<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jitka.Psenickova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jitka.Psenickova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Jitka.Psenickova"/>
	<updated>2026-05-11T21:38:47Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokumentografick%C3%BD_fond&amp;diff=30059</id>
		<title>Dokumentografický fond</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokumentografick%C3%BD_fond&amp;diff=30059"/>
		<updated>2016-01-22T23:44:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Úvod mezi informační fondy ===&lt;br /&gt;
Dokumentografický fond patří mezi Informační fondy&amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot;&amp;gt;nformační fondy I. [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/infi1.pdf. Prezentace ve výukové hodině. Vyšší odborná škola informačních služeb.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
což jsou průběžně doplňované soubory primárních a sekundárních dokumentů a to jak v elektronické tak tištěné podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační a dokumentový fond. In: Unium.cz - studijní materiály [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.unium.cz/materialy/0/0/informacni-a-dokumentovy-fond-m34014-p1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou odborně zpracovány, organizovány a uschovávány. Jejich náplní je uspokojování informačních potřeb uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi informační fondy patří:&lt;br /&gt;
* Dokumentový fond – primární&lt;br /&gt;
* Dokumentografický – sekundární dokumenty&lt;br /&gt;
* Faktografický fond – fakta, data (údaje), informace &amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokumentografický fond: ===&lt;br /&gt;
Případně bibliografický fond (zř.), bibliograficko-informační aparát (zast.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uspořádaný systém sekundárních, popř. primárních zdrojů, které poskytují informace o existenci a dostupnosti dokumentů (např. příručky, encyklopedie, bibliografie, katalogy, databáze). &amp;lt;ref&amp;gt;Dokumentografický fond. Katalogy a databáze NK ČR: TDKIV [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/07/000000754.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výklad pojmu podle TDKIV&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Sekundární informační zdroj, který formou „metadat“ zpřístupňuje primární fondy. Skládá se z katalogů, bibliografií, kartoték a databází. Obsahuje soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve fondech nebo je trvale či dočasně zpřístupňuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot;&amp;gt;DROBÍKOVÁ, Barbora. Dokumentografický fond [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/private/13_3_Drobikova_dokumentograficky_fond.pdf. Prezentace v hodině. UISK.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== VLASTNOSTI DOKUMENTOGRAFICKÉHO FONDU ====&lt;br /&gt;
* A) dynamičnost –	 tzn. neustálé změny a přizpůsobování se potřebám → katalogy je třeba  doplňovat, vznikají nové katalogy&lt;br /&gt;
* - mohu hledat více hledisek – vícehlediskový přístup&lt;br /&gt;
* - změna skladby katalogu v souladu se změnami potřeb instituce&lt;br /&gt;
* B) statičnost – katalogy nemůžeme stále měnit, mají stálý řád&lt;br /&gt;
* -	např. stále budu vytvářet jmenný katalog&amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot;&amp;gt; 3. DOKUMENTOGRAFICKÝ FOND [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.sosx.mysteria.cz/otazky/inp3.doc. Výukový materiál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalog ===&lt;br /&gt;
Soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve fondech nebo je trvale či dočasně zpřístupňuje. Je vytvářený podle předem stanovených zásad a umožňuje zpětné vyhledávání &amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Funkce katalogů ====&lt;br /&gt;
* najít (funkce rešeršní)&amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt; – vyhledání záznamu podle určitých hledisek &amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* určit &lt;br /&gt;
* vybrat &lt;br /&gt;
* získat přístup (funkce lokační) – podle signatury, sigla&lt;br /&gt;
* navigace v databázi&lt;br /&gt;
* Podrobněji funkci katalogů zpracovává dokument Mezinárodních katalogizačních principů (2009)&amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Druhy katalogů ====&lt;br /&gt;
Katalogy se dělí podle soupisných údajů a to na katalogy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jmenné: seznam knihovnického fondu, ve kterém jsou záznamy uspořádány podle záhlaví. Rozlišujeme záhlaví jmenné (autorské) a korporativní (název instituce, organizace).&lt;br /&gt;
 * Věcné: věcným katalogům patří katalog systematický, ve kterém soupisný údaj tvoří znak systematického selekčního jazyka (MDT). &lt;br /&gt;
* Předmětový katalog – je pro něj soupisným údajem předmětové heslo nebo výraz předmětového selekčního jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto katalogy ještě doplňuji především ve velkých knihovnách a to na dětských odděleních (hlavně beletrie) &lt;br /&gt;
* katalogy názvové: záznamy jsou zde řazeny podle prvních nebo charakteristických slov v názvu dokumentu, bez ohledu na autora díla. Je doplňkovým katalogem ke jmennému katalogu. &amp;lt;ref&amp;gt;Názvový katalog. Katalogy a databáze NK ČR: TDKIV [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/14/000001450.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Další dělení katalogů: ====&lt;br /&gt;
Podle čtenářského určení katalogy dělíme na čtenářské a služební. &lt;br /&gt;
* Čtenářské katalogy: jurčeny k přímému užívání čtenářem a tomu odpovídá také jejich úprava. Katalog může být doplněn anotací. Pro děti bývají notace ilustrované a většího formátu.&lt;br /&gt;
* Služební katalog – slouží pracovníkům knihoven. Bývá označován jako katalog generální, ve kterém jsou uloženy všechny záznamy o dokumentech uložených v knihovně, případně v jejich pobočkách.&lt;br /&gt;
* Katalogy dílčích fondů – katalogy regionální literatury&lt;br /&gt;
* Katalogy souborné – princip územní a oborový&lt;br /&gt;
==== KNIHOVNÍ KATALOGY: ====&lt;br /&gt;
	jsou to seznamy všech dokumentů zařazených do  dokumentového fondu - seznamy knih, časopisů, novin, hudebnin, magnetofonový pásek apod. V knihovnách se vyskytují katalogy jmené, které jsou základním katalogem v knihovně, jsou řazeny abecedně podle příjmení autorů nebo podle názvu korporace, časopisy se hledají podle názvu, nebo katalogy věcné uspořádané podle obsahu díla.	&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Věcné katalogy se dále dělí na:&lt;br /&gt;
* katalogy systematické, kde jsou záznamy označeny příslušnými znaky podle oborů aobsah dokumentu je vyjádřen znakem příslušného systematického třídění. Uu nás se nejčastěji využívá mezinárodního desetinného třídění (MDT):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* * 0 Všeobecnosti	&lt;br /&gt;
* * 1 Filozofie, psychologie	&lt;br /&gt;
* * 2 Náboženství, ateismus	&lt;br /&gt;
* * 3 Společenské vědy		&lt;br /&gt;
* * 4 není obsazena&lt;br /&gt;
* 5 Přírodní vědy		&lt;br /&gt;
* 6 Lékařství&lt;br /&gt;
* 7 Umění, sport, hry&lt;br /&gt;
* 8 Jazykověda, literatura&lt;br /&gt;
* 9 Vlastivěda, zeměpis, dějiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* katalogy předmětové – záznamy jsou uspořádány abecedně podle předmětových hesel vyjadřujících tématiku dokumentu&lt;br /&gt;
==== SOUBORNÉ KATALOGY ====&lt;br /&gt;
- obsahují záznamy dokumentů uchovávané ve více knihovnách téhož města, okresu, kraje, země, či více zemí nebo určité oborové či druhové specializace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* - sigla – označení knihovny, kde se kniha nachází (MZK, SVKOL…)&lt;br /&gt;
* - signatura – značka knihy v knihovně (K 21, D 520)&lt;br /&gt;
* - CEZL – Centrální evidence zahraniční literatury &lt;br /&gt;
* - Lanius – rozšířený knihovnický program&lt;br /&gt;
* - CASLIN – souborný katalog českých a slovenských knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== TVORBA ZÁZNAMŮ (KATALOGIZACE) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Záznamy pro katalog instituce může vytvářet sama:&lt;br /&gt;
* A) metoda de visu = s knihou v ruce – prosazoval ji Dobrovský&lt;br /&gt;
* -	výhody: záznamy jsou přesné, jednotné, odpovídají potřebám uživatele, bývají zpracovány rychle&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: časová náročnost, finanční náročnost; neekonomičnost, protože tutéž publikaci provádí i jiná instituce&lt;br /&gt;
* B) knihovna si katalogizuje sama a využívá výsledků ČNB (přebírá katalogizační záznamy z ČNB)&lt;br /&gt;
* -	výhody: úspora časová a finanční&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: záznamy nemusí odpovídat potřebám instituce (zbytečně podrobný, nebo málo přesný), může dojít k časové prodlevě (dokument nemusí být v ČNB)&lt;br /&gt;
* C) vyžití záznamů CIP  &lt;br /&gt;
* -	nevýhody: chyby v předmětových heslech&lt;br /&gt;
* -	výhody: časová a finanční úspora, rychlost katalogizace&lt;br /&gt;
* -	CIP – od r. 1982, byla dohodnuta na Mezinárodním setkání o katalogizaci, které proběhlo pod záštitou IFLA a UNESCO&lt;br /&gt;
* D) jednosměrná katalogizace (centralizovaná) &lt;br /&gt;
* -	existuje jedno centrum, kde se katalogizují knihy a záznamy se nabízí k přejímání, většinou za úplatu. Výměna záznamů může probíhat v jedné zemi nebo může být mezinárodní, např. NK ČR, OCLC (On-line computer library center). &lt;br /&gt;
* -	výhody: úspora času, peněz, pracovníků, záznamy jsou jednotné&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: finanční náročnost, neaktuálnost, pokud není záznam zpracovaný včas; pokud není záznam uložen v centru, musí si ho knihovna vytvořit sama&lt;br /&gt;
* E) obousměrná (kooperativní)&lt;br /&gt;
* - existuje jedno centrum a do tohoto centra posílají knihovny svoje katalogizační záznamy a současně z tohoto centra mohou přebírat záznamy, které potřebují. Tyto knihovny označujeme jako knihovny aktivní. Z tohoto centra některé záznamy pouze přebírají = pasivní knihovny. Za katalogizaci v tomto případě se platí. Výměna záznamů může být lokální, např. MZK poskytuje záznamy v rámci jihomoravského kraje. Výměna může být národní, mezinárodní, výměna v rámci jednoho systému – např. Aleph. Může jít i o výměnu mezi systémy. Výměna uvnitř systému = homogenní výměna, mezi systémy = heterogenní výměna, např. Clavis – Aleph.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reference'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokumentografick%C3%BD_fond&amp;diff=30058</id>
		<title>Dokumentografický fond</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokumentografick%C3%BD_fond&amp;diff=30058"/>
		<updated>2016-01-22T23:43:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: /* Katalog */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Úvod mezi informační fondy ===&lt;br /&gt;
Dokumentografický fond patří mezi Informační fondy&amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot;&amp;gt;nformační fondy I. [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/infi1.pdf. Prezentace ve výukové hodině. Vyšší odborná škola informačních služeb.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
což jsou průběžně doplňované soubory primárních a sekundárních dokumentů a to jak v elektronické tak tištěné podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační a dokumentový fond. In: Unium.cz - studijní materiály [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.unium.cz/materialy/0/0/informacni-a-dokumentovy-fond-m34014-p1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou odborně zpracovány, organizovány a uschovávány. Jejich náplní je uspokojování informačních potřeb uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi informační fondy patří:&lt;br /&gt;
* Dokumentový fond – primární&lt;br /&gt;
* Dokumentografický – sekundární dokumenty&lt;br /&gt;
* Faktografický fond – fakta, data (údaje), informace &amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokumentografický fond: ===&lt;br /&gt;
Případně bibliografický fond (zř.), bibliograficko-informační aparát (zast.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uspořádaný systém sekundárních, popř. primárních zdrojů, které poskytují informace o existenci a dostupnosti dokumentů (např. příručky, encyklopedie, bibliografie, katalogy, databáze). &amp;lt;ref&amp;gt;Dokumentografický fond. Katalogy a databáze NK ČR: TDKIV [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/07/000000754.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výklad pojmu podle TDKIV&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Sekundární informační zdroj, který formou „metadat“ zpřístupňuje primární fondy. Skládá se z katalogů, bibliografií, kartoték a databází. Obsahuje soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve fondech nebo je trvale či dočasně zpřístupňuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot;&amp;gt;DROBÍKOVÁ, Barbora. Dokumentografický fond [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/private/13_3_Drobikova_dokumentograficky_fond.pdf. Prezentace v hodině. UISK.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== VLASTNOSTI DOKUMENTOGRAFICKÉHO FONDU ====&lt;br /&gt;
* A) dynamičnost –	 tzn. neustálé změny a přizpůsobování se potřebám → katalogy je třeba  doplňovat, vznikají nové katalogy&lt;br /&gt;
* - mohu hledat více hledisek – vícehlediskový přístup&lt;br /&gt;
* - změna skladby katalogu v souladu se změnami potřeb instituce&lt;br /&gt;
* B) statičnost – katalogy nemůžeme stále měnit, mají stálý řád&lt;br /&gt;
* -	např. stále budu vytvářet jmenný katalog&amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot;&amp;gt; 3. DOKUMENTOGRAFICKÝ FOND [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.sosx.mysteria.cz/otazky/inp3.doc. Výukový materiál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalog ===&lt;br /&gt;
Soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve fondech nebo je trvale či dočasně zpřístupňuje. Je vytvářený podle předem stanovených zásad a umožňuje zpětné vyhledávání &amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Položka odrážkového seznamu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Funkce katalogů ====&lt;br /&gt;
* najít (funkce rešeršní)&amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt; – vyhledání záznamu podle určitých hledisek &amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* určit &lt;br /&gt;
* vybrat &lt;br /&gt;
* získat přístup (funkce lokační) – podle signatury, sigla&lt;br /&gt;
* navigace v databázi&lt;br /&gt;
* Podrobněji funkci katalogů zpracovává dokument Mezinárodních katalogizačních principů (2009)&amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Druhy katalogů ====&lt;br /&gt;
Katalogy se dělí podle soupisných údajů a to na katalogy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jmenné: seznam knihovnického fondu, ve kterém jsou záznamy uspořádány podle záhlaví. Rozlišujeme záhlaví jmenné (autorské) a korporativní (název instituce, organizace).&lt;br /&gt;
 * Věcné: věcným katalogům patří katalog systematický, ve kterém soupisný údaj tvoří znak systematického selekčního jazyka (MDT). &lt;br /&gt;
* Předmětový katalog – je pro něj soupisným údajem předmětové heslo nebo výraz předmětového selekčního jazyka.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto katalogy ještě doplňuji především ve velkých knihovnách a to na dětských odděleních (hlavně beletrie) &lt;br /&gt;
* katalogy názvové: záznamy jsou zde řazeny podle prvních nebo charakteristických slov v názvu dokumentu, bez ohledu na autora díla. Je doplňkovým katalogem ke jmennému katalogu. &amp;lt;ref&amp;gt;Názvový katalog. Katalogy a databáze NK ČR: TDKIV [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/14/000001450.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Další dělení katalogů: ====&lt;br /&gt;
Podle čtenářského určení katalogy dělíme na čtenářské a služební. &lt;br /&gt;
* Čtenářské katalogy: jurčeny k přímému užívání čtenářem a tomu odpovídá také jejich úprava. Katalog může být doplněn anotací. Pro děti bývají notace ilustrované a většího formátu.&lt;br /&gt;
* Služební katalog – slouží pracovníkům knihoven. Bývá označován jako katalog generální, ve kterém jsou uloženy všechny záznamy o dokumentech uložených v knihovně, případně v jejich pobočkách.&lt;br /&gt;
* Katalogy dílčích fondů – katalogy regionální literatury&lt;br /&gt;
* Katalogy souborné – princip územní a oborový&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== KNIHOVNÍ KATALOGY: ====&lt;br /&gt;
	jsou to seznamy všech dokumentů zařazených do  dokumentového fondu - seznamy knih, časopisů, novin, hudebnin, magnetofonový pásek apod. V knihovnách se vyskytují katalogy jmené, které jsou základním katalogem v knihovně, jsou řazeny abecedně podle příjmení autorů nebo podle názvu korporace, časopisy se hledají podle názvu, nebo katalogy věcné uspořádané podle obsahu díla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Věcné katalogy se dále dělí na:&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* katalogy systematické, kde jsou záznamy označeny příslušnými znaky podle oborů aobsah dokumentu je vyjádřen znakem příslušného systematického třídění. Uu nás se nejčastěji využívá mezinárodního desetinného třídění (MDT):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* * 0 Všeobecnosti	&lt;br /&gt;
* * 1 Filozofie, psychologie	&lt;br /&gt;
* * 2 Náboženství, ateismus	&lt;br /&gt;
* * 3 Společenské vědy		&lt;br /&gt;
* * 4 není obsazena&lt;br /&gt;
* 5 Přírodní vědy		&lt;br /&gt;
* 6 Lékařství&lt;br /&gt;
* 7 Umění, sport, hry&lt;br /&gt;
* 8 Jazykověda, literatura&lt;br /&gt;
* 9 Vlastivěda, zeměpis, dějiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* katalogy předmětové – záznamy jsou uspořádány abecedně podle předmětových hesel vyjadřujících tématiku dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== SOUBORNÉ KATALOGY ====&lt;br /&gt;
- obsahují záznamy dokumentů uchovávané ve více knihovnách téhož města, okresu, kraje, země, či více zemí nebo určité oborové či druhové specializace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* - sigla – označení knihovny, kde se kniha nachází (MZK, SVKOL…)&lt;br /&gt;
* - signatura – značka knihy v knihovně (K 21, D 520)&lt;br /&gt;
* - CEZL – Centrální evidence zahraniční literatury &lt;br /&gt;
* - Lanius – rozšířený knihovnický program&lt;br /&gt;
* - CASLIN – souborný katalog českých a slovenských knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== TVORBA ZÁZNAMŮ (KATALOGIZACE) ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Záznamy pro katalog instituce může vytvářet sama:&lt;br /&gt;
* A) metoda de visu = s knihou v ruce – prosazoval ji Dobrovský&lt;br /&gt;
* -	výhody: záznamy jsou přesné, jednotné, odpovídají potřebám uživatele, bývají zpracovány rychle&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: časová náročnost, finanční náročnost; neekonomičnost, protože tutéž publikaci provádí i jiná instituce&lt;br /&gt;
* B) knihovna si katalogizuje sama a využívá výsledků ČNB (přebírá katalogizační záznamy z ČNB)&lt;br /&gt;
* -	výhody: úspora časová a finanční&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: záznamy nemusí odpovídat potřebám instituce (zbytečně podrobný, nebo málo přesný), může dojít k časové prodlevě (dokument nemusí být v ČNB)&lt;br /&gt;
* C) vyžití záznamů CIP  &lt;br /&gt;
* -	nevýhody: chyby v předmětových heslech&lt;br /&gt;
* -	výhody: časová a finanční úspora, rychlost katalogizace&lt;br /&gt;
* -	CIP – od r. 1982, byla dohodnuta na Mezinárodním setkání o katalogizaci, které proběhlo pod záštitou IFLA a UNESCO&lt;br /&gt;
* D) jednosměrná katalogizace (centralizovaná) &lt;br /&gt;
* -	existuje jedno centrum, kde se katalogizují knihy a záznamy se nabízí k přejímání, většinou za úplatu. Výměna záznamů může probíhat v jedné zemi nebo může být mezinárodní, např. NK ČR, OCLC (On-line computer library center). &lt;br /&gt;
* -	výhody: úspora času, peněz, pracovníků, záznamy jsou jednotné&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: finanční náročnost, neaktuálnost, pokud není záznam zpracovaný včas; pokud není záznam uložen v centru, musí si ho knihovna vytvořit sama&lt;br /&gt;
* E) obousměrná (kooperativní)&lt;br /&gt;
* - existuje jedno centrum a do tohoto centra posílají knihovny svoje katalogizační záznamy a současně z tohoto centra mohou přebírat záznamy, které potřebují. Tyto knihovny označujeme jako knihovny aktivní. Z tohoto centra některé záznamy pouze přebírají = pasivní knihovny. Za katalogizaci v tomto případě se platí. Výměna záznamů může být lokální, např. MZK poskytuje záznamy v rámci jihomoravského kraje. Výměna může být národní, mezinárodní, výměna v rámci jednoho systému – např. Aleph. Může jít i o výměnu mezi systémy. Výměna uvnitř systému = homogenní výměna, mezi systémy = heterogenní výměna, např. Clavis – Aleph.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reference&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokumentografick%C3%BD_fond&amp;diff=30057</id>
		<title>Dokumentografický fond</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokumentografick%C3%BD_fond&amp;diff=30057"/>
		<updated>2016-01-22T23:40:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: /* Dokumentografický fond: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Úvod mezi informační fondy ===&lt;br /&gt;
Dokumentografický fond patří mezi Informační fondy&amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot;&amp;gt;nformační fondy I. [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/infi1.pdf. Prezentace ve výukové hodině. Vyšší odborná škola informačních služeb.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
což jsou průběžně doplňované soubory primárních a sekundárních dokumentů a to jak v elektronické tak tištěné podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační a dokumentový fond. In: Unium.cz - studijní materiály [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.unium.cz/materialy/0/0/informacni-a-dokumentovy-fond-m34014-p1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou odborně zpracovány, organizovány a uschovávány. Jejich náplní je uspokojování informačních potřeb uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi informační fondy patří:&lt;br /&gt;
* Dokumentový fond – primární&lt;br /&gt;
* Dokumentografický – sekundární dokumenty&lt;br /&gt;
* Faktografický fond – fakta, data (údaje), informace &amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokumentografický fond: ===&lt;br /&gt;
Případně bibliografický fond (zř.), bibliograficko-informační aparát (zast.)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uspořádaný systém sekundárních, popř. primárních zdrojů, které poskytují informace o existenci a dostupnosti dokumentů (např. příručky, encyklopedie, bibliografie, katalogy, databáze). &amp;lt;ref&amp;gt;Dokumentografický fond. Katalogy a databáze NK ČR: TDKIV [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/07/000000754.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výklad pojmu podle TDKIV&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Sekundární informační zdroj, který formou „metadat“ zpřístupňuje primární fondy. Skládá se z katalogů, bibliografií, kartoték a databází. Obsahuje soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve fondech nebo je trvale či dočasně zpřístupňuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot;&amp;gt;DROBÍKOVÁ, Barbora. Dokumentografický fond [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/private/13_3_Drobikova_dokumentograficky_fond.pdf. Prezentace v hodině. UISK.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== VLASTNOSTI DOKUMENTOGRAFICKÉHO FONDU ====&lt;br /&gt;
* A) dynamičnost –	 tzn. neustálé změny a přizpůsobování se potřebám → katalogy je třeba  doplňovat, vznikají nové katalogy&lt;br /&gt;
* - mohu hledat více hledisek – vícehlediskový přístup&lt;br /&gt;
* - změna skladby katalogu v souladu se změnami potřeb instituce&lt;br /&gt;
* B) statičnost – katalogy nemůžeme stále měnit, mají stálý řád&lt;br /&gt;
* -	např. stále budu vytvářet jmenný katalog&amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot;&amp;gt; 3. DOKUMENTOGRAFICKÝ FOND [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.sosx.mysteria.cz/otazky/inp3.doc. Výukový materiál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalog ===&lt;br /&gt;
Soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve fondech nebo je trvale či dočasně zpřístupňuje. Je vytvářený podle předem stanovených zásad a umožňuje zpětné vyhledávání &amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Funkce katalogů&lt;br /&gt;
najít (funkce rešeršní)&amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt; – vyhledání záznamu podle určitých hledisek &amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 určit &lt;br /&gt;
 vybrat &lt;br /&gt;
získat přístup (funkce lokační) – podle signatury, sigla&lt;br /&gt;
navigace v databázi&lt;br /&gt;
Podrobněji funkci katalogů zpracovává dokument Mezinárodních katalogizačních principů (2009)&amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Druhy katalogů ====&lt;br /&gt;
Katalogy se dělí podle soupisných údajů a to na katalogy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jmenné: seznam knihovnického fondu, ve kterém jsou záznamy uspořádány podle záhlaví. Rozlišujeme záhlaví jmenné (autorské) a korporativní (název instituce, organizace).&lt;br /&gt;
 * Věcné: věcným katalogům patří katalog systematický, ve kterém soupisný údaj tvoří znak systematického selekčního jazyka (MDT). &lt;br /&gt;
* Předmětový katalog – je pro něj soupisným údajem předmětové heslo nebo výraz předmětového selekčního jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto katalogy ještě doplňuji především ve velkých knihovnách a to na dětských odděleních (hlavně beletrie) &lt;br /&gt;
* katalogy názvové: záznamy jsou zde řazeny podle prvních nebo charakteristických slov v názvu dokumentu, bez ohledu na autora díla. Je doplňkovým katalogem ke jmennému katalogu. &amp;lt;ref&amp;gt;Názvový katalog. Katalogy a databáze NK ČR: TDKIV [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/14/000001450.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Další dělení katalogů: ====&lt;br /&gt;
Podle čtenářského určení katalogy dělíme na čtenářské a služební. &lt;br /&gt;
* Čtenářské katalogy: jurčeny k přímému užívání čtenářem a tomu odpovídá také jejich úprava. Katalog může být doplněn anotací. Pro děti bývají notace ilustrované a většího formátu.&lt;br /&gt;
* Služební katalog – slouží pracovníkům knihoven. Bývá označován jako katalog generální, ve kterém jsou uloženy všechny záznamy o dokumentech uložených v knihovně, případně v jejich pobočkách.&lt;br /&gt;
* Katalogy dílčích fondů – katalogy regionální literatury&lt;br /&gt;
* Katalogy souborné – princip územní a oborový&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== KNIHOVNÍ KATALOGY: ====&lt;br /&gt;
	jsou to seznamy všech dokumentů zařazených do  dokumentového fondu - seznamy knih, časopisů, novin, hudebnin, magnetofonový pásek apod. V knihovnách se vyskytují katalogy jmené, které jsou základním katalogem v knihovně, jsou řazeny abecedně podle příjmení autorů nebo podle názvu korporace, časopisy se hledají podle názvu, nebo katalogy věcné uspořádané podle obsahu díla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Věcné katalogy se dále dělí na:&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* katalogy systematické, kde jsou záznamy označeny příslušnými znaky podle oborů aobsah dokumentu je vyjádřen znakem příslušného systematického třídění. Uu nás se nejčastěji využívá mezinárodního desetinného třídění (MDT):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 0 Všeobecnost	i		5 Přírodní vědy&lt;br /&gt;
* 1 Filozofie, psychologie	6 Lékařství&lt;br /&gt;
* 2 Náboženství, ateismus	7 Umění, sport, hry&lt;br /&gt;
* 3 Společenské vědy		8 Jazykověda, literatura&lt;br /&gt;
* 4 není obsazena		9 Vlastivěda, zeměpis, dějiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* katalogy předmětové – záznamy jsou uspořádány abecedně podle předmětových hesel vyjadřujících tématiku dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== SOUBORNÉ KATALOGY ====&lt;br /&gt;
- obsahují záznamy dokumentů uchovávané ve více knihovnách téhož města, okresu, kraje, země, či více zemí nebo určité oborové či druhové specializace&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* - sigla – označení knihovny, kde se kniha nachází (MZK, SVKOL…)&lt;br /&gt;
* - signatura – značka knihy v knihovně (K 21, D 520)&lt;br /&gt;
* - CEZL – Centrální evidence zahraniční literatury &lt;br /&gt;
* - Lanius – rozšířený knihovnický program&lt;br /&gt;
* - CASLIN – souborný katalog českých a slovenských knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== TVORBA ZÁZNAMŮ (KATALOGIZACE) ====&lt;br /&gt;
Záznamy pro katalog instituce může vytvářet sama:&lt;br /&gt;
* A) metoda de visu = s knihou v ruce – prosazoval ji Dobrovský&lt;br /&gt;
* -	výhody: záznamy jsou přesné, jednotné, odpovídají potřebám uživatele, bývají zpracovány rychle&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: časová náročnost, finanční náročnost; neekonomičnost, protože tutéž publikaci provádí i jiná instituce&lt;br /&gt;
* B) knihovna si katalogizuje sama a využívá výsledků ČNB (přebírá katalogizační záznamy z ČNB)&lt;br /&gt;
* -	výhody: úspora časová a finanční&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: záznamy nemusí odpovídat potřebám instituce (zbytečně podrobný, nebo málo přesný), může dojít k časové prodlevě (dokument nemusí být v ČNB)&lt;br /&gt;
* C) vyžití záznamů CIP  &lt;br /&gt;
* -	nevýhody: chyby v předmětových heslech&lt;br /&gt;
* -	výhody: časová a finanční úspora, rychlost katalogizace&lt;br /&gt;
* -	CIP – od r. 1982, byla dohodnuta na Mezinárodním setkání o katalogizaci, které proběhlo pod záštitou IFLA a UNESCO&lt;br /&gt;
* D) jednosměrná katalogizace (centralizovaná) &lt;br /&gt;
* -	existuje jedno centrum, kde se katalogizují knihy a záznamy se nabízí k přejímání, většinou za úplatu. Výměna záznamů může probíhat v jedné zemi nebo může být mezinárodní, např. NK ČR, OCLC (On-line computer library center). &lt;br /&gt;
