<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jan.Dobiasovsky</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jan.Dobiasovsky"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Jan.Dobiasovsky"/>
	<updated>2026-05-15T15:36:34Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_zvuku_a_obrazu,_komprese_dat&amp;diff=54905</id>
		<title>Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_zvuku_a_obrazu,_komprese_dat&amp;diff=54905"/>
		<updated>2018-06-06T17:43:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: odkazy, další formátování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Kódováním''' rozumíme proces konverze obrazových či zvukových dat z jednoho do druhého formátu požadovaného pro přenos, ukládání či kompresi / dekompresi. '''Komprese''' je proces modifikace, kódování, či konverze bitové struktury dat takovým způsobem, aby zabírala méně místa v úložišti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Techniky kódování dat==&lt;br /&gt;
'''Kódování''' je proces [[konverze dat]] nebo dané sekvence znaků, symbolů, abecedy do specifikovaného formátu. Jeho opakem, tedy extrakcí informace z konvertováného souboru je '''dekódování'''.&amp;lt;ref&amp;gt;JIROUŠEK, Radim. Principy digitální komunikace. Voznice: Leda, 2006. ISBN 80-7335-084-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kódováním převadíme různé vzorce elektrického napětí nebo úrovní tak, aby reprezentovaly 1 nebo 0 v digitálním [[signál|signálu]] na přenosovém propojení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme několik typů datové konverze:&lt;br /&gt;
* '''Analogová data na analogový signál'''&lt;br /&gt;
Do této kategorie spadají modulační techniky jako je amplitudová modulace, frekvenční modulace a fázová modulace analogových signálů.&lt;br /&gt;
* '''Analogová data na digitální signál'''&lt;br /&gt;
Tento proces se nazývá digitalizace, která se provádí modulací pulzního kódu (PCM). V tomto procesu hraje významnou část '''vzorkování''' a '''kvantizace'''&lt;br /&gt;
* '''Digitální data na analogový signál'''&lt;br /&gt;
Tato technika se běžně používá v např. hudebních přehrávačích k převodu digitálních datových toků do analogových audio signálů. Používají se také v televizorech a mobilních telefonech, které převádějí digitální video data na analogové video signály, které se připojují k ovladačům obrazovky k zobrazení monochromatických nebo barevných obrazů.&lt;br /&gt;
* '''Digitální data na digitální signál&amp;lt;ref&amp;gt;VITERBI, Andrew J.; OMURA, Jim K. Principles of digital communication and coding. Courier Corporation, 2013.&amp;lt;/ref&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejčastěji se používá v rámci přenosu informace mezi dvěmi zařízeními. Rozlišujeme tři typy přenosu řetězce:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Unipolární kódování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Unipolární kódovací schémata používají jednotnou úroveň napětí k reprezentování dat. V tomto případě pro reprezentaci binárního 1 se vysílá vysoké napětí a reprezentuje 0, nepřenáší se žádné napětí. Název unipolární také znamená &amp;quot;nevrácená k nulovému stavu&amp;quot;, protože neexistuje žádný klidový stav (tedy se buď přenáší 1 nebo 0).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Polární kódování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Polární schéma kódování používá více úrovní napětí pro reprezentování binárních hodnot.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Bipolární kódování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bipolární kódování používá tři typy napětí. Pozitivní, negativná a nulové. Nulové napětí reprezentuje binární 0 a bit 1 je reprezentován střídáním positivních a negativních napětí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajištění přijatých datových rámců se používají [[redundantní bity]]. Např. V rovnoměrné paritě je přidán jeden bit parity, aby se počet párů v rovině dal vyrovnat. Tímto způsobem se zvýší původní počet bitů. Říká se tomu kódování bloků. Pro snažší představu blokové kódování mimo praxi kódování [[signál|signálu]] být i např. vyjádřeno jako oddělovače MARC záznamů nebo znak &amp;quot;\n&amp;quot; při oddělování řádků v textových editorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpracování kódovaných dat === &lt;br /&gt;
Rozlišujeme několik způsobů jak upravovat [[data]] před, během nebo po jejich konverzi.&amp;lt;ref&amp;gt;MITRA, Sanjit Kumar; KUO, Yonghong. Digital signal processing: a computer-based approach. New York: McGraw-Hill Higher Education, 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) Low-pass filter'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Low-pass filter (LPF) je filtr, který přenáší signály s frekvencí nižší než určitá mezní frekvence a tlumí signály s frekvencemi vyššími než mezní frekvence. Přesná frekvenční odezva filtru závisí na návrhu filtru. Filtr se někdy nazývá filtrem s vysokým řezem nebo filtrem s vysokým rozlišením v audio aplikacích. Nízkoprůchodový filtr je doplněk vysokotlakého filtru. Běžně se používá k eliminaci šumění ve zvuku, snížení digitálního šumu, nebo při vyhlazování a rozmazávání digitálního obrazu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) High-pass filter / Detekce okrajů''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Detekce okrajů zahrnuje řadu matematických metod zaměřených na identifikaci bodů v digitálním obrazu, při kterém se jas obrazu prudce mění, nebo formálněji má diskontinuity. Body, při kterých se ostře mění jas obrazu, jsou obvykle uspořádány do skupiny segmentů zakřivených čar označovaných okraji. Stejný problém zjištění nespojitostí v jednorozměrných signálech je znám jako detekce kroků a problém nalezení nespojitostí signálu v průběhu času (detekce změn). Detekce okrajů je základním nástrojem při zpracování obrazu, strojním vidění a počítačovém vidění, zejména v oblasti detekce a extrakce prvků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) Rychlá Fourierova transformace (FFT)'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Algoritmus, který odebírá signál po určitou dobu (nebo prostor) a rozděluje jej na frekvenční složky. Tyto komponenty jsou jednoduché sinusové oscilace na různých frekvencích, každá s vlastní amplitudou a fází. Běžně se používá při fotografické manipulaci, např. při konverzi barevných obrazů do černobílé, nebo úpravě barev na fotografii obecně (Změna odstínu, sytosti a jasu barvy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specifika kódování zvukových dat ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě digitálního záznamu prakticky hovoříme o [[Digitalizace|digitalizaci]] analogového signálu. Tento proces lze rozdělit do tří operací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorkování signálu'''&lt;br /&gt;
[[Soubor:Discretization.png|náhled|Příklad převodu analogového signálu do souboru hodnot]]&lt;br /&gt;
Analogový zvukový záznam obsahuje všechny hodnoty hladiny intenzit nahrávaného zvuku. Během vzorkování se z analogového signálu vybírají hladiny intenzity v určitých časových bodech na základě vzorkovací frekvence. Čím více hodnot je takto sesbíráno, tím je záznam kvalitnější a přesnější. Tento proces probíhá z toho důvodu, že v rámci digitálního záznamu nejsme schopni zachytit teoreticky všechny hodnoty hladiny intenzity zvuku, neboť jich je principiálně nekonečně mnoho. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kvantování signálu '''je prakticky úrovňovou diskretizací (zaokrouhlujeme skutečné hodnoty na předem vybrané hodnoty). Výsledkem je konečný počet vzorků s konečným počtem jejich hodnot, které lze tedy vyjádřit binárním kódem.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Samotné kódování signálu'''. Získaný soubor je [[binární kód|binárně kódován]]. Jednotlivým kvantizačním hladinám kvantovaného signálu je přiřazováno binární číslo. Hodnota původního analogového signálu byla během kvantování zaokrouhlena na některou z kvantizačních hladin. Tyto hladiny byly popsány čísly v desítkové soustavě. V průběhu kódování se toto číslo převede do dvojkové soustavy. Původní analogový signál bude tedy vyjádřen sledem jedniček a nul. Ve většině případů probíhá proces kvantování signálu a kódování signálu v jednom zařízení, které se nazývá A/D převodník. Výstupem tohoto zařízení je číslo kódované v přirozeném binárním kódu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specifika kódování obrazových dat ===&lt;br /&gt;
Obrazová data jsou kódována velmi podobným způsobem. Namísto amplitudy zvuku je zde ale zaznamenávána vlnová délka světla. Trojrozměrný objekt je za pomocí soustavy čoček zobrazen do roviny. Takto odražené světlo dopadá na CCD (Charge coupled devices), CID (Charge injection Devices) nebo Active pixel CMOS snímač, který převádí dané informace na binární kód za pomocí výše zmíněného postupu, kdy je daný analogový obraz rozvzorkován, diskretizován a násladně kódován do výstupní roviny.&amp;lt;ref&amp;gt;CHRIS, Solomon a Toby BRECKON. Fundamentals of Digital Image Processing: a practical approach with examples in matlab. Oxford: Wiley-Blackwell, 2011. ISBN 0470844736.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto hodnoty jsou reprezentovány tzv. pixely. Každý pixel tvoří kombinace intenzit 3 barev: červené, zelené a modré. Organizací jednotlivých pixelů vzniká poté konečný obraz. Existuje několik faktorů ovlivňujících kvalitu obrazu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním z nich je '''rozlišení'''. Jedná se o hodnotu reprezentující jak velký počet pixelů byl použit k tvorbě finálního obrazu. Obecně lze říct že větší rozlišení umožňuje větší vyjádření detailů a tím i vyšší kvalitu obrazu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhý faktor ovlivňující kvalitu obrazu je '''digitální šum'''. Základním typem je tzv. náhodný [[šum]], který vzniká tepelnými změnami v elektronických součástkách. Ty způsobují změny ve výstupním analogovém signálu a kolísání počtu fotonů dopadajících na světlocitlivé buňky snímače. Tento typ šumu lze eliminovat pořizováním záznamu za dostatečných světelných podmínek, neboť při dostatečnén osvětlení je hladina šumu téměř zanedbatelná. Méně častým typem je tzv. temný šum. Tepelná energie přítomná v polovodičových senzorech může vygenerovat elektircký náboj, aniž by na snímač dopadalo světlo a vznikají tzv. &amp;quot;hot pixels&amp;quot;. Tento náboj nelze odlišit od skutečného signálu z expozice, nicméně je možné jej eliminovat testovacím snímkem s uzavřenou závěrkou a dva snímky od sebe v editačním programu &amp;quot;odečíst&amp;quot;. Tento typ šumu nejčastěji vzniká při dlouhých či velmi dlouhých expozicích.&lt;br /&gt;
Zatímco u analogového zpracování obrazu je zesilovací šum dán citlivostí filmu, u digitálních fotoaparátů je čip stále stejný. Hodnoty elektrického náboje vygenerované světelnými senzory jsou před samotným zpracováním zesíleny a právě míra zesílení způsobuje vznik šumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Komprese ==&lt;br /&gt;
Komprese dat (také komprimace dat) je zpracování počítačových dat s cílem zmenšit jejich objem (jednotka bajt) při současném zachování informací v datech obsažených. Úkolem komprese dat je zmenšit datový tok při jejich přenosu nebo zmenšit potřebu zdrojů při ukládání informací. Obecně se jedná o snahu zmenšit velikost datových souborů, což je výhodné pro jejich [[archivace|archivaci]] nebo pro přenos přes síť s omezenou rychlostí (snížení doby nutné pro přenos). Komprese se provádí vždy v určitém kompresním poměru vyjádřeném poměrem délky komprimovaných a původních dat.&amp;lt;ref&amp;gt;I. Vajda. Teorie informace. Vydavatelství ČVUT, 2004&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;TEKALP, A. Murat. Digital video processing. Prentice Hall Press, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ztrátová komprese===&lt;br /&gt;
Tento typ využívá nedokonalosti lidských smyslů a používá se pro obraz i zvuk. Nevýhodou ztrátové komprese je že dochází k vzniku tzv. artefaktů (následky komprese, například. rozmazávání hran, pixelace, šum). Data se zde transformují tak, aby bylo možno prioritizovat důležitost informace. Nedůležité informace jsou poté potlačeny více, než ty důležité. Celý výsledek je nakonec kokmprimován bezeztrátovým kompresním algoritmem.&lt;br /&gt;
Před samotnou kompresí je data nutné zpracovat aby byly lépe strojově srozumitelné. Buď výše zmíněnou Fourierovou transformací nebo např. DCT (district cosin transform) nebo WT (wavelet transform). Během komprese poté dochází k potlačení některých složek. Zde rozhoduje uživatelem vybraný psychovizuální nebo psychoakustický model, který určuje jaká data mohou být potlačena, nebo dokonce úplně odstraněna (např. při nahrávání fotografií na sociální síť instagram dochází ke kompresi fotografií na velikost max 2mpix. Větší velikost není nutná vzhledem k tomu že aplikace je stavěná na mobilní telefony, jejichž displej většinou nepřesahuje rozlišení 1920x1080px. Dále jsou tím také sníženy načítací časy, nároky na mobilní data uživatele a šetří se tím prostor na úložišti.). Komprese zvuku je mírně problematičtější, vzhledem k tomu, že lidský sluch je velmi citlivý na i na časové umístění zvuku. Ztrátová komprese není vratná. Jakmile proběhne, už není způsob jak obnovit originál bez záložní kopie. &amp;lt;ref&amp;gt;SALOMON, David. A concise introduction to data compression. Online-Ausg. London: Springer, 2008. ISBN 9781848000728.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bezeztrátová komprese&amp;lt;ref&amp;gt;HANS, Mat; SCHAFER, Ronald W. Lossless compression of digital audio. IEEE Signal processing magazine, 2001, 18.4: 21-32.&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
Většinou se nepoužívá jen jeden algoritmus, ale hned několik najednou. Komprimační data jsou také napřed transformována pro zlepšení kompresních poměrů a až poté komprimována. Ve skutečnosti se během transformace nic nekomprimuje, pouze se modifikují data tak, aby se dala lépe zkomprimovat. Pro každou transformaci zde existuje tranformace inverzní. Tedy komprimovaný soubor vrátit do originálu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Typy kompresních algoritmů ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) Slovníkové algoritmy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy vytvářejí v průběhu komprimace slovník na základě již zkomprimovaných dat. Pokud jsou data nalezena ve slovníku, algoritmus místo samotných dat zapíše pozici ve slovníku. Patří zde například Lempel-Ziv a Lempel–Ziv–Welch algoritmy LZ77, LZ78 a LZW. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) Statistické algoritmy''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snaží se určitým způsobem předvídat, jaké znaky budou v souboru dat následovat za pomoci statistického modelu. Tyto modely mohou být jak statické (před kompresí se vytvoří model a podle něho se data zkomprimují) nebo adaptivní (model se během komprese aktualizuje). Patří zde např. Huffmanovo kódování, Shannon-Fanovo kódování, aritmetické kódování, Range coding (RC), ACB nebo Prediction by partial match (PPM).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) Run-lenght encoding''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakóduje data tak, že před opakující se znaky vloží počet opakování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WWWWWWWWWWWWBWWWWWWWWWWWWBBB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWBWW&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WWWWWWWWWWWW&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledek:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
12WB12W3B24WB14W&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Techniky kódování dat, kódování dat, komprese, zpracování signálu, transformace dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_zvuku_a_obrazu,_komprese_dat&amp;diff=54904</id>
		<title>Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_zvuku_a_obrazu,_komprese_dat&amp;diff=54904"/>
		<updated>2018-06-06T17:36:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: Doplnění referencí, úpravy ve formátování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Kódováním''' rozumíme proces konverze obrazových či zvukových dat z jednoho do druhého formátu požadovaného pro přenos, ukládání či kompresi / dekompresi. '''Komprese''' je proces modifikace, kódování, či konverze bitové struktury dat takovým způsobem, aby zabírala méně místa v úložišti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Techniky kódování dat==&lt;br /&gt;
'''Kódování''' je proces konverze dat nebo dané sekvence znaků, symbolů, abecedy do specifikovaného formátu. Jeho opakem, tedy extrakcí informace z konvertováného souboru je '''dekódování'''.&amp;lt;ref&amp;gt;JIROUŠEK, Radim. Principy digitální komunikace. Voznice: Leda, 2006. ISBN 80-7335-084-X.&amp;lt;/ref&amp;gt; Kódováním převadíme různé vzorce elektrického napětí nebo úrovní tak, aby reprezentovaly 1 nebo 0 v digitálním signálu na přenosovém propojení.&lt;br /&gt;
Rozlišujeme několik typů datové konverze:&lt;br /&gt;
* '''Analogová data na analogový signál'''&lt;br /&gt;
Do této kategorie spadají modulační techniky jako je amplitudová modulace, frekvenční modulace a fázová modulace analogových signálů.&lt;br /&gt;
* '''Analogová data na digitální signál'''&lt;br /&gt;
Tento proces se nazývá digitalizace, která se provádí modulací pulzního kódu (PCM). V tomto procesu hraje významnou část '''vzorkování''' a '''kvantizace'''&lt;br /&gt;
* '''Digitální data na analogový signál'''&lt;br /&gt;
Tato technika se běžně používá v např. hudebních přehrávačích k převodu digitálních datových toků do analogových audio signálů. Používají se také v televizorech a mobilních telefonech, které převádějí digitální video data na analogové video signály, které se připojují k ovladačům obrazovky k zobrazení monochromatických nebo barevných obrazů.&lt;br /&gt;
* '''Digitální data na digitální signál&amp;lt;ref&amp;gt;VITERBI, Andrew J.; OMURA, Jim K. Principles of digital communication and coding. Courier Corporation, 2013.&amp;lt;/ref&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
Nejčastěji se používá v rámci přenosu informace mezi dvěmi zařízeními. Rozlišujeme tři typy přenosu řetězce:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Unipolární kódování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Unipolární kódovací schémata používají jednotnou úroveň napětí k reprezentování dat. V tomto případě pro reprezentaci binárního 1 se vysílá vysoké napětí a reprezentuje 0, nepřenáší se žádné napětí. Název unipolární také znamená &amp;quot;nevrácená k nulovému stavu&amp;quot;, protože neexistuje žádný klidový stav (tedy se buď přenáší 1 nebo 0).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Polární kódování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Polární schéma kódování používá více úrovní napětí pro reprezentování binárních hodnot.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Bipolární kódování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bipolární kódování používá tři typy napětí. Pozitivní, negativná a nulové. Nulové napětí reprezentuje binární 0 a bit 1 je reprezentován střídáním positivních a negativních napětí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajištění přijatých datových rámců se používají redundantní bity. Např. V rovnoměrné paritě je přidán jeden bit parity, aby se počet párů v rovině dal vyrovnat. Tímto způsobem se zvýší původní počet bitů. Říká se tomu kódování bloků. Pro snažší představu blokové kódování mimo praxi kódování signálu být i např. vyjádřeno jako oddělovače MARC záznamů nebo znak &amp;quot;\n&amp;quot; při oddělování řádků v textových editorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpracování kódovaných dat === &lt;br /&gt;
Rozlišujeme několik způsobů jak upravovat data před, během nebo po jejich konverzi.&amp;lt;ref&amp;gt;MITRA, Sanjit Kumar; KUO, Yonghong. Digital signal processing: a computer-based approach. New York: McGraw-Hill Higher Education, 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) Low-pass filter'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Low-pass filter (LPF) je filtr, který přenáší signály s frekvencí nižší než určitá mezní frekvence a tlumí signály s frekvencemi vyššími než mezní frekvence. Přesná frekvenční odezva filtru závisí na návrhu filtru. Filtr se někdy nazývá filtrem s vysokým řezem nebo filtrem s vysokým rozlišením v audio aplikacích. Nízkoprůchodový filtr je doplněk vysokotlakého filtru. Běžně se používá k eliminaci šumění ve zvuku, snížení digitálního šumu, nebo při vyhlazování a rozmazávání digitálního obrazu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) High-pass filter / Detekce okrajů'''&lt;br /&gt;
Detekce okrajů zahrnuje řadu matematických metod zaměřených na identifikaci bodů v digitálním obrazu, při kterém se jas obrazu prudce mění, nebo formálněji má diskontinuity. Body, při kterých se ostře mění jas obrazu, jsou obvykle uspořádány do skupiny segmentů zakřivených čar označovaných okraji. Stejný problém zjištění nespojitostí v jednorozměrných signálech je znám jako detekce kroků a problém nalezení nespojitostí signálu v průběhu času (detekce změn). Detekce okrajů je základním nástrojem při zpracování obrazu, strojním vidění a počítačovém vidění, zejména v oblasti detekce a extrakce prvků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) Rychlá Fourierova transformace (FFT)'''&lt;br /&gt;
Algoritmus, který odebírá signál po určitou dobu (nebo prostor) a rozděluje jej na frekvenční složky. Tyto komponenty jsou jednoduché sinusové oscilace na různých frekvencích, každá s vlastní amplitudou a fází. Běžně se používá při fotografické manipulaci, např. při konverzi barevných obrazů do černobílé, nebo úpravě barev na fotografii obecně (Změna odstínu, sytosti a jasu barvy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specifika kódování zvukových dat ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě digitálního záznamu prakticky hovoříme o digitalizaci analogového signálu. Tento proces lze rozdělit do tří operací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorkování signálu'''&lt;br /&gt;
[[Soubor:Discretization.png|náhled|Příklad převodu analogového signálu do souboru hodnot]]&lt;br /&gt;
