}&lt;br /&gt;
{{Nedostatečné reference}}&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
* Objektová databáze&lt;br /&gt;
* Objektově relační databáze&lt;br /&gt;
* Dokumentově orientovaná databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Databáze [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41735</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41735"/>
		<updated>2017-01-09T15:08:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
{{Upravit}}&lt;br /&gt;
{{Nedostatečné reference}}&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. Velkým impulsem pro další rozvoj databází byl překotný vývoj počítačů v padesátých letech 20. století. V roce 1959 se konala konference zástupců firem, uživatelů a amerického ministerstva obrany, jejímž záměrem byl požadavek na univerzální databázový jazyk. Výsledkem byla o rok později na konferenci CODASYL publikovaná první verze jazyka COBOL&amp;lt;ref&amp;gt;COBOL je programovací jazyk vyvinutý v 60. letech 20. století zejména pro obchodní a později i databázové aplikace.&amp;lt;/ref&amp;gt;, který byl po mnoho dalších let nejrozšířenějším jazykem pro hromadné zpracování dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
* Objektová databáze&lt;br /&gt;
* Objektově relační databáze&lt;br /&gt;
* Dokumentově orientovaná databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41733</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41733"/>
		<updated>2017-01-09T15:03:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
{{Upravit}}&lt;br /&gt;
{{Nedostatečné reference}}&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
Předchůdcem databází byly papírové kartotéky. Umožňovaly uspořádání dat podle různých kritérií a zatřiďování nových položek. Veškeré operace s nimi prováděl přímo člověk. Správa takových kartoték byla v mnohém podobná správě dnešních databází. Dalším krokem bylo převedení zpracování dat na stroje. Za první velké strojové zpracování dat lze asi považovat sčítání lidu ve Spojených státech v roce 1890. Paměťovým médiem byl děrný štítek&amp;lt;ref&amp;gt;Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítač. &amp;lt;/ref&amp;gt; a zpracování sebraných informací probíhalo na elektromechanických strojích. Elektromechanické stroje se využívaly pro účely zpracování dat další půlstoletí. &lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. V současnosti je nejčastěji využíván u komerčních SŘBD [[Systém řízení báze dat]]. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace.  &lt;br /&gt;
* Objektová databáze&lt;br /&gt;
* Objektově relační databáze&lt;br /&gt;
* Dokumentově orientovaná databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41732</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41732"/>
		<updated>2017-01-09T14:55:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
{{Upravit}}&lt;br /&gt;
{{Nedostatečné reference}}&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
1959&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
=== Síťová databáze ===&lt;br /&gt;
Síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Tyto sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání, k dispozici jsou operace: nalezení záznamu podle klíče, posun na prvního potomka v dílčím setu, posun stranou na dalšího potomka v setu, posun nahoru z potomka na jeho rodiče v jiném setu. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury. &lt;br /&gt;
=== Relační databáze ===&lt;br /&gt;
Relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. V roce 1970 byl popsán Dr. Coddem&amp;lt;ref&amp;gt;Dostupné také z: https://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_F._Codd&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Objektová databáze&lt;br /&gt;
* Objektově relační databáze&lt;br /&gt;
* Dokumentově orientovaná databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41731</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41731"/>
		<updated>2017-01-09T14:49:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
{{Upravit}}&lt;br /&gt;
{{Nedostatečné reference}}&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
1959&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska způsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury&amp;lt;ref&amp;gt;Struktura označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého objektu, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Nalezená dat v hierarchické databázi vyžaduje navigaci přes záznamy směrem na potomka, zpět na rodiče nebo do strany na dalšího potomka. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat. &lt;br /&gt;
* Síťová databáze&lt;br /&gt;
* Relační databáze&lt;br /&gt;
* Objektová databáze&lt;br /&gt;
* Objektově relační databáze&lt;br /&gt;
* Dokumentově orientovaná databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41730</id>
		<title>Databáze</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Datab%C3%A1ze&amp;diff=41730"/>
		<updated>2017-01-09T14:44:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Databázové modely */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
{{Upravit}}&lt;br /&gt;
{{Nedostatečné reference}}&lt;br /&gt;
'''Databáze''' je uspořádaná množina informací (dat), uložená na paměťovém médiu. Dle pojetí textu se pojmem databáze myslím jak uložená data tak i systém řízení databáze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
