<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Hrubisp</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Hrubisp"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Hrubisp"/>
	<updated>2026-05-15T16:31:00Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zvuk_a_zvukov%C3%A9_vln%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=15042</id>
		<title>Zvuk a zvukové vlnění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Zvuk_a_zvukov%C3%A9_vln%C4%9Bn%C3%AD&amp;diff=15042"/>
		<updated>2015-01-21T16:48:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Hrubisp: /* Zvuk */ pouze oprava koncovky a interpunkce&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Zvuk ==&lt;br /&gt;
* šíří se pomocí média – vzduchu&lt;br /&gt;
* podmínkou vzniku zvuku je nějaký pohyb → částečky kmitají ve frekvencích, které člověk vnímá jako zvuk&lt;br /&gt;
* to, co se šíří, nejsou pohyby molekul, ale poruchy tlaku – tzv. '''vzruchová vlna'''&lt;br /&gt;
* když se částečky přiblíží, vzniká lokální zvýšení tlaku&lt;br /&gt;
* → vzduch je systém hustšího a řidšího tlaku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice zvuku:'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Podélné kmitání elastického prostředí, které je způsobené pohybem zdroje zvuku. Kmitání musí být v rozsahu slyšitelných frekvencí.&amp;quot;''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zvuk je '''mechanické vlnění''', potřebuje prostředí → nešíří se ve vakuu (na rozdíl od světla)&lt;br /&gt;
* všechny zvuky se dají rozložit na soustavu sinusoid&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vlastnosti zvuku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''perioda''' - trvání jednoho cyklu vlny&lt;br /&gt;
: - značka: T&lt;br /&gt;
: - jednotka: sekunda&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''frekvence''' - převrácená hodnota periody, kolik period se vejde do 1 s&lt;br /&gt;
: - značka: f&lt;br /&gt;
: - jednotka: Herz&lt;br /&gt;
: - f = 1/T&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''oktáva''' má 12 půltónů (= ST / semitone) = 2f (tzn., že tón o oktávu výše má 2× vyšší frekvenci)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''amplituda''' – vyjadřuje sílu zvuku – nakolik se zdroj vychyluje z rovnovážné polohy&lt;br /&gt;
: - max. amplituda&lt;br /&gt;
: - rozkmit („peak-to-peak“)&lt;br /&gt;
: - amplituda neříká nic o tom, jak se zvuk vnímá (max. amplituda může být stejná, ale časem se zmenšuje × zůstává stejná)&lt;br /&gt;
: → efektivní amplituda (ang. rms = „root mean square“) – zprůměrovaná síla → lepší popis&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''fáze, fázový posun''' – nevnímají se&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''rychlost zvuku''' (c)&lt;br /&gt;
: - je vlastností média&lt;br /&gt;
: - zákl. hodnota = 330 m/s (asi milionkrát pomalejší než světlo) – asi v 0°C v 0 m.n.m.&lt;br /&gt;
: - v normálním prostředí asi 340 m/s&lt;br /&gt;
: - ve vokálním traktu asi 350 m/s (v héliu ještě rychleji)&lt;br /&gt;
: - v kapalných látkách rychleji a v pevných nejrychleji&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''vlnová délka''' – říká, jak dlouhá je perioda&lt;br /&gt;
: - λ (délková jednotka) = T * c&lt;br /&gt;
: - frekvence udává, kolik vln se v sekundě nachází na délce 340 m&lt;br /&gt;
: - např. struna na houslích odpovídá polovině vlnové délky (1/2 λ), stejně se pohybují hlasivky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Huygensův princip ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zvuk se šíří všemi směry stejně rychle → kulová vlnoplocha (její body kmitají se stejnou fází)&lt;br /&gt;
* každý bod vlnoplochy je zdrojem elementárního vlnění&lt;br /&gt;
* všechny body se vyruší a vzniká nová vlnoplocha&lt;br /&gt;
* modeluje zvuk přes překážky a kolem nich&lt;br /&gt;
* → protihlukové zábrany: vysoká frekvence se šíří jen nahoru (dole je stín), nízká i dolů za překážku&lt;br /&gt;
* '''zvukový stín''' – kam za překážkou nepronikne zvuk&lt;br /&gt;
* '''vlnoplocha''' – plocha, kam dorazí zvuková vlna&lt;br /&gt;
: - na jejím povrchu je shodné kmitání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dopplerův efekt ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Doppler effect diagrammatic.png|300px|náhled|vpravo|Změna vlnové délky způsobená pohybem zdroje zvuku.]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* síla zvuku závisí na poloze zdroje a pozorovatele&lt;br /&gt;
* když stojí dva posluchači na různých stranách zdroje, slyší stejně&lt;br /&gt;
* když dva posluchači stojí a zdroj mezi nimi jede směrem k jednomu, ten slyší silněji a vyšší tóny&lt;br /&gt;
* pokud rychlost zdroje (letadlo, pistole, bič) překročí rychlost zvuku, šíří se vlny až za ním → „obaly“ vln se sečtou a až dorazí k posluchači, ten slyší akustický třesk (projde jím Machova linie)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy vlnění ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postupné vlnění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''podélné''' – např. zvukové vlnění&lt;br /&gt;
* '''příčné''' – např. kámen hozený do vody&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stojaté vlnění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''podélné''' – dechové nástroje, vokální trakt&lt;br /&gt;
* '''příčné''' – strunné nástroje&lt;br /&gt;
: - kmitny – místa, která kmitají s maximální amplitudou&lt;br /&gt;