* -	výhody: úspora času, peněz, pracovníků, záznamy jsou jednotné&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: finanční náročnost, neaktuálnost, pokud není záznam zpracovaný včas; pokud není záznam uložen v centru, musí si ho knihovna vytvořit sama&lt;br /&gt;
* E) obousměrná (kooperativní)&lt;br /&gt;
* - existuje jedno centrum a do tohoto centra posílají knihovny svoje katalogizační záznamy a současně z tohoto centra mohou přebírat záznamy, které potřebují. Tyto knihovny označujeme jako knihovny aktivní. Z tohoto centra některé záznamy pouze přebírají = pasivní knihovny. Za katalogizaci v tomto případě se platí. Výměna záznamů může být lokální, např. MZK poskytuje záznamy v rámci jihomoravského kraje. Výměna může být národní, mezinárodní, výměna v rámci jednoho systému – např. Aleph. Může jít i o výměnu mezi systémy. Výměna uvnitř systému = homogenní výměna, mezi systémy = heterogenní výměna, např. Clavis – Aleph.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
*Reference&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokumentografick%C3%BD_fond&amp;diff=30056</id>
		<title>Dokumentografický fond</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokumentografick%C3%BD_fond&amp;diff=30056"/>
		<updated>2016-01-22T23:39:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: /* == */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Úvod mezi informační fondy ===&lt;br /&gt;
Dokumentografický fond patří mezi Informační fondy&amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot;&amp;gt;nformační fondy I. [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/infi1.pdf. Prezentace ve výukové hodině. Vyšší odborná škola informačních služeb.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
což jsou průběžně doplňované soubory primárních a sekundárních dokumentů a to jak v elektronické tak tištěné podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační a dokumentový fond. In: Unium.cz - studijní materiály [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.unium.cz/materialy/0/0/informacni-a-dokumentovy-fond-m34014-p1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou odborně zpracovány, organizovány a uschovávány. Jejich náplní je uspokojování informačních potřeb uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi informační fondy patří:&lt;br /&gt;
* Dokumentový fond – primární&lt;br /&gt;
* Dokumentografický – sekundární dokumenty&lt;br /&gt;
* Faktografický fond – fakta, data (údaje), informace &amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokumentografický fond: ===&lt;br /&gt;
Případně bibliografický fond (zř.), bibliograficko-informační aparát (zast.)&lt;br /&gt;
Uspořádaný systém sekundárních, popř. primárních zdrojů, které poskytují informace o existenci a dostupnosti dokumentů (např. příručky, encyklopedie, bibliografie, katalogy, databáze). &amp;lt;ref&amp;gt;Dokumentografický fond. Katalogy a databáze NK ČR: TDKIV [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/07/000000754.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výklad pojmu podle TDKIV&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekundární informační zdroj, který formou „metadat“ zpřístupňuje primární fondy. Skládá se z katalogů, bibliografií, kartoték a databází. Obsahuje soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve fondech nebo je trvale či dočasně zpřístupňuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot;&amp;gt;DROBÍKOVÁ, Barbora. Dokumentografický fond [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/private/13_3_Drobikova_dokumentograficky_fond.pdf. Prezentace v hodině. UISK.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VLASTNOSTI DOKUMENTOGRAFICKÉHO FONDU&lt;br /&gt;
A) dynamičnost –	 tzn. neustálé změny a přizpůsobování se potřebám → katalogy je třeba  doplňovat, vznikají nové katalogy&lt;br /&gt;
- mohu hledat více hledisek – vícehlediskový přístup&lt;br /&gt;
- změna skladby katalogu v souladu se změnami potřeb instituce&lt;br /&gt;
B) statičnost – katalogy nemůžeme stále měnit, mají stálý řád&lt;br /&gt;
-	např. stále budu vytvářet jmenný katalog&amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot;&amp;gt; 3. DOKUMENTOGRAFICKÝ FOND [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.sosx.mysteria.cz/otazky/inp3.doc. Výukový materiál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalog ===&lt;br /&gt;
Soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve fondech nebo je trvale či dočasně zpřístupňuje. Je vytvářený podle předem stanovených zásad a umožňuje zpětné vyhledávání &amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Funkce katalogů&lt;br /&gt;
najít (funkce rešeršní)&amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt; – vyhledání záznamu podle určitých hledisek &amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 určit &lt;br /&gt;
 vybrat &lt;br /&gt;
získat přístup (funkce lokační) – podle signatury, sigla&lt;br /&gt;
navigace v databázi&lt;br /&gt;
Podrobněji funkci katalogů zpracovává dokument Mezinárodních katalogizačních principů (2009)&amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Druhy katalogů ====&lt;br /&gt;
Katalogy se dělí podle soupisných údajů a to na katalogy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jmenné: seznam knihovnického fondu, ve kterém jsou záznamy uspořádány podle záhlaví. Rozlišujeme záhlaví jmenné (autorské) a korporativní (název instituce, organizace).&lt;br /&gt;
 * Věcné: věcným katalogům patří katalog systematický, ve kterém soupisný údaj tvoří znak systematického selekčního jazyka (MDT). &lt;br /&gt;
* Předmětový katalog – je pro něj soupisným údajem předmětové heslo nebo výraz předmětového selekčního jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto katalogy ještě doplňuji především ve velkých knihovnách a to na dětských odděleních (hlavně beletrie) &lt;br /&gt;
* katalogy názvové: záznamy jsou zde řazeny podle prvních nebo charakteristických slov v názvu dokumentu, bez ohledu na autora díla. Je doplňkovým katalogem ke jmennému katalogu. &amp;lt;ref&amp;gt;Názvový katalog. Katalogy a databáze NK ČR: TDKIV [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/14/000001450.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Další dělení katalogů: ====&lt;br /&gt;
Podle čtenářského určení katalogy dělíme na čtenářské a služební. &lt;br /&gt;
* Čtenářské katalogy: jurčeny k přímému užívání čtenářem a tomu odpovídá také jejich úprava. Katalog může být doplněn anotací. Pro děti bývají notace ilustrované a většího formátu.&lt;br /&gt;
* Služební katalog – slouží pracovníkům knihoven. Bývá označován jako katalog generální, ve kterém jsou uloženy všechny záznamy o dokumentech uložených v knihovně, případně v jejich pobočkách.&lt;br /&gt;
* Katalogy dílčích fondů – katalogy regionální literatury&lt;br /&gt;
* Katalogy souborné – princip územní a oborový&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== KNIHOVNÍ KATALOGY: ====&lt;br /&gt;
	jsou to seznamy všech dokumentů zařazených do  dokumentového fondu - seznamy knih, časopisů, novin, hudebnin, magnetofonový pásek apod. V knihovnách se vyskytují katalogy jmené, které jsou základním katalogem v knihovně, jsou řazeny abecedně podle příjmení autorů nebo podle názvu korporace, časopisy se hledají podle názvu, nebo katalogy věcné uspořádané podle obsahu díla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Věcné katalogy se dále dělí na:&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* katalogy systematické, kde jsou záznamy označeny příslušnými znaky podle oborů aobsah dokumentu je vyjádřen znakem příslušného systematického třídění. Uu nás se nejčastěji využívá mezinárodního desetinného třídění (MDT):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 0 Všeobecnost	i		5 Přírodní vědy&lt;br /&gt;
* 1 Filozofie, psychologie	6 Lékařství&lt;br /&gt;
* 2 Náboženství, ateismus	7 Umění, sport, hry&lt;br /&gt;
* 3 Společenské vědy		8 Jazykověda, literatura&lt;br /&gt;
* 4 není obsazena		9 Vlastivěda, zeměpis, dějiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* katalogy předmětové – záznamy jsou uspořádány abecedně podle předmětových hesel vyjadřujících tématiku dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== SOUBORNÉ KATALOGY ====&lt;br /&gt;
- obsahují záznamy dokumentů uchovávané ve více knihovnách téhož města, okresu, kraje, země, či více zemí nebo určité oborové či druhové specializace&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* - sigla – označení knihovny, kde se kniha nachází (MZK, SVKOL…)&lt;br /&gt;
* - signatura – značka knihy v knihovně (K 21, D 520)&lt;br /&gt;
* - CEZL – Centrální evidence zahraniční literatury &lt;br /&gt;
* - Lanius – rozšířený knihovnický program&lt;br /&gt;
* - CASLIN – souborný katalog českých a slovenských knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== TVORBA ZÁZNAMŮ (KATALOGIZACE) ====&lt;br /&gt;
Záznamy pro katalog instituce může vytvářet sama:&lt;br /&gt;
* A) metoda de visu = s knihou v ruce – prosazoval ji Dobrovský&lt;br /&gt;
* -	výhody: záznamy jsou přesné, jednotné, odpovídají potřebám uživatele, bývají zpracovány rychle&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: časová náročnost, finanční náročnost; neekonomičnost, protože tutéž publikaci provádí i jiná instituce&lt;br /&gt;
* B) knihovna si katalogizuje sama a využívá výsledků ČNB (přebírá katalogizační záznamy z ČNB)&lt;br /&gt;
* -	výhody: úspora časová a finanční&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: záznamy nemusí odpovídat potřebám instituce (zbytečně podrobný, nebo málo přesný), může dojít k časové prodlevě (dokument nemusí být v ČNB)&lt;br /&gt;
* C) vyžití záznamů CIP  &lt;br /&gt;
* -	nevýhody: chyby v předmětových heslech&lt;br /&gt;
* -	výhody: časová a finanční úspora, rychlost katalogizace&lt;br /&gt;
* -	CIP – od r. 1982, byla dohodnuta na Mezinárodním setkání o katalogizaci, které proběhlo pod záštitou IFLA a UNESCO&lt;br /&gt;
* D) jednosměrná katalogizace (centralizovaná) &lt;br /&gt;
* -	existuje jedno centrum, kde se katalogizují knihy a záznamy se nabízí k přejímání, většinou za úplatu. Výměna záznamů může probíhat v jedné zemi nebo může být mezinárodní, např. NK ČR, OCLC (On-line computer library center). &lt;br /&gt;
* -	výhody: úspora času, peněz, pracovníků, záznamy jsou jednotné&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: finanční náročnost, neaktuálnost, pokud není záznam zpracovaný včas; pokud není záznam uložen v centru, musí si ho knihovna vytvořit sama&lt;br /&gt;
* E) obousměrná (kooperativní)&lt;br /&gt;
* - existuje jedno centrum a do tohoto centra posílají knihovny svoje katalogizační záznamy a současně z tohoto centra mohou přebírat záznamy, které potřebují. Tyto knihovny označujeme jako knihovny aktivní. Z tohoto centra některé záznamy pouze přebírají = pasivní knihovny. Za katalogizaci v tomto případě se platí. Výměna záznamů může být lokální, např. MZK poskytuje záznamy v rámci jihomoravského kraje. Výměna může být národní, mezinárodní, výměna v rámci jednoho systému – např. Aleph. Může jít i o výměnu mezi systémy. Výměna uvnitř systému = homogenní výměna, mezi systémy = heterogenní výměna, např. Clavis – Aleph.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
*Reference&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokumentografick%C3%BD_fond&amp;diff=30055</id>
		<title>Dokumentografický fond</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokumentografick%C3%BD_fond&amp;diff=30055"/>
		<updated>2016-01-22T23:38:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Úvod mezi informační fondy ===&lt;br /&gt;
Dokumentografický fond patří mezi Informační fondy&amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot;&amp;gt;nformační fondy I. [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/infi1.pdf. Prezentace ve výukové hodině. Vyšší odborná škola informačních služeb.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
což jsou průběžně doplňované soubory primárních a sekundárních dokumentů a to jak v elektronické tak tištěné podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační a dokumentový fond. In: Unium.cz - studijní materiály [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.unium.cz/materialy/0/0/informacni-a-dokumentovy-fond-m34014-p1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou odborně zpracovány, organizovány a uschovávány. Jejich náplní je uspokojování informačních potřeb uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi informační fondy patří:&lt;br /&gt;
* Dokumentový fond – primární&lt;br /&gt;
* Dokumentografický – sekundární dokumenty&lt;br /&gt;
* Faktografický fond – fakta, data (údaje), informace &amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokumentografický fond: ===&lt;br /&gt;
Případně bibliografický fond (zř.), bibliograficko-informační aparát (zast.)&lt;br /&gt;
Uspořádaný systém sekundárních, popř. primárních zdrojů, které poskytují informace o existenci a dostupnosti dokumentů (např. příručky, encyklopedie, bibliografie, katalogy, databáze). &amp;lt;ref&amp;gt;Dokumentografický fond. Katalogy a databáze NK ČR: TDKIV [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/07/000000754.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výklad pojmu podle TDKIV&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekundární informační zdroj, který formou „metadat“ zpřístupňuje primární fondy. Skládá se z katalogů, bibliografií, kartoték a databází. Obsahuje soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve fondech nebo je trvale či dočasně zpřístupňuje. &amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot;&amp;gt;DROBÍKOVÁ, Barbora. Dokumentografický fond [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/private/13_3_Drobikova_dokumentograficky_fond.pdf. Prezentace v hodině. UISK.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VLASTNOSTI DOKUMENTOGRAFICKÉHO FONDU&lt;br /&gt;
A) dynamičnost –	 tzn. neustálé změny a přizpůsobování se potřebám → katalogy je třeba  doplňovat, vznikají nové katalogy&lt;br /&gt;
- mohu hledat více hledisek – vícehlediskový přístup&lt;br /&gt;
- změna skladby katalogu v souladu se změnami potřeb instituce&lt;br /&gt;
B) statičnost – katalogy nemůžeme stále měnit, mají stálý řád&lt;br /&gt;
-	např. stále budu vytvářet jmenný katalog&amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot;&amp;gt; 3. DOKUMENTOGRAFICKÝ FOND [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.sosx.mysteria.cz/otazky/inp3.doc. Výukový materiál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalog ===&lt;br /&gt;
Soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve fondech nebo je trvale či dočasně zpřístupňuje. Je vytvářený podle předem stanovených zásad a umožňuje zpětné vyhledávání &amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Funkce katalogů&lt;br /&gt;
najít (funkce rešeršní)&amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt; – vyhledání záznamu podle určitých hledisek &amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 určit &lt;br /&gt;
 vybrat &lt;br /&gt;
získat přístup (funkce lokační) – podle signatury, sigla&lt;br /&gt;
navigace v databázi&lt;br /&gt;
Podrobněji funkci katalogů zpracovává dokument Mezinárodních katalogizačních principů (2009)&amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== &lt;br /&gt;
Druhy katalogů ====&lt;br /&gt;
Katalogy se dělí podle soupisných údajů a to na katalogy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jmenné: seznam knihovnického fondu, ve kterém jsou záznamy uspořádány podle záhlaví. Rozlišujeme záhlaví jmenné (autorské) a korporativní (název instituce, organizace).&lt;br /&gt;
 * Věcné: věcným katalogům patří katalog systematický, ve kterém soupisný údaj tvoří znak systematického selekčního jazyka (MDT). &lt;br /&gt;
* Předmětový katalog – je pro něj soupisným údajem předmětové heslo nebo výraz předmětového selekčního jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto katalogy ještě doplňuji především ve velkých knihovnách a to na dětských odděleních (hlavně beletrie) &lt;br /&gt;
* katalogy názvové: záznamy jsou zde řazeny podle prvních nebo charakteristických slov v názvu dokumentu, bez ohledu na autora díla. Je doplňkovým katalogem ke jmennému katalogu. &amp;lt;ref&amp;gt;Názvový katalog. Katalogy a databáze NK ČR: TDKIV [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/14/000001450.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Další dělení katalogů: ====&lt;br /&gt;
Podle čtenářského určení katalogy dělíme na čtenářské a služební. &lt;br /&gt;
* Čtenářské katalogy: jurčeny k přímému užívání čtenářem a tomu odpovídá také jejich úprava. Katalog může být doplněn anotací. Pro děti bývají notace ilustrované a většího formátu.&lt;br /&gt;
* Služební katalog – slouží pracovníkům knihoven. Bývá označován jako katalog generální, ve kterém jsou uloženy všechny záznamy o dokumentech uložených v knihovně, případně v jejich pobočkách.&lt;br /&gt;
* Katalogy dílčích fondů – katalogy regionální literatury&lt;br /&gt;
* Katalogy souborné – princip územní a oborový&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== KNIHOVNÍ KATALOGY: ====&lt;br /&gt;
	jsou to seznamy všech dokumentů zařazených do  dokumentového fondu - seznamy knih, časopisů, novin, hudebnin, magnetofonový pásek apod. V knihovnách se vyskytují katalogy jmené, které jsou základním katalogem v knihovně, jsou řazeny abecedně podle příjmení autorů nebo podle názvu korporace, časopisy se hledají podle názvu, nebo katalogy věcné uspořádané podle obsahu díla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Věcné katalogy se dále dělí na:&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* katalogy systematické, kde jsou záznamy označeny příslušnými znaky podle oborů aobsah dokumentu je vyjádřen znakem příslušného systematického třídění. Uu nás se nejčastěji využívá mezinárodního desetinného třídění (MDT):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 0 Všeobecnost	i		5 Přírodní vědy&lt;br /&gt;
* 1 Filozofie, psychologie	6 Lékařství&lt;br /&gt;
* 2 Náboženství, ateismus	7 Umění, sport, hry&lt;br /&gt;
* 3 Společenské vědy		8 Jazykověda, literatura&lt;br /&gt;
* 4 není obsazena		9 Vlastivěda, zeměpis, dějiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* katalogy předmětové – záznamy jsou uspořádány abecedně podle předmětových hesel vyjadřujících tématiku dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== SOUBORNÉ KATALOGY ====&lt;br /&gt;
- obsahují záznamy dokumentů uchovávané ve více knihovnách téhož města, okresu, kraje, země, či více zemí nebo určité oborové či druhové specializace&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* - sigla – označení knihovny, kde se kniha nachází (MZK, SVKOL…)&lt;br /&gt;
* - signatura – značka knihy v knihovně (K 21, D 520)&lt;br /&gt;
* - CEZL – Centrální evidence zahraniční literatury &lt;br /&gt;
* - Lanius – rozšířený knihovnický program&lt;br /&gt;
* - CASLIN – souborný katalog českých a slovenských knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== TVORBA ZÁZNAMŮ (KATALOGIZACE) ====&lt;br /&gt;
Záznamy pro katalog instituce může vytvářet sama:&lt;br /&gt;
* A) metoda de visu = s knihou v ruce – prosazoval ji Dobrovský&lt;br /&gt;
* -	výhody: záznamy jsou přesné, jednotné, odpovídají potřebám uživatele, bývají zpracovány rychle&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: časová náročnost, finanční náročnost; neekonomičnost, protože tutéž publikaci provádí i jiná instituce&lt;br /&gt;
* B) knihovna si katalogizuje sama a využívá výsledků ČNB (přebírá katalogizační záznamy z ČNB)&lt;br /&gt;
* -	výhody: úspora časová a finanční&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: záznamy nemusí odpovídat potřebám instituce (zbytečně podrobný, nebo málo přesný), může dojít k časové prodlevě (dokument nemusí být v ČNB)&lt;br /&gt;
* C) vyžití záznamů CIP  &lt;br /&gt;
* -	nevýhody: chyby v předmětových heslech&lt;br /&gt;
* -	výhody: časová a finanční úspora, rychlost katalogizace&lt;br /&gt;
* -	CIP – od r. 1982, byla dohodnuta na Mezinárodním setkání o katalogizaci, které proběhlo pod záštitou IFLA a UNESCO&lt;br /&gt;
* D) jednosměrná katalogizace (centralizovaná) &lt;br /&gt;
* -	existuje jedno centrum, kde se katalogizují knihy a záznamy se nabízí k přejímání, většinou za úplatu. Výměna záznamů může probíhat v jedné zemi nebo může být mezinárodní, např. NK ČR, OCLC (On-line computer library center). &lt;br /&gt;
* -	výhody: úspora času, peněz, pracovníků, záznamy jsou jednotné&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: finanční náročnost, neaktuálnost, pokud není záznam zpracovaný včas; pokud není záznam uložen v centru, musí si ho knihovna vytvořit sama&lt;br /&gt;
* E) obousměrná (kooperativní)&lt;br /&gt;
* - existuje jedno centrum a do tohoto centra posílají knihovny svoje katalogizační záznamy a současně z tohoto centra mohou přebírat záznamy, které potřebují. Tyto knihovny označujeme jako knihovny aktivní. Z tohoto centra některé záznamy pouze přebírají = pasivní knihovny. Za katalogizaci v tomto případě se platí. Výměna záznamů může být lokální, např. MZK poskytuje záznamy v rámci jihomoravského kraje. Výměna může být národní, mezinárodní, výměna v rámci jednoho systému – např. Aleph. Může jít i o výměnu mezi systémy. Výměna uvnitř systému = homogenní výměna, mezi systémy = heterogenní výměna, např. Clavis – Aleph.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
*Reference&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokumentografick%C3%BD_fond&amp;diff=30054</id>
		<title>Dokumentografický fond</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Dokumentografick%C3%BD_fond&amp;diff=30054"/>
		<updated>2016-01-22T23:37:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: Založena nová stránka s textem „=== Úvod mezi informační fondy === Dokumentografický fond patří mezi Informační fondy&amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot;&amp;gt;nformační fondy I. [online]. [cit. 2016-01-2…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Úvod mezi informační fondy ===&lt;br /&gt;
Dokumentografický fond patří mezi Informační fondy&amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot;&amp;gt;nformační fondy I. [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://info.sks.cz/users/bl/data/download/infi1.pdf. Prezentace ve výukové hodině. Vyšší odborná škola informačních služeb.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
což jsou průběžně doplňované soubory primárních a sekundárních dokumentů a to jak v elektronické tak tištěné podobě. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační a dokumentový fond. In: Unium.cz - studijní materiály [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.unium.cz/materialy/0/0/informacni-a-dokumentovy-fond-m34014-p1.html&amp;lt;/ref&amp;gt; Jsou odborně zpracovány, organizovány a uschovávány. Jejich náplní je uspokojování informačních potřeb uživatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi informační fondy patří:&lt;br /&gt;
* Dokumentový fond – primární&lt;br /&gt;
* Dokumentografický – sekundární dokumenty&lt;br /&gt;
* Faktografický fond – fakta, data (údaje), informace &amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokumentografický fond: ===&lt;br /&gt;
Případně bibliografický fond (zř.), bibliograficko-informační aparát (zast.)&lt;br /&gt;
Uspořádaný systém sekundárních, popř. primárních zdrojů, které poskytují informace o existenci a dostupnosti dokumentů (např. příručky, encyklopedie, bibliografie, katalogy, databáze). &amp;lt;ref&amp;gt;Dokumentografický fond. Katalogy a databáze NK ČR: TDKIV [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/07/000000754.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Výklad pojmu podle TDKIV&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sekundární informační zdroj, který formou „metadat“ zpřístupňuje primární fondy. Skládá se z katalogů, bibliografií, kartoték a databází. Obsahuje soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve fondech nebo je trvale či dočasně zpřístupňuje.&lt;br /&gt;
 DROBÍKOVÁ, Barbora. Dokumentografický fond [online]. &amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot;&amp;gt;DROBÍKOVÁ, Barbora. Dokumentografický fond [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/private/13_3_Drobikova_dokumentograficky_fond.pdf. Prezentace v hodině. UISK.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VLASTNOSTI DOKUMENTOGRAFICKÉHO FONDU&lt;br /&gt;
A) dynamičnost –	 tzn. neustálé změny a přizpůsobování se potřebám → katalogy je třeba  doplňovat, vznikají nové katalogy&lt;br /&gt;
- mohu hledat více hledisek – vícehlediskový přístup&lt;br /&gt;
- změna skladby katalogu v souladu se změnami potřeb instituce&lt;br /&gt;
B) statičnost – katalogy nemůžeme stále měnit, mají stálý řád&lt;br /&gt;
-	např. stále budu vytvářet jmenný katalog&amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot;&amp;gt; 3. DOKUMENTOGRAFICKÝ FOND [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.sosx.mysteria.cz/otazky/inp3.doc. Výukový materiál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Katalog ===&lt;br /&gt;
Soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve fondech nebo je trvale či dočasně zpřístupňuje. Je vytvářený podle předem stanovených zásad a umožňuje zpětné vyhledávání &amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Funkce katalogů&lt;br /&gt;
najít (funkce rešeršní)&amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt; – vyhledání záznamu podle určitých hledisek &amp;lt;ref name=&amp;quot;sks&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
 určit &lt;br /&gt;
 vybrat &lt;br /&gt;
získat přístup (funkce lokační) – podle signatury, sigla&lt;br /&gt;
navigace v databázi&lt;br /&gt;
Podrobněji funkci katalogů zpracovává dokument Mezinárodních katalogizačních principů (2009)&amp;lt;ref name=&amp;quot;drob&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== &lt;br /&gt;
Druhy katalogů ====&lt;br /&gt;
Katalogy se dělí podle soupisných údajů a to na katalogy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jmenné: seznam knihovnického fondu, ve kterém jsou záznamy uspořádány podle záhlaví. Rozlišujeme záhlaví jmenné (autorské) a korporativní (název instituce, organizace).&lt;br /&gt;
 * Věcné: věcným katalogům patří katalog systematický, ve kterém soupisný údaj tvoří znak systematického selekčního jazyka (MDT). &lt;br /&gt;
* Předmětový katalog – je pro něj soupisným údajem předmětové heslo nebo výraz předmětového selekčního jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto katalogy ještě doplňuji především ve velkých knihovnách a to na dětských odděleních (hlavně beletrie) &lt;br /&gt;
* katalogy názvové: záznamy jsou zde řazeny podle prvních nebo charakteristických slov v názvu dokumentu, bez ohledu na autora díla. Je doplňkovým katalogem ke jmennému katalogu. &amp;lt;ref&amp;gt;Názvový katalog. Katalogy a databáze NK ČR: TDKIV [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00000/14/000001450.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Další dělení katalogů: ====&lt;br /&gt;
Podle čtenářského určení katalogy dělíme na čtenářské a služební. &lt;br /&gt;
* Čtenářské katalogy: jurčeny k přímému užívání čtenářem a tomu odpovídá také jejich úprava. Katalog může být doplněn anotací. Pro děti bývají notace ilustrované a většího formátu.&lt;br /&gt;
* Služební katalog – slouží pracovníkům knihoven. Bývá označován jako katalog generální, ve kterém jsou uloženy všechny záznamy o dokumentech uložených v knihovně, případně v jejich pobočkách.&lt;br /&gt;
* Katalogy dílčích fondů – katalogy regionální literatury&lt;br /&gt;
* Katalogy souborné – princip územní a oborový&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== KNIHOVNÍ KATALOGY: ====&lt;br /&gt;
	jsou to seznamy všech dokumentů zařazených do  dokumentového fondu - seznamy knih, časopisů, novin, hudebnin, magnetofonový pásek apod. V knihovnách se vyskytují katalogy jmené, které jsou základním katalogem v knihovně, jsou řazeny abecedně podle příjmení autorů nebo podle názvu korporace, časopisy se hledají podle názvu, nebo katalogy věcné uspořádané podle obsahu díla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Věcné katalogy se dále dělí na:&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* katalogy systematické, kde jsou záznamy označeny příslušnými znaky podle oborů aobsah dokumentu je vyjádřen znakem příslušného systematického třídění. Uu nás se nejčastěji využívá mezinárodního desetinného třídění (MDT):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 0 Všeobecnost	i		5 Přírodní vědy&lt;br /&gt;
* 1 Filozofie, psychologie	6 Lékařství&lt;br /&gt;
* 2 Náboženství, ateismus	7 Umění, sport, hry&lt;br /&gt;
* 3 Společenské vědy		8 Jazykověda, literatura&lt;br /&gt;
* 4 není obsazena		9 Vlastivěda, zeměpis, dějiny&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* katalogy předmětové – záznamy jsou uspořádány abecedně podle předmětových hesel vyjadřujících tématiku dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== SOUBORNÉ KATALOGY ====&lt;br /&gt;
- obsahují záznamy dokumentů uchovávané ve více knihovnách téhož města, okresu, kraje, země, či více zemí nebo určité oborové či druhové specializace&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* - sigla – označení knihovny, kde se kniha nachází (MZK, SVKOL…)&lt;br /&gt;
* - signatura – značka knihy v knihovně (K 21, D 520)&lt;br /&gt;
* - CEZL – Centrální evidence zahraniční literatury &lt;br /&gt;
* - Lanius – rozšířený knihovnický program&lt;br /&gt;
* - CASLIN – souborný katalog českých a slovenských knihoven &amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== TVORBA ZÁZNAMŮ (KATALOGIZACE) ====&lt;br /&gt;
Záznamy pro katalog instituce může vytvářet sama:&lt;br /&gt;
* A) metoda de visu = s knihou v ruce – prosazoval ji Dobrovský&lt;br /&gt;
* -	výhody: záznamy jsou přesné, jednotné, odpovídají potřebám uživatele, bývají zpracovány rychle&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: časová náročnost, finanční náročnost; neekonomičnost, protože tutéž publikaci provádí i jiná instituce&lt;br /&gt;
* B) knihovna si katalogizuje sama a využívá výsledků ČNB (přebírá katalogizační záznamy z ČNB)&lt;br /&gt;
* -	výhody: úspora časová a finanční&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: záznamy nemusí odpovídat potřebám instituce (zbytečně podrobný, nebo málo přesný), může dojít k časové prodlevě (dokument nemusí být v ČNB)&lt;br /&gt;
