<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jiri.Szromek</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jiri.Szromek"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Jiri.Szromek"/>
	<updated>2026-05-08T20:57:15Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40692</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40692"/>
		<updated>2016-12-26T20:06:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR, 2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;Metadata types and functions. In: Marciazeng: Metadata Basics [online]. USA, Ohaio [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;BERNERS-LEE, Tim. Metadata Architecture. In: W3C [online]. W3C, 1997 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&amp;lt;ref name=&amp;quot;formatymetadat&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Metadata jako nový nástroj pro komunikaci webovských informačních zdrojů. In: NKP [online]. NKČR, 1999 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9904/9904178.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;COYLE, Karen. Understanding Metadata and its Purpose. In: Kcoyle [online]. Published in Journal of Academic Librarianship [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://kcoyle.net/jal-31-2.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;Dublin Core. In: Wikipeadia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;COYLE, Karen. Understanding Metadata and its Purpose. In: Kcoyle [online]. Published in Journal of Academic Librarianship [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://kcoyle.net/jal-31-2.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin Core. In: Wikipedia [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;Dublin Core. In: Wikipeadia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin Core. In: Wikipedia [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# zdroje (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# vlastnosti zdrojů&lt;br /&gt;
# RDF údaje (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklad:''' &lt;br /&gt;
Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu) &lt;br /&gt;
Autor napsal knihu.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===RDF Schéma (RDFS)===&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Doublin Core, metadata, RDF, RDF Schema, trojice, triples&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40691</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40691"/>
		<updated>2016-12-26T20:00:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR, 2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;Metadata types and functions. In: Marciazeng: Metadata Basics [online]. USA, Ohaio [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;BERNERS-LEE, Tim. Metadata Architecture. In: W3C [online]. W3C, 1997 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&amp;lt;ref name=&amp;quot;formatymetadat&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Metadata jako nový nástroj pro komunikaci webovských informačních zdrojů. In: NKP [online]. NKČR, 1999 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9904/9904178.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;COYLE, Karen. Understanding Metadata and its Purpose. In: Kcoyle [online]. Published in Journal of Academic Librarianship [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://kcoyle.net/jal-31-2.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;Dublin Core. In: Wikipeadia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;COYLE, Karen. Understanding Metadata and its Purpose. In: Kcoyle [online]. Published in Journal of Academic Librarianship [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://kcoyle.net/jal-31-2.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin Core. In: Wikipedia [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;Dublin Core. In: Wikipeadia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin Core. In: Wikipedia [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# zdroje (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# vlastnosti zdrojů&lt;br /&gt;
# RDF údaje (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu) &lt;br /&gt;
         Autor napsal knihu.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===RDF Schéma (RDFS)===&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Doublin Core, metadata, RDF, RDF Schema, trojice, triples&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40688</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40688"/>
		<updated>2016-12-26T19:57:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;Metadata types and functions. In: Marciazeng: Metadata Basics [online]. USA, Ohaio [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;BERNERS-LEE, Tim. Metadata Architecture. In: W3C [online]. W3C, 1997 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&amp;lt;ref name=&amp;quot;formatymetadat&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Metadata jako nový nástroj pro komunikaci webovských informačních zdrojů. In: NKP [online]. NKČR, 1999 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9904/9904178.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;COYLE, Karen. Understanding Metadata and its Purpose. In: Kcoyle [online]. Published in Journal of Academic Librarianship [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://kcoyle.net/jal-31-2.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;Dublin Core. In: Wikipeadia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;COYLE, Karen. Understanding Metadata and its Purpose. In: Kcoyle [online]. Published in Journal of Academic Librarianship [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://kcoyle.net/jal-31-2.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin Core. In: Wikipedia [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;Dublin Core. In: Wikipeadia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin Core. In: Wikipedia [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# zdroje (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# vlastnosti zdrojů&lt;br /&gt;
# RDF údaje (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
         Autor napsal knihu.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===RDF Schéma (RDFS)===&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Doublin Core, metadata, RDF, RDF Schema, trojice, triples&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40687</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40687"/>
		<updated>2016-12-26T19:53:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;Metadata types and functions. In: Marciazeng: Metadata Basics [online]. USA, Ohaio [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;BERNERS-LEE, Tim. Metadata Architecture. In: W3C [online]. W3C, 1997 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&amp;lt;ref name=&amp;quot;formatymetadat&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Metadata jako nový nástroj pro komunikaci webovských informačních zdrojů. In: NKP [online]. NKČR, 1999 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9904/9904178.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;COYLE, Karen. Understanding Metadata and its Purpose. In: Kcoyle [online]. Published in Journal of Academic Librarianship [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://kcoyle.net/jal-31-2.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;Dublin Core. In: Wikipeadia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;COYLE, Karen. Understanding Metadata and its Purpose. In: Kcoyle [online]. Published in Journal of Academic Librarianship [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://kcoyle.net/jal-31-2.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin Core. In: Wikipedia [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;Dublin Core. In: Wikipeadia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin Core. In: Wikipedia [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# zdroje (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# vlastnosti zdrojů&lt;br /&gt;
# RDF údaje (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
         Autor napsal knihu.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===RDF Schéma (RDFS)===&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40684</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40684"/>
		<updated>2016-12-26T19:49:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;Metadata types and functions. In: Marciazeng: Metadata Basics [online]. USA, Ohaio [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;BERNERS-LEE, Tim. Metadata Architecture. In: W3C [online]. W3C, 1997 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&amp;lt;ref name=&amp;quot;formatymetadat&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Metadata jako nový nástroj pro komunikaci webovských informačních zdrojů. In: NKP [online]. NKČR, 1999 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9904/9904178.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;COYLE, Karen. Understanding Metadata and its Purpose. In: Kcoyle [online]. Published in Journal of Academic Librarianship [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://kcoyle.net/jal-31-2.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;Dublin Core. In: Wikipeadia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;COYLE, Karen. Understanding Metadata and its Purpose. In: Kcoyle [online]. Published in Journal of Academic Librarianship [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://kcoyle.net/jal-31-2.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;další použití&amp;quot;&amp;gt;Doublin Core. In: Wikipedia [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;Dublin Core. In: Wikipeadia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin Core. In: Wikipedia [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# zdroje (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# vlastnosti zdrojů&lt;br /&gt;
# RDF údaje (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
         Autor napsal knihu.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===RDF Schéma (RDFS)===&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40682</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40682"/>
		<updated>2016-12-26T19:46:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;Metadata types and functions. In: Marciazeng: Metadata Basics [online]. USA, Ohaio [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;BERNERS-LEE, Tim. Metadata Architecture. In: W3C [online]. W3C, 1997 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&amp;lt;ref name=&amp;quot;formatymetadat&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ, Eva. Metadata jako nový nástroj pro komunikaci webovských informačních zdrojů. In: NKP [online]. NKČR, 1999 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9904/9904178.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;COYLE, Karen. Understanding Metadata and its Purpose. In: Kcoyle [online]. Published in Journal of Academic Librarianship [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://kcoyle.net/jal-31-2.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;použití&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;COYLE, Karen. Understanding Metadata and its Purpose. In: Kcoyle [online]. Published in Journal of Academic Librarianship [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://kcoyle.net/jal-31-2.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;další použití&amp;quot;&amp;gt;Doublin Core. In: Wikipedia [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;Dublin Core. In: Wikipeadia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin Core. In: Wikipedia [online]. Wikipedia, 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# zdroje (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# vlastnosti zdrojů&lt;br /&gt;
# RDF údaje (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
         Autor napsal knihu.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;Resource Description Framework. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
===RDF Schéma (RDFS)===&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;RDF Schema. In: Wikipedia [online]. 2016 [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40679</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40679"/>
		<updated>2016-12-26T18:56:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&amp;lt;ref name=&amp;quot;formatymetadat&amp;quot;&amp;gt;http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9904/9904178.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;použití&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;další použití&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# zdroje (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# vlastnosti zdrojů&lt;br /&gt;
# RDF údaje (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
         Autor napsal knihu.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDF Schéma (RDFS)===&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40677</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40677"/>
		<updated>2016-12-26T18:51:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&amp;lt;ref name=&amp;quot;formatymetadat&amp;quot;&amp;gt;http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9904/9904178.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&amp;lt;ref name=&amp;quot;formatymetadat&amp;quot;&amp;gt;http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr9904/9904178.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;použití&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;další použití&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# zdroje (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# vlastnosti zdrojů&lt;br /&gt;
# RDF údaje (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
         Autor napsal knihu.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDF Schéma (RDFS)===&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40676</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40676"/>
		<updated>2016-12-26T18:41:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;použití&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;další použití&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# zdroje (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# vlastnosti zdrojů&lt;br /&gt;
# RDF údaje (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
         Autor napsal knihu.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDF Schéma (RDFS)===&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40675</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40675"/>
		<updated>2016-12-26T18:36:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;použití&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;další použití&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# '''zdroje''' (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# '''vlastnosti zdrojů'''&lt;br /&gt;
# '''RDF údaje''' (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
            &lt;br /&gt;
         Knihu napsal autor.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - Knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDF Schéma (RDFS)===&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40674</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40674"/>
		<updated>2016-12-26T18:34:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;použití&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;další použití&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# '''zdroje''' (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# '''vlastnosti zdrojů'''&lt;br /&gt;
# '''RDF údaje''' (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
            &lt;br /&gt;
             Knihu napsal autor.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - Knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===RDF Schéma (RDFS)===&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40673</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40673"/>
		<updated>2016-12-26T18:34:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;použití&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;další použití&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# '''zdroje''' (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# '''vlastnosti zdrojů'''&lt;br /&gt;
# '''RDF údaje''' (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
            &lt;br /&gt;
             Knihu napsal autor.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - Knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=RDF Schéma (RDFS)=&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40672</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40672"/>
		<updated>2016-12-26T18:32:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;použití&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;další použití&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# '''zdroje''' (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# '''vlastnosti zdrojů'''&lt;br /&gt;
# '''RDF údaje''' (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
            &lt;br /&gt;
             Knihu napsal autor.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - Knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF Schéma (RDFS)&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40671</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40671"/>
		<updated>2016-12-26T18:32:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;použití&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;další použití&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# '''zdroje''' (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# '''vlastnosti zdrojů'''&lt;br /&gt;
# '''RDF údaje''' (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
            &lt;br /&gt;
             Knihu napsal autor.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - Knihu)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdf&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfwiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Resource_Description_Framework&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF Schéma (RDFS)&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování. &amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;rdfschema&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/RDF_Schema&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40667</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40667"/>
		<updated>2016-12-26T17:52:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;vznik&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&amp;lt;ref name=&amp;quot;použití&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;http://kcoyle.net/jal-31-2.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;další použití&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;příklad&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&amp;lt;ref name=&amp;quot;elementy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://en.wikipedia.org/wiki/Dublin_Core&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# '''zdroje''' (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# '''vlastnosti zdrojů'''&lt;br /&gt;
# '''RDF údaje''' (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
            &lt;br /&gt;
             Knihu napsal autor.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - Knihu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF Schéma (RDFS)&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40666</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40666"/>
		<updated>2016-12-26T17:35:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.''&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# '''zdroje''' (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# '''vlastnosti zdrojů'''&lt;br /&gt;
# '''RDF údaje''' (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
            &lt;br /&gt;
             Knihu napsal autor.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - Knihu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF Schéma (RDFS)&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40665</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40665"/>
		<updated>2016-12-26T17:34:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata2&amp;quot;&amp;gt;https://www.w3.org/DesignIssues/Metadata.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# '''zdroje''' (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# '''vlastnosti zdrojů'''&lt;br /&gt;
# '''RDF údaje''' (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
            &lt;br /&gt;
             Knihu napsal autor.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - Knihu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF Schéma (RDFS)&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40664</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40664"/>
		<updated>2016-12-26T17:24:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''&amp;quot;jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.&amp;quot; (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.). &amp;lt;ref name=&amp;quot;metadata&amp;quot;&amp;gt;http://marciazeng.slis.kent.edu/metadatabasics/types.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# '''zdroje''' (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# '''vlastnosti zdrojů'''&lt;br /&gt;
# '''RDF údaje''' (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
            &lt;br /&gt;
             Knihu napsal autor.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - Knihu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF Schéma (RDFS)&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40663</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40663"/>
		<updated>2016-12-26T17:22:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační. (NKČR,2004) &amp;lt;ref name=&amp;quot;definice&amp;quot;&amp;gt;Metadata. In: Databáze Národní knihovny ČR [online]. Praha: NK ČR [cit. 2016-12-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000543&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# '''zdroje''' (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# '''vlastnosti zdrojů'''&lt;br /&gt;
# '''RDF údaje''' (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
            &lt;br /&gt;
             Knihu napsal autor.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - Knihu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF Schéma (RDFS)&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40662</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40662"/>
		<updated>2016-12-26T17:05:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DC je možné používat v institucích zabývajících se formálním zpracováním dokumentů jako knih, CD a jiných objektů (muzea, knihovny, vládní agentury).&lt;br /&gt;
Každý element je sice definovaný, ale je možná jiná forma zápisu např.: &amp;lt;dc:date&amp;gt; 1. 1. 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt; tak i &amp;lt;dc:date&amp;gt;January 1 1987&amp;lt;/dc:date&amp;gt;. To sice napomáhá rozšíření DC formátu, ale zhoršuje schopnost systému vzájemně spolupracovat a poskytovat služby.&lt;br /&gt;
Doublin core má použití taky pro kombinování jiných slovníků metadat, zlepšit propojenost systému v rámci cloudu a v sémantické webu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad Double Core Fomátu při zápisu XHTML&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;link rel=&amp;quot;schema.DC&amp;quot; href=&amp;quot;http://purl.org/dc/elements/1.1/&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.title&amp;quot; content=&amp;quot;Název&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.creator&amp;quot; content=&amp;quot;Autor&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.subject&amp;quot; content=&amp;quot;Popisy&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;meta name=&amp;quot;DC.language&amp;quot; content=&amp;quot;cs-CZ&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě Simple Doublin core s 15 základními elementy, existuje i rozšířená verze o 3 další prvky (Audience, Provenance and RightHolder) ta má název Qualified Dublin Core. Každý z těchto elementů lze opakovat a není povinnost použít všechny elementy. Stejně tak není přesně určeno pořadí, podle kterého by měly být elementy seřazeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# '''zdroje''' (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# '''vlastnosti zdrojů'''&lt;br /&gt;
# '''RDF údaje''' (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je soubor specifikací, které byly původně určeny pro vytváření metadatových modelů. Dnes je především používaný pro modelování informací. Tyto modely pak lze dále použít v různých syntaxích. Jeho hlavní výhodou je, že umožňuje popsat dokument tak, aby byl čitelný jak pro stroje, tak i pro člověka. Kromě toho lze vyjádřit data pomocí grafu s orientovanými hranami.&lt;br /&gt;
RDF je tedy standardizovaný formát vypracovaný organizací World Wide Web Consortium, používaný například pro popis informací o webových zdrojích, datovou seralalizaci (převádění složitějších objektů do řádové, sekvenční a jednorozměrné podoby např. převod do bitů) a využívá se i v programování softwarů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První verze specifikace formátu vyšla v roce 1999 The RDF 1.0 a byla výsledkem práce více autorů. Jeho vývoj byl ovlivněn platformou PICS a dalšími metadatovými formáty: Doublin core a Meta Content Framework. Důvodem vzniku byla potřeba architektury, která by byla flexibilní a umožnila výměnu metadat mezi organizacemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF lze popsat jakýkoliv zdroj, pokud má přidělený jednoznačný identifikátor URI (Uniform Resource Identificator). Pomocí identifikátoru URI je možné dohledat konkrétní zdroj ve webovém obsahu.&lt;br /&gt;
Samotné RDF nemá svoji vlastní syntaxi. Jde jen o abstraktní formát, podle kterého se určuje, jak správně informace o zdroji zapsat. Z jazyků, které se používají k zápisu, se využívá např. XML. K vytváření těchto popisů o zdroji se používají výrazy, jenž mají tvar subjekt (podmět) - predikát(vlastnost) - objekt(předmět). Pomocí nich vyjádříme: v subjektu určíme typ zdroje, v predikátu uvádíme charakter subjektu a vztah mezi subjektem a objektem. Objekt má pak nějakou hodnotu. Těmto výrazům se RDF terminologií říká trojice (triples)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příklad: Hroch zívá na turistu.  &lt;br /&gt;