: - uzly – místa, která se jakoby nehýbou&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní formy zvuku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''kvaziperiodický zvuk'''&lt;br /&gt;
: - sonory a vokály&lt;br /&gt;
: - není zcela periodický&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''frikce'''&lt;br /&gt;
: - šumové hlásky vznikající přiblížením artikulačních orgánů a následnou turbulencí&lt;br /&gt;
: - náhodné kmitání&lt;br /&gt;
: - např. exploze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''němá forma'''&lt;br /&gt;
: - často obsahuje jisté nezřetelné složky&lt;br /&gt;
: - v závěrových fázích explozív (na závěr pak frikce)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''superpozice dvou forem''' (např. kvaziperiodická a frikce)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Periodické vlny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* vznikají periodickým pohybem hlasivek&lt;br /&gt;
* znělé&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Fourierův teorém'''&lt;br /&gt;
: - vznik v napoleonské době&lt;br /&gt;
: - zabývá se rozkladem vlny na jednodušší&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
: - ''„všechny periodické vlny můžeme rozložit na nekonečný počet složek, všechny jsou SIN a COS vlny o různé frekvenci a fázi“''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
: - složky jsou v harmonickém vztahu – celočíselné násobky té nejnižší&lt;br /&gt;
: - nejnižší složka = základní frekvence (= f0 = H1)&lt;br /&gt;
:: - ucho je schopné si doplnit základní frekvenci, i když ve zvuku z nějakého důvodu chybí&lt;br /&gt;
: - ostatní = vyšší harmonické složky (= alikvóty = H2, H3, ...)&lt;br /&gt;
: - základní frekvence je zároveň i frekvencí opakování celé vlny, vyšší odpovídají členění a tvaru vlny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
: &amp;lt;small&amp;gt;''Př.: f0 = 240 Hz → H2 = 480 Hz, H3 = 720 Hz''&amp;lt;/small&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''skládání vln''' = prostý součet jejich amplitud&lt;br /&gt;
* '''složený tón''' vzniká, pouze když se skládají vlny různých frekvencí (když se skládají vlny stejné frekvence, i výsledná má stejnou frekvenci, i když třeba posunutou)&lt;br /&gt;
* podle toho, kolik má perioda vrcholků, tolikátou má vyšší frekvenci (f0 + H2 → 2 vrcholky, f0 + H5 → 5 vrcholků) → lze určit jen v případě dvou složek&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Druhy vln ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''sinusová vlna'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''obdélníková vlna'''&lt;br /&gt;
: - obsahuje jen liché harmonické&lt;br /&gt;
: - f0 = 1, H3 = 1/3, H5 = 1/5 atd.&lt;br /&gt;
: - spektrální sklon: -6 dB na oktávu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''trojúhelníková vlna'''&lt;br /&gt;
: - jen liché harmonické&lt;br /&gt;
: - f0 = 1, H3 = 1/9, H5 = 1/25 atd.&lt;br /&gt;
: - spektrální sklon: -12 dB na oktávu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''pilová vlna'''&lt;br /&gt;
: - jako obdélníková, ale má i sudé harmonické&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''kvaziperiodický zvuk'''&lt;br /&gt;
: - kreslí se spíš se spektrální obálkou, ne čárovým grafem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''bílý šum''' &lt;br /&gt;
: - rovné spektrum, všechny frekvence zastoupeny stejně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* průměrný spektrální sklon lidské řeči je -6 dB na oktávu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zvukové spektrum ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''čárové spektrum'''&lt;br /&gt;
: - pro periodické zvuky&lt;br /&gt;
: - ukazuje, jaké frekvence se ve zvuku vyskytují a jakou mají amplitudu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''spojité spektrum'''&lt;br /&gt;
: - je ohraničeno „spektrální obálkou“&lt;br /&gt;
: - např. spektrum '''bílého šumu''' by byla vodorovná přímka (← obsahuje všechny frekvence, všechny mají stejnou amplitudu)&lt;br /&gt;
: - nezobrazuje fázový posun → výhoda, protože lidské ucho fázový posun nevnímá&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* náhlá změna ve zvuku znamená přidání frekvecní kolem – delší zvuk má ostré hrany (v grafu má špičku uprostřed), krátký zvuk přibírá i okolní frekvence a je „do obloučku“ (v grafu je uprostřed kulatý kopeček) → spektrum krátkého impulsu vypadá jako vodorovná přímka (zní, jako když praskne jiskra ze statické elektriky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Ptáček, M. (1993): ''Úvod do fonetické akustiky.'' Praha: Karolinum. &lt;br /&gt;
* Palková, Z. (1994): ''Fonetika a fonologie češtiny.'' Praha: Karolinum. (vybrané části) &lt;br /&gt;
* Fant, G. (1970): ''Acoustic theory of speech production.'' The Hague: Mouton. &lt;br /&gt;
* Ladefoged, P. (1996): ''Elements of acoustic phonetics.'' Chicago: University of Chicago Press. &lt;br /&gt;
* Johnson, K. (2003): ''Acoustic and auditory phonetics.'' Oxford: Blackwell Publishing. &lt;br /&gt;
* Kent, R. D. - Read, C. (1992): ''The acoustic analysis of speech.'' San Diego: Whurr Publishers. &lt;br /&gt;
* Syrový, V. (2003): ''Hudební akustika.'' Praha: Akademie múzických umění. (vybrané části)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zpět na rozcestník: [[Akustika|Akustika]] | [[Portál:Fonetika|Fonetika]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Akustika|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Fonetika|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Hrubisp</name></author>
		
	</entry>
</feed>