* C) vyžití záznamů CIP  &lt;br /&gt;
* -	nevýhody: chyby v předmětových heslech&lt;br /&gt;
* -	výhody: časová a finanční úspora, rychlost katalogizace&lt;br /&gt;
* -	CIP – od r. 1982, byla dohodnuta na Mezinárodním setkání o katalogizaci, které proběhlo pod záštitou IFLA a UNESCO&lt;br /&gt;
* D) jednosměrná katalogizace (centralizovaná) &lt;br /&gt;
* -	existuje jedno centrum, kde se katalogizují knihy a záznamy se nabízí k přejímání, většinou za úplatu. Výměna záznamů může probíhat v jedné zemi nebo může být mezinárodní, např. NK ČR, OCLC (On-line computer library center). &lt;br /&gt;
* -	výhody: úspora času, peněz, pracovníků, záznamy jsou jednotné&lt;br /&gt;
* -	nevýhody: finanční náročnost, neaktuálnost, pokud není záznam zpracovaný včas; pokud není záznam uložen v centru, musí si ho knihovna vytvořit sama&lt;br /&gt;
* E) obousměrná (kooperativní)&lt;br /&gt;
* - existuje jedno centrum a do tohoto centra posílají knihovny svoje katalogizační záznamy a současně z tohoto centra mohou přebírat záznamy, které potřebují. Tyto knihovny označujeme jako knihovny aktivní. Z tohoto centra některé záznamy pouze přebírají = pasivní knihovny. Za katalogizaci v tomto případě se platí. Výměna záznamů může být lokální, např. MZK poskytuje záznamy v rámci jihomoravského kraje. Výměna může být národní, mezinárodní, výměna v rámci jednoho systému – např. Aleph. Může jít i o výměnu mezi systémy. Výměna uvnitř systému = homogenní výměna, mezi systémy = heterogenní výměna, např. Clavis – Aleph.&amp;lt;ref name=&amp;quot;doku&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
*Reference&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=30039</id>
		<title>Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=30039"/>
		<updated>2016-01-22T19:50:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==== GARN heraldické a genealogické nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na heraldiku, genealogii šlechtických rodů a vlastivědnou literaturu i faksmilie původních děl (tiskem i na CD-ROM) &amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství GARN - Almanach Labyrint. Almanach Labyrint [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.almanachlabyrint.cz/nakladatelstvi/618/garn/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihy se zaměřují na paměti a dějiny měst za vlády jednotlivých šlechtických rodů, na způsob života obyvatel, etnografické údaje, památky, informace o cechovní výrobě a další údaje. &amp;lt;ref&amp;gt;GARN heraldické a genealogické nakladatelství (Brno, Komárov) . Firmy.cz. Firmy.cz [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/detail/418932-garn-heraldicke-a-genealogicke-nakladatelstvi-brno-komarov.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství a vydavatelství Veduta ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství se specializuje na vydávání knih zaměřených na české a světové dějiny v několika edičních řadách.&lt;br /&gt;
* IMXI – České dějiny&lt;br /&gt;
* IMXI – Světové dějiny&lt;br /&gt;
* Koruna&lt;br /&gt;
* Osobnosti českých a moravských dějin&lt;br /&gt;
* Šlechta zemí České koruny&lt;br /&gt;
Další takto orientované knihy vychází mimo tyto edice. Mimo edice vychází i díla&lt;br /&gt;
jiných žánrů, ale především průvodce, místopisy a místopisně zaměřené encyklopedie &amp;lt;ref&amp;gt;O NAKLADATELSTVÍ/ NAKLADATELSTVÍ VEDUTA. NAKLADATELSTVÍ VEDUTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.veduta-nakladatelstvi.cz/o-nakladatelstvi.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Academia nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966.&lt;br /&gt;
V současné době zaujímá Academia svou ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky. V edičním programu se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů.&lt;br /&gt;
Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás - nakladatelství Academia. Nakladatelství Academia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.academia.cz/o-nas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Libri ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství LIBRI vydalo od svého založení na přelomu let 1992/93 do roku 2015 již šest set titulů, z nichž mnohé se dočkaly opakovaných vydání a dotisků.&lt;br /&gt;
Hlavní pozornost věnujeme humanitním oborům, mnoho našich knih je věnováno pokladům architektury na území Čech, Moravy a Slezska, Praze, technickým památkám, historii a historickým vědám, archeologii, geografii a historické geografii, ale i mytologii a religionistice. Vydali jsme řadu slovníků spisovatelů z celého světa a jiných biografických encyklopedií a také knihy týkající se dalších společenských věd (politiky, ekonomie, žurnalistiky apod.)&lt;br /&gt;
Vydáváme také neencyklopedické publikace (non-fiction) rovněž zaměřené převážně na historii či kulturní historii (např. edice Stručná historie států, Dějiny českých zemí, Otazníky našich dějin); některé z titulů jsou k dispozici bezplatně na našich stránkách jako databáze (4 tituly z řady Kdo byl kdo, Po kom se jmenujeme, Dějiny zemí Koruny české v datech a Kalendárium s údaji o narození či úmrtí známých osob českých dějin).&lt;br /&gt;
Jako novinku připravujeme také překlady cizojazyčných knih podobného zaměření.&lt;br /&gt;
LIBRI spolupracuje s odborníky, přičemž se vždy snaží, aby texty byly vyvážené (odtud naše logo). Naše knihy jsou tedy přínosné pro zainteresované specialisty a současně přístupné širšímu laickému publiku. Produkce není zaměřená jen na české země, ale přináší informace i o dalších státech a světovém kulturním dědictví.&lt;br /&gt;
Množství dotisků a nových vydání mnoha titulů, řada prestižních ocenění udělených jak jednotlivým publikacím, tak i celému nakladatelství, rostoucí počet vydávaných knih, překlady některých našich titulů v zahraničí a především mnoho přímých ohlasů čtenářů ukazují, že nakladatelství zvolilo správnou cestu.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství Libri - profil, kontakt, lidé. Nakladatelství Libri [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.libri.cz/kontakt.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Karolinum ====&lt;br /&gt;
Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, bylo založeno v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Některé ediční projekty zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli. Samostatné ediční projekty představují reprezentační publikace vztahující se k historii Univerzity Karlovy, monografie z dějin umění, jazykové učebnice či mezioborová edice Limes, v níž vychází překlady děl s těžištěm v literární vědě a dějinách kultury. Významným projektem je také vydávání české beletrie a její překlady do světových jazyků a vydávání díla Karla Šiktance.&lt;br /&gt;
Za dobu své existence Karolinum vydalo na 5500 publikací. Jeho organizační struktura se mění tak, aby nakladatelská činnost byla v maximálním souladu s edukačními a vědeckými aktivitami univerzity. Samozřejmostí je kvalitní typografie a vysoká polygrafická úroveň publikací. Učební texty jsou často vyhledávány studenty dalších českých i slovenských vysokých škol, vědecké publikace oslovují širší čtenářskou obec. Zejména rozsáhlé a odborně vysoce fundované monografie z lékařských oborů a dějin umění nalezly kladnou odezvu nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, archivy, knihovnami a dalšími kulturními pracovišti v České republice a v zahraničí.&lt;br /&gt;
Veškerou knižní produkci Nakladatelství Karolinum lze získat v reprezentačním knihkupectví v Celetné ulici v Praze, jehož součástí je i internetové knihkupectví. Na stránkách www.knihkupectvikarolinum.cz (internetové knihkupectví) najdete přehlednou nabídku kompletní produkce Nakladatelství Karolinum a také více než 20 000 titulů několika stovek nakladatelů zahrnující všechny oblasti odborné literatury. Na stránkách jsou ke každé publikaci Karolina uvedeny podrobné informace - anotace, odborné recenze a obsah.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství KAROLINUM. Nakladatelství KAROLINUM [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp?include=onas&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== TORST ====&lt;br /&gt;
TORST je české nakladatelství vzniklé v roce 1990. Zakladatelem a spoluvlastníkem je Viktor Stoilov,[1] podle něhož se nakladatelství též jmenuje (Viktor Stoilov). Jedná se o jedno z nejvyprofilovanějších nakladatelství na českém trhu[&lt;br /&gt;
Zaměřuje se především na české autory naučné literatury (Martin C. Putna, Václav Havel aj.) a beletrie, v rámci níž se mu daří objevovat výrazné talenty (Petra Hůlová, Jáchym Topol, Tomáš Zmeškal aj.).&lt;br /&gt;
Nakladatelství dále vydává komentované fotoreprinty děl české meziválečné avantgardy. Menší část edičního programu tvoří překladová literatura, kterou nakladatelství vydávalo zejména v prvních deseti letech své existence. Poté se soustředilo zejména na literaturu portugalskou a brazilskou (Lusobrazilská knihovna). Vydalo též český překlad Dějin brazilské literatury Luciany Stegagno-Picchiové a staroanglického Béowulfa v překladu Jana Čermáka.&amp;lt;ref&amp;gt;Torst. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Torst&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Historický ústav ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Historický ústav, které je součástí Historického ústavu, jsou vydávány vědecké monografie (ročně kolem 12 titulů) a několik předních oborových časopisů – Český časopis historický (zal. 1895), Slovanský přehled (zal. 1898), Folia Historica Bohemica, Historická geografie, Hospodářské dějiny (do r. 2013), Mediaevalia Historica Bohemica a Moderní dějiny, které poskytují publikační prostor domácí i zahraniční vědecké obci.&amp;lt;ref&amp;gt;Historický ústav akademie věd v České republiky - o nás. Historický ústav akademie věd v České republiky [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.hiu.cas.cz/cs/o-nas/o-nas.ep/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Brána ====&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury, především historické, v edici Historie, v řadě Osobnosti dějin vycházejí knihy o významných lidech, pro memoárovou literaturu je určena edice Životy. &amp;lt;ref&amp;gt;O nás. Nakladatelství Brána [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.brana-knihy.cz/o-nas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Argo ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydalo více než dva tisíce titulů. V nakladatelství Argo existuje několik edic, které úzce souvisí s historií a jejich pomocnými vědami.&lt;br /&gt;
Velkou oblibu si získaly historické edice Historické myšlení, Každodenní život , Ecce Homo a Dějiny Evropy.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás/About us - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/onas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V Edici Historické myšlení  reprezentují základní historické práce, které přinášejí ucelený a podnětný pohled na stěžejní problémy a události středověkých i moderních dějin. Jsou v ní zařazeny profilující práce nejvýznamnějších světových i českých historiků, které svými metodickými postupy nasměrovaly současnou historiografii.&lt;br /&gt;
Za edice Historické myšlení a Každodenní život byla nakladatelství Argo v roce 2003 udělena cena Magnesia Litera za nakladatelský počin.&amp;lt;ref&amp;gt;Edice Historické myšlení - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/edice/3971/historicke-mysleni/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Lidové noviny ====&lt;br /&gt;
NLN, s.r.o., neoficiálně Nakladatelství Lidové noviny, je české nakladatelství specializující se především na vydávání knih z oborů historie, sociálních apřírodních věd a jazykovědy. Vydává také životopisy a beletrii. V produkci nakladatelství vychází také kulturně historická revue Dějiny a současnost.&lt;br /&gt;
Edice týkající se historie: Česká historie, Česká knižnice, Dějiny českých měst, Dějiny další, Dějiny národů, Dějiny odívání, Dějiny soudobé, Dějiny států, Šlechtické rody, Knižnice Dějin a současnosti&amp;lt;ref&amp;gt;Lidové noviny. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Lidov%C3%A9_noviny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Refernece&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=30038</id>
		<title>Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_a_pomocn%C3%A9_historick%C3%A9_v%C4%9Bdy._Biografick%C3%A9_studie&amp;diff=30038"/>
		<updated>2016-01-22T19:49:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: Založena nová stránka s textem „==== GARN heraldické a genealogické nakladatelství ==== Nakladatelství zaměřené na heraldiku, genealogii šlechtických rodů a vlastivědnou litera…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==== GARN heraldické a genealogické nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na heraldiku, genealogii šlechtických rodů a vlastivědnou literaturu i faksmilie původních děl (tiskem i na CD-ROM) &amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství GARN - Almanach Labyrint. Almanach Labyrint [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.almanachlabyrint.cz/nakladatelstvi/618/garn/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Knihy se zaměřují na paměti a dějiny měst za vlády jednotlivých šlechtických rodů, na způsob života obyvatel, etnografické údaje, památky, informace o cechovní výrobě a další údaje. &amp;lt;ref&amp;gt;GARN heraldické a genealogické nakladatelství (Brno, Komárov) . Firmy.cz. Firmy.cz [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/detail/418932-garn-heraldicke-a-genealogicke-nakladatelstvi-brno-komarov.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství a vydavatelství Veduta ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství se specializuje na vydávání knih zaměřených na české a světové dějiny v několika edičních řadách.&lt;br /&gt;
* IMXI – České dějiny&lt;br /&gt;
* IMXI – Světové dějiny&lt;br /&gt;
* Koruna&lt;br /&gt;
* Osobnosti českých a moravských dějin&lt;br /&gt;
* Šlechta zemí České koruny&lt;br /&gt;
Další takto orientované knihy vychází mimo tyto edice. Mimo edice vychází i díla&lt;br /&gt;
jiných žánrů, ale především průvodce, místopisy a místopisně zaměřené encyklopedie &amp;lt;ref&amp;gt;O NAKLADATELSTVÍ/ NAKLADATELSTVÍ VEDUTA. NAKLADATELSTVÍ VEDUTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.veduta-nakladatelstvi.cz/o-nakladatelstvi.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Academia nakladatelství ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966.&lt;br /&gt;
V současné době zaujímá Academia svou ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky. V edičním programu se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů.&lt;br /&gt;
Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví v Praze, Brně a Ostravě.&lt;br /&gt;
Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás - nakladatelství Academia. Nakladatelství Academia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.academia.cz/o-nas.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Libri ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství LIBRI vydalo od svého založení na přelomu let 1992/93 do roku 2015 již šest set titulů, z nichž mnohé se dočkaly opakovaných vydání a dotisků.&lt;br /&gt;
Hlavní pozornost věnujeme humanitním oborům, mnoho našich knih je věnováno pokladům architektury na území Čech, Moravy a Slezska, Praze, technickým památkám, historii a historickým vědám, archeologii, geografii a historické geografii, ale i mytologii a religionistice. Vydali jsme řadu slovníků spisovatelů z celého světa a jiných biografických encyklopedií a také knihy týkající se dalších společenských věd (politiky, ekonomie, žurnalistiky apod.)&lt;br /&gt;
Vydáváme také neencyklopedické publikace (non-fiction) rovněž zaměřené převážně na historii či kulturní historii (např. edice Stručná historie států, Dějiny českých zemí, Otazníky našich dějin); některé z titulů jsou k dispozici bezplatně na našich stránkách jako databáze (4 tituly z řady Kdo byl kdo, Po kom se jmenujeme, Dějiny zemí Koruny české v datech a Kalendárium s údaji o narození či úmrtí známých osob českých dějin).&lt;br /&gt;
Jako novinku připravujeme také překlady cizojazyčných knih podobného zaměření.&lt;br /&gt;
LIBRI spolupracuje s odborníky, přičemž se vždy snaží, aby texty byly vyvážené (odtud naše logo). Naše knihy jsou tedy přínosné pro zainteresované specialisty a současně přístupné širšímu laickému publiku. Produkce není zaměřená jen na české země, ale přináší informace i o dalších státech a světovém kulturním dědictví.&lt;br /&gt;
Množství dotisků a nových vydání mnoha titulů, řada prestižních ocenění udělených jak jednotlivým publikacím, tak i celému nakladatelství, rostoucí počet vydávaných knih, překlady některých našich titulů v zahraničí a především mnoho přímých ohlasů čtenářů ukazují, že nakladatelství zvolilo správnou cestu.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství Libri - profil, kontakt, lidé. Nakladatelství Libri [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.libri.cz/kontakt.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Karolinum ====&lt;br /&gt;
Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze, bylo založeno v roce 1990. Zaměřuje se na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Některé ediční projekty zajišťuje koediční spoluprací s jinými nakladateli. Samostatné ediční projekty představují reprezentační publikace vztahující se k historii Univerzity Karlovy, monografie z dějin umění, jazykové učebnice či mezioborová edice Limes, v níž vychází překlady děl s těžištěm v literární vědě a dějinách kultury. Významným projektem je také vydávání české beletrie a její překlady do světových jazyků a vydávání díla Karla Šiktance.&lt;br /&gt;
Za dobu své existence Karolinum vydalo na 5500 publikací. Jeho organizační struktura se mění tak, aby nakladatelská činnost byla v maximálním souladu s edukačními a vědeckými aktivitami univerzity. Samozřejmostí je kvalitní typografie a vysoká polygrafická úroveň publikací. Učební texty jsou často vyhledávány studenty dalších českých i slovenských vysokých škol, vědecké publikace oslovují širší čtenářskou obec. Zejména rozsáhlé a odborně vysoce fundované monografie z lékařských oborů a dějin umění nalezly kladnou odezvu nejen v České republice, ale i v zahraničí.&lt;br /&gt;
Nakladatelství Karolinum spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, archivy, knihovnami a dalšími kulturními pracovišti v České republice a v zahraničí.&lt;br /&gt;
Veškerou knižní produkci Nakladatelství Karolinum lze získat v reprezentačním knihkupectví v Celetné ulici v Praze, jehož součástí je i internetové knihkupectví. Na stránkách www.knihkupectvikarolinum.cz (internetové knihkupectví) najdete přehlednou nabídku kompletní produkce Nakladatelství Karolinum a také více než 20 000 titulů několika stovek nakladatelů zahrnující všechny oblasti odborné literatury. Na stránkách jsou ke každé publikaci Karolina uvedeny podrobné informace - anotace, odborné recenze a obsah.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakladatelství KAROLINUM. Nakladatelství KAROLINUM [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/index.jsp?include=onas&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== TORST ====&lt;br /&gt;
TORST je české nakladatelství vzniklé v roce 1990. Zakladatelem a spoluvlastníkem je Viktor Stoilov,[1] podle něhož se nakladatelství též jmenuje (Viktor Stoilov). Jedná se o jedno z nejvyprofilovanějších nakladatelství na českém trhu[&lt;br /&gt;
Zaměřuje se především na české autory naučné literatury (Martin C. Putna, Václav Havel aj.) a beletrie, v rámci níž se mu daří objevovat výrazné talenty (Petra Hůlová, Jáchym Topol, Tomáš Zmeškal aj.).&lt;br /&gt;
Nakladatelství dále vydává komentované fotoreprinty děl české meziválečné avantgardy. Menší část edičního programu tvoří překladová literatura, kterou nakladatelství vydávalo zejména v prvních deseti letech své existence. Poté se soustředilo zejména na literaturu portugalskou a brazilskou (Lusobrazilská knihovna). Vydalo též český překlad Dějin brazilské literatury Luciany Stegagno-Picchiové a staroanglického Béowulfa v překladu Jana Čermáka.&amp;lt;ref&amp;gt;Torst. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Torst&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Historický ústav ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Historický ústav, které je součástí Historického ústavu, jsou vydávány vědecké monografie (ročně kolem 12 titulů) a několik předních oborových časopisů – Český časopis historický (zal. 1895), Slovanský přehled (zal. 1898), Folia Historica Bohemica, Historická geografie, Hospodářské dějiny (do r. 2013), Mediaevalia Historica Bohemica a Moderní dějiny, které poskytují publikační prostor domácí i zahraniční vědecké obci.&amp;lt;ref&amp;gt;Historický ústav akademie věd v České republiky - o nás. Historický ústav akademie věd v České republiky [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.hiu.cas.cz/cs/o-nas/o-nas.ep/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Brána ====&lt;br /&gt;
Zaměřuje se na vydávání populárně naučné literatury, především historické, v edici Historie, v řadě Osobnosti dějin vycházejí knihy o významných lidech, pro memoárovou literaturu je určena edice Životy. &amp;lt;ref&amp;gt;O nás. Nakladatelství Brána [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.brana-knihy.cz/o-nas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Argo ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992 a vydalo více než dva tisíce titulů. V nakladatelství Argo existuje několik edic, které úzce souvisí s historií a jejich pomocnými vědami.&lt;br /&gt;
Velkou oblibu si získaly historické edice Historické myšlení, Každodenní život , Ecce Homo a Dějiny Evropy.&amp;lt;ref&amp;gt;O nás/About us - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/onas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V Edici Historické myšlení  reprezentují základní historické práce, které přinášejí ucelený a podnětný pohled na stěžejní problémy a události středověkých i moderních dějin. Jsou v ní zařazeny profilující práce nejvýznamnějších světových i českých historiků, které svými metodickými postupy nasměrovaly současnou historiografii.&lt;br /&gt;
Za edice Historické myšlení a Každodenní život byla nakladatelství Argo v roce 2003 udělena cena Magnesia Litera za nakladatelský počin.&amp;lt;ref&amp;gt;Edice Historické myšlení - Nakladatelství Argo. Nakladatelství Argo [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.argo.cz/edice/3971/historicke-mysleni/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Lidové noviny ====&lt;br /&gt;
NLN, s.r.o., neoficiálně Nakladatelství Lidové noviny, je české nakladatelství specializující se především na vydávání knih z oborů historie, sociálních apřírodních věd a jazykovědy. Vydává také životopisy a beletrii. V produkci nakladatelství vychází také kulturně historická revue Dějiny a současnost.&lt;br /&gt;
Edice týkající se historie: Česká historie, Česká knižnice, Dějiny českých měst, Dějiny další, Dějiny národů, Dějiny odívání, Dějiny soudobé, Dějiny států, Šlechtické rody, Knižnice Dějin a současnosti&amp;lt;ref&amp;gt;Lidové noviny. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nakladatelstv%C3%AD_Lidov%C3%A9_noviny&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Refernece&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=30037</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=30037"/>
		<updated>2016-01-22T19:48:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Timpanum audioknihy ====&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref&amp;gt;O nás. Tympanium - audioknihy [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Audiostory ====&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&lt;br /&gt;
Audioknihy.net - audiostory-rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: &amp;lt;ref&amp;gt;http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Popron music ====&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Popron Music -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Radioservis, a. s. ====&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Radioservis -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Fonia ====&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Fonia -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kniha do ucha. Sk ====&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Moba ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Jota ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Portál ====&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy/Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Mladá Fronta ====&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mf.cz/o-spolecnosti/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
V roce 2011  divize Knihy ve spolupráci s vydavatelstvím Tympanum rozšířili portfolio svých produktů o sérii audioknih. Na přípravě audioknih vydavatelství spolupracuje se špičkovými interprety. Volba knižních titulů, které se stanou předlohou pro realizaci audioknih, je totiž určena čtenářskou oblibou, a také záměrem představit žánrový výběr z portfolia divize Knihy.&amp;lt;ref&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Refernece&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=30021</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=30021"/>
		<updated>2016-01-22T13:44:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Timpanum audioknihy ====&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref&amp;gt;O nás. Tympanium - audioknihy [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Audiostory ====&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&lt;br /&gt;
Audioknihy.net - audiostory-rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: &amp;lt;ref&amp;gt;http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Popron music ====&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Popron Music -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Radioservis, a. s. ====&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Radioservis -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Fonia ====&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Fonia -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kniha do ucha. Sk ====&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Moba ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Jota ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Portál ====&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy/Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Mladá Fronta ====&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mf.cz/o-spolecnosti/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Refernece&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=30020</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=30020"/>
		<updated>2016-01-22T13:43:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Timpanum audioknihy ====&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref&amp;gt;O nás. Tympanium - audioknihy [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Audiostory ====&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&lt;br /&gt;
Audioknihy.net - audiostory-rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: &amp;lt;ref&amp;gt;http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Popron music ====&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Popron Music -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Radioservis, a. s. ====&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Radioservis -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Fonia ====&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Fonia -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kniha do ucha. Sk ====&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Moba ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Jota ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Portál ====&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy/Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Mladá Fronta ====&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mf.cz/o-spolecnosti/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=30019</id>
		<title>Audioknihy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Audioknihy&amp;diff=30019"/>
		<updated>2016-01-22T13:43:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: Založena nová stránka s textem „  ==== Nakladatelství Timpanum audioknihy ==== Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a č…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Nakladatelství Timpanum audioknihy ====&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 2006 a už od svých počátků se specializuje na výrobu a prodej audioknih světové a české beletrie, detektivky a audioknihy pro děti. Na tvorbě se podílejí přední čeští herci, režiséři a hudebníci. Audioknihy vydávají na klasických CD nebo mp3, distribuují i online.&lt;br /&gt;
Některé audioknihy jsou popsány i v brailově písmu, podporující knihy pro nevidomé a propagují užívanou značku „blind-friendly“.&lt;br /&gt;
Produkce čítá více než 140 titulů, zakoupitelných v e-shopu, knihkupectvích a CD shopech, mají taktéž vlastní prodejnu v Praze 2&amp;lt;ref&amp;gt;O nás. Tympanium - audioknihy [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.tympanum.cz/cs/o-nas/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Audiostory ====&lt;br /&gt;
Vzniklo v roce 1991 jako zcela průkopnický projekt na poli vydávání audioknih. Zaměřilo se na produkci nahrávek beletrie pro děti i dospělé. Volilo široký dramaturgický záběr, aby si vybral opravdu každý. Klíčem k výběru pro natáčení byla čtenářská oblíbenost titulu v knižním vydání. Hlavním cílovým zákazníkem byly ženy středního věku, které nakupují nejen pro sebe, ale pro celou rodinu – muže, děti i seniory.&lt;br /&gt;
Zvoleným nosičem byla audiokazeta. Inspiračním zdrojem kanadská a americká praxe poslouchání knih na audiokazetách. Motivací láska k rozhlasové tvorbě a osobní zkušenosti i kontakty v tomto oboru, kterými disponovala majitelka a producentka vydavatelství – PhDr. Jindřiška Nováková. AudioStory založila jako malou, rodinnou firmu, jejíž prestiží je vytvářet soukromý zlatý fond zvukových nahrávek četby, určený pro milovníky literatury a uměleckého slova na mikrofon z řad zdravých i zdravotně handicapovaných lidí.&lt;br /&gt;