(subjekt - Hroch predikát - zívá objekt - na turistu)&lt;br /&gt;
            &lt;br /&gt;
             Knihu napsal autor.&lt;br /&gt;
(subjekt - Autor predikát - napsal objekt - Knihu)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto výrazy lze dále rozvíjet a tvořit je tak složitější: subjekt - predikát - (subjekt - predikát - objekt)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trojice se také používají na sémantickém webu pro popis zdrojů a tím je možné zdroje  efektivněji  a přesněji vyhledat. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDF Schéma (RDFS)&lt;br /&gt;
Jednoduchý ontologický jazyk, který patří do RDF.  Kromě možnosti zapsat zdroje pomocí trojice, RDFS přidává postup pro popsání vlastností a tříd popsaných zdrojů a jejich pojmenování.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V roce 1998 byl poprvé vydán standard RDF Schema (Resource Desripction Framework Schema Specification). Finální verze RDFS 1.0 byla vydána o 6 let později v roce 2004. Několik částí RDFS bylo později implementováno do Web Ontology Language (OWL).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RDFS Třídy&lt;br /&gt;
Zdroje lze rozdělit do 6 základních tříd. Zdroje rozdělené do tříd jsou označované jako instance třídy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
rdfs:Resource - všechny RDF zdroje jsou automaticky zařazeny do této třídy&lt;br /&gt;
rdfs:Class - stanovuje zdroj jako třídu pro další zdroje&lt;br /&gt;
rdfs:Literal -třída literálů (zápis hodnoty v programovacím jazyce) řetězce nebo integery(proměnné) např. textové řetězce&lt;br /&gt;
rdf:XMLLiteral - třída literálů v jazyce XML &lt;br /&gt;
rdfs:datatype - třída datových typů &lt;br /&gt;
rdf:Property - třída vlastností&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40661</id>
		<title>Co jsou metadata a charakterizujte vybrané reprezentanty metadatových specifikací a schémat pro elektronické informační zdroje (Dublin Core, RDF aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Co_jsou_metadata_a_charakterizujte_vybran%C3%A9_reprezentanty_metadatov%C3%BDch_specifikac%C3%AD_a_sch%C3%A9mat_pro_elektronick%C3%A9_informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje_(Dublin_Core,_RDF_aj.)&amp;diff=40661"/>
		<updated>2016-12-26T16:41:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Metadata]] '''jsou strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech'''. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. V záhlaví dokumentu HTML). Podle Tima Berners-Lee: ''„Jsou to stroji srozumitelné informace o webovských zdrojích a dalších věcech.“'' Jejich jazyk musí být formálně správný a jednoznačný, jinak stroji srozumitelné nebudou. Navržena v souvislosti s budováním kolekcí či archivů digitalizovaných textů (pol. 80. let 20. stol.).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Forma metadat==&lt;br /&gt;
* Je tvořena množinou nezávislých výroků, které reprezentují údaje o zdroji. V počítačovém systému nabývají výroky formu jména či typu výroku a souboru dalších parametrů.&lt;br /&gt;
* O dvou výrocích týkajících se stejného zdroje platí, že jsou nezávislé a mohou existovat samostatně. Jde o významnou a důležitou vlastnost metadat. Pokud se vyskytují dohromady na jednom místě, označujeme je jako „kombinovaný výrok“. Množiny výroků jsou považovány za neuspořádané seznamy.&lt;br /&gt;
* Výroky o zdrojích korespondují s jejich příslušnými vlastnostmi (znaky). To znamená, že výrok je výrokem o tom, že zdroj má pojmenovanou vlastnost (např. Autor, název apod.). Parametrem se rozumí buď dílčí typ vlastnosti (např. Autor-fyzická osoba apod.), nebo dílčí vlastnost (např. Jméno autora, e-mail autora apod.).&lt;br /&gt;
* Pro metadata jsou velice důležité také tzv. Rámce (frameworks), což jsou specifikace architektury pro vzájemnou komunikaci metadat. '''Nejznámější jsou Khan/Wilensky Framework navržený k podpoře složitých informačních služeb a Warwick Framework, který vznikl v souvislosti s vývojem Dublin Core'''.&lt;br /&gt;
* Warwický rámec je tzv. „kontejnerová architektura“ učená k podpoře koexistence rozdílných metadatových systémů. Je také základem pro RDF (Resource Description Framework), což je jedna z v současnosti nerozšířenějších metadatových architektur (podporovaná konsorciem W3C).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formáty==&lt;br /&gt;
* '''TEI''' – text Encoding Initiative – Independent Headers – popis úplných textů.&lt;br /&gt;
* '''EAD''' – encoding Archival Description, vznikl 1993 – použití v archivech, popis rukopisů.&lt;br /&gt;
* '''CIMI''' – computer Interchange of Museum Information – popis textů (katalogy výstav), muzejních exponátů, obrazových zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''GILS''' – government Information Locator Service – metadata z oblasti informací státní správy USA (od r. 1994). Mezinárodní spolupráce s Kanadou a Austrálií. Zpracovávány především textové materiály administrativního charakteru. Značné množství popisný, věcných a administrativních údajů. Vychází z instrukcí AACR2, možná konverze do USMARC.&lt;br /&gt;
* '''RFC 1807''' – formát pro popis technických zpráv (od r. 1992) – zveřejněn jako internetová norma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Formát DC – Dublin Core==&lt;br /&gt;
* Nejznámější formát metadat – pro popis webovských zdrojů.&lt;br /&gt;
* '''Vznikl 1995''', Dublin (Ohio) – sídlo OCLC; v rámci semináře bylo cílem vybrat základní souboru údajů k popisu zdrojů – kritériem byly podstatné vlastnosti – znaky informačních zdrojů.&lt;br /&gt;
* Formuláře IAFA: jednoduché a účelné záznamy metadat pro popis různých typů digitálních zdrojů, byly východiskem pro přípravu formátu Dublin Core.&lt;br /&gt;
* Byla snaha využít formát MARC x není strojem srozumitelný, jen čitelný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
U tohoto formátu byla snaha, co nejvíce se oprostit od knihovnictví a jeho zavedených pravidel. Cílem bylo vymyslet co nejjednodušší sadu datových elementů na popsání dokumentů nebo jiných objektů na internetu a to do takové míry, aby byl schopný si je kdokoliv vytvořit. Všech 15 definovaných atributů lze dále podrobněji rozšířit za pomocí kvalifikátorů. Tyto kroky měly napomoci k tomu, aby každý dokument mohl být vyhledatelný pomocí autora, názvu. Takovýto katalogový přístup pro vyhledávání na internetu se sice neuchytil, ale DC je i tak hojně používaný na různých webových aplikacích například: Creative Common linces, u které je možné přidat popisná metadata např.: název používající Dublin core elementy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti je aktuální verze 1.1. Každý prvek Dublin Core je definován pomocí souboru 15 volitelných atributů, jenž se mohou opakovat. V roce 2006 se Dublin Core stal standardem ISO 15836. Atributy Dublin Core:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Title&lt;br /&gt;
# Creator&lt;br /&gt;
# Subject&lt;br /&gt;
# Description&lt;br /&gt;
# Publisher&lt;br /&gt;
# Contributor&lt;br /&gt;
# Date&lt;br /&gt;
# Type&lt;br /&gt;
# Format&lt;br /&gt;
# Identifier&lt;br /&gt;
# Source&lt;br /&gt;
# Language&lt;br /&gt;
# Relation&lt;br /&gt;
# Coverage&lt;br /&gt;
# Rights&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== RDF – Resource Description Framework ==&lt;br /&gt;
* Založen na webové technologii a je navržen jako aplikace nového jazyka XML. Jazyk XML je považován za nástupce jazyka HTML.&lt;br /&gt;
* Umožňuje výměnu metadat mezi různými systémy.&lt;br /&gt;
* Založen na koncepci popisu zdrojů prostřednictvím souboru jejich vlastností zvaného „popis RDF“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Model RDF – 3 typy:''' &lt;br /&gt;
# '''zdroje''' (webové sídlo, kolekce stránek i tradiční dokumenty)&lt;br /&gt;
# '''vlastnosti zdrojů'''&lt;br /&gt;
# '''RDF údaje''' (tvořeny zdrojem, pojmenovanou vlastností a hodnotou pojmenované vlastnosti)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model RDF používá tzv. „trojice“ – předmět – vztah – vlastnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technika,_technologie,_in%C5%BEen%C3%BDrstv%C3%AD&amp;diff=40660</id>
		<title>Technika, technologie, inženýrství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technika,_technologie,_in%C5%BEen%C3%BDrstv%C3%AD&amp;diff=40660"/>
		<updated>2016-12-26T16:22:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== BEN – technická literatura ===&lt;br /&gt;
„ Aby se technické informace a počítačová literatura dostaly ve správný čas do správných rukou. “&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Po sametové revoluci zde byl nedostatek technické a počítačové literatury a tak v roce 1992 vzniklo toto nakladatelství. Tímto odvětvím se zabývá do dnešních dnů. Zaměřuje se hlavně na prodej a distribuci českých autorů. Dále také nabízí multimediální tituly na CD-ROM nebo DVD. V nabídce lze najít zejména elektrotechnické příručky slaboproudého zaměření, dále strojírenské tabulky, odborné slovníky, literaturu z elektroniky a elektrotechniky, počítačovou literaturu a jiné. Ze software nabízí např. kancelářské balíky, operační systémy, slovníky. Mimo tištěnou literaturu lze zakoupit i e Knihy. Ve svých službách poskytuje rovněž DTP studio. První knihu vydalo v roce 1994. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.ben.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ČNTL === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' ČNTL neboli České nakladatelství technické literatury se zabývá odbornou literaturou v oblasti techniky či elektroniky. Nakladatelství vydává čtyři časopisy. Elektroinstalatér, který se zaměřuje především na praxi v oboru elektrotechniky. Jeho obsah tvoří např. vývojové trendy v ČR, tak i v zemích mimo naše hranice, aktuální informace o technologiích a výrobcích, rady pro odbornou praxi nebo v oblasti práv a norem. Věnuje se veletrhům. Do hlavního okruhu čtenářů časopisu zahrnujeme, elektroinstalatéry, revizní techniky, elektrikáře. Dalším časopisem je Český instalatér. Odborný časopis věnující se např. sanitární technice, vytápění, rozvodu plynu. Poslední dva se jmenují Chlazení a klimatizace a Ekologie a společnost.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cntl.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alfa ===&lt;br /&gt;
„ Když víte jak, víte co. “&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Alfa se zabývá ekonomií a také inženýrstvím. Toto nakladatelství vzniklo v roce 2004 a navazuje na odkaz zaniklého nakladatelství Sfinx. Stejný název Alfa mělo i slovenské vydavatelství, ale to přestalo působit v roce 1993. Firmu Sfinx založil Bohumil Janda v roce 1918. První vydaná knížka se věnovala židovské kabale a indické mystice. V roce 1949 už nakladatelství vydalo na 800 knižních titulů. Kolem něj se sdružovali významní čeští spisovatelé např. Jaroslav Seifert, Viktor Dyk. Ze zahraničních autorů, kteří vycházeli, to byli např. Max Brod, Michail Šolochov. Bohumil Janda byl také pověřen vydáním první české encyklopedie. Byla pojmenovaná Česká vlastivěda a vyšla v 10 dílech. V roce 1949 svoji činnost nakladatelství ukončuje. Od roku 2004 navazuje Petr Janda na svého předka a zakládá nakladatelství Alfa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alfaknihy.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zoner Press ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Velice rozsáhlé nakladatelství. Zaměřuje se na publikace v oblasti inženýrství, programování, webu, grafiky, technologií a dalších příbuzných oborů. Vydavatelství bylo založeno v roce 2004 společností ZONER software, a. s. Z počítačové literatury se hlavně zaměřuje na oblast webu a grafiky. Vydává edici Encyklopedii Web designera, která se zaobírá tvorbou webových stránek. Další titul Encyklopedie -Grafika a Digitální fotografie se zabývá grafickými aplikacemi a fotografií. Mimo tištěné knihy nabízí i elektronické knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.zonerpress.cz&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== VUTIUM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' VUTIUM vzniklo v roce 1996 a je to akademické nakladatelství Vysokého učení technického v Brně. Najdeme zde knihy technického směru. Vydává tituly v různých edicích např. monografie, vysokoškolské učebnice, příručky. Nakladatelství zprostředkovává a uchovává vědecko-výzkumné a vzdělávací výsledky činnosti VUT. Kromě šíření poznatků má tedy také funkci dokumentační, archivační a historickou. Z jednotlivých fakult jsou pak vydávány sborníky z konferencí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.vutium.vutbr.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CERM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Akademické nakladatelství CERM vzniklo v roce 1993. Činnost je zaměřena na vydávání odborné a studijní literatury ve formě vysokoškolských učebnic, skript či odborných příruček. Najdeme zde odvětví v oblasti inženýrství, elektriky, psychologie a také techniky. CERM vydává také svůj odborný časopis Soudní inženýrství. Časopis se zaměřuje na soudní znalectví v oborech technických nebo ekonomických. Mimo jiné vychází knihy v edicích jako je např. Osobnost, Heureka, Scintilla a Scienta. Občas vydává i poezii, prózu a literaturu faktu. CERM má také vlastní vědeckou redakci.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cerm.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada Publishing ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada Publishing funguje od roku 1991 a pyšní se tím, že je jedním z největších nakladatelství odborné literatury. Jsou zde k dispozici knihy s nejrůznějších odvětví a technické zaměření nezůstalo opomenuto. Nakladatelství vydává knihy z různých oborů, ale především naučně odbornou literaturu, se snahou pokrýt co nejširší oblast praktického života. Mimo české autory vydává i zahraniční. Z rozrůstající se nabídky vznikly tri značky a to COSMOPOLIS pro beletrii, BAMBOOK pro dětskou literaturu a ALFERIE.&lt;br /&gt;
Působí jak v České republice, tak i ve Slovenské republice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sobotáles ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Sobotáles je knižní nakladatelství založené v roce 1993. Zaměřuje se na vydávání odborné literatury a učebnic pro střední školy. Zaměřuje se na elektrotechniku, informační technologie a na strojírenské odvětví. Mimo odbornou literaturu vydává i literaturu zájmovou. Kromě vydávání českých autorů se zaměřuje i na autory zahraniční a jejich překlady. V současné době už vydalo víc jak 130 titulů. Průměrně vydává nakladatelství 13 titulů ročně. Učebnice lze zakoupit obvykle jen ve specializovaných prodejnách. Vydávané knihy, mimo učebnic, jsou dostupné nejen ve většině velkých knihkupectvích, ale i v zahraničí např. v Amazonu. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.sobotales.cz/ &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Scientia === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Scientia sídlí v Praze. Vytváří učebnice z oblasti techniky a také přírodovědy. Nabízí technické kreslení a hlavně tituly z oblasti strojírenství. V roce 2005 se oddělilo od společnosti Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, které vzniklo v roce 1992. Vydavatelství spolupracuje s metodiky, profesními a občanskými sdruženími.  Nabízí také nakladatelské služby a to odborně redakční zpracování podkladů, soubor dat pro tisk, přípravu tiskových podkladů a vlastní tisk, podporu a zpracování grafických návrhů.Nakladatelství vydává edici ČSÚ (Českého statistického úřadu) - Statistickou ročenku České republiky 2009.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.scientia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Corona === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vzniklo v roce 1997. Toto technické nakladatelství je zaměřeno hlavně na strojírenská témata. Od roku 2002 se věnuje se tvorbě časopisu Svět železnice. Původně se zaměřovalo na sci-fi literaturu. Vydávají i tituly zahraničních nakladatelství zabývajících se podobnou tématikou. Provozují také antikvariát.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://corona-books.sweb.cz/ &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technika,_technologie,_in%C5%BEen%C3%BDrstv%C3%AD&amp;diff=40653</id>
		<title>Technika, technologie, inženýrství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technika,_technologie,_in%C5%BEen%C3%BDrstv%C3%AD&amp;diff=40653"/>
		<updated>2016-12-26T15:32:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== BEN – technická literatura ===&lt;br /&gt;
„ Aby se technické informace a počítačová literatura dostaly ve správný čas do správných rukou. “&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Po sametové revoluci zde byl nedostatek technické a počítačové literatury a tak v roce 1992 vzniklo toto nakladatelství. Tímto odvětvím se zabývá do dnešních dnů. Zaměřuje se hlavně na prodej a distribuci českých autorů. Dále také nabízí multimediální tituly na CD-ROM nebo DVD. V nabídce lze najít zejména elektrotechnické příručky slaboproudého zaměření, dále strojírenské tabulky, odborné slovníky, literaturu z elektroniky a elektrotechniky, počítačovou literaturu a jiné. Ze software nabízí např. kancelářské balíky, operační systémy, slovníky. Mimo tištěnou literaturu lze zakoupit i e Knihy. Ve svých službách poskytuje rovněž DTP studio. První knihu vydalo v roce 1994. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.ben.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ČNTL === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' ČNTL neboli České nakladatelství technické literatury se zabývá odbornou literaturou v oblasti techniky či elektroniky. Nakladatelství vydává čtyři časopisy. Elektroinstalatér, který se zaměřuje především na praxi v oboru elektrotechniky. Jeho obsah tvoří např. vývojové trendy v ČR, tak i v zemích mimo naše hranice, aktuální informace o technologiích a výrobcích, rady pro odbornou praxi nebo v oblasti práv a norem. Věnuje se veletrhům. Do hlavního okruhu čtenářů časopisu zahrnujeme, elektroinstalatéry, revizní techniky, elektrikáře. Dalším časopisem je Český instalatér. Odborný časopis věnující se např. sanitární technice, vytápění, rozvodu plynu. Poslední dva se jmenují Chlazení a klimatizace a Ekologie a společnost.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cntl.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alfa ===&lt;br /&gt;
„ Když víte jak, víte co. “&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Alfa se zabývá ekonomií a také inženýrstvím. Toto nakladatelství vzniklo v roce 2004 a navazuje na odkaz zaniklého nakladatelství Sfinx. Stejný název Alfa mělo i slovenské vydavatelství, ale to přestalo působit v roce 1993. Firmu Sfinx založil Bohumil Janda v roce 1918. První vydaná knížka se věnovala židovské kabale a indické mystice. V roce 1949 už nakladatelství vydalo na 800 knižních titulů. Kolem něj se sdružovali významní čeští spisovatelé např. Jaroslav Seifert, Viktor Dyk. Ze zahraničních autorů, kteří vycházeli, to byli např. Max Brod, Michail Šolochov. Bohumil Janda byl také pověřen vydáním první české encyklopedie. Byla pojmenovaná Česká vlastivěda a vyšla v 10 dílech. V roce 1949 svoji činnost nakladatelství ukončuje. Od roku 2004 navazuje Petr Janda na svého předka a zakládá nakladatelství Alfa.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alfaknihy.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zoner Press ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Velice rozsáhlé nakladatelství. Zaměřuje se na publikace v oblasti inženýrství, programování, webu, grafiky, technologií a dalších příbuzných oborů. Vydavatelství bylo založeno v roce 2004 společností ZONER software, a. s. Z počítačové literatury se hlavně zaměřuje na oblast webu a grafiky. Vydává edici Encyklopedii Web designera, která se zaobírá tvorbou webových stránek. Další titul Encyklopedie -Grafika a Digitální fotografie se zabývá grafickými aplikacemi a fotografií. Mimo tištěné knihy nabízí i elektronické knihy.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.zonerpress.cz&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== VUTIUM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' VUTIUM vzniklo v roce 1996 a je to akademické nakladatelství Vysokého učení technického v Brně. Najdeme zde knihy technického směru. Vydává tituly v různých edicích např. monografie, vysokoškolské učebnice, příručky. Nakladatelství zprostředkovává a uchovává vědecko-výzkumné a vzdělávací výsledky činnosti VUT. Kromě šíření poznatků má tedy také funkci dokumentační, archivační a historickou. Z jednotlivých fakult jsou pak vydávány sborníky z konferencí.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.vutium.vutbr.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CERM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Akademické nakladatelství CERM vzniklo v roce 1993. Činnost je zaměřena na vydávání odborné a studijní literatury ve formě vysokoškolských učebnic, skript či odborných příruček. Najdeme zde odvětví v oblasti inženýrství, elektriky, psychologie a také techniky. CERM vydává také svůj odborný časopis Soudní inženýrství. Časopis se zaměřuje na soudní znalectví v oborech technických nebo ekonomických. Mimo jiné vychází knihy v edicích jako je např. Osobnost, Heureka, Scintilla a Scienta. Občas vydává i poezii, prózu a literaturu faktu. CERM má také vlastní vědeckou redakci.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cerm.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada Publishing ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada Publishing funguje od roku 1991 a pyšní se tím, že je jedním z největších nakladatelství odborné literatury. Jsou zde k dispozici knihy s nejrůznějších odvětví a technické zaměření nezůstalo opomenuto. Nakladatelství vydává knihy z různých oborů, ale především naučně odbornou literaturu, se snahou pokrýt co nejširší oblast praktického života. Mimo české autory vydává i zahraniční. Z rozrůstající se nabídky vznikly tri značky a to COSMOPOLIS pro beletrii, BAMBOOK pro dětskou literaturu a ALFERIE.&lt;br /&gt;
Působí jak v České republice, tak i ve Slovenské republice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sobotáles ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Sobotáles je knižní nakladatelství založené v roce 1993. Zaměřuje se na vydávání odborné literatury a učebnic pro střední školy. Zaměřuje se na elektrotechniku, informační technologie a na strojírenské odvětví. Mimo odbornou literaturu vydává i literaturu zájmovou. Kromě vydávání českých autorů se zaměřuje i na autory zahraniční a jejich překlady. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.sobotales.cz/ &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Scientia === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Scientia sídlí v Praze. Vytváří učebnice z oblasti techniky a také přírodovědy. Nabízí technické kreslení a hlavně tituly z oblasti strojírenství. V roce 2005 se oddělilo od společnosti Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, které vzniklo v roce 1992. Vydavatelství spolupracuje s metodiky, profesními a občanskými sdruženími.  Nabízí také nakladatelské služby a to odborně redakční zpracování podkladů, soubor dat pro tisk, přípravu tiskových podkladů a vlastní tisk, podporu a zpracování grafických návrhů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.scientia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Corona === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Toto technické nakladatelství je zaměřeno hlavně na strojírenská témata. Věnuje se tvorbě časopisu Svět železnice. Původně se zaměřovalo na sci-fi literaturu. Vydávají i tituly zahraničních nakladatelství zabývajících se podobnou tématikou. Provozují také antikvariát.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://corona-books.sweb.cz/ &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technika,_technologie,_in%C5%BEen%C3%BDrstv%C3%AD&amp;diff=39399</id>
		<title>Technika, technologie, inženýrství</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technika,_technologie,_in%C5%BEen%C3%BDrstv%C3%AD&amp;diff=39399"/>
		<updated>2016-11-14T17:59:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== BEN – technická literatura ===&lt;br /&gt;
„ Aby se technické informace a počítačová literatura dostaly ve správný čas do správných rukou. “&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Po sametové revoluci zde byl nedostatek technické a počítačové literatury a tak v roce 1992 vzniklo toto nakladatelství. Tímto odvětvím se zabývá do dnešních dnů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.ben.cz/&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ČNTL === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' ČNTL neboli České nakladatelství technické literatury se zabývá odbornou literaturou v oblasti techniky či elektroniky.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cntl.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Alfa ===&lt;br /&gt;