Analogový zvukový záznam obsahuje všechny hodnoty hladiny intenzit nahrávaného zvuku. Během vzorkování se z analogového signálu vybírají hladiny intenzity v určitých časových bodech na základě vzorkovací frekvence. Čím více hodnot je takto sesbíráno, tím je záznam kvalitnější a přesnější. Tento proces probíhá z toho důvodu, že v rámci digitálního záznamu nejsme schopni zachytit teoreticky všechny hodnoty hladiny intenzity zvuku, neboť jich je principiálně nekonečně mnoho.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kvantování signálu'''&lt;br /&gt;
je prakticky úrovňovou diskretizací (zaokrouhlujeme skutečné hodnoty na předem vybrané hodnoty). Výsledkem je konečný počet vzorků s konečným počtem jejich hodnot, které lze tedy vyjádřit binárním kódem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Samotné kódování signálu'''.&lt;br /&gt;
Získaný soubor je binárně kódován. Jednotlivým kvantizačním hladinám kvantovaného signálu je přiřazováno binární číslo. Hodnota původního analogového signálu byla během kvantování zaokrouhlena na některou z kvantizačních hladin. Tyto hladiny byly popsány čísly v desítkové soustavě. V průběhu kódování se toto číslo převede do dvojkové soustavy. Původní analogový signál bude tedy vyjádřen sledem jedniček a nul. Ve většině případů probíhá proces kvantování signálu a kódování signálu v jednom zařízení, které se nazývá A/D převodník. Výstupem tohoto zařízení je číslo kódované v přirozeném binárním kódu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specifika kódování obrazových dat ===&lt;br /&gt;
Obrazová data jsou kódována velmi podobným způsobem. Namísto amplitudy zvuku je zde ale zaznamenávána vlnová délka světla. Trojrozměrný objekt je za pomocí soustavy čoček zobrazen do roviny. Takto odražené světlo dopadá na CCD (Charge coupled devices), CID (Charge injection Devices) nebo Active pixel CMOS snímač, který převádí dané informace na binární kód za pomocí výše zmíněného postupu, kdy je daný analogový obraz rozvzorkován, diskretizován a násladně kódován do výstupní roviny.&amp;lt;ref&amp;gt;CHRIS, Solomon a Toby BRECKON. Fundamentals of Digital Image Processing: a practical approach with examples in matlab. Oxford: Wiley-Blackwell, 2011. ISBN 0470844736.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto hodnoty jsou reprezentovány tzv. pixely. Každý pixel tvoří kombinace intenzit 3 barev: červené, zelené a modré. Organizací jednotlivých pixelů vzniká poté konečný obraz. Existuje několik faktorů ovlivňujících kvalitu obrazu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním z nich je '''rozlišení'''. Jedná se o hodnotu reprezentující jak velký počet pixelů byl použit k tvorbě finálního obrazu. Obecně lze říct že větší rozlišení umožňuje větší vyjádření detailů a tím i vyšší kvalitu obrazu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhý faktor ovlivňující kvalitu obrazu je '''digitální šum'''. Základním typem je tzv. náhodný šum, který vzniká tepelnými změnami v elektronických součástkách. Ty způsobují změny ve výstupním analogovém signálu a kolísání počtu fotonů dopadajících na světlocitlivé buňky snímače. Tento typ šumu lze eliminovat pořizováním záznamu za dostatečných světelných podmínek, neboť při dostatečnén osvětlení je hladina šumu téměř zanedbatelná. Méně častým typem je tzv. temný šum. Tepelná energie přítomná v polovodičových senzorech může vygenerovat elektircký náboj, aniž by na snímač dopadalo světlo a vznikají tzv. &amp;quot;hot pixels&amp;quot;. Tento náboj nelze odlišit od skutečného signálu z expozice, nicméně je možné jej eliminovat testovacím snímkem s uzavřenou závěrkou a dva snímky od sebe v editačním programu &amp;quot;odečíst&amp;quot;. Tento typ šumu nejčastěji vzniká při dlouhých či velmi dlouhých expozicích.&lt;br /&gt;
Zatímco u analogového zpracování obrazu je zesilovací šum dán citlivostí filmu, u digitálních fotoaparátů je čip stále stejný. Hodnoty elektrického náboje vygenerované světelnými senzory jsou před samotným zpracováním zesíleny a právě míra zesílení způsobuje vznik šumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Komprese ==&lt;br /&gt;
Komprese dat (také komprimace dat) je zpracování počítačových dat s cílem zmenšit jejich objem (jednotka bajt) při současném zachování informací v datech obsažených. Úkolem komprese dat je zmenšit datový tok při jejich přenosu nebo zmenšit potřebu zdrojů při ukládání informací. Obecně se jedná o snahu zmenšit velikost datových souborů, což je výhodné pro jejich archivaci nebo pro přenos přes síť s omezenou rychlostí (snížení doby nutné pro přenos). Komprese se provádí vždy v určitém kompresním poměru vyjádřeném poměrem délky komprimovaných a původních dat.&amp;lt;ref&amp;gt;I. Vajda. Teorie informace. Vydavatelství ČVUT, 2004&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;TEKALP, A. Murat. Digital video processing. Prentice Hall Press, 2015.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ztrátová komprese===&lt;br /&gt;
Tento typ využívá nedokonalosti lidských smyslů a používá se pro obraz i zvuk. Nevýhodou ztrátové komprese je že dochází k vzniku tzv. artefaktů (následky komprese, například. rozmazávání hran, pixelace, šum). Data se zde transformují tak, aby bylo možno prioritizovat důležitost informace. Nedůležité informace jsou poté potlačeny více, než ty důležité. Celý výsledek je nakonec kokmprimován bezeztrátovým kompresním algoritmem.&lt;br /&gt;
Před samotnou kompresí je data nutné zpracovat aby byly lépe strojově srozumitelné. Buď výše zmíněnou Fourierovou transformací nebo např. DCT (district cosin transform) nebo WT (wavelet transform). Během komprese poté dochází k potlačení některých složek. Zde rozhoduje uživatelem vybraný psychovizuální nebo psychoakustický model, který určuje jaká data mohou být potlačena, nebo dokonce úplně odstraněna (např. při nahrávání fotografií na sociální síť instagram dochází ke kompresi fotografií na velikost max 2mpix. Větší velikost není nutná vzhledem k tomu že aplikace je stavěná na mobilní telefony, jejichž displej většinou nepřesahuje rozlišení 1920x1080px. Dále jsou tím také sníženy načítací časy, nároky na mobilní data uživatele a šetří se tím prostor na úložišti.). Komprese zvuku je mírně problematičtější, vzhledem k tomu, že lidský sluch je velmi citlivý na i na časové umístění zvuku. Ztrátová komprese není vratná. Jakmile proběhne, už není způsob jak obnovit originál bez záložní kopie. &amp;lt;ref&amp;gt;SALOMON, David. A concise introduction to data compression. Online-Ausg. London: Springer, 2008. ISBN 9781848000728.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bezeztrátová komprese&amp;lt;ref&amp;gt;HANS, Mat; SCHAFER, Ronald W. Lossless compression of digital audio. IEEE Signal processing magazine, 2001, 18.4: 21-32.&amp;lt;/ref&amp;gt;===&lt;br /&gt;
Většinou se nepoužívá jen jeden algoritmus, ale hned několik najednou. Komprimační data jsou také napřed transformována pro zlepšení kompresních poměrů a až poté komprimována. Ve skutečnosti se během transformace nic nekokmprimuje, pouze se modifikují data tak, aby se dala lépe zkomprimovat. Pro každou transformaci zde existuje tranformace inverzní. Tedy komprimovaný soubor vrátit do originálu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Typy kompresních algoritmů ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) Slovníkové algoritmy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy vytvářejí v průběhu komprimace slovník na základě již zkomprimovaných dat. Pokud jsou data nalezena ve slovníku, algoritmus místo samotných dat zapíše pozici ve slovníku. Patří zde například Lempel-Ziv a Lempel–Ziv–Welch algoritmy LZ77, LZ78 a LZW. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) Statistické algoritmy''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snaží se určitým způsobem předvídat, jaké znaky budou v souboru dat následovat za pomoci statistického modelu. Tyto modely mohou být jak statické (před kompresí se vytvoří model a podle něho se data zkomprimují) nebo adaptivní (model se během komprese aktualizuje). Patří zde např. Huffmanovo kódování, Shannon-Fanovo kódování, aritmetické kódování, Range coding (RC), ACB nebo Prediction by partial match (PPM).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) Run-lenght encoding''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakóduje data tak, že před opakující se znaky vloží počet opakování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WWWWWWWWWWWWBWWWWWWWWWWWWBBB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWBWW&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WWWWWWWWWWWW&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledek:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
12WB12W3B24WB14W&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Techniky kódování dat, kódování dat, komprese, zpracování signálu, transformace dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_zvuku_a_obrazu,_komprese_dat&amp;diff=54121</id>
		<title>Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_zvuku_a_obrazu,_komprese_dat&amp;diff=54121"/>
		<updated>2018-05-28T00:40:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: Formátování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Kódováním''' rozumíme proces konverze obrazových či zvukových dat z jednoho do druhého formátu požadovaného pro přenos, ukládání či kompresi / dekompresi.'''Komprese''' je proces modifikace, kódování, či konverze bitové struktury dat takovým způsobem, aby zabírala méně místa v úložišti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Techniky kódování dat==&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;JIROUŠEK, Radim. Principy digitální komunikace. Voznice: Leda, 2006. ISBN 80-7335-084-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;'''Kódování''' je proces konverze dat nebo dané sekvence znaků, symbolů, abecedy do specifikovaného formátu. Jeho opakem, tedy extrakcí informace z konvertováného souboru je '''dekódování'''. Kódováním převadíme různé vzorce elektrického napětí nebo úrovní tak, aby reprezentovaly 1 nebo 0 v digitálním signálu na přenosovém propojení.&lt;br /&gt;
Rozlišujeme několik typů datové konverze:&lt;br /&gt;
* '''Analogová data na analogový signál'''&lt;br /&gt;
Do této kategorie spadají modulační techniky jako je amplitudová modulace, frekvenční modulace a fázová modulace analogových signálů.&lt;br /&gt;
* '''Analogová data na digitální signál'''&lt;br /&gt;
Tento proces se nazývá digitalizace, která se provádí modulací pulzního kódu (PCM). V tomto procesu hraje významnou část '''vzorkování''' a '''kvantizace'''&lt;br /&gt;
* '''Digitální data na analogový signál'''&lt;br /&gt;
Tato technika se běžně používá v např. hudebních přehrávačích k převodu digitálních datových toků do analogových audio signálů. Používají se také v televizorech a mobilních telefonech, které převádějí digitální video data na analogové video signály, které se připojují k ovladačům obrazovky k zobrazení monochromatických nebo barevných obrazů.&lt;br /&gt;
* '''Digitální data na digitální signál'''&lt;br /&gt;
Nejčastěji se používá v rámci přenosu informace mezi dvěmi zařízeními. Rozlišujeme tři typy přenosu řetězce: &lt;br /&gt;
1) Unipolární kódování&lt;br /&gt;
Unipolární kódovací schémata používají jednotnou úroveň napětí k reprezentování dat. V tomto případě pro reprezentaci binárního 1 se vysílá vysoké napětí a reprezentuje 0, nepřenáší se žádné napětí. Název unipolární také znamená &amp;quot;nevrácená k nulovému stavu&amp;quot;, protože neexistuje žádný klidový stav (tedy se buď přenáší 1 nebo 0).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Polární kódování&lt;br /&gt;
Polární schéma kódování používá více úrovní napětí pro reprezentování binárních hodnot.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Bipolární kódování&lt;br /&gt;
Bipolární kódování používá tři typy napětí. Pozitivní, negativná a nulové. Nulové napětí reprezentuje binární 0 a bit 1 je reprezentován střídáním positivních a negativních napětí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajištění přijatých datových rámců se používají redundantní bity. Např. V rovnoměrné paritě je přidán jeden bit parity, aby se počet párů v rovině dal vyrovnat. Tímto způsobem se zvýší původní počet bitů. Říká se tomu kódování bloků. Pro snažší představu blokové kódování mimo praxi kódování signálu být i např. vyjádřeno jako oddělovače MARC záznamů nebo znak &amp;quot;\n&amp;quot; při oddělování řádků v textových editorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpracování kódovaných dat === &lt;br /&gt;
Rozlišujeme několik způsobů jak upravovat data před, během nebo po jejich konverzi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) Low-pass filter'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Low-pass filter (LPF) je filtr, který přenáší signály s frekvencí nižší než určitá mezní frekvence a tlumí signály s frekvencemi vyššími než mezní frekvence. Přesná frekvenční odezva filtru závisí na návrhu filtru. Filtr se někdy nazývá filtrem s vysokým řezem nebo filtrem s vysokým rozlišením v audio aplikacích. Nízkoprůchodový filtr je doplněk vysokotlakého filtru. Běžně se používá k eliminaci šumění ve zvuku, snížení digitálního šumu, nebo při vyhlazování a rozmazávání digitálního obrazu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) High-pass filter / Detekce okrajů'''&lt;br /&gt;
Detekce okrajů zahrnuje řadu matematických metod zaměřených na identifikaci bodů v digitálním obrazu, při kterém se jas obrazu prudce mění, nebo formálněji má diskontinuity. Body, při kterých se ostře mění jas obrazu, jsou obvykle uspořádány do skupiny segmentů zakřivených čar označovaných okraji. Stejný problém zjištění nespojitostí v jednorozměrných signálech je znám jako detekce kroků a problém nalezení nespojitostí signálu v průběhu času (detekce změn). Detekce okrajů je základním nástrojem při zpracování obrazu, strojním vidění a počítačovém vidění, zejména v oblasti detekce a extrakce prvků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) Rychlá Fourierova transformace (FFT)'''&lt;br /&gt;
Algoritmus, který odebírá signál po určitou dobu (nebo prostor) a rozděluje jej na frekvenční složky. Tyto komponenty jsou jednoduché sinusové oscilace na různých frekvencích, každá s vlastní amplitudou a fází. Běžně se používá při fotografické manipulaci, např. při konverzi barevných obrazů do černobílé, nebo úpravě barev na fotografii obecně (Změna odstínu, sytosti a jasu barvy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specifika kódování zvukových dat ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě digitálního záznamu prakticky hovoříme o digitalizaci analogového signálu. Tento proces lze rozdělit do tří operací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorkování signálu'''&lt;br /&gt;
[[Soubor:Discretization.png|náhled|Příklad převodu analogového signálu do souboru hodnot]]&lt;br /&gt;
Analogový zvukový záznam obsahuje všechny hodnoty hladiny intenzit nahrávaného zvuku. Během vzorkování se z analogového signálu vybírají hladiny intenzity v určitých časových bodech na základě vzorkovací frekvence. Čím více hodnot je takto sesbíráno, tím je záznam kvalitnější a přesnější. Tento proces probíhá z toho důvodu, že v rámci digitálního záznamu nejsme schopni zachytit teoreticky všechny hodnoty hladiny intenzity zvuku, neboť jich je principiálně nekonečně mnoho.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kvantování signálu'''&lt;br /&gt;
je prakticky úrovňovou diskretizací (zaokrouhlujeme skutečné hodnoty na předem vybrané hodnoty). Výsledkem je konečný počet vzorků s konečným počtem jejich hodnot, které lze tedy vyjádřit binárním kódem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Samotné kódování signálu'''.&lt;br /&gt;
Získaný soubor je binárně kódován. Jednotlivým kvantizačním hladinám kvantovaného signálu je přiřazováno binární číslo. Hodnota původního analogového signálu byla během kvantování zaokrouhlena na některou z kvantizačních hladin. Tyto hladiny byly popsány čísly v desítkové soustavě. V průběhu kódování se toto číslo převede do dvojkové soustavy. Původní analogový signál bude tedy vyjádřen sledem jedniček a nul. Ve většině případů probíhá proces kvantování signálu a kódování signálu v jednom zařízení, které se nazývá A/D převodník. Výstupem tohoto zařízení je číslo kódované v přirozeném binárním kódu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specifika kódování obrazových dat ===&lt;br /&gt;
Obrazová data jsou kódována velmi podobným způsobem. Namísto amplitudy zvuku je zde ale zaznamenávána vlnová délka světla. Trojrozměrný objekt je za pomocí soustavy čoček zobrazen do roviny. Takto odražené světlo dopadá na CCD (Charge coupled devices), CID (Charge injection Devices) nebo Active pixel CMOS snímač, který převádí dané informace na binární kód za pomocí výše zmíněného postupu, kdy je daný analogový obraz rozvzorkován, diskretizován a násladně kódován do výstupní roviny.&amp;lt;ref&amp;gt;CHRIS, Solomon a Toby BRECKON. Fundamentals of Digital Image Processing: a practical approach with examples in matlab. Oxford: Wiley-Blackwell, 2011. ISBN 0470844736.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto hodnoty jsou reprezentovány tzv. pixely. Každý pixel tvoří kombinace intenzit 3 barev: červené, zelené a modré. Organizací jednotlivých pixelů vzniká poté konečný obraz. Existuje několik faktorů ovlivňujících kvalitu obrazu. Prvním z nich je '''rozlišení'''. Jedná se o hodnotu reprezentující jak velký počet pixelů byl použit k tvorbě finálního obrazu. Obecně lze říct že větší rozlišení umožňuje větší vyjádření detailů a tím i vyšší kvalitu obrazu. Druhý faktor ovlivňující kvalitu obrazu je '''digitální šum'''. Základním typem je tzv. náhodný šum, který vzniká tepelnými změnami v elektronických součástkách. Ty způsobují změny ve výstupním analogovém signálu a kolísání počtu fotonů dopadajících na světlocitlivé buňky snímače. Tento typ šumu lze eliminovat pořizováním záznamu za dostatečných světelných podmínek, neboť při dostatečnén osvětlení je hladina šumu téměř zanedbatelná. Méně častým typem je tzv. temný šum. Tepelná energie přítomná v polovodičových senzorech může vygenerovat elektircký náboj, aniž by na snímač dopadalo světlo a vznikají tzv. &amp;quot;hot pixels&amp;quot;. Tento náboj nelze odlišit od skutečného signálu z expozice, nicméně je možné jej eliminovat testovacím snímkem s uzavřenou závěrkou a dva snímky od sebe v editačním programu &amp;quot;odečíst&amp;quot;. Tento typ šumu nejčastěji vzniká při dlouhých či velmi dlouhých expozicích.&lt;br /&gt;
Zatímco u analogového zpracování obrazu je zesilovací šum dán citlivostí filmu, u digitálních fotoaparátů je čip stále stejný. Hodnoty elektrického náboje vygenerované světelnými senzory jsou před samotným zpracováním zesíleny a právě míra zesílení způsobuje vznik šumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Komprese ==&lt;br /&gt;
Komprese dat (také komprimace dat) je zpracování počítačových dat s cílem zmenšit jejich objem (jednotka bajt) při současném zachování informací v datech obsažených. Úkolem komprese dat je zmenšit datový tok při jejich přenosu nebo zmenšit potřebu zdrojů při ukládání informací. Obecně se jedná o snahu zmenšit velikost datových souborů, což je výhodné pro jejich archivaci nebo pro přenos přes síť s omezenou rychlostí (snížení doby nutné pro přenos). Komprese se provádí vždy v určitém kompresním poměru vyjádřeném poměrem délky komprimovaných a původních dat.&amp;lt;ref&amp;gt;I. Vajda. Teorie informace. Vydavatelství ČVUT, 2004&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ztrátová komprese===&lt;br /&gt;
Tento typ využívá nedokonalosti lidských smyslů a používá se pro obraz i zvuk. Nevýhodou ztrátové komprese je že dochází k vzniku tzv. artefaktů (následky komprese, například. rozmazávání hran, pixelace, šum). Data se zde transformují tak, aby bylo možno prioritizovat důležitost informace. Nedůležité informace jsou poté potlačeny více, než ty důležité. Celý výsledek je nakonec kokmprimován bezeztrátovým kompresním algoritmem.&lt;br /&gt;
Před samotnou kompresí je data nutné zpracovat aby byly lépe strojově srozumitelné. Buď výše zmíněnou Fourierovou transformací nebo např. DCT (district cosin transform) nebo WT (wavelet transform). Během komprese poté dochází k potlačení některých složek. Zde rozhoduje uživatelem vybraný psychovizuální nebo psychoakustický model, který určuje jaká data mohou být potlačena, nebo dokonce úplně odstraněna (např. při nahrávání fotografií na sociální síť instagram dochází ke kompresi fotografií na velikost max 2mpix. Větší velikost není nutná vzhledem k tomu že aplikace je stavěná na mobilní telefony, jejichž displej většinou nepřesahuje rozlišení 1920x1080px. Dále jsou tím také sníženy načítací časy, nároky na mobilní data uživatele a šetří se tím prostor na úložišti.). Komprese zvuku je mírně problematičtější, vzhledem k tomu, že lidský sluch je velmi citlivý na i na časové umístění zvuku. Ztrátová komprese není vratná. Jakmile proběhne, už není způsob jak obnovit originál bez záložní kopie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bezeztrátová komprese===&lt;br /&gt;
Většinou se nepoužívá jen jeen algoritmus, ale hned několik najednou. Komprimační data jsou také napřed transformována pro zlepšení kompresních poměrů a až poté komprimována. Ve skutečnosti se během transformace nic nekokmprimuje, pouze se modifikují data tak, aby se dala lépe zkomprimovat. Pro každou transformaci zde existuje tranformace inverzní. Tedy komprimovaný soubor vrátit do originálu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Typy kompresních algoritmů ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1) Slovníkové algoritmy'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy vytvářejí v průběhu komprimace slovník na základě již zkomprimovaných dat. Pokud jsou data nalezena ve slovníku, algoritmus místo samotných dat zapíše pozici ve slovníku. Patří zde například Lempel-Ziv a Lempel–Ziv–Welch algoritmy LZ77, LZ78 a LZW. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2) Statistické algoritmy''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Snaží se určitým způsobem předvídat, jaké znaky budou v souboru dat následovat za pomoci statistického modelu. Tyto modely mohou být jak statické (před kompresí se vytvoří model a podle něho se data zkomprimují) nebo adaptivní (model se během komprese aktualizuje). Patří zde např. Huffmanovo kódování, Shannon-Fanovo kódování, aritmetické kódování, Range coding (RC), ACB nebo Prediction by partial match (PPM).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) Run-lenght encoding''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zakóduje data tak, že před opakující se znaky vloží počet opakování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WWWWWWWWWWWWBWWWWWWWWWWWWBBB&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWBWW&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WWWWWWWWWWWW&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledek:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