„AudioStory uvádí“… se ozývá na úvod většiny „knížek do ucha“ už řadu let. Od poloviny roku 2006 spolupracuje AudioStory s vydavatelstvím Popron Music. Nabízí mu v exkluzivní licenci své nahrávky pro reedice na CD. Vytvořilo si novou image, modernizuje dramaturgický výběr, získává mladé herce… A nadále natáčí nové tituly, vytváří nové projekty. Vstoupilo do nové vlny svého vývoje.&lt;br /&gt;
Audioknihy.net - audiostory-rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: &amp;lt;ref&amp;gt;http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Popron music ====&lt;br /&gt;
Hlavním předmětem činnosti hudebního vydavatelství Popron Music je všestranné uvádění hudebních nahrávek na veřejnost. Tím se rozumí nejen výroba a šíření zvukových nosičů, ale i podpora rozhlasového a televizního vysílání hudebních snímků a provádění veškerých aktivit pro umělecký a repertoárový rozvoj. V posledním období Popron Music v souvislosti se změnami v hudebním průmyslu rozvíjí i nové formy prodeje a podpory hudby.&lt;br /&gt;
V oblasti domácí hudební produkce klade Popron Music hlavní důraz na dlouhodobou spolupráci s umělci, s nimiž má uzavřeny exkluzivní nahrávací smlouvy. Popron je také vydavatelem jediné kompletní zvukové nahrávky Bible v České republice.&lt;br /&gt;
U zahraniční hudební produkce Popron vyrábí a importuje nosiče nahrávek od významných nezávislých firem z Německa, Itálie, Anglie.&lt;br /&gt;
Jako speciální projekty jsou označovány především hudební kompilace a také dárkové a propagační nosiče na zakázku. U těchto titulů jde o druhotné využití vyrobených nahrávek na hudebních výběrech zaměřených na různé cílové skupiny zákazníků a zásadní roli zde hraje marketingová a reklamní strategie. Popron Music byl prvním vydavatelem v ČR, který tento typ produktu zavedl ve větší míře na trh.&lt;br /&gt;
Popron Music rozvíjí též činnost umělecké agentury, která zprostředkovává veřejná umělecká vystoupení a produkuje vlastní programy. Pro nové interprety Popron Music provozuje akci Vydejte CD u Popronu, která umožnila již desítkám hudebníků vydání vlastního CD. V budoucnu bude obdobný projekt připraven i v oblasti uměleckého managementu a agenturního zastoupení nových talentů.&lt;br /&gt;
V oblasti mluveného slova spolupracuje Popron s vydavatelstvím Audiostory.&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Popron Music -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/3&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== &lt;br /&gt;
Radioservis, a. s. ====&lt;br /&gt;
Radioservis, a.s  je vydavatelem CD, knih a Týdeníku Rozhlas. Vydavatelství CD produkuje ročně kolem 60 titulů všech žánrů (mluvené slovo, vážná hudba, jazz a další), z toho asi 20 titulů jako zakázky. V nabídkovém katalogu máme více než 300 titulů, z toho většinu tvoří mluvené slovo, především z archivu Českého rozhlasu. Zaměřujeme se na prověřené tituly české a světové literatury (Čapek, Jirásek, Škvorecký, Kohout, Zmeškal, Shakespeare, Tolstoj, Dostojevskij, Greene, Orwell a mnozí další), kvalitní detektivky (Doyle, Christie, Simenon, Sayersová, Dürrenmatt a další), vyprávění (malíři Anderle a Komárek,   Václav Větvička, Miloš Kopecký a další), českou historii (Toulky českou minulostí, Srpen 1968, Listopad 1989, Druhá světová válka) a i další oblasti. Dlouhodobě se také podílíme na několika dobročinných projektech (CD ve prospěch Centra Paraple, Nadačního fondu Veselý senior a další). Provozujeme vlastní firemní prodejnu (Vinohradská 13, Praha 2, od června 2010 opět Vinohradská 12 – budova Českého rozhlasu) a vlastní zásilkový obchod. CD dodáváme do běžné prodejní sítě CD a knih po celé republice. &amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Radioservis -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Fonia ====&lt;br /&gt;
Fonia je gramofonová firma, která vydává zvukové nosiče s mluveným slovem. Postupem času se chce zabývat mluveným  slovem i v širších souvislostech.&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Fonia -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/9&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi její vydávané audioknihy patří například pohádky či poezie,  ale také autorská tvorba českých herců např. Ivana Krause&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Ivan Kraus/Fonia. Fonia [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.fonia.cz/rubriky/katalog/ivan-kraus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kniha do ucha. Sk ====&lt;br /&gt;
Slovenské vydavatelství založené roku 2010. Audioknihy vydavatelství Kniha do ucha najdete například  v internetových obchodech martinus.sk, gorila.sk a dalších e-shopech, na českém trhu prostřednictvím arara.cz či v síti knihkupectví Artforum, Panta Rhei a nezávislých knihkupectvích.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy.net - Kniha do ucha -rozcestník. Audioknihy.net [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://audioknihy.net/rozcestnik/vydavatel/10&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Moba ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství MOBA vzniklo v moravské metropoli Brno na podzim roku 1991 jako společnost se zahraniční účastí. Partnerem několika českých společníků se stalo významné německé nakladatelství Verlagsgruppe Lübbe sídlící&lt;br /&gt;
nedaleko Kolína nad Rýnem v Bergisch Gladbachu. V témže roce začalo vydávat románové sešity ve dvou řadách, které ihned po vydání zaznamenaly ohromný čtenářský ohlas a jejichž počet vzrostl na současných 25 řad měsíčně v mnoha žánrech - romány z lékařského prostředí, westerny,romány pro ženy, horory a sci-fi.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Stále větší podíl na celkové produkci zaujímají knižní tituly vydávané v mnoha edicích a žánrech, jako jsou historický román a krimi, literatura faktu, Původní česká detektivka, Severská krimi, Světová krimi, Krimi&lt;br /&gt;
international - Místo činu, Společenské romány, Romány pro ženy, Knižnice klasiků, westerny, audioknihy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Moravská bastei MOBA infoweb. Moravská bastei MOBA infoweb [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mobaknihy.cz/?id_odk=68&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Jota ====&lt;br /&gt;
Nakladatelství Jota se spíše zaměřuje na tištěné knihy v roce 2014 však vydalo svojí první audioknihu Doktor Proktor a prdicí prášek od autora Jo Nesbø. V současné době mají vydanou i druhou audioknihu tohoto autora Doktor Proktor a vana času.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;O nakladatelství - nakladatelství JOTA. Nakladatelství JOTA [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.jota.cz/o-nakladatelstvi&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== &lt;br /&gt;
Portál ====&lt;br /&gt;
Audioknihy z Portálu nabízejí to nejlepší z edic Beletrie a Příběhy. Známí interpreti, jako jsou Simona Postlerová, Igor Bareš, Simona Babčáková, David Novotný, Otakar Brousek st. a další, načetli oblíbené romány a povídky: Tančím tak rychle, jak dokážu, Spratek, Když Nietzsche plakal, Nejkrásnější židovské legendy aj.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Audioknihy/Nakladatelství Portál. Nakladatelství Portál [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://obchod.portal.cz/kategorie/audioknihy/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Mladá Fronta ====&lt;br /&gt;
Vydavatelství Mladá fronta bylo založeno již v roce 1945 a v současné době se právem řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy v České republice. Své dobré jméno staví nejen na mnohaletých zkušenostech, ale hlavně na profesionalitě, odbornosti a dynamickém růstu. Tomu logicky odpovídá i pestré portfolio titulů, které vydává. &lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;O Společnosti/Mladá Fronta. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mf.cz/o-spolecnosti/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Pro média/Mladá Fronta: Vydavatelství Mladá fronta rozšířilo nabídku produktů o audioknihy. Mladá Fronta [online]. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.mf.cz/pro-media/117-vydavatelstvi-mlada-fronta-rozsirilo-nabidku-produktu-o-audioknihy&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=22080</id>
		<title>Citace PRO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=22080"/>
		<updated>2015-09-01T16:27:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Citační manažery''' jsou velice užitečnou pomůckou při tvoření různých citací. Jedním z manažerů je i '''Citace PRO''', tedy komerční citační manažer určený pro instituce. Jednou z institucí je i Karlova univerzita. Pokud budeme chtít jen vytvořit citaci bez nutnosti ukládaní, můžeme využít zdarma verzi citace.com.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží pro vytváření, správu a export bibliografických citací. Jde o český on-line systém, který jako vůbec první plně podporuje normu ČSN ISO 690. Kromě toho umožňuje vytváření citací v dalších světově nejvíce používaných citačních stylech (např. Chicago, Harvard, MLA, IEEE, CSE atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Citace Pro. VUT v Brně: Portál knihoven [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/eiz/citace-pro&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace.com vznikly v roce 2004, v té době bylo možné pouze generovat citace. &lt;br /&gt;
V roce 2005 se verze rozšířila o nové funkce, m.j. ukládání a editace, počet modulů se rozrostl na 9 (Monografie, Části modografií, Akademické práce, Příspěvky ve sborníku, Novinové články, Ostatní články, Seriály, Webové stránky a Elektronické články).&lt;br /&gt;
V roce 2009 došlo ke k přepracování celého systému na plnohodnotný citační software. Lze nejen generovat záznam, ale i umožněna je i jeho kompletní správa - přidávání poznámek, recenzí, obsahů a odkazy na plné texty (pokud jsou k dispozici). Citace lze třídit do složek a sdílet je s jinými uživateli  (pomocí RSS nebo přes webové rozhraní. Nechybí ani exporty do Wordu, [[HTML]], TXT a BIBTeX. Registrovaní uživatelé mohou využít importu citací na základě ISBN. &lt;br /&gt;
Nejnovější verze je z roku 2011 (verze 3.0). V této verzi bylo kompletně přepracováno uživatelské rozhraní. Cílem bylo, aby služba byla co nejjednoduší a uživatelsky přívětivá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce Citace PRO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* generovat své citace dle normy ČSN ISO 690 a dalších 9 citačních stylů (APA, CSE, Harvard, Chicago, IEEE, ISO 690, MLA, NISO/ANSI Z39.29, Turabian)&lt;br /&gt;
* spravovat vlastní citace (upravovat, mazat, třídit do složek)&lt;br /&gt;
* zpřístupňovat své záznamy prostřednictvím RSS kanálů&lt;br /&gt;
* sdílet své záznamy s jinými uživateli (lze nastavit práva přístupu)&lt;br /&gt;
* export záznamů do RTF pro Word a do HTML&lt;br /&gt;
* přebírání záznamů z významných bibliografických databází a katalogů (např. Amazon, Library of Congress, British Library, Masarykova univerzita aj.)&lt;br /&gt;
* přidávat vlastní poznámky, obsahy, recenze a zároveň je sdílet a přebírat od jiných uživatelů&lt;br /&gt;
* hodnotit záznamy&lt;br /&gt;
* využívat externí služby (např. vyhledání v katalozích knihoven, objednání přes DODO, zakoupení dokumentu apod.)&lt;br /&gt;
* lišta do Firefoxu – pro uložení záznamu na jedno kliknutí&lt;br /&gt;
* rozšíření pro Microsoft Word &amp;lt;ref&amp;gt;Citace.com [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.citace.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce s citačním manažerem ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní je velice přívětivé a intuitivní, uživatele vede krok po kroku a k dispozici je i nápověda ve formě informační ikonky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už na začátku po rozkliknutí lišty Vytvořit novou citaci, se zobrazí velká nabídka z čeho všeho je možné citovat, a tak je formulář pro vyplňování co nejpřehlednější a nejjednoduší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné stránky citace.pro nabízejí možnost zhlédnutí videa s podrobným návodem.&amp;lt;ref&amp;gt;CitacePRO: návod na vytvoření citace. Citace.com [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.citace.com/Navody/CitacePRO&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Citační manažery]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Citace, Citační manažery, CitacePRO&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[kategorie:  Zpracování informací a informační servis]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=22079</id>
		<title>S. R. Ranganathan</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=22079"/>
		<updated>2015-09-01T16:23:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: /* Život */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''S. R. Ranganathan''', indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník, je označován jako „otec knihovník“. Za svůj život přinesl velký přinos oboru informační studia a knihovnictví. Jeho dvě nevýznamější díla [[Dvojtečkové třídění]] a pět zákonů knihovnictví jsou i v dnešní době v knihovnickém oboru zásadními pojmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan se narodil v 12. srpna roku 1892, tento den je v Indii významný jako Národní knihovnický den [&amp;lt;ref&amp;gt;S. R. Ranganathan. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/S._R._Ranganathan&amp;lt;/ref&amp;gt;, jako prvorozený syn rodiny, která se těšila v  místní bráhmanské komunitě  vysoké vážnosti. Vyrůstal ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. V šesti letech po smrti jeho otce ho začal vyučovat jeho dědeček Subba Iyer, ten ho vedl k lásce k filozofii. Oficiální vzdělávání započalo v roce 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswath. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan po studiu na střední škole přešel na vysokou školu Madras Christian College, kde vystudoval bakalářský i magisterský titul v oboru Matematiky. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum. Knihovnictví studoval v Londýně, kde obdržel vyznamenání od školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V důsledku toho, že nebyl spokojený s podmínkami učitele, raději se věnoval knihovnictví a přijal práci knihovníka na Madarské univerzitě. Jeho vliv na knihovnictví byl opravdu velký, jelikož nebyl spokojený s úrovní knihovnictví v Indii snažil se jej zlepšit, myslel si, že lze lépe využít jeho funkce i služby. Chtěl knihovní vědu pozvednout svými novými metodami, aby bylo vůbec možné jej vědou nazývat.&lt;br /&gt;
Ve svém pusobení se zasloužil o založení  Madarské knihovní asociace v roce 1928. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan působil nejen v Indii , ale i v zahraničí přednášel a lektoroval např. např.: v Bombaji, Varanasi, Spojenénm Království, Dillí, USA, Kanadě či Japonsku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení [[Veřejné knihovny]] v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. &amp;lt;ref&amp;gt;Shiyali Ramamrita Ranganathan. In: Wiki.Knihovna.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&amp;lt;/ref&amp;gt; Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;Škopík, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 10 [cit. 1.2.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/12489. urn:nbn:cz:ik-12489. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svůj život měl dvě manželky (první zemřela po autonehodě v roce 1928, jeho druhá žena, se kterou se oženil v roce 1929, mu byla velmi oddaná a podporovala ho v jeho knihovnické práci. Měl jediného syna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Své práci věnoval Ranganathan celý svůj život. Neustále se snažil a pomáhal zlepšit systémy knihoven i jejich služby uživatelům.&lt;br /&gt;
Mezi jeho nejpřínosnější díla patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pět zákonů knihovnictví ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou určeny pro použití.&lt;br /&gt;
2. Každý čtenář má svou knihu.&lt;br /&gt;
3. Každá kniha má svého čtenáře.&lt;br /&gt;
4. Ušetřete čas čtenáře.&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojtečkové třídění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan byl nespokojen s dosavadním Deweyovým desetinným třídění, viděl rozpor zejména v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému.  Na prvotní námět se nechal inspirovat při návštěvě v Londýně v hračkářství.&lt;br /&gt;
S  metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci.&lt;br /&gt;
Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá&lt;br /&gt;
Základním rysem Ranganathanovy práce týkající se třídění je odmítnutí enumerativního principu pro klasifikační schémata. To znamená, že nesouhlasí se základním principem, který až do té doby uplatňovala většina klasifikací.&amp;lt;ref&amp;gt;Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi. In: KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vědci tvrdí, že využití dvojtečkového třídění je spíše pro vysokoškolské knihovny než pro veřejné. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Deweyho]] známější metodě [[Mezinárodní desetinné třídění|desetinného třídění]], se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
[[Dvojtečkové třídění]]&lt;br /&gt;
[[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
[[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Rananathan, otec knihovnictví, dvojtečkové třídění, pět zákonů knihovnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Ranganathan, S.R.]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=22078</id>
		<title>S. R. Ranganathan</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=22078"/>
		<updated>2015-09-01T16:20:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: /* Související články: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''S. R. Ranganathan''', indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník, je označován jako „otec knihovník“. Za svůj život přinesl velký přinos oboru informační studia a knihovnictví. Jeho dvě nevýznamější díla [[Dvojtečkové třídění]] a pět zákonů knihovnictví jsou i v dnešní době v knihovnickém oboru zásadními pojmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan se narodil v 12. srpna roku 1892, tento den je v Indii významný jako Národní knihovnický den [&amp;lt;ref&amp;gt;S. R. Ranganathan. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/S._R._Ranganathan&amp;lt;/ref&amp;gt;, jako prvorozený syn rodiny, která se těšila v  místní bráhmanské komunitě  vysoké vážnosti. Vyrůstal ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. V šesti letech po smrti jeho otce ho začal vyučovat jeho dědeček Subba Iyer, ten ho vedl k lásce k filozofii. Oficiální vzdělávání započalo v roce 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswath. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan po studiu na střední škole přešel na vysokou školu Madras Christian College, kde vystudoval bakalářský i magisterský titul v oboru Matematiky. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum. Knihovnictví studoval v Londýně, kde obdržel vyznamenání od školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V důsledku toho, že nebyl spokojený s podmínkami učitele, raději se věnoval knihovnictví a přijal práci knihovníka na Madarské univerzitě. Jeho vliv na knihovnictví byl opravdu velký, jelikož nebyl spokojený s úrovní knihovnictví v Indii snažil se jej zlepšit, myslel si, že lze lépe využít jeho funkce i služby. Chtěl knihovní vědu pozvednout svými novými metodami, aby bylo vůbec možné jej vědou nazývat.&lt;br /&gt;
Ve svém pusobení se zasloužil o založení  Madarské knihovní asociace v roce 1928. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan působil nejen v Indii , ale i v zahraničí přednášel a lektoroval např. např.: v Bombaji, Varanasi, Spojenénm Království, Dillí, USA, Kanadě či Japonsku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení [[Veřejné knihovny]] v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. &amp;lt;ref&amp;gt;Shiyali Ramamrita Ranganathan. In: Wiki.Knihovna.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&amp;lt;/ref&amp;gt; Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;Škopík, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 10 [cit. 1.2.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/12489. urn:nbn:cz:ik-12489. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svůj život měl dvě manželky (první zemřela po autonehodě v roce 1928, jeho druhá žena, se kterou se oženil v roce 1929, mu byla velmi oddaná a podporovala ho v jeho knihovnické práci. Měl jediného syna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Své práci věnoval Ranganathan celý svůj život. Neustále se snažil a pomáhal zlepšit systémy knihoven i jejich služby uživatelům.&lt;br /&gt;
Mezi jeho nejpřínosnější díla patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pět zákonů knihovnictví ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou určeny pro použití.&lt;br /&gt;
2. Každý čtenář má svou knihu.&lt;br /&gt;
3. Každá kniha má svého čtenáře.&lt;br /&gt;
4. Ušetřete čas čtenáře.&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojtečkové třídění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan byl nespokojen s dosavadním Deweyovým desetinným třídění, viděl rozpor zejména v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému.  Na prvotní námět se nechal inspirovat při návštěvě v Londýně v hračkářství.&lt;br /&gt;
S  metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci.&lt;br /&gt;
Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá&lt;br /&gt;
Základním rysem Ranganathanovy práce týkající se třídění je odmítnutí enumerativního principu pro klasifikační schémata. To znamená, že nesouhlasí se základním principem, který až do té doby uplatňovala většina klasifikací.&amp;lt;ref&amp;gt;Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi. In: KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vědci tvrdí, že využití dvojtečkového třídění je spíše pro vysokoškolské knihovny než pro veřejné. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
[[Dvojtečkové třídění]]&lt;br /&gt;
[[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
[[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Rananathan, otec knihovnictví, dvojtečkové třídění, pět zákonů knihovnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Ranganathan, S.R.]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=22077</id>
		<title>S. R. Ranganathan</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=22077"/>
		<updated>2015-09-01T16:19:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: /* Související články: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''S. R. Ranganathan''', indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník, je označován jako „otec knihovník“. Za svůj život přinesl velký přinos oboru informační studia a knihovnictví. Jeho dvě nevýznamější díla [[Dvojtečkové třídění]] a pět zákonů knihovnictví jsou i v dnešní době v knihovnickém oboru zásadními pojmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan se narodil v 12. srpna roku 1892, tento den je v Indii významný jako Národní knihovnický den [&amp;lt;ref&amp;gt;S. R. Ranganathan. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/S._R._Ranganathan&amp;lt;/ref&amp;gt;, jako prvorozený syn rodiny, která se těšila v  místní bráhmanské komunitě  vysoké vážnosti. Vyrůstal ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. V šesti letech po smrti jeho otce ho začal vyučovat jeho dědeček Subba Iyer, ten ho vedl k lásce k filozofii. Oficiální vzdělávání započalo v roce 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswath. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan po studiu na střední škole přešel na vysokou školu Madras Christian College, kde vystudoval bakalářský i magisterský titul v oboru Matematiky. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum. Knihovnictví studoval v Londýně, kde obdržel vyznamenání od školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V důsledku toho, že nebyl spokojený s podmínkami učitele, raději se věnoval knihovnictví a přijal práci knihovníka na Madarské univerzitě. Jeho vliv na knihovnictví byl opravdu velký, jelikož nebyl spokojený s úrovní knihovnictví v Indii snažil se jej zlepšit, myslel si, že lze lépe využít jeho funkce i služby. Chtěl knihovní vědu pozvednout svými novými metodami, aby bylo vůbec možné jej vědou nazývat.&lt;br /&gt;
Ve svém pusobení se zasloužil o založení  Madarské knihovní asociace v roce 1928. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan působil nejen v Indii , ale i v zahraničí přednášel a lektoroval např. např.: v Bombaji, Varanasi, Spojenénm Království, Dillí, USA, Kanadě či Japonsku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení [[Veřejné knihovny]] v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. &amp;lt;ref&amp;gt;Shiyali Ramamrita Ranganathan. In: Wiki.Knihovna.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&amp;lt;/ref&amp;gt; Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;Škopík, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 10 [cit. 1.2.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/12489. urn:nbn:cz:ik-12489. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svůj život měl dvě manželky (první zemřela po autonehodě v roce 1928, jeho druhá žena, se kterou se oženil v roce 1929, mu byla velmi oddaná a podporovala ho v jeho knihovnické práci. Měl jediného syna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Své práci věnoval Ranganathan celý svůj život. Neustále se snažil a pomáhal zlepšit systémy knihoven i jejich služby uživatelům.&lt;br /&gt;
Mezi jeho nejpřínosnější díla patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pět zákonů knihovnictví ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou určeny pro použití.&lt;br /&gt;
2. Každý čtenář má svou knihu.&lt;br /&gt;
3. Každá kniha má svého čtenáře.&lt;br /&gt;
4. Ušetřete čas čtenáře.&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojtečkové třídění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan byl nespokojen s dosavadním Deweyovým desetinným třídění, viděl rozpor zejména v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému.  Na prvotní námět se nechal inspirovat při návštěvě v Londýně v hračkářství.&lt;br /&gt;
S  metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci.&lt;br /&gt;
Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá&lt;br /&gt;
Základním rysem Ranganathanovy práce týkající se třídění je odmítnutí enumerativního principu pro klasifikační schémata. To znamená, že nesouhlasí se základním principem, který až do té doby uplatňovala většina klasifikací.&amp;lt;ref&amp;gt;Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi. In: KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vědci tvrdí, že využití dvojtečkového třídění je spíše pro vysokoškolské knihovny než pro veřejné. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
[[Dvojtečkové třídění]]&lt;br /&gt;
[[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
[[Melville Dewey]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Rananathan, otec knihovnictví, dvojtečkové třídění, pět zákonů knihovnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Ranganathan, S.R.]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=22076</id>
		<title>S. R. Ranganathan</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=22076"/>
		<updated>2015-09-01T16:18:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: /* Související články: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''S. R. Ranganathan''', indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník, je označován jako „otec knihovník“. Za svůj život přinesl velký přinos oboru informační studia a knihovnictví. Jeho dvě nevýznamější díla [[Dvojtečkové třídění]] a pět zákonů knihovnictví jsou i v dnešní době v knihovnickém oboru zásadními pojmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan se narodil v 12. srpna roku 1892, tento den je v Indii významný jako Národní knihovnický den [&amp;lt;ref&amp;gt;S. R. Ranganathan. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/S._R._Ranganathan&amp;lt;/ref&amp;gt;, jako prvorozený syn rodiny, která se těšila v  místní bráhmanské komunitě  vysoké vážnosti. Vyrůstal ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. V šesti letech po smrti jeho otce ho začal vyučovat jeho dědeček Subba Iyer, ten ho vedl k lásce k filozofii. Oficiální vzdělávání započalo v roce 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswath. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan po studiu na střední škole přešel na vysokou školu Madras Christian College, kde vystudoval bakalářský i magisterský titul v oboru Matematiky. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum. Knihovnictví studoval v Londýně, kde obdržel vyznamenání od školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V důsledku toho, že nebyl spokojený s podmínkami učitele, raději se věnoval knihovnictví a přijal práci knihovníka na Madarské univerzitě. Jeho vliv na knihovnictví byl opravdu velký, jelikož nebyl spokojený s úrovní knihovnictví v Indii snažil se jej zlepšit, myslel si, že lze lépe využít jeho funkce i služby. Chtěl knihovní vědu pozvednout svými novými metodami, aby bylo vůbec možné jej vědou nazývat.&lt;br /&gt;
Ve svém pusobení se zasloužil o založení  Madarské knihovní asociace v roce 1928. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan působil nejen v Indii , ale i v zahraničí přednášel a lektoroval např. např.: v Bombaji, Varanasi, Spojenénm Království, Dillí, USA, Kanadě či Japonsku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení [[Veřejné knihovny]] v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. &amp;lt;ref&amp;gt;Shiyali Ramamrita Ranganathan. In: Wiki.Knihovna.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&amp;lt;/ref&amp;gt; Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;Škopík, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 10 [cit. 1.2.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/12489. urn:nbn:cz:ik-12489. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svůj život měl dvě manželky (první zemřela po autonehodě v roce 1928, jeho druhá žena, se kterou se oženil v roce 1929, mu byla velmi oddaná a podporovala ho v jeho knihovnické práci. Měl jediného syna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Své práci věnoval Ranganathan celý svůj život. Neustále se snažil a pomáhal zlepšit systémy knihoven i jejich služby uživatelům.&lt;br /&gt;