1959&lt;br /&gt;
==Databázové modely==&lt;br /&gt;
Z hlediska zúůsobu ukládání dat a vazeb mezi nimi dělíme databáze do základních typů: &lt;br /&gt;
=== Hierarchická databáze ===&lt;br /&gt;
Data jsou organizována do stromové struktury. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře.&lt;br /&gt;
* Síťová databáze&lt;br /&gt;
* Relační databáze&lt;br /&gt;
* Objektová databáze&lt;br /&gt;
* Objektově relační databáze&lt;br /&gt;
* Dokumentově orientovaná databáze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Databázové objekty==&lt;br /&gt;
==Databázová integrita==&lt;br /&gt;
==Související články==&lt;br /&gt;
* [[Databáze EBSCOhost]]&lt;br /&gt;
* [[Databáze ProQuest]]&lt;br /&gt;
* [[Databázové centrum]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Article Asylum UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41729</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41729"/>
		<updated>2017-01-09T14:39:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce.  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| [[Rosalinda Pickard]]|| [[Základní pojmy v kryptologii]]|| V druhém článku jsem rozšířila jen malé a kusé informace takřka ke všem pojmům, přidala několik dalších, které by dle mého názoru neměly chybět, přidala jsem obrázky a rozšířila jsem seznam použité literatury a externích odkazů.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]|| [[Hoax]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová  || [[Kódování]] ||Databáze &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| [[Zdrojový kód]]|| [[Hardware]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || [[Quora]] || [[LinkedIn]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kubálková|| VKontakte || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Bugnerová|| [[Preprint]]|| [[Byte – jednotka informace]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41728</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=41728"/>
		<updated>2017-01-09T14:39:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová||[[Bibliometrické metody]] ||[[Vzácné knihy a rukopisy]]|| V opravovaném článku jsem sjednotila strukturu textu, opravila pravopisné chyby a dopsala nějaké odstavce.  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| [[Rosalinda Pickard]]|| [[Základní pojmy v kryptologii]]|| V druhém článku jsem rozšířila jen malé a kusé informace takřka ke všem pojmům, přidala několik dalších, které by dle mého názoru neměly chybět, přidala jsem obrázky a rozšířila jsem seznam použité literatury a externích odkazů.&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| [[Autorské právo]]|| [[Apple]]|| [[Hoax]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Denisa Vojáčková|| Digitální kurátorství|| Audioknihy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Janů|| Klíčová slova|| Autorské dílo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Hlušičková|| [[Twitter]]|| [[Knihovny ve starověkém Římě]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Šourková||[[Postindustriální společnost]]|| [[Referenční služby]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Kuchtová  || Kódování ||Databáze &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Eliaš|| [[Zdrojový kód]]|| [[Hardware]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Voldřichová|| URL|| Melvil Dewey||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Kodedová|| Booleovské operátory|| Knihovny ve starověkém Egyptě||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marta Němcová || [[Počítačová etika]]|| [[Elektronický časopis]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adam Cironis || [[Quora]] || [[LinkedIn]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Pohanová|| [[SFX]] || [[Katalogy]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Krejzlová|| [[Long term preservation]] || [[Informační společnost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Mrázková|| Informační a komunikační technologie|| Knihovny státní správy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Valentová|| Použití a vliv informací|| Proces informatizace společnosti||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kubálková|| VKontakte || Česká republika v procesu transformace: Globalizace, informační politiky v ČR, EU a USA a odraz transformace v oblasti knihovnictví a informační vědy||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Hájková|| [[Katalogizace]]|| Počítačové hry a umění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Markéta Andršová|| [[Bibliometrické metody]] || [[Rukopisy]]  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alena Králová|| [[Strategie pro evropské knihovny]] || [[Bibliografie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Bugnerová|| [[Preprint]]|| [[Byte – jednotka informace]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41725</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41725"/>
		<updated>2017-01-09T14:36:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
== Kód ==&lt;br /&gt;
Kód je [[syntaxe]], která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Kódování [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://voho.eu/wiki/kodovani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla, informace, abeceda&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41724</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41724"/>