12WB12W3B24WB14W&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Techniky kódování dat, kódování dat, komprese, zpracování signálu, transformace dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_zvuku_a_obrazu,_komprese_dat&amp;diff=54120</id>
		<title>Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_zvuku_a_obrazu,_komprese_dat&amp;diff=54120"/>
		<updated>2018-05-28T00:37:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: Doplnění komprese, specifikace postupů úpravy digitálních dat, úprava referencí a klíčových slov, formátování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Kódováním''' rozumíme proces konverze obrazových či zvukových dat z jednoho do druhého formátu požadovaného pro přenos, ukládání či kompresi / dekompresi.'''Komprese''' je proces modifikace, kódování, či konverze bitové struktury dat takovým způsobem, aby zabírala méně místa v úložišti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Techniky kódování dat==&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;JIROUŠEK, Radim. Principy digitální komunikace. Voznice: Leda, 2006. ISBN 80-7335-084-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Kódování''' je proces konverze dat nebo dané sekvence znaků, symbolů, abecedy do specifikovaného formátu. Jeho opakem, tedy extrakcí informace z konvertováného souboru je '''dekódování'''. Kódováním převadíme různé vzorce elektrického napětí nebo úrovní tak, aby reprezentovaly 1 nebo 0 v digitálním signálu na přenosovém propojení.&lt;br /&gt;
Rozlišujeme několik typů datové konverze:&lt;br /&gt;
* '''Analogová data na analogový signál'''&lt;br /&gt;
Do této kategorie spadají modulační techniky jako je amplitudová modulace, frekvenční modulace a fázová modulace analogových signálů.&lt;br /&gt;
* '''Analogová data na digitální signál'''&lt;br /&gt;
Tento proces se nazývá digitalizace, která se provádí modulací pulzního kódu (PCM). V tomto procesu hraje významnou část '''vzorkování''' a '''kvantizace'''&lt;br /&gt;
* '''Digitální data na analogový signál'''&lt;br /&gt;
Tato technika se běžně používá v např. hudebních přehrávačích k převodu digitálních datových toků do analogových audio signálů. Používají se také v televizorech a mobilních telefonech, které převádějí digitální video data na analogové video signály, které se připojují k ovladačům obrazovky k zobrazení monochromatických nebo barevných obrazů.&lt;br /&gt;
* '''Digitální data na digitální signál'''&lt;br /&gt;
Nejčastěji se používá v rámci přenosu informace mezi dvěmi zařízeními. Rozlišujeme tři typy přenosu řetězce: &lt;br /&gt;
1) Unipolární kódování&lt;br /&gt;
Unipolární kódovací schémata používají jednotnou úroveň napětí k reprezentování dat. V tomto případě pro reprezentaci binárního 1 se vysílá vysoké napětí a reprezentuje 0, nepřenáší se žádné napětí. Název unipolární také znamená &amp;quot;nevrácená k nulovému stavu&amp;quot;, protože neexistuje žádný klidový stav (tedy se buď přenáší 1 nebo 0).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Polární kódování&lt;br /&gt;
Polární schéma kódování používá více úrovní napětí pro reprezentování binárních hodnot.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Bipolární kódování&lt;br /&gt;
Bipolární kódování používá tři typy napětí. Pozitivní, negativná a nulové. Nulové napětí reprezentuje binární 0 a bit 1 je reprezentován střídáním positivních a negativních napětí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro zajištění přijatých datových rámců se používají redundantní bity. Např. V rovnoměrné paritě je přidán jeden bit parity, aby se počet párů v rovině dal vyrovnat. Tímto způsobem se zvýší původní počet bitů. Říká se tomu kódování bloků. Pro snažší představu blokové kódování mimo praxi kódování signálu být i např. vyjádřeno jako oddělovače MARC záznamů nebo znak &amp;quot;\n&amp;quot; při oddělování řádků v textových editorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpracování kódovaných dat === &lt;br /&gt;
Rozlišujeme několik způsobů jak upravovat data před, během nebo po jejich konverzi. &lt;br /&gt;
'''1) Low-pass filter'''&lt;br /&gt;
Low-pass filter (LPF) je filtr, který přenáší signály s frekvencí nižší než určitá mezní frekvence a tlumí signály s frekvencemi vyššími než mezní frekvence. Přesná frekvenční odezva filtru závisí na návrhu filtru. Filtr se někdy nazývá filtrem s vysokým řezem nebo filtrem s vysokým rozlišením v audio aplikacích. Nízkoprůchodový filtr je doplněk vysokotlakého filtru. Běžně se používá k eliminaci šumění ve zvuku, snížení digitálního šumu, nebo při vyhlazování a rozmazávání digitálního obrazu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
b'''2) High-pass filter / Detekce okrajů'''&lt;br /&gt;
Detekce okrajů zahrnuje řadu matematických metod zaměřených na identifikaci bodů v digitálním obrazu, při kterém se jas obrazu prudce mění, nebo formálněji má diskontinuity. Body, při kterých se ostře mění jas obrazu, jsou obvykle uspořádány do skupiny segmentů zakřivených čar označovaných okraji. Stejný problém zjištění nespojitostí v jednorozměrných signálech je znám jako detekce kroků a problém nalezení nespojitostí signálu v průběhu času (detekce změn). Detekce okrajů je základním nástrojem při zpracování obrazu, strojním vidění a počítačovém vidění, zejména v oblasti detekce a extrakce prvků. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3) Rychlá Fourierova transformace (FFT)'''&lt;br /&gt;
Algoritmus, který odebírá signál po určitou dobu (nebo prostor) a rozděluje jej na frekvenční složky. Tyto komponenty jsou jednoduché sinusové oscilace na různých frekvencích, každá s vlastní amplitudou a fází. Běžně se používá při fotografické manipulaci, např. při konverzi barevných obrazů do černobílé, nebo úpravě barev na fotografii obecně (Změna odstínu, sytosti a jasu barvy).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specifika kódování zvukových dat ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě digitálního záznamu prakticky hovoříme o digitalizaci analogového signálu. Tento proces lze rozdělit do tří operací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorkování signálu'''&lt;br /&gt;
[[Soubor:Discretization.png|náhled|Příklad převodu analogového signálu do souboru hodnot]]&lt;br /&gt;
Analogový zvukový záznam obsahuje všechny hodnoty hladiny intenzit nahrávaného zvuku. Během vzorkování se z analogového signálu vybírají hladiny intenzity v určitých časových bodech na základě vzorkovací frekvence. Čím více hodnot je takto sesbíráno, tím je záznam kvalitnější a přesnější. Tento proces probíhá z toho důvodu, že v rámci digitálního záznamu nejsme schopni zachytit teoreticky všechny hodnoty hladiny intenzity zvuku, neboť jich je principiálně nekonečně mnoho.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kvantování signálu'''&lt;br /&gt;
je prakticky úrovňovou diskretizací (zaokrouhlujeme skutečné hodnoty na předem vybrané hodnoty). Výsledkem je konečný počet vzorků s konečným počtem jejich hodnot, které lze tedy vyjádřit binárním kódem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Samotné kódování signálu'''.&lt;br /&gt;
Získaný soubor je binárně kódován. Jednotlivým kvantizačním hladinám kvantovaného signálu je přiřazováno binární číslo. Hodnota původního analogového signálu byla během kvantování zaokrouhlena na některou z kvantizačních hladin. Tyto hladiny byly popsány čísly v desítkové soustavě. V průběhu kódování se toto číslo převede do dvojkové soustavy. Původní analogový signál bude tedy vyjádřen sledem jedniček a nul. Ve většině případů probíhá proces kvantování signálu a kódování signálu v jednom zařízení, které se nazývá A/D převodník. Výstupem tohoto zařízení je číslo kódované v přirozeném binárním kódu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Specifika kódování obrazových dat ===&lt;br /&gt;
Obrazová data jsou kódována velmi podobným způsobem. Namísto amplitudy zvuku je zde ale zaznamenávána vlnová délka světla. Trojrozměrný objekt je za pomocí soustavy čoček zobrazen do roviny. Takto odražené světlo dopadá na CCD (Charge coupled devices), CID (Charge injection Devices) nebo Active pixel CMOS snímač, který převádí dané informace na binární kód za pomocí výše zmíněného postupu, kdy je daný analogový obraz rozvzorkován, diskretizován a násladně kódován do výstupní roviny.&amp;lt;ref&amp;gt;CHRIS, Solomon a Toby BRECKON. Fundamentals of Digital Image Processing: a practical approach with examples in matlab. Oxford: Wiley-Blackwell, 2011. ISBN 0470844736.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto hodnoty jsou reprezentovány tzv. pixely. Každý pixel tvoří kombinace intenzit 3 barev: červené, zelené a modré. Organizací jednotlivých pixelů vzniká poté konečný obraz. Existuje několik faktorů ovlivňujících kvalitu obrazu. Prvním z nich je '''rozlišení'''. Jedná se o hodnotu reprezentující jak velký počet pixelů byl použit k tvorbě finálního obrazu. Obecně lze říct že větší rozlišení umožňuje větší vyjádření detailů a tím i vyšší kvalitu obrazu. Druhý faktor ovlivňující kvalitu obrazu je '''digitální šum'''. Základním typem je tzv. náhodný šum, který vzniká tepelnými změnami v elektronických součástkách. Ty způsobují změny ve výstupním analogovém signálu a kolísání počtu fotonů dopadajících na světlocitlivé buňky snímače. Tento typ šumu lze eliminovat pořizováním záznamu za dostatečných světelných podmínek, neboť při dostatečnén osvětlení je hladina šumu téměř zanedbatelná. Méně častým typem je tzv. temný šum. Tepelná energie přítomná v polovodičových senzorech může vygenerovat elektircký náboj, aniž by na snímač dopadalo světlo a vznikají tzv. &amp;quot;hot pixels&amp;quot;. Tento náboj nelze odlišit od skutečného signálu z expozice, nicméně je možné jej eliminovat testovacím snímkem s uzavřenou závěrkou a dva snímky od sebe v editačním programu &amp;quot;odečíst&amp;quot;. Tento typ šumu nejčastěji vzniká při dlouhých či velmi dlouhých expozicích.&lt;br /&gt;
Zatímco u analogového zpracování obrazu je zesilovací šum dán citlivostí filmu, u digitálních fotoaparátů je čip stále stejný. Hodnoty elektrického náboje vygenerované světelnými senzory jsou před samotným zpracováním zesíleny a právě míra zesílení způsobuje vznik šumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Komprese ==&lt;br /&gt;
Komprese dat (také komprimace dat) je zpracování počítačových dat s cílem zmenšit jejich objem (jednotka bajt) při současném zachování informací v datech obsažených. Úkolem komprese dat je zmenšit datový tok při jejich přenosu nebo zmenšit potřebu zdrojů při ukládání informací. Obecně se jedná o snahu zmenšit velikost datových souborů, což je výhodné pro jejich archivaci nebo pro přenos přes síť s omezenou rychlostí (snížení doby nutné pro přenos). Komprese se provádí vždy v určitém kompresním poměru vyjádřeném poměrem délky komprimovaných a původních dat.&amp;lt;ref&amp;gt;I. Vajda. Teorie informace. Vydavatelství ČVUT, 2004&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Ztrátová komprese===&lt;br /&gt;
Tento typ využívá nedokonalosti lidských smyslů a používá se pro obraz i zvuk. Nevýhodou ztrátové komprese je že dochází k vzniku tzv. artefaktů (následky komprese, například. rozmazávání hran, pixelace, šum). Data se zde transformují tak, aby bylo možno prioritizovat důležitost informace. Nedůležité informace jsou poté potlačeny více, než ty důležité. Celý výsledek je nakonec kokmprimován bezeztrátovým kompresním algoritmem.&lt;br /&gt;
Před samotnou kompresí je data nutné zpracovat aby byly lépe strojově srozumitelné. Buď výše zmíněnou Fourierovou transformací nebo např. DCT (district cosin transform) nebo WT (wavelet transform). Během komprese poté dochází k potlačení některých složek. Zde rozhoduje uživatelem vybraný psychovizuální nebo psychoakustický model, který určuje jaká data mohou být potlačena, nebo dokonce úplně odstraněna (např. při nahrávání fotografií na sociální síť instagram dochází ke kompresi fotografií na velikost max 2mpix. Větší velikost není nutná vzhledem k tomu že aplikace je stavěná na mobilní telefony, jejichž displej většinou nepřesahuje rozlišení 1920x1080px. Dále jsou tím také sníženy načítací časy, nároky na mobilní data uživatele a šetří se tím prostor na úložišti.). Komprese zvuku je mírně problematičtější, vzhledem k tomu, že lidský sluch je velmi citlivý na i na časové umístění zvuku. Ztrátová komprese není vratná. Jakmile proběhne, už není způsob jak obnovit originál bez záložní kopie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Bezztrátová komprese===&lt;br /&gt;
Většinou se nepoužívá jen jeen algoritmus, ale hned několik najednou. Komprimační data jsou také napřed transformována pro zlepšení kompresních poměrů a až poté komprimována. Ve skutečnosti se během transformace nic nekokmprimuje, pouze se modifikují data tak, aby se dala lépe zkomprimovat. Pro každou transformaci zde existuje tranformace inverzní. Tedy komprimovaný soubor vrátit do originálu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Typy kompresních algoritmů ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Slovníkové algoritmy&lt;br /&gt;
Tyto algoritmy vytvářejí v průběhu komprimace slovník na základě již zkomprimovaných dat. Pokud jsou data nalezena ve slovníku, algoritmus místo samotných dat zapíše pozici ve slovníku. Patří zde například Lempel-Ziv a Lempel–Ziv–Welch algoritmy LZ77, LZ78 a LZW.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Statistické algoritmy&lt;br /&gt;
Snaží se určitým způsobem předvídat, jaké znaky budou v souboru dat následovat za pomoci statistického modelu. Tyto modely mohou být jak statické (před kompresí se vytvoří model a podle něho se data zkomprimují) nebo adaptivní (model se během komprese aktualizuje). Patří zde např. Huffmanovo kódování, Shannon-Fanovo kódování, aritmetické kódování, Range coding (RC), ACB nebo Prediction by partial match (PPM). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3) Run-lenght encoding&lt;br /&gt;
Zakóduje data tak, že před opakující se znaky vloží počet opakování. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad:&lt;br /&gt;
WWWWWWWWWWWWBWWWWWWWWWWWWBBB&lt;br /&gt;
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWBWW&lt;br /&gt;
WWWWWWWWWWWW&lt;br /&gt;
Výsledek:&lt;br /&gt;
12WB12W3B24WB14W&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Techniky kódování dat, kódování dat, komprese, zpracování signálu, transformace dat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_zvuku_a_obrazu,_komprese_dat&amp;diff=53846</id>
		<title>Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_zvuku_a_obrazu,_komprese_dat&amp;diff=53846"/>
		<updated>2018-05-19T15:47:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: První část článku, základní struktura a formátování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Kódováním''' rozumíme proces konverze obrazových či zvukových dat z jednoho do druhého formátu požadovaného pro přenos, ukládání či kompresi / dekompresi.'''Komprese''' je proces modifikace, kódování, či konverze bitové struktury dat takovým způsobem, aby zabírala méně místa v úložišti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kódování zvukových dat ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě digitálního záznamu prakticky hovoříme o digitalizaci analogového signálu. Tento proces lze rozdělit do tří operací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vzorkování signálu'''&lt;br /&gt;
[[Soubor:Discretization.png|náhled|Příklad převodu analogového signálu do souboru hodnot]]&lt;br /&gt;
Analogový zvukový záznam obsahuje všechny hodnoty hladiny intenzit nahrávaného zvuku. Během vzorkování se z analogového signálu vybírají hladiny intenzity v určitých časových bodech na základě vzorkovací frekvence. Čím více hodnot je takto sesbíráno, tím je záznam kvalitnější a přesnější. Tento proces probíhá z toho důvodu, že v rámci digitálního záznamu nejsme schopni zachytit teoreticky všechny hodnoty hladiny intenzity zvuku, neboť jich je principiálně nekonečně mnoho.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kvantování signálu'''&lt;br /&gt;
je prakticky úrovňovou diskretizací (zaokrouhlujeme skutečné hodnoty na předem vybrané hodnoty). Výsledkem je konečný počet vzorků s konečným počtem jejich hodnot, které lze tedy vyjádřit binárním kódem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Samotné kódování signálu'''.&lt;br /&gt;
Získaný soubor je binárně kódován. Jednotlivým kvantizačním hladinám kvantovaného signálu je přiřazováno binární číslo. Hodnota původního analogového signálu byla během kvantování zaokrouhlena na některou z kvantizačních hladin. Tyto hladiny byly popsány čísly v desítkové soustavě. V průběhu kódování se toto číslo převede do dvojkové soustavy. Původní analogový signál bude tedy vyjádřen sledem jedniček a nul. Ve většině případů probíhá proces kvantování signálu a kódování signálu v jednom zařízení, které se nazývá A/D převodník. Výstupem tohoto zařízení je číslo kódované v přirozeném binárním kódu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kódování obrazových dat ==&lt;br /&gt;
Obrazová data jsou kódována velmi podobným způsobem. Namísto amplitudy zvuku je zde ale zaznamenávána vlnová délka světla. Trojrozměrný objekt je za pomocí soustavy čoček zobrazen do roviny. Takto odražené světlo dopadá na CCD (Charge coupled devices), CID (Charge injection Devices) nebo Active pixel CMOS snímač, který převádí dané informace na binární kód za pomocí výše zmíněného postupu, kdy je daný analogový obraz rozvzorkován, diskretizován a násladně kódován do výstupní roviny.&lt;br /&gt;
Tyto hodnoty jsou reprezentovány tzv. pixely. Každý pixel tvoří kombinace intenzit 3 barev: červené, zelené a modré. Organizací jednotlivých pixelů vzniká poté konečný obraz. Existuje několik faktorů ovlivňujících kvalitu obrazu. Prvním z nich je '''rozlišení'''. Jedná se o hodnotu reprezentující jak velký počet pixelů byl použit k tvorbě finálního obrazu. Obecně lze říct že větší rozlišení umožňuje větší vyjádření detailů a tím i vyšší kvalitu obrazu. Druhý faktor ovlivňující kvalitu obrazu je '''digitální šum'''. Základním typem je tzv. náhodný šum, který vzniká tepelnými změnami v elektronických součástkách. Ty způsobují změny ve výstupním analogovém signálu a kolísání počtu fotonů dopadajících na světlocitlivé buňky snímače. Tento typ šumu lze eliminovat pořizováním záznamu za dostatečných světelných podmínek, neboť při dostatečnén osvětlení je hladina šumu téměř zanedbatelná. Méně častým typem je tzv. temný šum. Tepelná energie přítomná v polovodičových senzorech může vygenerovat elektircký náboj, aniž by na snímač dopadalo světlo a vznikají tzv. &amp;quot;hot pixels&amp;quot;. Tento náboj nelze odlišit od skutečného signálu z expozice, nicméně je možné jej eliminovat testovacím snímkem s uzavřenou závěrkou a dva snímky od sebe v editačním programu &amp;quot;odečíst&amp;quot;. Tento typ šumu nejčastěji vzniká při dlouhých či velmi dlouhých expozicích.&lt;br /&gt;
Zatímco u analogového zpracování obrazu je zesilovací šum dán citlivostí filmu, u digitálních fotoaparátů je čip stále stejný. Hodnoty elektrického náboje vygenerované světelnými senzory jsou před samotným zpracováním zesíleny a právě míra zesílení způsobuje vznik šumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_zvuku_a_obrazu,_komprese_dat&amp;diff=53845</id>
		<title>Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Principy_k%C3%B3dov%C3%A1n%C3%AD_zvuku_a_obrazu,_komprese_dat&amp;diff=53845"/>
		<updated>2018-05-19T14:39:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: Založena nová stránka s textem „ '''Kódováním''' rozumíme proces konverze obrazových či zvukových dat z jednoho do druhého formátu požadovaného pro přenos, ukládání či kom…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Kódováním''' rozumíme proces konverze obrazových či zvukových dat z jednoho do druhého formátu požadovaného pro přenos, ukládání či kompresi / dekompresi.&amp;lt;ref&amp;gt;What is Encoding: Definition from Techopedia. In: Techopedia [online]. Edmonton: Janalta Interactive [cit. 2018-05-19]. Dostupné z: https://www.techopedia.com/definition/948/encoding&amp;lt;/ref&amp;gt; '''Komprese''' je proces modifikace, kódování, či konverze bitové struktury dat takovým způsobem, aby zabírala méně místa v úložišti.&amp;lt;ref&amp;gt;What is Data Compression: Definition from Techopedia. In: Techopedia [online]. Edmonton: Janalta Interactive [cit. 2018-05-19]. Dostupné z: https://www.techopedia.com/definition/884/data-compression&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kódování zvukových dat ==&lt;br /&gt;
Kódování zvuku se liší v závislosti na tom, zda-li se jedná o záznam, nebo reprodukci zvuku. V případě záznamu rozlišujeme '''mechanický, magnetický a digitální záznam'''. &lt;br /&gt;
=== Mechanický záznam ===&lt;br /&gt;
Průběh akustického tlaku v nahrávacím zařízení  je hloubkově zaznamenáván do fyzické stopy na nosiči(např. původní válcové nosiče Emile Berlinera, nebo pozdější gramofonové desky) za pomoci záznamového zařízení, nejčastěji rycí jehly. &lt;br /&gt;
=== Magnetický záznam ===&lt;br /&gt;
Při magnetickém záznamu zařízení (magnetofon) pracuje s páskem s magnetickou vrstvou, na kterou je analogově zaznamenáván akustický tlak z mikrofonu. &lt;br /&gt;
=== Digitální záznam ===&lt;br /&gt;
V případě digitálního záznamu prakticky hovoříme o digitalizaci analogového signálu. Tento proces lze rozdělit do tří operací:&lt;br /&gt;
1) Vzorkování signálu&lt;br /&gt;
Spojitý analogový signál reprezentující zaznamenaný zvuk je diskretizován určité časové oblasti. Tedy pro určitá místa v určitém čase můžeme zvukovému signálu přiřadit určitou hodnotu. &lt;br /&gt;
[[Soubor:Discretization.png|náhled|Příklad převodu analogového signálu do souboru hodnot]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kódování obrazových dat ==&lt;br /&gt;
V rámci &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Discretization.png&amp;diff=53844</id>
		<title>Soubor:Discretization.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Discretization.png&amp;diff=53844"/>
		<updated>2018-05-19T14:39:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53843</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53843"/>