Mezi jeho nejpřínosnější díla patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pět zákonů knihovnictví ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou určeny pro použití.&lt;br /&gt;
2. Každý čtenář má svou knihu.&lt;br /&gt;
3. Každá kniha má svého čtenáře.&lt;br /&gt;
4. Ušetřete čas čtenáře.&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojtečkové třídění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan byl nespokojen s dosavadním Deweyovým desetinným třídění, viděl rozpor zejména v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému.  Na prvotní námět se nechal inspirovat při návštěvě v Londýně v hračkářství.&lt;br /&gt;
S  metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci.&lt;br /&gt;
Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá&lt;br /&gt;
Základním rysem Ranganathanovy práce týkající se třídění je odmítnutí enumerativního principu pro klasifikační schémata. To znamená, že nesouhlasí se základním principem, který až do té doby uplatňovala většina klasifikací.&amp;lt;ref&amp;gt;Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi. In: KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vědci tvrdí, že využití dvojtečkového třídění je spíše pro vysokoškolské knihovny než pro veřejné. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
[[Dvojtečkové třídění]]&lt;br /&gt;
[[Veřejné knihovny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Rananathan, otec knihovnictví, dvojtečkové třídění, pět zákonů knihovnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Ranganathan, S.R.]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=22075</id>
		<title>S. R. Ranganathan</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=22075"/>
		<updated>2015-09-01T16:16:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''S. R. Ranganathan''', indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník, je označován jako „otec knihovník“. Za svůj život přinesl velký přinos oboru informační studia a knihovnictví. Jeho dvě nevýznamější díla [[Dvojtečkové třídění]] a pět zákonů knihovnictví jsou i v dnešní době v knihovnickém oboru zásadními pojmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život ==&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan se narodil v 12. srpna roku 1892, tento den je v Indii významný jako Národní knihovnický den [&amp;lt;ref&amp;gt;S. R. Ranganathan. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/S._R._Ranganathan&amp;lt;/ref&amp;gt;, jako prvorozený syn rodiny, která se těšila v  místní bráhmanské komunitě  vysoké vážnosti. Vyrůstal ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. V šesti letech po smrti jeho otce ho začal vyučovat jeho dědeček Subba Iyer, ten ho vedl k lásce k filozofii. Oficiální vzdělávání započalo v roce 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswath. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan po studiu na střední škole přešel na vysokou školu Madras Christian College, kde vystudoval bakalářský i magisterský titul v oboru Matematiky. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum. Knihovnictví studoval v Londýně, kde obdržel vyznamenání od školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V důsledku toho, že nebyl spokojený s podmínkami učitele, raději se věnoval knihovnictví a přijal práci knihovníka na Madarské univerzitě. Jeho vliv na knihovnictví byl opravdu velký, jelikož nebyl spokojený s úrovní knihovnictví v Indii snažil se jej zlepšit, myslel si, že lze lépe využít jeho funkce i služby. Chtěl knihovní vědu pozvednout svými novými metodami, aby bylo vůbec možné jej vědou nazývat.&lt;br /&gt;
Ve svém pusobení se zasloužil o založení  Madarské knihovní asociace v roce 1928. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan působil nejen v Indii , ale i v zahraničí přednášel a lektoroval např. např.: v Bombaji, Varanasi, Spojenénm Království, Dillí, USA, Kanadě či Japonsku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení [[Veřejné knihovny]] v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. &amp;lt;ref&amp;gt;Shiyali Ramamrita Ranganathan. In: Wiki.Knihovna.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&amp;lt;/ref&amp;gt; Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&amp;lt;ref&amp;gt;Škopík, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 10 [cit. 1.2.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/12489. urn:nbn:cz:ik-12489. ISSN 1212-5075.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svůj život měl dvě manželky (první zemřela po autonehodě v roce 1928, jeho druhá žena, se kterou se oženil v roce 1929, mu byla velmi oddaná a podporovala ho v jeho knihovnické práci. Měl jediného syna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo ==&lt;br /&gt;
Své práci věnoval Ranganathan celý svůj život. Neustále se snažil a pomáhal zlepšit systémy knihoven i jejich služby uživatelům.&lt;br /&gt;
Mezi jeho nejpřínosnější díla patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pět zákonů knihovnictví ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou určeny pro použití.&lt;br /&gt;
2. Každý čtenář má svou knihu.&lt;br /&gt;
3. Každá kniha má svého čtenáře.&lt;br /&gt;
4. Ušetřete čas čtenáře.&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojtečkové třídění ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan byl nespokojen s dosavadním Deweyovým desetinným třídění, viděl rozpor zejména v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému.  Na prvotní námět se nechal inspirovat při návštěvě v Londýně v hračkářství.&lt;br /&gt;
S  metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci.&lt;br /&gt;
Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá&lt;br /&gt;
Základním rysem Ranganathanovy práce týkající se třídění je odmítnutí enumerativního principu pro klasifikační schémata. To znamená, že nesouhlasí se základním principem, který až do té doby uplatňovala většina klasifikací.&amp;lt;ref&amp;gt;Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi. In: KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Vědci tvrdí, že využití dvojtečkového třídění je spíše pro vysokoškolské knihovny než pro veřejné. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
[[Dvojtečkové třídění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Rananathan, otec knihovnictví, dvojtečkové třídění, pět zákonů knihovnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|Ranganathan, S.R.]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=17211</id>
		<title>S. R. Ranganathan</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=17211"/>
		<updated>2015-02-15T20:29:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: /* Související články: */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''S. R. Ranganathan''', indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník, je označován jako „otec knihovník“. Za svůj život přinesl velký přinos oboru informační studia a knihovnictví. Jeho dvě nevýznamější díla [[Dvojtečkové třídění]] a pět zákonů knihovnictví jsou i v dnešní době v knihovnickém oboru zásadními pojmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život: ==&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan se narodil v 12. srpna roku 1892, tento den je v Indii významný jako Národní knihovnický den [http://en.wikipedia.org/wiki/]S._R._Ranganathan, jako prvorozený syn rodiny, která se těšila v  místní bráhmanské komunitě  vysoké vážnosti. Vyrůstal ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. V šesti letech po smrti jeho otce ho začal vyučovat jeho dědeček Subba Iyer, ten ho vedl k lásce k filozofii. Oficiální vzdělávání započalo v roce 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswath. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan po studiu na střední škole přešel na vysokou školu Madras Christian College, kde vystudoval bakalářský i magisterský titul v oboru Matematiky. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum. Knihovnictví studoval v Londýně, kde obdržel vyznamenání od školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V důsledku toho, že nebyl spokojený s podmínkami učitele, raději se věnoval knihovnictví a přijal práci knihovníka na Madarské univerzitě. Jeho vliv na knihovnictví byl opravdu velký, jelikož nebyl spokojený s úrovní knihovnictví v Indii snažil se jej zlepšit, myslel si, že lze lépe využít jeho funkce i služby. Chtěl knihovní vědu pozvednout svými novými metodami, aby bylo vůbec možné jej vědou nazývat.&lt;br /&gt;
Ve svém pusobení se zasloužil o založení  Madarské knihovní asociace v roce 1928. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan působil nejen v Indii , ale i v zahraničí přednášel a lektoroval např. např.: v Bombaji, Varanasi, Spojenénm Království, Dillí, USA, Kanadě či Japonsku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení [[Veřejné knihovny]] v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. [http://ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana] Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Shiyali_Ramamrita_Ranganathan]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svůj život měl dvě manželky (první zemřela po autonehodě v roce 1928, jeho druhá žena, se kterou se oženil v roce 1929, mu byla velmi oddaná a podporovala ho v jeho knihovnické práci. Měl jediného syna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo: ==&lt;br /&gt;
Své práci věnoval Ranganathan celý svůj život. Neustále se snažil a pomáhal zlepšit systémy knihoven i jejich služby uživatelům.&lt;br /&gt;
Mezi jeho nejpřínosnější díla patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pět zákonů knihovnictví ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou určeny pro použití.&lt;br /&gt;
2. Každý čtenář má svou knihu.&lt;br /&gt;
3. Každá kniha má svého čtenáře.&lt;br /&gt;
4. Ušetřete čas čtenáře.&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojtečkové třídění: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan byl nespokojen s dosavadním Deweyovým desetinným třídění, viděl rozpor zejména v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému.  Na prvotní námět se nechal inspirovat při návštěvě v Londýně v hračkářství.&lt;br /&gt;
S  metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci.&lt;br /&gt;
Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá&lt;br /&gt;
Základním rysem Ranganathanovy práce týkající se třídění je odmítnutí enumerativního principu pro klasifikační schémata. To znamená, že nesouhlasí se základním principem, který až do té doby uplatňovala většina klasifikací.[http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41]&lt;br /&gt;
Vědci tvrdí, že využití dvojtečkového třídění je spíše pro vysokoškolské knihovny než pro veřejné. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. S. R. Ranganathan. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/S._R._Ranganathan&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Shiyali Ramamrita Ranganathan. In: Wiki.Knihovna.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Škopík, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 10 [cit. 1.2.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/12489. urn:nbn:cz:ik-12489. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi. In: KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
[[Dvojtečkové třídění]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Rananathan, otec knihovnictví, dvojtečkové třídění, pět zákonů knihovnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=17146</id>
		<title>E-book</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=17146"/>
		<updated>2015-02-12T10:54:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: /* Čtení e-knih */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;E-book z anglického originálu electronic book, je výraz pro knihu v elektronické podobě. V dnešní době se e-book stále více rozšiřují a mnoho čtenářů právě e-knihy, jak zní český ekvivalent pro název z anglického jazyka, stále více vyhledává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik elektronických knih je připisován projektu Gutenberg, jedná se o snahu digitalizovat a archivovat a distribuovat kulturní díla. Většina těchto děl jsou tzv. volná díla, tedy dílo po uplynutí autorských práv.&lt;br /&gt;
Nejprve se e-knihy zaměřovali především na obory související s počítači. Díky rozvoji internetu se e-knihy začaly rychleji přenášet, většina těchto přenosů patřila mezi nelegální činnost. Vytvoření a umožnění distribuce e-knih také využívají autoři, jejichž díla odmítla vydat nakladatelství, ale přesto autoři chtějí svá díla nabídnout svým čtenářům.&lt;br /&gt;
V roce 1998 začali americké knihovny nabízet některé své knihy na svých webových stránkách zdarma, knihy však nešly stáhnout a jednalo se o knihy naučné, odborné, vědecké a technické.&lt;br /&gt;
Od roku 2003 nabízejí i beletristické knihy a je zaveden pojem e-půjčování.&lt;br /&gt;
Bodem zlomu elektronických knih je označován rok 2010, v tomto roce nabízí 66% amerických knihoven elektronické vypůjčování.[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Čtení e-knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtení elektronických knih je omezeno jejich digitální podobou, je tedy potřeba zařízení, na kterých je knihu možno číst. Existuje několik formátů, ve kterých se e-knihy vytváří podle výsledného zařízení určeného ke čtení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Formát .pdf – formát e-knih pro čtení na PC (lze ale i na tabletech s aplikací podporující čtení .pdf souborů)&lt;br /&gt;
* Formát .MOBI – pro čtečky kindle&lt;br /&gt;
* Formát .epub – pro čtečky krom Kindle, tablety a kapesní počítače[http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-knihy můžeme číst na PC, tabletu nebo speciálních elektronických čtečkách určených pouze ke čtení literatury. Elektronická čtečka funguje na principu elektronického inkoustu, který šetří baterii a zařízení tak vydrží podstatně déle než třeba tablet s podsvíceným displayem. Pro mnoho uživatelů je však rozhodující cena a ekonomický dopad. V ceně elektronické čtečky se dá pořídit i tablet, který má mnohem rozšířené využití než jen pouhé čtení elektronických knih (např. prohlížení internetových stran, přehrávání videa, prezentace fotek, hraní her).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-reading – výpůjčky knih elektronicky přes internet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se také rozmáhá čtení knih elektronicky, tedy bez nutnosti knihu koupit, je to jako výpůjčka v knihovně, s tím rozdílem, že si čtenář vybranou knihu stáhne do svého čtecího zařízení. Výpůjčka je na 21 dní, po vypršení této doby už není dále možné knihu číst.&lt;br /&gt;
Výhodou e-výpůjček je ten, že čtenář nemusí do knihovny, může si knihu stáhnout v pohodlí domova a odpadá starost s dodržením termínu vrácení knihy.[http://www.ereading.cz/cs/vypujcky-navod]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vydání e-knih ==&lt;br /&gt;
Pro začínající autory je vydání jejich díla jako e-knihy prvním startem jejich literární kariéry. Důvodem je nižší cena pořízení, některá nakladatelství, která se zabývají vydáváním elektronických knih, nabízejí vydání e-knihy za cenu v řádu několika tisíc korun. I elektronicky vydaná kniha beletrie je hodnotnou knihou a její kopie je uložená v Národní knihovně. [http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V České republice se cena e-knih dražší než například v Americe, kde se cena elektronických knih pohybuje i v řádu desítek korun.  Přestože odpadá starost s papírem a tiskem, jak je tomu u tištěné knihy, stále je potřeba reakce na vydání knihy (překladatel, korektor, grafik) a své zaměstnance nakladatelství platit musí. Dále je potřeba platit za server či správu e-shopu. Ceny e-knih jsou tedy o pár desítek korun levnější než jejich tištěná podoba. Což svádí k nelegálnímu šíření knih. Nelegální stahování je také jedním z důvodů, proč jsou české e-knihy dražší než knihy v anglickém jazyce.[http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody ==&lt;br /&gt;
Jako většina elektronických spotřebičů i elektronické knihy mají svá pro a proti. Ač jsou E-booky v současné velkým trendem, najde se stále spousta jejich odpůrců, kteří si nemohou vynachválit knihu v pevné vazbě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
* E-kniha vyžaduje ke čtení další zařízení. (Ve většině případů to bývá specializovaná čtečka, mobilní aplikace, tablet, aj.) &lt;br /&gt;
* Zobrazení každé e-knihy se musí přizpůsobit displeji zařízení, což bývá v mnoha případech problém. Každý software většinou zobrazuje e-knihu jinak než jiný software stejného typu (např. prohlížeče PDF). &lt;br /&gt;
* Každý typ aplikace nebo zařízení pro čtení e-knih má od výrobce podporu jiných formátů elektronických knih. Tudíž je možné, že se změnou čtečky za čtečku jiného výrobce, nebude možné dříve zakoupenou e-knihu přečíst.&lt;br /&gt;
* Často se stává, že e-kniha je k sehnání pouze ve formátu, jenž nepodporuje konkrétní čtečka uživatele. &lt;br /&gt;
* Mnoho formátů e-knih (rozšířené PDB, ePub, MOBI) má v porovnání s možnostmi sazby klasických knih jen velice omezené schopnosti.&lt;br /&gt;
* Nejrozšířenější formát e-knih PDF ve většině případů není vhodný pro mobily a čtečky. Hlavním problémem bývá nemožnost přizpůsobení zobrazení obsahu malému displeji. &lt;br /&gt;
* Problémy licenčního typu.&lt;br /&gt;
* Jestliže prodejce elektronický knih používá tzv. tvrdé DRM, je kupující nucen trvale používat jeden druh čtečky nebo obchodu nebo speciální aplikace. (Využívání DRM je odůvodňováno tím, že bez DRM lze e-knihy snadno nelegálně kopírovat.)&lt;br /&gt;
*E-book nelze kvůli přísným licenčním podmínkám dále prodat, půjčit, odkázat či darovat (Malá část obchodů s e-knihami umožňuje e-knihu darovat zakoupením &amp;quot;dárkového poukazu&amp;quot;).&lt;br /&gt;
*Největším problém je tzv. chladnost e-knihy. Nelze k ní mít citový vztah jako ke klasické knize. E-kniha se nikdy neponičí, neušpiní, nikdy nemá specifický zápach a nelze ji mít v poličce či jiné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
* Prostorově šetrná&lt;br /&gt;
* Až 500 knih průměrného rozsahu může být uloženo na jednom CD-ROM. &lt;br /&gt;
* Čtenář si může manuálně měnit velikost a druh písma.&lt;br /&gt;
* E-knihy lze díky podsvícení displeje číst i při slabém osvětlení.&lt;br /&gt;
* S E-book readerem je manipuluje snadnější než s tištěnou knihou. &lt;br /&gt;
* Na displeji je zobrazena vždy jen jedna stránka, tudíž čtenář má dokonalý přehled. &lt;br /&gt;
* Je jednoduché vytvářet kopie knihy v libovolném množství.&lt;br /&gt;
* E-knihy lze snadno zálohovat a skladovat. &lt;br /&gt;
* Internetově dostupné. &lt;br /&gt;
* Chyby v textech mohou být velmi rychle a snadno opraveny. &lt;br /&gt;
* Nespotřebovává žádný papír či inkoust.&lt;br /&gt;
* Autoři mají možnost samostatně e-knihy vydávat a levně je distribuovat. &lt;br /&gt;
* Možnost rychle vyhledat zadaná slova v textu v rámci celé knihy či možnost vyhledání významu slova. &lt;br /&gt;
* Možnost vkládat poznámky a zvýrazňovat text. &lt;br /&gt;
* Možnost umístění odkazů v rámci knihy. &lt;br /&gt;
* Knihy nejsou nikdy vyprodány. &lt;br /&gt;
* Knihy mohou být poskytovány i zcela zdarma (bez nákladů na tisk, pokud se tak autor rozhodne.)&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. E-book. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Publikujte s námi elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Půjčujeme e-knihy. EReading.cz: portál s elektronickými knihami [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.ereading.cz/cs/vypujcky-navod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Publikujte s námi elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KUBÍČKOVÁ, Klára. Tři problémy e-knih aneb proč na nich nakladatelství nevydělávají. Idnes.cz [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova:===&lt;br /&gt;
E-book, e-kniha, elektronické čtečky, vydání knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=17145</id>
		<title>E-book</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=17145"/>
		<updated>2015-02-12T10:53:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;E-book z anglického originálu electronic book, je výraz pro knihu v elektronické podobě. V dnešní době se e-book stále více rozšiřují a mnoho čtenářů právě e-knihy, jak zní český ekvivalent pro název z anglického jazyka, stále více vyhledává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik elektronických knih je připisován projektu Gutenberg, jedná se o snahu digitalizovat a archivovat a distribuovat kulturní díla. Většina těchto děl jsou tzv. volná díla, tedy dílo po uplynutí autorských práv.&lt;br /&gt;
Nejprve se e-knihy zaměřovali především na obory související s počítači. Díky rozvoji internetu se e-knihy začaly rychleji přenášet, většina těchto přenosů patřila mezi nelegální činnost. Vytvoření a umožnění distribuce e-knih také využívají autoři, jejichž díla odmítla vydat nakladatelství, ale přesto autoři chtějí svá díla nabídnout svým čtenářům.&lt;br /&gt;
V roce 1998 začali americké knihovny nabízet některé své knihy na svých webových stránkách zdarma, knihy však nešly stáhnout a jednalo se o knihy naučné, odborné, vědecké a technické.&lt;br /&gt;
Od roku 2003 nabízejí i beletristické knihy a je zaveden pojem e-půjčování.&lt;br /&gt;
Bodem zlomu elektronických knih je označován rok 2010, v tomto roce nabízí 66% amerických knihoven elektronické vypůjčování.[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Čtení e-knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtení elektronických knih je omezeno jejich digitální podobou, je tedy potřeba zařízení, na kterých je knihu možno číst. Existuje několik formátů, ve kterých se e-knihy vytváří podle výsledného zařízení určeného ke čtení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Formát .pdf – formát e-knih pro čtení na PC (lze ale i na tabletech s aplikací podporující čtení .pdf souborů)&lt;br /&gt;
* Formát .MOBI – pro čtečky kindle&lt;br /&gt;
* Formát .epub – pro čtečky krom Kindle, tablety a kapesní počítače[http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-knihy můžeme číst na PC, tabletu nebo speciálních elektronických čtečkách určených pouze ke čtení literatury. Elektronická čtečka funguje na principu elektronického inkoustu, který šetří baterii a zařízení tak vydrží podstatně déle než třeba tablet s po svíceným displayem. Pro mnoho uživatelů je však rozhodující cena a ekonomický dopad. V ceně elektronické čtečky se dá pořídit i tablet, který má mnohem rozšířené využití než jen pouhé čtení elektronických knih (např. prohlížení internetových stran, přehrávání videa, prezentace fotek, hraní her).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-reading – výpůjčky knih elektronicky přes internet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se také rozmáhá čtení knih elektronicky, tedy bez nutnosti knihu koupit, je to jako výpůjčka v knihovně, s tím rozdílem, že si čtenář vybranou knihu stáhne do svého čtecího zařízení. Výpůjčka je na 21 dní, po vypršení této doby už není dále možné knihu číst.&lt;br /&gt;
Výhodou e-výpůjček je ten, že čtenář nemusí do knihovny, může si knihu stáhnout v pohodlí domova a odpadá starost s dodržením termínu vrácení knihy.[http://www.ereading.cz/cs/vypujcky-navod]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vydání e-knih ==&lt;br /&gt;
Pro začínající autory je vydání jejich díla jako e-knihy prvním startem jejich literární kariéry. Důvodem je nižší cena pořízení, některá nakladatelství, která se zabývají vydáváním elektronických knih, nabízejí vydání e-knihy za cenu v řádu několika tisíc korun. I elektronicky vydaná kniha beletrie je hodnotnou knihou a její kopie je uložená v Národní knihovně. [http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V České republice se cena e-knih dražší než například v Americe, kde se cena elektronických knih pohybuje i v řádu desítek korun.  Přestože odpadá starost s papírem a tiskem, jak je tomu u tištěné knihy, stále je potřeba reakce na vydání knihy (překladatel, korektor, grafik) a své zaměstnance nakladatelství platit musí. Dále je potřeba platit za server či správu e-shopu. Ceny e-knih jsou tedy o pár desítek korun levnější než jejich tištěná podoba. Což svádí k nelegálnímu šíření knih. Nelegální stahování je také jedním z důvodů, proč jsou české e-knihy dražší než knihy v anglickém jazyce.[http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody ==&lt;br /&gt;
Jako většina elektronických spotřebičů i elektronické knihy mají svá pro a proti. Ač jsou E-booky v současné velkým trendem, najde se stále spousta jejich odpůrců, kteří si nemohou vynachválit knihu v pevné vazbě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
* E-kniha vyžaduje ke čtení další zařízení. (Ve většině případů to bývá specializovaná čtečka, mobilní aplikace, tablet, aj.) &lt;br /&gt;
* Zobrazení každé e-knihy se musí přizpůsobit displeji zařízení, což bývá v mnoha případech problém. Každý software většinou zobrazuje e-knihu jinak než jiný software stejného typu (např. prohlížeče PDF). &lt;br /&gt;
* Každý typ aplikace nebo zařízení pro čtení e-knih má od výrobce podporu jiných formátů elektronických knih. Tudíž je možné, že se změnou čtečky za čtečku jiného výrobce, nebude možné dříve zakoupenou e-knihu přečíst.&lt;br /&gt;
* Často se stává, že e-kniha je k sehnání pouze ve formátu, jenž nepodporuje konkrétní čtečka uživatele. &lt;br /&gt;
* Mnoho formátů e-knih (rozšířené PDB, ePub, MOBI) má v porovnání s možnostmi sazby klasických knih jen velice omezené schopnosti.&lt;br /&gt;
* Nejrozšířenější formát e-knih PDF ve většině případů není vhodný pro mobily a čtečky. Hlavním problémem bývá nemožnost přizpůsobení zobrazení obsahu malému displeji. &lt;br /&gt;
* Problémy licenčního typu.&lt;br /&gt;
* Jestliže prodejce elektronický knih používá tzv. tvrdé DRM, je kupující nucen trvale používat jeden druh čtečky nebo obchodu nebo speciální aplikace. (Využívání DRM je odůvodňováno tím, že bez DRM lze e-knihy snadno nelegálně kopírovat.)&lt;br /&gt;
*E-book nelze kvůli přísným licenčním podmínkám dále prodat, půjčit, odkázat či darovat (Malá část obchodů s e-knihami umožňuje e-knihu darovat zakoupením &amp;quot;dárkového poukazu&amp;quot;).&lt;br /&gt;
*Největším problém je tzv. chladnost e-knihy. Nelze k ní mít citový vztah jako ke klasické knize. E-kniha se nikdy neponičí, neušpiní, nikdy nemá specifický zápach a nelze ji mít v poličce či jiné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
* Prostorově šetrná&lt;br /&gt;
* Až 500 knih průměrného rozsahu může být uloženo na jednom CD-ROM. &lt;br /&gt;
* Čtenář si může manuálně měnit velikost a druh písma.&lt;br /&gt;
* E-knihy lze díky podsvícení displeje číst i při slabém osvětlení.&lt;br /&gt;
* S E-book readerem je manipuluje snadnější než s tištěnou knihou. &lt;br /&gt;
* Na displeji je zobrazena vždy jen jedna stránka, tudíž čtenář má dokonalý přehled. &lt;br /&gt;
* Je jednoduché vytvářet kopie knihy v libovolném množství.&lt;br /&gt;
* E-knihy lze snadno zálohovat a skladovat. &lt;br /&gt;
* Internetově dostupné. &lt;br /&gt;
* Chyby v textech mohou být velmi rychle a snadno opraveny. &lt;br /&gt;
* Nespotřebovává žádný papír či inkoust.&lt;br /&gt;
* Autoři mají možnost samostatně e-knihy vydávat a levně je distribuovat. &lt;br /&gt;
* Možnost rychle vyhledat zadaná slova v textu v rámci celé knihy či možnost vyhledání významu slova. &lt;br /&gt;
* Možnost vkládat poznámky a zvýrazňovat text. &lt;br /&gt;
* Možnost umístění odkazů v rámci knihy. &lt;br /&gt;
* Knihy nejsou nikdy vyprodány. &lt;br /&gt;
* Knihy mohou být poskytovány i zcela zdarma (bez nákladů na tisk, pokud se tak autor rozhodne.)&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. E-book. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Publikujte s námi elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Půjčujeme e-knihy. EReading.cz: portál s elektronickými knihami [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.ereading.cz/cs/vypujcky-navod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Publikujte s námi elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KUBÍČKOVÁ, Klára. Tři problémy e-knih aneb proč na nich nakladatelství nevydělávají. Idnes.cz [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova:===&lt;br /&gt;
E-book, e-kniha, elektronické čtečky, vydání knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=17144</id>
		<title>E-book</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=17144"/>
		<updated>2015-02-12T10:52:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;E-book z anglického originálu electronic book, je výraz pro knihu v elektronické podobě. V dnešní době se e-book stále více rozšiřují a mnoho čtenářů právě e-knihy, jak zní český ekvivalent pro název z anglického jazyka, stále více vyhledává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik elektronických knih je připisován projektu Gutenberg, jedná se o snahu digitalizovat a archivovat a distribuovat kulturní díla. Většina těchto děl jsou tzv. volná díla, tedy dílo po uplynutí autorských práv.&lt;br /&gt;
Nejprve se e-knihy zaměřovali především na obory související s počítači. Díky rozvoji internetu se e-knihy začaly rychleji přenášet, většina těchto přenosů patřila mezi nelegální činnost. Vytvoření a umožnění distribuce e-knih také využívají autoři, jejichž díla odmítla vydat nakladatelství, ale přesto autoři chtějí svá díla nabídnout svým čtenářům.&lt;br /&gt;
V roce 1998 začali americké knihovny nabízet některé své knihy na svých webových stránkách zdarma, knihy však nešly stáhnout a jednalo se o knihy naučné, odborné, vědecké a technické.&lt;br /&gt;
Od roku 2003 nabízejí i beletristické knihy a je zaveden pojem e-půjčování.&lt;br /&gt;
