<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jitka.Siborova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Jitka.Siborova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Jitka.Siborova"/>
	<updated>2026-05-11T19:49:51Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=52879</id>
		<title>Informační soukromí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=52879"/>
		<updated>2018-02-11T11:06:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační soukromí''', neboli soukromí osobních údajů je v dnešním světě plném informačních technologií, velmi diskutovaným tématem. K vysvětlení pojmu informační soukromí ovšem neexistuje jednotná definice. O definici informačního soukromí se v roce 1967 pokusil [https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Westin Westin], který říká, že informační soukromí je schopnost jedince určit, kdy, jak a do jaké míry budou jeho osobní informace sdělovány ostatním. Tato definice ovšem není dostatečně detailní, nikdo nedokáže vysvětlit, co přesně vyjadřuje termín soukromí. Existuje pouze obecná definice, ve které se soukromí popisuje ve vztahu k veřejné sféře.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační soukromí je součástí [https://wikisofia.cz/wiki/Informačn%C3%AD_etika informační etiky] a již v 90. letech minulého století byla vytvořena typologie informační etiky, známá pod názvem '''PAPA – soukromí (privacy), přesnost (accuracy), majetek (property), přístupnost (accessibility)'''. Jelikož žijeme v digitální době, ve které je vše propojené a poměrně snadno dostupné, je o to větší potřeba chránit své osobní údaje, ty mohou být zranitelné a jednoduše zneužitelné, mnohdy v náš neprospěch. Chránit si své osobní údaje je stejně důležité jak pro jednotlivce, tak i pro firmy.&amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální doba sice umožňuje spoustu vymožeností, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, GPS navigace, [[RFID|radiofrekvenční identifikace]], aj., ovšem téměř všude musíme vyplňovat naše osobní údaje, které zůstávají uloženy v různých [[Databáze|databázích]], pamětích, systémech. Své osobní údaje zpřístupňujeme i velmi často například v zaměstnání, u lékařů či třeba v online nákupech či na internetu prostřednictvím technologie cookies tak zanecháváme [[Digitální stopa|digitální stopy]].&amp;lt;ref&amp;gt;STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační soukromí chápeme jako [[Ochrana osobních údajů|ochranu osobních údajů]]''' shromážděných jakoukoliv organizací '''před jejich zneužitím '''a jakýmkoliv jiným zacházením třetí osobou. Tedy kontrolujeme, jak lze osobní data shromažďovat, ukládat, zpracovávat a šířit dále. Jedná se o součást informačních technologií, které pomáhají jednotlivci nebo organizaci určit, které informace v rámci systému mohou být sdíleny s ostatními, a které by naopak měly být omezeny. Zde nám může vyvstávat otázka: „Jaké informace o sobě nebo organizaci vlastně musí člověk odhalit ostatním, za jakých podmínek a s jakými zárukami?“ To také souvisí s otázkou, do jaké míry mohou lidé informace udržet v soukromí.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana soukromí je ohrožena masivním využíváním informačních technologií, které se mohou dostat k našim osobním informacím (např. sledováním), mohou je zpracovávat a ve velkém objemu ukládat. Do oblasti informačního soukromí jsou zahrnuta veškerá osobní data, která mohou být nějakým způsobem citlivá a zneužita. Mezi tyto typy dat patří:  &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů online''': zahrnuje všechny osobní údaje, které jsou poskytovány během interakcí online. Většina webů má zásady ochrany osobních údajů týkající se používání dat sdílených uživateli nebo sbíraných od uživatelů. &lt;br /&gt;
* '''Finanční soukromí''': jakékoli finanční informace sdílené online i offline jsou citlivé, mohou být použity k odhalování podvodů. &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů v lékařství''': veškeré podrobnosti o lékařské péči a historii jsou privilegované informace a nemohou být zpřístupněny třetí osobě. Existují velmi přísné zákony týkající se sdílení lékařských záznamů. &lt;br /&gt;
* '''Obytné a geografické záznamy''': sdílení adresy online může představovat potenciální riziko a vyžaduje ochranu před neoprávněným přístupem. &lt;br /&gt;
* '''Politické soukromí''': politické preference každého jedince by měly být privilegovanými informacemi&amp;lt;ref&amp;gt;  KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti informačního soukromí je velmi zajímavý jev, '''tzv. paradox osobní identity''', tedy vztah mezi personalizací a soukromím. '''Personalizace''' vyžaduje sběr a zpracování velkého množství osobních informací například v digitálním světě, kdy jako uživatelé různých blogů, sociálních sítí a diskusí na internetu poskytujeme spoustu informací sami a dobrovolně. Tyto informace, které poskytujeme online, se poté mohou pro nás stát zranitelnými. '''Tento paradox je typický například při využívání chytrých mobilních telefonů, kdy mnohdy poskytujeme naše osobní údaje výměnou za různé služby/ aplikace'''. Poskytovatelé softwaru poté využívají naše osobní údaje pro marketingové účely.  Přesto dle výzkumu, který proběhl před deseti lety, považuje 85 % dospělých jedinců své soukromí za velmi důležité a náležitě si jej chrání. Jiný výzkum v oblasti ochrany osobních údajů zase zjistil, že až 85 % společností zaznamenalo porušení ochrany soukromí svých zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším faktorem, který rovněž narušuje naše soukromí je rostoucí důležitost informací ve společnosti. Včasné, přesné a soukromé informace mohou být velkou výhodou. Problém s ochranou soukromí spočívá také v tom, že jeho porušování je obvykle bez povšimnutí. Dotčený subjekt nemusí vůbec vědět, že je přímo pozorován. &amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno výše, naše informační soukromí mohou narušit třetí osoby a dostat se tak k soukromím informacím, které velmi často zneužívají ve svůj prospěch. Mezi tyto třetí osoby patří soukromé i právnické subjekty. Mohou sem patřit jak reklamní agentury a marketingová oddělení podniků, tak rovněž státní složky jako je Bezpečnostní informační služba či Policie ČR. Mezi soukromé osoby, které se dostávají k našim soukromým údajům, patří různí hackeři (resp. crackeři) a počítačoví podvodníci.&amp;lt;ref&amp;gt;  STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134.&lt;br /&gt;
* SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 2017. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&lt;br /&gt;
* STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 2016. 32 (1). str. 14 – 27. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, soukromí, osobní údaje, osobní identita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=52878</id>
		<title>Informační soukromí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=52878"/>
		<updated>2018-02-11T11:05:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační soukromí''', neboli soukromí osobních údajů je v dnešním světě plném informačních technologií, velmi diskutovaným tématem. K vysvětlení pojmu informační soukromí ovšem neexistuje jednotná definice. O definici informačního soukromí se v roce 1967 pokusil [https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Westin Westin], který říká, že informační soukromí je schopnost jedince určit, kdy, jak a do jaké míry budou jeho osobní informace sdělovány ostatním. Tato definice ovšem není dostatečně detailní, nikdo nedokáže vysvětlit, co přesně vyjadřuje termín soukromí. Existuje pouze obecná definice, ve které se soukromí popisuje ve vztahu k veřejné sféře.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační soukromí je součástí [https://wikisofia.cz/wiki/Informačn%C3%AD_etika informační etiky] a již v 90. letech minulého století byla vytvořena typologie informační etiky, známá pod názvem '''PAPA – soukromí (privacy), přesnost (accuracy), majetek (property), přístupnost (accessibility)'''. Jelikož žijeme v digitální době, ve které je vše propojené a poměrně snadno dostupné, je o to větší potřeba chránit své osobní údaje, ty mohou být zranitelné a jednoduše zneužitelné, mnohdy v náš neprospěch. Chránit si své osobní údaje je stejně důležité jak pro jednotlivce, tak i pro firmy.&amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální doba sice umožňuje spoustu vymožeností, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, GPS navigace, [[RFID|radiofrekvenční identifikace]], aj., ovšem téměř všude musíme vyplňovat naše osobní údaje, které zůstávají uloženy v různých [[Databáze|databázích]], pamětích, systémech. Své osobní údaje zpřístupňujeme i velmi často například v zaměstnání, u lékařů či třeba v online nákupech či na internetu prostřednictvím technologie cookies tak zanecháváme [[Digitální stopa|digitální stopy]].&amp;lt;ref&amp;gt;STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační soukromí chápeme jako [[Ochrana osobních údajů|ochranu osobních údajů]]''' shromážděných jakoukoliv organizací '''před jejich zneužitím '''a jakýmkoliv jiným zacházením třetí osobou. Tedy kontrolujeme, jak lze osobní data shromažďovat, ukládat, zpracovávat a šířit dále. Jedná se o součást informačních technologií, které pomáhají jednotlivci nebo organizaci určit, které informace v rámci systému mohou být sdíleny s ostatními, a které by naopak měly být omezeny. Zde nám může vyvstávat otázka: „Jaké informace o sobě nebo organizaci vlastně musí člověk odhalit ostatním, za jakých podmínek a s jakými zárukami?“ To také souvisí s otázkou, do jaké míry mohou lidé informace udržet v soukromí.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana soukromí je ohrožena masivním využíváním informačních technologií, které se mohou dostat k našim osobním informacím (např. sledováním), mohou je zpracovávat a ve velkém objemu ukládat. Do oblasti informačního soukromí jsou zahrnuta veškerá osobní data, která mohou být nějakým způsobem citlivá a zneužita. Mezi tyto typy dat patří:  &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů online''': zahrnuje všechny osobní údaje, které jsou poskytovány během interakcí online. Většina webů má zásady ochrany osobních údajů týkající se používání dat sdílených uživateli nebo sbíraných od uživatelů. &lt;br /&gt;
* '''Finanční soukromí''': jakékoli finanční informace sdílené online i offline jsou citlivé, mohou být použity k odhalování podvodů. &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů v lékařství''': veškeré podrobnosti o lékařské péči a historii jsou privilegované informace a nemohou být zpřístupněny třetí osobě. Existují velmi přísné zákony týkající se sdílení lékařských záznamů. &lt;br /&gt;
* '''Obytné a geografické záznamy''': sdílení adresy online může představovat potenciální riziko a vyžaduje ochranu před neoprávněným přístupem. &lt;br /&gt;
* '''Politické soukromí''': politické preference každého jedince by měly být privilegovanými informacemi&amp;lt;ref&amp;gt;  KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti informačního soukromí je velmi zajímavý jev, '''tzv. paradox osobní identity''', tedy vztah mezi personalizací a soukromím. '''Personalizace''' vyžaduje sběr a zpracování velkého množství osobních informací například v digitálním světě, kdy jako uživatelé různých blogů, sociálních sítí a diskusí na internetu poskytujeme spoustu informací sami a dobrovolně. Tyto informace, které poskytujeme online, se poté mohou pro nás stát zranitelnými. '''Tento paradox je typický například při využívání chytrých mobilních telefonů, kdy mnohdy poskytujeme naše osobní údaje výměnou za různé služby/ aplikace'''. Poskytovatelé softwaru poté využívají naše osobní údaje pro marketingové účely.  Přesto dle výzkumu, který proběhl před deseti lety, považuje 85 % dospělých jedinců své soukromí za velmi důležité a náležitě si jej chrání. Jiný výzkum v oblasti ochrany osobních údajů zase zjistil, že až 85 % společností zaznamenalo porušení ochrany soukromí svých zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším faktorem, který rovněž narušuje naše soukromí je rostoucí důležitost informací ve společnosti. Včasné, přesné a soukromé informace mohou být velkou výhodou. Problém s ochranou soukromí spočívá také v tom, že jeho porušování je obvykle bez povšimnutí. Dotčený subjekt nemusí vůbec vědět, že je přímo pozorován. &amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno výše, naše informační soukromí mohou narušit třetí osoby a dostat se tak k soukromím informacím, které velmi často zneužívají ve svůj prospěch. Mezi tyto třetí osoby patří soukromé i právnické subjekty. Mohou sem patřit jak reklamní agentury a marketingová oddělení podniků, tak rovněž státní složky jako je Bezpečnostní informační služba či Policie ČR. Mezi soukromé osoby, které se dostávají k našim soukromím údajům, patří různí hackeři (resp. crackeři) a počítačoví podvodníci.&amp;lt;ref&amp;gt;  STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134.&lt;br /&gt;
* SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 2017. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&lt;br /&gt;
* STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 2016. 32 (1). str. 14 – 27. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, soukromí, osobní údaje, osobní identita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=52877</id>
		<title>Informační soukromí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=52877"/>
		<updated>2018-02-11T11:04:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační soukromí''', neboli soukromí osobních údajů je v dnešním světě plném informačních technologií, velmi diskutovaným tématem. K vysvětlení pojmu informační soukromí ovšem neexistuje jednotná definice. O definici informačního soukromí se v roce 1967 pokusil [https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Westin Westin], který říká, že informační soukromí je schopnost jedince určit, kdy, jak a do jaké míry budou jeho osobní informace sdělovány ostatním. Tato definice ovšem není dostatečně detailní, nikdo nedokáže vysvětlit, co přesně vyjadřuje termín soukromí. Existuje pouze obecná definice, ve které se soukromí popisuje ve vztahu k veřejné sféře.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační soukromí je součástí [https://wikisofia.cz/wiki/Informačn%C3%AD_etika informační etiky] a již v 90. letech minulého století byla vytvořena typologie informační etiky, známá pod názvem '''PAPA – soukromí (privacy), přesnost (accuracy), majetek (property), přístupnost (accessibility)'''. Jelikož žijeme v digitální době, ve které je vše propojené a poměrně snadno dostupné, je o to větší potřeba chránit své osobní údaje, ty mohou být zranitelné a jednoduše zneužitelné, mnohdy v náš neprospěch. Chránit si své osobní údaje je stejně důležité jak pro jednotlivce, tak i pro firmy.&amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální doba sice umožňuje spoustu vymožeností, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, GPS navigace, [[RFID|radiofrekvenční identifikace]], aj., ovšem téměř všude musíme vyplňovat naše osobní údaje, které zůstávají uloženy v různých [[Databáze|databázích]], pamětích, systémech. Své osobní údaje zpřístupňujeme i velmi často například v zaměstnání, u lékařů či třeba v online nákupech či na internetu prostřednictvím technologie cookies tak zanecháváme [[Digitální stopa|digitální stopy]].&amp;lt;ref&amp;gt;STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační soukromí chápeme jako [[Ochrana osobních údajů|ochranu osobních údajů]]''' shromážděných jakoukoliv organizací '''před jejich zneužitím '''a jakýmkoliv jiným zacházením třetí osobou. Tedy kontrolujeme, jak lze osobní data shromažďovat, ukládat, zpracovávat a šířit dále. Jedná se o součást informačních technologií, které pomáhají jednotlivci nebo organizaci určit, které informace v rámci systému mohou být sdíleny s ostatními, a které by naopak měly být omezeny. Zde nám může vyvstávat otázka: „Jaké informace o sobě nebo organizaci vlastně musí člověk odhalit ostatním, za jakých podmínek a s jakými zárukami?“ To také souvisí s otázkou, do jaké míry mohou lidé informace udržet v soukromí.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana soukromí je ohrožena masivním využíváním informačních technologií, které se mohou dostat k našim osobním informacím (např. sledováním), mohou je zpracovávat a ve velkém objemu ukládat. Do oblasti informačního soukromí jsou zahrnuta veškerá osobní data, která mohou být nějakým způsobem citlivá a zneužita. Mezi tyto typy dat patří:  &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů online''': zahrnuje všechny osobní údaje, které jsou poskytovány během interakcí online. Většina webů má zásady ochrany osobních údajů týkající se používání dat sdílených uživateli nebo sbíraných od uživatelů. &lt;br /&gt;
* '''Finanční soukromí''': jakékoli finanční informace sdílené online i offline jsou citlivé, mohou být použity k odhalování podvodů. &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů v lékařství''': veškeré podrobnosti o lékařské péči a historii jsou privilegované informace a nemohou být zpřístupněny třetí osobě. Existují velmi přísné zákony týkající se sdílení lékařských záznamů. &lt;br /&gt;
* '''Obytné a geografické záznamy''': sdílení adresy online může představovat potenciální riziko a vyžaduje ochranu před neoprávněným přístupem. &lt;br /&gt;