„ Když víte jak, víte co. “&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Alfa se zabývá ekonomií a také inženýrstvím. Toto nakladatelství vzniklo v roce 2004 a navazuje na odkaz zaniklého nakladatelství Sfinx. Stejný název Alfa mělo i slovenské vydavatelství, ale to přestalo působit v roce 1993. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.alfaknihy.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zoner Press ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Velice rozsáhlé nakladatelství. Zaměřuje se na publikace v oblasti inženýrství, programování, webu, grafiky, technologií a dalších příbuzných oborů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' https://www.zonerpress.cz&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== VUTIUM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' VUTIUM vzniklo v roce 1996 a je to akademické nakladatelství Vysokého učení technického v Brně. Najdeme zde knihy technického směru.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.vutium.vutbr.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CERM ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Akademické nakladatelství CERM vzniklo v roce 1993. Činnost je zaměřena na vydávání odborné a studijní literatury ve formě vysokoškolských učebnic, skript či odborných příruček. Najdeme zde odvětví v oblasti inženýrství, elektriky, psychologie a také techniky. CERM vydává také svůj odborný časopis Soudní inženýrství.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.cerm.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Grada Publishing ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Grada Publishing funguje od roku 1991 a pyšní se tím, že je jedním z největších nakladatelství odborné literatury. Jsou zde k dispozici knihy s nejrůznějších odvětví a technické zaměření nezůstalo opomenuto.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.grada.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sobotáles ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:'''Sobotáles je knižní nakladatelství založené v roce 1993. Zaměřuje se na vydávání odborné literatury a učebnic pro střední školy. Zaměřuje se na elektrotechniku, informační technologie a na strojírenské odvětví.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.sobotales.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Scientia === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Scientia sídlí v Praze. Vytváří učebnice z oblasti techniky a také přírodovědy. Nabízí technické kreslení a hlavně tituly z oblasti strojírenství. V roce 2005 se oddělilo od společnosti Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, které vzniklo v roce 1992.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://www.scientia.cz/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Corona === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Toto technické nakladatelství je zaměřeno hlavně na strojírenská témata. Věnuje se tvorbě časopisu Svět železnice.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Webové stránky:''' http://corona-books.sweb.cz/ &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=31518</id>
		<title>John von Neumann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=31518"/>
		<updated>2016-02-05T16:33:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''John von Neuman''' byl významným matematikem a fyzikem maďarského původu. Narodil se 28. prosince roku 1903 a zemřel ve svých 53 letech na rakovinu v roce 1957. Za svůj život přispěl do mnoha oborů např. ekonomie, matematiky, fyziky, informatiky a statistiky.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:JohnvonNeumann-LosAlamos.gif|náhled|John von Neumann]]&lt;br /&gt;
Jeho matka Margaret Kann pocházela z bohaté obchodnické rodiny a jeho otec Miksa Neumann byl budapeštským bankéřem. Svoje studium začal v roce 1911 na prestižním Lutherském gymnáziu, kde celá výuka probíhala v němčině.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož už od dětství John von Neumann vyčníval nad ostatními dětmi svoji genialitou, dokázal si např. zapamatovat během malé chvíle jeden celý list v telefonním seznamu nebo vykládat vtipy ve starořečtině, byli mu přiděleni soukromí učitelé na matematiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení první světové války a nástupu Béla Kuny k moci, emigroval s rodiči do Rakouska a Chorvatska. V exilu, ale moc dlouho nezůstali a po jednom měsíci se vrátili zpátky do jeho rodné země Maďarska. Kunovu vládu z velké části tvořili Židé, a přestože Neumannovi nesouhlasili s Kunovým komunistickým režimem, byli jako Židé perzekuováni. Po dokončení gymnázia nastoupil na dvě vysoké školy. První z nich byla univerzita v Berlíně, kde se věnoval, na přání svého otce, studiu chemického inženýrství. Tu ale v roce 1923 opustil a přestoupil na univerzitu v Zürichu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Budapešti pak studoval dálkově matematiku. Jako první dokončil studia chemického inženýrství v roce 1925 a v následujícím roce dostal svůj druhý doktorský diplom z matematiky. Během svého studia a krátce po něm publikoval dvě důležité práce: An Axiomatization of Set Theory - zabývající se teorií množin a Mathematical Foundations of Quantum Mechanics.- zabývající se kvantovou mechanikou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie her ==&lt;br /&gt;
Po vystudování obou vysokých škol mu byla nabídnuta pozice učitele na univerzitě v Berlíně. Nabídku přijal a po dobu tří let zde vyučoval. Od roku 1929 pak přednášel i na univerzitě v Hamburku. Za svou krátkou dobu života John von Neumann publikoval 32 vědeckých prací. Publikační činnost mu přinesla světový věhlas a uznání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedna z mnoha prací byla i Theory of Parlor Games, zabývající se teorií her. V ní popsal strategii pro minimalizování maximální ztráty. K tomu používá minimax algoritmus, který ohodnocuje možné varianty a z těchto variant se následně vybere ta, která je nejvíce optimální. Původně byla napsána pro hru o dvou hráčích a za předpokladu, že jsou známy všechny [[Informace|informace]] o předchozích krocích protihráče. Tato teorie pak byla později rozšířena i na hry s více hráči a na situace, kdy nám některé informace nejsou známé. Důležitým prvkem výše popsané strategie je, že se nepočítá s pravděpodobností, ale jen s daty, která máme v danou chvíli k dispozici. Později už rozšířenou verzi publikoval spolu s Oskarem Mörgensternem jako knihu Theory of Games and Economic Behavior v roce 1944.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Game theory. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-16 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Game_theory&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princeton a život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
V roce 1929 byl pozván Oswaldem Veblenem na Princetone, aby zde vyučoval kvantovou mechaniku. Tuto nabídku J. von Neumann přijal a před odjezdem do Spojených státu amerických se oženil s Marietou Kovesi v Budapešti. Jeho manželství trvalo pár let a společně vychovávali dceru Marinu. Znovu se pak v roce 1938 oženil s Klarou Dan, s ní žil až do své smrti. Přednášet začal v roce 1930 a po třech letech se stal jedním z několika profesorů na nově vytvořeném institutu v Princetone: Institute for Advanced Study. Mezi další profesory patřil např. Albert Einstein.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době druhé světové války přispěl svými poznatky k výrobě atomové a později i vodíkové bomby. Byl také odborným poradcem vlády a po válce spolupracoval na vytvoření prvního [[Počítač|počítače]] ENIACu, který pracoval v desítkové soustavě, což je raritou. Na základě předchozích poznatků posléze napsal práci o univerzální architektuře počítačů. Podílel se také na vytvoření IAS machine, která pracovala v binárním kódu. Později bylo na základě jeho architektury vytvořeno několik dalších počítačů. Za svůj život publikoval 150 vědeckých článků, z nichž 120 se věnovalo matematice a 20 fyzice. John von Neumann byl jedním z nejdůležitějších matematiků 20. století.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
*[[Booleova algebra]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počítačová architektura, ENIAC, teorie her&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=31517</id>
		<title>John von Neumann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=31517"/>
		<updated>2016-02-05T16:31:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''John von Neuman''' byl významným matematikem a fyzikem maďarského původu. Narodil se 28. prosince roku 1903 a zemřel ve svých 53 letech na rakovinu v roce 1957. Za svůj život přispěl do mnoha oborů např. ekonomie, matematiky, fyziky, informatiky a statistiky.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:JohnvonNeumann-LosAlamos.gif|náhled|John von Neumann]]&lt;br /&gt;
Jeho matka Margaret Kann pocházela z bohaté obchodnické rodiny a jeho otec Miksa Neumann byl budapeštským bankéřem. Svoje studium začal v roce 1911 na prestižním Lutherském gymnáziu, kde celá výuka probíhala v němčině.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož už od dětství John von Neumann vyčníval nad ostatními dětmi svoji genialitou, dokázal si např. zapamatovat během malé chvíle jeden celý list v telefonním seznamu nebo vykládat vtipy ve starořečtině, byli mu přiděleni soukromí učitelé na matematiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení první světové války a nástupu Béla Kuny k moci, emigroval s rodiči do Rakouska a Chorvatska. V exilu, ale moc dlouho nezůstali a po jednom měsíci se vrátili zpátky do jeho rodné země Maďarska. Kunovu vládu z velké části tvořili Židé, a přestože Neumannovi nesouhlasili s Kunovým komunistickým režimem, byli jako Židé perzekuováni. Po dokončení gymnázia nastoupil na dvě vysoké školy. První z nich byla univerzita v Berlíně, kde se věnoval, na přání svého otce, studiu chemického inženýrství. Tu ale v roce 1923 opustil a přestoupil na univerzitu v Zürichu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Budapešti pak studoval dálkově matematiku. Jako první dokončil studia chemického inženýrství v roce 1925 a v následujícím roce dostal svůj druhý doktorský diplom z matematiky. Během svého studia a krátce po něm publikoval dvě důležité práce: An Axiomatization of Set Theory - zabývající se teorií množin a Mathematical Foundations of Quantum Mechanics.- zabývající se kvantovou mechanikou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie her ==&lt;br /&gt;
Po vystudování obou vysokých škol mu byla nabídnuta pozice učitele na univerzitě v Berlíně. Nabídku přijal a po dobu tří let zde vyučoval. Od roku 1929 pak přednášel i na univerzitě v Hamburku. Za svou krátkou dobu života John von Neumann publikoval 32 vědeckých prací. Publikační činnost mu přinesla světový věhlas a uznání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedna z mnoha prací byla i Theory of Parlor Games, zabývající se teorií her. V ní popsal strategii pro minimalizování maximální ztráty. K tomu používá minimax algoritmus, který ohodnocuje možné varianty a z těchto variant se následně vybere ta, která je nejvíce optimální. Původně byla napsána pro hru o dvou hráčích a za předpokladu, že jsou známy všechny [[Informace|informace]] o předchozích krocích protihráče. Tato teorie pak byla později rozšířena i na hry s více hráči a na situace, kdy nám některé informace nejsou známé. Důležitým prvkem výše popsané strategie je, že se nepočítá s pravděpodobností, ale jen s daty, která máme v danou chvíli k dispozici. Později už rozšířenou verzi publikoval spolu s Oskarem Mörgensternem jako knihu Theory of Games and Economic Behavior v roce 1944.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Game theory. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-16 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Game_theory&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princeton a život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
V roce 1929 byl pozván Oswaldem Veblenem na Princetone, aby zde vyučoval kvantovou mechaniku. Tuto nabídku J. von Neumann přijal a před odjezdem do Spojených státu amerických se oženil s Marietou Kovesi v Budapešti. Jeho manželství trvalo pár let a společně vychovávali dceru Marinu. Znovu se pak v roce 1938 oženil s Klarou Dan, s ní žil až do své smrti. Přednášet začal v roce 1930 a po třech letech se stal jedním z několika profesorů na nově vytvořeném institutu v Princetone: Institute for Advanced Study. Mezi další profesory patřil např. Albert Einstein.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době druhé světové války přispěl svými poznatky k výrobě atomové a později i vodíkové bomby. Byl také odborným poradcem vlády a po válce spolupracoval na vytvoření prvního [[Počítač|počítače]] ENIACu, který pracoval v desítkové soustavě, což je raritou. Na základě předchozích poznatků posléze napsal práci o univerzální architektuře počítačů. Podílel se také na vytvoření IAS machine, která pracovala v binárním kódu. Později bylo na základě jeho architektury vytvořeno několik dalších počítačů. Za svůj život publikoval 150 vědeckých článků, z nichž 120 se věnovalo matematice a 20 fyzice. John von Neumann byl jedním z nejdůležitějších matematiků 20. století.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
*[[Booleova algebra]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
počítačová architektura,&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=31516</id>
		<title>John von Neumann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=31516"/>
		<updated>2016-02-05T16:23:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''John von Neuman''' byl významným matematikem a fyzikem maďarského původu. Narodil se 28. prosince roku 1903 a zemřel ve svých 53 letech na rakovinu v roce 1957. Za svůj život přispěl do mnoha oborů např. ekonomie, matematiky, fyziky, informatiky a statistiky.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:JohnvonNeumann-LosAlamos.gif|náhled|John von Neumann]]&lt;br /&gt;
Jeho matka Margaret Kann pocházela z bohaté obchodnické rodiny a jeho otec Miksa Neumann byl budapeštským bankéřem. Svoje studium začal v roce 1911 na prestižním Lutherském gymnáziu, kde celá výuka probíhala v němčině.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož už od dětství John von Neumann vyčníval nad ostatními dětmi svoji genialitou, dokázal si např. zapamatovat během malé chvíle jeden celý list v telefonním seznamu nebo vykládat vtipy ve starořečtině, byli mu přiděleni soukromí učitelé na matematiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení první světové války a nástupu Béla Kuny k moci, emigroval s rodiči do Rakouska a Chorvatska. V exilu, ale moc dlouho nezůstali a po jednom měsíci se vrátili zpátky do jeho rodné země Maďarska. Kunovu vládu z velké části tvořili Židé, a přestože Neumannovi nesouhlasili s Kunovým komunistickým režimem, byli jako Židé perzekuováni. Po dokončení gymnázia nastoupil na dvě vysoké školy. První z nich byla univerzita v Berlíně, kde se věnoval, na přání svého otce, studiu chemického inženýrství. Tu ale v roce 1923 opustil a přestoupil na univerzitu v Zürichu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Budapešti pak studoval dálkově matematiku. Jako první dokončil studia chemického inženýrství v roce 1925 a v následujícím roce dostal svůj druhý doktorský diplom z matematiky. Během svého studia a krátce po něm publikoval dvě důležité práce: An Axiomatization of Set Theory - zabývající se teorií množin a Mathematical Foundations of Quantum Mechanics.- zabývající se kvantovou mechanikou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie her ==&lt;br /&gt;
Po vystudování obou vysokých škol mu byla nabídnuta pozice učitele na univerzitě v Berlíně. Nabídku přijal a po dobu tří let zde vyučoval. Od roku 1929 pak přednášel i na univerzitě v Hamburku. Za svou krátkou dobu života John von Neumann publikoval 32 vědeckých prací. Publikační činnost mu přinesla světový věhlas a uznání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedna z mnoha prací byla i Theory of Parlor Games, zabývající se teorií her. V ní popsal strategii pro minimalizování maximální ztráty. K tomu používá minimax algoritmus, který ohodnocuje možné varianty a z těchto variant se následně vybere ta, která je nejvíce optimální. Původně byla napsána pro hru o dvou hráčích a za předpokladu, že jsou známy všechny [[Informace|informace]] o předchozích krocích protihráče. Tato teorie pak byla později rozšířena i na hry s více hráči a na situace, kdy nám některé informace nejsou známé. Důležitým prvkem výše popsané strategie je, že se nepočítá s pravděpodobností, ale jen s daty, která máme v danou chvíli k dispozici. Později už rozšířenou verzi publikoval spolu s Oskarem Mörgensternem jako knihu Theory of Games and Economic Behavior v roce 1944.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Game theory. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-16 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Game_theory&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princeton a život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
V roce 1929 byl pozván Oswaldem Veblenem na Princetone, aby zde vyučoval kvantovou mechaniku. Tuto nabídku J. von Neumann přijal a před odjezdem do Spojených státu amerických se oženil s Marietou Kovesi v Budapešti. Jeho manželství trvalo pár let a společně vychovávali dceru Marinu. Znovu se pak v roce 1938 oženil s Klarou Dan, s ní žil až do své smrti. Přednášet začal v roce 1930 a po třech letech se stal jedním z několika profesorů na nově vytvořeném institutu v Princetone: Institute for Advanced Study. Mezi další profesory patřil např. Albert Einstein.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době druhé světové války přispěl svými poznatky k výrobě atomové a později i vodíkové bomby. Byl také odborným poradcem vlády a po válce spolupracoval na vytvoření prvního [[Počítač|počítače]] ENIACu, který pracoval v desítkové soustavě, což je raritou. Na základě předchozích poznatků posléze napsal práci o univerzální architektuře počítačů. Podílel se také na vytvoření IAS machine, která pracovala v binárním kódu. Později bylo na základě jeho architektury vytvořeno několik dalších počítačů. Za svůj život publikoval 150 vědeckých článků, z nichž 120 se věnovalo matematice a 20 fyzice. John von Neumann byl jedním z nejdůležitějších matematiků 20. století.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Osobní počítač]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=31515</id>
		<title>John von Neumann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=31515"/>
		<updated>2016-02-05T16:22:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''John von Neuman''' byl významným matematikem a fyzikem maďarského původu. Narodil se 28. prosince roku 1903 a zemřel ve svých 53 letech na rakovinu v roce 1957. Za svůj život přispěl do mnoha oborů např. ekonomie, matematiky, fyziky, informatiky a statistiky.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:JohnvonNeumann-LosAlamos.gif|náhled|John von Neumann]]&lt;br /&gt;
Jeho matka Margaret Kann pocházela z bohaté obchodnické rodiny a jeho otec Miksa Neumann byl budapeštským bankéřem. Svoje studium začal v roce 1911 na prestižním Lutherském gymnáziu, kde celá výuka probíhala v němčině.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož už od dětství John von Neumann vyčníval nad ostatními dětmi svoji genialitou, dokázal si např. zapamatovat během malé chvíle jeden celý list v telefonním seznamu nebo vykládat vtipy ve starořečtině, byli mu přiděleni soukromí učitelé na matematiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení první světové války a nástupu Béla Kuny k moci, emigroval s rodiči do Rakouska a Chorvatska. V exilu, ale moc dlouho nezůstali a po jednom měsíci se vrátili zpátky do jeho rodné země Maďarska. Kunovu vládu z velké části tvořili Židé, a přestože Neumannovi nesouhlasili s Kunovým komunistickým režimem, byli jako Židé perzekuováni. Po dokončení gymnázia nastoupil na dvě vysoké školy. První z nich byla univerzita v Berlíně, kde se věnoval, na přání svého otce, studiu chemického inženýrství. Tu ale v roce 1923 opustil a přestoupil na univerzitu v Zürichu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Budapešti pak studoval dálkově matematiku. Jako první dokončil studia chemického inženýrství v roce 1925 a v následujícím roce dostal svůj druhý doktorský diplom z matematiky. Během svého studia a krátce po něm publikoval dvě důležité práce: An Axiomatization of Set Theory - zabývající se teorií množin a Mathematical Foundations of Quantum Mechanics.- zabývající se kvantovou mechanikou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie her ==&lt;br /&gt;
Po vystudování obou vysokých škol mu byla nabídnuta pozice učitele na univerzitě v Berlíně. Nabídku přijal a po dobu tří let zde vyučoval. Od roku 1929 pak přednášel i na univerzitě v Hamburku. Za svou krátkou dobu života John von Neumann publikoval 32 vědeckých prací. Publikační činnost mu přinesla světový věhlas a uznání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedna z mnoha prací byla i Theory of Parlor Games, zabývající se teorií her. V ní popsal strategii pro minimalizování maximální ztráty. K tomu používá minimax algoritmus, který ohodnocuje možné varianty a z těchto variant se následně vybere ta, která je nejvíce optimální. Původně byla napsána pro hru o dvou hráčích a za předpokladu, že jsou známy všechny [[Informace|informace]] o předchozích krocích protihráče. Tato teorie pak byla později rozšířena i na hry s více hráči a na situace, kdy nám některé informace nejsou známé. Důležitým prvkem výše popsané strategie je, že se nepočítá s pravděpodobností, ale jen s daty, která máme v danou chvíli k dispozici. Později už rozšířenou verzi publikoval spolu s Oskarem Mörgensternem jako knihu Theory of Games and Economic Behavior v roce 1944.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Game theory. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-16 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Game_theory&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princeton a život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
V roce 1929 byl pozván Oswaldem Veblenem na Princetone, aby zde vyučoval kvantovou mechaniku. Tuto nabídku J. von Neumann přijal a před odjezdem do Spojených státu amerických se oženil s Marietou Kovesi v Budapešti. Jeho manželství trvalo pár let a společně vychovávali dceru Marinu. Znovu se pak v roce 1938 oženil s Klarou Dan, s ní žil až do své smrti. Přednášet začal v roce 1930 a po třech letech se stal jedním z několika profesorů na nově vytvořeném institutu v Princetone: Institute for Advanced Study. Mezi další profesory patřil např. Albert Einstein.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době druhé světové války přispěl svými poznatky k výrobě atomové a později i vodíkové bomby. Byl také odborným poradcem vlády a po válce spolupracoval na vytvoření prvního [[Počítač|počítače]] ENIACu, který pracoval v desítkové soustavě, což je raritou. Na základě předchozích poznatků posléze napsal práci o univerzální architektuře počítačů. Podílel se také na vytvoření IAS machine, která pracovala v binárním kódu. Později bylo na základě jeho architektury vytvořeno několik dalších počítačů. Za svůj život publikoval 150 vědeckých článků, z nichž 120 se věnovalo matematice a 20 fyzice. John von Neumann byl jedním z nejdůležitějších matematiků 20. století.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Počítač]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=31514</id>
		<title>John von Neumann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=31514"/>
		<updated>2016-02-05T16:18:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''John von Neuman''' byl významným matematikem a fyzikem maďarského původu. Narodil se 28. prosince roku 1903 a zemřel ve svých 53 letech na rakovinu v roce 1957. Za svůj život přispěl do mnoha oborů např. ekonomie, matematiky, fyziky, informatiky a statistiky.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:JohnvonNeumann-LosAlamos.gif|náhled|John von Neumann]]&lt;br /&gt;
Jeho matka Margaret Kann pocházela z bohaté obchodnické rodiny a jeho otec Miksa Neumann byl budapeštským bankéřem. Svoje studium začal v roce 1911 na prestižním Lutherském gymnáziu, kde celá výuka probíhala v němčině.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož už od dětství John von Neumann vyčníval nad ostatními dětmi svoji genialitou, dokázal si např. zapamatovat během malé chvíle jeden celý list v telefonním seznamu nebo vykládat vtipy ve starořečtině, byli mu přiděleni soukromí učitelé na matematiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení první světové války a nástupu Béla Kuny k moci, emigroval s rodiči do Rakouska a Chorvatska. V exilu, ale moc dlouho nezůstali a po jednom měsíci se vrátili zpátky do jeho rodné země Maďarska. Kunovu vládu z velké části tvořili Židé, a přestože Neumannovi nesouhlasili s Kunovým komunistickým režimem, byli jako Židé perzekuováni. Po dokončení gymnázia nastoupil na dvě vysoké školy. První z nich byla univerzita v Berlíně, kde se věnoval, na přání svého otce, studiu chemického inženýrství. Tu ale v roce 1923 opustil a přestoupil na univerzitu v Zürichu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Budapešti pak studoval dálkově matematiku. Jako první dokončil studia chemického inženýrství v roce 1925 a v následujícím roce dostal svůj druhý doktorský diplom z matematiky. Během svého studia a krátce po něm publikoval dvě důležité práce: An Axiomatization of Set Theory - zabývající se teorií množin a Mathematical Foundations of Quantum Mechanics.- zabývající se kvantovou mechanikou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie her ==&lt;br /&gt;
Po vystudování obou vysokých škol mu byla nabídnuta pozice učitele na univerzitě v Berlíně. Nabídku přijal a po dobu tří let zde vyučoval. Od roku 1929 pak přednášel i na univerzitě v Hamburku. Za svou krátkou dobu života John von Neumann publikoval 32 vědeckých prací. Publikační činnost mu přinesla světový věhlas a uznání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedna z mnoha prací byla i Theory of Parlor Games, zabývající se teorií her. V ní popsal strategii pro minimalizování maximální ztráty. K tomu používá minimax algoritmus, který ohodnocuje možné varianty a z těchto variant se následně vybere ta, která je nejvíce optimální. Původně byla napsána pro hru o dvou hráčích a za předpokladu, že jsou známy všechny [[Informace|informace]] o předchozích krocích protihráče. Tato teorie pak byla později rozšířena i na hry s více hráči a na situace, kdy nám některé informace nejsou známé. Důležitým prvkem výše popsané strategie je, že se nepočítá s pravděpodobností, ale jen s daty, která máme v danou chvíli k dispozici. Později už rozšířenou verzi publikoval spolu s Oskarem Mörgensternem jako knihu Theory of Games and Economic Behavior v roce 1944.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Game theory. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-16 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Game_theory&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princeton a život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