Bodem zlomu elektronických knih je označován rok 2010, v tomto roce nabízí 66% amerických knihoven elektronické vypůjčování.[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Čtení e-knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtení elektronických knih je omezeno jejich digitální podobou, je tedy potřeba zařízení, na kterých je knihu možno číst. Existuje několik formátů, ve kterých se e-knihy vytváří podle výsledného zařízení určeného ke čtení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Formát .pdf – formát e-knih pro čtení na PC (lze ale i na tabletech s aplikací podporující čtení .pdf souborů)&lt;br /&gt;
* Formát .MOBI – pro čtečky kindle&lt;br /&gt;
* Formát .epub – pro čtečky krom Kindle, tablety a kapesní počítače[http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-knihy můžeme číst na PC, tabletu nebo speciálních elektronických čtečkách určených pouze ke čtení literatury. Elektronická čtečka funguje na principu elektronického inkoustu, který šetří baterii a zařízení tak vydrží podstatně déle než třeba tablet s po svíceným displayem. Pro mnoho uživatelů je však rozhodující cena a ekonomický dopad. V ceně elektronické čtečky se dá pořídit i tablet, který má mnohem rozšířené využití než jen pouhé čtení elektronických knih (např. prohlížení internetových stran, přehrávání videa, prezentace fotek, hraní her).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-reading – výpůjčky knih elektronicky přes internet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se také rozmáhá čtení knih elektronicky, tedy bez nutnosti knihu koupit, je to jako výpůjčka v knihovně, s tím rozdílem, že si čtenář vybranou knihu stáhne do svého čtecího zařízení. Výpůjčka je na 21 dní, po vypršení této doby už není dále možné knihu číst.&lt;br /&gt;
Výhodou e-výpůjček je ten, že čtenář nemusí do knihovny, může si knihu stáhnout v pohodlí domova a odpadá starost s dodržením termínu vrácení knihy.[http://www.ereading.cz/cs/vypujcky-navod]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vydání e-knih ==&lt;br /&gt;
Pro začínající autory je vydání jejich díla jako e-knihy prvním startem jejich literární kariéry. Důvodem je nižší cena pořízení, některá nakladatelství, která se zabývají vydáváním elektronických knih, nabízejí vydání e-knihy za cenu v řádu několika tisíc korun. I elektronicky vydaná kniha beletrie je hodnotnou knihou a její kopie je uložená v Národní knihovně. [http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kolik stojí e-kniha ==&lt;br /&gt;
* V České republice se cena e-knih dražší než například v Americe, kde se cena elektronických knih pohybuje i v řádu desítek korun.  Přestože odpadá starost s papírem a tiskem, jak je tomu u tištěné knihy, stále je potřeba reakce na vydání knihy (překladatel, korektor, grafik) a své zaměstnance nakladatelství platit musí. Dále je potřeba platit za server či správu e-shopu. Ceny e-knih jsou tedy o pár desítek korun levnější než jejich tištěná podoba. Což svádí k nelegálnímu šíření knih. Nelegální stahování je také jedním z důvodů, proč jsou české e-knihy dražší než knihy v anglickém jazyce.[http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody ==&lt;br /&gt;
Jako většina elektronických spotřebičů i elektronické knihy mají svá pro a proti. Ač jsou E-booky v současné velkým trendem, najde se stále spousta jejich odpůrců, kteří si nemohou vynachválit knihu v pevné vazbě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
* E-kniha vyžaduje ke čtení další zařízení. (Ve většině případů to bývá specializovaná čtečka, mobilní aplikace, tablet, aj.) &lt;br /&gt;
* Zobrazení každé e-knihy se musí přizpůsobit displeji zařízení, což bývá v mnoha případech problém. Každý software většinou zobrazuje e-knihu jinak než jiný software stejného typu (např. prohlížeče PDF). &lt;br /&gt;
* Každý typ aplikace nebo zařízení pro čtení e-knih má od výrobce podporu jiných formátů elektronických knih. Tudíž je možné, že se změnou čtečky za čtečku jiného výrobce, nebude možné dříve zakoupenou e-knihu přečíst.&lt;br /&gt;
* Často se stává, že e-kniha je k sehnání pouze ve formátu, jenž nepodporuje konkrétní čtečka uživatele. &lt;br /&gt;
* Mnoho formátů e-knih (rozšířené PDB, ePub, MOBI) má v porovnání s možnostmi sazby klasických knih jen velice omezené schopnosti.&lt;br /&gt;
* Nejrozšířenější formát e-knih PDF ve většině případů není vhodný pro mobily a čtečky. Hlavním problémem bývá nemožnost přizpůsobení zobrazení obsahu malému displeji. &lt;br /&gt;
* Problémy licenčního typu.&lt;br /&gt;
* Jestliže prodejce elektronický knih používá tzv. tvrdé DRM, je kupující nucen trvale používat jeden druh čtečky nebo obchodu nebo speciální aplikace. (Využívání DRM je odůvodňováno tím, že bez DRM lze e-knihy snadno nelegálně kopírovat.)&lt;br /&gt;
*E-book nelze kvůli přísným licenčním podmínkám dále prodat, půjčit, odkázat či darovat (Malá část obchodů s e-knihami umožňuje e-knihu darovat zakoupením &amp;quot;dárkového poukazu&amp;quot;).&lt;br /&gt;
*Největším problém je tzv. chladnost e-knihy. Nelze k ní mít citový vztah jako ke klasické knize. E-kniha se nikdy neponičí, neušpiní, nikdy nemá specifický zápach a nelze ji mít v poličce či jiné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
* Prostorově šetrná&lt;br /&gt;
* Až 500 knih průměrného rozsahu může být uloženo na jednom CD-ROM. &lt;br /&gt;
* Čtenář si může manuálně měnit velikost a druh písma.&lt;br /&gt;
* E-knihy lze díky podsvícení displeje číst i při slabém osvětlení.&lt;br /&gt;
* S E-book readerem je manipuluje snadnější než s tištěnou knihou. &lt;br /&gt;
* Na displeji je zobrazena vždy jen jedna stránka, tudíž čtenář má dokonalý přehled. &lt;br /&gt;
* Je jednoduché vytvářet kopie knihy v libovolném množství.&lt;br /&gt;
* E-knihy lze snadno zálohovat a skladovat. &lt;br /&gt;
* Internetově dostupné. &lt;br /&gt;
* Chyby v textech mohou být velmi rychle a snadno opraveny. &lt;br /&gt;
* Nespotřebovává žádný papír či inkoust.&lt;br /&gt;
* Autoři mají možnost samostatně e-knihy vydávat a levně je distribuovat. &lt;br /&gt;
* Možnost rychle vyhledat zadaná slova v textu v rámci celé knihy či možnost vyhledání významu slova. &lt;br /&gt;
* Možnost vkládat poznámky a zvýrazňovat text. &lt;br /&gt;
* Možnost umístění odkazů v rámci knihy. &lt;br /&gt;
* Knihy nejsou nikdy vyprodány. &lt;br /&gt;
* Knihy mohou být poskytovány i zcela zdarma (bez nákladů na tisk, pokud se tak autor rozhodne.)&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. E-book. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Publikujte s námi elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Půjčujeme e-knihy. EReading.cz: portál s elektronickými knihami [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.ereading.cz/cs/vypujcky-navod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Publikujte s námi elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KUBÍČKOVÁ, Klára. Tři problémy e-knih aneb proč na nich nakladatelství nevydělávají. Idnes.cz [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova:===&lt;br /&gt;
E-book, e-kniha, elektronické čtečky, vydání knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=17143</id>
		<title>E-book</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=17143"/>
		<updated>2015-02-12T10:52:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== E-book ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-book z anglického originálu electronic book, je výraz pro knihu v elektronické podobě. V dnešní době se e-book stále více rozšiřují a mnoho čtenářů právě e-knihy, jak zní český ekvivalent pro název z anglického jazyka, stále více vyhledává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik elektronických knih je připisován projektu Gutenberg, jedná se o snahu digitalizovat a archivovat a distribuovat kulturní díla. Většina těchto děl jsou tzv. volná díla, tedy dílo po uplynutí autorských práv.&lt;br /&gt;
Nejprve se e-knihy zaměřovali především na obory související s počítači. Díky rozvoji internetu se e-knihy začaly rychleji přenášet, většina těchto přenosů patřila mezi nelegální činnost. Vytvoření a umožnění distribuce e-knih také využívají autoři, jejichž díla odmítla vydat nakladatelství, ale přesto autoři chtějí svá díla nabídnout svým čtenářům.&lt;br /&gt;
V roce 1998 začali americké knihovny nabízet některé své knihy na svých webových stránkách zdarma, knihy však nešly stáhnout a jednalo se o knihy naučné, odborné, vědecké a technické.&lt;br /&gt;
Od roku 2003 nabízejí i beletristické knihy a je zaveden pojem e-půjčování.&lt;br /&gt;
Bodem zlomu elektronických knih je označován rok 2010, v tomto roce nabízí 66% amerických knihoven elektronické vypůjčování.[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Čtení e-knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtení elektronických knih je omezeno jejich digitální podobou, je tedy potřeba zařízení, na kterých je knihu možno číst. Existuje několik formátů, ve kterých se e-knihy vytváří podle výsledného zařízení určeného ke čtení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Formát .pdf – formát e-knih pro čtení na PC (lze ale i na tabletech s aplikací podporující čtení .pdf souborů)&lt;br /&gt;
* Formát .MOBI – pro čtečky kindle&lt;br /&gt;
* Formát .epub – pro čtečky krom Kindle, tablety a kapesní počítače[http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-knihy můžeme číst na PC, tabletu nebo speciálních elektronických čtečkách určených pouze ke čtení literatury. Elektronická čtečka funguje na principu elektronického inkoustu, který šetří baterii a zařízení tak vydrží podstatně déle než třeba tablet s po svíceným displayem. Pro mnoho uživatelů je však rozhodující cena a ekonomický dopad. V ceně elektronické čtečky se dá pořídit i tablet, který má mnohem rozšířené využití než jen pouhé čtení elektronických knih (např. prohlížení internetových stran, přehrávání videa, prezentace fotek, hraní her).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-reading – výpůjčky knih elektronicky přes internet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se také rozmáhá čtení knih elektronicky, tedy bez nutnosti knihu koupit, je to jako výpůjčka v knihovně, s tím rozdílem, že si čtenář vybranou knihu stáhne do svého čtecího zařízení. Výpůjčka je na 21 dní, po vypršení této doby už není dále možné knihu číst.&lt;br /&gt;
Výhodou e-výpůjček je ten, že čtenář nemusí do knihovny, může si knihu stáhnout v pohodlí domova a odpadá starost s dodržením termínu vrácení knihy.[http://www.ereading.cz/cs/vypujcky-navod]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vydání e-knih ==&lt;br /&gt;
Pro začínající autory je vydání jejich díla jako e-knihy prvním startem jejich literární kariéry. Důvodem je nižší cena pořízení, některá nakladatelství, která se zabývají vydáváním elektronických knih, nabízejí vydání e-knihy za cenu v řádu několika tisíc korun. I elektronicky vydaná kniha beletrie je hodnotnou knihou a její kopie je uložená v Národní knihovně. [http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kolik stojí e-kniha ==&lt;br /&gt;
* V České republice se cena e-knih dražší než například v Americe, kde se cena elektronických knih pohybuje i v řádu desítek korun.  Přestože odpadá starost s papírem a tiskem, jak je tomu u tištěné knihy, stále je potřeba reakce na vydání knihy (překladatel, korektor, grafik) a své zaměstnance nakladatelství platit musí. Dále je potřeba platit za server či správu e-shopu. Ceny e-knih jsou tedy o pár desítek korun levnější než jejich tištěná podoba. Což svádí k nelegálnímu šíření knih. Nelegální stahování je také jedním z důvodů, proč jsou české e-knihy dražší než knihy v anglickém jazyce.[http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody ==&lt;br /&gt;
Jako většina elektronických spotřebičů i elektronické knihy mají svá pro a proti. Ač jsou E-booky v současné velkým trendem, najde se stále spousta jejich odpůrců, kteří si nemohou vynachválit knihu v pevné vazbě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
* E-kniha vyžaduje ke čtení další zařízení. (Ve většině případů to bývá specializovaná čtečka, mobilní aplikace, tablet, aj.) &lt;br /&gt;
* Zobrazení každé e-knihy se musí přizpůsobit displeji zařízení, což bývá v mnoha případech problém. Každý software většinou zobrazuje e-knihu jinak než jiný software stejného typu (např. prohlížeče PDF). &lt;br /&gt;
* Každý typ aplikace nebo zařízení pro čtení e-knih má od výrobce podporu jiných formátů elektronických knih. Tudíž je možné, že se změnou čtečky za čtečku jiného výrobce, nebude možné dříve zakoupenou e-knihu přečíst.&lt;br /&gt;
* Často se stává, že e-kniha je k sehnání pouze ve formátu, jenž nepodporuje konkrétní čtečka uživatele. &lt;br /&gt;
* Mnoho formátů e-knih (rozšířené PDB, ePub, MOBI) má v porovnání s možnostmi sazby klasických knih jen velice omezené schopnosti.&lt;br /&gt;
* Nejrozšířenější formát e-knih PDF ve většině případů není vhodný pro mobily a čtečky. Hlavním problémem bývá nemožnost přizpůsobení zobrazení obsahu malému displeji. &lt;br /&gt;
* Problémy licenčního typu.&lt;br /&gt;
* Jestliže prodejce elektronický knih používá tzv. tvrdé DRM, je kupující nucen trvale používat jeden druh čtečky nebo obchodu nebo speciální aplikace. (Využívání DRM je odůvodňováno tím, že bez DRM lze e-knihy snadno nelegálně kopírovat.)&lt;br /&gt;
*E-book nelze kvůli přísným licenčním podmínkám dále prodat, půjčit, odkázat či darovat (Malá část obchodů s e-knihami umožňuje e-knihu darovat zakoupením &amp;quot;dárkového poukazu&amp;quot;).&lt;br /&gt;
*Největším problém je tzv. chladnost e-knihy. Nelze k ní mít citový vztah jako ke klasické knize. E-kniha se nikdy neponičí, neušpiní, nikdy nemá specifický zápach a nelze ji mít v poličce či jiné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
* Prostorově šetrná&lt;br /&gt;
* Až 500 knih průměrného rozsahu může být uloženo na jednom CD-ROM. &lt;br /&gt;
* Čtenář si může manuálně měnit velikost a druh písma.&lt;br /&gt;
* E-knihy lze díky podsvícení displeje číst i při slabém osvětlení.&lt;br /&gt;
* S E-book readerem je manipuluje snadnější než s tištěnou knihou. &lt;br /&gt;
* Na displeji je zobrazena vždy jen jedna stránka, tudíž čtenář má dokonalý přehled. &lt;br /&gt;
* Je jednoduché vytvářet kopie knihy v libovolném množství.&lt;br /&gt;
* E-knihy lze snadno zálohovat a skladovat. &lt;br /&gt;
* Internetově dostupné. &lt;br /&gt;
* Chyby v textech mohou být velmi rychle a snadno opraveny. &lt;br /&gt;
* Nespotřebovává žádný papír či inkoust.&lt;br /&gt;
* Autoři mají možnost samostatně e-knihy vydávat a levně je distribuovat. &lt;br /&gt;
* Možnost rychle vyhledat zadaná slova v textu v rámci celé knihy či možnost vyhledání významu slova. &lt;br /&gt;
* Možnost vkládat poznámky a zvýrazňovat text. &lt;br /&gt;
* Možnost umístění odkazů v rámci knihy. &lt;br /&gt;
* Knihy nejsou nikdy vyprodány. &lt;br /&gt;
* Knihy mohou být poskytovány i zcela zdarma (bez nákladů na tisk, pokud se tak autor rozhodne.)&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. E-book. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Publikujte s námi elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Půjčujeme e-knihy. EReading.cz: portál s elektronickými knihami [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.ereading.cz/cs/vypujcky-navod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Publikujte s námi elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KUBÍČKOVÁ, Klára. Tři problémy e-knih aneb proč na nich nakladatelství nevydělávají. Idnes.cz [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova:===&lt;br /&gt;
E-book, e-kniha, elektronické čtečky, vydání knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=17142</id>
		<title>E-book</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=17142"/>
		<updated>2015-02-12T10:49:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== E-book ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-book z anglického originálu electronic book, je výraz pro knihu v elektronické podobě. V dnešní době se e-book stále více rozšiřují a mnoho čtenářů právě e-knihy, jak zní český ekvivalent pro název z anglického jazyka, stále více vyhledává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik elektronických knih je připisován projektu Gutenberg, jedná se o snahu digitalizovat a archivovat a distribuovat kulturní díla. Většina těchto děl jsou tzv. volná díla, tedy dílo po uplynutí autorských práv.&lt;br /&gt;
Nejprve se e-knihy zaměřovali především na obory související s počítači. Díky rozvoji internetu se e-knihy začaly rychleji přenášet, většina těchto přenosů patřila mezi nelegální činnost. Vytvoření a umožnění distribuce e-knih také využívají autoři, jejichž díla odmítla vydat nakladatelství, ale přesto autoři chtějí svá díla nabídnout svým čtenářům.&lt;br /&gt;
V roce 1998 začali americké knihovny nabízet některé své knihy na svých webových stránkách zdarma, knihy však nešly stáhnout a jednalo se o knihy naučné, odborné, vědecké a technické.&lt;br /&gt;
Od roku 2003 nabízejí i beletristické knihy a je zaveden pojem e-půjčování.&lt;br /&gt;
Bodem zlomu elektronických knih je označován rok 2010, v tomto roce nabízí 66% amerických knihoven elektronické vypůjčování.[http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Čtení e-knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtení elektronických knih je omezeno jejich digitální podobou, je tedy potřeba zařízení, na kterých je knihu možno číst. Existuje několik formátů, ve kterých se e-knihy vytváří podle výsledného zařízení určeného ke čtení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Formát .pdf – formát e-knih pro čtení na PC (lze ale i na tabletech s aplikací podporující čtení .pdf souborů)&lt;br /&gt;
* Formát .MOBI – pro čtečky kindle&lt;br /&gt;
* Formát .epub – pro čtečky krom Kindle, tablety a kapesní počítače[http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-knihy můžeme číst na PC, tabletu nebo speciálních elektronických čtečkách určených pouze ke čtení literatury. Elektronická čtečka funguje na principu elektronického inkoustu, který šetří baterii a zařízení tak vydrží podstatně déle než třeba tablet s po svíceným displayem. Pro mnoho uživatelů je však rozhodující cena a ekonomický dopad. V ceně elektronické čtečky se dá pořídit i tablet, který má mnohem rozšířené využití než jen pouhé čtení elektronických knih (např. prohlížení internetových stran, přehrávání videa, prezentace fotek, hraní her).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-reading – výpůjčky knih elektronicky přes internet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se také rozmáhá čtení knih elektronicky, tedy bez nutnosti knihu koupit, je to jako výpůjčka v knihovně, s tím rozdílem, že si čtenář vybranou knihu stáhne do svého čtecího zařízení. Výpůjčka je na 21 dní, po vypršení této doby už není dále možné knihu číst.&lt;br /&gt;
Výhodou e-výpůjček je ten, že čtenář nemusí do knihovny, může si knihu stáhnout v pohodlí domova a odpadá starost s dodržením termínu vrácení knihy.[http://www.ereading.cz/cs/vypujcky-navod]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vydání e-knih ==&lt;br /&gt;
Pro začínající autory je vydání jejich díla jako e-knihy prvním startem jejich literární kariéry. Důvodem je nižší cena pořízení, některá nakladatelství, která se zabývají vydáváním elektronických knih, nabízejí vydání e-knihy za cenu v řádu několika tisíc korun. I elektronicky vydaná kniha beletrie je hodnotnou knihou a její kopie je uložená v Národní knihovně. [http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kolik stojí e-kniha ==&lt;br /&gt;
* V České republice se cena e-knih dražší než například v Americe, kde se cena elektronických knih pohybuje i v řádu desítek korun.  Přestože odpadá starost s papírem a tiskem, jak je tomu u tištěné knihy, stále je potřeba reakce na vydání knihy (překladatel, korektor, grafik) a své zaměstnance nakladatelství platit musí. Dále je potřeba platit za server či správu e-shopu. Ceny e-knih jsou tedy o pár desítek korun levnější než jejich tištěná podoba. Což svádí k nelegálnímu šíření knih. Nelegální stahování je také jedním z důvodů, proč jsou české e-knihy dražší než knihy v anglickém jazyce.[http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výhody a nevýhody ==&lt;br /&gt;
Jako většina elektronických spotřebičů i elektronické knihy mají svá pro a proti. Ač jsou E-booky v současné velkým trendem, najde se stále spousta jejich odpůrců, kteří si nemohou vynachválit knihu v pevné vazbě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nevýhody ===&lt;br /&gt;
* E-kniha vyžaduje ke čtení další zařízení. (Ve většině případů to bývá specializovaná čtečka, mobilní aplikace, tablet, aj.) &lt;br /&gt;
* Zobrazení každé e-knihy se musí přizpůsobit displeji zařízení, což bývá v mnoha případech problém. Každý software většinou zobrazuje e-knihu jinak než jiný software stejného typu (např. prohlížeče PDF). &lt;br /&gt;
* Každý typ aplikace nebo zařízení pro čtení e-knih má od výrobce podporu jiných formátů elektronických knih. Tudíž je možné, že se změnou čtečky za čtečku jiného výrobce, nebude možné dříve zakoupenou e-knihu přečíst.&lt;br /&gt;
* Často se stává, že e-kniha je k sehnání pouze ve formátu, jenž nepodporuje konkrétní čtečka uživatele. &lt;br /&gt;
* Mnoho formátů e-knih (rozšířené PDB, ePub, MOBI) má v porovnání s možnostmi sazby klasických knih jen velice omezené schopnosti.&lt;br /&gt;
* Nejrozšířenější formát e-knih PDF ve většině případů není vhodný pro mobily a čtečky. Hlavním problémem bývá nemožnost přizpůsobení zobrazení obsahu malému displeji. &lt;br /&gt;
* Problémy licenčního typu.&lt;br /&gt;
**** Jestliže prodejce elektronický knih používá tzv. tvrdé DRM, je kupující nucen trvale používat jeden druh čtečky nebo obchodu nebo speciální aplikace. (Využívání DRM je odůvodňováno tím, že bez DRM lze e-knihy snadno nelegálně kopírovat.)&lt;br /&gt;
**** E-book nelze kvůli přísným licenčním podmínkám dále prodat, půjčit, odkázat či darovat (Malá část obchodů s e-knihami umožňuje e-knihu darovat zakoupením &amp;quot;dárkového poukazu&amp;quot;).&lt;br /&gt;
**** Největším problém je tzv. chladnost e-knihy. Nelze k ní mít citový vztah jako ke klasické knize. E-kniha se nikdy neponičí, neušpiní, nikdy nemá specifický zápach a nelze ji mít v poličce či jiné.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody ===&lt;br /&gt;
* Prostorově šetrná&lt;br /&gt;
* Až 500 knih průměrného rozsahu může být uloženo na jednom CD-ROM. &lt;br /&gt;
* Čtenář si může manuálně měnit velikost a druh písma.&lt;br /&gt;
* E-knihy lze díky podsvícení displeje číst i při slabém osvětlení.&lt;br /&gt;
* S E-book readerem je manipuluje snadnější než s tištěnou knihou. &lt;br /&gt;
* Na displeji je zobrazena vždy jen jedna stránka, tudíž čtenář má dokonalý přehled. &lt;br /&gt;
* Je jednoduché vytvářet kopie knihy v libovolném množství.&lt;br /&gt;
* E-knihy lze snadno zálohovat a skladovat. &lt;br /&gt;
* Internetově dostupné. &lt;br /&gt;
* Chyby v textech mohou být velmi rychle a snadno opraveny. &lt;br /&gt;
* Nespotřebovává žádný papír či inkoust.&lt;br /&gt;
* Autoři mají možnost samostatně e-knihy vydávat a levně je distribuovat. &lt;br /&gt;
* Možnost rychle vyhledat zadaná slova v textu v rámci celé knihy či možnost vyhledání významu slova. &lt;br /&gt;
* Možnost vkládat poznámky a zvýrazňovat text. &lt;br /&gt;
* Možnost umístění odkazů v rámci knihy. &lt;br /&gt;
* Knihy nejsou nikdy vyprodány. &lt;br /&gt;
* Knihy mohou být poskytovány i zcela zdarma (bez nákladů na tisk, pokud se tak autor rozhodne.)&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. E-book. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Publikujte s námi elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Půjčujeme e-knihy. EReading.cz: portál s elektronickými knihami [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.ereading.cz/cs/vypujcky-navod&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Publikujte s námi elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KUBÍČKOVÁ, Klára. Tři problémy e-knih aneb proč na nich nakladatelství nevydělávají. Idnes.cz [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova:===&lt;br /&gt;
E-book, e-kniha, elektronické čtečky, vydání knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=17141</id>
		<title>S. R. Ranganathan</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=17141"/>
		<updated>2015-02-12T10:26:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''S. R. Ranganathan''', indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník, je označován jako „otec knihovník“. Za svůj život přinesl velký přinos oboru informační studia a knihovnictví. Jeho dvě nevýznamější díla [[Dvojtečkové třídění]] a pět zákonů knihovnictví jsou i v dnešní době v knihovnickém oboru zásadními pojmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život: ==&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan se narodil v 12. srpna roku 1892, tento den je v Indii významný jako Národní knihovnický den [http://en.wikipedia.org/wiki/]S._R._Ranganathan, jako prvorozený syn rodiny, která se těšila v  místní bráhmanské komunitě  vysoké vážnosti. Vyrůstal ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. V šesti letech po smrti jeho otce ho začal vyučovat jeho dědeček Subba Iyer, ten ho vedl k lásce k filozofii. Oficiální vzdělávání započalo v roce 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswath. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan po studiu na střední škole přešel na vysokou školu Madras Christian College, kde vystudoval bakalářský i magisterský titul v oboru Matematiky. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum. Knihovnictví studoval v Londýně, kde obdržel vyznamenání od školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V důsledku toho, že nebyl spokojený s podmínkami učitele, raději se věnoval knihovnictví a přijal práci knihovníka na Madarské univerzitě. Jeho vliv na knihovnictví byl opravdu velký, jelikož nebyl spokojený s úrovní knihovnictví v Indii snažil se jej zlepšit, myslel si, že lze lépe využít jeho funkce i služby. Chtěl knihovní vědu pozvednout svými novými metodami, aby bylo vůbec možné jej vědou nazývat.&lt;br /&gt;
Ve svém pusobení se zasloužil o založení  Madarské knihovní asociace v roce 1928. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan působil nejen v Indii , ale i v zahraničí přednášel a lektoroval např. např.: v Bombaji, Varanasi, Spojenénm Království, Dillí, USA, Kanadě či Japonsku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení [[Veřejné knihovny]] v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. [http://ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana] Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.[http://wiki.knihovna.cz/index.php/Shiyali_Ramamrita_Ranganathan]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svůj život měl dvě manželky (první zemřela po autonehodě v roce 1928, jeho druhá žena, se kterou se oženil v roce 1929, mu byla velmi oddaná a podporovala ho v jeho knihovnické práci. Měl jediného syna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo: ==&lt;br /&gt;
Své práci věnoval Ranganathan celý svůj život. Neustále se snažil a pomáhal zlepšit systémy knihoven i jejich služby uživatelům.&lt;br /&gt;
Mezi jeho nejpřínosnější díla patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pět zákonů knihovnictví ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou určeny pro použití.&lt;br /&gt;
2. Každý čtenář má svou knihu.&lt;br /&gt;
3. Každá kniha má svého čtenáře.&lt;br /&gt;
4. Ušetřete čas čtenáře.&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojtečkové třídění: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan byl nespokojen s dosavadním Deweyovým desetinným třídění, viděl rozpor zejména v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému.  Na prvotní námět se nechal inspirovat při návštěvě v Londýně v hračkářství.&lt;br /&gt;
S  metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci.&lt;br /&gt;
Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá&lt;br /&gt;
Základním rysem Ranganathanovy práce týkající se třídění je odmítnutí enumerativního principu pro klasifikační schémata. To znamená, že nesouhlasí se základním principem, který až do té doby uplatňovala většina klasifikací.[http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41]&lt;br /&gt;
Vědci tvrdí, že využití dvojtečkového třídění je spíše pro vysokoškolské knihovny než pro veřejné. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. S. R. Ranganathan. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/S._R._Ranganathan&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Shiyali Ramamrita Ranganathan. In: Wiki.Knihovna.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. Škopík, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 10 [cit. 1.2.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/12489. urn:nbn:cz:ik-12489. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. Ranganathanovo dvojtečové třídění a jeho uplatnění v současné knihovnické praxi. In: KIVI: Knihovnictví a Informační Věda Informuje [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=41&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
Dvojtečkové třídění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Rananathan, otec knihovnictví, dvojtečkové třídění, pět zákonů knihovnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=17140</id>
		<title>Citace PRO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=17140"/>
		<updated>2015-02-12T10:06:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Citační manažery''' jsou velice užitečnou pomůckou při tvoření různých citací. Jedním z manažerů je i '''Citace PRO''', tedy komerční citační manažer určený pro instituce. Jednou z institucí je i Karlova univerzita. Pokud budeme chtít jen vytvořit citaci bez nutnosti ukládaní, můžeme využít zdarma verzi citace.com.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slouží pro vytváření, správu a export bibliografických citací. Jde o český on-line systém, který jako vůbec první plně podporuje normu ČSN ISO 690. Kromě toho umožňuje vytváření citací v dalších světově nejvíce používaných citačních stylech (např. Chicago, Harvard, MLA, IEEE, CSE atd.)[http://www.vutbr.cz/knihovny/eiz/citace-pro]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace.com vznikly v roce 2004, v té době bylo možné pouze generovat citace. &lt;br /&gt;