		<updated>2017-01-09T14:36:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
== Kód ==&lt;br /&gt;
Kód je [[syntaxe]], která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Kódování [online]. [cit. 2017-01-09]. Dostupné z: http://voho.eu/wiki/kodovani/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla, informace, abeceda&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41723</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41723"/>
		<updated>2017-01-09T14:33:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
== Kód ==&lt;br /&gt;
Kód je [[syntaxe]], která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla, informace, abeceda&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41722</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41722"/>
		<updated>2017-01-09T14:33:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
== Kód ==&lt;br /&gt;
Kód je [[syntaxe]], která předpisuje pravidla pro tvorbu slov nějaké abecedy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41721</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41721"/>
		<updated>2017-01-09T14:31:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Abecední zobrazení */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní''' &amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41720</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41720"/>
		<updated>2017-01-09T14:29:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Kódování */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.&lt;br /&gt;
=== Abeceda ===&lt;br /&gt;
Libovolná konečná množina '''A''' se může označit jako ''abeceda'' a její prvky jako s'''symboly'''(znaky). Abecedou mohou být například znaky latinky (A-Z), dekadické číslice (0-9), binární&amp;lt;ref&amp;gt;Binární soustava je číselná soustava, která používá pouze dvě číslice: 0 a 1.&amp;lt;/ref&amp;gt; číslice (0-1), grafické symboly nebo vizuální symboly.&lt;br /&gt;
=== Slovo nad abecedou ===&lt;br /&gt;
Každá konečná uspořádaná množina (posloupnost) symbolů z abecedy '''A''' se nazývá '''slovo''' nebo '''řetězec''' nad abecedou '''A'''. Celkový počet symbolů v této posloupnosti se nazývá '''délka slova'''. Dále je definováno speciální slovo ''epsilon'', což je slovo o nulové délce (prázdný řetězec). Slova jsou generována '''informačním zdrojem'''(odesílatelem). Pravidla pro generování slov a jejich spojování do zpráv se nazývají [[syntaxe]].&lt;br /&gt;
=== Abecední zobrazení ===&lt;br /&gt;
Každé jednoznačné zobrazení (jednomu vzoru odpovídá nanejvýš jeden obraz), které slovům nad abecedou '''A''' přiřazuje slova nad abecedou '''B''', se nazývá '''abecední zobrazení&lt;br /&gt;
'''. Abecední zobrazení je '''inverzibilní'''&amp;lt;ref&amp;gt;Inverzibilní znamená jednoznačný, nevratný. &amp;lt;/ref&amp;gt; právě tehdy, když je prosté (každým dvěma vzorům odpovídají dva různé obrazy).&lt;br /&gt;
=== Kódování ===&lt;br /&gt;
Abecední zobrazení se nazývá '''kódování''', je-li '''bijektivní'''(každému vzoru přiřazuje právě jeden obraz). Kódování je '''stejnoměrné''', mají-li obrazy všech symbolů vstupní abecedy stejnou délku. Kódování se nejčastěji definuje pomocí kódovacího algoritmu&amp;lt;ref&amp;gt;Algoritmus je přesný návod či postup, kterým lze vyřešit daný typ úlohy.&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo formálními pravidly, na jejich základě se převod informace provádí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41718</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41718"/>
		<updated>2017-01-09T14:10:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
Pojem &amp;quot;informace&amp;quot; je spíš filozofický. Lze ji chápat jako jsoucno&amp;lt;ref&amp;gt;Jsoucno je obecné filozofické označení pro cokoliv, co jest.&amp;lt;/ref&amp;gt;, které odstraňuje nejistotu či nevědění, čímž ovlivňuje stav jejího příjemce (využívání informace k rozhodování je základním projevem [[inteligence]]). Z hlediska [[komunikace]] je informace vztahem objektu a subjektu v prostoru a čase. Další možnou definicí je, že informace je abstraktní, smysluplná reprezentace výroků o věcech.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41717</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41717"/>
		<updated>2017-01-09T14:05:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Kódování ==&lt;br /&gt;
Kódování je proces, který přivádí informaci [[informace]] z jedné formy do druhé. Před formální definicí kódování je nutné zavést několik základních pojmů z '''teorie informace'''. &lt;br /&gt;
=== Informace ===&lt;br /&gt;
Pro vymezení pojmu informace je nutné přijmout následující předpoklady: &lt;br /&gt;
# Reálné objekty existují nezávisle na vědomí subjektu.&lt;br /&gt;
# Není zásadní rozdíl mezi jevem, informací a reálným objektem. Informace neexistuje bez hmoty, je produktem jejího pohybu. &lt;br /&gt;
# Poznání reálného objektu není úplné a neměnné, je tudíž třeba zkoumat, jak vzniká a vyvíjí se. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41716</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41716"/>
		<updated>2017-01-09T13:59:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