V roce 1929 byl pozván Oswaldem Veblenem na Princetone, aby zde vyučoval kvantovou mechaniku. Tuto nabídku J. von Neumann přijal a před odjezdem do Spojených státu amerických se oženil s Marietou Kovesi v Budapešti. Jeho manželství trvalo pár let a společně vychovávali dceru Marinu. Znovu se pak v roce 1938 oženil s Klarou Dan, s ní žil až do své smrti. Přednášet začal v roce 1930 a po třech letech se stal jedním z několika profesorů na nově vytvořeném institutu v Princetone: Institute for Advanced Study. Mezi další profesory patřil např. Albert Einstein.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době druhé světové války přispěl svými poznatky k výrobě atomové a později i vodíkové bomby. Byl také odborným poradcem vlády a po válce spolupracoval na vytvoření prvního [[Počítač|počítače]] ENIACu, který pracoval v desítkové soustavě, což je raritou. Na základě předchozích poznatků posléze napsal práci o univerzální architektuře počítačů. Podílel se také na vytvoření IAS machine, která pracovala v binárním kódu. Později bylo na základě jeho architektury vytvořeno několik dalších počítačů. Za svůj život publikoval 150 vědeckých článků, z nichž 120 se věnovalo matematice a 20 fyzice. John von Neumann byl jedním z nejdůležitějších matematiků 20. století.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alan_Turing&amp;diff=31513</id>
		<title>Alan Turing</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alan_Turing&amp;diff=31513"/>
		<updated>2016-02-05T16:05:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Alan Turing''' byl významným matematikem a kryptologem 20. století. Velkou část svého profesního života zasvětil vzniku prvních počítačů a počítačové vědě obecně. Narodil se v Maida Vale, Londýně 23. června 1912 a 8. června roku 1954 spáchal sebevraždu. Jako příčina úmrtí byla policií stanovena otrava kyanidem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dětství a život před 2 sv. v. ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alan_Turing_Memorial.jpg|náhled|pomník Alana Turinga]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho otec pracoval pro Indian Civil Service v Britské Indii a před jeho narozením se s manželkou Ethel Sara, rozhodli přestěhovat zpátky do Velké Británie. Během Turingova dětství museli jeho rodiče kvůli své práci často cestovat, proto jej svěřili do výchovy rodiny vojáků na penzi. Po patnácti letech od Turingova narození se přestěhovali do města Guildford, zde si zakoupili rodinný dům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých šesti letech začíná navštěvovat základní školu a ve třinácti letech nastoupil na veřejnou školu Sherborne School v Dorset. Během docházky na veřejnou školu docházelo ke konfliktům s některými z pedagogů, kteří nechápali jeho velký zájem o matematiku a vědu jako takovou. Z tohoto důvodu napsal ředitel školy dopis Turingovým rodičům a v něm doporučoval, aby se jejich syn zajímal více o klasické vzdělání, jinak mrhá svým časem na veřejně škole.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V šestnácti letech se Alan Turing seznamuje s Einsteinovou prací, kterou dokázal pochopit, přestože mu chyběly znalosti z některých oblastí matematiky. V roce 1931 začal studovat na King's College Cambridge a v roce 1934 studium na ní ukončil. Od záři roku 1936 studoval matematiku a kryptologii na Princetonu a titul Ph.D pak získal v červnu 1938.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Turing machine ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Turing machine 2b.svg|náhled|Turing machine]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých dvaceti dvou letech pak sestrojil abstraktní [[Počítač|počítač]], který byl pojmenovaný po něm. Jako paměť sloužila nekonečně dlouhá papírová páska rozdělená do jednotlivých buněk. Do nich se pak zapisují hodnoty, které jsou definované s instrukcemi v tabulce. Turingův stroj mohl nabývat třech hodnot: nula, jedna a prázdné místo. Zapsaná hodnota v buňce se pak přečetla a podle tabulky se splnila instrukce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;BARKER-PLUMMER, David. Turing Machines. Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. Stanford, CA 94305-4115: Stanford University, 1995-9-14, 2013-5-20 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/entries/turing-machine/&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento abstraktní počítač vytvořil Turing proto, aby dokázal, že lze pokaždé dojít k výsledku, pokud budeme dodržovat přesně dané instrukce. Po jeho vytvoření, ale zjistil, že některé problémy tímto způsobem vyřešit nelze. Příklad takového problému je Halting problem. Jeho podstata spočívá v tom, zda-li můžeme rozhodnout, jestli program v Turing machine se bude neustále opakovat nebo se sám ukončí. V roce 1936 pak dokázal, že neexistuje obecný algoritmus, který by toto vyřešil, pro všechny programy.&amp;lt;ref&amp;gt;Halting problem. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-14 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Halting_problem&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Enigma ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během druhé světové války se stal jedním z mnoha lidí, kteří se snažili o prolomení [[Šifra|šifry]] enigmy, používanou nacistickým Německem. K šifrování sloužil přistroj, který obsahoval rotory a zapojovací desku. Přístroj pak podle určitých pozic zprávu zakódoval. Za účelem rozšifrování enigmy Turing sestrojil Bombe, ta sloužila k odhalení pozic rotorů a zapojovací desky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bombe byla sestrojena na základě polského přístroje Bomba. Ta využívala mezeru v procedurách, kterou ale později Němci odstranili. Turingova verze, narozdíl od té polské, mohla odhalit pozice i bez této mezery v procedurách. Turing, krom vytvoření Bombe, zefektivnil postup lámání kódu. Díky němu bylo během války zachráněno mnoho lidských životů. Ze začátku bylo dešifrováno 39 000 zpráv za měsíc, jejich počet se později zvýšil na 84 000 zpráv měsíčně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Alan Turing. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006-5-10, 2015-10-23 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Alan-Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení druhé světové války se věnoval vytvoření elektronického počítače v National Physical Laboratory, který sídlil v Londýně. Původní návrh elektronického počítače byl však považován za příliš složitý, tak se postavila jeho jednoduší verze Pilot Model ACE, ten se stal na krátkou dobu nejrychlejším počítačem na světě. Pokud by se ho pokusili postavit podle původního návrhu, předčil by ostatní dobově postavené počítače několikrát. Během práce na návrhu také publikoval odbornou práci na téma počítačové architektury, kterou sice vydal později než John von Nuemann, ale za to detailněji dané téma zpracoval.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rovněž vytvořil Turingův test. Vymyslel jej za účelem stanovení umělé inteligence. Podstata tohoto testu spočívala v tom, že měl člověk rozeznat, zda komunikuje s počítačem nebo člověkem. Dnes se používá na internetu opačný test CAPTCHA. Také se zajímal vývojem živých organismů a hledal různé modely jejich vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době, ve které žil, byla homosexualita nezákonná. Alan Turing se k ní přiznal, během vyšetřování krádeže v jeho domě. Poté byl za ni odsouzen. Jako rozsudek mu bylo dáno na výběr vězení nebo podstoupení “léčby”. Turing si vybral “léčbu” a za dva roky spáchal sebevraždu. Po jeho smrti mu byla vyjádřena omluva za obvinění a dostal několik vyznamenání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Symetrická kryptografie]]&lt;br /&gt;
*[[Asymetrická kryptografie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
enigma, turing machine, kryptografie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alan_Turing&amp;diff=31512</id>
		<title>Alan Turing</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alan_Turing&amp;diff=31512"/>
		<updated>2016-02-05T16:01:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Alan Turing''' byl významným matematikem a kryptologem 20. století. Velkou část svého profesního života zasvětil vzniku prvních počítačů a počítačové vědě obecně. Narodil se v Maida Vale, Londýně 23. června 1912 a 8. června roku 1954 spáchal sebevraždu. Jako příčina úmrtí byla policií stanovena otrava kyanidem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dětství a život před 2 sv. v. ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alan_Turing_Memorial.jpg|náhled|pomník Alana Turinga]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho otec pracoval pro Indian Civil Service v Britské Indii a před jeho narozením se s manželkou Ethel Sara, rozhodli přestěhovat zpátky do Velké Británie. Během Turingova dětství museli jeho rodiče kvůli své práci často cestovat, proto jej svěřili do výchovy rodiny vojáků na penzi. Po patnácti letech od Turingova narození se přestěhovali do města Guildford, zde si zakoupili rodinný dům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých šesti letech začíná navštěvovat základní školu a ve třinácti letech nastoupil na veřejnou školu Sherborne School v Dorset. Během docházky na veřejnou školu docházelo ke konfliktům s některými z pedagogů, kteří nechápali jeho velký zájem o matematiku a vědu jako takovou. Z tohoto důvodu napsal ředitel školy dopis Turingovým rodičům a v něm doporučoval, aby se jejich syn zajímal více o klasické vzdělání, jinak mrhá svým časem na veřejně škole.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V šestnácti letech se Alan Turing seznamuje s Einsteinovou prací, kterou dokázal pochopit, přestože mu chyběly znalosti z některých oblastí matematiky. V roce 1931 začal studovat na King's College Cambridge a v roce 1934 studium na ní ukončil. Od záři roku 1936 studoval matematiku a kryptologii na Princetonu a titul Ph.D pak získal v červnu 1938.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Turing machine ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Turing machine 2b.svg|náhled|Turing machine]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých dvaceti dvou letech pak sestrojil abstraktní [[Počítač|počítač]], který byl pojmenovaný po něm. Jako paměť sloužila nekonečně dlouhá papírová páska rozdělená do jednotlivých buněk. Do nich se pak zapisují hodnoty, které jsou definované s instrukcemi v tabulce. Turingův stroj mohl nabývat třech hodnot: nula, jedna a prázdné místo. Zapsaná hodnota v buňce se pak přečetla a podle tabulky se splnila instrukce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;BARKER-PLUMMER, David. Turing Machines. Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. Stanford, CA 94305-4115: Stanford University, 1995-9-14, 2013-5-20 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/entries/turing-machine/&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento abstraktní počítač vytvořil Turing proto, aby dokázal, že lze pokaždé dojít k výsledku, pokud budeme dodržovat přesně dané instrukce. Po jeho vytvoření, ale zjistil, že některé problémy tímto způsobem vyřešit nelze. Příklad takového problému je Halting problem. Jeho podstata spočívá v tom, zda-li můžeme rozhodnout, jestli program v Turing machine se bude neustále opakovat nebo se sám ukončí. V roce 1936 pak dokázal, že neexistuje obecný algoritmus, který by toto vyřešil, pro všechny programy.&amp;lt;ref&amp;gt;Halting problem. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-14 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Halting_problem&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Enigma ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během druhé světové války se stal jedním z mnoha lidí, kteří se snažili o prolomení šifry enigmy, používanou nacistickým Německem. K šifrování sloužil přistroj, který obsahoval rotory a zapojovací desku. Přístroj pak podle určitých pozic zprávu zakódoval. Za účelem rozšifrování enigmy Turing sestrojil Bombe, ta sloužila k odhalení pozic rotorů a zapojovací desky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bombe byla sestrojena na základě polského přístroje Bomba. Ta využívala mezeru v procedurách, kterou ale později Němci odstranili. Turingova verze, narozdíl od té polské, mohla odhalit pozice i bez této mezery v procedurách. Turing, krom vytvoření Bombe, zefektivnil postup lámání kódu. Díky němu bylo během války zachráněno mnoho lidských životů. Ze začátku bylo dešifrováno 39 000 zpráv za měsíc, jejich počet se později zvýšil na 84 000 zpráv měsíčně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Alan Turing. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006-5-10, 2015-10-23 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Alan-Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení druhé světové války se věnoval vytvoření elektronického počítače v National Physical Laboratory, který sídlil v Londýně. Původní návrh elektronického počítače byl však považován za příliš složitý, tak se postavila jeho jednoduší verze Pilot Model ACE, ten se stal na krátkou dobu nejrychlejším počítačem na světě. Pokud by se ho pokusili postavit podle původního návrhu, předčil by ostatní dobově postavené počítače několikrát. Během práce na návrhu také publikoval odbornou práci na téma počítačové architektury, kterou sice vydal později než John von Nuemann, ale za to detailněji dané téma zpracoval.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rovněž vytvořil Turingův test. Vymyslel jej za účelem stanovení umělé inteligence. Podstata tohoto testu spočívala v tom, že měl člověk rozeznat, zda komunikuje s počítačem nebo člověkem. Dnes se používá na internetu opačný test CAPTCHA. Také se zajímal vývojem živých organismů a hledal různé modely jejich vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době, ve které žil, byla homosexualita nezákonná. Alan Turing se k ní přiznal, během vyšetřování krádeže v jeho domě. Poté byl za ni odsouzen. Jako rozsudek mu bylo dáno na výběr vězení nebo podstoupení “léčby”. Turing si vybral “léčbu” a za dva roky spáchal sebevraždu. Po jeho smrti mu byla vyjádřena omluva za obvinění a dostal několik vyznamenání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Symetrická kryptografie]]&lt;br /&gt;
*[[Asymetrická kryptografie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
enigma, turing machine, kryptografie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alan_Turing&amp;diff=31511</id>
		<title>Alan Turing</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alan_Turing&amp;diff=31511"/>
		<updated>2016-02-05T15:57:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Alan Turing''' byl významným matematikem a kryptologem 20. století. Velkou část svého profesního života zasvětil vzniku prvních počítačů a počítačové vědě obecně. Narodil se v Maida Vale, Londýně 23. června 1912 a 8. června roku 1954 spáchal sebevraždu. Jako příčina úmrtí byla policií stanovena otrava kyanidem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dětství a život před 2 sv. v. ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alan_Turing_Memorial.jpg|náhled|pomník Alana Turinga]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho otec pracoval pro Indian Civil Service v Britské Indii a před jeho narozením se s manželkou Ethel Sara, rozhodli přestěhovat zpátky do Velké Británie. Během Turingova dětství museli jeho rodiče kvůli své práci často cestovat, proto jej svěřili do výchovy rodiny vojáků na penzi. Po patnácti letech od Turingova narození se přestěhovali do města Guildford, zde si zakoupili rodinný dům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých šesti letech začíná navštěvovat základní školu a ve třinácti letech nastoupil na veřejnou školu Sherborne School v Dorset. Během docházky na veřejnou školu docházelo ke konfliktům s některými z pedagogů, kteří nechápali jeho velký zájem o matematiku a vědu jako takovou. Z tohoto důvodu napsal ředitel školy dopis Turingovým rodičům a v něm doporučoval, aby se jejich syn zajímal více o klasické vzdělání, jinak mrhá svým časem na veřejně škole.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V šestnácti letech se Alan Turing seznamuje s Einsteinovou prací, kterou dokázal pochopit, přestože mu chyběly znalosti z některých oblastí matematiky. V roce 1931 začal studovat na King's College Cambridge a v roce 1934 studium na ní ukončil. Od záři roku 1936 studoval matematiku a kryptologii na Princetonu a titul Ph.D pak získal v červnu 1938.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Turing machine ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Turing machine 2b.svg|náhled|Turing machine]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých dvaceti dvou letech pak sestrojil abstraktní počítač, který byl pojmenovaný po něm. Jako paměť sloužila nekonečně dlouhá papírová páska rozdělená do jednotlivých buněk. Do nich se pak zapisují hodnoty, které jsou definované s instrukcemi v tabulce. Turingův stroj mohl nabývat třech hodnot: nula, jedna a prázdné místo. Zapsaná hodnota v buňce se pak přečetla a podle tabulky se splnila instrukce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;BARKER-PLUMMER, David. Turing Machines. Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. Stanford, CA 94305-4115: Stanford University, 1995-9-14, 2013-5-20 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/entries/turing-machine/&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento abstraktní počítač vytvořil Turing proto, aby dokázal, že lze pokaždé dojít k výsledku, pokud budeme dodržovat přesně dané instrukce. Po jeho vytvoření, ale zjistil, že některé problémy tímto způsobem vyřešit nelze. Příklad takového problému je Halting problem. Jeho podstata spočívá v tom, zda-li můžeme rozhodnout, jestli program v Turing machine se bude neustále opakovat nebo se sám ukončí. V roce 1936 pak dokázal, že neexistuje obecný algoritmus, který by toto vyřešil, pro všechny programy.&amp;lt;ref&amp;gt;Halting problem. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-14 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Halting_problem&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Enigma ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během druhé světové války se stal jedním z mnoha lidí, kteří se snažili o prolomení šifry enigmy, používanou nacistickým Německem. K šifrování sloužil přistroj, který obsahoval rotory a zapojovací desku. Přístroj pak podle určitých pozic zprávu zakódoval. Za účelem rozšifrování enigmy Turing sestrojil Bombe, ta sloužila k odhalení pozic rotorů a zapojovací desky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bombe byla sestrojena na základě polského přístroje Bomba. Ta využívala mezeru v procedurách, kterou ale později Němci odstranili. Turingova verze, narozdíl od té polské, mohla odhalit pozice i bez této mezery v procedurách. Turing, krom vytvoření Bombe, zefektivnil postup lámání kódu. Díky němu bylo během války zachráněno mnoho lidských životů. Ze začátku bylo dešifrováno 39 000 zpráv za měsíc, jejich počet se později zvýšil na 84 000 zpráv měsíčně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Alan Turing. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006-5-10, 2015-10-23 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Alan-Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení druhé světové války se věnoval vytvoření elektronického počítače v National Physical Laboratory, který sídlil v Londýně. Původní návrh elektronického počítače byl však považován za příliš složitý, tak se postavila jeho jednoduší verze Pilot Model ACE, ten se stal na krátkou dobu nejrychlejším počítačem na světě. Pokud by se ho pokusili postavit podle původního návrhu, předčil by ostatní dobově postavené počítače několikrát. Během práce na návrhu také publikoval odbornou práci na téma počítačové architektury, kterou sice vydal později než John von Nuemann, ale za to detailněji dané téma zpracoval.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rovněž vytvořil Turingův test. Vymyslel jej za účelem stanovení umělé inteligence. Podstata tohoto testu spočívala v tom, že měl člověk rozeznat, zda komunikuje s počítačem nebo člověkem. Dnes se používá na internetu opačný test CAPTCHA. Také se zajímal vývojem živých organismů a hledal různé modely jejich vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době, ve které žil, byla homosexualita nezákonná. Alan Turing se k ní přiznal, během vyšetřování krádeže v jeho domě. Poté byl za ni odsouzen. Jako rozsudek mu bylo dáno na výběr vězení nebo podstoupení “léčby”. Turing si vybral “léčbu” a za dva roky spáchal sebevraždu. Po jeho smrti mu byla vyjádřena omluva za obvinění a dostal několik vyznamenání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Symetrická kryptografie]]&lt;br /&gt;
*[[Asymetrická kryptografie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
enigma, turing machine, kryptografie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alan_Turing&amp;diff=31510</id>
		<title>Alan Turing</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alan_Turing&amp;diff=31510"/>
		<updated>2016-02-05T15:55:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Alan Turing''' byl významným matematikem a kryptologem 20. století. Velkou část svého profesního života zasvětil vzniku prvních počítačů a počítačové vědě obecně. Narodil se v Maida Vale, Londýně 23. června 1912 a 8. června roku 1954 spáchal sebevraždu. Jako příčina úmrtí byla policií stanovena otrava kyanidem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dětství a život před 2 sv. v. ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alan_Turing_Memorial.jpg|náhled|pomník Alana Turinga]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho otec pracoval pro Indian Civil Service v Britské Indii a před jeho narozením se s manželkou Ethel Sara, rozhodli přestěhovat zpátky do Velké Británie. Během Turingova dětství museli jeho rodiče kvůli své práci často cestovat, proto jej svěřili do výchovy rodiny vojáků na penzi. Po patnácti letech od Turingova narození se přestěhovali do města Guildford, zde si zakoupili rodinný dům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých šesti letech začíná navštěvovat základní školu a ve třinácti letech nastoupil na veřejnou školu Sherborne School v Dorset. Během docházky na veřejnou školu docházelo ke konfliktům s některými z pedagogů, kteří nechápali jeho velký zájem o matematiku a vědu jako takovou. Z tohoto důvodu napsal ředitel školy dopis Turingovým rodičům a v něm doporučoval, aby se jejich syn zajímal více o klasické vzdělání, jinak mrhá svým časem na veřejně škole.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V šestnácti letech se Alan Turing seznamuje s Einsteinovou prací, kterou dokázal pochopit, přestože mu chyběly znalosti z některých oblastí matematiky. V roce 1931 začal studovat na King's College Cambridge a v roce 1934 studium na ní ukončil. Od záři roku 1936 studoval matematiku a kryptologii na Princetonu a titul Ph.D pak získal v červnu 1938.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Turing machine ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Turing machine 2b.svg|náhled|Turing machine]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých dvaceti dvou letech pak sestrojil abstraktní počítač, který byl pojmenovaný po něm. Jako paměť sloužila nekonečně dlouhá papírová páska rozdělená do jednotlivých buněk. Do nich se pak zapisují hodnoty, které jsou definované s instrukcemi v tabulce. Turingův stroj mohl nabývat třech hodnot: nula, jedna a prázdné místo. Zapsaná hodnota v buňce se pak přečetla a podle tabulky se splnila instrukce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;BARKER-PLUMMER, David. Turing Machines. Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. Stanford, CA 94305-4115: Stanford University, 1995-9-14, 2013-5-20 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/entries/turing-machine/&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento abstraktní počítač vytvořil Turing proto, aby dokázal, že lze pokaždé dojít k výsledku, pokud budeme dodržovat přesně dané instrukce. Po jeho vytvoření, ale zjistil, že některé problémy tímto způsobem vyřešit nelze. Příklad takového problému je Halting problem. Jeho podstata spočívá v tom, zda-li můžeme rozhodnout, jestli program v Turing machine se bude neustále opakovat nebo se sám ukončí. V roce 1936 pak dokázal, že neexistuje obecný algoritmus, který by toto vyřešil, pro všechny programy.&amp;lt;ref&amp;gt;Halting problem. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-14 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Halting_problem&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Enigma ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během druhé světové války se stal jedním z mnoha lidí, kteří se snažili o prolomení šifry enigmy, používanou nacistickým Německem. K šifrování sloužil přistroj, který obsahoval rotory a zapojovací desku. Přístroj pak podle určitých pozic zprávu zakódoval. Za účelem rozšifrování enigmy Turing sestrojil Bombe, ta sloužila k odhalení pozic rotorů a zapojovací desky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bombe byla sestrojena na základě polského přístroje Bomba. Ta využívala mezeru v procedurách, kterou ale později Němci odstranili. Turingova verze, narozdíl od té polské, mohla odhalit pozice i bez této mezery v procedurách. Turing, krom vytvoření Bombe, zefektivnil postup lámání kódu. Díky němu bylo během války zachráněno mnoho lidských životů. Ze začátku bylo dešifrováno 39 000 zpráv za měsíc, jejich počet se později zvýšil na 84 000 zpráv měsíčně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Alan Turing. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006-5-10, 2015-10-23 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Alan-Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení druhé světové války se věnoval vytvoření elektronického počítače v National Physical Laboratory, který sídlil v Londýně. Původní návrh elektronického počítače byl však považován za příliš složitý, tak se postavila jeho jednoduší verze Pilot Model ACE, ten se stal na krátkou dobu nejrychlejším počítačem na světě. Pokud by se ho pokusili postavit podle původního návrhu, předčil by ostatní dobově postavené počítače několikrát. Během práce na návrhu také publikoval odbornou práci na téma počítačové architektury, kterou sice vydal později než John von Nuemann, ale za to detailněji dané téma zpracoval.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rovněž vytvořil Turingův test. Vymyslel jej za účelem stanovení umělé inteligence. Podstata tohoto testu spočívala v tom, že měl člověk rozeznat, zda komunikuje s počítačem nebo člověkem. Dnes se používá na internetu opačný test CAPTCHA. Také se zajímal vývojem živých organismů a hledal různé modely jejich vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době, ve které žil, byla homosexualita nezákonná. Alan Turing se k ní přiznal, během vyšetřování krádeže v jeho domě. Poté byl za ni odsouzen. Jako rozsudek mu bylo dáno na výběr vězení nebo podstoupení “léčby”. Turing si vybral “léčbu” a za dva roky spáchal sebevraždu. Po jeho smrti mu byla vyjádřena omluva za obvinění a dostal několik vyznamenání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