		<updated>2018-05-19T10:36:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: Vytvoření prázdné stránky pro Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy|11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53196</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53196"/>
		<updated>2018-04-09T15:04:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: Zapsání studenta k vybranému tématu pro předmět Úvod do informační vědy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || Jirásková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyj%C3%A1d%C5%99ete_se_k_modifikaci_informace_v_masov%C3%A9_medi%C3%A1ln%C3%AD_komunikaci&amp;diff=32439</id>
		<title>Vyjádřete se k modifikaci informace v masové mediální komunikaci</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vyj%C3%A1d%C5%99ete_se_k_modifikaci_informace_v_masov%C3%A9_medi%C3%A1ln%C3%AD_komunikaci&amp;diff=32439"/>
		<updated>2016-02-28T18:40:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: Založena nová stránka s textem „Způsobů modifikace informace je velké množství. Mohou být způsobovány záměrně, za účelem zmatení nebo ovlivnění posluchače či nezáměrn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Způsobů modifikace informace je velké množství. Mohou být způsobovány záměrně, za účelem zmatení nebo ovlivnění posluchače či nezáměrně, například při neporozumění přenášené zprávě kvůli špatné kvalitě přenosu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vybrané případy modifikace informace: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Manipulace, persvaze, klamání&lt;br /&gt;
Za manipulaci se dají pokládat jakákoliv sdělení, které jsou upravené tak, aby změnily názor posluchače. Hranice mezi persvazí a manipulací je velmi nejasná a velmi záleží na kontextu. Někteří lidé mohou být zmanipulováni pomocí sdělení, která na jiné zase nemusí mít vliv.&lt;br /&gt;
Pojem klamání může mít s manipulací a persvazí hodně společného, hlavním dělícím faktorem je ale přítomnost prvku uvádění v omyl, který u zbylých dvou termínů není nutně zapojen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Lež a klamání&lt;br /&gt;
Za lež se pokládá tvrzení které lhář pokládá za nepravdivé a které sděluje se záměrem oklamat adresáta tohoto tvrzení. Největší význam pro kvalitu informace by měla mít její pravdivost. Vztah mezi pravdou a lží není přímočaře protikladný, vzhledem k tomu že některé pravdy proti sobě žádnou lež nemají a některé lži proti sobě nemají pravdu, ale nepravdu nebo jinou lež. &lt;br /&gt;
Schopnost člověka rozeznat lež částečně závisí na individuální dekódovací schopnosti. Nebyly ovšem zjištěny žádné specifické vlastnosti u lidí, kteří jsou schopni velmi dobře rozpoznat lež, nejlepším způsobem jak tedy rozeznat lež jsou tedy neverbální signály při komunikaci. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dezinformace&lt;br /&gt;
Podle definice v TDKIV je definformace záměrně nepravdivá (falešná, lživá, nesprávná, zkreslená) informace sdělovaná s cílem uvést v omyl a ovlivnit příjemce tím, že ji bude považovat za pravdivou a důvěryhodnout. Hlavním rysem dezinformace je to, že musí mít určité množství informací, které je ověřitelné a reálné (tzn. racionální jádro). Další důležitou vlastností je také že má záměr, což ji odlišuje od zpráv, které jsou nepravdivé, protože je jedinec neznalý nebo na omylu. Dezinformace se ještě rozlišuje na aktviní (např. propaganda) a pasivní (např. cenzura).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Propaganda&lt;br /&gt;
Jedná se o specifický způsob šíření  a prezentace zpráv, jehož cílem je ovlivnit mínění a postoje lidí spíše než nestranné předávání informací. Přestože propaganda byl termín dříve veskrze neutrální, dnes je na něj nahlíženo spíše negativně. Tato skutečnost je zapříčiněna zejména využitím propagandy v obou světových válkách, kdy se hlavně využívalo argumentů působících na emoce, pudy, kolektivní emotivnost a citovou sugesci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zatajování informace nebo její části&lt;br /&gt;
Podobně jako v propagandě dochází při komunikaci k restrikci informace – vyloučení těch částí, které by mohly o dané skutečnosti produkovat nežádoucí dojmy, nebo naopak ponechání, eventuálně zdůraznění částí, kterými chce průvodce na adresáta působit. Změnit rozsah informace lze zároveň i druhým směrem, tzn. rozšířit ji o části, které posouvají, nebo podstatně mění její smysl. Toho se například může využívat při kontrašpionáži úmyslným vysíláním nadměrného množství informací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zabraňování přístupu k informacím&lt;br /&gt;
Rozdílem mezi utajováním informace a zabraňováním v přístupu je v tom, jestli adresát ví, nebo neví zda-li informace existuje či ne. Majitel informace může v přístupu bránit jak preventivně, aktivně (reakce na projevení zájmu o informaci). Typickým příkladem zabraňování přístupu k informacím je cenzura v totalitních režimech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Emocionální zabarvení informace&lt;br /&gt;
Některé informace mohou v posluchačích vyvolávat emotivní reakce. Původce informace může úmyslně informaci zabarvit, aby vyvolal chtěné emoce, nebo zakrýt zkutečnosti tím, že zvýší důležitost jiných prvků informace. Emocionalizaci verbálního diskurzu lze označit za jednu z charakteristik současné rétoriky a teorie mass medií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Denotativní a konotativní význam&lt;br /&gt;
Informace může mít denotativní a konotativní význam. Denotativní význam obvykle není třeba dlouze analyzovat. Pokud vidíme například malý kříž na řetízku, jeho denotativním významem je dřevěný křížek, zatímco konotativní význam odkazuje k náboženství. &lt;br /&gt;
Denotativní rovina se projevuje u sociálně znepokojujících jevech, nebo tragických či radostných událostech vyvolávajících emotivní reakce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresování informací&lt;br /&gt;
Adresování, neboli zacílení informací je charakteristické pro média, ale i jednotlivce. Nejčastějším projevem bývá sdělení určité informace jedné osobě, ale ne už druhé, čímž je způsobena odlišná interpretace dané informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Dvojná vazba&lt;br /&gt;
K dvojné vazbě dochází například při rozdílné verbální a neverbální komunikaci, přičemž na těchto dvou úrovních je vysíláno něco, co se vlastně vylučuje. Jednoduchým příkladem dvojné vazby může být matka, která před lidmi zlehčuje nevhodné chování svého dítěte, tomuto dítěti ovšem věnuje výhružný pohled.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Bílá lež&lt;br /&gt;
K bílé lži se čloěk nejčastěji uchyluje, když nechce být nezdvořílý nebo nechce posluchače ranit. Přestože se jedná o komunikování nepravdivé skutečnosti, pronášení bílých lži je nejčastěji považováno za morálně akceptovatelné nebo maximálně sporné. Například kdy doktor lže dítěti smrtelně nemocného pacienta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Změna kontextu informace&lt;br /&gt;
Kontext aktuálně rámuje situaci. Jeho změnou se ale dá značně upravit zacílení, význam, nebo i pravdivost informace.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro potřebu článku byly vybrány nejzajímavější a nejpodstatnější způsoby ovlivnění informace. V ideálním případě si pro plné porozumění problematiky přečtěte diplomovou práci Účelové modifikace informace v komunikačním procesu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(SVOBODOVÁ, Alena. Účelové modifikace informace v komunikačním procesu [Purpose-built modifications of information in the communication process]. Praha, 2010. 73 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petra Sluková. (&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Model2.png&amp;diff=32370</id>
		<title>Soubor:Model2.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Model2.png&amp;diff=32370"/>
		<updated>2016-02-23T08:18:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Model1.png&amp;diff=32369</id>
		<title>Soubor:Model1.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Model1.png&amp;diff=32369"/>
		<updated>2016-02-23T08:17:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_v%C3%BDhody_a_omezen%C3%AD_Shannon-Weaverova_modelu_z_pohledu_soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=32368</id>
		<title>Charakterizujte výhody a omezení Shannon-Weaverova modelu z pohledu sociální komunikace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_v%C3%BDhody_a_omezen%C3%AD_Shannon-Weaverova_modelu_z_pohledu_soci%C3%A1ln%C3%AD_komunikace&amp;diff=32368"/>
		<updated>2016-02-23T08:17:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: Založena nová stránka s textem „Shanonnův a Weaverův model  Informační zdroj vytváří sdělení (zprávu) či provádí její výběr z množiny možn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Model1.png|náhled|Shanonnův a Weaverův model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační zdroj vytváří sdělení (zprávu) či provádí její výběr z množiny možných sdělení (zpráv). Vysílač (kodér) převádí sdělení (zprávu) v signál, který je přes komunikační kanál přeposlán k dekodéru (příjemci). Fukce dekodéru je opačná než kodéru, tj. dekódovat, obnovit sdělení (zprávy) ze signálu. Potom přijaté sdělení (zpráva) dosáhne místa určení. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Již na první pohled je zřejmé, že model je spíše technicky, popř. matematicky zaměřený. Přestože lidské problémy se od technických ve značné míře liší, model slouží jako dobrý odrazový můstek pro vznik dalších, více komplikovaných modelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Silné stránky modelu: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jednoduchost &lt;br /&gt;
* obecná platnost&lt;br /&gt;
* kvantifikovatelnost&lt;br /&gt;
* nejčastěji užívaný jednoduchý komunikační model v teorii &lt;br /&gt;
* intelektuální inspirace pro komunikační teoretiky, vedoucí k dalším teoriím a výzkumům&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jakoukoliv část komunikace lze přesně zařadit.Vzhledem k tomu že model nezohledňuje obsah a význam zprávy, lze jej tedy vztáhnout jak na strojovou komunikaci, HCI, či intra nebo extrapersonální komunikaci mezi živými bytostmi. Model lze aplikovat na libovolné množství subjektů, jednotlivé části se mohou objevit vícekrát&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Slabé stránky modelu: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nezohledňuje obsah a význam &lt;br /&gt;
* linearita a nedostatek zpětné vazby&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O přidání zpětné vazby, se v roce 1970 postaral teoretik DeFleur. Význam je zdrojem transformován na “informaci”, poslán vysílačem skrz kanál a znovu příjemcem změněn na “význam”, který je doručen k místu určení. Zpětná vazba zvyšuje možnost dosáhnutí izoformizmu, tj. shody mezi  “významy”. Právě pojetí zpětné vazby je důležitý prvek v kontrole kvality informačních služeb.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Model2.png|náhled|DeFleurův model]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* nejsou zohledňovány vztahy a záměry účastníků komunikace&lt;br /&gt;
* přílišná statičnost modelu&lt;br /&gt;
* není zohledněna povaha používaného média či kanálu&lt;br /&gt;
* další souvislosti nejsou brány v úvahu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model spíše klade důraz na matematickou stránku přenosu informace. Vůbec tedy neřeší význam, nebo dopad na přijímač (posluchače). V tomto modelu také neexistuje způsob jak zohlednit důležitost informace. Chybí zde zpětná vazba, která je velmi důležitá k následnémé optimalizaci výkonu a způsobu komunikace s příjemcem, na kterého je v modelu nahlíženo spíše jako na pasivní cíl absorbující informace. Matematická povaha modelu způsobuje opomínání okolí, ve kterém proces přenosu probíhá. Účastníci komunikace nejsou nikdy izolovaní jedinci, jejich úmysly a záměry ovlivňují formu a kvalitu komunikace. Model vyhovuje spíše znázornění komunikace v prostoru než v čase, nebere zřetel na změnu okolních podmínek, vztahů a rolí účastníků, či účelu daného procesu. Volba média značně ovlivňuje formu a obsah zprávy, ve zkratce lze říct že určité médium je vhodnější k určitému typu informace. Médium není v procesu komunikace neutrálním prvkem. Význam, smysl zprávy není v komunikačním aktu nikdy plně izolován od svého okolí, je vždy pod vlivem sociálních, politických, kulturních, historických, organizačních nebo  situačních jevů.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=29881</id>
		<title>Akvizice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Akvizice&amp;diff=29881"/>
		<updated>2016-01-21T12:11:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: přidání odstavce o sběru informací na knižním trhu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Akvizice''' (dle TDKIV ''doplňování knihovního fondu'', anglicky ''acquisition, acquisition of documents, library acquisition, collection development'') je proces zjišťování, výběru a získávání [[Dokument|dokumentů]] do fondu knihovny (resp. informační a dokumentační organizace&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162.&amp;lt;/ref&amp;gt;) s ohledem na profil fondu, akviziční politiku knihovny a potřeby uživatelů&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Doplňování knihovního fondu. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001169&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;. Proces akvizice nebo jeho dílčí části mohou probíhat částečně nebo zcela automatizovaně prostřednictvím akvizičního modulu [[Knihovnické automatizované systémy, knihovnické software|knihovnického automatizovaného systému]]. Stejně jako jiné procesy v knihovně může i akvizice probíhat kooperativně s cílem zefektivnit akviziční činnost knihoven s podobným profilem fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Kooperativní akvizice. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001187&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizici zajišťuje [[akvizitér|akvizitér]] .&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Druhy akvizice ==&lt;br /&gt;
Akvizice se dělí dle způsobu získávání dokumentů do knihovního fondu. Jedná se o akvizici:&lt;br /&gt;
* Průběžnou - pravidelné doplňování knihovního fondu, které vychází ze sledování knižního trhu&lt;br /&gt;
* Retrospektivní - získávání starších dokumentů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Individuální - jedna knihovna, která si sama obstarává akvizici&lt;br /&gt;
* Ústřední - za knihovnu obstarává akvizici ústřední knihovna (např. městská knihovna obstarává akvizici pro obecní knihovny v daném okrese)&lt;br /&gt;
* Kooperativní - spolupráce více knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;akvizice&amp;quot;&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílčí procesy akvizice ==&lt;br /&gt;
=== Profilování knihovního fondu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Profil knihovního fondu je základním vodítkem pro akvizici. Konkrétní profil knihovního fondu závisí na velikosti, zaměření a typu knihovny (například [[Veřejné knihovny|veřejná knihovna]] se bude soustřeďovat spíše na beletrii, [[Akademické knihovny|akademická knihovna]] na odbornou literaturu z příslušných oborů), objemu prostředků určených k [[Financování|financování]] akvizice nebo lokalitě, kde knihovna působí. &lt;br /&gt;
Profilování fondu probíhá kontinuálně s ohledem na stávající tématickou strukturu fondu a další související hlediska: druhy dokumentů, provenience, autor, případně instituce a aktuálnost informací (především v případě [[Odborné knihovny|odborných knihoven]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;&amp;gt;STÖCKLOVÁ, Anna. ''Akvizice: verze 1.0''. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 17 s. Dustupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zjišťování dokumentů ===&lt;br /&gt;
Zjišťování dokumentů je proces získávání informací o dokumentech pro potřeby akvizice. Informace o [[Knižní prodej|prodávaných knihách]] je nutné čerpat souběžně z více různých zdrojů. Patří mezi ně ediční plány nakladatelů, specializovaná periodika, knižní veletrhy a výstavy, katalogy a [[Www|webové stránky]] nakladatelů, distributorů a jednotlivých knihkupců, Books in Print, souborné katalogy a národní bibliografie, seznamy ohlášených knih (ISBN), případně přímé nabídky autorů.&amp;lt;ref&amp;gt;CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;&amp;gt;BAZALOVÁ, Eva. Akvizice obecně. ''Knihovnický zpravodaj Vysočina'' [online], 2003, 3(3) [cit. 2014-06-11]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=484&amp;amp;idr=3&amp;amp;idci=10.&amp;lt;/ref&amp;gt; Důležitým zdrojem informací pro akvizici je seznam deziderát, tedy seznam dokumentů, které zapadají do profilu fondu, avšak v knihovním fondu chybějí, nebo nejsou dostupné v dostatečném počtu exemplářů, a jsou požadovány čtenářem.&amp;lt;ref name=&amp;quot;csn&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výběr dokumentů ===&lt;br /&gt;
Výběr dokumentů je klíčový proces akvizice, kdy je rozhodnuto o tom, které konkrétní dokumenty bude knihovna pořizovat, v jakém počtu exemplářů a s jakým rozpočtem. Samotnému výběru dokumentů předchází kontrola knihovního katalogu, objednávek a případně dodaných, ale dosud nezpracovaných, dokumentů, která vyloučí možnost nechtěných duplicit. Taktéž závisí na [[profil knihovního fondu|profilu knihovního fondu]] (odborná knihovna vybírá odbornou literaturu, nikoliv beleterii) a na předpokládané výpůjčnosti dokumentů. Musí především vycházet vstříc [[uživatelé knihovny|uživatelům knihovny]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Získávání dokumentů ===&lt;br /&gt;
Primárním zdrojem akvizice je '''''nákup''''', který probíhá přímo, nebo na základě objednávky. Knihovny nakupují nové dokumenty u nakladatelů, prostřednictvím distributorů, nebo v knihkupectvích, starší pak v antikvariátech či na aukcích. Nakladatelé mají podle vyhlášky MK ČR č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 252 ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 66, s. 3591. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2877.&amp;lt;/ref&amp;gt; (resp. č. 156/2003 Sb.)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt; vůči některým knihovnám stanovenu nabídkovou povinnost. Specifickou formu nákupu představuje nákup publikací vyřazených z fondů jiných knihoven na základě § 17 zákona č. 257/2001 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2001, částka 98, s. 5687. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3676.&amp;lt;/ref&amp;gt; Knihovny mohou vyřazené dokumenty nabídnout také v podobě knižního daru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informace o nově vydaných dokumentech lze získávat z více zdrojů. Základním je pravděpodobně monitoring [[nakladatelský trh|nakladatelského trhu]] a nakladatelských portálů jako je například [[Svaz českých knihkupců a nakladatelů]]&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Svaz českých knihkupců a nakladatelů&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné z: www.sckn.cz&amp;lt;/ref&amp;gt;. Další užitečné zdroje pak mohou být odborné publikace, recenze a kritiky. Je nutné podotkout, že každé odvětví knižního trhu má svá specifika. Například u odborné literatury se dá očekávat v profesionální recenzi jiná kvalita a zaměření než v internetové diskuzi pod bestsellerem na knižním portálu. Dalším problémem může být absence dat na českém knižním trhu, způsobená zejména nechutí některých českých knihkupců a nakladatelů vypovídat o svém podnikání z důvodu snahy ochránit své obchodní tajemství a obavy ze zneužití.&amp;lt;ref&amp;gt;PISTORIUS, Vladimír. &amp;lt;i&amp;gt;Jak se dělá kniha: příručka pro nakladatele&amp;lt;/i&amp;gt;. 3., dopl. a přeprac. vyd. Příbram: Pistorius, 2011, 280 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; Akvizitér se tedy narozdíl od většiny svých zahraničních kolegů nemůže dostat k datům jako je průměrný náklad nebo cena vydané knihy. Je tedy nutné se spíše spoléhat na dotazníková řešení, popř. přímo sbírat data od jednotlivých knihkupců a nakladatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''''Knižní dar''''' je dokument či soubor dokumentů, který knihovně daruje soukromá osoba nebo instituce bez nároku na úhradu&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Iva. Knižní dar. In: ''KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)'' [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001184&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;.  Knihovny však musí pečlivě zvažovat podmínky, za kterých dar přijímají (dárce může například trvat na přijetí sbírky dokumentů jako celku), a především to, zda darované dokumenty odpovídají profilu fondu, zda nejsou zastaralé a budou uživateli využívány.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé knihovny využívají jako zdroj akvizice také '''''povinný výtisk''''', tedy zákonem danou povinnost vydavatelů odevzdat jeden nebo více výtisků každého vydaného dokumentu stanovenému okruhu institucí. V České republice tuto povinnost upravuje pro periodika zákon č. 46/2000 Sb. (zejména § 9)&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000 o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon). In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2000, částka 17, s. 587. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=3405.&amp;lt;/ref&amp;gt; a pro neperiodické publikace zákon č. 37/1995 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Zákon č. 37 ze dne 8. února 1995 o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů České republiky.'' 1995, částka 8, s. 459-460. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=2819.&amp;lt;/ref&amp;gt; a vyhlášky Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;vyh&amp;quot;/&amp;gt; a 156/2003 Sb.&amp;lt;ref&amp;gt;ČESKO. Vyhláška č. 156 ze dne 15. května 2003, kterou se mění vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. In: ''Sbírka zákonů, Česká republika.'' 2003, částka 58, s. 3326. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&amp;amp;id=4143.&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