kódování, kódy, čísla&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41715</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41715"/>
		<updated>2017-01-09T13:57:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41714</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41714"/>
		<updated>2017-01-09T13:56:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;PIERRE, Berloquin. &amp;lt;i&amp;gt;Skryté kódy a velkolepé projekty&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41713</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41713"/>
		<updated>2017-01-09T13:54:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skryté kódy a velkolepé projekty. Praha: Euromedia group, k.s. - Knižní klub, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41712</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41712"/>
		<updated>2017-01-09T13:53:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Citace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Skryté kódy a velkolepé projekty. Praha: Euromedia group, k.s. - Knižní klub, 2011. ISBN 978-80-242-2847-1.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41710</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41710"/>
		<updated>2017-01-09T13:44:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
==== '''PĚT (5)''' ====&lt;br /&gt;
Číslo 5 je prvočíslem, a navíc součtem dvou dalších prvočísel (2+3). '''Symbolika:''' Číslo 5 ztělesňuje spojení ženského čísla 2 a mužského čísla 3, a tudíž je číslem lásky [[láska]]. Představuje také počet vrcholů pentagramu&amp;lt;ref&amp;gt;Jako pentagram se označuje pěticípá hvězda nakreslená pěti přímými tahy. Je prastarým magickým a ochranným znamením.&amp;lt;/ref&amp;gt;, což ještě podtrhuje jeho posvátnost. Číslo 5 navíc odlišuje lidské bytosti s pěti prsty na rukou i na nohou od většiny ostatních zvířat.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41709</id>
		<title>Kódování</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=K%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD&amp;diff=41709"/>
		<updated>2017-01-09T13:39:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hana.Kuchtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Počátky kódu ==&lt;br /&gt;
Již několik staletí před naším letopočtem '''staří Řekové a Římané''' prozkoumali základní principy tvorby šifer [[šifry]], které se s některými upřesňujícími dodatky používaly další dvě tisíciletí. Lidská potřeba síťové komunikace a šifer jako jejího nezbytného doplňku, byla natolik silná, že vznikla a rozvíjela se ještě před objevem vhodné techniky. Předchůdce našich současných digitálních sítí po staletí představovala optická telegrafie [[telekomunikace]] s pochodněmi, zrcadly, kouřem, vlajkami či semafory.&lt;br /&gt;
== První tvůrce kódů ==&lt;br /&gt;
'''Pythagoras'''&amp;lt;ref&amp;gt;Pythagoras byl řecký matematik, filosof, astronom i kněz. Byl přezdíván Otec čísel. &amp;lt;/ref&amp;gt;který žil v 6. století př. n. l, byl prvním vědomým '''&amp;quot;kodérem&amp;quot;''' - první osobou, která hledala a uváděla do praxe logickou strukturu umění, hudby, vědy, a dokonce i náboženství v podobě kódů. Díky Pythagorově mimořádné osobnosti termín ''kód'' rozšiřuje svůj význam. Odteď se budeme setkávat s kódy a kodexy v plné šíři, nejen v oblasti komunikace. Pythagoras přišel s natolik vlivným pojetím kódu, že jím úspěšně smiřoval vědu s náboženstvím. Jeho dílo nevyřešilo jejich vzájemný konflikt, ten probíhá do dnešních dnů, ale poskytlo vědě přijatelné základy. &lt;br /&gt;
== Svět čísel ==&lt;br /&gt;
Pythagorejci se snažili odhalit povahové rysy jednotlivých čísel. Podle nich čísla nejsou, jak by se mohlo zdát, jen řadou bodů uspořádaných na nekonečné přímce. Přes jejich společný původ - vznikla přičtením jedničky ke svému předchůdci - je každé číslo jiné a má odlišné vlastnosti. Přičtení jedničky nevytvoří jen další podobné číslo, ale dá vzniknout číslu zbrusu novému. Pythagorejci používali tuto množinu '''&amp;quot;osobitých čísel&amp;quot;''' za nejzákladnější kód vesmíru, za cihly, jejichž použitím bohové stvořili svět. &lt;br /&gt;
=== Čísla ze symbolického úhlu pohledu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejme se na některá vybraná čísla z aritmetického a symbolického úhlu pohledu. &lt;br /&gt;
==== '''JEDNA (1)''' ====&lt;br /&gt;
Jde o základní číslo, o hlavní tmel a nástroj používaný k vytváření dalších členů v řadě. Nekonečným přičítáním jedničky sama k sobě dostaneme nekonečnou množinu celých čísel. '''Symbolika:''' Číslo 1 ztělesňuje princip totožnosti, rovnosti, jednoty a soucitu. &lt;br /&gt;
==== '''DVĚ (2)''' ====&lt;br /&gt;
Pythagorejci i čínští filozofové se shodují na tom, že číslo dvě zosobňuje ženský princip, protože se může rozdělit a &amp;quot;porodit&amp;quot; nová čísla; jako sudé číslo ho lze rozdělit na dvě celočíselné poloviny. Pythagoras nemohl předvídat význam a potenciál čísla dvě v rozvoji logiky [[logika]], binární aritmetiky a elektronického počítání, který dnes dominuje naší kultuře. Ve shodě s tvrzením ''Šifry mistra Leonarda'' lze říct, že moderní rozvoj výpočetní techniky je skutečnou pomstou ženského principu. '''Symbolika:''' Číslo dvě reprezentuje dualitu, pravdu a faleš, přátelství a nepřátelství, i rozdíl mezi sebou sama a vesmírem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hana.Kuchtova</name></author>
		
	</entry>
</feed>