enigma, turing machine, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=31509</id>
		<title>Domain Name Server (DNS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=31509"/>
		<updated>2016-02-05T15:49:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Domain Name Server (DNS) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.&amp;lt;ref&amp;gt;PALOVSKÝ RADOMÍR. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a komunikační sítě&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS je celosvětová [[Databáze|databáze]] internetových domén a subdomén. Každá [[Doména|doména]] má svojí unikátní [[IP adresa|IP adresu]]. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -&amp;gt; www.seznam.cz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS kromě převodu IP adres a doménových jmen slouží také pro elektronickou poštu (STPM sever) nebo IP telefon. Pro komunikaci se používá port 53 a protokoly TCP (pro bezztrátovou komunikaci) a UDP - ten může být ztrátový, protože neověřuje, zda - li byla data přenesena. Názvy domén a organizace serverů jsou hierarchicky řazená. Vznik této služby sahá už do doby fungování počítačové sítě ARPANET. V ní byl na všech počítačích uložen soubor (HOST.txt), který obsahoval záznamy o doménových jménech a IP adresách. Tento soubor se dodnes používá, když např. DNS server neodpovídá na dotaz a nebo ještě před dotazem na server.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;li&amp;quot;&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá doménová jména jsou uspořádána do stromu s jedním kořenem. Každá část ve stromu obsahuje informace o sobě a svých poddoménách. Celá struktura je pak rozdělená do zón, kterou spravují správci a může být rozdělena ještě dále. Samotné jméno se skládá z více částí: Nejvyšší je kořenová doména - zapisující se jako tečka, poté doména nejvyšší úrovně, ta je tematická (.com, .edu) nebo státní (.cz, .uk, .fr) a subdoména, které může obsahovat až 63 znaků. Jméno je seřazené, tak že nejvíce konkrétní část je vlevo a směrem doprava se zobecňuje (cs.wikipedia.org).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery můžou mít dvě role. První z nich je role autoritativního serveru, na kterém jsou napořád uložené záznamy o dané zóně. Mohou být ještě primární a sekundární a ve většině případu jsou záznamy uložené na těchto serverech totožné. Zpravidla jsou provozovány registrátorem domény nebo tím kdo poskytuje webhosting.&lt;br /&gt;
Druhou rolí, kterou může DNS server zastávat, je role Rekurzivního serveru, na ten posílají svoje dotazy jiná zařízení (např. počítač). Ten jim poskytne odpověď rekurzivními dotazy u autoritativních serverů a sám si jí poté uloží v cache paměti. Tyto servery většinou zajišťuje poskytovatel internetového připojení. Také se může starat o validaci DNSSEC, pokud to daný server podporuje. Klient získává informaci o DNS serverech pomocí DHCP protokolu a NDP protokolu v případě IPv6.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Root servery==&lt;br /&gt;
Je to jedna z nejdůležitějších technických částí internetu. Na těchto serverech je uložený kořenový zónový soubor (root zone file), který je poskytován dalším DNS serverům. V tomto souboru jsou informace o autoritativních serverech pro domény nejvyšší úrovně. Tento soubor je malý a k změnám moc nedochází. Vytváří ho organizace IANA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Realizace dotazu==&lt;br /&gt;
Informaci o lokálním DNS serveru má každý počítač uloženou v konfiguraci síťových parametrů. Tu zpravidla dostává od DHCP serveru. Počítač nejprve pošle dotaz na lokální DNS server, který se podívá, jestli nemá odpověď v cache paměti. Pokud ne, obrátí se na některý z IP adres kořenových serverů. O překlad se stará Resolver. Jsou dva typy řešení dotazu. První z nich je rekurzivní, tento způsob je náročný, ale po vyřešení dotazu si jej může uložit do cache paměti. Druhý způsob je nerekurzivní řešení dotazu, u něj se server nezabývá řešením dotazu, jenom poskytne seznam IP adres, u kterých možná zjistí odpověď. Tímto způsobem řeší dotazy autoritativní a kořenové servery.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery zvládnou jak zjistit pro doménové jméno IP adresu, tak i naopak. U těchto dvou dotazů jsou adresy uspořádané v opačném pořadí. (IP adresa je směrem doprava více konkrétní, kdežto doménová adresa je naopak směrem doprava více obecná). Tento problém se řeší tak, že se u vyhledávání doménového jména přehodí pořadí bajtů v adrese a za adresu se přiřadí in-addra.arrpa.&lt;br /&gt;
DNS servery ukládající si do cache paměti opakované dotazy mají nastavený limit (TTL) po jakou dobu mohou být v paměti uloženy. Tento limit nastavuje administrátor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zónové soubory==&lt;br /&gt;
Informace o doménách obsažených v jedné zóně jsou uložené v tzv. zónovém souboru. To jak se záznamy o jednotlivých doménách do něj zapisují, se může lišit typem použitého serveru.&lt;br /&gt;
Příklad tvaru zapsání podle BIND (DNS server). Záznam tvoří jméno (doménové jméno), životnost (délka, po kterou bude záznam uložen), třída (protokol), typ (zapisovaného záznamu např. A - adress record, který obsahuje IPv4 adresu doménového jména), parametry (souvisejí s typem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;li&amp;quot;&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ukázky některých domén: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Státní domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.cz – doména pro Českou republiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.de – doména pro Německo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.uk – doména pro Velkou Británii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Generické domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.gov – doména pro státní správu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.mil – doména pro armádu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.com – typická doména pro komerční organizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno &amp;amp; rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikace, doména, IPv4, IPv6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=31508</id>
		<title>Domain Name Server (DNS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=31508"/>
		<updated>2016-02-05T15:46:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Domain Name Server (DNS) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.&amp;lt;ref&amp;gt;PALOVSKÝ RADOMÍR. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a komunikační sítě&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS je celosvětová [[Databáze|databáze]] internetových domén a subdomén. Každá [[Doména|doména]] má svojí unikátní IP adresu. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -&amp;gt; www.seznam.cz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS kromě převodu IP adres a doménových jmen slouží také pro elektronickou poštu (STPM sever) nebo IP telefon. Pro komunikaci se používá port 53 a protokoly TCP (pro bezztrátovou komunikaci) a UDP - ten může být ztrátový, protože neověřuje, zda - li byla data přenesena. Názvy domén a organizace serverů jsou hierarchicky řazená. Vznik této služby sahá už do doby fungování počítačové sítě ARPANET. V ní byl na všech počítačích uložen soubor (HOST.txt), který obsahoval záznamy o doménových jménech a IP adresách. Tento soubor se dodnes používá, když např. DNS server neodpovídá na dotaz a nebo ještě před dotazem na server.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;li&amp;quot;&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá doménová jména jsou uspořádána do stromu s jedním kořenem. Každá část ve stromu obsahuje informace o sobě a svých poddoménách. Celá struktura je pak rozdělená do zón, kterou spravují správci a může být rozdělena ještě dále. Samotné jméno se skládá z více částí: Nejvyšší je kořenová doména - zapisující se jako tečka, poté doména nejvyšší úrovně, ta je tematická (.com, .edu) nebo státní (.cz, .uk, .fr) a subdoména, které může obsahovat až 63 znaků. Jméno je seřazené, tak že nejvíce konkrétní část je vlevo a směrem doprava se zobecňuje (cs.wikipedia.org).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery můžou mít dvě role. První z nich je role autoritativního serveru, na kterém jsou napořád uložené záznamy o dané zóně. Mohou být ještě primární a sekundární a ve většině případu jsou záznamy uložené na těchto serverech totožné. Zpravidla jsou provozovány registrátorem domény nebo tím kdo poskytuje webhosting.&lt;br /&gt;
Druhou rolí, kterou může DNS server zastávat, je role Rekurzivního serveru, na ten posílají svoje dotazy jiná zařízení (např. počítač). Ten jim poskytne odpověď rekurzivními dotazy u autoritativních serverů a sám si jí poté uloží v cache paměti. Tyto servery většinou zajišťuje poskytovatel internetového připojení. Také se může starat o validaci DNSSEC, pokud to daný server podporuje. Klient získává informaci o DNS serverech pomocí DHCP protokolu a NDP protokolu v případě IPv6.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Root servery==&lt;br /&gt;
Je to jedna z nejdůležitějších technických částí internetu. Na těchto serverech je uložený kořenový zónový soubor (root zone file), který je poskytován dalším DNS serverům. V tomto souboru jsou informace o autoritativních serverech pro domény nejvyšší úrovně. Tento soubor je malý a k změnám moc nedochází. Vytváří ho organizace IANA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Realizace dotazu==&lt;br /&gt;
Informaci o lokálním DNS serveru má každý počítač uloženou v konfiguraci síťových parametrů. Tu zpravidla dostává od DHCP serveru. Počítač nejprve pošle dotaz na lokální DNS server, který se podívá, jestli nemá odpověď v cache paměti. Pokud ne, obrátí se na některý z IP adres kořenových serverů. O překlad se stará Resolver. Jsou dva typy řešení dotazu. První z nich je rekurzivní, tento způsob je náročný, ale po vyřešení dotazu si jej může uložit do cache paměti. Druhý způsob je nerekurzivní řešení dotazu, u něj se server nezabývá řešením dotazu, jenom poskytne seznam IP adres, u kterých možná zjistí odpověď. Tímto způsobem řeší dotazy autoritativní a kořenové servery.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery zvládnou jak zjistit pro doménové jméno IP adresu, tak i naopak. U těchto dvou dotazů jsou adresy uspořádané v opačném pořadí. (IP adresa je směrem doprava více konkrétní, kdežto doménová adresa je naopak směrem doprava více obecná). Tento problém se řeší tak, že se u vyhledávání doménového jména přehodí pořadí bajtů v adrese a za adresu se přiřadí in-addra.arrpa.&lt;br /&gt;
DNS servery ukládající si do cache paměti opakované dotazy mají nastavený limit (TTL) po jakou dobu mohou být v paměti uloženy. Tento limit nastavuje administrátor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zónové soubory==&lt;br /&gt;
Informace o doménách obsažených v jedné zóně jsou uložené v tzv. zónovém souboru. To jak se záznamy o jednotlivých doménách do něj zapisují, se může lišit typem použitého serveru.&lt;br /&gt;
Příklad tvaru zapsání podle BIND (DNS server). Záznam tvoří jméno (doménové jméno), životnost (délka, po kterou bude záznam uložen), třída (protokol), typ (zapisovaného záznamu např. A - adress record, který obsahuje IPv4 adresu doménového jména), parametry (souvisejí s typem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;li&amp;quot;&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ukázky některých domén: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Státní domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.cz – doména pro Českou republiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.de – doména pro Německo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.uk – doména pro Velkou Británii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Generické domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.gov – doména pro státní správu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.mil – doména pro armádu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.com – typická doména pro komerční organizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno &amp;amp; rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikace, doména, IPv4, IPv6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30514</id>
		<title>Domain Name Server (DNS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30514"/>
		<updated>2016-01-27T20:21:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Domain Name Server (DNS) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.&amp;lt;ref&amp;gt;PALOVSKÝ RADOMÍR. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a komunikační sítě&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS je celosvětová [[Databáze|databáze]] internetových domén a subdomén. Každá [[Doména|doména]] má svojí unikátní IP adresu. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -&amp;gt; www.seznam.cz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS kromě převodu IP adres a doménových jmen slouží také pro elektronickou poštu (STPM sever) nebo IP telefon. Pro komunikaci se používá port 53 a protokoly TCP (pro bezztrátovou komunikaci) a UDP - ten může být ztrátový, protože neověřuje, zda - li byla data přenesena. Názvy domén a organizace serverů jsou hierarchicky řazená. Vznik této služby sahá už do doby fungování počítačové sítě ARPANET. V ní byl na všech počítačích uložen soubor (HOST.txt), který obsahoval záznamy o doménových jménech a IP adresách. Tento soubor se dodnes používá, když např. DNS server neodpovídá na dotaz a nebo ještě před dotazem na server.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;li&amp;quot;&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá doménová jména jsou uspořádána do stromu s jedním kořenem. Každá část ve stromu obsahuje informace o sobě a svých poddoménách. Celá struktura je pak rozdělená do zón, kterou spravují správci a může být rozdělena ještě dále. Samotné jméno se skládá z více částí: Nejvyšší je kořenová doména - zapisující se jako tečka, poté doména nejvyšší úrovně, ta je tematická (.com, .edu) nebo státní (.cz, .uk, .fr) a subdoména, které může obsahovat až 63 znaků. Jméno je seřazené, tak že nejvíce konkrétní část je vlevo a směrem doprava se zobecňuje (cs.wikipedia.org).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery můžou mít dvě role. První z nich je role autoritativního serveru, na kterém jsou napořád uložené záznamy o dané zóně. Mohou být ještě primární a sekundární a ve většině případu jsou záznamy uložené na těchto serverech totožné. Zpravidla jsou provozovány registrátorem domény nebo tím kdo poskytuje webhosting.&lt;br /&gt;
Druhou rolí, kterou může DNS server zastávat, je role Rekurzivního serveru, na ten posílají svoje dotazy jiná zařízení (např. počítač). Ten jim poskytne odpověď rekurzivními dotazy u autoritativních serverů a sám si jí poté uloží v cache paměti. Tyto servery většinou zajišťuje poskytovatel internetového připojení. Také se může starat o validaci DNSSEC, pokud to daný server podporuje. Klient získává informaci o DNS serverech pomocí DHCP protokolu a NDP protokolu v případě IPv6.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Root servery==&lt;br /&gt;
Je to jedna z nejdůležitějších technických částí internetu. Na těchto serverech je uložený kořenový zónový soubor (root zone file), který je poskytován dalším DNS serverům. V tomto souboru jsou informace o autoritativních serverech pro domény nejvyšší úrovně. Tento soubor je malý a k změnám moc nedochází. Vytváří ho organizace IANA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Realizace dotazu==&lt;br /&gt;
Informaci o lokálním DNS serveru má každý počítač uloženou v konfiguraci síťových parametrů. Tu zpravidla dostává od DHCP serveru. Počítač nejprve pošle dotaz na lokální DNS server, který se podívá, jestli nemá odpověď v cache paměti. Pokud ne, obrátí se na některý z IP adres kořenových serverů. O překlad se stará Resolver. Jsou dva typy řešení dotazu. První z nich je rekurzivní, tento způsob je náročný, ale po vyřešení dotazu si jej může uložit do cache paměti. Druhý způsob je nerekurzivní řešení dotazu, u něj se server nezabývá řešením dotazu, jenom poskytne seznam IP adres, u kterých možná zjistí odpověď. Tímto způsobem řeší dotazy autoritativní a kořenové servery.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery zvládnou jak zjistit pro doménové jméno IP adresu, tak i naopak. U těchto dvou dotazů jsou adresy uspořádané v opačném pořadí. (IP adresa je směrem doprava více konkrétní, kdežto doménová adresa je naopak směrem doprava více obecná). Tento problém se řeší tak, že se u vyhledávání doménového jména přehodí pořadí bajtů v adrese a za adresu se přiřadí in-addra.arrpa.&lt;br /&gt;
DNS servery ukládající si do cache paměti opakované dotazy mají nastavený limit (TTL) po jakou dobu mohou být v paměti uloženy. Tento limit nastavuje administrátor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zónové soubory==&lt;br /&gt;
Informace o doménách obsažených v jedné zóně jsou uložené v tzv. zónovém souboru. To jak se záznamy o jednotlivých doménách do něj zapisují, se může lišit typem použitého serveru.&lt;br /&gt;
Příklad tvaru zapsání podle BIND (DNS server). Záznam tvoří jméno (doménové jméno), životnost (délka, po kterou bude záznam uložen), třída (protokol), typ (zapisovaného záznamu např. A - adress record, který obsahuje IPv4 adresu doménového jména), parametry (souvisejí s typem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;li&amp;quot;&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ukázky některých domén: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Státní domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.cz – doména pro Českou republiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.de – doména pro Německo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.uk – doména pro Velkou Británii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Generické domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.gov – doména pro státní správu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.mil – doména pro armádu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.com – typická doména pro komerční organizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Použitá literatura:''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno &amp;amp; rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Související články''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Klíčová slova''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikace, doména, IPv4, IPv6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30511</id>
		<title>Domain Name Server (DNS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30511"/>
		<updated>2016-01-27T20:18:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Domain Name Server (DNS) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.&amp;lt;ref&amp;gt;PALOVSKÝ RADOMÍR. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a komunikační sítě&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS je celosvětová [[Databáze|databáze]] internetových domén a subdomén. Každá [[Doména|doména]] má svojí unikátní IP adresu. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -&amp;gt; www.seznam.cz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS kromě převodu IP adres a doménových jmen slouží také pro elektronickou poštu nebo IP telefon. Pro komunikaci se používá port 53 a protokoly TCP (pro bezztrátovou komunikaci) a UDP - ten může být ztrátový, protože neověřuje, zda - li byla data přenesena. Názvy domén a organizace serverů jsou hierarchicky řazená. Vznik této služby sahá už do doby fungování počítačové sítě ARPANET. V ní byl na všech počítačích uložen soubor (HOST.txt), který obsahoval záznamy o doménových jménech a IP adresách. Tento soubor se dodnes používá, když např. DNS server neodpovídá na dotaz a nebo ještě před dotazem na server.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;li&amp;quot;&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá doménová jména jsou uspořádána do stromu s jedním kořenem. Každá část ve stromu obsahuje informace o sobě a svých poddoménách. Celá struktura je pak rozdělená do zón, kterou spravují správci a může být rozdělena ještě dále. Samotné jméno se skládá z více částí: Nejvyšší je kořenová doména - zapisující se jako tečka, poté doména nejvyšší úrovně, ta je tematická (.com, .edu) nebo státní (.cz, .uk, .fr) a subdoména, které může obsahovat až 63 znaků. Jméno je seřazené, tak že nejvíce konkrétní část je vlevo a směrem doprava se zobecňuje (cs.wikipedia.org).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery můžou mít dvě role. První z nich je role autoritativního serveru, na kterém jsou napořád uložené záznamy o dané zóně. Mohou být ještě primární a sekundární a ve většině případu jsou záznamy uložené na těchto serverech totožné. Zpravidla jsou provozovány registrátorem domény nebo tím kdo poskytuje webhosting.&lt;br /&gt;
Druhou rolí, kterou může DNS server zastávat, je role Rekurzivního serveru, na ten posílají svoje dotazy jiná zařízení (např. počítač). Ten jim poskytne odpověď rekurzivními dotazy u autoritativních serverů a sám si jí poté uloží v cache paměti. Tyto servery většinou zajišťuje poskytovatel internetového připojení. Také se může starat o validaci DNSSEC, pokud to daný server podporuje. Klient získává informaci o DNS serverech pomocí DHCP protokolu a NDP protokolu v případě IPv6.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Root servery==&lt;br /&gt;
Je to jedna z nejdůležitějších technických částí internetu. Na těchto serverech je uložený kořenový zónový soubor (root zone file), který je poskytován dalším DNS serverům. V tomto souboru jsou informace o autoritativních serverech pro domény nejvyšší úrovně. Tento soubor je malý a k změnám moc nedochází. Vytváří ho organizace IANA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Realizace dotazu==&lt;br /&gt;
Informaci o lokálním DNS serveru má každý počítač uloženou v konfiguraci síťových parametrů. Tu zpravidla dostává od DHCP serveru. Počítač nejprve pošle dotaz na lokální DNS server, který se podívá, jestli nemá odpověď v cache paměti. Pokud ne, obrátí se na některý z IP adres kořenových serverů. O překlad se stará Resolver. Jsou dva typy řešení dotazu. První z nich je rekurzivní, tento způsob je náročný, ale po vyřešení dotazu si jej může uložit do cache paměti. Druhý způsob je nerekurzivní řešení dotazu, u něj se server nezabývá řešením dotazu, jenom poskytne seznam IP adres, u kterých možná zjistí odpověď. Tímto způsobem řeší dotazy autoritativní a kořenové servery.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery zvládnou jak zjistit pro doménové jméno IP adresu, tak i naopak. U těchto dvou dotazů jsou adresy uspořádané v opačném pořadí. (IP adresa je směrem doprava více konkrétní, kdežto doménová adresa je naopak směrem doprava více obecná). Tento problém se řeší tak, že se u vyhledávání doménového jména přehodí pořadí bajtů v adrese a za adresu se přiřadí in-addra.arrpa.&lt;br /&gt;
DNS servery ukládající si do cache paměti opakované dotazy mají nastavený limit (TTL) po jakou dobu mohou být v paměti uloženy. Tento limit nastavuje administrátor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;wikie&amp;quot;&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zónové soubory==&lt;br /&gt;
Informace o doménách obsažených v jedné zóně jsou uložené v tzv. zónovém souboru. To jak se záznamy o jednotlivých doménách do něj zapisují, se může lišit typem použitého serveru.&lt;br /&gt;
Příklad tvaru zapsání podle BIND (DNS server). Záznam tvoří jméno (doménové jméno), životnost (délka, po kterou bude záznam uložen), třída (protokol), typ (zapisovaného záznamu např. A - adress record, který obsahuje IPv4 adresu doménového jména), parametry (souvisejí s typem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;li&amp;quot;&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ukázky některých domén: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Státní domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.cz – doména pro Českou republiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.de – doména pro Německo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.uk – doména pro Velkou Británii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Generické domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.gov – doména pro státní správu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.mil – doména pro armádu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.com – typická doména pro komerční organizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Použitá literatura:''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno &amp;amp; rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Související články''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Klíčová slova''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikace, doména, IPv4, IPv6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30214</id>
		<title>Domain Name Server (DNS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30214"/>