V roce 2005 se verze rozšířila o nové funkce, m.j. ukládání a editace, počet modulů se rozrostl na 9 (Monografie, Části modografií, Akademické práce, Příspěvky ve sborníku, Novinové články, Ostatní články, Seriály, Webové stránky a Elektronické články).&lt;br /&gt;
V roce 2009 došlo ke k přepracování celého systému na plnohodnotný citační software. Lze nejen generovat záznam, ale i umožněna je i jeho kompletní správa - přidávání poznámek, recenzí, obsahů a odkazy na plné texty (pokud jsou k dispozici). Citace lze třídit do složek a sdílet je s jinými uživateli  (pomocí RSS nebo přes webové rozhraní. Nechybí ani exporty do Wordu, [[HTML]], TXT a BIBTeX. Registrovaní uživatelé mohou využít importu citací na základě ISBN. &lt;br /&gt;
Nejnovější verze je z roku 2011 (verze 3.0). V této verzi bylo kompletně přepracováno [[uživatelské rozhraní|uživatelské rozhraní]]. Cílem bylo, aby služba byla co nejjednoduší a uživatelsky přívětivá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce Citace PRO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* generovat své citace dle normy ČSN ISO 690 a dalších 9 citačních stylů (APA, CSE, Harvard, Chicago, IEEE, ISO 690, MLA, NISO/ANSI Z39.29, Turabian)&lt;br /&gt;
* spravovat vlastní citace (upravovat, mazat, třídit do složek)&lt;br /&gt;
* zpřístupňovat své záznamy prostřednictvím RSS kanálů&lt;br /&gt;
* sdílet své záznamy s jinými uživateli (lze nastavit práva přístupu)&lt;br /&gt;
* export záznamů do RTF pro Word a do HTML&lt;br /&gt;
* přebírání záznamů z významných bibliografických [[databáze|databází]] a katalogů (např. Amazon, Library of Congress, British Library, Masarykova univerzita aj.)&lt;br /&gt;
* přidávat vlastní poznámky, obsahy, recenze a zároveň je sdílet a přebírat od jiných uživatelů&lt;br /&gt;
* hodnotit záznamy&lt;br /&gt;
* využívat externí služby (např. vyhledání v katalozích knihoven, objednání přes DODO, zakoupení dokumentu apod.)&lt;br /&gt;
* lišta do Firefoxu – pro uložení záznamu na jedno kliknutí&lt;br /&gt;
* rozšíření pro Microsoft Word [http://www.citace.com/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce s citačním manažerem ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní je velice přívětivé a intuitivní, uživatele vede krok po kroku a k dispozici je i nápověda ve formě informační ikonky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už na začátku po rozkliknutí lišty Vytvořit novou citaci, se zobrazí velká nabídka z čeho všeho je možné citovat, a tak je formulář pro vyplňování co nejpřehlednější a nejjednoduší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné stránky citace.pro nabízejí možnost zhlédnutí videa s podrobným návodem.[http://www.citace.com/Navody/CitacePRO/] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video k dispozici na adrese: http://www.citace.com/Navody/CitacePRO&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Citace Pro. VUT v Brně: Portál knihoven [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/eiz/citace-pro&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. Citace.com [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.citace.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. CitacePRO: návod na vytvoření citace. Citace.com [online]. [cit. 2015-02-12]. Dostupné z: http://www.citace.com/Navody/CitacePRO/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Citační manažery]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Citace, Citační manažery, CitacePRO&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=16587</id>
		<title>Citace PRO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=16587"/>
		<updated>2015-02-03T20:48:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Citační manažery''' jsou velice užitečnou pomůckou při tvoření různých citací. Jedním z manažerů je i '''Citace PRO''', tedy komerční citační manažer určený pro instituce. Jednou z institucí je i Karlova univerzita. Pokud budeme chtít jen vytvořit citaci bez nutnosti ukládaní, můžeme využít zdarma verzi citace.com. Slouží pro vytváření, správu a export bibliografických citací. Jde o český on-line systém, který jako vůbec první plně podporuje normu ČSN ISO 690. Kromě toho umožňuje vytváření citací v dalších světově nejvíce používaných citačních stylech (např. Chicago, Harvard, MLA, IEEE, CSE atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace.com vznikly v roce 2004, v té době bylo možné pouze generovat citace. &lt;br /&gt;
V roce 2005 se verze rozšířila o nové funkce, m.j. ukládání a editace, počet modulů se rozrostl na 9 (Monografie, Části modografií, Akademické práce, Příspěvky ve sborníku, Novinové články, Ostatní články, Seriály, Webové stránky a Elektronické články).&lt;br /&gt;
V roce 2009 došlo ke k přepracování celého systému na plnohodnotný citační software. Lze nejen generovat záznam, ale i umožněna je i jeho kompletní správa - přidávání poznámek, recenzí, obsahů a odkazy na plné texty (pokud jsou k dispozici). Citace lze třídit do složek a sdílet je s jinými uživateli  (pomocí RSS nebo přes webové rozhraní. Nechybí ani exporty do Wordu, HTML, TXT a BIBTeX. Registrovaní uživatelé mohou využít importu citací na základě ISBN. &lt;br /&gt;
Nejnovější verze je z roku 2011 (verze 3.0). V této verzi bylo kompletně přepracováno [[uživatelské rozhraní|uživatelské rozhraní]]. Cílem bylo, aby služba byla co nejjednoduší a uživatelsky přívětivá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce Citace PRO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* generovat své citace dle normy ČSN ISO 690 a dalších 9 citačních stylů (APA, CSE, Harvard, Chicago, IEEE, ISO 690, MLA, NISO/ANSI Z39.29, Turabian)&lt;br /&gt;
* spravovat vlastní citace (upravovat, mazat, třídit do složek)&lt;br /&gt;
* zpřístupňovat své záznamy prostřednictvím RSS kanálů&lt;br /&gt;
* sdílet své záznamy s jinými uživateli (lze nastavit práva přístupu)&lt;br /&gt;
* export záznamů do RTF pro Word a do HTML&lt;br /&gt;
* přebírání záznamů z významných bibliografických databází a katalogů (např. Amazon, Library of Congress, Brittish Library, Masarykova univerzita aj.)&lt;br /&gt;
* přidávat vlastní poznámky, obsahy, recenze a zároveň je sdílet a přebírat od jiných uživatelů&lt;br /&gt;
* hodnotit záznamy&lt;br /&gt;
* využívat externí služby (např. vyhledání v katalozích knihoven, objednání přes DODO, zakoupení dokumentu apod.)&lt;br /&gt;
* lišta do Firefoxu – pro uložení záznamu na jedno kliknutí&lt;br /&gt;
* rozšíření pro Microsoft Word&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce s citačním manažerem ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní je velice přívětivé a intuitivní, uživatele vede krok po kroku a k dispozici je i nápověda ve formě informační ikonky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už na začátku po rozkliknutí lišty Vytvořit novou citaci, se zobrazí velká nabídka z čeho všeho je možné citovat, a tak je formulář pro vyplňování co nejpřehlednější a nejjednoduší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné stránky citace.pro nabízejí možnost zhlédnutí videa s podrobným návodem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video k dispozici na adrese: http://www.citace.com/Navody/CitacePRO&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
Oficiální stránky Citace.com http://www.citace.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace Pro. VUT v Brně: Portál knihoven [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/eiz/citace-pro&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Citační manažery]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Citace, Citační manažery, CitacePRO&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=16373</id>
		<title>S. R. Ranganathan</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=16373"/>
		<updated>2015-02-01T22:52:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''S. R. Ranganathan''', indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník, je označován jako „otec knihovník“. Za svůj život přinesl velký přinos oboru informační studia a knihovnictví. Jeho dvě nevýznamější díla [[Dvojtečkové třídění]] a pět zákonů knihovnictví jsou i v dnešní době v knihovnickém oboru zásadními pojmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život: ==&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan se narodil v 12. srpna roku 1892, tento den je v Indii významný jako Národní knihovnický den, jako prvorozený syn rodiny, která se těšila v  místní bráhmanské komunitě  vysoké vážnosti. Vyrůstal ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. V šesti letech po smrti jeho otce ho začal vyučovat jeho dědeček Subba Iyer, ten ho vedl k lásce k filozofii. Oficiální vzdělávání započalo v roce 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswath. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan po studiu na střední škole přešel na vysokou školu Madras Christian College, kde vystudoval bakalářský i magisterský titul v oboru Matematiky. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum. Knihovnictví studoval v Londýně, kde obdržel vyznamenání od školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V důsledku toho, že nebyl spokojený s podmínkami učitele, raději se věnoval knihovnictví a přijal práci knihovníka na Madarské univerzitě. Jeho vliv na knihovnictví byl opravdu velký, jelikož nebyl spokojený s úrovní knihovnictví v Indii snažil se jej zlepšit, myslel si, že lze lépe využít jeho funkce i služby. Chtěl knihovní vědu pozvednout svými novými metodami, aby bylo vůbec možné jej vědou nazývat.&lt;br /&gt;
Ve svém pusobení se zasloužil o založení  Madarské knihovní asociace v roce 1928. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan působil nejen v Indii , ale i v zahraničí přednášel a lektoroval např. např.: v Bombaji, Varanasi, Spojenénm Království, Dillí, USA, Kanadě či Japonsku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení [[Veřejné knihovny]] v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svůj život měl dvě manželky (první zemřela po autonehodě v roce 1928, jeho druhá žena, se kterou se oženil v roce 1929, mu byla velmi oddaná a podporovala ho v jeho knihovnické práci. Měl jediného syna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo: ==&lt;br /&gt;
Své práci věnoval Ranganathan celý svůj život. Neustále se snažil a pomáhal zlepšit systémy knihoven i jejich služby uživatelům.&lt;br /&gt;
Mezi jeho nejpřínosnější díla patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pět zákonů knihovnictví ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou určeny pro použití.&lt;br /&gt;
2. Každý čtenář má svou knihu.&lt;br /&gt;
3. Každá kniha má svého čtenáře.&lt;br /&gt;
4. Ušetřete čas čtenáře.&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojtečkové třídění: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan byl nespokojen s dosavadním Deweyovým desetinným třídění, viděl rozpor zejména v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému.  Na prvotní námět se nechal inspirovat při návštěvě v Londýně v hračkářství.&lt;br /&gt;
S  metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci.&lt;br /&gt;
Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá&lt;br /&gt;
Vědci tvrdí, že využití dvojtečkového třídění je spíše pro vysokoškolské knihovny než pro veřejné. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shiyali Ramamrita Ranganathan. In: Wiki.Knihovna.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/S._R._Ranganathan&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Škopík, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 10 [cit. 1.2.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/12489. urn:nbn:cz:ik-12489. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
Dvojtečkové třídění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Rananathan, otec knihovnictví, dvojtečkové třídění, pět zákonů knihovnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=16372</id>
		<title>S. R. Ranganathan</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=16372"/>
		<updated>2015-02-01T22:49:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''S. R. Ranganathan''', indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník, je označován jako „otec knihovník“. Za svůj život přinesl velký přinos oboru informační studia a knihovnictví. Jeho dvě nevýznamější díla Dvojtečkové třídění a pět zákonů knihovnictví jsou i v dnešní době v knihovnickém oboru zásadními pojmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život: ==&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan se narodil v 12. srpna roku 1892, tento den je v Indii významný jako Národní knihovnický den, jako prvorozený syn rodiny, která se těšila v  místní bráhmanské komunitě  vysoké vážnosti. Vyrůstal ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. V šesti letech po smrti jeho otce ho začal vyučovat jeho dědeček Subba Iyer, ten ho vedl k lásce k filozofii. Oficiální vzdělávání započalo v roce 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswath. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan po studiu na střední škole přešel na vysokou školu Madras Christian College, kde vystudoval bakalářský i magisterský titul v oboru Matematiky. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum. Knihovnictví studoval v Londýně, kde obdržel vyznamenání od školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V důsledku toho, že nebyl spokojený s podmínkami učitele, raději se věnoval knihovnictví a přijal práci knihovníka na Madarské univerzitě. Jeho vliv na knihovnictví byl opravdu velký, jelikož nebyl spokojený s úrovní knihovnictví v Indii snažil se jej zlepšit, myslel si, že lze lépe využít jeho funkce i služby. Chtěl knihovní vědu pozvednout svými novými metodami, aby bylo vůbec možné jej vědou nazývat.&lt;br /&gt;
Ve svém pusobení se zasloužil o založení  Madarské knihovní asociace v roce 1928. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan působil nejen v Indii , ale i v zahraničí přednášel a lektoroval např. např.: v Bombaji, Varanasi, Spojenénm Království, Dillí, USA, Kanadě či Japonsku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svůj život měl dvě manželky (první zemřela po autonehodě v roce 1928, jeho druhá žena, se kterou se oženil v roce 1929, mu byla velmi oddaná a podporovala ho v jeho knihovnické práci. Měl jediného syna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo: ==&lt;br /&gt;
Své práci věnoval Ranganathan celý svůj život. Neustále se snažil a pomáhal zlepšit systémy knihoven i jejich služby uživatelům.&lt;br /&gt;
Mezi jeho nejpřínosnější díla patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pět zákonů knihovnictví ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou určeny pro použití.&lt;br /&gt;
2. Každý čtenář má svou knihu.&lt;br /&gt;
3. Každá kniha má svého čtenáře.&lt;br /&gt;
4. Ušetřete čas čtenáře.&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojtečkové třídění: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan byl nespokojen s dosavadním Deweyovým desetinným třídění, viděl rozpor zejména v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému.  Na prvotní námět se nechal inspirovat při návštěvě v Londýně v hračkářství.&lt;br /&gt;
S  metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci.&lt;br /&gt;
Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá&lt;br /&gt;
Vědci tvrdí, že využití dvojtečkového třídění je spíše pro vysokoškolské knihovny než pro veřejné. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shiyali Ramamrita Ranganathan. In: Wiki.Knihovna.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/S._R._Ranganathan&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Škopík, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 10 [cit. 1.2.2015]. Available at World Wide Web: http://ikaros.cz/node/12489. urn:nbn:cz:ik-12489. ISSN 1212-5075.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
Dvojtečkové třídění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Rananathan, otec knihovnictví, dvojtečkové třídění, pět zákonů knihovnictví&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=15949</id>
		<title>Citace PRO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=15949"/>
		<updated>2015-01-28T19:53:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Citační manažery''' jsou velice užitečnou pomůckou při tvoření různých citací. Jedním z manažerů je i '''Citace PRO''', tedy komerční citační manažer určený pro instituce. Jednou z institucí je i Karlova univerzita. Pokud budeme chtít jen vytvořit citaci bez nutnosti ukládaní, můžeme využít zdarma verzi citace.com. Slouží pro vytváření, správu a export bibliografických citací. Jde o český on-line systém, který jako vůbec první plně podporuje normu ČSN ISO 690. Kromě toho umožňuje vytváření citací v dalších světově nejvíce používaných citačních stylech (např. Chicago, Harvard, MLA, IEEE, CSE atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace.com vznikly v roce 2004, v té době bylo možné pouze generovat citace. &lt;br /&gt;
V roce 2005 se verze rozšířila o nové funkce, m.j. ukládání a editace, počet modulů se rozrostl na 9 (Monografie, Části modografií, Akademické práce, Příspěvky ve sborníku, Novinové články, Ostatní články, Seriály, Webové stránky a Elektronické články).&lt;br /&gt;
V roce 2009 došlo ke k přepracování celého systému na plnohodnotný citační software. Lze nejen generovat záznam, ale i umožněna je i jeho kompletní správa - přidávání poznámek, recenzí, obsahů a odkazy na plné texty (pokud jsou k dispozici). Citace lze třídit do složek a sdílet je s jinými uživateli  (pomocí RSS nebo přes webové rozhraní. Nechybí ani exporty do Wordu, HTML, TXT a BIBTeX. Registrovaní uživatelé mohou využít importu citací na základě ISBN. &lt;br /&gt;
Nejnovější verze je z roku 2011 (verze 3.0). V této verzi bylo kompletně přepracováno [[uživatelské rozhraní|uživatelské rozhraní]]. Cílem bylo, aby služba byla co nejjednoduší a uživatelsky přívětivá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce Citace PRO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* generovat své citace dle normy ČSN ISO 690 a dalších 9 citačních stylů (APA, CSE, Harvard, Chicago, IEEE, ISO 690, MLA, NISO/ANSI Z39.29, Turabian)&lt;br /&gt;
* spravovat vlastní citace (upravovat, mazat, třídit do složek)&lt;br /&gt;
* zpřístupňovat své záznamy prostřednictvím RSS kanálů&lt;br /&gt;
* sdílet své záznamy s jinými uživateli (lze nastavit práva přístupu)&lt;br /&gt;
* export záznamů do RTF pro Word a do HTML&lt;br /&gt;
* přebírání záznamů z významných bibliografických databází a katalogů (např. Amazon, Library of Congress, Brittish Library, Masarykova univerzita aj.)&lt;br /&gt;
* přidávat vlastní poznámky, obsahy, recenze a zároveň je sdílet a přebírat od jiných uživatelů&lt;br /&gt;
* hodnotit záznamy&lt;br /&gt;
* využívat externí služby (např. vyhledání v katalozích knihoven, objednání přes DODO, zakoupení dokumentu apod.)&lt;br /&gt;
* lišta do Firefoxu – pro uložení záznamu na jedno kliknutí&lt;br /&gt;
* rozšíření pro Microsoft Word&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce s citačním manažerem ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní je velice přívětivé a intuitivní, uživatele vede krok po kroku a k dispozici je i nápověda ve formě informační ikonky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už na začátku po rozkliknutí lišty Vytvořit novou citaci, se zobrazí velká nabídka z čeho všeho je možné citovat, a tak je formulář pro vyplňování co nejpřehlednější a nejjednoduší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné stránky citace.pro nabízejí možnost zhlédnutí videa s podrobným návodem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video k dispozici na adrese: http://www.citace.com/Navody/CitacePRO&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
Oficiální stránky Citace.com http://www.citace.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace Pro. VUT v Brně: Portál knihoven [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/eiz/citace-pro&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
*[[Citační manažery]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=15941</id>
		<title>S. R. Ranganathan</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=S._R._Ranganathan&amp;diff=15941"/>
		<updated>2015-01-28T19:46:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: Založena nová stránka s textem „ Tento indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník je označován jako „otec knihovník“, za svůj život přinesl velký přin…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Tento indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník je označován jako „otec knihovník“, za svůj život přinesl velký přinos oboru informační studia a knihovnictví. Jeho dvě nevýznamější díla: Dvojtečkové třídění a pět zákonů knihovnictví jsou i v dnešní době v knihovnickém oboru zásadními pojmy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Život: ==&lt;br /&gt;
S. R. Ranganathan se narodil v 12. srpna roku 1892, tento den je v Indii významný jako Národní knihovnický den, jako prvorozený syn rodiny, která se těšila v  místní bráhmanské komunitě  vysoké vážnosti. Vyrůstal ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. V šesti letech po smrti jeho otce ho začal vyučovat jeho dědeček Subba Iyer, ten ho vedl k lásce k filozofii. Oficiální vzdělávání započalo v roce 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswath. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan po studiu na střední škole přešel na vysokou školu Madras Christian College, kde vystudoval bakalářský i magisterský titul v oboru Matematiky. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum. Knihovnictví studoval v Londýně, kde obdržel vyznamenání od školy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V důsledku toho, že nebyl spokojený s podmínkami učitele, raději se věnoval knihovnictví a přijal práci knihovníka na Madarské univerzitě. Jeho vliv na knihovnictví byl opravdu velký, jelikož nebyl spokojený s úrovní knihovnictví v Indii snažil se jej zlepšit, myslel si, že lze lépe využít jeho funkce i služby. Chtěl knihovní vědu pozvednout svými novými metodami, aby bylo vůbec možné jej vědou nazývat.&lt;br /&gt;
Ve svém pusobení se zasloužil o založení  Madarské knihovní asociace v roce 1928. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan působil nejen v Indii , ale i v zahraničí přednášel a lektoroval např. např.: v Bombaji, Varanasi, Spojenénm Království, Dillí, USA, Kanadě či Japonsku. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svůj život měl dvě manželky (první zemřela po autonehodě v roce 1928, jeho druhá žena, se kterou se oženil v roce 1929, mu byla velmi oddaná a podporovala ho v jeho knihovnické práci. Měl jediného syna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo: ==&lt;br /&gt;
Své práci věnoval Ranganathan celý svůj život. Neustále se snažil a pomáhal zlepšit systémy knihoven i jejich služby uživatelům.&lt;br /&gt;
Mezi jeho nejpřínosnější díla patří:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pět zákonů knihovnictví ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. Knihy jsou určeny pro použití.&lt;br /&gt;
2. Každý čtenář má svou knihu.&lt;br /&gt;
3. Každá kniha má svého čtenáře.&lt;br /&gt;
4. Ušetřete čas čtenáře.&lt;br /&gt;
5. Knihovna je rostoucí organismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojtečkové třídění: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ranganathan byl nespokojen s dosavadním Deweyovým desetinným třídění, viděl rozpor zejména v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému.  Na prvotní námět se nechal inspirovat při návštěvě v Londýně v hračkářství.&lt;br /&gt;
S  metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci.&lt;br /&gt;
Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá&lt;br /&gt;
Vědci tvrdí, že využití dvojtečkového třídění je spíše pro vysokoškolské knihovny než pro veřejné. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Použitá literatura: =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shiyali Ramamrita Ranganathan. In: Wiki.Knihovna.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15912</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15912"/>
		<updated>2015-01-28T16:47:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační systém - pojem Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační cyklus - pojem Informace]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povrchový a hluboký web]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patent|Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranné známky|Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Elektronické čtečky knih]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15911</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=15911"/>
		<updated>2015-01-28T16:47:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Veřejné knihovny - pojem Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Počítačový virus|Editace hesla Software - pojem Počítačový virus]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační systém - pojem Informační fond]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační cyklus - pojem Informace]]||Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Povrchový a hluboký web]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Zuzana Fišerová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide - digitální propast]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Malware|Editace hesla Software - heslo Malware]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting| Editace - přidání právních úprav]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální realita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberpunk|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Umělá inteligence|Editace hesla Kyberpunk - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Národní digitální knihovna]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Patent|Patenty]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Dokument]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ochranné známky|Ochranná známka]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PPC]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Facebook]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Internet]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Byte – jednotky informace]]||Josef Klouda&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Competitive intelligence]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
||  [[Metadata]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steve Jobs]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační systém]]||Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Makerspaces]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webinář]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webcast]]||Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Průmyslové vlastnictví]]||Zuzana Nejedlíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bill Gates]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Steganografie]]||Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Embedded librarian| Embedded librarian - úprava praktického využití, přidání grafů]]||Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[OCR]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[WebArchiv]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[SFX]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[RDF]]||Zdeněk Lehocký&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Selekční jazyky]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Elektronické čtečky knih]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=15809</id>
		<title>E-book</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=15809"/>
		<updated>2015-01-27T21:05:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: /* E-book */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== E-book ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-book z anglického originálu electronic book, je výraz pro knihu v elektronické podobě. V dnešní době se e-book stále více rozšiřují a mnoho čtenářů právě e-knihy, jak zní český ekvivalent pro název z anglického jazyka, stále více vyhledává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik elektronických knih je připisován projektu Gutenberg, jedná se o snahu digitalizovat a archivovat a distribuovat kulturní díla. Většina těchto děl jsou tzv. volná díla, tedy dílo po uplynutí autorských práv.&lt;br /&gt;
Nejprve se e-knihy zaměřovali především na obory související s počítači. Díky rozvoji internetu se e-knihy začaly rychleji přenášet, většina těchto přenosů patřila mezi nelegální činnost. Vytvoření a umožnění distribuce e-knih také využívají autoři, jejichž díla odmítla vydat nakladatelství, ale přesto autoři chtějí svá díla nabídnout svým čtenářům.&lt;br /&gt;
V roce 1998 začali americké knihovny nabízet některé své knihy na svých webových stránkách zdarma, knihy však nešly stáhnout a jednalo se o knihy naučné, odborné, vědecké a technické.&lt;br /&gt;
Od roku 2003 nabízejí i beletristické knihy a je zaveden pojem e-půjčování.&lt;br /&gt;
Bodem zlomu elektronických knih je označován rok 2010, v tomto roce nabízí 66% amerických knihoven elektronické vypůjčování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Čtení e-knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtení elektronických knih je omezeno jejich digitální podobou, je tedy potřeba zařízení, na kterých je knihu možno číst. Existuje několik formátů, ve kterých se e-knihy vytváří podle výsledného zařízení určeného ke čtení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Formát .pdf – formát e-knih pro čtení na PC (lze ale i na tabletech s aplikací podporující čtení .pdf souborů)&lt;br /&gt;
* Formát .MOBI – pro čtečky kindle&lt;br /&gt;