* '''Politické soukromí''': politické preference každého jedince by měly být privilegovanými informacemi&amp;lt;ref&amp;gt;  KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti informačního soukromí je velmi zajímavý jev, '''tzv. paradox osobní identity''', tedy vztah mezi personalizací a soukromím. '''Personalizace''' vyžaduje sběr a zpracování velkého množství osobních informací například v digitálním světě, kdy jako uživatelé různých blogů, sociálních sítí a diskusí na internetu poskytujeme spoustu informací sami a dobrovolně. Tyto informace, které poskytujeme online, se poté mohou pro nás stát zranitelnými. '''Tento paradox je typický například při využívání chytrých mobilních telefonů, kdy mnohdy poskytujeme naše osobní údaje výměnou za různé služby/ aplikace'''. Poskytovatelé softwaru poté využívají naše osobní údaje pro marketingové účely.  Přesto dle výzkumu, který proběhl před deseti lety, považuje 85 % dospělých jedinců své soukromí za velmi důležité a náležitě si jej chrání. Jiný výzkum v oblasti ochrany osobních údajů zase zjistil, že až 85 % společností zaznamenalo porušení ochrany soukromí svých zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším faktorem, který rovněž narušuje naše soukromí je rostoucí důležitost informací ve společnosti. Včasné, přesné a soukromé informace mohou být velkou výhodou. Problém s ochranou soukromí spočívá také v tom, že jeho porušování je obvykle bez povšimnutí. Dotčený subjekt nemusí vůbec vědět, že je přímo pozorován. &amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno výše, naše informační soukromí mohou narušit třetí osoby a dostat se tak k soukromím informacím, které velmi často zneužívají ve svůj prospěch. Mezi tyto nepřátele patří soukromé i právnické subjekty. Mohou sem patřit jak reklamní agentury a marketingová oddělení podniků, tak rovněž státní složky jako je Bezpečnostní informační služba či Policie ČR. Mezi soukromé osoby, které se dostávají k našim soukromím údajům, patří různí hackeři (resp. crackeři) a počítačoví podvodníci.&amp;lt;ref&amp;gt;  STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134.&lt;br /&gt;
* SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 2017. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&lt;br /&gt;
* STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 2016. 32 (1). str. 14 – 27. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, soukromí, osobní údaje, osobní identita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=52876</id>
		<title>Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=52876"/>
		<updated>2018-02-11T10:51:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: /* Oblasti informační etiky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etika obecně ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://cs.wikipedia.org/wiki/Aristotelés Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etika filozofická, etika náboženská&lt;br /&gt;
* Etika individuální, etika sociální&lt;br /&gt;
* Etika heteronomní, etika autonomní&lt;br /&gt;
* Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, [[Knihovnická etika|knihovnická etika]] atd.)&lt;br /&gt;
* Dále: bioetika, environmentální etika, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační etika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj. Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika&amp;lt;ref&amp;gt;FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje, jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé&amp;lt;ref&amp;gt;Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rafael Capurro''' vymezil oblasti, kterými se informační etika zabývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti&lt;br /&gt;
* Skrytými rozpory a záměry&lt;br /&gt;
* Informačními mýty a dezinformacemi&lt;br /&gt;
* Popisem vytváření nových mocenských struktur&amp;lt;ref&amp;gt;ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právo na informace&lt;br /&gt;
* Ochrana soukromí&lt;br /&gt;
* Obchodování s informacemi&lt;br /&gt;
* Omezování lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy&lt;br /&gt;
* Využití a zneužití informačních a komunikačních technologií a informací&lt;br /&gt;
* Svoboda projevu a zneužívání této svobody&lt;br /&gt;
* Profesní etika informačních oborů&lt;br /&gt;
* Šíření pomluv, lživých informací, dezinformací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a [[Open source|open source software]], [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševní vlastnictví]] a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, [[Informační přetížení|informační přetížení]], [[Informační soukromí|informační soukromí]], profesní etiky (např. LIS) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)&lt;br /&gt;
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky&lt;br /&gt;
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit prestiž těchto profesí&lt;br /&gt;
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)&lt;br /&gt;
# etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)&lt;br /&gt;
# etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* makroetické - problémy, které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích|digital divide]] informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem&lt;br /&gt;
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&amp;lt;/ref&amp;gt; Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společenské dopady ICT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat &amp;quot;pouze&amp;quot; o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností, jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&lt;br /&gt;
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=52875</id>
		<title>Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=52875"/>
		<updated>2018-02-11T10:46:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: /* Oblasti informační etiky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etika obecně ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://cs.wikipedia.org/wiki/Aristotelés Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etika filozofická, etika náboženská&lt;br /&gt;
* Etika individuální, etika sociální&lt;br /&gt;
* Etika heteronomní, etika autonomní&lt;br /&gt;
* Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, [[Knihovnická etika|knihovnická etika]] atd.)&lt;br /&gt;
* Dále: bioetika, environmentální etika, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační etika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj. Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika&amp;lt;ref&amp;gt;FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje, jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé&amp;lt;ref&amp;gt;Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rafael Capurro''' vymezil oblasti, kterými se informační etika zabývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti&lt;br /&gt;
* Skrytými rozpory a záměry&lt;br /&gt;
* Informačními mýty a dezinformacemi&lt;br /&gt;
* Popisem vytváření nových mocenských struktur&amp;lt;ref&amp;gt;ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právo na informace&lt;br /&gt;
* Ochrana soukromí&lt;br /&gt;
* Obchodování s informacemi&lt;br /&gt;
* Omezování lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy&lt;br /&gt;
* Využití a zneužití informačních a komunikačních technologií a informací&lt;br /&gt;
* Svoboda projevu a zneužívání této svobody&lt;br /&gt;
* Profesní etika informačních oborů&lt;br /&gt;
* Šíření pomluv, lživých informací, dezinformací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a [[Open source|open source software]], [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševní vlastnictví]] a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, [[Informační přetížení|informační přetížení]], [[Informační soukromí|informační soukromí]], profesní etiky (např. LIS) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)&lt;br /&gt;
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky&lt;br /&gt;
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit prestiž těchto profesí&lt;br /&gt;
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)&lt;br /&gt;
# etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)&lt;br /&gt;
# etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* makroetické - problémy, které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích|digital divide]] informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem&lt;br /&gt;
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&amp;lt;/ref&amp;gt; Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společenské dopady ICT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat &amp;quot;pouze&amp;quot; o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností, jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&lt;br /&gt;
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=52874</id>
		<title>Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=52874"/>
		<updated>2018-02-11T10:45:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: /* Oblasti informační etiky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etika obecně ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://cs.wikipedia.org/wiki/Aristotelés Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etika filozofická, etika náboženská&lt;br /&gt;
* Etika individuální, etika sociální&lt;br /&gt;
* Etika heteronomní, etika autonomní&lt;br /&gt;
* Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, [[Knihovnická etika|knihovnická etika]] atd.)&lt;br /&gt;
* Dále: bioetika, environmentální etika, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační etika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj. Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika&amp;lt;ref&amp;gt;FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje, jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé&amp;lt;ref&amp;gt;Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rafael Capurro''' vymezil oblasti, kterými se informační etika zabývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti&lt;br /&gt;
* Skrytými rozpory a záměry&lt;br /&gt;
* Informačními mýty a dezinformacemi&lt;br /&gt;
* Popisem vytváření nových mocenských struktur&amp;lt;ref&amp;gt;ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právo na informace&lt;br /&gt;
* Ochrana soukromí&lt;br /&gt;
* obchodování s informacemi&lt;br /&gt;
* Omezování lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy&lt;br /&gt;
* Využití a zneužití informačních a komunikačních technologií a informací&lt;br /&gt;
* Svoboda projevu a zneužívání této svobody&lt;br /&gt;
* Profesní etika informačních oborů&lt;br /&gt;
* Šíření pomluv, lživých informací, dezinformací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a [[Open source|open source software]], [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševní vlastnictví]] a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, [[Informační přetížení|informační přetížení]], [[Informační soukromí|informační soukromí]], profesní etiky (např. LIS) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)&lt;br /&gt;
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky&lt;br /&gt;
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit prestiž těchto profesí&lt;br /&gt;
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)&lt;br /&gt;
# etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)&lt;br /&gt;
# etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* makroetické - problémy, které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích|digital divide]] informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem&lt;br /&gt;
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&amp;lt;/ref&amp;gt; Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společenské dopady ICT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat &amp;quot;pouze&amp;quot; o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností, jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&lt;br /&gt;
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=52836</id>
		<title>Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=52836"/>
		<updated>2018-02-11T09:17:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etika obecně ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://cs.wikipedia.org/wiki/Aristotelés Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etika filozofická, etika náboženská&lt;br /&gt;
* Etika individuální, etika sociální&lt;br /&gt;
* Etika heteronomní, etika autonomní&lt;br /&gt;
* Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, [[Knihovnická etika|knihovnická etika]] atd.)&lt;br /&gt;
* Dále: bioetika, environmentální etika, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační etika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj. Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika&amp;lt;ref&amp;gt;FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje, jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé&amp;lt;ref&amp;gt;Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rafael Capurro''' vymezil oblasti, kterými se informační etika zabývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti&lt;br /&gt;
* Skrytými rozpory a záměry&lt;br /&gt;
* Informačními mýty a dezinformacemi&lt;br /&gt;
* Popisem vytváření nových mocenských struktur&amp;lt;ref&amp;gt;ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právem na informace&lt;br /&gt;
* Ochranou soukromí&lt;br /&gt;
* obchodováním s informacemi&lt;br /&gt;
* Omezováním lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy&lt;br /&gt;
* Využitím a zneužitím informačních a komunikačních technologií a v neposlední řadě také využití a zneužití informací&lt;br /&gt;
* Svobodou projevu a zneužíváním této svobody&lt;br /&gt;
* Profesní etikou informačních oborů&lt;br /&gt;
* Šířením pomluv, lživých informací, dezinformací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a [[Open source|open source software]], [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševní vlastnictví]] a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, [[Informační přetížení|informační přetížení]], [[Informační soukromí|informační soukromí]], profesní etiky (např. LIS) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)&lt;br /&gt;
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky&lt;br /&gt;
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit prestiž těchto profesí&lt;br /&gt;
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)&lt;br /&gt;
# etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)&lt;br /&gt;
# etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* makroetické - problémy, které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích|digital divide]] informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem&lt;br /&gt;
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&amp;lt;/ref&amp;gt; Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společenské dopady ICT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat &amp;quot;pouze&amp;quot; o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností, jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&lt;br /&gt;
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51761</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51761"/>
		<updated>2018-01-19T22:01:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. Str. 16 - 17. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od dětství. Díky digitální revoluci stále '''roste množství informací, které musíme zpracovat''', vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Neplatí, že vždy s nárůstem množství informací jsou tyto informace kvalitní.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. Str. 168 - 178. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. '''Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna'''. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku '''stává jednou z velkých překážek''' při běžné komunikaci a bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. Str. 34 - 39.  ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* '''Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze'''. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* '''Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem '''technostres'''. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. '''Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu'''. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Důsledky technostresu pro člověka mohou být jak psychického, tak fyzického charakteru (bolest hlavy, neschopnost soustředit se, únava, podrážděnost atd.).&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. Str. 16 - 17. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. Str. 34 - 39. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. Str. 168 - 178.ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, multitasking, pozornost, technostres, emaily&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51760</id>
		<title>Informační soukromí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51760"/>