		<updated>2016-01-25T18:25:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Domain Name Server (DNS) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.&amp;lt;ref&amp;gt;PALOVSKÝ RADOMÍR. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a komunikační sítě&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS je celosvětová [[Databáze|databáze]] internetových domén a subdomén. Každá [[Doména|doména]] má svojí unikátní IP adresu. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -&amp;gt; www.seznam.cz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS kromě převodu IP adres a doménových jmen slouží také pro elektronickou poštu nebo IP telefon. Pro komunikaci se používá port 53 a protokoly TCP (pro bezztrátovou komunikaci) a UDP - ten může být ztrátový, protože neověřuje, zda - li byla data přenesena. Názvy domén a organizace serverů jsou hierarchicky řazená. Vznik této služby sahá už do doby fungování počítačové sítě ARPANET. V ní byl na všech počítačích uložen soubor (HOST.txt), který obsahoval záznamy o doménových jménech a IP adresách. Tento soubor se dodnes používá, když např. DNS server neodpovídá na dotaz a nebo ještě před dotazem na server.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;li&amp;quot;&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá doménová jména jsou uspořádána do stromu s jedním kořenem. Každá část ve stromu obsahuje informace o sobě a svých poddoménách. Celá struktura je pak rozdělená do zón, kterou spravují správci a může být rozdělena ještě dále. Samotné jméno se skládá z více částí: Nejvyšší je kořenová doména - zapisující se jako tečka, poté doména nejvyšší úrovně, ta je tematická (.com, .edu) nebo státní (.cz, .uk, .fr) a subdoména, které může obsahovat až 63 znaků. Jméno je seřazené, tak že nejvíce konkrétní část je vlevo a směrem doprava se zobecňuje (cs.wikipedia.org).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery můžou mít dvě role. První z nich je role autoritativního serveru, na kterém jsou napořád uložené záznamy o dané zóně. Mohou být ještě primární a sekundární a ve většině případu jsou záznamy uložené na těchto serverech totožné. Zpravidla jsou provozovány registrátorem domény nebo tím kdo poskytuje webhosting.&lt;br /&gt;
Druhou rolí, kterou může DNS server zastávat, je role Rekurzivního serveru, na ten posílají svoje dotazy jiná zařízení (např. počítač). Ten jim poskytne odpověď rekurzivními dotazy u autoritativních serverů a sám si jí poté uloží v cache paměti. Tyto servery většinou zajišťuje poskytovatel internetového připojení. Také se může starat o validaci DNSSEC, pokud to daný server podporuje. Klient získává informaci o DNS serverech pomocí DHCP protokolu a NDP protokolu v případě IPv6.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Root servery==&lt;br /&gt;
Je to jedna z nejdůležitějších technických částí internetu. Na těchto serverech je uložený kořenový zónový soubor (root zone file), který je poskytován dalším DNS serverům. V tomto souboru jsou informace o autoritativních serverech pro domény nejvyšší úrovně. Tento soubor je malý a k změnám moc nedochází. Vytváří ho organizace IANA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Realizace dotazu==&lt;br /&gt;
Informaci o lokálním DNS serveru má každý počítač uloženou v konfiguraci síťových parametrů. Tu zpravidla dostává od DHCP serveru. Počítač nejprve pošle dotaz na lokální DNS server, který se podívá, jestli nemá odpověď v cache paměti. Pokud ne, obrátí se na některý z IP adres kořenových serverů. O překlad se stará Resolver. Jsou dva typy řešení dotazu. První z nich je rekurzivní, tento způsob je náročný, ale po vyřešení dotazu si jej může uložit do cache paměti. Druhý způsob je nerekurzivní řešení dotazu, u něj se server nezabývá řešením dotazu, jenom poskytne seznam IP adres, u kterých možná zjistí odpověď. Tímto způsobem řeší dotazy autoritativní a kořenové servery.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery zvládnou jak zjistit pro doménové jméno IP adresu, tak i naopak. U těchto dvou dotazů jsou adresy uspořádané v opačném pořadí. (IP adresa je směrem doprava více konkrétní, kdežto doménová adresa je naopak směrem doprava více obecná). Tento problém se řeší tak, že se u vyhledávání doménového jména přehodí pořadí bajtů v adrese a za adresu se přiřadí in-addra.arrpa.&lt;br /&gt;
DNS servery ukládající si do cache paměti opakované dotazy mají nastavený limit (TTL) po jakou dobu mohou být v paměti uloženy. Tento limit nastavuje administrátor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zónové soubory==&lt;br /&gt;
Informace o doménách obsažených v jedné zóně jsou uložené v tzv. zónovém souboru. To jak se záznamy o jednotlivých doménách do něj zapisují, se může lišit typem použitého serveru.&lt;br /&gt;
Příklad tvaru zapsání podle BIND (DNS server). Záznam tvoří jméno (doménové jméno), životnost (délka, po kterou bude záznam uložen), třída (protokol), typ (zapisovaného záznamu např. A - adress record, který obsahuje IPv4 adresu doménového jména), parametry (souvisejí s typem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;li&amp;quot;&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ukázky některých domén: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Státní domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.cz – doména pro Českou republiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.de – doména pro Německo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.uk – doména pro Velkou Británii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Generické domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.gov – doména pro státní správu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.mil – doména pro armádu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.com – typická doména pro komerční organizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Použitá literatura:''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno &amp;amp; rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Související články''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Klíčová slova''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikace, doména, IPv4, IPv6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30213</id>
		<title>Domain Name Server (DNS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30213"/>
		<updated>2016-01-25T18:24:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Domain Name Server (DNS) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.&amp;lt;ref&amp;gt;PALOVSKÝ RADOMÍR. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a komunikační sítě&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS je celosvětová [[Databáze|databáze]] internetových domén a subdomén. Každá [[Doména|doména]] má svojí unikátní IP adresu. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -&amp;gt; www.seznam.cz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS kromě převodu IP adres a doménových jmen slouží také pro elektronickou poštu nebo IP telefon. Pro komunikaci se používá port 53 a protokoly TCP (pro bezztrátovou komunikaci) a UDP - ten může být ztrátový, protože neověřuje, zda - li byla data přenesena. Názvy domén a organizace serverů jsou hierarchicky řazená. Vznik této služby sahá už do doby fungování počítačové sítě ARPANET. V ní byl na všech počítačích uložen soubor (HOST.txt), který obsahoval záznamy o doménových jménech a IP adresách. Tento soubor se dodnes používá, když např. DNS server neodpovídá na dotaz a nebo ještě před dotazem na server.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;li&amp;quot;&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá doménová jména jsou uspořádána do stromu s jedním kořenem. Každá část ve stromu obsahuje informace o sobě a svých poddoménách. Celá struktura je pak rozdělená do zón, kterou spravují správci a může být rozdělena ještě dále. Samotné jméno se skládá z více částí: Nejvyšší je kořenová doména - zapisující se jako tečka, poté doména nejvyšší úrovně, ta je tematická (.com, .edu) nebo státní (.cz, .uk, .fr) a subdoména, které může obsahovat až 63 znaků. Jméno je seřazené, tak že nejvíce konkrétní část je vlevo a směrem doprava se zobecňuje (cs.wikipedia.org).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery můžou mít dvě role. První z nich je role autoritativního serveru, na kterém jsou napořád uložené záznamy o dané zóně. Mohou být ještě primární a sekundární a ve většině případu jsou záznamy uložené na těchto serverech totožné. Zpravidla jsou provozovány registrátorem domény nebo tím kdo poskytuje webhosting.&lt;br /&gt;
Druhou rolí, kterou může DNS server zastávat, je role Rekurzivního serveru, na ten posílají svoje dotazy jiná zařízení (např. počítač). Ten jim poskytne odpověď rekurzivními dotazy u autoritativních serverů a sám si jí poté uloží v cache paměti. Tyto servery většinou zajišťuje poskytovatel internetového připojení. Také se může starat o validaci DNSSEC, pokud to daný server podporuje. Klient získává informaci o DNS serverech pomocí DHCP protokolu a NDP protokolu v případě IPv6.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Root servery==&lt;br /&gt;
Je to jedna z nejdůležitějších technických částí internetu. Na těchto serverech je uložený kořenový zónový soubor (root zone file), který je poskytován dalším DNS serverům. V tomto souboru jsou informace o autoritativních serverech pro domény nejvyšší úrovně. Tento soubor je malý a k změnám moc nedochází. Vytváří ho organizace IANA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Realizace dotazu==&lt;br /&gt;
Informaci o lokálním DNS serveru má každý počítač uloženou v konfiguraci síťových parametrů. Tu zpravidla dostává od DHCP serveru. Počítač nejprve pošle dotaz na lokální DNS server, který se podívá, jestli nemá odpověď v cache paměti. Pokud ne, obrátí se na některý z IP adres kořenových serverů. O překlad se stará Resolver. Jsou dva typy řešení dotazu. První z nich je rekurzivní, tento způsob je náročný, ale po vyřešení dotazu si jej může uložit do cache paměti. Druhý způsob je nerekurzivní řešení dotazu, u něj se server nezabývá řešením dotazu, jenom poskytne seznam IP adres, u kterých možná zjistí odpověď. Tímto způsobem řeší dotazy autoritativní a kořenové servery.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery zvládnou jak zjistit pro doménové jméno IP adresu, tak i naopak. U těchto dvou dotazů jsou adresy uspořádané v opačném pořadí. (IP adresa je směrem doprava více konkrétní, kdežto doménová adresa je naopak směrem doprava více obecná). Tento problém se řeší tak, že se u vyhledávání doménového jména přehodí pořadí bajtů v adrese a za adresu se přiřadí in-addra.arrpa.&lt;br /&gt;
DNS servery ukládající si do cache paměti opakované dotazy mají nastavený limit (TTL) po jakou dobu mohou být v paměti uloženy. Tento limit nastavuje administrátor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zónové soubory==&lt;br /&gt;
Informace o doménách obsažených v jedné zóně jsou uložené v tzv. zónovém souboru. To jak se záznamy o jednotlivých doménách do něj zapisují, se může lišit typem použitého serveru.&lt;br /&gt;
Příklad tvaru zapsání podle BIND (DNS server). Záznam tvoří jméno (doménové jméno), životnost (délka, po kterou bude záznam uložen), třída (protokol), typ (zapisovaného záznamu např. A - adress record, který obsahuje IPv4 adresu doménového jména), parametry (souvisejí s typem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;liv&amp;quot;&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ukázky některých domén: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Státní domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.cz – doména pro Českou republiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.de – doména pro Německo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.uk – doména pro Velkou Británii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Generické domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.gov – doména pro státní správu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.mil – doména pro armádu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.com – typická doména pro komerční organizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Použitá literatura:''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno &amp;amp; rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Související články''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Klíčová slova''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikace, doména, IPv4, IPv6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30212</id>
		<title>Domain Name Server (DNS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30212"/>
		<updated>2016-01-25T18:23:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Domain Name Server (DNS) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.&amp;lt;ref&amp;gt;PALOVSKÝ RADOMÍR. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a komunikační sítě&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS je celosvětová [[Databáze|databáze]] internetových domén a subdomén. Každá [[Doména|doména]] má svojí unikátní IP adresu. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -&amp;gt; www.seznam.cz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS kromě převodu IP adres a doménových jmen slouží také pro elektronickou poštu nebo IP telefon. Pro komunikaci se používá port 53 a protokoly TCP (pro bezztrátovou komunikaci) a UDP - ten může být ztrátový, protože neověřuje, zda - li byla data přenesena. Názvy domén a organizace serverů jsou hierarchicky řazená. Vznik této služby sahá už do doby fungování počítačové sítě ARPANET. V ní byl na všech počítačích uložen soubor (HOST.txt), který obsahoval záznamy o doménových jménech a IP adresách. Tento soubor se dodnes používá, když např. DNS server neodpovídá na dotaz a nebo ještě před dotazem na server.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá doménová jména jsou uspořádána do stromu s jedním kořenem. Každá část ve stromu obsahuje informace o sobě a svých poddoménách. Celá struktura je pak rozdělená do zón, kterou spravují správci a může být rozdělena ještě dále. Samotné jméno se skládá z více částí: Nejvyšší je kořenová doména - zapisující se jako tečka, poté doména nejvyšší úrovně, ta je tematická (.com, .edu) nebo státní (.cz, .uk, .fr) a subdoména, které může obsahovat až 63 znaků. Jméno je seřazené, tak že nejvíce konkrétní část je vlevo a směrem doprava se zobecňuje (cs.wikipedia.org).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery můžou mít dvě role. První z nich je role autoritativního serveru, na kterém jsou napořád uložené záznamy o dané zóně. Mohou být ještě primární a sekundární a ve většině případu jsou záznamy uložené na těchto serverech totožné. Zpravidla jsou provozovány registrátorem domény nebo tím kdo poskytuje webhosting.&lt;br /&gt;
Druhou rolí, kterou může DNS server zastávat, je role Rekurzivního serveru, na ten posílají svoje dotazy jiná zařízení (např. počítač). Ten jim poskytne odpověď rekurzivními dotazy u autoritativních serverů a sám si jí poté uloží v cache paměti. Tyto servery většinou zajišťuje poskytovatel internetového připojení. Také se může starat o validaci DNSSEC, pokud to daný server podporuje. Klient získává informaci o DNS serverech pomocí DHCP protokolu a NDP protokolu v případě IPv6.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Root servery==&lt;br /&gt;
Je to jedna z nejdůležitějších technických částí internetu. Na těchto serverech je uložený kořenový zónový soubor (root zone file), který je poskytován dalším DNS serverům. V tomto souboru jsou informace o autoritativních serverech pro domény nejvyšší úrovně. Tento soubor je malý a k změnám moc nedochází. Vytváří ho organizace IANA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Realizace dotazu==&lt;br /&gt;
Informaci o lokálním DNS serveru má každý počítač uloženou v konfiguraci síťových parametrů. Tu zpravidla dostává od DHCP serveru. Počítač nejprve pošle dotaz na lokální DNS server, který se podívá, jestli nemá odpověď v cache paměti. Pokud ne, obrátí se na některý z IP adres kořenových serverů. O překlad se stará Resolver. Jsou dva typy řešení dotazu. První z nich je rekurzivní, tento způsob je náročný, ale po vyřešení dotazu si jej může uložit do cache paměti. Druhý způsob je nerekurzivní řešení dotazu, u něj se server nezabývá řešením dotazu, jenom poskytne seznam IP adres, u kterých možná zjistí odpověď. Tímto způsobem řeší dotazy autoritativní a kořenové servery.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery zvládnou jak zjistit pro doménové jméno IP adresu, tak i naopak. U těchto dvou dotazů jsou adresy uspořádané v opačném pořadí. (IP adresa je směrem doprava více konkrétní, kdežto doménová adresa je naopak směrem doprava více obecná). Tento problém se řeší tak, že se u vyhledávání doménového jména přehodí pořadí bajtů v adrese a za adresu se přiřadí in-addra.arrpa.&lt;br /&gt;
DNS servery ukládající si do cache paměti opakované dotazy mají nastavený limit (TTL) po jakou dobu mohou být v paměti uloženy. Tento limit nastavuje administrátor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zónové soubory==&lt;br /&gt;
Informace o doménách obsažených v jedné zóně jsou uložené v tzv. zónovém souboru. To jak se záznamy o jednotlivých doménách do něj zapisují, se může lišit typem použitého serveru.&lt;br /&gt;
Příklad tvaru zapsání podle BIND (DNS server). Záznam tvoří jméno (doménové jméno), životnost (délka, po kterou bude záznam uložen), třída (protokol), typ (zapisovaného záznamu např. A - adress record, který obsahuje IPv4 adresu doménového jména), parametry (souvisejí s typem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;STEWART, William. Domain Name System (DNS) History. In: Living Internet [online]. Canada, 2015-1-7 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ukázky některých domén: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Státní domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.cz – doména pro Českou republiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.de – doména pro Německo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.uk – doména pro Velkou Británii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Generické domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.gov – doména pro státní správu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.mil – doména pro armádu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.com – typická doména pro komerční organizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Použitá literatura:''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno &amp;amp; rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Související články''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Klíčová slova''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikace, doména, IPv4, IPv6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30210</id>
		<title>Domain Name Server (DNS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30210"/>
		<updated>2016-01-25T18:11:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Domain Name Server (DNS) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.&amp;lt;ref&amp;gt;PALOVSKÝ RADOMÍR. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a komunikační sítě&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS je celosvětová [[Databáze|databáze]] internetových domén a subdomén. Každá [[Doména|doména]] má svojí unikátní IP adresu. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -&amp;gt; www.seznam.cz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS kromě převodu IP adres a doménových jmen slouží také pro elektronickou poštu nebo IP telefon. Pro komunikaci se používá port 53 a protokoly TCP (pro bezztrátovou komunikaci) a UDP - ten může být ztrátový, protože neověřuje, zda - li byla data přenesena. Názvy domén a organizace serverů jsou hierarchicky řazená. Vznik této služby sahá už do doby fungování počítačové sítě ARPANET. V ní byl na všech počítačích uložen soubor (HOST.txt), který obsahoval záznamy o doménových jménech a IP adresách. Tento soubor se dodnes používá, když např. DNS server neodpovídá na dotaz a nebo ještě před dotazem na server.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá doménová jména jsou uspořádána do stromu s jedním kořenem. Každá část ve stromu obsahuje informace o sobě a svých poddoménách. Celá struktura je pak rozdělená do zón, kterou spravují správci a může být rozdělena ještě dále. Samotné jméno se skládá z více částí: Nejvyšší je kořenová doména - zapisující se jako tečka, poté doména nejvyšší úrovně, ta je tematická (.com, .edu) nebo státní (.cz, .uk, .fr) a subdoména, které může obsahovat až 63 znaků. Jméno je seřazené, tak že nejvíce konkrétní část je vlevo a směrem doprava se zobecňuje (cs.wikipedia.org).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery můžou mít dvě role. První z nich je role autoritativního serveru, na kterém jsou napořád uložené záznamy o dané zóně. Mohou být ještě primární a sekundární a ve většině případu jsou záznamy uložené na těchto serverech totožné. Zpravidla jsou provozovány registrátorem domény nebo tím kdo poskytuje webhosting.&lt;br /&gt;
Druhou rolí, kterou může DNS server zastávat, je role Rekurzivního serveru, na ten posílají svoje dotazy jiná zařízení (např. počítač). Ten jim poskytne odpověď rekurzivními dotazy u autoritativních serverů a sám si jí poté uloží v cache paměti. Tyto servery většinou zajišťuje poskytovatel internetového připojení. Také se může starat o validaci DNSSEC, pokud to daný server podporuje. Klient získává informaci o DNS serverech pomocí DHCP protokolu a NDP protokolu v případě IPv6.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Root servery==&lt;br /&gt;
Je to jedna z nejdůležitějších technických částí internetu. Na těchto serverech je uložený kořenový zónový soubor (root zone file), který je poskytován dalším DNS serverům. V tomto souboru jsou informace o autoritativních serverech pro domény nejvyšší úrovně. Tento soubor je malý a k změnám moc nedochází. Vytváří ho organizace IANA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Realizace dotazu==&lt;br /&gt;
Informaci o lokálním DNS serveru má každý počítač uloženou v konfiguraci síťových parametrů. Tu zpravidla dostává od DHCP serveru. Počítač nejprve pošle dotaz na lokální DNS server, který se podívá, jestli nemá odpověď v cache paměti. Pokud ne, obrátí se na některý z IP adres kořenových serverů. O překlad se stará Resolver. Jsou dva typy řešení dotazu. První z nich je rekurzivní, tento způsob je náročný, ale po vyřešení dotazu si jej může uložit do cache paměti. Druhý způsob je nerekurzivní řešení dotazu, u něj se server nezabývá řešením dotazu, jenom poskytne seznam IP adres, u kterých možná zjistí odpověď. Tímto způsobem řeší dotazy autoritativní a kořenové servery.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery zvládnou jak zjistit pro doménové jméno IP adresu, tak i naopak. U těchto dvou dotazů jsou adresy uspořádané v opačném pořadí. (IP adresa je směrem doprava více konkrétní, kdežto doménová adresa je naopak směrem doprava více obecná). Tento problém se řeší tak, že se u vyhledávání doménového jména přehodí pořadí bajtů v adrese a za adresu se přiřadí in-addra.arrpa.&lt;br /&gt;
DNS servery ukládající si do cache paměti opakované dotazy mají nastavený limit (TTL) po jakou dobu mohou být v paměti uloženy. Tento limit nastavuje administrátor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zónové soubory==&lt;br /&gt;
Informace o doménách obsažených v jedné zóně jsou uložené v tzv. zónovém souboru. To jak se záznamy o jednotlivých doménách do něj zapisují, se může lišit typem použitého serveru.&lt;br /&gt;
Příklad tvaru zapsání podle BIND (DNS server). Záznam tvoří jméno (doménové jméno), životnost (délka, po kterou bude záznam uložen), třída (protokol), typ (zapisovaného záznamu např. A - adress record, který obsahuje IPv4 adresu doménového jména), parametry (souvisejí s typem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;&amp;gt;Domain Name System. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ukázky některých domén: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Státní domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.cz – doména pro Českou republiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.de – doména pro Německo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.uk – doména pro Velkou Británii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Generické domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.gov – doména pro státní správu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.mil – doména pro armádu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.com – typická doména pro komerční organizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Použitá literatura:''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno &amp;amp; rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Související články''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Klíčová slova''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikace, doména, IPv4, IPv6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30207</id>
		<title>Domain Name Server (DNS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30207"/>
		<updated>2016-01-25T17:11:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Domain Name Server (DNS) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.&amp;lt;ref&amp;gt;PALOVSKÝ RADOMÍR. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a komunikační sítě&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS je celosvětová [[Databáze|databáze]] internetových domén a subdomén. Každá [[Doména|doména]] má svojí unikátní IP adresu. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -&amp;gt; www.seznam.cz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS kromě převodu IP adres a doménových jmen slouží také pro elektronickou poštu nebo IP telefon. Pro komunikaci se používá port 53 a protokoly TCP (pro bezztrátovou komunikaci) a UDP - ten může být ztrátový, protože neověřuje, zda - li byla data přenesena. Názvy domén a organizace serverů jsou hierarchicky řazená. Vznik této služby sahá už do doby fungování počítačové sítě ARPANET. V ní byl na všech počítačích uložen soubor (HOST.txt), který obsahoval záznamy o doménových jménech a IP adresách. Tento soubor se dodnes používá, když např. DNS server neodpovídá na dotaz a nebo ještě před dotazem na server.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá doménová jména jsou uspořádána do stromu s jedním kořenem. Každá část ve stromu obsahuje informace o sobě a svých poddoménách. Celá struktura je pak rozdělená do zón, kterou spravují správci a může být rozdělena ještě dále. Samotné jméno se skládá z více částí: Nejvyšší je kořenová doména - zapisující se jako tečka, poté doména nejvyšší úrovně, ta je tematická (.com, .edu) nebo státní (.cz, .uk, .fr) a subdoména, které může obsahovat až 63 znaků. Jméno je seřazené, tak že nejvíce konkrétní část je vlevo a směrem doprava se zobecňuje (cs.wikipedia.org).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery můžou mít dvě role. První z nich je role autoritativního serveru, na kterém jsou napořád uložené záznamy o dané zóně. Mohou být ještě primární a sekundární a ve většině případu jsou záznamy uložené na těchto serverech totožné. Zpravidla jsou provozovány registrátorem domény nebo tím kdo poskytuje webhosting.&lt;br /&gt;