[[Povinný výtisk|Povinný výtisk]] lze rozdělit na úplný povinný výtisk, který se vztahuje na všechny dokumenty vydané na území [[Česká republika|České republiky]], a na regionální povinný výtisk, kdy knihovna získává pouze dokumenty vydané v rámci regionu. Úplný povinný výtisk má v rámci periodických i neperiodických publikací například [[Národní knihovna ČR|Národní knihovna ČR]] a to v počtu dvou výtisků od každé publikace. Příjemcem regionálního povinného výtisku v oblasti neperiodických publikací je např. [[Městská knihovna v Praze|Městská knihovna v Praze]], [[Moravská zemská knihovna|Moravská zemská knihovna]], ale také studijní knihovny a krajské knihovny.&amp;lt;ref&amp;gt;Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradičním zdrojem akvizice je '''''výměna'''''. Nejčastěji se výměnou získávají dokumenty mimo knižní trh a starší, jinak nedostupné dokumenty.&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt; Sjednává se na základě smlouvy s jinou knihovnou, soukromou osobou nebo nakladatelstvím. Výměna dokumentů může probíhat na úrovni jednoho státu (domácí výměna) nebo na mezinárodní úrovni. I zde platí, že výměna musí být pro knihovnu přínosná. Důraz je kladen nejen na využitelnost dokumentu ve fondu, ale i stejnou finanční rovnost vyměňovaných dokumentů. To znamená, že by knihovna měla vyměňovat dokument s finanční hodnotou rovnou finanční hodnotě získaného dokumentu. V případě, že cena vyměňovaného dokumentu je vyšší než cena získaného, lze finanční hodnotu vyrovnat například tím, že druhá strana nabídne knihovně dva dokumenty, které spolu udávají hodnotu vyměňovaného dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimo tyto zdroje může knihovna získávat dokumenty například také v rámci členství v různých organizacích nebo prostřednictvím účasti svých pracovníků na konferencích, školeních apod., pokud jim účast proplácí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;stock&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;obecne&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Poměr využívání jednotlivých zdrojů akvizice závisí na typu knihovny a druhu dokumentů. Obecně nejčastějším zdrojem akvizice je nákup, naopak výměna je v současné době využívána minimálně, výjimku tvoří odborné knihovny, které takto získávají převážně zahraniční dokumenty&amp;lt;ref&amp;gt;KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. ''Informace'' [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Příjem dokumentů, prvotní evidence a zpracování ===&lt;br /&gt;
Po přijetí dokumentu následuje verifikace, což je ověření úplnosti objednávky a stavu dodaných dokumentů. Dále následuje adjustace, při niž je dokument opatřen evidenčními, ochrannými a identifikačními ukazateli. Dále dochází k [[signování|signování]], tedy k označení dokumentu [[signatura|signaturou]], která udává lokaci dokumentu ve skladu a dokument je pod ní zapsán do knihovního systému. Signatura může být numerická i alfanumerická. Kromě signatury je dokument opatřen také přírůstkovým číslem, které udává pořadí, v jakém dokument přišel do knihovny. Z přírůstkových čísel vychází přírůstkový katalog, který obsahuje všechny dokumenty, které knihovna získala za dobu svého fungování (obsahuje i již vyřazené dokumenty, u kterých je poznámka o jejich vyřazení). Po splnění těchto bodů akvizice, může dokument fyzicky zařazen do knihovního fondu.&amp;lt;ref&amp;gt;Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Akvizice elektronických zdrojů ==&lt;br /&gt;
Akvizice elektronických zdrojů obecně má oproti akvizici tradičních typů dokumentů určitá specifika. Akvizice [[Elektronické knihy|elektronických knih]] probíhá několika způsoby, a to formou [[trvalého nákupu]], nebo [[Předplatné včetně licencovaných zdrojů|předplatného]]. Tyto modely se mohou použít buď pro pořízení jednotlivých titulů, nebo celých kolekcí e-knih. &lt;br /&gt;
V případě předplatného se jedná o dočasné pořízení [[Předplatné včetně licencovaných zdrojů|licence]] pro zpřístupnění elektronického zdroje (nejčastěji databáze článků z časopisů nebo elektronické knihy). Tento model má další variantu, která se využívá pro e-knihy, kdy je účtována platba podle počtu osob, které ke knize přistoupili online (dočasně si ji &amp;quot;vypůjčili&amp;quot;). &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;HÁJKOVÁ, Zuzana a PAVLÍK. &amp;lt;i&amp;gt;České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích&amp;lt;/i&amp;gt;. 2015. ISSN 1801-2213. Dostupné také z: http://www.inforum.cz/pdf/2015/hajkova-zuzana.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z alternativních modelů akvizice elektronických knih je tzv. Patron Driven Acquisition (PDA), kdy jsou dokumenty vybírány na základě reálného zájmu čtenářů.Tento způsob je například zaveden ve službě Safari [[databáze ProQuest]] (Machytková, 2007) &amp;lt;ref&amp;gt;SVRŠEK, Ladislav. Ako sa zorientovať v &amp;quot;komplikovaných&amp;quot; možnostiach nákupu e-kníh. ''Inforum 2014: 20. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 27.-28. května 2014'' [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2014 [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/svrsek-ladislav.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt; Pro nákup [[Databáze|databází]] elektronických zdrojů je pak specifický konsorciální model, který je de facto variantou kooperativní akvizice. [[Konsorciální modely]] (Žižková, 2005) nákupů elektronických informačních zdrojů pro výzkum a vývoj mají v ČR dlouhou tradici (od roku 2000) díky dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, které se kontinuálně spolupodílí na jejich financování. Kromě této dotace jsou elektronické informační zdroje pořizovány i v rámci dalších projektů, např. EU operační program Výzkum a vývoj pro inovace, dílčí projekty, ale také vlastní financování jednotlivých institucí (Národní technická knihovna, 2013). V případě vysokých škol se také může jednat o předplatné pro jednotlivé fakulty nebo katedry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
*ŽIŽKOVÁ, Štěpánka. &amp;quot;Konsorcia&amp;quot; v ČR. Knihovnický zpravodaj Vysočina [online], 2005, 5(1) [cit. 2015-10-31]. ISSN 1213-8231. Dostupné z: http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=229&amp;amp;idr=1&amp;amp;idci=2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Národní technická knihovna. Návrh implementace jednotného systému pro nákup EIZ: Zabezpečení efektivní dostupnosti elektronických informačních zdrojů. Praha : NTK, 2013. 156 s. Dostupné z: http://http://invenio.nusl.cz/record/155574?ln=cs.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Příjemci povinného výtisku neperiodických publikací. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 2.12.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/doplnovani-fondu/adresy-odberatelu-pv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Adresy knihoven. Národní knihovna České republiky [online]. [Praha]: Národní knihovna České republiky, 2015, 30.7.2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/povinny-vytisk/prijempv &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KROUZOVÁ, Lucie. Oddělení akvizice KNAV. Informace [online]. 2014, č. 1 [cit. 2014-06-11]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: http://www.lib.cas.cz/casopis-informace/oddeleni-akvizice-knav/.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
*Akvizice. WikiKnihovna [online]. [b.m.]: [b.n.], 2012, 26.2.2012 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Akvizice&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČSN ISO 5127. ''Informace a dokumentace - slovník.'' Praha: Český normalizační institut, 2003. 159, [1] s. Třídící znak 01 0162&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CHAPMAN, Liz. ''Managing acquisitions in library and information services''. 2nd ed. London: Facet, 2001. x, 150 s. ISBN 1-85604-386-X.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MACHYTKOVÁ, Marta. Online služby knihoven ČVUT nad kolekcí elektronických knih. Knihovny současnosti 2007. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2007. s. 346-354. ISBN 978-80-86249-44-5. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2007-3-346.pdf.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Evidence]]&lt;br /&gt;
* [[Knižní prodej]]&lt;br /&gt;
* [[Katalogizace, bibliografická kontrola]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
knihovní fond, získávání dokumentů, doplňování fondu, akviziční činnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1ly_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B_a_knihovnictv%C3%AD&amp;diff=29840</id>
		<title>Portály v informační vědě a knihovnictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1ly_v_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bd%C4%9B_a_knihovnictv%C3%AD&amp;diff=29840"/>
		<updated>2016-01-20T13:54:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: Založena nová stránka s textem „== Elektronické portály v informační vědě a knihovnictví ==  === Elektronické studijní texty ÚISK ===  '''přístup:'''http://texty.jinonice.cuni…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Elektronické portály v informační vědě a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronické studijní texty ÚISK ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''přístup:'''http://texty.jinonice.cuni.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační portál pro studenty informační vědy a knihovnictví poskytující indexované výukové materiály v PDF.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informace pro knihovny - portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''přístup:'''http://knihovnam.nkp.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační stránky a publikační místo Knihovnického insitutu, přináší přehled všech důležitých oborových a informačních zdrojů a je virtuálně propojen s Oborovou bránou Knihovnictví a informační věda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jednotná informační brána - Info ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''přístup:''' http://info.jib.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více informačních zdrojů pod jedním rozhraním. Informace jsou rozčleněny do dvou kategorií pro uživatele a pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovnické konference, semináře a vzdělávací akce ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''přístup:'''http://old.stk.cz/Akce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portál shrnující všechny akce, konference a semináře informačních pracovníků a knihovníků v ČR a ve světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kramerius ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''přístup:''' http://kramerius-info.nkp.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portál s informacemi o stavu digitalizace informačních zdrojů v ČR.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Národní digitální knihovna ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''přístup:'''http://www.ndk.cz/narodni-dk&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Souhrn informací o projektech uchovávání národního kulturního dědictví. Propojuje projekty Manuscriptorium, Kramerius a Webarchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Oborová informační brána Knihovnictví a informační věda ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''přístup:'''[http://http:/kiv.jib.cz http:/kiv.jib.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Retrospektivní konverze katalogů českých knihoven ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''přístup:''' http://retrokon.nkp.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Portál o konverzi bibliografických záznamů z lístkových a svazkových katalogů do elektronické podoby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Portál knihovní a informační vědy encyklopedie Wikipedia ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''přístup:''' https://cs.wikipedia.org/wiki/Portál:Informační_věda_a_knihovnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeden z &amp;quot;featured portals&amp;quot; na Wikipedii. Integruje všechna již stvořná hesla v rámci oboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovní portál UNESCO ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''přístup:''' http://www.unesco.org/library/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezinárodní brána k informacím pro knihovníky a uživatele knihoven. V podstatě se jedná o webový adresář s odkazy na knihovny a knihovní asociace. Zahrnuje webovou diskuzi a uživatelé mohou sami přidávat odkazy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
1. LEDÍNSKÝ, Martin. Portály v oboru informační a knihovní vědy: analýza a hodnocení významných systémů doma a ve světě. Praha, 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Bohdana Stoklasová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. KRISTENOVÁ, Lenka. Elektronické informační zdroje z oboru informační věda a knihovnictví dostupné online. Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova Univerzita v Brně. Vedoucí práce Petra Hornochová.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=29837</id>
		<title>Nakladatelé a knižní trh v České republice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=29837"/>
		<updated>2016-01-20T13:26:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: přidání vynecháného článku&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Tabulka hesel ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Antropologie, etnografie, kulturologie]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekonomické vědy, obchod]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie a náboženství]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy (Astronomie, Astrofyzika)]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Geografie, geologie, vědy o zemi]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - zvukové nosiče]]  || Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - hudebniny]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Lékařství]]  || Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Matematika]]  || Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mediální studia]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické vědy]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Právo-knižní trh|Právo]]  || Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie - knižní trh|Psychologie]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Technika, technologie, inženýrství]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tělesná výchova a sport. Rekreace]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Umění, architektura, muzeologie]]  || Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Výchova a vzdělávání, učebnice]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační technologie]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Zemědělství]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Beletrie pro dospělé]]  || Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura pro děti a mládež]]  || Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poezie]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantasy a sci-fi]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sci-fi a fantasy]]  || Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Encyklopedie, referenční literatura]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály elektronických knih]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Audioknihy]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Distributoři zahraniční literatury vč. slovenské v ČR]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály v informační vědě a knihovnictví]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Poezie&amp;diff=29825</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Poezie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Poezie&amp;diff=29825"/>
		<updated>2016-01-20T12:02:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: Založena nová stránka s textem „== Česká nakladatelství == === Perplex === '''Anotace:'''Nekomerčně zaměřené nakladatelství, které se orientuje převážně na současnou česko…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Česká nakladatelství ==&lt;br /&gt;
=== Perplex ===&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nekomerčně zaměřené nakladatelství, které se orientuje převážně na současnou českou poezii. Vydává a podporuje literární tvorbu talentovaných mladých autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web:'''[http://www.perplex.cz www.perplex.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Paseka === &lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Dnes patří v ČR mezi středně velké nakladatelské domy. Vydává kolem sedmdesáti nových překladových i původních českých titulů ročně, pořádá výstavy, autorská čtení a provozuje litomyšlské Portmoneum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web:'''[http://www.paseka.cz www.paseka.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pavel Mervart ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Malé nakladatelství vydávající edici současné české poezie, která dnes čítá okolo padesáti knih. Dále také vydává beletrii a odborné publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web:'''[http://www.pavelmervart.cz www.pavelmervart.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Malvern ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Jakuba Hlaváčka. Vydává knihy středověké poezie, další témata jsou alchymie, mystika, religionistika.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web:'''www.malvern.cz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== H&amp;amp;H ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství a kavárna. Vydává odbornou literaturu, beletrii, historickou literaturu a mimo jiné vydalo už přes 30 sbírek poezie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web:''' [http://nakladatelstvihh.cz nakladatelstvihh.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pistorius &amp;amp; Olšanská ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Nakladatelství Vladimíra Pistoria dříve známého z působení v jiných nakladatelských domech. Orientuje na českou i překladovou beletrii, poezii a literaturu faktu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web:'''[http://www.pistorius.cz www.pistorius.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Opus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Zblovské nakladatelství vydávající poezii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web:'''[http://opus.medilek.net opus.medilek.net]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Srdeční Výdej ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Občanské sdružení pro podporu a vydávání poezie. Od roku 2013 vydalo 14 titulů v rámci Masarykovy univerzity v Brně&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web:''' [http://srdecnivydej.cz srdecnivydej.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pravěk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Brněnské nekomerční undergroundové nakladatelství, podporující začínající autory. Jedinou podmínkou vydání je, že dílo nesmí obsahovat nic rasistické, xenofobní či jinak netolerantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web:'''[http://www.pravek.eu www.pravek.eu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Odeon ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''V ČR poměrně známé nakladatelství vydávající českou i zahraniční beletrii, odbornou literaturu a edici Skvosty poezie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Web:'''[http://www.odeon-knihy.cz www.odeon-knihy.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
1. &amp;lt;i&amp;gt;Hledám nakladatelství - Almanach Labyrint&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://www.almanachlabyrint.cz/nakladatelstvi/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. &amp;lt;i&amp;gt;SČKN - Svaz českých knihkupců a nakladatelů&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://www.sckn.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. &amp;lt;i&amp;gt;Nakladatelství a vydavatelství - Literární rozcestník Potápěč&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://kotrla.com/frogman/?c=9&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15917</id>
		<title>Impact factor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15917"/>
		<updated>2015-01-28T18:29:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Impakt faktor''' je hodnota vytvořená firmou Thompson Reuters. Má za účel vyjadřovat, jak často je daný odborný nebo akademický časopis citován v rámci určitého období. Toto číslo má poté vliv na celkové hodnocení práce, nebo při určování orientační prestiže časopisu.&amp;lt;ref&amp;gt;Impakt faktor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=UB-DEn19lrk#t=225&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://wokinfo.com/essays/impact-factor/&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005&lt;br /&gt;
  A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-04 citovány jinými časopisy v roce 2005&lt;br /&gt;
  B =  kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
Impakt faktor se musí potýkat z řadou kritiky, zejména při jeho používání pro určování hodnoty odborné práce. Kontroverzní, často diskutovaná práce dostane podle rovnice stejný impakt faktor, jako velmi dobrá práce, popřípadě špatná práce. To může vést k mylným představám o kvalitě článku, popřípadě celého časopisu. &lt;br /&gt;
Dalším problémem mohou být mezioborové rozdíly, vzhledem k tomu, že některé obory zkrátka citují více, než jiné. Může tak docházet k automatické degradaci prací z jednoho oboru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problém s počtem citací se vyskytuje i u jednotlivých článků, vyskytují se i případy, kdy 90% impakt faktoru tvoří pouhá čtvrtina článků v rámci jednoho časopisu. U začínajících časopisů poté může být problém získat odpovídající impakt faktor, protože nemají takovou citovanost jako větší časopisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reakcí na kritiku&amp;lt;ref&amp;gt;Impact factor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_factor&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Impact factor statement. Ease.org [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.ease.org.uk/publications/impact-factor-statement&amp;lt;/ref&amp;gt; bylo v roce 2007 prohlášení Asociace Evropských Vědeckých Editorů (EASE), že impakt faktor není vždy naprosto spolehlivý měřící nástroj a měl by se používat výhradně k porovnávání vlivů celých časopisů a ne jednotlivých prací. V roce 2010 byly následně vydány Německou výzkumnou nadací nové směrnice, že impakt faktorové hodnocení článků a ostatní bibliometrické informace by neměly být používány jako porovnávací nástroj při přidělování peněžních dotací.&amp;lt;ref&amp;gt;“Quality not Quantity” – DFG Adopts Rules to Counter the Flood of Publications in Research. DEUTSCHE FORSCHUNGSGEMEINSCHAFT. Dfg.de [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.dfg.de/en/service/press/press_releases/2010/pressemitteilung_nr_07/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Další způsoby citačního měření ===&lt;br /&gt;