		<updated>2018-01-19T21:48:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační soukromí''', neboli soukromí osobních údajů je v dnešním světě plném informačních technologií, velmi diskutovaným tématem. K vysvětlení pojmu informační soukromí ovšem neexistuje jednotná definice. O definici informačního soukromí se v roce 1967 pokusil [https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Westin Westin], který říká, že informační soukromí je schopnost jedince určit, kdy, jak a do jaké míry budou jeho osobní informace sdělovány ostatním. Tato definice ovšem není dostatečně detailní, nikdo nedokáže vysvětlit, co přesně vyjadřuje termín soukromí. Existuje pouze obecná definice, ve které se soukromí popisuje ve vztahu k veřejné sféře.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační soukromí je součástí [https://wikisofia.cz/wiki/Informačn%C3%AD_etika informační etiky] a již v 90. letech minulého století byla vytvořena typologie informační etiky, známá pod názvem '''PAPA – soukromí (privacy), přesnost (accuracy), majetek (property), přístupnost (accessibility)'''. Jelikož žijeme v digitální době, ve které je vše propojené a poměrně snadno dostupné, je o to větší potřeba chránit své osobní údaje, ty mohou být zranitelné a jednoduše zneužitelné, mnohdy v náš neprospěch. Chránit si své osobní údaje je stejně důležité jak pro jednotlivce, tak i pro firmy.&amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální doba sice umožňuje spoustu vymožeností, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, GPS navigace, [[RFID|radiofrekvenční identifikace]], aj., ovšem téměř všude musíme vyplňovat naše osobní údaje, které zůstávají uloženy v různých [[Databáze|databázích]], pamětích, systémech. Své osobní údaje zpřístupňujeme i velmi často například v zaměstnání, u lékařů či třeba v online nákupech či na internetu prostřednictvím technologie cookies tak zanecháváme [[Digitální stopa|digitální stopy]].&amp;lt;ref&amp;gt;STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační soukromí chápeme jako [[Ochrana osobních údajů|ochranu osobních údajů]]''' shromážděných jakoukoliv organizací '''před jejich zneužitím '''a jakýmkoliv jiným zacházením třetí osobou. Tedy kontrolujeme, jak lze osobní data shromažďovat, ukládat, zpracovávat a šířit dále. Jedná se o součást informačních technologií, které pomáhají jednotlivci nebo organizaci určit, které informace v rámci systému mohou být sdíleny s ostatními, a které by naopak měly být omezeny. Zde nám může vyvstávat otázka: „Jaké informace o sobě nebo organizaci vlastně musí člověk odhalit ostatním, za jakých podmínek a s jakými zárukami?“ To také souvisí s otázkou, do jaké míry mohou lidé informace udržet v soukromí.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana soukromí je ohrožena masivním využíváním informačních technologií, které se mohou dostat k našim osobním informacím (např. sledováním), mohou je zpracovávat a ve velkém objemu ukládat. Do oblasti informačního soukromí jsou zahrnuta veškerá osobní data, která mohou být nějakým způsobem citlivá a zneužita. Mezi tyto typy dat patří:  &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů online''': zahrnuje všechny osobní údaje, které jsou poskytovány během interakcí online. Většina webů má zásady ochrany osobních údajů týkající se používání dat sdílených uživateli nebo sbíraných od uživatelů. &lt;br /&gt;
* '''Finanční soukromí''': jakékoli finanční informace sdílené online i offline jsou citlivé, mohou být použity k odhalování podvodů. &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů v lékařství''': veškeré podrobnosti o lékařské péči a historii jsou privilegované informace a nemohou být zpřístupněny třetí osobě. Existují velmi přísné zákony týkající se sdílení lékařských záznamů. &lt;br /&gt;
* '''Obytné a geografické záznamy''': sdílení adresy online může představovat potenciální riziko a vyžaduje ochranu před neoprávněným přístupem. &lt;br /&gt;
* '''Politické soukromí''': politické preference každého jedince by měly být privilegovanými informacemi&amp;lt;ref&amp;gt;  KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti informačního soukromí je velmi zajímavý jev, '''tzv. paradox osobní identity''', tedy vztah mezi personalizací a soukromím. '''Personalizace''' vyžaduje sběr a zpracování velkého množství osobních informací například v digitálním světě, kdy jako uživatelé různých blogů, sociálních sítí a diskusí na internetu poskytujeme spoustu informací sami a dobrovolně. Tyto informace, které poskytujeme online, se poté mohou pro nás stát zranitelnými. '''Tento paradox je typický například při využívání chytrých mobilních telefonů, kdy mnohdy poskytujeme naše osobní údaje výměnou za různé služby/ aplikace'''. Poskytovatelé softwaru poté využívají naše osobní údaje pro marketingové účely.  Přesto dle výzkumu, který proběhl před deseti lety, považuje 85 % dospělých jedinců své soukromí za velmi důležité a náležitě si jej chrání. Jiný výzkum v oblasti ochrany osobních údajů zase zjistil, že až 85 % společností zaznamenalo porušení ochrany soukromí svých zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším faktorem, který rovněž narušuje naše soukromí je rostoucí důležitost informací ve společnosti. Včasné, přesné a soukromé informace jsou jakási výhoda. Problém s ochranou soukromí spočívá také v tom, že jeho porušování je obvykle bez povšimnutí. Dotčený subjekt nemusí vůbec vědět, že je přímo pozorován. &amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno výše, naše informační soukromí mohou narušit třetí osoby a dostat se tak k soukromím informacím, které velmi často zneužívají ve svůj prospěch. Mezi tyto nepřátele patří soukromé i právnické subjekty. Mohou sem patřit jak reklamní agentury a marketingová oddělení podniků, tak rovněž státní složky jako je Bezpečnostní informační služba či Policie ČR. Mezi soukromé osoby, které se dostávají k našim soukromím údajům, patří různí hackeři (resp. crackeři) a počítačoví podvodníci.&amp;lt;ref&amp;gt;  STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134.&lt;br /&gt;
* SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 2017. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&lt;br /&gt;
* STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 2016. 32 (1). str. 14 – 27. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, soukromí, osobní údaje, osobní identita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51759</id>
		<title>Informační soukromí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51759"/>
		<updated>2018-01-19T21:45:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační soukromí''', neboli soukromí osobních údajů je v dnešním světě plném informačních technologií, velmi diskutovaným tématem. K vysvětlení pojmu informační soukromí ovšem neexistuje jednotná definice. O definici informačního soukromí se v roce 1967 pokusil [https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Westin Westin], který říká, že informační soukromí je schopnost jedince určit, kdy, jak a do jaké míry budou jeho osobní informace sdělovány ostatním. Tato definice ovšem není dostatečně detailní, nikdo nedokáže vysvětlit, co přesně vyjadřuje termín soukromí. Existuje pouze obecná definice, ve které se soukromí popisuje ve vztahu k veřejné sféře.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační soukromí je součástí [https://wikisofia.cz/wiki/Informačn%C3%AD_etika informační etiky] a již v 90. letech minulého století byla vytvořena typologie informační etiky, známá pod názvem '''PAPA – soukromí (privacy), přesnost (accuracy), majetek (property), přístupnost (accessibility)'''. Jelikož žijeme v digitální době, ve které je vše propojené a poměrně snadno dostupné, je o to větší potřeba chránit své osobní údaje, ty mohou být zranitelné a jednoduše zneužitelné, mnohdy v náš neprospěch. Chránit si své osobní údaje je stejně důležité jak pro jednotlivce, tak i pro firmy.&amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální doba sice umožňuje spoustu vymožeností, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, GPS navigace, [[RFID|radiofrekvenční identifikace]], aj., ovšem téměř všude musíme vyplňovat naše osobní údaje, které zůstávají uloženy v různých [[Databáze|databázích]], pamětích, systémech. Své osobní údaje zpřístupňujeme i velmi často například v zaměstnání, u lékařů či třeba v online nákupech či na internetu prostřednictvím technologie cookies tak zanecháváme [[Digitální stopa|digitální stopy]].&amp;lt;ref&amp;gt;STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační soukromí chápeme jako [[Ochrana osobních údajů|ochranu osobních údajů]]''' shromážděných jakoukoliv organizací '''před jejich zneužitím '''a jakýmkoliv jiným zacházením třetí osobou. Tedy kontrolujeme, jak lze osobní data shromažďovat, ukládat, zpracovávat a šířit dále. Jedná se o součást informačních technologií, které pomáhají jednotlivci nebo organizaci určit, které informace v rámci systému mohou být sdíleny s ostatními, a které by naopak měly být omezeny. Zde nám může vyvstávat otázka: „Jaké informace o sobě nebo organizaci vlastně musí člověk odhalit ostatním, za jakých podmínek a s jakými zárukami?“ To také souvisí s otázkou, do jaké míry mohou lidé informace udržet v soukromí.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana soukromí je ohrožena masivním využíváním informačních technologií, které se mohou dostat k našim osobním informacím (např. sledováním), mohou je zpracovávat a ve velkém objemu ukládat. Do oblasti informačního soukromí jsou zahrnuta veškerá osobní data, která mohou být nějakým způsobem citlivá a zneužita. Mezi tyto typy dat patří:  &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů online''': zahrnuje všechny osobní údaje, které jsou poskytovány během interakcí online. Většina webů má zásady ochrany osobních údajů týkající se používání dat sdílených uživateli nebo sbíraných od uživatelů. &lt;br /&gt;
* '''Finanční soukromí''': jakékoli finanční informace sdílené online i offline jsou citlivé, mohou být použity k odhalování podvodů. &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů v lékařství''': veškeré podrobnosti o lékařské péči a historii jsou privilegované informace a nemohou být zpřístupněny třetí osobě. Existují velmi přísné zákony týkající se sdílení lékařských záznamů. &lt;br /&gt;
* '''Obytné a geografické záznamy''': sdílení adresy online může představovat potenciální riziko a vyžaduje ochranu před neoprávněným přístupem. &lt;br /&gt;
* '''Politické soukromí''': politické preference každého jedince by měly být privilegovanými informacemi&amp;lt;ref&amp;gt;  KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti informačního soukromí je velmi zajímavý jev, '''tzv. paradox osobní identity''', tedy vztah mezi personalizací a soukromím. '''Personalizace''' vyžaduje sběr a zpracování velkého množství osobních informací například v digitálním světě, kdy jako uživatelé různých blogů, sociálních sítí a diskusí na internetu poskytujeme spoustu informací sami a dobrovolně. Tyto informace, které poskytujeme online, se poté mohou pro nás stát zranitelnými. '''Tento paradox je typický například při využívání chytrých mobilních telefonů, kdy mnohdy poskytujeme naše osobní údaje výměnou za různé služby/ aplikace'''. Poskytovatelé softwaru poté využívají naše osobní údaje pro marketingové účely.  Přesto dle výzkumu, který proběhl před deseti lety, považuje 85 % dospělých jedinců své soukromí za velmi důležité a náležitě si jej chrání. Jiný výzkum v oblasti ochrany osobních údajů zase zjistil, že až 85 % společností zaznamenalo porušení ochrany soukromí svých zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším faktorem, který rovněž narušuje naše soukromí je rostoucí důležitost informací ve společnosti. Včasné, přesné a soukromé informace jsou jakási výhoda. Problém s ochranou soukromí spočívá také v tom, že jeho porušování je obvykle bez povšimnutí. Dotčený subjekt nemusí vůbec vědět, že je přímo pozorován. &amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno výše, naše informační soukromí mohou narušit třetí osoby a dostat se tak k soukromím informacím, které velmi často zneužívají ve svůj prospěch. Mezi tyto nepřátele patří soukromé i právnické subjekty. Mohou sem patřit jak reklamní agentury a marketingová oddělení podniků, tak rovněž státní složky jako je Bezpečnostní informační služba či Policie ČR. Mezi soukromé osoby, které se dostávají k našim soukromím údajům, patří různí hackeři (resp. crackeři) a počítačoví podvodníci.&amp;lt;ref&amp;gt;  STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134.&lt;br /&gt;
* SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 2017. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&lt;br /&gt;
* STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 2016. 32 (1). str. 14 – 27. &lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. Str. 168 – 178. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, soukromí, osobní údaje, osobní identita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51758</id>
		<title>Informační soukromí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51758"/>
		<updated>2018-01-19T21:32:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační soukromí''', neboli soukromí osobních údajů je v dnešním světě plném informačních technologií, velmi diskutovaným tématem. K vysvětlení pojmu informační soukromí ovšem neexistuje jednotná definice. O definici informačního soukromí se v roce 1967 pokusil [https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Westin Westin], který říká, že informační soukromí je schopnost jedince určit, kdy, jak a do jaké míry budou jeho osobní informace sdělovány ostatním. Tato definice ovšem není dostatečně detailní, nikdo nedokáže vysvětlit, co přesně vyjadřuje termín soukromí. Existuje pouze obecná definice, ve které se soukromí popisuje ve vztahu k veřejné sféře.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační soukromí je součástí [https://wikisofia.cz/wiki/Informačn%C3%AD_etika informační etiky] a již v 90. letech minulého století byla vytvořena typologie informační etiky, známá pod názvem '''PAPA – soukromí (privacy), přesnost (accuracy), majetek (property), přístupnost (accessibility)'''. Jelikož žijeme v digitální době, ve které je vše propojené a poměrně snadno dostupné, je o to větší potřeba chránit své osobní údaje, ty mohou být zranitelné a jednoduše zneužitelné, mnohdy v náš neprospěch. Chránit si své osobní údaje je stejně důležité jak pro jednotlivce, tak i pro firmy.&amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální doba sice umožňuje spoustu vymožeností, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, GPS navigace, [[RFID|radiofrekvenční identifikace]], aj., ovšem téměř všude musíme vyplňovat naše osobní údaje, které zůstávají uloženy v různých [[Databáze|databázích]], pamětích, systémech. Své osobní údaje zpřístupňujeme i velmi často například v zaměstnání, u lékařů či třeba v online nákupech či na internetu prostřednictvím technologie cookies tak zanecháváme [[Digitální stopa|digitální stopy]].&amp;lt;ref&amp;gt;STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační soukromí chápeme jako [[Ochrana osobních údajů|ochranu osobních údajů]]''' shromážděných jakoukoliv organizací '''před jejich zneužitím '''a jakýmkoliv jiným zacházením třetí osobou. Tedy kontrolujeme, jak lze osobní data shromažďovat, ukládat, zpracovávat a šířit dále. Jedná se o součást informačních technologií, které pomáhají jednotlivci nebo organizaci určit, které informace v rámci systému mohou být sdíleny s ostatními, a které by naopak měly být omezeny. Zde nám může vyvstávat otázka: „Jaké informace o sobě nebo organizaci vlastně musí člověk odhalit ostatním, za jakých podmínek a s jakými zárukami?“ To také souvisí s otázkou, do jaké míry mohou lidé informace udržet v soukromí.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana soukromí je ohrožena masivním využíváním informačních technologií, které se mohou dostat k našim osobním informacím (např. sledováním), mohou je zpracovávat a ve velkém objemu ukládat. Do oblasti informačního soukromí jsou zahrnuta veškerá osobní data, která mohou být nějakým způsobem citlivá a zneužita. Mezi tyto typy dat patří:  &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů online''': zahrnuje všechny osobní údaje, které jsou poskytovány během interakcí online. Většina webů má zásady ochrany osobních údajů týkající se používání dat sdílených uživateli nebo sbíraných od uživatelů. &lt;br /&gt;
* '''Finanční soukromí''': jakékoli finanční informace sdílené online i offline jsou citlivé, mohou být použity k odhalování podvodů. &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů v lékařství''': veškeré podrobnosti o lékařské péči a historii jsou privilegované informace a nemohou být zpřístupněny třetí osobě. Existují velmi přísné zákony týkající se sdílení lékařských záznamů. &lt;br /&gt;
* '''Obytné a geografické záznamy''': sdílení adresy online může představovat potenciální riziko a vyžaduje ochranu před neoprávněným přístupem. &lt;br /&gt;
* '''Politické soukromí''': politické preference každého jedince by měly být privilegovanými informacemi&amp;lt;ref&amp;gt;  KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti informačního soukromí je velmi zajímavý jev, '''tzv. paradox osobní identity''', tedy vztah mezi personalizací a soukromím. '''Personalizace''' vyžaduje sběr a zpracování velkého množství osobních informací například v digitálním světě, kdy jako uživatelé různých blogů, sociálních sítí a diskusí na internetu poskytujeme spoustu informací sami a dobrovolně. Tyto informace, které poskytujeme online, se poté mohou pro nás stát zranitelnými. '''Tento paradox je typický například při využívání chytrých mobilních telefonů, kdy mnohdy poskytujeme naše osobní údaje výměnou za různé služby/ aplikace'''. Poskytovatelé softwaru poté využívají naše osobní údaje pro marketingové účely.  Přesto dle výzkumu, který proběhl před deseti lety, považuje 85 % dospělých jedinců své soukromí za velmi důležité a náležitě si jej chrání. Jiný výzkum v oblasti ochrany osobních údajů zase zjistil, že až 85 % společností zaznamenalo porušení ochrany soukromí svých zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším faktorem, který rovněž narušuje naše soukromí je rostoucí důležitost informací ve společnosti. Včasné, přesné a soukromé informace jsou jakási výhoda. Problém s ochranou soukromí spočívá také v tom, že jeho porušování je obvykle bez povšimnutí. Dotčený subjekt nemusí vůbec vědět, že je přímo pozorován. &amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno výše, naše informační soukromí mohou narušit třetí osoby a dostat se tak k soukromím informacím, které velmi často zneužívají ve svůj prospěch. Mezi tyto nepřátele patří soukromé i právnické subjekty. Mohou sem patřit jak reklamní agentury a marketingová oddělení podniků, tak rovněž státní složky jako je Bezpečnostní informační služba či Policie ČR. Mezi soukromé osoby, které se dostávají k našim soukromím údajům, patří různí hackeři (resp. crackeři) a počítačoví podvodníci.&amp;lt;ref&amp;gt;  STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. Str. 16 – 17. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. Str. 34 – 39. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134.&lt;br /&gt;
* SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 2017. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&lt;br /&gt;
* STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 2016. 32 (1). str. 14 – 27. &lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. Str. 168 – 178. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, soukromí, osobní údaje, osobní identita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51757</id>
		<title>Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51757"/>
		<updated>2018-01-19T21:27:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etika obecně ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://cs.wikipedia.org/wiki/Aristotelés Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etika filozofická, etika náboženská&lt;br /&gt;
* Etika individuální, etika sociální&lt;br /&gt;
* Etika heteronomní, etika autonomní&lt;br /&gt;
* Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, [[Knihovnická etika|knihovnická etika]] atd.)&lt;br /&gt;
* Dále: bioetika, environmentální etika, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační etika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj. Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika&amp;lt;ref&amp;gt;FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje, jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé&amp;lt;ref&amp;gt;Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rafael Capurro''' vymezil 5 oblastí, kterými se informační etika zabývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti&lt;br /&gt;
* Skrytými rozpory a záměry&lt;br /&gt;
* Informačními mýty a dezinformacemi&lt;br /&gt;
* Popisem vytváření nových mocenských struktur&amp;lt;ref&amp;gt;ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právem na informace&lt;br /&gt;
* Ochranou soukromí&lt;br /&gt;
* obchodováním s informacemi&lt;br /&gt;
* Omezováním lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy&lt;br /&gt;
* Využitím a zneužitím informačních a komunikačních technologií a v neposlední řadě také využití a zneužití informací&lt;br /&gt;
* Svobodou projevu a zneužíváním této svobody&lt;br /&gt;
* Profesní etikou informačních oborů&lt;br /&gt;
* Šířením pomluv, lživých informací, dezinformací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a [[Open source|open source software]], [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševní vlastnictví]] a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, [[Informační přetížení|informační přetížení]], [[Informační soukromí|informační soukromí]], profesní etiky (např. LIS) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)&lt;br /&gt;
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky&lt;br /&gt;
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit prestiž těchto profesí&lt;br /&gt;
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)&lt;br /&gt;
# etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)&lt;br /&gt;
# etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* makroetické - problémy, které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích|digital divide]] informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem&lt;br /&gt;
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&amp;lt;/ref&amp;gt; Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společenské dopady ICT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat &amp;quot;pouze&amp;quot; o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností, jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&lt;br /&gt;
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51756</id>
		<title>Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51756"/>
		<updated>2018-01-19T21:25:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etika obecně ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://cs.wikipedia.org/wiki/Aristotelés Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etika filozofická, etika náboženská&lt;br /&gt;
* Etika individuální, etika sociální&lt;br /&gt;
* Etika heteronomní, etika autonomní&lt;br /&gt;
* Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, [[Knihovnická etika|knihovnická etika]] atd.)&lt;br /&gt;
* Dále: bioetika, environmentální etika, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační etika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj. Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika&amp;lt;ref&amp;gt;FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje, jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé&amp;lt;ref&amp;gt;Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rafael Capurro''' vymezil 5 oblastí, kterými se informační etika zabývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti&lt;br /&gt;
* Skrytými rozpory a záměry&lt;br /&gt;
* Informačními mýty a dezinformacemi&lt;br /&gt;
* Popisem vytváření nových mocenských struktur&amp;lt;ref&amp;gt;ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právem na informace&lt;br /&gt;
* Ochranou soukromí&lt;br /&gt;
* obchodováním s informacemi&lt;br /&gt;
* Omezováním lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy&lt;br /&gt;
* Využitím a zneužitím informačních a komunikačních technologií a v neposlední řadě také využití a zneužití informací&lt;br /&gt;
* Svobodou projevu a zneužíváním této svobody&lt;br /&gt;
* Profesní etikou informačních oborů&lt;br /&gt;
* Šířením pomluv, lživých informací, dezinformací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a [[Open source|open source software]], [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševní vlastnictví]] a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, [[Informační přetížení|informační přetížení]], [[Informační soukromí|informační soukromí]], profesní etiky (např. LIS) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)&lt;br /&gt;
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky&lt;br /&gt;
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit prestiž těchto profesí&lt;br /&gt;
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)&lt;br /&gt;
# etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)&lt;br /&gt;
# etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* makroetické - problémy, které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. digital divide, informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem&lt;br /&gt;
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&amp;lt;/ref&amp;gt; .Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společenské dopady ICT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat &amp;quot;pouze&amp;quot; o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností, jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&lt;br /&gt;
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51755</id>
		<title>Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51755"/>
		<updated>2018-01-19T21:21:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etika obecně ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://cs.wikipedia.org/wiki/Aristotelés Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etika filozofická, etika náboženská&lt;br /&gt;
* Etika individuální, etika sociální&lt;br /&gt;
* Etika heteronomní, etika autonomní&lt;br /&gt;
* Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, [[Knihovnická etika|knihovnická etika]] atd.)&lt;br /&gt;
* Dále: bioetika, environmentální etika, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační etika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj. Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika&amp;lt;ref&amp;gt;FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje, jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé&amp;lt;ref&amp;gt;Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rafael Capurro''' vymezil 5 oblastí, kterými se informační etika zabývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti&lt;br /&gt;
* Skrytými rozpory a záměry&lt;br /&gt;
* Informačními mýty a dezinformacemi&lt;br /&gt;
* Popisem vytváření nových mocenských struktur&amp;lt;ref&amp;gt;ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právem na informace&lt;br /&gt;
* Ochranou soukromí&lt;br /&gt;
* obchodováním s informacemi&lt;br /&gt;
* Omezováním lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy&lt;br /&gt;
* Využitím a zneužitím informačních a komunikačních technologií a v neposlední řadě také využití a zneužití informací&lt;br /&gt;
* Svobodou projevu a zneužíváním této svobody&lt;br /&gt;
* Profesní etikou informačních oborů&lt;br /&gt;
* Šířením pomluv, lživých informací, dezinformací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a [[Open source|open source software]], [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševní vlastnictví]] a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, informační přetížení, informační soukromí, profesní etiky (např. LIS) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)&lt;br /&gt;
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky&lt;br /&gt;
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit prestiž těchto profesí&lt;br /&gt;
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)&lt;br /&gt;
# etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)&lt;br /&gt;
# etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* makroetické - problémy, které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. digital divide, informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem&lt;br /&gt;
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&amp;lt;/ref&amp;gt; .Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společenské dopady ICT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat &amp;quot;pouze&amp;quot; o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností, jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&lt;br /&gt;
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51754</id>
		<title>Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51754"/>
		<updated>2018-01-19T21:18:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etika obecně ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://cs.wikipedia.org/wiki/Aristotelés Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etika filozofická, etika náboženská&lt;br /&gt;
* Etika individuální, etika sociální&lt;br /&gt;
* Etika heteronomní, etika autonomní&lt;br /&gt;
* Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, [[Knihovnická etika|knihovnická etika]] atd.)&lt;br /&gt;
* Dále: bioetika, environmentální etika, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační etika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj. Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika&amp;lt;ref&amp;gt;FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje, jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé&amp;lt;ref&amp;gt;Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rafael Capurro''' vymezil 5 oblastí, kterými se informační etika zabývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti&lt;br /&gt;
* Skrytými rozpory a záměry&lt;br /&gt;
* Informačními mýty a dezinformacemi&lt;br /&gt;
* Popisem vytváření nových mocenských struktur&amp;lt;ref&amp;gt;ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právem na informace&lt;br /&gt;
* Ochranou soukromí&lt;br /&gt;
* obchodováním s informacemi&lt;br /&gt;
* Omezováním lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy&lt;br /&gt;
* Využitím a zneužitím informačních a komunikačních technologií a v neposlední řadě také využití a zneužití informací&lt;br /&gt;
* Svobodou projevu a zneužíváním této svobody&lt;br /&gt;
* Profesní etikou informačních oborů&lt;br /&gt;
* Šířením pomluv, lživých informací, dezinformací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a open source software, [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|duševní vlastnictví]] a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, informační přetížení, informační soukromí, profesní etiky (např. LIS) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)&lt;br /&gt;
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky&lt;br /&gt;
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit prestiž těchto profesí&lt;br /&gt;
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)&lt;br /&gt;
# etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)&lt;br /&gt;
# etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* makroetické - problémy, které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. digital divide, informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem&lt;br /&gt;
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&amp;lt;/ref&amp;gt; .Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společenské dopady ICT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat &amp;quot;pouze&amp;quot; o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností, jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&lt;br /&gt;
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51753</id>
		<title>Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51753"/>
		<updated>2018-01-19T21:10:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etika obecně ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://cs.wikipedia.org/wiki/Aristotelés Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etika filozofická, etika náboženská&lt;br /&gt;
* Etika individuální, etika sociální&lt;br /&gt;
* Etika heteronomní, etika autonomní&lt;br /&gt;
* Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, [[Knihovnická etika|knihovnická etika]] atd.)&lt;br /&gt;
* Dále: bioetika, environmentální etika, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační etika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj. Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika&amp;lt;ref&amp;gt;FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje, jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé&amp;lt;ref&amp;gt;Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rafael Capurro''' vymezil 5 oblastí, kterými se informační etika zabývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti&lt;br /&gt;
* Skrytými rozpory a záměry&lt;br /&gt;
* Informačními mýty a dezinformacemi&lt;br /&gt;
* Popisem vytváření nových mocenských struktur&amp;lt;ref&amp;gt;ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právem na informace&lt;br /&gt;
* Ochranou soukromí&lt;br /&gt;
* obchodováním s informacemi&lt;br /&gt;
* Omezováním lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy&lt;br /&gt;
* Využitím a zneužitím informačních a komunikačních technologií a v neposlední řadě také využití a zneužití informací&lt;br /&gt;
* Svobodou projevu a zneužíváním této svobody&lt;br /&gt;
* Profesní etikou informačních oborů&lt;br /&gt;
* Šířením pomluv, lživých informací, dezinformací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a open source software, duševní vlastnictví a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, informační přetížení, informační soukromí, profesní etiky (např. LIS) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)&lt;br /&gt;
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky&lt;br /&gt;
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit prestiž těchto profesí&lt;br /&gt;
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)&lt;br /&gt;
# etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)&lt;br /&gt;
# etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* makroetické - problémy, které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. digital divide, informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem&lt;br /&gt;
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&amp;lt;/ref&amp;gt; .Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společenské dopady ICT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat &amp;quot;pouze&amp;quot; o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností, jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&lt;br /&gt;
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51752</id>
		<title>Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51752"/>
		<updated>2018-01-19T21:03:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etika obecně ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://en.wikipedia.org/wiki/Aristoteles Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etika filozofická, etika náboženská&lt;br /&gt;
* Etika individuální, etika sociální&lt;br /&gt;
* Etika heteronomní, etika autonomní&lt;br /&gt;
* Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, [[Knihovnická etika|knihovnická etika]] atd.)&lt;br /&gt;
* Dále: bioetika, environmentální etika, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační etika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj. Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika&amp;lt;ref&amp;gt;FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje, jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé&amp;lt;ref&amp;gt;Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rafael Capurro''' vymezil 5 oblastí, kterými se informační etika zabývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti&lt;br /&gt;
* Skrytými rozpory a záměry&lt;br /&gt;
* Informačními mýty a dezinformacemi&lt;br /&gt;
* Popisem vytváření nových mocenských struktur&amp;lt;ref&amp;gt;ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právem na informace&lt;br /&gt;
* Ochranou soukromí&lt;br /&gt;
* obchodováním s informacemi&lt;br /&gt;