Druhou rolí, kterou může DNS server zastávat, je role Rekurzivního serveru, na ten posílají svoje dotazy jiná zařízení (např. počítač). Ten jim poskytne odpověď rekurzivními dotazy u autoritativních serverů a sám si jí poté uloží v cache paměti. Tyto servery většinou zajišťuje poskytovatel internetového připojení. Také se může starat o validaci DNSSEC, pokud to daný server podporuje. Klient získává informaci o DNS serverech pomocí DHCP protokolu a NDP protokolu v případě IPv6.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Root servery==&lt;br /&gt;
Je to jedna z nejdůležitějších technických částí internetu. Na těchto serverech je uložený kořenový zónový soubor (root zone file), který je poskytován dalším DNS serverům. V tomto souboru jsou informace o autoritativních serverech pro domény nejvyšší úrovně. Tento soubor je malý a k změnám moc nedochází. Vytváří ho organizace IANA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Realizace dotazu==&lt;br /&gt;
Informaci o lokálním DNS serveru má každý počítač uloženou v konfiguraci síťových parametrů. Tu zpravidla dostává od DHCP serveru. Počítač nejprve pošle dotaz na lokální DNS server, který se podívá, jestli nemá odpověď v cache paměti. Pokud ne, obrátí se na některý z IP adres kořenových serverů. O překlad se stará Resolver. Jsou dva typy řešení dotazu. První z nich je rekurzivní, tento způsob je náročný, ale po vyřešení dotazu si jej může uložit do cache paměti. Druhý způsob je nerekurzivní řešení dotazu, u něj se server nezabývá řešením dotazu, jenom poskytne seznam IP adres, u kterých možná zjistí odpověď. Tímto způsobem řeší dotazy autoritativní a kořenové servery.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery zvládnou jak zjistit pro doménové jméno IP adresu, tak i naopak. U těchto dvou dotazů jsou adresy uspořádané v opačném pořadí. (IP adresa je směrem doprava více konkrétní, kdežto doménová adresa je naopak směrem doprava více obecná). Tento problém se řeší tak, že se u vyhledávání doménového jména přehodí pořadí bajtů v adrese a za adresu se přiřadí in-addra.arrpa.&lt;br /&gt;
DNS servery ukládající si do cache paměti opakované dotazy mají nastavený limit (TTL) po jakou dobu mohou být v paměti uloženy. Tento limit nastavuje administrátor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zónové soubory==&lt;br /&gt;
Informace o doménách obsažených v jedné zóně jsou uložené v tzv. zónovém souboru. To jak se záznamy o jednotlivých doménách do něj zapisují, se může lišit typem použitého serveru.&lt;br /&gt;
Příklad tvaru zapsání podle BIND (DNS server). Záznam tvoří jméno (doménové jméno), životnost (délka, po kterou bude záznam uložen), třída (protokol), typ (zapisovaného záznamu např. A - adress record, který obsahuje IPv4 adresu doménového jména), parametry (souvisejí s typem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ukázky některých domén: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Státní domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.cz – doména pro Českou republiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.de – doména pro Německo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.uk – doména pro Velkou Británii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Generické domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.gov – doména pro státní správu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.mil – doména pro armádu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.com – typická doména pro komerční organizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Použitá literatura:''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno &amp;amp; rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Související články''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Klíčová slova''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikace, doména, IPv4, IPv6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30206</id>
		<title>Domain Name Server (DNS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30206"/>
		<updated>2016-01-25T17:10:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Domain Name Server (DNS) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.&amp;lt;ref&amp;gt;PALOVSKÝ RADOMÍR. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a komunikační sítě&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS je celosvětová [[Databáze|databáze]] internetových domén a subdomén. Každá [[Doména|doména]] má svojí unikátní IP adresu. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -&amp;gt; www.seznam.cz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS kromě převodu IP adres a doménových jmen slouží také pro elektronickou poštu nebo IP telefon. Pro komunikaci se používá port 53 a protokoly TCP (pro bezztrátovou komunikaci) a UDP - ten může být ztrátový, protože neověřuje, zda - li byla data přenesena. Názvy domén a organizace serverů jsou hierarchicky řazená. Vznik této služby sahá už do doby fungování počítačové sítě ARPANET. V ní byl na všech počítačích uložen soubor (HOST.txt), který obsahoval záznamy o doménových jménech a IP adresách. Tento soubor se dodnes používá, když např. DNS server neodpovídá na dotaz a nebo ještě před dotazem na server.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá doménová jména jsou uspořádána do stromu s jedním kořenem. Každá část ve stromu obsahuje informace o sobě a svých poddoménách. Celá struktura je pak rozdělená do zón, kterou spravují správci a může být rozdělena ještě dále. Samotné jméno se skládá z více částí: Nejvyšší je kořenová doména - zapisující se jako tečka, poté doména nejvyšší úrovně, ta je tematická (.com, .edu) nebo státní (.cz, .uk, .fr) a subdoména, které může obsahovat až 63 znaků. Jméno je seřazené, tak že nejvíce konkrétní část je vlevo a směrem doprava se zobecňuje (cs.wikipedia.org).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery můžou mít dvě role. První z nich je role autoritativního serveru, na kterém jsou napořád uložené záznamy o dané zóně. Mohou být ještě primární a sekundární a ve většině případu jsou záznamy uložené na těchto serverech totožné. Zpravidla jsou provozovány registrátorem domény nebo tím kdo poskytuje webhosting.&lt;br /&gt;
Druhou rolí, kterou může DNS server zastávat, je role Rekurzivního serveru, na ten posílají svoje dotazy jiná zařízení (např. počítač). Ten jim poskytne odpověď rekurzivními dotazy u autoritativních serverů a sám si jí poté uloží v cache paměti. Tyto servery většinou zajišťuje poskytovatel internetového připojení. Také se může starat o validaci DNSSEC, pokud to daný server podporuje. Klient získává informaci o DNS serverech pomocí DHCP protokolu a NDP protokolu v případě IPv6.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Root servery==&lt;br /&gt;
Je to jedna z nejdůležitějších technických částí internetu. Na těchto serverech je uložený kořenový zónový soubor (root zone file), který je poskytován dalším DNS serverům. V tomto souboru jsou informace o autoritativních serverech pro domény nejvyšší úrovně. Tento soubor je malý a k změnám moc nedochází. Vytváří ho organizace IANA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Realizace dotazu==&lt;br /&gt;
Informaci o lokálním DNS serveru má každý počítač uloženou v konfiguraci síťových parametrů. Tu zpravidla dostává od DHCP serveru. Počítač nejprve pošle dotaz na lokální DNS server, který se podívá, jestli nemá odpověď v cache paměti. Pokud ne, obrátí se na některý z IP adres kořenových serverů. O překlad se stará Resolver. Jsou dva typy řešení dotazu. První z nich je rekurzivní, tento způsob je náročný, ale po vyřešení dotazu si jej může uložit do cache paměti. Druhý způsob je ne řešení dotazu, u něj se server nezabývá řešením dotazu, jenom poskytne seznam IP adres, u kterých možná zjistí odpověď. Tímto způsobem řeší dotazy autoritativní a kořenové servery.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery zvládnou jak zjistit pro doménové jméno IP adresu, tak i naopak. U těchto dvou dotazů jsou adresy uspořádané v opačném pořadí. (IP adresa je směrem doprava více konkrétní, kdežto doménová adresa je naopak směrem doprava více obecná). Tento problém se řeší tak, že se u vyhledávání doménového jména přehodí pořadí bajtů v adrese a za adresu se přiřadí in-addra.arrpa.&lt;br /&gt;
DNS servery ukládající si do cache paměti opakované dotazy mají nastavený limit (TTL) po jakou dobu mohou být v paměti uloženy. Tento limit nastavuje administrátor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zónové soubory==&lt;br /&gt;
Informace o doménách obsažených v jedné zóně jsou uložené v tzv. zónovém souboru. To jak se záznamy o jednotlivých doménách do něj zapisují, se může lišit typem použitého serveru.&lt;br /&gt;
Příklad tvaru zapsání podle BIND (DNS server). Záznam tvoří jméno (doménové jméno), životnost (délka, po kterou bude záznam uložen), třída (protokol), typ (zapisovaného záznamu např. A - adress record, který obsahuje IPv4 adresu doménového jména), parametry (souvisejí s typem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ukázky některých domén: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Státní domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.cz – doména pro Českou republiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.de – doména pro Německo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.uk – doména pro Velkou Británii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Generické domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.gov – doména pro státní správu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.mil – doména pro armádu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.com – typická doména pro komerční organizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Použitá literatura:''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno &amp;amp; rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Související články''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Klíčová slova''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikace, doména, IPv4, IPv6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=30204</id>
		<title>John von Neumann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=30204"/>
		<updated>2016-01-25T17:02:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''John von Neuman''' byl významným matematikem a fyzikem maďarského původu. Narodil se 28. prosince roku 1903 a zemřel ve svých 53 letech na rakovinu v roce 1957. Za svůj život přispěl do mnoha oborů např. ekonomie, matematiky, fyziky, informatiky a statistiky.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:JohnvonNeumann-LosAlamos.gif|náhled|John von Neumann]]&lt;br /&gt;
Jeho matka Margaret Kann pocházela z bohaté obchodnické rodiny a jeho otec Miksa Neumann byl budapeštským bankéřem. Svoje studium začal v roce 1911 na prestižním Lutherském gymnáziu, kde celá výuka probíhala v němčině.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož už od dětství John von Neumann vyčníval nad ostatními dětmi svoji genialitou, dokázal si např. zapamatovat během malé chvíle jeden celý list v telefonním seznamu nebo vykládat vtipy ve starořečtině, byli mu přiděleni soukromí učitelé na matematiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení první světové války a nástupu Béla Kuny k moci, emigroval s rodiči do Rakouska a Chorvatska. V exilu, ale moc dlouho nezůstali a po jednom měsíci se vrátili zpátky do jeho rodné země Maďarska. Kunovu vládu z velké části tvořili Židé, a přestože Neumannovi nesouhlasili s Kunovým komunistickým režimem, byli jako Židé perzekuováni. Po dokončení gymnázia nastoupil na dvě vysoké školy. První z nich byla univerzita v Berlíně, kde se věnoval, na přání svého otce, studiu chemického inženýrství. Tu ale v roce 1923 opustil a přestoupil na univerzitu v Zürichu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Budapešti pak studoval dálkově matematiku. Jako první dokončil studia chemického inženýrství v roce 1925 a v následujícím roce dostal svůj druhý doktorský diplom z matematiky. Během svého studia a krátce po něm publikoval dvě důležité práce: An Axiomatization of Set Theory - zabývající se teorií množin a Mathematical Foundations of Quantum Mechanics.- zabývající se kvantovou mechanikou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie her ==&lt;br /&gt;
Po vystudování obou vysokých škol mu byla nabídnuta pozice učitele na univerzitě v Berlíně. Nabídku přijal a po dobu tří let zde vyučoval. Od roku 1929 pak přednášel i na univerzitě v Hamburku. Za svou krátkou dobu života John von Neumann publikoval 32 vědeckých prací. Publikační činnost mu přinesla světový věhlas a uznání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedna z mnoha prací byla i Theory of Parlor Games, zabývající se teorií her. V ní popsal strategii pro minimalizování maximální ztráty. K tomu používá minimax algoritmus, který ohodnocuje možné varianty a z těchto variant se následně vybere ta, která je nejvíce optimální. Původně byla napsána pro hru o dvou hráčích a za předpokladu, že jsou známy všechny informace o předchozích krocích protihráče. Tato teorie pak byla později rozšířena i na hry s více hráči a na situace, kdy nám některé informace nejsou známé. Důležitým prvkem výše popsané strategie je, že se nepočítá s pravděpodobností, ale jen s daty, která máme v danou chvíli k dispozici. Později už rozšířenou verzi publikoval spolu s Oskarem Mörgensternem jako knihu Theory of Games and Economic Behavior v roce 1944.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Game theory. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-16 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Game_theory&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princeton a život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
V roce 1929 byl pozván Oswaldem Veblenem na Princetone, aby zde vyučoval kvantovou mechaniku. Tuto nabídku J. von Neumann přijal a před odjezdem do Spojených státu amerických se oženil s Marietou Kovesi v Budapešti. Jeho manželství trvalo pár let a společně vychovávali dceru Marinu. Znovu se pak v roce 1938 oženil s Klarou Dan, s ní žil až do své smrti. Přednášet začal v roce 1930 a po třech letech se stal jedním z několika profesorů na nově vytvořeném institutu v Princetone: Institute for Advanced Study. Mezi další profesory patřil např. Albert Einstein.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době druhé světové války přispěl svými poznatky k výrobě atomové a později i vodíkové bomby. Byl také odborným poradcem vlády a po válce spolupracoval na vytvoření prvního počítače ENIACu, který pracoval v desítkové soustavě, což je raritou. Na základě předchozích poznatků posléze napsal práci o univerzální architektuře počítačů. Podílel se také na vytvoření IAS machine, která pracovala v binárním kódu. Později bylo na základě jeho architektury vytvořeno několik dalších počítačů. Za svůj život publikoval 150 vědeckých článků, z nichž 120 se věnovalo matematice a 20 fyzice. John von Neumann byl jedním z nejdůležitějších matematiků 20. století.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alan_Turing&amp;diff=30201</id>
		<title>Alan Turing</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alan_Turing&amp;diff=30201"/>
		<updated>2016-01-25T16:55:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Alan Turing''' byl významným matematikem a kryptologem 20. století. Velkou část svého profesního života zasvětil vzniku prvních počítačů a počítačové vědě obecně. Narodil se v Maida Vale, Londýně 23. června 1912 a 8. června roku 1954 spáchal sebevraždu. Jako příčina úmrtí byla policií stanovena otrava kyanidem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dětství a život před 2 sv. v. ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alan_Turing_Memorial.jpg|náhled|pomník Alana Turinga]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho otec pracoval pro Indian Civil Service v Britské Indii a před jeho narozením se s manželkou Ethel Sara, rozhodli přestěhovat zpátky do Velké Británie. Během Turingova dětství museli jeho rodiče kvůli své práci často cestovat, proto jej svěřili do výchovy rodiny vojáků na penzi. Po patnácti letech od Turingova narození se přestěhovali do města Guildford, zde si zakoupili rodinný dům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých šesti letech začíná navštěvovat základní školu a ve třinácti letech nastoupil na veřejnou školu Sherborne School v Dorset. Během docházky na veřejnou školu docházelo ke konfliktům s některými z pedagogů, kteří nechápali jeho velký zájem o matematiku a vědu jako takovou. Z tohoto důvodu napsal ředitel školy dopis Turingovým rodičům a v něm doporučoval, aby se jejich syn zajímal více o klasické vzdělání, jinak mrhá svým časem na veřejně škole.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V šestnácti letech se Alan Turing seznamuje s Einsteinovou prací, kterou dokázal pochopit, přestože mu chyběly znalosti z některých oblastí matematiky. V roce 1931 začal studovat na King's College Cambridge a v roce 1934 studium na ní ukončil. Od záři roku 1936 studoval matematiku a kryptologii na Princetonu a titul Ph.D pak získal v červnu 1938.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Turing machine ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Turing machine 2b.svg|náhled|Turing machine]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých dvaceti dvou letech pak sestrojil abstraktní počítač, který byl pojmenovaný po něm. Jako paměť sloužila nekonečně dlouhá papírová páska rozdělená do jednotlivých buněk. Do nich se pak zapisují hodnoty, které jsou definované s instrukcemi v tabulce. Turingův stroj mohl nabývat třech hodnot: nula, jedna a prázdné místo. Zapsaná hodnota v buňce se pak přečetla a podle tabulky se splnila instrukce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;BARKER-PLUMMER, David. Turing Machines. Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. Stanford, CA 94305-4115: Stanford University, 1995-9-14, 2013-5-20 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/entries/turing-machine/&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento abstraktní počítač vytvořil Turing proto, aby dokázal, že lze pokaždé dojít k výsledku, pokud budeme dodržovat přesně dané instrukce. Po jeho vytvoření, ale zjistil, že některé problémy tímto způsobem vyřešit nelze. Příklad takového problému je Halting problem. Jeho podstata spočívá v tom, zda-li můžeme rozhodnout, jestli program v Turing machine se bude neustále opakovat nebo se sám ukončí. V roce 1936 pak dokázal, že neexistuje obecný algoritmus, který by toto vyřešil, pro všechny programy.&amp;lt;ref&amp;gt;Halting problem. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-14 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Halting_problem&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Enigma ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během druhé světové války se stal jedním z mnoha lidí, kteří se snažili o prolomení šifry enigmy, používanou nacistickým Německem. K šifrování sloužil přistroj, který obsahoval rotory a zapojovací desku. Přístroj pak podle určitých pozic zprávu zakódoval. Za účelem rozšifrování enigmy Turing sestrojil Bombe, ta sloužila k odhalení pozic rotorů a zapojovací desky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bombe byla sestrojena na základě polského přístroje Bomba. Ta využívala mezeru v procedurách, kterou ale později Němci odstranili. Turingova verze, narozdíl od té polské, mohla odhalit pozice i bez této mezery v procedurách. Turing, krom vytvoření Bombe, zefektivnil postup lámání kódu. Díky němu bylo během války zachráněno mnoho lidských životů. Ze začátku bylo dešifrováno 39 000 zpráv za měsíc, jejich počet se později zvýšil na 84 000 zpráv měsíčně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Alan Turing. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006-5-10, 2015-10-23 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Alan-Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení druhé světové války se věnoval vytvoření elektronického počítače v National Physical Laboratory, který sídlil v Londýně. Původní návrh elektronického počítače byl však považován za příliš složitý, tak se postavila jeho jednoduší verze Pilot Model ACE, ten se stal na krátkou dobu nejrychlejším počítačem na světě. Pokud by se ho pokusili postavit podle původního návrhu, předčil by ostatní dobově postavené počítače několikrát. Během práce na návrhu také publikoval odbornou práci na téma počítačové architektury, kterou sice vydal později než John von Nuemann, ale za to detailněji dané téma zpracoval.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rovněž vytvořil Turingův test. Vymyslel jej za účelem stanovení umělé inteligence. Podstata tohoto testu spočívala v tom, že měl člověk rozeznat, zda komunikuje s počítačem nebo člověkem. Dnes se používá na internetu opačný test CAPTCHA. Také se zajímal vývojem živých organismů a hledal různé modely jejich vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době, ve které žil, byla homosexualita nezákonná. Alan Turing se k ní přiznal, během vyšetřování krádeže v jeho domě. Poté byl za ni odsouzen. Jako rozsudek mu bylo dáno na výběr vězení nebo podstoupení “léčby”. Turing si vybral “léčbu” a za dva roky spáchal sebevraždu. Po jeho smrti mu byla vyjádřena omluva za obvinění a dostal několik vyznamenání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30195</id>
		<title>Domain Name Server (DNS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30195"/>
		<updated>2016-01-25T16:28:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Domain Name Server (DNS) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.&amp;lt;ref&amp;gt;PALOVSKÝ RADOMÍR. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a komunikační sítě&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS je celosvětová [[Databáze|databáze]] internetových domén a subdomén. Každá [[Doména|doména]] má svojí unikátní IP adresu. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -&amp;gt; www.seznam.cz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS kromě převodu IP adres a doménových jmen slouží také pro elektronickou poštu nebo IP telefon. Pro komunikaci se používá port 53 a protokoly TCP (pro bezztrátovou komunikaci) a UDP - ten může být ztrátový, protože neověřuje, zda - li byla data přenesena. Názvy domén a organizace serverů jsou hierarchicky řazená. Vznik této služby sahá už do doby fungování počítačové sítě ARPANET. V ní byl na všech počítačích uložen soubor (HOST.txt), který obsahoval záznamy o doménových jménech a IP adresách. Tento soubor se dodnes používá, když např. DNS server neodpovídá na dotaz a nebo ještě před dotazem na server.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá doménová jména jsou uspořádána do stromu s jedním kořenem. Každá část ve stromu obsahuje informace o sobě a svých poddoménách. Celá struktura je pak rozdělená do zón, kterou spravují správci a může být rozdělena ještě dále. Samotné jméno se skládá z více částí: Nejvyšší je kořenová doména - zapisující se jako tečka, poté doména nejvyšší úrovně, ta je tematická (.com, .edu) nebo státní (.cz, .uk, .fr) a subdoména, které může obsahovat až 63 znaků. Jméno je seřazené, tak že nejvíce konkrétní část je vlevo a směrem doprava se zobecňuje (cs.wikipedia.org).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery můžou mít dvě role. První z nich je role autoritativního serveru, na kterém jsou napořád uložené záznamy o dané zóně. Mohou být ještě primární a sekundární a ve většině případu jsou záznamy uložené na těchto serverech totožné. Zpravidla jsou provozovány registrátorem domény nebo tím kdo poskytuje webhosting.&lt;br /&gt;
Druhou rolí, kterou může DNS server zastávat, je role Rekurzivního serveru, na ten posílají svoje dotazy jiná zařízení (např. počítač). Ten jim poskytne odpověď rekurzivními dotazy u autoritativních serverů a sám si jí poté uloží v cache paměti. Tyto servery většinou zajišťuje poskytovatel internetového připojení. Také se může starat o validaci DNSSEC, pokud to daný server podporuje. Klient získává informaci o DNS serverech pomocí DHCP protokolu a NDP protokolu v případě IPv6.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Root servery==&lt;br /&gt;
Je to jedna z nejdůležitějších technických částí internetu. Na těchto serverech je uložený kořenový zónový soubor (root zone file), který je poskytován dalším DNS serverům. V tomto souboru jsou informace o autoritativních serverech pro domény nejvyšší úrovně. Tento soubor je malý a k změnám moc nedochází. Vytváří ho organizace IANA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Realizace dotazu==&lt;br /&gt;
Informaci o lokálním DNS serveru má každý počítač uloženou v konfiguraci síťových parametrů. Tu zpravidla dostává od DHCP serveru. Počítač nejprve pošle dotaz na lokální DNS server, který se podívá, jestli nemá odpověď v cache paměti. Pokud ne, obrátí se na některý z IP adres kořenových serverů. O překlad se stará Resolver. Jsou dva typy řešení dotazu. První z nich je rekurzivní, tento způsob je náročný, ale po vyřešení dotazu si jej může uložit do cache paměti. Druhý způsob je rekurzivní řešení dotazu, u něj se server nezabývá řešením dotazu, jenom poskytne seznam IP adres, u kterých možná zjistí odpověď. Tímto způsobem řeší dotazy autoritativní a kořenové servery.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery zvládnou jak zjistit pro doménové jméno IP adresu, tak i naopak. U těchto dvou dotazů jsou adresy uspořádané v opačném pořadí. (IP adresa je směrem doprava více konkrétní, kdežto doménová adresa je naopak směrem doprava více obecná). Tento problém se řeší tak, že se u vyhledávání doménového jména přehodí pořadí bajtů v adrese a za adresu se přiřadí in-addra.arrpa.&lt;br /&gt;