Samotný impakt faktor není jediným způsobem jak měřit hodnotu článku, nebo časopisu. Používá se například [[PageRank]], [[Index bezprostřední odezvy]] nebo [[poločas citovanosti]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*About Impact actor. Impact Factor Search [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.impactfactorsearch.com/IF.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Impact Factor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_factor&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
impakt faktor, thomson reuters, citační analýza&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15916</id>
		<title>Impact factor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15916"/>
		<updated>2015-01-28T18:28:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: upravení referencí dle námětu z diskuze&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Impakt faktor''' je hodnota vytvořená firmou Thompson Reuters. Má za účel vyjadřovat, jak často je daný odborný nebo akademický časopis citován v rámci určitého období. Toto číslo má poté vliv na celkové hodnocení práce, nebo při určování orientační prestiže časopisu.&amp;lt;ref&amp;gt;http://Impakt faktor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=UB-DEn19lrk#t=225&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://wokinfo.com/essays/impact-factor/&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005&lt;br /&gt;
  A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-04 citovány jinými časopisy v roce 2005&lt;br /&gt;
  B =  kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
Impakt faktor se musí potýkat z řadou kritiky, zejména při jeho používání pro určování hodnoty odborné práce. Kontroverzní, často diskutovaná práce dostane podle rovnice stejný impakt faktor, jako velmi dobrá práce, popřípadě špatná práce. To může vést k mylným představám o kvalitě článku, popřípadě celého časopisu. &lt;br /&gt;
Dalším problémem mohou být mezioborové rozdíly, vzhledem k tomu, že některé obory zkrátka citují více, než jiné. Může tak docházet k automatické degradaci prací z jednoho oboru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problém s počtem citací se vyskytuje i u jednotlivých článků, vyskytují se i případy, kdy 90% impakt faktoru tvoří pouhá čtvrtina článků v rámci jednoho časopisu. U začínajících časopisů poté může být problém získat odpovídající impakt faktor, protože nemají takovou citovanost jako větší časopisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reakcí na kritiku&amp;lt;ref&amp;gt;Impact factor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_factor&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;Impact factor statement. Ease.org [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.ease.org.uk/publications/impact-factor-statement&amp;lt;/ref&amp;gt; bylo v roce 2007 prohlášení Asociace Evropských Vědeckých Editorů (EASE), že impakt faktor není vždy naprosto spolehlivý měřící nástroj a měl by se používat výhradně k porovnávání vlivů celých časopisů a ne jednotlivých prací. V roce 2010 byly následně vydány Německou výzkumnou nadací nové směrnice, že impakt faktorové hodnocení článků a ostatní bibliometrické informace by neměly být používány jako porovnávací nástroj při přidělování peněžních dotací.&amp;lt;ref&amp;gt;“Quality not Quantity” – DFG Adopts Rules to Counter the Flood of Publications in Research. DEUTSCHE FORSCHUNGSGEMEINSCHAFT. Dfg.de [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.dfg.de/en/service/press/press_releases/2010/pressemitteilung_nr_07/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Další způsoby citačního měření ===&lt;br /&gt;
Samotný impakt faktor není jediným způsobem jak měřit hodnotu článku, nebo časopisu. Používá se například [[PageRank]], [[Index bezprostřední odezvy]] nebo [[poločas citovanosti]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*About Impact actor. Impact Factor Search [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.impactfactorsearch.com/IF.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Impact Factor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_factor&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
impakt faktor, thomson reuters, citační analýza&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15915</id>
		<title>Impact factor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15915"/>
		<updated>2015-01-28T18:21:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Impakt faktor''' je hodnota vytvořená firmou Thompson Reuters. Má za účel vyjadřovat, jak často je daný odborný nebo akademický časopis citován v rámci určitého období. Toto číslo má poté vliv na celkové hodnocení práce, nebo při určování orientační prestiže časopisu.&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Výpočet ===&lt;br /&gt;
Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=UB-DEn19lrk#t=225&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://wokinfo.com/essays/impact-factor/&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005&lt;br /&gt;
  A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-04 citovány jinými časopisy v roce 2005&lt;br /&gt;
  B =  kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)&lt;br /&gt;
=== Kritika impakt faktoru ===&lt;br /&gt;
Impakt faktor se musí potýkat z řadou kritiky, zejména při jeho používání pro určování hodnoty odborné práce. Kontroverzní, často diskutovaná práce dostane podle rovnice stejný impakt faktor, jako velmi dobrá práce, popřípadě špatná práce. To může vést k mylným představám o kvalitě článku, popřípadě celého časopisu. &lt;br /&gt;
Dalším problémem mohou být mezioborové rozdíly, vzhledem k tomu, že některé obory zkrátka citují více, než jiné. Může tak docházet k automatické degradaci prací z jednoho oboru. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Problém s počtem citací se vyskytuje i u jednotlivých článků, vyskytují se i případy, kdy 90% impakt faktoru tvoří pouhá čtvrtina článků v rámci jednoho časopisu. U začínajících časopisů poté může být problém získat odpovídající impakt faktor, protože nemají takovou citovanost jako větší časopisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reakcí na kritiku&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_factor&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.ease.org.uk/publications/impact-factor-statement&amp;lt;/ref&amp;gt; bylo v roce 2007 prohlášení Asociace Evropských Vědeckých Editorů (EASE), že impakt faktor není vždy naprosto spolehlivý měřící nástroj a měl by se používat výhradně k porovnávání vlivů celých časopisů a ne jednotlivých prací. V roce 2010 byly následně vydány Německou výzkumnou nadací nové směrnice, že impakt faktorové hodnocení článků a ostatní bibliometrické informace by neměly být používány jako porovnávací nástroj při přidělování peněžních dotací.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.dfg.de/en/service/press/press_releases/2010/pressemitteilung_nr_07/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Další způsoby citačního měření ===&lt;br /&gt;
Samotný impakt faktor není jediným způsobem jak měřit hodnotu článku, nebo časopisu. Používá se například [[PageRank]], [[Index bezprostřední odezvy]] nebo [[poločas citovanosti]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitá literatura'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*About Impact actor. Impact Factor Search [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.impactfactorsearch.com/IF.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Impact Factor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_factor&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
impakt faktor, thomson reuters, citační analýza&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15346</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15346"/>
		<updated>2015-01-23T12:04:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15345</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15345"/>
		<updated>2015-01-23T12:04:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Embedded_librarianship&amp;diff=15339</id>
		<title>Diskuse:Embedded librarianship</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Diskuse:Embedded_librarianship&amp;diff=15339"/>
		<updated>2015-01-23T11:56:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: Založena nová stránka s textem „Stránka popisovala stejnou věc jako https://wikisofia.cz/index.php/Embedded_librarian; po dohodě byly informace v článcích sloučeny do Embedded libr…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Stránka popisovala stejnou věc jako https://wikisofia.cz/index.php/Embedded_librarian; po dohodě byly informace v článcích sloučeny do Embedded librarian.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mohu poprosit o smazání hesla?&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Embedded_librarian&amp;diff=15336</id>
		<title>Embedded librarian</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Embedded_librarian&amp;diff=15336"/>
		<updated>2015-01-23T11:51:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: přidání informací z dvojího zpracování od stránky embedded librarianship, přidány grafy, upraven odstavec praktické využití, doplněny zdroje a reference, pár dalších menších úprav&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Embedded librarian''' (česky ''nasazený knihovník'', popřípadě lze použít ''embedovaný'', podobně jako u embedovaných žurnalistů ve vojenských jednotkách&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Embedded_journalism&amp;lt;/ref&amp;gt;) je americký fenomén, který se pomalu šiří do celého světa a spočívá v tom, že je vyčleněn [[knihovník]] zacílený na potřeby jedné nebo více specifických skupin, s nimiž buduje pevné pracovní vztahy a odkrývá tak pro knihovnu každodenní [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory|informační]] potřeby zvolené skupiny. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Embedded librarian své cílové skupině nabízí informační služby, které jsou vysoce přizpůsobené přímo dané skupině. Jednoduše řečeno, funguje jako prostředník mezi [[Veřejné knihovny|knihovnou]] a prostředím do kterého byl nasazen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nasazení knihovníci se takto využívají například ve vyšším vzdělávání, kde jsou vysláni do tříd, seminárních aul a dokonce i jednotlivých fakultních kateder, kde se pak při správném [[embeddování]] de facto podobají víc členům fakulty než zaměstnancům knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní rozdíly mezi tradičním a embeddovaným pojetím knihovnictví'''&amp;lt;ref&amp;gt;https://embeddedlibrarian.files.wordpress.com/2009/04/agnickeynotefinal.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.slideshare.net/DShumaker/who-letthelibrariansouttxla-april2012webversion&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Tradiční !! Embeddované&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| responzivita || předpovídání&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| individuální zákazník || tým spolupracovníků&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| standardizovaný knihovník || specialista&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| jednorázová služba || probíhající projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| obsluha - zákazník || rovnocenné partnerství&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Praktické využítí embeddovaných knihovníků''' [[Soubor:Embedded-duties.png|thumb|300x150px|Graf zobrazující nejčastěji využívané služby integrovaného knihovníka v rámci průzkumu pro 3 Geeks and a Law Blog (zdroj: http://www.geeklawblog.com/2012/03/embedded-librarian-survey-results.html)]]&lt;br /&gt;
Embedded librarianship lze praktikovat na velké škále pracovních pozic. Mimo již zmíněné účasti v rámci vědeckého týmu jsou služby nasazených knihovníků využívány např. v oblasti práva, kde pomáhají mimo jiné s [[Rešerše|rešerší]] a vzděláváním zaměstnanců.  Dále také knihovník napomáhá udržet krok s neustálými změnami v právním světě a vyhledává nové možnosti realizace, například pro firmy a subjekty právního poradenství. V rámci vysokých škol existuje pozice knihovníka v areálu vysoké školy (ne uvnitř univerzitní knihovny, ale samostatně - např. v kanceláři, popř. na studijním oddělení). Zde knihovník působí jako pomocná ruka pro studenty nebo celou třídu v rámci [[Informační zdroje, podpora, kanály|elektronických informačních zdrojů]], nebo nápověda při výběru studijních materiálů.&amp;lt;ref&amp;gt;http://libguides.swu.edu/content.php?pid=444888&amp;amp;sid=5278481&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dále knihovny začínají embeddovat knihovníky třeba i do nemocnic. Embeddování se tak může v budoucnu stát významným zdrojem financí pro knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce knihovníka jako součásti týmu se nijak zvláště neliší od tradičního pojetí pozice knihovníka. Přesto existuje několik odlišností.Embeddovaný knihovník mimo jiné hodnotí a doporučuje produkty, napomáhá s nákladově efektivním vzděláváním, analyzuje a sumarizuje výsledek výzkumu, přispívá s novými náhledy na problematiku (thinking outside the box), nebo napomáhá řízení projektu tvořením rozvrhů, kontrolních záznamů a podobně.&lt;br /&gt;
Dalšími příspěvky v týmové práci mohou být [[Competitive intelligence|competitive intelligence]], management znalostí, nebo vývoj a správa [[Databázová centra|databází]]. Ne vždy tomu tak ale musí být, vzhledem k individualitě každé pracovní skupiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Termín ebedded librarian použila jako první Barbara Dewey roku 2004.&amp;lt;ref&amp;gt;KVENILD, Cass. The Future of Embedded Librarianship: Best Practices and Opportunities. California Conference on Library Instruction [online]. 2012 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.cclibinstruction.org/wp-content/uploads/2012/02/CCLI2012proceedings_Kvenild.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
=== Přínos embeddovaných knihovníků === &lt;br /&gt;
[[Soubor:Embedded-experience.png|thumb|300x150px|Výsledky průzkumu pro 3 Geeks and a Law blog zobrazující odpovědi firem na dotaz ohledně výhod plynoucích s využíváním služeb integrovaného knihovníka (zdroj: http://www.geeklawblog.com/2012/03/embedded-librarian-survey-results.html)]]&lt;br /&gt;
* Nasazování knihovníka „do terénu“ umožňuje knihovně překonávat fyzické hranice a vzít knihovnu za čtenářem.     &lt;br /&gt;
* Embeddování umožňuje knihovnám jako informačním institucím lépe identifikovat běžné každodenní potřeby svých čtenářů a tím pádem i lépe zacílit svůj výběr služeb.    &lt;br /&gt;
* Knihovník ve třídách znamená méně cest do knihovny pro studenty a jistotu pro vyučující, že studenti vezmou doporučenou literaturu do ruky.   &lt;br /&gt;
* Embeddovaný knihovník může v některých případech po domluvě s vyučujícím asistovat s reálnou výukou přípravou multimediálních materiálů jakými jsou například [[podcast|podcasty]], [[PPT Prezentace|prezentace]], [[Video|videa]] a pracovní listy.&amp;lt;ref&amp;gt;SHARMA, Pramod, Kamal KUMAR a Parveen BABBAR. Embedded Librarianship: Librarian Faculty Collaboration. DESIDOC: Journal of Library &amp;amp; Information Technology [online]. 2014, roč. 34, č. 6, s. 455-460 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
* Kontakt s knihovníkem pomáhá zejména studentům prvních ročníků, kteří ještě nemusí vědět jak správně pracovat se zdroji a provádět akademickou rešerši.   &lt;br /&gt;
* Nasazený knihovník má jedinečnou možnost připravovat pro své klienty na míru ušité inovativní služby.   &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
=== Nevýhody embeddovaných knihovníků ===&lt;br /&gt;
* Embeddování je časově náročné jak časem stráveným mimo knihovnu ve školách a firmách, tak i přípravou na jednotlivá sezení.&lt;br /&gt;
* Embeddování vyžaduje vyšší míru odbornosti než jakou jen pouhá práce s informacemi, což v praxi znamená titul z oblasti do které se chystá daný knihovník embeddovat.&lt;br /&gt;
* Příliš dobře embeddovaný knihovník může časem začít ztrácet některé vazby se svou domovskou knihovnou.&lt;br /&gt;
* Nasazený knihovník musí být ochoten opustit familiérní prostředí, což může být [[Stres|stresující]]. &lt;br /&gt;
=== Budoucnost embeddovaných knihovníků ===&lt;br /&gt;
Čím více se bude trend nasazených knihovníků rozšiřovat, tím více poroste i tlak na [[Library and Information Studies|LIS]] školy (Library and Information Studies), aby připravovaly studenty na roli embeddovaného knihovníka, což povede ke vzniku nové subspecializace, nebo přinejmenším několika nových předmětů.&amp;lt;ref&amp;gt;GANAIE, Shabir Ahmad. Specialisation in Library and Information Science Curriculum: Steps towards Embedded Librarianship. DESIDOC: Journal of Library &amp;amp; Information Technology [online]. 2014, roč. 34, č. 6, s. 449-454 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: Databáze Ebsco&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S přívalem nových technologií mají knihovníci možnost embeddovat se nejen do sociálních sítí jakými jsou [[Facebook]] nebo [[Twitter]], ale i zapojovat se do [[e-learning|e-learningu]] prostřednictvím [[Webinář|webinářů]], [[Webcast|webcastů]] apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
* SHUMAKER, David. The Embedded Librarian: innovative strategies for taking knowledge where it's needed. 1. printing. Medford, N.J: Information Today, 2012. ISBN 15-738-7452-3.&lt;br /&gt;
* MCCAFFREY, Edited by Elizabeth Leonard and Erin. Virtually embedded: the librarian in an online environment. ACRL, 2014. ISBN 08-389-8684-6.&lt;br /&gt;
* KVENILD, Edited by Kaijsa Calkins and Cassandra. The embedded librarian's cookbook. 2014. ISBN 08-389-8693-5.&lt;br /&gt;
* ESSELMAN, Martin A. a Sarah Barbara WATSTEIN. Creating Opportunities: Embedded Librarians. Journal of Library Administration [online]. 2009-05-29, vol. 49, issue 4, s. 383-400 [cit. 2015-01-22]. DOI: 10.1080/01930820902832538. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01930820902832538&lt;br /&gt;
*SIESS, J. Embedded Librarianship: The Next Big Thing?. Searcher, Jan, 2010, vol. 18, no. 1. pp. 39-45 ProQuest Central. ISSN 10704795&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
* [http://embeddedlibrarian.com/ Embedded Librarian]&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
* [[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
* [[Informační služby]]&lt;br /&gt;
* [[Rešerše]]&lt;br /&gt;
* [[E-learning]]&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
Embedded librarian, nasazený knihovník, embedding, LIS &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15217</id>
		<title>Impact factor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15217"/>
		<updated>2015-01-22T18:55:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: přidání zdrojů, nový odstavec obsahující reakce na kritiku impact faktoru&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Definice'''&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor je hodnota vytvořená firmou Thompson Reuters. Má za účel vyjadřovat, jak často je daný odborný nebo akademický časopis citován v rámci určitého období. Toto číslo má poté vliv na celkové hodnocení práce, nebo při určování orientační prestiže časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výpočet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=UB-DEn19lrk#t=225&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://wokinfo.com/essays/impact-factor/&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005&lt;br /&gt;
  A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-2004 citovány jinými sledovanými časopisy v roce 2005&lt;br /&gt;
  B =  kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kritika impakt faktoru'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se musí potýkat z řadou kritiky, zejména při jeho používání pro určování hodnoty odborné práce. Kontroverzní, často diskutovaná práce dostane podle rovnice stejný impakt faktor, jako velmi dobrá práce, popřípadě špatná práce. To může vést k mylným představám o kvalitě článku, popřípadě celého časopisu. &lt;br /&gt;
Dalším problémem mohou být mezioborové rozdíly, vzhledem k tomu, že některé obory zkrátka citují více, než jiné. Může tak docházet k automatické degradaci prací z jednoho oboru. Problém s počtem citací se vyskytuje i u jednotlivých článků, vyskytují se i případy, kdy 90% impakt faktoru tvoří pouhá čtvrtina článků v rámci jednoho časopisu. U začínajících časopisů poté může být problém získat odpovídající impakt faktor, protože nemají takovou citovanost jako větší časopisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reakcí na kritiku&amp;lt;ref&amp;gt;http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_factor&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;http://www.ease.org.uk/publications/impact-factor-statement&amp;lt;/ref&amp;gt; bylo v roce 2007 prohlášení Asociace Evropských Vědeckých Editorů (EASE), že impakt faktor není vždy naprosto spolehlivý měřící nástroj a měl by se používat výhradně k porovnávání vlivů celých časopisů a ne jednotlivých prací. V roce 2010 byly následně vydány Německou výzkumnou nadací nové směrnice, že impakt faktorové hodnocení článků a ostatní bibliometrické informace by neměly být používány jako porovnávací nástroj při přidělování peněžních dotací.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.dfg.de/en/service/press/press_releases/2010/pressemitteilung_nr_07/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další způsoby citačního měření'''&lt;br /&gt;
Samotný impakt faktor není jediným způsobem jak měřit hodnotu článku, nebo časopisu. Používá se například [[PageRank]], [[Index bezprostřední odezvy]] nebo [[poločas citovanosti]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
impakt faktor, thomson reuters, citační analýza&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
About Impact actor. Impact Factor Search [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://www.impactfactorsearch.com/IF.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impact Factor. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015 [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Impact_factor&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=15209</id>