* Omezováním lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy&lt;br /&gt;
* Využitím a zneužitím informačních a komunikačních technologií a v neposlední řadě také využití a zneužití informací&lt;br /&gt;
* Svobodou projevu a zneužíváním této svobody&lt;br /&gt;
* Profesní etikou informačních oborů&lt;br /&gt;
* Šířením pomluv, lživých informací, dezinformací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a open source software, duševní vlastnictví a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, informační přetížení, informační soukromí, profesní etiky (např. LIS) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)&lt;br /&gt;
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky&lt;br /&gt;
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit prestiž těchto profesí&lt;br /&gt;
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)&lt;br /&gt;
# etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)&lt;br /&gt;
# etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* makroetické - problémy, které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. digital divide, informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem&lt;br /&gt;
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&amp;lt;/ref&amp;gt; .Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společenské dopady ICT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat &amp;quot;pouze&amp;quot; o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností, jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&lt;br /&gt;
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51751</id>
		<title>Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51751"/>
		<updated>2018-01-19T21:00:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etika obecně ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://en.wikipedia.org/wiki/Aristoteles Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etika filozofická, etika náboženská&lt;br /&gt;
* Etika individuální, etika sociální&lt;br /&gt;
* Etika heteronomní, etika autonomní&lt;br /&gt;
* Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, [[Knihovnická etika|knihovnická etika]] atd.)&lt;br /&gt;
* Dále: bioetika, environmentální etika, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační etika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj.Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika&amp;lt;ref&amp;gt;FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé&amp;lt;ref&amp;gt;Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rafael Capurro''' vymezil 5 oblastí, kterými se informační etika zabývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti&lt;br /&gt;
* Skrytými rozpory a záměry&lt;br /&gt;
* Informačními mýty a dezinformacemi&lt;br /&gt;
* Popisem vytváření nových mocenských struktur&amp;lt;ref&amp;gt;ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právem na informace&lt;br /&gt;
* Ochranou soukromí&lt;br /&gt;
* obchodováním s informacemi&lt;br /&gt;
* Omezováním lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy&lt;br /&gt;
* Využitím a zneužitím informačních a komunikačních technlogoií a v neposlední řadě také využití a zneužití informací&lt;br /&gt;
* Svobodou projevu a zneužíváním této svobody&lt;br /&gt;
* Profesní etikou informačních oborů&lt;br /&gt;
* Šířením pomluv, lživých informací, dezinformací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a open source software, duševní vlastnictví a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, informační přetížení, informační soukromí, profesní etiky (např. LIS) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)&lt;br /&gt;
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky&lt;br /&gt;
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit prestiž těchto profesí&lt;br /&gt;
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)&lt;br /&gt;
# etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)&lt;br /&gt;
# etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* makroetické - problémy které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. digital divide, informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem&lt;br /&gt;
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&amp;lt;/ref&amp;gt; .Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společenské dopady ICT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat &amp;quot;pouze&amp;quot; o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností, jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&lt;br /&gt;
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51665</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51665"/>
		<updated>2018-01-17T07:25:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od dětství. Díky digitální revoluci stále '''roste množství informací, které musíme zpracovat''', vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Neplatí, že vždy s nárůstem množství informací jsou tyto informace kvalitní.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. '''Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna'''. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku '''stává jednou z velkých překážek''' při běžné komunikaci a bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* '''Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze'''. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* '''Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem '''technostres'''. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. '''Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu'''. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Důsledky technostresu pro člověka mohou být jak psychického, tak fyzického charakteru (bolest hlavy, neschopnost soustředit se, únava, podrážděnost atd.).&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, multitasking, pozornost, technostres, emaily&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51664</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51664"/>
		<updated>2018-01-17T07:15:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od dětství. Díky digitální revoluci stále '''roste množství informací, které musíme zpracovat''', vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Neplatí, že vždy s nárůstem množství informací jsou tyto informace kvalitní.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. '''Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna'''. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku '''stává jednou z velkých překážek''' při běžné komunikaci a bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* '''Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze'''. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* '''Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem '''technostres'''. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. '''Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu'''. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, multitasking, pozornost, technostres, emaily&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51663</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51663"/>
		<updated>2018-01-17T07:12:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od dětství. Díky digitální revoluci stále '''roste množství informací, které musíme zpracovat''', vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Neplatí, že vždy s nárůstem množství informací jsou tyto informace kvalitní.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. '''Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna'''. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku '''stává jednou z velkých překážek''' při běžné komunikaci a bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* '''Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze'''. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* '''Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem '''technostres'''. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. '''Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu'''. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, multitasking, pozornost, technostres&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51662</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51662"/>
		<updated>2018-01-17T07:11:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále '''roste množství informací, které musíme zpracovat''', vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Neplatí, že vždy s nárůstem množství informací jsou tyto informace kvalitní.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. '''Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna'''. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku '''stává jednou z velkých překážek''' při běžné komunikaci a bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* '''Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze'''. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* '''Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem '''technostres'''. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. '''Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu'''. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, multitasking, pozornost, technostres&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51661</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51661"/>
		<updated>2018-01-17T06:45:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále '''roste množství informací, které musíme zpracovat''', vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. '''Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna'''. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku '''stává jednou z velkých překážek''' při běžné komunikaci a bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* '''Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze'''. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* '''Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem '''technostres'''. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. '''Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu'''. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, multitasking, pozornost, technostres&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51660</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51660"/>
		<updated>2018-01-17T06:40:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále '''roste množství informací, které musíme zpracovat''', vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. '''Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna'''. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku '''stává jednou z velkých překážek''' při běžné komunikaci a bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* '''Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze'''. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* '''Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena'''.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem '''technostres'''. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51659</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51659"/>
		<updated>2018-01-17T06:38:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále '''roste množství informací, které musíme zpracovat''', vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. '''Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna'''. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku '''stává jednou z velkých překážek''' při běžné komunikaci a bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51658</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51658"/>
		<updated>2018-01-17T06:38:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále '''roste množství informací, které musíme zpracovat''', vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. '''Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna'''. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku '''stává jednou z velkých překážek''' při běžné komunikaci a bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51657</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51657"/>
		<updated>2018-01-17T06:37:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále '''roste množství informací, které musíme zpracovat''', vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. '''Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna'''. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku '''stává jednou z velkých překážek''' při běžné komunikaci a bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51656</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51656"/>
		<updated>2018-01-17T06:36:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále '''roste množství informací, které musíme zpracovat''', vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. '''Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna'''. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku '''stává jednou z velkých překážek''' při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51655</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51655"/>
		<updated>2018-01-17T06:36:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále '''roste množství informací, které musíme zpracovat''', vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. '''Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna'''. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51654</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51654"/>
		<updated>2018-01-17T06:33:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále '''roste množství informací, které musíme zpracovat''', vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51653</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51653"/>
		<updated>2018-01-17T06:32:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále roste množství informací, které musíme zpracovat, vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je zahlcen. Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51652</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51652"/>
		<updated>2018-01-17T06:31:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace. Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále roste množství informací, které musíme zpracovat, vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je doslova zahlcen. Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51651</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51651"/>
		<updated>2018-01-17T06:30:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především '''[[Média|média]]''', která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále roste množství informací, které musíme zpracovat, vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je doslova zahlcen. Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51650</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51650"/>
		<updated>2018-01-17T06:30:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především [[Média|média]], která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita [[Pozornost|pozornosti]], kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále roste množství informací, které musíme zpracovat, vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je doslova zahlcen. Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51649</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51649"/>
		<updated>2018-01-17T06:29:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především [[Média|média]], která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita pozornosti, kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále roste množství informací, které musíme zpracovat, vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je doslova zahlcen. Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51648</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51648"/>
		<updated>2018-01-17T06:28:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, [[Internet|internet]], aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především média, která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita pozornosti, kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále roste množství informací, které musíme zpracovat, vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je doslova zahlcen. Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51647</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51647"/>
		<updated>2018-01-17T06:27:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že '''informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat'''. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec '''[[Richard L. Meier|Richard L. Meier]]''', který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, internet, aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především média, která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita pozornosti, kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále roste množství informací, které musíme zpracovat, vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je doslova zahlcen. Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51646</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51646"/>
		<updated>2018-01-17T06:26:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec [[Richard L. Meier|Richard L. Meier]], který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, internet, aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především média, která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita pozornosti, kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále roste množství informací, které musíme zpracovat, vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je doslova zahlcen. Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51645</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51645"/>