* Formát .epub – pro čtečky krom Kindle, tablety a kapesní počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-knihy můžeme číst na PC, tabletu nebo speciálních elektronických čtečkách určených pouze ke čtení literatury. Elektronická čtečka funguje na principu elektronického inkoustu, který šetří baterii a zařízení tak vydrží podstatně déle než třeba tablet s po svíceným displayem. Pro mnoho uživatelů je však rozhodující cena a ekonomický dopad. V ceně elektronické čtečky se dá pořídit i tablet, který má mnohem rozšířené využití než jen pouhé čtení elektronických knih (např. prohlížení internetových stran, přehrávání videa, prezentace fotek, hraní her).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== E-reading – výpůjčky knih elektronicky přes internet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se také rozmáhá čtení knih elektronicky, tedy bez nutnosti knihu koupit, je to jako výpůjčka v knihovně, s tím rozdílem, že si čtenář vybranou knihu stáhne do svého čtecího zařízení. Výpůjčka je na 21 dní, po vypršení této doby už není dále možné knihu číst.&lt;br /&gt;
Výhodou e-výpůjček je ten, že čtenář nemusí do knihovny, může si knihu stáhnout v pohodlí domova a odpadá starost s dodržením termínu vrácení knihy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vydání e-knih ==&lt;br /&gt;
Pro začínající autory je vydání jejich díla jako e-knihy prvním startem jejich literární kariéry. Důvodem je nižší cena pořízení, některá nakladatelství, která se zabývají vydáváním elektronických knih, nabízejí vydání e-knihy za cenu v řádu několika tisíc korun. I elektronicky vydaná kniha beletrie je hodnotnou knihou a její kopie je uložená v Národní knihovně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kolik stojí e-kniha ==&lt;br /&gt;
V České republice se cena e-knih dražší než například v Americe, kde se cena elektronických knih pohybuje i v řádu desítek korun.  Přestože odpadá starost s papírem a tiskem, jak je tomu u tištěné knihy, stále je potřeba reakce na vydání knihy (překladatel, korektor, grafik) a své zaměstnance nakladatelství platit musí. Dále je potřeba platit za server či správu e-shopu. Ceny e-knih jsou tedy o pár desítek korun levnější než jejich tištěná podoba. Což svádí k nelegálnímu šíření knih. Nelegální stahování je také jedním z důvodů, proč jsou české e-knihy dražší než knihy v anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Použitá literatura: =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-book. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtečka elektronických knih. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cte%C4%8Dka_elektronick%C3%BDch_knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Publikujte s námi elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KUBÍČKOVÁ, Klára. Tři problémy e-knih aneb proč na nich nakladatelství nevidělávají. Idnes.cz [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak vydat elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://beletris.cz/jake.php&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=15808</id>
		<title>E-book</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=E-book&amp;diff=15808"/>
		<updated>2015-01-27T21:03:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: Založena nová stránka s textem „== E-book ==  E-book z anglického originálu electronic book, je výraz pro knihu v elektronické podobě. V dnešní době se e-book stále více rozši…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== E-book ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-book z anglického originálu electronic book, je výraz pro knihu v elektronické podobě. V dnešní době se e-book stále více rozšiřují a mnoho čtenářů právě e-knihy, jak zní český ekvivalent pro název z anglického jazyka, stále více vyhledává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznik elektronických knih je připisován projektu Gutenberg, jedná se o snahu digitalizovat a archivovat a distribuovat kulturní díla. Většina těchto děl jsou tzv. volná díla, tedy dílo po uplynutí autorských práv.&lt;br /&gt;
Nejprve se e-knihy zaměřovali především na obory související s počítači. Díky rozvoji internetu se e-knihy začaly rychleji přenášet, většina těchto přenosů patřila mezi nelegální činnost. Vytvoření a umožnění distribuce e-knih také využívají autoři, jejichž díla odmítla vydat nakladatelství, ale přesto autoři chtějí svá díla nabídnout svým čtenářům.&lt;br /&gt;
V roce 1998 začali americké knihovny nabízet některé své knihy na svých webových stránkách zdarma, knihy však nešly stáhnout a jednalo se o knihy naučné, odborné, vědecké a technické.&lt;br /&gt;
Od roku 2003 nabízejí i beletristické knihy a je zaveden pojem e-půjčování.&lt;br /&gt;
Bodem zlomu elektronických knih je označován rok 2010, v tomto roce nabízí 66% amerických knihoven elektronické vypůjčování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Čtení e-knih ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtení elektronických knih je omezeno jejich digitální podobou, je tedy potřeba zařízení, na kterých je knihu možno číst. Existuje několik formátů, ve kterých se e-knihy vytváří podle výsledného zařízení určeného ke čtení.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Formát .pdf – formát e-knih pro čtení na PC (lze ale i na tabletech s aplikací podporující čtení .pdf souborů)&lt;br /&gt;
* Formát .MOBI – pro čtečky kindle&lt;br /&gt;
* Formát .epub – pro čtečky krom Kindle, tablety a kapesní počítače&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-knihy můžeme číst na PC, tabletu nebo speciálních elektronických čtečkách určených pouze ke čtení literatury. Elektronická čtečka funguje na principu elektronického inkoustu, který šetří baterii a zařízení tak vydrží podstatně déle než třeba tablet s po svíceným displayem. Pro mnoho uživatelů je však rozhodující cena a ekonomický dopad. V ceně elektronické čtečky se dá pořídit i tablet, který má mnohem rozšířené využití než jen pouhé čtení elektronických knih (např. prohlížení internetových stran, přehrávání videa, prezentace fotek, hraní her).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ereading – výpůjčky knih elektronicky přes internet ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době se také rozmáhá čtení knih elektronicky, tedy bez nutnosti knihu koupit, je to jako výpůjčka v knihovně, s tím rozdílem, že si čtenář vybranou knihu stáhne do svého čtecího zařízení. Výpůjčka je na 21 dní, po vypršení této doby už není dále možné knihu číst.&lt;br /&gt;
Výhodou e-výpůjček je ten, že čtenář nemusí do knihovny, může si knihu stáhnout v pohodlí domova a odpadá starost s dodržením termínu vrácení knihy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vydání e-book ==&lt;br /&gt;
Pro začínající autory je vydání jejich díla jako e-knihy prvním startem jejich literární kariéry. Důvodem je nižší cena pořízení, některá nakladatelství, která se zabývají vydáváním elektronických knih, nabízejí vydání e-knihy za cenu v řádu několika tisíc korun. I elektronicky vydaná kniha beletrie je hodnotnou knihou a její kopie je uložená v Národní knihovně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kolik stojí e-kniha ==&lt;br /&gt;
V České republice se cena e-knih dražší než například v Americe, kde se cena elektronických knih pohybuje i v řádu desítek korun.  Přestože odpadá starost s papírem a tiskem, jak je tomu u tištěné knihy, stále je potřeba reakce na vydání knihy (překladatel, korektor, grafik) a své zaměstnance nakladatelství platit musí. Dále je potřeba platit za server či správu e-shopu. Ceny e-knih jsou tedy o pár desítek korun levnější než jejich tištěná podoba. Což svádí k nelegálnímu šíření knih. Nelegální stahování je také jedním z důvodů, proč jsou české e-knihy dražší než knihy v anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== Použitá literatura: =====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
E-book. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ebook&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čtečka elektronických knih. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cte%C4%8Dka_elektronick%C3%BDch_knih&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Publikujte s námi elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://www.databook.cz/jak-vydat-elektronickou-knihu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KUBÍČKOVÁ, Klára. Tři problémy e-knih aneb proč na nich nakladatelství nevidělávají. Idnes.cz [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/e-knihy-rozpocet-0km-/literatura.aspx?c=A140116_090550_literatura_ts&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak vydat elektronickou knihu. [online]. [cit. 2015-01-27]. Dostupné z: http://beletris.cz/jake.php&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=13760</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=13760"/>
		<updated>2015-01-07T11:55:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Neurokybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální identit]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Titulek hesla]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Titulek hesla]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Titulek hesla]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Titulek hesla]]||jméno&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Titulek hesla]]||jméno&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=12875</id>
		<title>Citace PRO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=12875"/>
		<updated>2014-12-22T12:29:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Citační manažery jsou velice užitečnou pomůckou při tvoření různých citací. Jedním z manažerů je i Citace PRO, tedy komerční citační manažer určený pro instituce. Jednou z institucí je i Karlova univerzita. Pokud budeme chtít jen vytvořit citaci bez nutnosti ukládaní, můžeme využít zdarma verzi citace.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace.com vznikly v roce 2004, v té době bylo možné pouze generovat citace. &lt;br /&gt;
V roce 2005 se verze rozšířila  nové funkce, m.j. ukládání a editace, počet modulů se rozrostl na 9 (Monografie, Části modografií, Akademické práce, Příspěvky ve sborníku, Novinové články, ostatní články, Seriály, Webové stránky a Elektronické články) &lt;br /&gt;
V roce 2009 došlo ke k přepracování celého systému na plnohodnotný citační software. Lze nejen generovat záznam, ale i umožněna je i jeho kompletní správa - přidávání poznámek, recenzí, obsahů a odkazy na plné texty (pokud jsou k dispozici). Citace lze třídit do složek a sdílet je s jinými uživateli  (pomocí RSS nebo přes webové rozhraní. Nechybí ani exporty do Wordu, HTML, TXT a BIBTeX. Registrovaní uživatelé mohou využít importu citací na základě ISBN. &lt;br /&gt;
Nejnovější verze je z roku 2011 (verze 3.0). V této verzi bylo kompletně přepracováno uživatelské rozhraní. Cílem bylo, aby služba byla co nejjednoduší a uživatelsky přívětivá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce Citace PRO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* generovat své citace dle normy ČSN ISO 690 a dalších 9 citačních stylů (APA, CSE, Harvard, Chicago, IEEE, ISO 690, MLA, NISO/ANSI Z39.29, Turabian)&lt;br /&gt;
* spravovat vlastní citace (upravovat, mazat, třídit do složek)&lt;br /&gt;
* zpřístupňovat své záznamy prostřednictvím RSS kanálů&lt;br /&gt;
* sdílet své záznamy s jinými uživateli (lze nastavit práva přístupu)&lt;br /&gt;
* export záznamů do RTF pro Word a do HTML&lt;br /&gt;
* přebírání záznamů z významných bibliografických databází a katalogů (např. Amazon, Library of Congress, Brittish Library, Masarykova univerzita aj.)&lt;br /&gt;
* přidávat vlastní poznámky, obsahy, recenze a zároveň je sdílet a přebírat od jiných uživatelů&lt;br /&gt;
* hodnotit záznamy&lt;br /&gt;
* využívat externí služby (např. vyhledání v katalozích knihoven, objednání přes DODO, zakoupení dokumentu apod.)&lt;br /&gt;
* Lišta do Firefoxu – pro uložení záznamu na jedno kliknutí&lt;br /&gt;
* Rozšíření pro Microsoft word&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce s citačním manažerem ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní je velice přívětivé a intuitivní, uživatele vede krok po kroku a k dispozici je i nápověda ve formě informační ikonky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už na začátku po rozkliknutí lišty Vytvořit novou citaci, se zobrazí velká nabídka z čeho všeho je možné citovat a tak je formulář pro vyplňování co nejpřehlednější a nejjednoduší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné stránky citace.pro nabízejí možnost zhlédnutí videa s podrobným návodem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video k dispozici na adrese: http://www.citace.com/Navody/CitacePRO&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj informací ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oficiální stránky Citace.com http://www.citace.com/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=12874</id>
		<title>Citace PRO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=12874"/>
		<updated>2014-12-22T12:28:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Citační manažery jsou velice užitečnou pomůckou při tvoření různých citací. Jedním z manažerů je i Citace PRO, tedy komerční citační manažer určený pro instituce. Jednou z institucí je i Karlova univerzita. Pokud budeme chtít jen vytvořit citaci bez nutnosti ukládaní, můžeme využít zdarma verzi citace.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace.com vznikly v roce 2004, v té době bylo možné pouze generovat citace. &lt;br /&gt;
V roce 2005 se verze rozšířila  nové funkce, m.j. ukládání a editace, počet modulů se rozrostl na 9 (Monografie, Části modografií, Akademické práce, Příspěvky ve sborníku, Novinové články, ostatní články, Seriály, Webové stránky a Elektronické články) &lt;br /&gt;
V roce 2009 došlo ke k přepracování celého systému na plnohodnotný citační software. Lze nejen generovat záznam, ale i umožněna je i jeho kompletní správa - přidávání poznámek, recenzí, obsahů a odkazy na plné texty (pokud jsou k dispozici). Citace lze třídit do složek a sdílet je s jinými uživateli  (pomocí RSS nebo přes webové rozhraní. Nechybí ani exporty do Wordu, HTML, TXT a BIBTeX. Registrovaní uživatelé mohou využít importu citací na základě ISBN. &lt;br /&gt;
Nejnovější verze je z roku 2011 (verze 0.3). V této verzi bylo kompletně přepracováno uživatelské rozhraní. Cílem bylo, aby služba byla co nejjednoduší a uživatelsky přívětivá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce Citace PRO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* generovat své citace dle normy ČSN ISO 690 a dalších 9 citačních stylů (APA, CSE, Harvard, Chicago, IEEE, ISO 690, MLA, NISO/ANSI Z39.29, Turabian)&lt;br /&gt;
* spravovat vlastní citace (upravovat, mazat, třídit do složek)&lt;br /&gt;
* zpřístupňovat své záznamy prostřednictvím RSS kanálů&lt;br /&gt;
* sdílet své záznamy s jinými uživateli (lze nastavit práva přístupu)&lt;br /&gt;
* export záznamů do RTF pro Word a do HTML&lt;br /&gt;
* přebírání záznamů z významných bibliografických databází a katalogů (např. Amazon, Library of Congress, Brittish Library, Masarykova univerzita aj.)&lt;br /&gt;
* přidávat vlastní poznámky, obsahy, recenze a zároveň je sdílet a přebírat od jiných uživatelů&lt;br /&gt;
* hodnotit záznamy&lt;br /&gt;
* využívat externí služby (např. vyhledání v katalozích knihoven, objednání přes DODO, zakoupení dokumentu apod.)&lt;br /&gt;
* Lišta do Firefoxu – pro uložení záznamu na jedno kliknutí&lt;br /&gt;
* Rozšíření pro Microsoft word&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce s citačním manažerem ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní je velice přívětivé a intuitivní, uživatele vede krok po kroku a k dispozici je i nápověda ve formě informační ikonky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už na začátku po rozkliknutí lišty Vytvořit novou citaci, se zobrazí velká nabídka z čeho všeho je možné citovat a tak je formulář pro vyplňování co nejpřehlednější a nejjednoduší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné stránky citace.pro nabízejí možnost zhlédnutí videa s podrobným návodem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video k dispozici na adrese: http://www.citace.com/Navody/CitacePRO&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj informací ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oficiální stránky Citace.com http://www.citace.com/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=12873</id>
		<title>Citace PRO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=12873"/>
		<updated>2014-12-22T12:27:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Citační manažery jsou velice užitečnou pomůckou při tvoření různých citací. Jedním z manažerů je i Citace PRO, tedy komerční citační manažer určený pro instituce. Jednou z institucí je i Karlova univerzita. Pokud bdeme chtít jen vytvořit citaci bez nutnosti ukládaní, můžeme využít zdarma verzi citace.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace.com vznikly v roce 2004, v té době bylo možné pouze generovat citace. &lt;br /&gt;
V roce 2005 se verze rozšířila  nové funkce, m.j. ukládání a editace, počet modulů se rozrostl na 9 (Monografie, Části modografií, Akademické práce, Příspěvky ve sborníku, Novinové články, ostatní články, Seriály, Webové stránky a Elektronické články) &lt;br /&gt;
V roce 2009 došlo ke k přepracování celého systému na plnohodnotný citační software. Lze nejen generovat záznam, ale i umožněna je i jeho kompletní správa - přidávání poznámek, recenzí, obsahů a odkazy na plné texty (pokud jsou k dispozici). Citace lze třídit do složek a sdílet je s jinými uživateli  (pomocí RSS nebo přes webové rozhraní. Nechybí ani exporty do Wordu, HTML, TXT a BIBTeX. Registrovaní uživatelé mohou využít importu citací na základě ISBN. &lt;br /&gt;
Nejnovější verze je z roku 2011 (verze 0.3). V této verzi bylo kompletně přepracováno uživatelské rozhraní. Cílem bylo, aby služba byla co nejjednoduší a uživatelsky přívětivá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce Citace PRO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* generovat své citace dle normy ČSN ISO 690 a dalších 9 citačních stylů (APA, CSE, Harvard, Chicago, IEEE, ISO 690, MLA, NISO/ANSI Z39.29, Turabian)&lt;br /&gt;
* spravovat vlastní citace (upravovat, mazat, třídit do složek)&lt;br /&gt;
* zpřístupňovat své záznamy prostřednictvím RSS kanálů&lt;br /&gt;
* sdílet své záznamy s jinými uživateli (lze nastavit práva přístupu)&lt;br /&gt;
* export záznamů do RTF pro Word a do HTML&lt;br /&gt;
* přebírání záznamů z významných bibliografických databází a katalogů (např. Amazon, Library of Congress, Brittish Library, Masarykova univerzita aj.)&lt;br /&gt;
* přidávat vlastní poznámky, obsahy, recenze a zároveň je sdílet a přebírat od jiných uživatelů&lt;br /&gt;
* hodnotit záznamy&lt;br /&gt;
* využívat externí služby (např. vyhledání v katalozích knihoven, objednání přes DODO, zakoupení dokumentu apod.)&lt;br /&gt;
* Lišta do Firefoxu – pro uložení záznamu na jedno kliknutí&lt;br /&gt;
* Rozšíření pro Microsoft word&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce s citačním manažerem ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní je velice přívětivé a intuitivní, uživatele vede krok po kroku a k dispozici je i nápověda ve formě informační ikonky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už na začátku po rozkliknutí lišty Vytvořit novou citaci, se zobrazí velká nabídka z čeho všeho je možné citovat a tak je formulář pro vyplňování co nejpřehlednější a nejjednoduší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné stránky citace.pro nabízejí možnost zhlédnutí videa s podrobným návodem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video k dispozici na adrese: http://www.citace.com/Navody/CitacePRO/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroj informací ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oficiální stránky Citace.com http://www.citace.com/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=12872</id>
		<title>Citace PRO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=12872"/>
		<updated>2014-12-22T12:25:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Citační manažery jsou velice užitečnou pomůckou při tvoření různých citací. Jedním z manažerů je i Citace PRO, tedy komerční citační manažer určený pro instituce. Jednou z institucí je i Karlova univerzita. Pokud bdeme chtít jen vytvořit citaci bez nutnosti ukládaní, můžeme využít zdarma verzi citace.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace.com vznikly v roce 2004, v té době bylo možné pouze generovat citace. &lt;br /&gt;
V roce 2005 se verze rozšířila  nové funkce, m.j. ukládání a editace, počet modulů se rozrostl na 9 (Monografie, Části modografií, Akademické práce, Příspěvky ve sborníku, Novinové články, ostatní články, Seriály, Webové stránky a Elektronické články) &lt;br /&gt;
V roce 2009 došlo ke k přepracování celého systému na plnohodnotný citační software. Lze nejen generovat záznam, ale i umožněna je i jeho kompletní správa - přidávání poznámek, recenzí, obsahů a odkazy na plné texty (pokud jsou k dispozici). Citace lze třídit do složek a sdílet je s jinými uživateli  (pomocí RSS nebo přes webové rozhraní. Nechybí ani exporty do Wordu, HTML, TXT a BIBTeX. Registrovaní uživatelé mohou využít importu citací na základě ISBN. &lt;br /&gt;
Nejnovější verze je z roku 2011 (verze 0.3). V této verzi bylo kompletně přepracováno uživatelské rozhraní. Cílem bylo, aby služba byla co nejjednoduší a uživatelsky přívětivá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce Citace PRO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* generovat své citace dle normy ČSN ISO 690 a dalších 9 citačních stylů (APA, CSE, Harvard, Chicago, IEEE, ISO 690, MLA, NISO/ANSI Z39.29, Turabian)&lt;br /&gt;
* spravovat vlastní citace (upravovat, mazat, třídit do složek)&lt;br /&gt;
* zpřístupňovat své záznamy prostřednictvím RSS kanálů&lt;br /&gt;
* sdílet své záznamy s jinými uživateli (lze nastavit práva přístupu)&lt;br /&gt;
* export záznamů do RTF pro Word a do HTML&lt;br /&gt;
* přebírání záznamů z významných bibliografických databází a katalogů (např. Amazon, Library of Congress, Brittish Library, Masarykova univerzita aj.)&lt;br /&gt;
* přidávat vlastní poznámky, obsahy, recenze a zároveň je sdílet a přebírat od jiných uživatelů&lt;br /&gt;
* hodnotit záznamy&lt;br /&gt;
* využívat externí služby (např. vyhledání v katalozích knihoven, objednání přes DODO, zakoupení dokumentu apod.)&lt;br /&gt;
* Lišta do Firefoxu – pro uložení záznamu na jedno kliknutí&lt;br /&gt;
* Rozšíření pro Microsoft word&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce s citačním manažerem ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní je velice přívětivé a intuitivní, uživatele vede krok po kroku a k dispozici je i nápověda ve formě informační ikonky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už na začátku po rozkliknutí lišty Vytvořit novou citaci, se zobrazí velká nabídka z čeho všeho je možné citovat a tak je formulář pro vyplňování co nejpřehlednější a nejjednoduší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné stránky citace.pro nabízejí možnost zhlédnutí videa s podrobným návodem. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video k dispozici na adrese: http://www.citace.com/Navody/CitacePRO/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=12871</id>
		<title>Citace PRO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=12871"/>
		<updated>2014-12-22T12:25:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Citační manažery jsou velice užitečnou pomůckou při tvoření různých citací. Jedním z manažerů je i Citace PRO, tedy komerční citační manažer určený pro instituce. Jednou z institucí je i Karlova univerzita. Pokud bdeme chtít jen vytvořit citaci bez nutnosti ukládaní, můžeme využít zdarma verzi citace.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace.com vznikly v roce 2004, v té době bylo možné pouze generovat citace. &lt;br /&gt;
V roce 2005 se verze rozšířila  nové funkce, m.j. ukládání a editace, počet modulů se rozrostl na 9 (Monografie, Části modografií, Akademické práce, Příspěvky ve sborníku, Novinové články, ostatní články, Seriály, Webové stránky a Elektronické články) &lt;br /&gt;
V roce 2009 došlo ke k přepracování celého systému na plnohodnotný citační software. Lze nejen generovat záznam, ale i umožněna je i jeho kompletní správa - přidávání poznámek, recenzí, obsahů a odkazy na plné texty (pokud jsou k dispozici). Citace lze třídit do složek a sdílet je s jinými uživateli  (pomocí RSS nebo přes webové rozhraní. Nechybí ani exporty do Wordu, HTML, TXT a BIBTeX. Registrovaní uživatelé mohou využít importu citací na základě ISBN. &lt;br /&gt;
Nejnovější verze je z roku 2011 (verze 0.3). V této verzi bylo kompletně přepracováno uživatelské rozhraní. Cílem bylo, aby služba byla co nejjednoduší a uživatelsky přívětivá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce Citace PRO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* generovat své citace dle normy ČSN ISO 690 a dalších 9 citačních stylů (APA, CSE, Harvard, Chicago, IEEE, ISO 690, MLA, NISO/ANSI Z39.29, Turabian)&lt;br /&gt;
* spravovat vlastní citace (upravovat, mazat, třídit do složek)&lt;br /&gt;
* zpřístupňovat své záznamy prostřednictvím RSS kanálů&lt;br /&gt;
* sdílet své záznamy s jinými uživateli (lze nastavit práva přístupu)&lt;br /&gt;
* export záznamů do RTF pro Word a do HTML&lt;br /&gt;
* přebírání záznamů z významných bibliografických databází a katalogů (např. Amazon, Library of Congress, Brittish Library, Masarykova univerzita aj.)&lt;br /&gt;
* přidávat vlastní poznámky, obsahy, recenze a zároveň je sdílet a přebírat od jiných uživatelů&lt;br /&gt;
* hodnotit záznamy&lt;br /&gt;
* využívat externí služby (např. vyhledání v katalozích knihoven, objednání přes DODO, zakoupení dokumentu apod.)&lt;br /&gt;
* Lišta do Firefoxu – pro uložení záznamu na jedno kliknutí&lt;br /&gt;
* Rozšíření pro Microsoft word&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce s citačním manažerem ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní je velice přívětivé a intuitivní, uživatele vede krok po kroku a k dispozici je i nápověda ve formě informační ikonky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už na začátku po rozkliknutí lišty Vytvořit novou citaci, se zobrazí velká nabídka z čeho všeho je možné citovat a tak je formulář pro vyplňování co nejpřehlednější a nejjednoduší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné stránky citace.pro nabízejí možnost zhlédnutí videa s podrobným návodem. Video k dispozici na adrese: http://www.citace.com/Navody/CitacePRO/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=12870</id>
		<title>Citace PRO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Citace_PRO&amp;diff=12870"/>
		<updated>2014-12-22T12:24:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: Citační manažery jsou velice užitečnou pomůckou při tvoření různých citací. Jedním z manažerů je i Citace PRO, tedy komerční citační manažer určený pro instituce.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Citační manažery jsou velice užitečnou pomůckou při tvoření různých citací. Jedním z manažerů je i Citace PRO, tedy komerční citační manažer určený pro instituce. Jednou z institucí je i Karlova univerzita. Pokud bdeme chtít jen vytvořit citaci bez nutnosti ukládaní, můžeme využít zdarma verzi citace.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Citace.com vznikly v roce 2004, v té době bylo možné pouze generovat citace. &lt;br /&gt;
V roce 2005 se verze rozšířila  nové funkce, m.j. ukládání a editace, počet modulů se rozrostl na 9 (Monografie, Části modografií, Akademické práce, Příspěvky ve sborníku, Novinové články, ostatní články, Seriály, Webové stránky a Elektronické články) &lt;br /&gt;
V roce 2009 došlo ke k přepracování celého systému na plnohodnotný citační software. Lze nejen generovat záznam, ale i umožněna je i jeho kompletní správa - přidávání poznámek, recenzí, obsahů a odkazy na plné texty (pokud jsou k dispozici). Citace lze třídit do složek a sdílet je s jinými uživateli  (pomocí RSS nebo přes webové rozhraní. Nechybí ani exporty do Wordu, HTML, TXT a BIBTeX. Registrovaní uživatelé mohou využít importu citací na základě ISBN. &lt;br /&gt;
Nejnovější verze je z roku 2011 (verze 0.3). V této verzi bylo kompletně přepracováno uživatelské rozhraní. Cílem bylo, aby služba byla co nejjednoduší a uživatelsky přívětivá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce Citace PRO ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* generovat své citace dle normy ČSN ISO 690 a dalších 9 citačních stylů (APA, CSE, Harvard, Chicago, IEEE, ISO 690, MLA, NISO/ANSI Z39.29, Turabian)&lt;br /&gt;
* spravovat vlastní citace (upravovat, mazat, třídit do složek)&lt;br /&gt;
* zpřístupňovat své záznamy prostřednictvím RSS kanálů&lt;br /&gt;
* sdílet své záznamy s jinými uživateli (lze nastavit práva přístupu)&lt;br /&gt;
* export záznamů do RTF pro Word a do HTML&lt;br /&gt;
* přebírání záznamů z významných bibliografických databází a katalogů (např. Amazon, Library of Congress, Brittish Library, Masarykova univerzita aj.)&lt;br /&gt;
* přidávat vlastní poznámky, obsahy, recenze a zároveň je sdílet a přebírat od jiných uživatelů&lt;br /&gt;
* hodnotit záznamy&lt;br /&gt;
* využívat externí služby (např. vyhledání v katalozích knihoven, objednání přes DODO, zakoupení dokumentu apod.)&lt;br /&gt;
* Lišta do Firefoxu – pro uložení záznamu na jedno kliknutí&lt;br /&gt;
* Rozšíření pro Microsoft word&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Práce s citačním manažerem ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Uživatelské rozhraní je velice přívětivé a intuitivní, uživatele vede krok po kroku a k dispozici je i nápověda ve formě informační ikonky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Už na začátku po rozkliknutí lišty Vytvořit novou citaci, se zobrazí velká nabídka z čeho všeho je možné citovat a tak je formulář pro vyplňování co nejpřehlednější a nejjednoduší.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné stránky citace.pro nabízejí možnost zhlédnutí videa s podrobným návodem. &lt;br /&gt;
Video k dispozici na adrese: [http://www.citace.com/Navody/CitacePRO/]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12703</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=12703"/>
		<updated>2014-12-20T12:51:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Psenickova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vědecká informace]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Psenickova</name></author>
		
	</entry>
</feed>