		<title>Webometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=15209"/>
		<updated>2015-01-22T18:38:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: přidání zdrojů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Webometrie''' (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci  [[World Wide Web]] (Internet). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici &amp;lt;ref&amp;gt;1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:webometrie_vymezení.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie  ===&lt;br /&gt;
Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 [[Peter Ingwersen|Peterem Ingwersenem]] a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn &amp;amp; Ingversen, 2004).&lt;br /&gt;
=== Způsoby získávání informací &amp;lt;ref&amp;gt;MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Data jsou nejčastěji získávána pomocí [[web crawler|web crawlerů]] nebo [[internetové vyhledávače|internetových vyhledávačů]]. Samotná extrakce poté probíhá metodami [[data mining|data miningu]], podobně jako při získávání zdrojů pro [[competitive inteligence]]. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů  Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady  měření může být například [[PageRank]] nebo [[Impakt faktor]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
Webometrie může být užitečná při odhalování aktuálních trendů s a následně je využít při vyhledávání v internetovém prostředí. Umožňuje aktuální studium vědecké komunikace uvnitř World Wide Web.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
webometrie, informační věda,vytváření a užití informačních zdrojů[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
BJÖRNEBORN, Lennart a Peter INGWERSEN. Toward a basic framework for webometrics: Toward a Framework Convention on Global Health. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2004, vol. 55, issue 14, s. 1216-1227 [cit. 2015-01-22]. DOI: 10.1057/9781137048493.0015.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
THELWALL, Michael. Introduction to Webometrics: Quantitative Web Research for the Social Sciences. Synthesis Lectures on Information Concepts, Retrieval, and Services [online]. 2009, vol. 1, issue 1, s. 1-116 [cit. 2015-01-22]. DOI: 10.2200/S00176ED1V01Y200903ICR004. Dostupné z: http://www.morganclaypool.com/doi/abs/10.2200/S00176ED1V01Y200903ICR004&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Embedded-experience.png&amp;diff=15169</id>
		<title>Soubor:Embedded-experience.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Embedded-experience.png&amp;diff=15169"/>
		<updated>2015-01-22T15:03:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Embedded-duties.png&amp;diff=15168</id>
		<title>Soubor:Embedded-duties.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Embedded-duties.png&amp;diff=15168"/>
		<updated>2015-01-22T15:03:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15149</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15149"/>
		<updated>2015-01-22T12:56:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla sexting - přidání právních úprav]]|| Jan Dobiášovský &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarianship]]||Jan Dobiášovský&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=15148</id>
		<title>Webometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=15148"/>
		<updated>2015-01-22T12:24:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Webometrie''' (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci  [[World Wide Web]] (Internet). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici &amp;lt;ref&amp;gt;1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:webometrie_vymezení.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie  ===&lt;br /&gt;
Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 [[Peter Ingwersen|Peterem Ingwersenem]] a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn &amp;amp; Ingversen, 2004).&lt;br /&gt;
=== Způsoby získávání informací &amp;lt;ref&amp;gt;MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Data jsou nejčastěji získávána pomocí [[web crawler|web crawlerů]] nebo [[internetové vyhledávače|internetových vyhledávačů]]. Samotná extrakce poté probíhá metodami [[data mining|data miningu]], podobně jako při získávání zdrojů pro [[competitive inteligence]]. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů  Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady  měření může být například [[PageRank]] nebo [[Impakt faktor]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
Webometrie může být užitečná při odhalování aktuálních trendů s a následně je využít při vyhledávání v internetovém prostředí. Umožňuje aktuální studium vědecké komunikace uvnitř World Wide Web.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
webometrie, informační věda,vytváření a užití informačních zdrojů[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15093</id>
		<title>Impact factor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15093"/>
		<updated>2015-01-21T20:03:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Definice'''&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor je hodnota vytvořená firmou Thompson Reuters. Má za účel vyjadřovat, jak často je daný odborný nebo akademický časopis citován v rámci určitého období. Toto číslo má poté vliv na celkové hodnocení práce, nebo při určování orientační prestiže časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výpočet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=UB-DEn19lrk#t=225&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://wokinfo.com/essays/impact-factor/&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005&lt;br /&gt;
  A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-2004 citovány jinými sledovanými časopisy v roce 2005&lt;br /&gt;
  B =  kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kritika impakt faktoru'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se musí potýkat z řadou kritiky, zejména při jeho používání pro určování hodnoty odborné práce. Kontroverzní, často diskutovaná práce dostane podle rovnice stejný impakt faktor, jako velmi dobrá práce, popřípadě špatná práce. To může vést k mylným představám o kvalitě článku, popřípadě celého časopisu. &lt;br /&gt;
Dalším problémem mohou být mezioborové rozdíly, vzhledem k tomu, že některé obory zkrátka citují více, než jiné. Může tak docházet k automatické degradaci prací z jednoho oboru. Problém s počtem citací se vyskytuje i u jednotlivých článků, vyskytují se i případy, kdy 90% impakt faktoru tvoří pouhá čtvrtina článků v rámci jednoho časopisu. U začínajících časopisů poté může být problém získat odpovídající impakt faktor, protože nemají takovou citovanost jako větší časopisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další způsoby citačního měření'''&lt;br /&gt;
Samotný impakt faktor není jediným způsobem jak měřit hodnotu článku, nebo časopisu. Používá se například [[PageRank]], [[Index bezprostřední odezvy]] nebo [[poločas citovanosti]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
impakt faktor, thomson reuters, citační analýza&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15088</id>
		<title>Impact factor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15088"/>
		<updated>2015-01-21T19:54:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Definice'''&amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor je hodnota vytvořená firmou Thompson Reuters. Má za účel vyjadřovat, jak často je daný odborný nebo akademický časopis citován v rámci určitého období. Toto číslo má poté vliv na celkové hodnocení práce, nebo při určování orientační prestiže časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výpočet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=UB-DEn19lrk#t=225&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://wokinfo.com/essays/impact-factor/&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005&lt;br /&gt;
  A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-2004 citovány jinými sledovanými časopisy v roce 2005&lt;br /&gt;
  B =  kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kritika impakt faktoru'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se musí potýkat z řadou kritiky, zejména při jeho používání pro určování hodnoty odborné práce. Kontroverzní, často diskutovaná práce dostane podle rovnice stejný impakt faktor, jako velmi dobrá práce, popřípadě špatná práce. To může vést k mylným představám o kvalitě článku, popřípadě celého časopisu. &lt;br /&gt;
Dalším problémem mohou být mezioborové rozdíly, vzhledem k tomu, že některé obory zkrátka citují více, než jiné. Může tak docházet k automatické degradaci prací z jednoho oboru. Problém s počtem citací se vyskytuje i u jednotlivých článků, vyskytují se i případy, kdy 90% impakt faktoru tvoří pouhá čtvrtina článků v rámci jednoho časopisu. U začínajících časopisů poté může být problém získat odpovídající impakt faktor, protože nemají takovou citovanost jako větší časopisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Další způsoby citačního měření'''&lt;br /&gt;
Samotný impakt faktor není jediným způsobem jak měřit hodnotu článku, nebo časopisu. Používá se například [[PageRank]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
impakt faktor, thomson reuters, citační analýza&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15085</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15085"/>
		<updated>2015-01-21T19:52:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla sexting - přidání právních úprav]]|| Jan Dobiášovský &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded Librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15079</id>
		<title>Impact factor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15079"/>
		<updated>2015-01-21T19:42:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Definice'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor je hodnota vytvořená firmou Thompson Reuters. Má za účel vyjadřovat, jak často je daný odborný nebo akademický časopis citován v rámci určitého období. Toto číslo má poté vliv na celkové hodnocení práce, nebo při určování orientační prestiže časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výpočet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně &amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=UB-DEn19lrk#t=225&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005&lt;br /&gt;
  A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-2004 citovány jinými sledovanými časopisy v roce 2005&lt;br /&gt;
  B =  kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kritika impakt faktoru'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se musí potýkat z řadou kritiky, zejména při jeho používání pro určování hodnoty odborné práce. Kontroverzní, často diskutovaná práce dostane podle rovnice stejný impakt faktor, jako velmi dobrá práce, popřípadě špatná práce. To může vést k mylným představám o kvalitě článku, popřípadě celého časopisu. &lt;br /&gt;
Dalším problémem mohou být mezioborové rozdíly, vzhledem k tomu, že některé obory zkrátka citují více, než jiné. Může tak docházet k automatické degradaci prací z jednoho oboru. Problém s počtem citací se vyskytuje i u jednotlivých článků, vyskytují se i případy, kdy 90% impakt faktoru tvoří pouhá čtvrtina článků v rámci jednoho časopisu. U začínajících časopisů poté může být problém získat odpovídající impakt faktor, protože nemají takovou citovanost jako větší časopisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15078</id>
		<title>Impact factor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15078"/>
		<updated>2015-01-21T19:41:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Definice'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor je hodnota vytvořená firmou Thompson Reuters. Má za účel vyjadřovat, jak často je daný odborný nebo akademický časopis citován v rámci určitého období. Toto číslo má poté vliv na celkové hodnocení práce, nebo při určování orientační prestiže časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výpočet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně &amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=UB-DEn19lrk#t=225&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005&lt;br /&gt;
  A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-2004 citovány jinými sledovanými časopisy v roce 2005&lt;br /&gt;
  B =  kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kritika impakt faktoru'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor se musí potýkat z řadou kritiky, zejména při jeho používání pro určování hodnoty odborné práce. Kontroverzní, často diskutovaná práce dostane podle rovnice stejný impakt faktor, jako velmi dobrá práce, popřípadě špatná práce. To může vést k mylným představám o kvalitě článku, popřípadě celého časopisu. &lt;br /&gt;
Dalším problémem mohou být mezioborové rozdíly, vzhledem k tomu, že některé obory zkrátka citují více, než jiné. Může tak docházet k automatické degradaci prací z jednoho oboru. Problém s počtem citací se vyskytuje i u jednotlivých článků, vyskytují se i případy, kdy 90% impakt faktoru tvoří pouhá čtvrtina článků v rámci jednoho časopisu. U začínajících časopisů poté může být problém získat odpovídající impakt faktor, protože nemají takovou citovanost jako větší časopisy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15077</id>
		<title>Impact factor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15077"/>
		<updated>2015-01-21T19:39:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Definice'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor je hodnota vytvořená firmou Thompson Reuters. Má za účel vyjadřovat, jak často je daný odborný nebo akademický časopis citován v rámci určitého období. Toto číslo má poté vliv na celkové hodnocení práce, nebo při určování orientační prestiže časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výpočet'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně &amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=UB-DEn19lrk#t=225&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005&lt;br /&gt;
  A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-2004 citovány jinými sledovanými časopisy v roce 2005&lt;br /&gt;
  B =  kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kritika impakt faktoru'''&lt;br /&gt;
Impakt faktor se musí potýkat z řadou kritiky, zejména při jeho používání pro určování hodnoty odborné práce. Kontroverzní, často diskutovaná práce dostane podle rovnice stejný impakt faktor, jako velmi dobrá práce, popřípadě špatná práce. To může vést k mylným představám o kvalitě článku, popřípadě celého časopisu. &lt;br /&gt;
Dalším problémem mohou být mezioborové rozdíly, vzhledem k tomu, že některé obory zkrátka citují více, než jiné. Může tak docházet k automatické degradaci prací z jednoho oboru. Problém s počtem citací se vyskytuje i u jednotlivých článků, vyskytují se i případy, kdy 90% impakt faktoru tvoří pouhá čtvrtina článků v rámci jednoho časopisu. U začínajících časopisů poté může být problém získat odpovídající impakt faktor, protože nemají takovou citovanost jako větší časopisy.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15076</id>
		<title>Impact factor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15076"/>
		<updated>2015-01-21T19:39:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Definice'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Impakt faktor je hodnota vytvořená firmou Thompson Reuters. Má za účel vyjadřovat, jak často je daný odborný nebo akademický časopis citován v rámci určitého období. Toto číslo má poté vliv na celkové hodnocení práce, nebo při určování orientační prestiže časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výpočet'''&lt;br /&gt;
Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně &amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=UB-DEn19lrk#t=225&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005&lt;br /&gt;
  A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-2004 citovány jinými sledovanými časopisy v roce 2005&lt;br /&gt;
  B =  kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kritika impakt faktoru'''&lt;br /&gt;
Impakt faktor se musí potýkat z řadou kritiky, zejména při jeho používání pro určování hodnoty odborné práce. Kontroverzní, často diskutovaná práce dostane podle rovnice stejný impakt faktor, jako velmi dobrá práce, popřípadě špatná práce. To může vést k mylným představám o kvalitě článku, popřípadě celého časopisu. &lt;br /&gt;
Dalším problémem mohou být mezioborové rozdíly, vzhledem k tomu, že některé obory zkrátka citují více, než jiné. Může tak docházet k automatické degradaci prací z jednoho oboru. Problém s počtem citací se vyskytuje i u jednotlivých článků, vyskytují se i případy, kdy 90% impakt faktoru tvoří pouhá čtvrtina článků v rámci jednoho časopisu. U začínajících časopisů poté může být problém získat odpovídající impakt faktor, protože nemají takovou citovanost jako větší časopisy.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15068</id>
		<title>Impact factor</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Impact_factor&amp;diff=15068"/>
		<updated>2015-01-21T19:01:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: základní nástřel článku, doplním další reference, obrázky atd.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Definice'''&lt;br /&gt;
Impakt faktor je hodnota vytvořená firmou Thompson Reuters. Má za účel vyjadřovat, jak často je daný odborný nebo akademický časopis citován v rámci určitého období. Toto číslo má poté vliv na celkové hodnocení práce, nebo při určování orientační prestiže časopisu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výpočet'''&lt;br /&gt;
Každý rok je periodiku přisuzován impakt faktor za předchozí dva roky. Tedy impakt faktor pro rok 2015 bude používat data z let 2013 a 2014. Celá rovnice vypadá následovně &amp;lt;ref&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/wiki/Impakt_faktor&amp;lt;/ref&amp;gt;:&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.youtube.com/watch?v=UB-DEn19lrk#t=225&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  A/B = impakt faktor daného časopisu v roce 2005&lt;br /&gt;
  A = kolikrát byly články z daného časopisu publikované v letech 2003-2004 citovány jinými sledovanými časopisy v roce 2005&lt;br /&gt;
  B =  kolik v něm vyšlo v období 2003-2004 článků celkem (nepočítají se opravné články, komentáře apod.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kritika impakt faktoru'''&lt;br /&gt;
Impakt faktor se musí potýkat z řadou kritiky, zejména při jeho používání pro určování hodnoty odborné práce. Kontroverzní, často diskutovaná práce dostane podle rovnice stejný impakt faktor, jako velmi dobrá práce, popřípadě špatná práce. To může vést k mylným představám o kvalitě článku, popřípadě celého časopisu. &lt;br /&gt;
Dalším problémem mohou být mezioborové rozdíly, vzhledem k tomu, že některé obory zkrátka citují více, než jiné. Může tak docházet k automatické degradaci prací z jednoho oboru. Problém s počtem citací se vyskytuje i u jednotlivých článků, vyskytují se i případy, kdy 90% impakt faktoru tvoří pouhá čtvrtina článků v rámci jednoho časopisu. U začínajících časopisů poté může být problém získat odpovídající impakt faktor, protože nemají takovou citovanost jako větší časopisy.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=14844</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=14844"/>
		<updated>2015-01-21T11:27:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: Úprava odstavce o právní úpravě, přidání textu z trestního zákoníku&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Sexting'''&amp;lt;ref&amp;gt;Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&amp;lt;/ref&amp;gt; je fenomén, který znamená '''předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků''', jakými jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází z angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ještě před 10 lety nebyl sexting vůbec známý. V českém jazyce překlad zní jako ''elektronické rozesílání textových zpráv'', videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 na Novém Zélandu. Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci '''tzv. kybergroomigu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2008 se na stránce [http://www.Cosmogirl.com Cosmogirl.com] (dnes již jinak pojmenovaná stránka) konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20 % dospívajících ve věku 13-20 let a 33 % mladých dospělých ve věku 20-26 let alespoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53 % a chlapců 47 %) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34 % a dívek 66 %) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Právní úpravy týkající se sextingu:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve všech státech světa je toto počínání '''zakázané'''. V České republice evidujeme několik případů sextingu a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá a jak byla pořízena. Proto lze některé případy posoudit jako přestupky, trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže. V takovýchto případech se postupuje dle trestního zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Zákon č. 40/2009 Sb.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''§ 192 Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií  ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Přechovávání (odnětí svobody až na 2 roky)  (2) Výroba, dovoz, vývoz, nabídka, zpřístupňování (odnětí svobody až na 3 roky)  Pokud toto spáchá jako člen organizované skupiny, dále rozšiřuje dětskou pornografii obzvláště účinným způsobem (film, rozhlas, televize, internet), či s cílem získat značný finanční prospěch, může být potrestán odnětím svobody až na 6 let, v případě mezinárodní organizované skupiny až na 8 let.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''§ 193 Zneužití dítěte k výrobě pornografie  ''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(1) Kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, svede nebo zneužije dítě k výrobě pornografického díla nebo kořistí z účasti dítěte na takovém pornografickém díle, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až 5 let.  Organizovaně či s cílem získat značný finanční prospěch, může být potrestán odnětím svobody až na 6 let, v případě mezinárodní organizované skupiny až na 8 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důvody pro realizaci sextingu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
# Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
# Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
# Sexting byl vyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
# Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
# Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
# Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rizika sextingu ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
# Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám. &lt;br /&gt;
# Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům.  &lt;br /&gt;
# Ztratíme prestiž.  &lt;br /&gt;
# Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů.  &lt;br /&gt;
# Některé případy sextingu mohou končit tragicky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kde člověk najde pomoc ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje online poradna '''projektu E-Bezpečí''', která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese [http://www.linkabezpeci.cz/ Linkabezpeci.cz].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Případy sextingu&amp;lt;ref&amp;gt;Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z roku 2008 je známý například '''případ Jessicy Logan''' z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: '''spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším odstrašujícím případem je i '''kauza 17-ti letého Phillipa Alperta''' z Floridy. Jeho přítelkyně mu zaslala své intimní fotografie. Jenomže když se pár rozešel, Philip rozeslal její nahé fotografie kamarádům a také rodičům dívky. Byl za to usvědčen a odsouzen na 5 let podmíněně z šíření dětské pornografie. '''Do svých 43 let bude zařazen do registru sexuálních útočníků.''' Phillip byl okamžitě vyhozen ze školy a jako odsouzený zločinec má problém najít si práci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.linkabezpeci.cz/ Linkabezpeci.cz]&lt;br /&gt;
# [http://www.Cosmogirl.com Cosmogirl.com] &lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
sexting, dětská pornografie, nové komunikační prostředky, kybergrooming[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=14843</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=14843"/>
		<updated>2015-01-21T11:21:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: přidání klíčových slov&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Sexting'''&amp;lt;ref&amp;gt;Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&amp;lt;/ref&amp;gt; je fenomén, který znamená '''předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků''', jakými jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází z angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ještě před 10 lety nebyl sexting vůbec známý. V českém jazyce překlad zní jako ''elektronické rozesílání textových zpráv'', videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 na Novém Zélandu. Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci '''tzv. kybergroomigu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2008 se na stránce [http://www.Cosmogirl.com Cosmogirl.com] (dnes již jinak pojmenovaná stránka) konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20 % dospívajících ve věku 13-20 let a 33 % mladých dospělých ve věku 20-26 let alespoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53 % a chlapců 47 %) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34 % a dívek 66 %) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve všech státech světa je toto počínání '''zakázané'''. V České republice evidujeme několik případů sextingu a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá a jak byla pořízena. Proto lze některé případy posoudit jako přestupky, trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důvody pro realizaci sextingu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
# Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
# Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
# Sexting byl vyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
# Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
# Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
# Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rizika sextingu ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
# Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám. &lt;br /&gt;
# Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům.  &lt;br /&gt;
# Ztratíme prestiž.  &lt;br /&gt;
# Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů.  &lt;br /&gt;
# Některé případy sextingu mohou končit tragicky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kde člověk najde pomoc ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje online poradna '''projektu E-Bezpečí''', která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese [http://www.linkabezpeci.cz/ Linkabezpeci.cz].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Případy sextingu&amp;lt;ref&amp;gt;Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z roku 2008 je známý například '''případ Jessicy Logan''' z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: '''spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším odstrašujícím případem je i '''kauza 17-ti letého Phillipa Alperta''' z Floridy. Jeho přítelkyně mu zaslala své intimní fotografie. Jenomže když se pár rozešel, Philip rozeslal její nahé fotografie kamarádům a také rodičům dívky. Byl za to usvědčen a odsouzen na 5 let podmíněně z šíření dětské pornografie. '''Do svých 43 let bude zařazen do registru sexuálních útočníků.''' Phillip byl okamžitě vyhozen ze školy a jako odsouzený zločinec má problém najít si práci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.linkabezpeci.cz/ Linkabezpeci.cz]&lt;br /&gt;
# [http://www.Cosmogirl.com Cosmogirl.com] &lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
sexting, dětská pornografie, nové komunikační prostředky, kybergrooming[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=14842</id>
		<title>Sexting</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Sexting&amp;diff=14842"/>
		<updated>2015-01-21T11:19:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: opravení referencí&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Sexting'''&amp;lt;ref&amp;gt;Co je sexting. E-Bezpečí [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/154/19/lang,czech/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Секстинг. In:Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: https://ru.wikipedia.org/wiki/Секстинг&amp;lt;/ref&amp;gt; je fenomén, který znamená '''předávání osobních fotografií či zpráv intimního obsahu prostřednictvím nových moderních komunikačních prostředků''', jakými jsou mobilní telefony, e-maily a sociální sítě. Slovo sexting pochází z angličtiny a jedná se o složeninu vzniklou ze slov sex a textování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ještě před 10 lety nebyl sexting vůbec známý. V českém jazyce překlad zní jako ''elektronické rozesílání textových zpráv'', videí či fotografií se sexuálním obsahem. Veškeré tyto fotografické a videové záznamy jsou v hojné míře zveřejněny na internetových stránkách. Definice sextingu byla objevena v roce 2005 na Novém Zélandu. Často se také stává prostředkem pro vydírání dětí v rámci '''tzv. kybergroomigu.'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2008 se na stránce [http://www.Cosmogirl.com Cosmogirl.com] (dnes již jinak pojmenovaná stránka) konal průzkum teenagerů a mladých dospělých obou pohlaví, jestli někdy provozovali sexting. 20 % dospívajících ve věku 13-20 let a 33 % mladých dospělých ve věku 20-26 let alespoň jednou poslalo své nahé fotografie do světa. Podle výzkumů sexting v České  republice realizuje kolem 7-9 % dětské populace. 7,23 % (z toho dívek 53 % a chlapců 47 %) dětí umístilo v roce 2012 na internet svou fotografii nebo video, na kterých jsou úplně nebo pouze částečně nazí. 9 %  dětí (z toho chlapců 34 % a dívek 66 %) poslalo tento materiál přes komunikační zdroj. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sexting ve velkém rozsahu podporuje šíření pornografie mladistvých a dětí. Ve všech státech světa je toto počínání '''zakázané'''. V České republice evidujeme několik případů sextingu a řadu z nich lze posoudit jako šíření dětské pornografie. Řešení takových případů je u nás individuální. Záleží, jak fotografie vypadá a jak byla pořízena. Proto lze některé případy posoudit jako přestupky, trestní čin či ohrožování mravní výchovy mládeže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Důvody pro realizaci sextingu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Sexting je realizován z nudy&lt;br /&gt;
# Sexting je provozován s cílem navázat intimní kontakt s jiným pohlavím&lt;br /&gt;
# Sexting je forma sebeprezentace&lt;br /&gt;
# Sexting byl vyvolán, aby vyvolal u adresátů vzrušení&lt;br /&gt;
# Sexting je dílo okamžiku&lt;br /&gt;
# Sexting je součástí dětské prostituce&lt;br /&gt;
# Sexting je produkován pod vlivem okolí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rizika sextingu ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
# Našim potencionální útočníkům dáváme svůj osobní materiál, který mohou použít proti nám. &lt;br /&gt;
# Můžeme se vystavit harašení či sexuálním útokům.  &lt;br /&gt;
# Ztratíme prestiž.  &lt;br /&gt;
# Nastanou potíže se získáním nebo udržením zaměstnání či sociálních vztahů.  &lt;br /&gt;
# Některé případy sextingu mohou končit tragicky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kde člověk najde pomoc ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje online poradna '''projektu E-Bezpečí''', která se zaměřuje na tuto problematiku. Za samozřejmost považuje spolupráci s Policií České republiky. Policii lze kontaktovat na jakémkoli oddělení. Významné je také sdružení Linka bezpečí, které nalezneme na adrese [http://www.linkabezpeci.cz/ Linkabezpeci.cz].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Případy sextingu&amp;lt;ref&amp;gt;Sexting [online]. [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://www.sexting.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z roku 2008 je známý například '''případ Jessicy Logan''' z Ameriky, která spáchala sebevraždu poté, co její bývalý přítel zveřejnil její intimní fotografie, které mu poslala v době, když spolu ještě chodili. Od té doby byla Jessica vystavena neustálému posměchu ze strany spolužáků. Jessica dokonce vystoupila i v televizi. Útoky však bohužel nepřestaly a nebohá Jessica tlak nevydržela: '''spáchala sebevraždu v pouhých 18 letech'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším odstrašujícím případem je i '''kauza 17-ti letého Phillipa Alperta''' z Floridy. Jeho přítelkyně mu zaslala své intimní fotografie. Jenomže když se pár rozešel, Philip rozeslal její nahé fotografie kamarádům a také rodičům dívky. Byl za to usvědčen a odsouzen na 5 let podmíněně z šíření dětské pornografie. '''Do svých 43 let bude zařazen do registru sexuálních útočníků.''' Phillip byl okamžitě vyhozen ze školy a jako odsouzený zločinec má problém najít si práci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.linkabezpeci.cz/ Linkabezpeci.cz]&lt;br /&gt;
# [http://www.Cosmogirl.com Cosmogirl.com]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Webometrie_vymezen%C3%AD.jpg&amp;diff=14838</id>
		<title>Soubor:Webometrie vymezení.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Webometrie_vymezen%C3%AD.jpg&amp;diff=14838"/>
		<updated>2015-01-21T10:49:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Zařazení webometrie mezi ostatní disciplíny&lt;br /&gt;
zdrojový obrázek: http://books.openedition.org/pufr/docannexe/image/698/img-1.jpg&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=14837</id>
		<title>Webometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=14837"/>
		<updated>2015-01-21T10:44:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Webometrie''' (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci  [[World Wide Web]] (Internet). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici &amp;lt;ref&amp;gt;1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:webometrie_vymezení.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie  ===&lt;br /&gt;
Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 [[Peter Ingwersen|Peterem Ingwersenem]] a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn &amp;amp; Ingversen, 2004).&lt;br /&gt;
=== Způsoby získávání informací &amp;lt;ref&amp;gt;MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Data jsou nejčastěji získávána pomocí [[web crawler|web crawlerů]] nebo [[internetové vyhledávače|internetových vyhledávačů]]. Samotná extrakce poté probíhá metodami [[data mining|data miningu]], podobně jako při získávání zdrojů pro [[competitive inteligence]]. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů  Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady  měření může být například [[PageRank]] nebo [[Impakt faktor]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
Webometrie může být užitečná při odhalování aktuálních trendů s a následně je využít při vyhledávání v internetovém prostředí. Umožňuje aktuální studium vědecké komunikace uvnitř World Wide Web.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
webometrie, informační věda,vytváření a užití informačních zdrojů[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Webometrie_vymezen%C3%AD.jpg&amp;diff=14836</id>
		<title>Soubor:Webometrie vymezení.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Webometrie_vymezen%C3%AD.jpg&amp;diff=14836"/>
		<updated>2015-01-21T10:43:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Img_webometriejpg.jpeg&amp;diff=14835</id>
		<title>Soubor:Img webometriejpg.jpeg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Img_webometriejpg.jpeg&amp;diff=14835"/>
		<updated>2015-01-21T10:40:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=14834</id>
		<title>Webometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=14834"/>
		<updated>2015-01-21T10:37:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Webometrie''' (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci  [[World Wide Web]] (Internet). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici &amp;lt;ref&amp;gt;1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie  ===&lt;br /&gt;
Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 [[Peter Ingwersen|Peterem Ingwersenem]] a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn &amp;amp; Ingversen, 2004).&lt;br /&gt;
=== Způsoby získávání informací &amp;lt;ref&amp;gt;MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Data jsou nejčastěji získávána pomocí [[web crawler|web crawlerů]] nebo [[internetové vyhledávače|internetových vyhledávačů]]. Samotná extrakce poté probíhá metodami [[data mining|data miningu]], podobně jako při získávání zdrojů pro [[competitive inteligence]]. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů  Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady  měření může být například [[PageRank]] nebo [[Impakt faktor]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
Webometrie může být užitečná při odhalování aktuálních trendů s a následně je využít při vyhledávání v internetovém prostředí. Umožňuje aktuální studium vědecké komunikace uvnitř World Wide Web.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
webometrie, informační věda,vytváření a užití informačních zdrojů[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=14833</id>
		<title>Webometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=14833"/>
		<updated>2015-01-21T10:37:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: přidání obrázku&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Webometrie''' (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci  [[World Wide Web]] (Internet). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici &amp;lt;ref&amp;gt;1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[File:Open Initiatives - Offenheit in der digitalen Welt und Wissenschaft.pdf|thumb|212x212px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie  ===&lt;br /&gt;
Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 [[Peter Ingwersen|Peterem Ingwersenem]] a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn &amp;amp; Ingversen, 2004).&lt;br /&gt;
=== Způsoby získávání informací &amp;lt;ref&amp;gt;MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Data jsou nejčastěji získávána pomocí [[web crawler|web crawlerů]] nebo [[internetové vyhledávače|internetových vyhledávačů]]. Samotná extrakce poté probíhá metodami [[data mining|data miningu]], podobně jako při získávání zdrojů pro [[competitive inteligence]]. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů  Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady  měření může být například [[PageRank]] nebo [[Impakt faktor]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
Webometrie může být užitečná při odhalování aktuálních trendů s a následně je využít při vyhledávání v internetovém prostředí. Umožňuje aktuální studium vědecké komunikace uvnitř World Wide Web.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
webometrie, informační věda,vytváření a užití informačních zdrojů[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=14832</id>
		<title>Webometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=14832"/>
		<updated>2015-01-21T10:35:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Webometrie''' (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci  [[World Wide Web]] (Internet). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici &amp;lt;ref&amp;gt;1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie  ===&lt;br /&gt;
Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 [[Peter Ingwersen|Peterem Ingwersenem]] a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn &amp;amp; Ingversen, 2004).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Způsoby získávání informací &amp;lt;ref&amp;gt;MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Data jsou nejčastěji získávána pomocí [[web crawler|web crawlerů]] nebo [[internetové vyhledávače|internetových vyhledávačů]]. Samotná extrakce poté probíhá metodami [[data mining|data miningu]], podobně jako při získávání zdrojů pro [[competitive inteligence]]. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů  Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady  měření může být například [[PageRank]] nebo [[Impakt faktor]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
Webometrie může být užitečná při odhalování aktuálních trendů s a následně je využít při vyhledávání v internetovém prostředí. Umožňuje aktuální studium vědecké komunikace uvnitř World Wide Web.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
webometrie, informační věda,vytváření a užití informačních zdrojů[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=14831</id>
		<title>Webometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=14831"/>
		<updated>2015-01-21T10:34:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Webometrie''' (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci  [[World Wide Web]] (Internet). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici &amp;lt;ref&amp;gt;1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie  ===&lt;br /&gt;
Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 [[Peter Ingwersen|Peterem Ingwersenem]] a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn &amp;amp; Ingversen, 2004).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Způsoby získávání informací &amp;lt;ref&amp;gt;MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Data jsou nejčastěji získávána pomocí [[web crawler|web crawlerů]] nebo [[internetové vyhledávače|internetových vyhledávačů]]. Samotná extrakce poté probíhá metodami [[data mining|data miningu]], podobně jako při získávání zdrojů pro [[competitive inteligence]]. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů  Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady  měření může být například [[PageRank]] nebo [[Impakt faktor]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
Webometrie může být užitečná při odhalování aktuálních trendů s a následně je využít při vyhledávání v internetovém prostředí. Umožňuje aktuální studium vědecké komunikace uvnitř World Wide Web.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
webometrie, informační věda,vytváření a užití informačních zdrojů[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=14830</id>
		<title>Webometrie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&amp;diff=14830"/>
		<updated>2015-01-21T10:34:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jan.Dobiasovsky: opravení referencí, přidání klíčových slov&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Webometrie''' (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci  [[World Wide Web]] (Internet). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici &amp;lt;ref&amp;gt;1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:webometrics.png|rám|grafické znázornění disciplín, do kterých webometrie zasahuje]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Historie  ===&lt;br /&gt;
Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 [[Peter Ingwersen|Peterem Ingwersenem]] a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn &amp;amp; Ingversen, 2004).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Způsoby získávání informací &amp;lt;ref&amp;gt;MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Data jsou nejčastěji získávána pomocí [[web crawler|web crawlerů]] nebo [[internetové vyhledávače|internetových vyhledávačů]]. Samotná extrakce poté probíhá metodami [[data mining|data miningu]], podobně jako při získávání zdrojů pro [[competitive inteligence]]. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů  Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady  měření může být například [[PageRank]] nebo [[Impakt faktor]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
Webometrie může být užitečná při odhalování aktuálních trendů s a následně je využít při vyhledávání v internetovém prostředí. Umožňuje aktuální studium vědecké komunikace uvnitř World Wide Web.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
webometrie, informační věda,vytváření a užití informačních zdrojů[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jan.Dobiasovsky</name></author>
		
	</entry>
</feed>