DNS servery ukládající si do cache paměti opakované dotazy mají nastavený limit (TTL) po jakou dobu mohou být v paměti uloženy. Tento limit nastavuje administrátor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zónové soubory==&lt;br /&gt;
Informace o doménách obsažených v jedné zóně jsou uložené v tzv. zónovém souboru. To jak se záznamy o jednotlivých doménách do něj zapisují, se může lišit typem použitého serveru.&lt;br /&gt;
Příklad tvaru zapsání podle BIND (DNS server). Záznam tvoří jméno (doménové jméno), životnost (délka, po kterou bude záznam uložen), třída (protokol), typ (zapisovaného záznamu např. A - adress record, který obsahuje IPv4 adresu doménového jména), parametry (souvisejí s typem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ukázky některých domén: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Státní domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.cz – doména pro Českou republiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.de – doména pro Německo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.uk – doména pro Velkou Británii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Generické domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.gov – doména pro státní správu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.mil – doména pro armádu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.com – typická doména pro komerční organizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Použitá literatura:''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno &amp;amp; rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Související články''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Klíčová slova''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikace, doména, IPv4, IPv6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30193</id>
		<title>Domain Name Server (DNS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Domain_Name_Server_(DNS)&amp;diff=30193"/>
		<updated>2016-01-25T16:28:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Domain Name Server (DNS) ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Počítače pracují s čísly, lidé pracují se slovy.&amp;lt;ref&amp;gt;PALOVSKÝ RADOMÍR. &amp;lt;i&amp;gt;Informační a komunikační sítě&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS je celosvětová [[Databáze|databáze]] internetových domén a subdomén. Každá [[Doména|doména]] má svojí unikátní IP adresu. Pro usnadnění existují DNS servery. Jedna IP adresa je spojena s jedním nebo několika doménovými jmény. Do kolonky pro vyplnění IP adresy stačí napsat správný název. Čísla jsou převedena na text. Například 77.75.72.3. -&amp;gt; www.seznam.cz. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS kromě převodu IP adres a doménových jmen slouží také pro elektronickou poštu nebo IP telefon. Pro komunikaci se používá port 53 a protokoly TCP (pro bezztrátovou komunikaci) a UDP - ten může být ztrátový, protože neověřuje, zda - li byla data přenesena. Názvy domén a organizace serverů jsou hierarchicky řazená. Vznik této služby sahá už do doby fungování počítačové sítě ARPANET. V ní byl na všech počítačích uložen soubor (HOST.txt), který obsahoval záznamy o doménových jménech a IP adresách. Tento soubor se dodnes používá, když např. DNS server neodpovídá na dotaz a nebo ještě před dotazem na server.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.livinginternet.com/i/iw_dns_history.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivá doménová jména jsou uspořádána do stromu s jedním kořenem. Každá část ve stromu obsahuje informace o sobě a svých poddoménách. Celá struktura je pak rozdělená do zón, kterou spravují správci a může být rozdělena ještě dále. Samotné jméno se skládá z více částí: Nejvyšší je kořenová doména - zapisující se jako tečka, poté doména nejvyšší úrovně, ta je tematická (.com., edu) nebo státní (.cz, .uk, .fr) a subdoména, které může obsahovat až 63 znaků. Jméno je seřazené, tak že nejvíce konkrétní část je vlevo a směrem doprava se zobecňuje (cs.wikipedia.org).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery můžou mít dvě role. První z nich je role autoritativního serveru, na kterém jsou napořád uložené záznamy o dané zóně. Mohou být ještě primární a sekundární a ve většině případu jsou záznamy uložené na těchto serverech totožné. Zpravidla jsou provozovány registrátorem domény nebo tím kdo poskytuje webhosting.&lt;br /&gt;
Druhou rolí, kterou může DNS server zastávat, je role Rekurzivního serveru, na ten posílají svoje dotazy jiná zařízení (např. počítač). Ten jim poskytne odpověď rekurzivními dotazy u autoritativních serverů a sám si jí poté uloží v cache paměti. Tyto servery většinou zajišťuje poskytovatel internetového připojení. Také se může starat o validaci DNSSEC, pokud to daný server podporuje. Klient získává informaci o DNS serverech pomocí DHCP protokolu a NDP protokolu v případě IPv6.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Root servery==&lt;br /&gt;
Je to jedna z nejdůležitějších technických částí internetu. Na těchto serverech je uložený kořenový zónový soubor (root zone file), který je poskytován dalším DNS serverům. V tomto souboru jsou informace o autoritativních serverech pro domény nejvyšší úrovně. Tento soubor je malý a k změnám moc nedochází. Vytváří ho organizace IANA.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Realizace dotazu==&lt;br /&gt;
Informaci o lokálním DNS serveru má každý počítač uloženou v konfiguraci síťových parametrů. Tu zpravidla dostává od DHCP serveru. Počítač nejprve pošle dotaz na lokální DNS server, který se podívá, jestli nemá odpověď v cache paměti. Pokud ne, obrátí se na některý z IP adres kořenových serverů. O překlad se stará Resolver. Jsou dva typy řešení dotazu. První z nich je rekurzivní, tento způsob je náročný, ale po vyřešení dotazu si jej může uložit do cache paměti. Druhý způsob je rekurzivní řešení dotazu, u něj se server nezabývá řešením dotazu, jenom poskytne seznam IP adres, u kterých možná zjistí odpověď. Tímto způsobem řeší dotazy autoritativní a kořenové servery.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DNS servery zvládnou jak zjistit pro doménové jméno IP adresu, tak i naopak. U těchto dvou dotazů jsou adresy uspořádané v opačném pořadí. (IP adresa je směrem doprava více konkrétní, kdežto doménová adresa je naopak směrem doprava více obecná). Tento problém se řeší tak, že se u vyhledávání doménového jména přehodí pořadí bajtů v adrese a za adresu se přiřadí in-addra.arrpa.&lt;br /&gt;
DNS servery ukládající si do cache paměti opakované dotazy mají nastavený limit (TTL) po jakou dobu mohou být v paměti uloženy. Tento limit nastavuje administrátor.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zónové soubory==&lt;br /&gt;
Informace o doménách obsažených v jedné zóně jsou uložené v tzv. zónovém souboru. To jak se záznamy o jednotlivých doménách do něj zapisují, se může lišit typem použitého serveru.&lt;br /&gt;
Příklad tvaru zapsání podle BIND (DNS server). Záznam tvoří jméno (doménové jméno), životnost (délka, po kterou bude záznam uložen), třída (protokol), typ (zapisovaného záznamu např. A - adress record, který obsahuje IPv4 adresu doménového jména), parametry (souvisejí s typem).&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Domain_Name_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ukázky některých domén: ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Státní domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.cz – doména pro Českou republiku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.de – doména pro Německo&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.uk – doména pro Velkou Británii&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•	Generické domény&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.gov – doména pro státní správu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.mil – doména pro armádu USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.net – v době svého vzniku určena pro síťově zaměřené organizace, dnes náhražka .com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.org – doména pro nevládní organizace, registrace není nijak omezena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
.com – typická doména pro komerční organizace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Použitá literatura:''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PROCHÁZKA, David. První kroky s internetem. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2010. 108 s. Snadno &amp;amp; rychle. ISBN 978-80-247-3255-8.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Související články''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/index.php/Digit%C3%A1ln%C3%AD_stopa Digitální stopa] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Klíčová slova''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
identifikace, doména, IPv4, IPv6&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=30192</id>
		<title>John von Neumann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=30192"/>
		<updated>2016-01-25T16:26:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''John von Neuman''' byl významným matematikem a fyzikem maďarského původu. Narodil se 28. prosince roku 1903 a zemřel ve svých 53 letech na rakovinu v roce 1957. Za svůj život přispěl do mnoha oborů např. ekonomie, matematiky, fyziky, informatiky a statistiky.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:JohnvonNeumann-LosAlamos.gif|náhled|John von Neumann]]&lt;br /&gt;
Jeho matka Margaret Kann pocházela z bohaté obchodnické rodiny a jeho otec Miksa Neumann byl budapeštským bankéřem. Svoje studium začal v roce 1911 na prestižním Lutherském gymnáziu, kde celá výuka probíhala v němčině.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož už od dětství John von Neumann vyčníval nad ostatními dětmi svoji genialitou, dokázal si např. zapamatovat během malé chvíle jeden celý list v telefonním seznamu nebo vykládat vtipy ve starořečtině, byli mu přiděleni soukromí učitelé na matematiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení první světové války a nástupu Béla Kuny k moci, emigroval s rodiči do Rakouska a Chorvatska. V exilu, ale moc dlouho nezůstali a po jednom měsíci se vrátili zpátky do jeho rodné země Maďarska. Kunovu vládu z velké části tvořili Židé, a přestože Neumannovi nesouhlasili s Kunovým komunistickým režimem, byli jako Židé perzekuováni. Po dokončení gymnázia nastoupil na dvě vysoké školy. První z nich byla univerzita v Berlíně, kde se věnoval, na přání svého otce, studiu chemického inženýrství. Tu ale v roce 1923 opustil a přestoupil na univerzitu v Zürichu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Budapešti pak studoval dálkově matematiku. Jako první dokončil studia chemického inženýrství v roce 1925 a v následujícím roce dostal svůj druhý doktorský diplom z matematiky. Během svého studia a krátce po něm publikoval dvě důležité práce: An Axiomatization of Set Theory - zabývající se teorií množin a Mathematical Foundations of Quantum Mechanics.- zabývající se kvantovou mechanikou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie her ==&lt;br /&gt;
Po vystudování obou vysokých škol mu byla nabídnuta pozice učitele na univerzitě v Berlíně. Nabídku přijal a po dobu tří let zde vyučoval. Od roku 1929 pak přednášel i na univerzitě v Hamburku. Za svou krátkou dobu života John von Neumann publikoval 32 vědeckých prací. Publikační činnost mu přinesla světový věhlas a uznání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedna z mnoha prací byla i Theory of Parlor Games, zabývající se teorií her. V ní popsal strategii pro minimalizování maximální ztráty. K tomu používá minimax algoritmus, který ohodnocuje možné varianty a z těchto variant se následně vybere ta, která je nejvíce optimální. Původně byla napsána pro hru o dvou hráčích a za předpokladu, že jsou známy všechny informace o předchozích krocích protihráče. Tato teorie pak byla později rozšířena i na hry s více hráči a na situace, kdy nám některé informace nejsou známé. Důležitým prvkem výše popsané strategie je, že se nepočítá s pravděpodobností, ale jen s daty, která máme v danou chvíli k dispozici. Později už rozšířenou verzi publikoval spolu s Oskarem Mörgensternem jako knihu Theory of Games and Economic Behavior v roce 1944.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Game theory. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-16 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Game_theory&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princeton a život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
V roce 1929 byl pozván Oswaldem Veblenem na Princetone, aby zde vyučoval kvantovou mechaniku. Tuto nabídku J. von Neumann přijal a před odjezdem do Spojených státu amerických se oženil s Marietou Kovesi v Budapešti. Jeho manželství trvalo pár let a společně vychovávali dceru Marinu. Znovu se pak v roce 1938 oženil s Klarou Dan, s ní žil až do své smrti. Přednášet začal v roce 1930 a po třech letech se stal jedním z několika profesorů na nově vytvořeném institutu v Princetone: Institute for Advanced Study. Mezi další profesory patřil např. Albert Einstein.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době druhé světové války přispěl svými poznatky k výrobě atomové a později i vodíkové bomby. Byl také odborným poradcem vlády a po válce spolupracoval na vytvoření prvního počítače ENIACu, který pracoval v desítkové soustavě, což je raritou. Na základě předchozích poznatků posléze napsal práci o univerzální architektuře počítačů. Podílel se také na vytvoření IAS machine, který pracoval v binárním kódu. Později bylo na základě jeho architektury vytvořeno několik dalších počítačů. Za svůj život publikoval 150 vědeckých článků, z nichž 120 se věnovalo matematice a 20 fyzice. John von Neumann byl jedním z nejdůležitějších matematiků 20. století.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alan_Turing&amp;diff=30191</id>
		<title>Alan Turing</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Alan_Turing&amp;diff=30191"/>
		<updated>2016-01-25T16:25:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Alan Turing''' byl významným matematikem a kryptologem 20. století. Velkou část svého profesního života zasvětil vzniku prvních počítačů a počítačové vědě obecně. Narodil se v Maida Vale, Londýně 23. června 1912 a 8. června roku 1954 spáchal sebevraždu. Jako příčina úmrtí byla policií stanovena otrava kyanidem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dětství a život před 2 sv. v. ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Alan_Turing_Memorial.jpg|náhled|pomník Alana Turinga]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho otec pracoval pro Indian Civil Service v Britské Indii a před jeho narozením se s manželkou Ethel Sara, rozhodli přestěhovat zpátky do Velké Británie. Během Turingova dětství museli jeho rodiče kvůli své práci často cestovat, proto jej svěřili do výchovy rodiny vojáků na penzi. Po patnácti letech od Turingova narození se přestěhovali do města Guildford, zde si zakoupili rodinný dům.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých šesti letech začíná navštěvovat základní školu a ve třinácti letech nastoupil na veřejnou školu Sherborne School v Dorset. Během docházky na veřejnou školu docházelo ke konfliktům s některými z pedagogů, kteří nechápali jeho velký zájem o matematiku a vědu jako takovou. Z tohoto důvodu napsal ředitel školy dopis Turingovým rodičům a v něm doporučoval, aby se jejich syn zajímal více o klasické vzdělání, jinak mrhá svým časem na veřejně škole.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V šestnácti letech se Alan Turing seznamuje s Einsteinovou prací, kterou dokázal pochopit, přestože mu chyběly znalosti z některých oblastí matematiky. V roce 1931 začal studovat na King's College Cambridge a v roce 1934 studium na ní ukončil. Od záři roku 1936 studoval matematiku a kryptologii na Princetonu a titul Ph.D pak získal v červnu 1938.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Turing machine ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Turing machine 2b.svg|náhled|Turing machine]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých dvaceti dvou letech pak sestrojil abstraktní počítač, který byl pojmenovaný po něm. Jako paměť sloužila nekonečně dlouhá papírová páska rozdělená do jednotlivých buněk. Do nich se pak zapisují hodnoty, které jsou definované s instrukcemi v tabulce. Turingův stroj mohl nabývat třech hodnot: nula, jedna a prázdné místo. Zapsaná hodnota v buňce se pak přečetla a podle tabulky se splnila instrukce. &amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;BARKER-PLUMMER, David. Turing Machines. Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. Stanford, CA 94305-4115: Stanford University, 1995-9-14, 2013-5-20 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://plato.stanford.edu/entries/turing-machine/&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento abstraktní počítač vytvořil Turing proto, aby dokázal, že lze pokaždé dojít k výsledku, pokud budeme dodržovat přesně dané instrukce. Po jeho vytvoření, ale zjistil, že některé problémy tímto způsobem vyřešit nelze. Příklad takového problému je Halting problem. Jeho podstata spočívá v tom, zda-li můžeme rozhodnout, jestli program v Turing machine se bude neustále opakovat nebo se sám ukončí. V roce 1936 pak dokázal, že neexistuje obecný algoritmus, který by toto vyřešil, pro všechny programy.&amp;lt;ref&amp;gt;Halting problem. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-14 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Halting_problem&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Enigma ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během druhé světové války se stal jedním z mnoha lidí, kteří se snažili o prolomení šifry enigmy, používanou nacistickým Německem. K šifrování sloužil přistroj, který obsahoval rotory a zapojovací desku. Přístroj pak podle určitých pozic zprávu zakódoval. Za účelem rozšifrování enigmy Turing sestrojil Bombe, ten sloužil k odhalení pozic rotorů a zapojovací desky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bombe by sestrojen na základě polského přístroje Bomba. Ta využívala mezeru v procedurách, kterou ale později Němci odstranili. Turingova verze, narozdíl od té polské, mohla odhalit pozice i bez této mezery v procedurách. Turing, krom vytvoření Bombe, zefektivnil postup lámání kódu. Díky němu bylo během války zachráněno mnoho lidských životů. Ze začátku bylo dešifrováno 39 000 zpráv za měsíc, jejich počet se později zvýšil na 84 000 zpráv měsíčně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Alan Turing. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006-5-10, 2015-10-23 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/Alan-Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení druhé světové války se věnoval vytvoření elektronického počítače v National Physical Laboratory, který sídlil v Londýně. Původní návrh elektronického počítače byl však považován za příliš složitý, tak se postavila jeho jednoduší verze Pilot Model ACE, ten se stal na krátkou dobu nejrychlejším počítačem na světě. Pokud by se ho pokusili postavit podle původního návrhu, předčil by ostatní dobově postavené počítače několikrát. Během práce na návrhu také publikoval odbornou práci na téma počítačové architektury, kterou sice vydal později než John von Nuemann, ale za to detailněji dané téma zpracoval.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rovněž vytvořil Turingův test. Vymyslel jej za účelem stanovení umělé inteligence. Podstata tohoto testu spočívala v tom, že měl člověk rozeznat, zda komunikuje s počítačem nebo člověkem. Dnes se používá na internetu opačný test CAPTCHA. Také se zajímal vývojem živých organismů a hledal různé modely jejich vývoje.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době, ve které žil, byla homosexualita nezákonná. Alan Turing se k ní přiznal, během vyšetřování krádeže v jeho domě. Poté byl za ni odsouzen. Jako rozsudek mu bylo dáno na výběr vězení nebo podstoupení “léčby”. Turing si vybral “léčbu” a za dva roky spáchal sebevraždu. Po jeho smrti mu byla vyjádřena omluva za obvinění a dostal několik vyznamenání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt; Alan Turing. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-15 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Turing&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=30190</id>
		<title>John von Neumann</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=John_von_Neumann&amp;diff=30190"/>
		<updated>2016-01-25T15:59:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jiri.Szromek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''John von Neuman''' byl významným matematikem a fyzikem maďarského původu. Narodil se 28. prosince roku 1903 a zemřel ve svých 53 letech na rakovinu v roce 1957. Za svůj život přispěl do mnoha oborů např. ekonomie, matematiky, fyziky, informatiky a statistiky.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:JohnvonNeumann-LosAlamos.gif|náhled|John von Neumann]]&lt;br /&gt;
Jeho matka Margaret Kann pocházela z bohaté obchodnické rodiny a jeho otec Miksa Neumann byl budapeštským bankéřem. Svoje studium začal v roce 1911 na prestižním Lutherském gymnáziu, kde celá výuka probíhala v němčině.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož už od dětství John von Neumann vyčníval nad ostatními dětmi svoji genialitou, dokázal si např. zapamatovat během malé chvíle jeden celý list v telefonním seznamu nebo vykládat vtipy ve starořečtině, byli mu přiděleni soukromí učitelé na matematiku.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení první světové války a nástupu Béla Kuny k moci, emigroval s rodiči do Rakouska a Chorvatska. V exilu, ale moc dlouho nezůstali a po jednom měsíci se vrátili zpátky do jeho rodné země Maďarska. Kunovu vládu z velké části tvořili Židé, a přestože Neumannovi nesouhlasili s Kunovým komunistickým režimem, byli jako Židé perzekuováni. Po dokončení gymnázia nastoupil na dvě vysoké školy. První z nich byla univerzita v Berlíně, kde se věnoval, na přání svého otce, studiu chemického inženýrství. Tu ale v roce 1923 opustil a přestoupil na univerzitu v Zürichu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;enc&amp;quot;&amp;gt;O'CONNOR, J. J. a E. F. ROBERTSON. John von Neumann. MacTutor History of Mathematics archive [online]. 2013-10 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Von_Neumann.html&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Budapešti pak studoval dálkově matematiku. Jako první dokončil studia chemického inženýrství v roce 1925 a v následujícím roce dostal svůj druhý doktorský diplom z matematiky. Během svého studia a krátce po něm publikoval dvě důležité práce: An Axiomatization of Set Theory - zabývající se teorií množin a Mathematical Foundations of Quantum Mechanics.- zabývající se kvantovou mechanikou.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie her ==&lt;br /&gt;
Po vystudování obou vysokých škol mu byla nabídnuta pozice učitele na univerzitě v Berlíně. Nabídku přijal a po dobu tří let zde vyučoval. Od roku 1929 pak přednášel i na univerzitě v Hamburku. Za svou krátkou dobu života John von Neumann publikoval 32 vědeckých prací. Publikační činnost mu přinesla světový věhlas a uznání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedna z mnoha prací byla i Theory of Parlor Games, zabývající se teorií her. V ní popsal strategii pro minimalizování maximální ztráty. K tomu používá minimax algoritmus, který ohodnocuje možné varianty a z těchto variant se následně vybere ta, která je nejvíce optimální. Původně byla napsána pro hru o dvou hráčích a za předpokladu, že jsou známy všechny informace o předchozích krocích protihráče. Tato teorie pak byla později rozšířena i na hry s více hráči a na situace, kdy nám některé informace nejsou známé. Důležitým prvkem výše popsané strategie je, že se nepočítá s pravděpodobností, ale jen s daty, která máme v danou chvíli k dispozici. Později už rozšířenou verzi publikoval spolu s Oskarem Mörgensternem jako knihu Theory of Games and Economic Behavior v roce 1944.&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Game theory. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-16 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Game_theory&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Princeton a život po 2. sv. v. ==&lt;br /&gt;
V roce 1929 byl pozván Oswaldem Veblenem na Princetone, aby zde vyučoval kvantovou mechaniku. Tuto nabídku J. von Neumann přijal a před odjezdem do Spojených státu amerických se oženil s Marietou Kovesi v Budapešti. Jeho manželství trvalo pár let a společně vychovávali dceru Marinu. Znovu se pak v roce 1938 oženil s Klarou Dan, s ní žil až do své smrti. Přednášet začal v roce 1930 a po třech letech se stal jedním z několika profesorů na nově vytvořeném institutu v Princetone: Institute for Advanced Study. Mezi další profesory patřil např. Albert Einstein.&amp;lt;ref name=&amp;quot;britanica&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Encyclopaedia Britannica [online]. 2006, 2015-11-8 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: http://www.britannica.com/biography/John-von-Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V době druhé světové války přispěl svými poznatky k výrobě atomové a později i vodíkové bomby. Byl také odborným poradcem vlády a po válce spolupracoval na vytvoření prvního počítače ENIACu, který pracoval v desítkové soustavě, což je raritou. Na základě předchozích poznatků posléze napsal práci o univerzální architektuře počítačů. Podílel se také na vytvoření IAS machine, který pracoval v binárním kódu. Později bylo na základě jeho architektury vytvořeno několik dalších počítačů. Za svůj život publikoval 150 vědeckých článků, z nichž 120 se věnovalo matematice a 20 fyzice. John von Neumann byl jedním z nejdůležitějších matematiků 20. století.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;wiki&amp;quot;&amp;gt;John von Neumann. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-13 [cit. 2015-12-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/John_von_Neumann&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jiri.Szromek</name></author>
		
	</entry>
</feed>