		<updated>2018-01-17T06:24:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek / [[Hierarchie Data → Informace → Znalost|znalost]] se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec Richard L. Meier, který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, internet, aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především média, která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita pozornosti, kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále roste množství informací, které musíme zpracovat, vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je doslova zahlcen. Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51644</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51644"/>
		<updated>2018-01-17T06:22:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další [[Informace|informace]]. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat. Člověk je tak vystaven podmínkám, v nichž opakovaně dochází k nadměrnému vykonávání vícenásobných úloh. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec Richard L. Meier, který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, internet, aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především média, která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita pozornosti, kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále roste množství informací, které musíme zpracovat, vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je doslova zahlcen. Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51643</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51643"/>
		<updated>2018-01-17T06:20:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další informace. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat. Člověk je tak vystaven podmínkám, v nichž opakovaně dochází k nadměrnému vykonávání vícenásobných úloh. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec Richard L. Meier, který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, internet, aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především média, která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita pozornosti, kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále roste množství informací, které musíme zpracovat, vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je doslova zahlcen. Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51642</id>
		<title>Informační přetížení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%99et%C3%AD%C5%BEen%C3%AD&amp;diff=51642"/>
		<updated>2018-01-17T06:19:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: Založena nová stránka s textem „'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další informace. …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační přetížení''' je jev, který vzniká v situaci, kdy člověk již není schopen efektivně zpracovávat a využívat další informace. V důsledku nadměrného vystavení se informacím a potřebě tyto informace přeměnit na poznatek se stanou více překážkou než užitečností. Lze tedy říci, že informační přetížení vzniká nahromaděním informací, které jedinec nedokáže dostatečně zpracovat. Člověk je tak vystaven podmínkám, v nichž opakovaně dochází k nadměrnému vykonávání vícenásobných úloh. Do informačního přetížení se ovšem můžeme dostat i v situaci, kdy na nás působí nadbytek informací a přemíra podmětů v informačním prostředí.  Problematice informačního přetížení se věnoval americký vědec Richard L. Meier, který tento pojem použil jako první ve své knize A Communications Theory od Urban Growth.&amp;lt;ref&amp;gt;CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S rozvojem doby, informačních a komunikačních technologií (televize, mobilní telefon, rádio, internet, aj.) jsou na člověka kladeny stále větší nároky, a to jak v osobním životě, tak v tom profesním. K těmto nárokům se ovšem nedostává času navíc. Velký vliv na přenos informací mají především média, která nás neustále informují o aktuálním dění. Problémem ovšem je, že za posledních 1 000 let se nezměnila kapacita pozornosti, kterou člověk může v dané chvíli investovat do jedné aktivity, tudíž se často stává, že jsme informačně přetíženi a nejsme schopni pojmout další informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jelikož jsou informace velmi snadno dostupné, člověk je jimi denně zaplavován již od nejútlejšího věku. Díky digitální revoluci stále roste množství informací, které musíme zpracovat, vytřídit a včlenit do vlastní zkušenosti, přeměnit je na znalost v menším časovém měřítku. Přestože jsme již informačně přehlceni, dostávají se nám další a další poznatky, kterým mnohdy není možné uniknout, přestože náš mozek není schopen je řádně zpracovat. Ne vždy však s nárůstem množství informací koreluje i jejich kvalita.&amp;lt;ref&amp;gt;TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedinec totiž často činí zkratkovitá rozhodnutí vlivem nedostatečného zpracování informací, jimiž je doslova zahlcen. Pozornost člověka je při multiplicitě úloh, které vyžadují vysokou míru vědomého řízení, distribuována mezi jednotlivé úlohy, mezi nimiž je ustavičně přepínáno – vždy je zpracovávána pouze jedna. Z přemíry vícenásobných úloh vyvstává náchylnost k vyrušení, obzvláště jsou-li to úlohy jedincem hodnocené jako prioritní. Dochází k těkání mezi nimi a vyvstává neschopnost dokončit jednu úlohu dříve, než je započata další.&amp;lt;ref&amp;gt;  GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační přetížení se ve svém důsledku stává jednou z velkých překážek při běžné komunikaci a dokonce bývá spojováno s problémy vrcholových manažerů. Nadměrný příjem informací, které člověk není schopen racionálně zpracovat, způsobuje chaos v lidské mysli. Dle vědeckých výzkumů je v dnešní době například americký zaměstnanec vystaven více sdělením za jeden rok, než kolika byl vystaven člověk žijící v roce 1900 za celý život.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt; V případě, že je zaměstnanec zahlcen informacemi, které není schopen již dále zpracovat, následuje přímý dopad na jeho pracovní výkonnost a efektivitu, a to dvěma způsoby:  &lt;br /&gt;
* Úroveň zpracování informací roste spolu se zvyšujícím se přísunem informací, ovšem pouze do určité meze. Je-li tato mez překročena, úroveň zpracování informací radikálně klesá.&lt;br /&gt;
* Nadměrné nároky na zpracování informací mohou vytvářet stresové podmínky, v nichž je schopnost člověka zpracovat informace významně oslabena.&amp;lt;ref&amp;gt;KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Samotné množství informací či nevyžádané informace ovšem nejsou příčinou informačního přetížení, jelikož lidé aktivně uplatňují při zpracování informací různé své strategie. Přestože se tak potýkají s enormním množstvím informací, uplatňují a rozvíjejí svoji dovednost během jejich třídění. Příčina informačního přetížení je tedy v oblastech mimo jejich možnou kontrolu. Lze tedy tvrdit, že informační přetížení vzniká při selhání vlastních strategií uplatňovaných během třídění a zpracování informací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S problematikou informační přetížení je spojen i pojem technostres. Technostres je projev informačního přetížení, jenž může vzniknout z přehlcení vícenásobnými úlohami a nároky na zpracování informací kladené na jedince. Člověk postupně propadá pocitům, že si nikdy nemůže oddychnout, nikdy neskončí, stále musí být připojen či na příjmu. O co větší je objem úloh, s nimiž se bez ustání potýká současně, o to rychleji se blíží k okraji propasti technostresu. Technostres pramení zejména z pocitu marnosti ve snaze držet krok s rychle se vyvíjejícími technologiemi.&amp;lt;ref&amp;gt;GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zkusme si například představit, jaké informační přetížení dopadá na člověka, kterému v rámci jeho zaměstnání chodí denně elektronická pošta. Prostřednictvím takovéto elektronické komunikace je průměrný zaměstnanec zahrnován 50 e-maily za den, průměrný manažer poté více než 100 dokumenty denně. Lidé jsou tak nuceni rozhodovat a třídit tyto zprávy dle jejich důležitosti. Tato činnost nejenom pohlcuje enormní množství času, ale vede i k tomu, že na důležité sdělení a úkoly zbývá méně času. Pokud je člověk dlouhodoběji vystaven takovýmto podmínkám (rozptyluje se, hůře se rozhoduje, které zprávy jsou důležité a které ne), je dokázáno, že dělá častěji chyby při svém rozhodování.&amp;lt;ref&amp;gt;DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11(2). str. 191-196&lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51641</id>
		<title>Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51641"/>
		<updated>2018-01-17T06:05:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etika obecně ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako filozofie, s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://en.wikipedia.org/wiki/Aristoteles Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etika filozofická, etika náboženská&lt;br /&gt;
* Etika individuální, etika sociální&lt;br /&gt;
* Etika heteronomní, etika autonomní&lt;br /&gt;
* Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, [[Knihovnická etika|knihovnická etika]] atd.)&lt;br /&gt;
* Dále: bioetika, environmentální etika, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační etika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj.Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika&amp;lt;ref&amp;gt;FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé&amp;lt;ref&amp;gt;Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rafael Capurro''' vymezil 5 oblastí, kterými se informační etika zabývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti&lt;br /&gt;
* Skrytými rozpory a záměry&lt;br /&gt;
* Informačními mýty a dezinformacemi&lt;br /&gt;
* Popisem vytváření nových mocenských struktur&amp;lt;ref&amp;gt;ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právem na informace&lt;br /&gt;
* Ochranou soukromí&lt;br /&gt;
* obchodováním s informacemi&lt;br /&gt;
* Omezováním lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy&lt;br /&gt;
* Využitím a zneužitím informačních a komunikačních technlogoií a v neposlední řadě také využití a zneužití informací&lt;br /&gt;
* Svobodou projevu a zneužíváním této svobody&lt;br /&gt;
* Profesní etikou informačních oborů&lt;br /&gt;
* Šířením pomluv, lživých informací, dezinformací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a open source software, duševní vlastnictví a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, informační přetížení, informační soukromí, profesní etiky (např. LIS) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)&lt;br /&gt;
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky&lt;br /&gt;
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit prestiž těchto profesí&lt;br /&gt;
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)&lt;br /&gt;
# etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)&lt;br /&gt;
# etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* makroetické - problémy které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. digital divide, informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem&lt;br /&gt;
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&amp;lt;/ref&amp;gt; .Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společenské dopady ICT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat &amp;quot;pouze&amp;quot; o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&lt;br /&gt;
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51640</id>
		<title>Informační soukromí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51640"/>
		<updated>2018-01-16T18:44:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační soukromí ''', neboli soukromí osobních údajů je v dnešním světě plném informačních technologií, velmi diskutovaným tématem. K vysvětlení pojmu informační soukromí ovšem neexistuje jednotná definice. O definici informačního soukromí se v roce 1967 pokusil [https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Westin Westin], který říká, že informační soukromí je schopnost jedince určit, kdy, jak a do jaké míry budou jeho osobní informace sdělovány ostatním. Tato definice ovšem není dostatečně detailní, nikdo nedokáže vysvětlit, co přesně vyjadřuje termín soukromí. Existuje pouze obecná definice, ve které se soukromí popisuje ve vztahu k veřejné sféře.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační soukromí je součástí [https://wikisofia.cz/wiki/Informačn%C3%AD_etika informační etiky] a již v 90. letech minulého století byla vytvořena typologie informační etiky, známá pod názvem '''PAPA – soukromí (privacy), přesnost (accuracy), majetek (property), přístupnost (accessibility)'''. Jelikož žijeme v digitální době, ve které je vše propojené a poměrně snadno dostupné, je o to větší potřeba chránit své osobní údaje, ty mohou být zranitelné a jednoduše zneužitelné, mnohdy v náš neprospěch. Chránit si své osobní údaje je stejně důležité jak pro jednotlivce, tak i pro firmy.&amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální doba sice umožňuje spoustu vymožeností, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, GPS navigace, [[RFID|radiofrekvenční identifikace]], aj., ovšem téměř všude musíme vyplňovat naše osobní údaje, které zůstávají uloženy v různých [[Databáze|databázích]], pamětích, systémech. Své osobní údaje zpřístupňujeme i velmi často například v zaměstnání, u lékařů či třeba v online nákupech či na internetu prostřednictvím technologie cookies tak zanecháváme [[Digitální stopa|digitální stopy]].&amp;lt;ref&amp;gt;STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační soukromí chápeme jako [[Ochrana osobních údajů|ochranu osobních údajů]]''' shromážděných jakoukoliv organizací '''před jejich zneužitím '''a jakýmkoliv jiným zacházením třetí osobou. Tedy kontrolujeme, jak lze osobní data shromažďovat, ukládat, zpracovávat a šířit dále. Jedná se o součást informačních technologií, které pomáhají jednotlivci nebo organizaci určit, které informace v rámci systému mohou být sdíleny s ostatními, a které by naopak měly být omezeny. Zde nám může vyvstávat otázka: „Jaké informace o sobě nebo organizaci vlastně musí člověk odhalit ostatním, za jakých podmínek a s jakými zárukami?“ To také souvisí s otázkou, do jaké míry mohou lidé informace udržet v soukromí.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana soukromí je ohrožena masivním využíváním informačních technologií, které se mohou dostat k našim osobním informacím (např. sledováním), mohou je zpracovávat a ve velkém objemu ukládat. Do oblasti informačního soukromí jsou zahrnuta veškerá osobní data, která mohou být nějakým způsobem citlivá a zneužita. Mezi tyto typy dat patří:  &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů online''': zahrnuje všechny osobní údaje, které jsou poskytovány během interakcí online. Většina webů má zásady ochrany osobních údajů týkající se používání dat sdílených uživateli nebo sbíraných od uživatelů. &lt;br /&gt;
* '''Finanční soukromí''': jakékoli finanční informace sdílené online i offline jsou citlivé, mohou být použity k odhalování podvodů. &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů v lékařství''': veškeré podrobnosti o lékařské péči a historii jsou privilegované informace a nemohou být zpřístupněny třetí osobě. Existují velmi přísné zákony týkající se sdílení lékařských záznamů. &lt;br /&gt;
* '''Obytné a geografické záznamy''': sdílení adresy online může představovat potenciální riziko a vyžaduje ochranu před neoprávněným přístupem. &lt;br /&gt;
* '''Politické soukromí''': politické preference každého jedince by měly být privilegovanými informacemi&amp;lt;ref&amp;gt;  KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti informačního soukromí je velmi zajímavý jev, '''tzv. paradox osobní identity''', tedy vztah mezi personalizací a soukromím. '''Personalizace''' vyžaduje sběr a zpracování velkého množství osobních informací například v digitálním světě, kdy jako uživatelé různých blogů, sociálních sítí a diskusí na internetu poskytujeme spoustu informací sami a dobrovolně. Tyto informace, které poskytujeme online, se poté mohou pro nás stát zranitelnými. '''Tento paradox je typický například při využívání chytrých mobilních telefonů, kdy mnohdy poskytujeme naše osobní údaje výměnou za různé služby/ aplikace'''. Poskytovatelé softwaru poté využívají naše osobní údaje pro marketingové účely.  Přesto dle výzkumu, který proběhl před deseti lety, považuje 85 % dospělých jedinců své soukromí za velmi důležité a náležitě si jej chrání. Jiný výzkum v oblasti ochrany osobních údajů zase zjistil, že až 85 % společností zaznamenalo porušení ochrany soukromí svých zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším faktorem, který rovněž narušuje naše soukromí je rostoucí důležitost informací ve společnosti. Včasné, přesné a soukromé informace jsou jakási výhoda. Problém s ochranou soukromí spočívá také v tom, že jeho porušování je obvykle bez povšimnutí. Dotčený subjekt nemusí vůbec vědět, že je přímo pozorován. &amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno výše, naše informační soukromí mohou narušit třetí osoby a dostat se tak k soukromím informacím, které velmi často zneužívají ve svůj prospěch. Mezi tyto nepřátele patří soukromé i právnické subjekty. Mohou sem patřit jak reklamní agentury a marketingová oddělení podniků, tak rovněž státní složky jako je Bezpečnostní informační služba či Policie ČR. Mezi soukromé osoby, které se dostávají k našim soukromím údajům, patří různí hackeři (resp. crackeři) a počítačoví podvodníci.&amp;lt;ref&amp;gt;  STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. Str. 16 – 17. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. Str. 34 – 39. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134.&lt;br /&gt;
* SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 2017. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&lt;br /&gt;
* STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 2016. 32 (1). str. 14 – 27. &lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. Str. 168 – 178. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, soukromí, osobní údaje, osobní identita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51639</id>
		<title>Informační soukromí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51639"/>
		<updated>2018-01-16T18:43:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační soukromí ''', neboli soukromí osobních údajů je v dnešním světě plném informačních technologií, velmi diskutovaným tématem. K vysvětlení pojmu informační soukromí ovšem neexistuje jednotná definice. O definici informačního soukromí se v roce 1967 pokusil [https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Westin Westin], který říká, že informační soukromí je schopnost jedince určit, kdy, jak a do jaké míry budou jeho osobní informace sdělovány ostatním. Tato definice ovšem není dostatečně detailní, nikdo nedokáže vysvětlit, co přesně vyjadřuje termín soukromí. Existuje pouze obecná definice, ve které se soukromí popisuje ve vztahu k veřejné sféře.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační soukromí je součástí [https://wikisofia.cz/wiki/Informačn%C3%AD_etika informační etiky] a již v 90. letech minulého století byla vytvořena typologie informační etiky, známá pod názvem '''PAPA – soukromí (privacy), přesnost (accuracy), majetek (property), přístupnost (accessibility)'''. Jelikož žijeme v digitální době, ve které je vše propojené a poměrně snadno dostupné, je o to větší potřeba chránit své osobní údaje, ty mohou být zranitelné a jednoduše zneužitelné, mnohdy v náš neprospěch. Chránit si své osobní údaje je stejně důležité jak pro jednotlivce, tak i pro firmy.&amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální doba sice umožňuje spoustu vymožeností, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, GPS navigace, [[RFID|radiofrekvenční identifikace]], aj., ovšem téměř všude musíme vyplňovat naše osobní údaje, které zůstávají uloženy v různých [[Databáze|databázích]], pamětích, systémech. Své osobní údaje zpřístupňujeme i velmi často například v zaměstnání, u lékařů či třeba v online nákupech či na internetu prostřednictvím technologie cookies tak zanecháváme [[Digitální stopa|digitální stopy]].&amp;lt;ref&amp;gt;STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační soukromí chápeme jako [[Ochrana osobních údajů|ochranu osobních údajů]]''' shromážděných jakoukoliv organizací '''před jejich zneužitím '''a jakýmkoliv jiným zacházením třetí osobou. Tedy kontrolujeme, jak lze osobní data shromažďovat, ukládat, zpracovávat a šířit dále. Jedná se o součást informačních technologií, které pomáhají jednotlivci nebo organizaci určit, které informace v rámci systému mohou být sdíleny s ostatními, a které by naopak měly být omezeny. Zde nám může vyvstávat otázka: „Jaké informace o sobě nebo organizaci vlastně musí člověk odhalit ostatním, za jakých podmínek a s jakými zárukami?“ To také souvisí s otázkou, do jaké míry mohou lidé informace udržet v soukromí.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana soukromí je ohrožena masivním využíváním informačních technologií, které se mohou dostat k našim osobním informacím (např. sledováním), mohou je zpracovávat a ve velkém objemu ukládat. Do oblasti informačního soukromí jsou zahrnuta veškerá osobní data, která mohou být nějakým způsobem citlivá a zneužita. Mezi tyto typy dat patří:  &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů online''': zahrnuje všechny osobní údaje, které jsou poskytovány během interakcí online. Většina webů má zásady ochrany osobních údajů týkající se používání dat sdílených uživateli nebo sbíraných od uživatelů. &lt;br /&gt;
* '''Finanční soukromí''': jakékoli finanční informace sdílené online i offline jsou citlivé, mohou být použity k odhalování podvodů. &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů v lékařství''': veškeré podrobnosti o lékařské péči a historii jsou privilegované informace a nemohou být zpřístupněny třetí osobě. Existují velmi přísné zákony týkající se sdílení lékařských záznamů. &lt;br /&gt;
* '''Obytné a geografické záznamy''': sdílení adresy online může představovat potenciální riziko a vyžaduje ochranu před neoprávněným přístupem. &lt;br /&gt;
* '''Politické soukromí''': politické preference každého jedince by měly být privilegovanými informacemi&amp;lt;ref&amp;gt;  KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti informačního soukromí je velmi zajímavý jev, '''tzv. paradox osobní identity''', tedy vztah mezi personalizací a soukromím. '''Personalizace''' vyžaduje sběr a zpracování velkého množství osobních informací například v digitálním světě, kdy jako uživatelé různých blogů, sociálních sítí a diskusí na internetu poskytujeme spoustu informací sami a dobrovolně. Tyto informace, které poskytujeme online, se poté mohou pro nás stát zranitelnými. '''Tento paradox je typický například při využívání chytrých mobilních telefonů, kdy mnohdy poskytujeme naše osobní údaje výměnou za různé služby/ aplikace'''. Poskytovatelé softwaru poté využívají naše osobní údaje pro marketingové účely.  Přesto dle výzkumu, který proběhl před deseti lety, považuje 85 % dospělých jedinců své soukromí za velmi důležité a náležitě si jej chrání. Jiný výzkum v oblasti ochrany osobních údajů zase zjistil, že až 85 % společností zaznamenalo porušení ochrany soukromí svých zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším faktorem, který rovněž narušuje naše soukromí je rostoucí důležitost informací ve společnosti. Včasné, přesné a soukromé informace jsou jakási výhoda. Problém s ochranou soukromí spočívá také v tom, že jeho porušování je obvykle bez povšimnutí. Dotčený subjekt nemusí vůbec vědět, že je přímo pozorován. &amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno výše, naše informační soukromí mohou narušit třetí osoby a dostat se tak k soukromím informacím, které velmi často zneužívají ve svůj prospěch. Mezi tyto nepřátele patří soukromé i právnické subjekty. Mohou sem patřit jak reklamní agentury a marketingová oddělení podniků, tak rovněž státní složky jako je Bezpečnostní informační služba či Policie ČR. Mezi soukromé osoby, které se dostávají k našim soukromím údajům, patří různí hackeři (resp. crackeři) a počítačoví podvodníci.&amp;lt;ref&amp;gt;  STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. Str. 16 – 17. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. Str. 34 – 39. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134.&lt;br /&gt;
* SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 2017. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&lt;br /&gt;
* STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 2016. 32 (1). str. 14 – 27. &lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. Str. 168 – 178. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, soukromí, osobní údaje, osobní identita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51638</id>
		<title>Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_etika_a_spole%C4%8Densk%C3%A9_dopady_modern%C3%ADch_informa%C4%8Dn%C3%ADch_technologi%C3%AD&amp;diff=51638"/>
		<updated>2018-01-16T18:40:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační etika''' je umění a věda usilující o zvýšení citlivosti a uplatnění metod při posuzování morálních hodnot a činností v oblasti aplikace informací a informačních technologií v životě společnosti.&amp;lt;ref&amp;gt;LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etika obecně ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etika''' je nauka, která se zabývá správným jednáním v lidské společnosti. Termín [https://en.wikipedia.org/wiki/Ethics etika] pochází z řeckého slova ''ethos'', což v překladu znamená zvyk, mrav, obyčej či zvláštnost. Předmětem etiky jako vědy je [https://en.wikipedia.org/wiki/Morality morálka], která hodnotí konání člověka z hlediska dobra a zla a porovnává to s lidským svědomím, a dále se snaží najít společné a obecné základy. Jak již bylo zmíněno, předmětem etiky jako vědy je morálka, etika je tedy věda o morálce. Protože je etika vědou teoretickou, patří v humanitních vědách do stejné kategorie jako [[Filozofie|filozofie]], s níž se etika postupně vyvíjela již od starověku. Etikou se zabýval už i [https://en.wikipedia.org/wiki/Aristoteles Aristoteles], [https://en.wikipedia.org/wiki/Sokrates Sokrates], [https://en.wikipedia.org/wiki/Plato Platón], později [https://en.wikipedia.org/wiki/Jeremy_Bentham J. Bentham], [https://en.wikipedia.org/wiki/Immanuel_Kant I.Kant] aj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje mnoho rozlišení a druhů etiky:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Etika filozofická, etika náboženská&lt;br /&gt;
* Etika individuální, etika sociální&lt;br /&gt;
* Etika heteronomní, etika autonomní&lt;br /&gt;
* Profesní etika (etické kodexy - lékařská, obchodní, právní, počítačová, [[Knihovnická etika|knihovnická etika]] atd.)&lt;br /&gt;
* Dále: bioetika, environmentální etika, ...&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační etika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika je uplatňována ve '''všech fázích životního cyklu informace''' (vznik, šíření, transformace, ukládání, vyhledávání, organizace a využívání) v profesích jako například – [[Etika informačního specialisty|informační pracovníci]], knihovníci, novináři, učitelé aj.Informační etika pro různé oblasti znamená něco jiného – př. IE pro programátora bude jiná než IE  pro lékaře, obchodníka či knihovníka. Poprvé tento pojem použil kolem roku 1988 dnes jeden nejznámějších odborníků v této oblasti - [http://www.capurro.de/ Rafael Capurro] (založil Mezinárodní centrum pro informační etiku). Ve stejném období také termín informační etika použil i Robert Hauptman (v roce 1992 založil Časopis Informační etika) ve svém článku Informační ethos a Informační etika&amp;lt;ref&amp;gt;FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;. Na území ČR se touto tematikou poprvé zabývali [http://www.inflow.cz/karel-janos-intelektual-sve-doby Karel Janoš] a Jan Činčera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Více o vývoji informační etiky [[Informační etika|zde]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační etika bývá  také často zaměňována s [[Počítačová etika|počítačovou etikou]]. Počítačová etika určuje jak používat počítač a s ním spojené služby tak, abychom nezacházeli za hranice, které určují, co je a není přijatelné, protože svým chováním vždy nějakým způsobem ovlivňujeme druhé&amp;lt;ref&amp;gt;Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Oblasti informační etiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rafael Capurro''' vymezil 5 oblastí, kterými se informační etika zabývá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vývojem morálních hodnot a etických konfliktů v informační oblasti&lt;br /&gt;
* Skrytými rozpory a záměry&lt;br /&gt;
* Informačními mýty a dezinformacemi&lt;br /&gt;
* Popisem vytváření nových mocenských struktur&amp;lt;ref&amp;gt;ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Konkrétněji vymezené oblasti informační etiky jsou:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Právem na informace&lt;br /&gt;
* Ochranou soukromí&lt;br /&gt;
* obchodováním s informacemi&lt;br /&gt;
* Omezováním lidské svobody nejrůznějšími informačními systémy&lt;br /&gt;
* Využitím a zneužitím informačních a komunikačních technlogoií a v neposlední řadě také využití a zneužití informací&lt;br /&gt;
* Svobodou projevu a zneužíváním této svobody&lt;br /&gt;
* Profesní etikou informačních oborů&lt;br /&gt;
* Šířením pomluv, lživých informací, dezinformací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dílčí oblasti a problémy, které informační etika řeší:''' plagiátorství, design citlivý na hodnoty, free a open source software, duševní vlastnictví a sdílení souborů, odpovědnost za informace zveřejněné na internetu, informační přetížení, informační soukromí, profesní etiky (např. LIS) atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Karel Janoš''' vidí nejdůležitější cíle informační etiky, které jsou aplikovatelné na osoby pracující ve sféře informací (převážně informační pracovníci a knihovníci:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* upozornit na význam informační etiky pro informační pracovníky (a nejen pro ně)&lt;br /&gt;
* rozebrat konkrétní problémy a aktivně zapojit do toho informační pracovníky&lt;br /&gt;
* zvýšit úroveň a profesionalitu práce těchto odborníků jako služby společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit prestiž těchto profesí&lt;br /&gt;
* přispět k tomu, aby informace byly faktorem pozitivně působícím na morální rozvoj společnosti&lt;br /&gt;
* zvýšit pocit odpovědnosti inf. pracovníků za porušování informační etiky&amp;lt;ref&amp;gt;JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle '''účastníků procesu životního cyklu informace''' můžeme rozlišovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# etika tvůrce informací (nutno sdělovat pravdivé a ověřené informace, správně citovat a uvádět zdroje)&lt;br /&gt;
# etika uživatele informací (nutno vhodně a eticky informace využít)&lt;br /&gt;
# etika zprostředkovatele informací (nutno respektovat autorská práva)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Etické problémy''' rozlišujeme na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* makroetické - problémy které souvisejí s dopady ICT na společnost jako celek – sem můžeme zařadit např. digital divide, informační přetížení, IT ve výuce, využití IT státem&lt;br /&gt;
* mikroetické -  problémy, které přímo souvisejí s informační prací a individuálním chováním. Jde přímo o správnost či nesprávnost určitého způsobu nakládání s informacemi.&amp;lt;ref&amp;gt;ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&amp;lt;/ref&amp;gt; .Můžeme sem zařadit ochranu duševního vlastnictví a ochranu soukromí, plagiátorství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Společenské dopady ICT'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tak jako každý technologický pokrok, s sebou přináší prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií spoustu výhod, ale přirozeně i nevýhod a problémů. Proces pronikání ICT od všech sfér oborů lidské činnosti a společnosti nazýváme informatizací společnosti. Informatizace proniká do výroby, ovlivňuje vtahy mezi lidmi, ovlivňuje mocenské vztahy a demokracii, zdravotnictví, právo atd.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z největších společenských problémů je tzv. '''digital divide'''. Je to pojem pro stále se zvětšující propast mezi lidmi, kteří informační a komunikační technologie využívají a lidmi, kteří ICT nevyužívají, hlavně z ekonomických důvodů. Zavádění ICT do zemí třetího světa může být z jedné strany prospěšnou věcí, ale stejně na tom budou nejlépe ti, co se měli nejlépe i před zaváděním ICT. Ti, kteří si nemohli dovolit např. PC, si ho nemohou dovolit ani poté. Opakem k digital divide je pojem [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích|globální vesnice]], tímto metaforickým pojmem je vyjádřeno propojení celého světa pomocí ICT.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším tématem, v dnešní době velice aktuálním, je informační technologie a '''svoboda, soukromí'''. Při registracích na různých webech na internetu stále zadáváme své osobní údaje, což jsou potenciální zneužitelné informace. Mohou být zneužité ku prospěchu jiné osoby nebo se může jednat &amp;quot;pouze&amp;quot; o šmírování a monitorování našeho života. Více viz [[Informační soukromí|informační soukromí]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT jsou mocným nástrojem '''politiky a mocností'''. ICT mohou být využity k masovému ovlivňování lidí. Stát využívá ICT jako nástroj [[E-government|eGovernmentu]], v plánu jsou i elektronické volby na internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ICT si taky našlo místo ve '''výuce''', a to nejen na středních a vysokých školách, ale také na základních školách. Pro žáky to znamená interaktivnější výuku a více možností jak se zapojit do výuky pro studenty dálkového studia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ale jedno lze konstatovat s jistotou, informační a komunikační technologie nejsou samy o sobě špatné nebo dobré, jsou hodnotově neutrální. Záleží na tom, jak je lidstvo využije.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* ČINČERA, Jan. Informační etika: sylabus k bakalářskému studiu informační vědy. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2981-1.&lt;br /&gt;
* FROEHLICH, Thomas. A brief history of information ethics. BiD - textos universitaris de biblioteconomia i documentació [online]. [cit. 2017-09-07]. Dostupné z: http://bid.ub.edu/13froel2.htm&lt;br /&gt;
* JANOŠ, Karel. Informační etika. Praha: Česká informační společnost, 1993.&lt;br /&gt;
* LORENZ, Michal. Základy informační etiky - prezentace. In: Www.is.muni.cz [online]. [cit. 2017-09-05]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2011/VIKBA06/um/24304851/Zaklady_informacni_etiky.pdf&lt;br /&gt;
* Počítačová etika. Wikisofia [online]. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_etika&lt;br /&gt;
* ŠLERKA, Josef. Informační etika - prezentace. In: Www.slideshare.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné z: https://www.slideshare.net/josefslerka/infoetika&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační soukromí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, capurro, morálka, informatizace&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51637</id>
		<title>Informační soukromí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51637"/>
		<updated>2018-01-16T18:40:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační soukromí ''', neboli soukromí osobních údajů je v dnešním světě plném informačních technologií, velmi diskutovaným tématem. K vysvětlení pojmu informační soukromí ovšem neexistuje jednotná definice. O definici informačního soukromí se v roce 1967 pokusil [https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Westin Westin], který říká, že informační soukromí je schopnost jedince určit, kdy, jak a do jaké míry budou jeho osobní informace sdělovány ostatním. Tato definice ovšem není dostatečně detailní, nikdo nedokáže vysvětlit, co přesně vyjadřuje termín soukromí. Existuje pouze obecná definice, ve které se soukromí popisuje ve vztahu k veřejné sféře.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační soukromí je součástí [https://wikisofia.cz/wiki/Informačn%C3%AD_etika informační etiky] a již v 90. letech minulého století byla vytvořena typologie informační etiky, známá pod názvem '''PAPA – soukromí (privacy), přesnost (accuracy), majetek (property), přístupnost (accessibility)'''. Jelikož žijeme v digitální době, ve které je vše propojené a poměrně snadno dostupné, je o to větší potřeba chránit své osobní údaje, ty mohou být zranitelné a jednoduše zneužitelné, mnohdy v náš neprospěch. Chránit si své osobní údaje je stejně důležité jak pro jednotlivce, tak i pro firmy.&amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální doba sice umožňuje spoustu vymožeností, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, GPS navigace, [[RFID|radiofrekvenční identifikace]], aj., ovšem téměř všude musíme vyplňovat naše osobní údaje, které zůstávají uloženy v různých [[Databáze|databázích]], pamětích, systémech. Své osobní údaje zpřístupňujeme i velmi často například v zaměstnání, u lékařů či třeba v online nákupech či na internetu prostřednictvím technologie cookies tak zanecháváme [[Digitální stopa|digitální stopy]].&amp;lt;ref&amp;gt;STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační soukromí chápeme jako [[Ochrana osobních údajů|ochranu osobních údajů]]''' shromážděných jakoukoliv organizací '''před jejich zneužitím '''a jakýmkoliv jiným zacházením třetí osobou. Tedy kontrolujeme, jak lze osobní data shromažďovat, ukládat, zpracovávat a šířit dále. Jedná se o součást informačních technologií, které pomáhají jednotlivci nebo organizaci určit, které informace v rámci systému mohou být sdíleny s ostatními, a které by naopak měly být omezeny. Zde nám může vyvstávat otázka: „Jaké informace o sobě nebo organizaci vlastně musí člověk odhalit ostatním, za jakých podmínek a s jakými zárukami?“ To také souvisí s otázkou, do jaké míry mohou lidé informace udržet v soukromí.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana soukromí je ohrožena masivním využíváním informačních technologií, které se mohou dostat k našim osobním informacím (např. sledováním), mohou je zpracovávat a ve velkém objemu ukládat. Do oblasti informačního soukromí jsou zahrnuta veškerá osobní data, která mohou být nějakým způsobem citlivá a zneužita. Mezi tyto typy dat patří:  &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů online''': zahrnuje všechny osobní údaje, které jsou poskytovány během interakcí online. Většina webů má zásady ochrany osobních údajů týkající se používání dat sdílených uživateli nebo sbíraných od uživatelů. &lt;br /&gt;
* '''Finanční soukromí''': jakékoli finanční informace sdílené online i offline jsou citlivé, mohou být použity k odhalování podvodů. &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů v lékařství''': veškeré podrobnosti o lékařské péči a historii jsou privilegované informace a nemohou být zpřístupněny třetí osobě. Existují velmi přísné zákony týkající se sdílení lékařských záznamů. &lt;br /&gt;
* '''Obytné a geografické záznamy''': sdílení adresy online může představovat potenciální riziko a vyžaduje ochranu před neoprávněným přístupem. &lt;br /&gt;
* '''Politické soukromí''': politické preference každého jedince by měly být privilegovanými informacemi&amp;lt;ref&amp;gt;  KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti informačního soukromí je velmi zajímavý jev, '''tzv. paradox osobní identity''', tedy vztah mezi personalizací a soukromím. '''Personalizace''' vyžaduje sběr a zpracování velkého množství osobních informací například v digitálním světě, kdy jako uživatelé různých blogů, sociálních sítí a diskusí na internetu poskytujeme spoustu informací sami a dobrovolně. Tyto informace, které poskytujeme online, se poté mohou pro nás stát zranitelnými. '''Tento paradox je typický například při využívání chytrých mobilních telefonů, kdy mnohdy poskytujeme naše osobní údaje výměnou za různé služby/ aplikace'''. Poskytovatelé softwaru poté využívají naše osobní údaje pro marketingové účely.  Přesto dle výzkumu, který proběhl před deseti lety, považuje 85 % dospělých jedinců své soukromí za velmi důležité a náležitě si jej chrání. Jiný výzkum v oblasti ochrany osobních údajů zase zjistil, že až 85 % společností zaznamenalo porušení ochrany soukromí svých zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším faktorem, který rovněž narušuje naše soukromí je rostoucí důležitost informací ve společnosti. Včasné, přesné a soukromé informace jsou jakási výhoda. Problém s ochranou soukromí spočívá také v tom, že jeho porušování je obvykle bez povšimnutí. Dotčený subjekt nemusí vůbec vědět, že je přímo pozorován. &amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno výše, naše informační soukromí mohou narušit třetí osoby a dostat se tak k soukromím informacím, které velmi často zneužívají ve svůj prospěch. Mezi tyto nepřátele patří soukromé i právnické subjekty. Mohou sem patřit jak reklamní agentury a marketingová oddělení podniků, tak rovněž státní složky jako je Bezpečnostní informační služba či Policie ČR. Mezi soukromé osoby, které se dostávají k našim soukromím údajům, patří různí hackeři (resp. crackeři) a počítačoví podvodníci.&amp;lt;ref&amp;gt;  STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. Str. 16 – 17. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. Str. 34 – 39. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134.&lt;br /&gt;
* SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 2017. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&lt;br /&gt;
* STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 2016. 32 (1). str. 14 – 27. &lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. Str. 168 – 178. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, soukromí, osobní údaje, osobní identita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51636</id>
		<title>Informační soukromí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51636"/>
		<updated>2018-01-16T18:39:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační soukromí ''', neboli soukromí osobních údajů je v dnešním světě plném informačních technologií, velmi diskutovaným tématem. K vysvětlení pojmu informační soukromí ovšem neexistuje jednotná definice. O definici informačního soukromí se v roce 1967 pokusil [https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Westin Westin], který říká, že informační soukromí je schopnost jedince určit, kdy, jak a do jaké míry budou jeho osobní informace sdělovány ostatním. Tato definice ovšem není dostatečně detailní, nikdo nedokáže vysvětlit, co přesně vyjadřuje termín soukromí. Existuje pouze obecná definice, ve které se soukromí popisuje ve vztahu k veřejné sféře.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační soukromí je součástí [https://wikisofia.cz/wiki/Informačn%C3%AD_etika informační etiky] a již v 90. letech minulého století byla vytvořena typologie informační etiky, známá pod názvem '''PAPA – soukromí (privacy), přesnost (accuracy), majetek (property), přístupnost (accessibility)'''. Jelikož žijeme v digitální době, ve které je vše propojené a poměrně snadno dostupné, je o to větší potřeba chránit své osobní údaje, ty mohou být zranitelné a jednoduše zneužitelné, mnohdy v náš neprospěch. Chránit si své osobní údaje je stejně důležité jak pro jednotlivce, tak i pro firmy.&amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální doba sice umožňuje spoustu vymožeností, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, GPS navigace, [[RFID|radiofrekvenční identifikace]], aj., ovšem téměř všude musíme vyplňovat naše osobní údaje, které zůstávají uloženy v různých [[Databáze|databázích]], pamětích, systémech. Své osobní údaje zpřístupňujeme i velmi často například v zaměstnání, u lékařů či třeba v online nákupech či na internetu prostřednictvím technologie cookies tak zanecháváme [[Digitální stopa|digitální stopy]].&amp;lt;ref&amp;gt;STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační soukromí chápeme jako [[Ochrana osobních údajů|ochranu osobních údajů]]''' shromážděných jakoukoliv organizací '''před jejich zneužitím '''a jakýmkoliv jiným zacházením třetí osobou. Tedy kontrolujeme, jak lze osobní data shromažďovat, ukládat, zpracovávat a šířit dále. Jedná se o součást informačních technologií, které pomáhají jednotlivci nebo organizaci určit, které informace v rámci systému mohou být sdíleny s ostatními, a které by naopak měly být omezeny. Zde nám může vyvstávat otázka: „Jaké informace o sobě nebo organizaci vlastně musí člověk odhalit ostatním, za jakých podmínek a s jakými zárukami?“ To také souvisí s otázkou, do jaké míry mohou lidé informace udržet v soukromí.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana soukromí je ohrožena masivním využíváním informačních technologií, které se mohou dostat k našim osobním informacím (např. sledováním), mohou je zpracovávat a ve velkém objemu ukládat. Do oblasti informačního soukromí jsou zahrnuta veškerá osobní data, která mohou být nějakým způsobem citlivá a zneužita. Mezi tyto typy dat patří:  &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů online''': zahrnuje všechny osobní údaje, které jsou poskytovány během interakcí online. Většina webů má zásady ochrany osobních údajů týkající se používání dat sdílených uživateli nebo sbíraných od uživatelů. &lt;br /&gt;
* '''Finanční soukromí''': jakékoli finanční informace sdílené online i offline jsou citlivé, mohou být použity k odhalování podvodů. &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů v lékařství''': veškeré podrobnosti o lékařské péči a historii jsou privilegované informace a nemohou být zpřístupněny třetí osobě. Existují velmi přísné zákony týkající se sdílení lékařských záznamů. &lt;br /&gt;
* '''Obytné a geografické záznamy''': sdílení adresy online může představovat potenciální riziko a vyžaduje ochranu před neoprávněným přístupem. &lt;br /&gt;
* '''Politické soukromí''': politické preference každého jedince by měly být privilegovanými informacemi&amp;lt;ref&amp;gt;  KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti informačního soukromí je velmi zajímavý jev, '''tzv. paradox osobní identity''', tedy vztah mezi personalizací a soukromím. '''Personalizace''' vyžaduje sběr a zpracování velkého množství osobních informací například v digitálním světě, kdy jako uživatelé různých blogů, sociálních sítí a diskusí na internetu poskytujeme spoustu informací sami a dobrovolně. Tyto informace, které poskytujeme online, se poté mohou pro nás stát zranitelnými. '''Tento paradox je typický například při využívání chytrých mobilních telefonů, kdy mnohdy poskytujeme naše osobní údaje výměnou za různé služby/ aplikace'''. Poskytovatelé softwaru poté využívají naše osobní údaje pro marketingové účely.  Přesto dle výzkumu, který proběhl před deseti lety, považuje 85 % dospělých jedinců své soukromí za velmi důležité a náležitě si jej chrání. Jiný výzkum v oblasti ochrany osobních údajů zase zjistil, že až 85 % společností zaznamenalo porušení ochrany soukromí svých zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším faktorem, který rovněž narušuje naše soukromí je rostoucí důležitost informací ve společnosti. Včasné, přesné a soukromé informace jsou jakási výhoda. Problém s ochranou soukromí spočívá také v tom, že jeho porušování je obvykle bez povšimnutí. Dotčený subjekt nemusí vůbec vědět, že je přímo pozorován. &amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno výše, naše informační soukromí mohou narušit třetí osoby a dostat se tak k soukromím informacím, které velmi často zneužívají ve svůj prospěch. Mezi tyto nepřátele patří soukromé i právnické subjekty. Mohou sem patřit jak reklamní agentury a marketingová oddělení podniků, tak rovněž státní složky jako je Bezpečnostní informační služba či Policie ČR. Mezi soukromé osoby, které se dostávají k našim soukromím údajům, patří různí hackeři (resp. crackeři) a počítačoví podvodníci.&amp;lt;ref&amp;gt;  STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. Str. 16 – 17. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. Str. 34 – 39. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134.&lt;br /&gt;
* SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 2017. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&lt;br /&gt;
* STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 2016. 32 (1). str. 14 – 27. &lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. Str. 168 – 178. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, soukromí, osobní údaje, osobní identita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51635</id>
		<title>Informační soukromí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51635"/>
		<updated>2018-01-16T18:39:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační soukromí ''', neboli soukromí osobních údajů je v dnešním světě plném informačních technologií, velmi diskutovaným tématem. K vysvětlení pojmu informační soukromí ovšem neexistuje jednotná definice. O definici informačního soukromí se v roce 1967 pokusil [https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Westin Westin], který říká, že informační soukromí je schopnost jedince určit, kdy, jak a do jaké míry budou jeho osobní informace sdělovány ostatním. Tato definice ovšem není dostatečně detailní, nikdo nedokáže vysvětlit, co přesně vyjadřuje termín soukromí. Existuje pouze obecná definice, ve které se soukromí popisuje ve vztahu k veřejné sféře.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační soukromí je součástí [https://wikisofia.cz/wiki/Informačn%C3%AD_etika informační etiky] a již v 90. letech minulého století byla vytvořena typologie informační etiky, známá pod názvem '''PAPA – soukromí (privacy), přesnost (accuracy), majetek (property), přístupnost (accessibility)'''. Jelikož žijeme v digitální době, ve které je vše propojené a poměrně snadno dostupné, je o to větší potřeba chránit své osobní údaje, ty mohou být zranitelné a jednoduše zneužitelné, mnohdy v náš neprospěch. Chránit si své osobní údaje je stejně důležité jak pro jednotlivce, tak i pro firmy.&amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální doba sice umožňuje spoustu vymožeností, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, GPS navigace, [[RFID|radiofrekvenční identifikace]], aj., ovšem téměř všude musíme vyplňovat naše osobní údaje, které zůstávají uloženy v různých [[Databáze|databázích]], pamětích, systémech. Své osobní údaje zpřístupňujeme i velmi často například v zaměstnání, u lékařů či třeba v online nákupech či na internetu prostřednictvím technologie cookies tak zanecháváme [[Digitální stopa|digitální stopy]].&amp;lt;ref&amp;gt;STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační soukromí chápeme jako [[Ochrana osobních údajů|ochranu osobních údajů]]''' shromážděných jakoukoliv organizací '''před jejich zneužitím '''a jakýmkoliv jiným zacházením třetí osobou. Tedy kontrolujeme, jak lze osobní data shromažďovat, ukládat, zpracovávat a šířit dále. Jedná se o součást informačních technologií, které pomáhají jednotlivci nebo organizaci určit, které informace v rámci systému mohou být sdíleny s ostatními, a které by naopak měly být omezeny. Zde nám může vyvstávat otázka: „Jaké informace o sobě nebo organizaci vlastně musí člověk odhalit ostatním, za jakých podmínek a s jakými zárukami?“ To také souvisí s otázkou, do jaké míry mohou lidé informace udržet v soukromí.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana soukromí je ohrožena masivním využíváním informačních technologií, které se mohou dostat k našim osobním informacím (např. sledováním), mohou je zpracovávat a ve velkém objemu ukládat. Do oblasti informačního soukromí jsou zahrnuta veškerá osobní data, která mohou být nějakým způsobem citlivá a zneužita. Mezi tyto typy dat patří:  &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů online''': zahrnuje všechny osobní údaje, které jsou poskytovány během interakcí online. Většina webů má zásady ochrany osobních údajů týkající se používání dat sdílených uživateli nebo sbíraných od uživatelů. &lt;br /&gt;
* '''Finanční soukromí''': jakékoli finanční informace sdílené online i offline jsou citlivé, mohou být použity k odhalování podvodů. &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů v lékařství''': veškeré podrobnosti o lékařské péči a historii jsou privilegované informace a nemohou být zpřístupněny třetí osobě. Existují velmi přísné zákony týkající se sdílení lékařských záznamů. &lt;br /&gt;
* '''Obytné a geografické záznamy''': sdílení adresy online může představovat potenciální riziko a vyžaduje ochranu před neoprávněným přístupem. &lt;br /&gt;
* '''Politické soukromí''': politické preference každého jedince by měly být privilegovanými informacemi&amp;lt;ref&amp;gt;  KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti informačního soukromí je velmi zajímavý jev, '''tzv. paradox osobní identity''', tedy vztah mezi personalizací a soukromím. '''Personalizace''' vyžaduje sběr a zpracování velkého množství osobních informací například v digitálním světě, kdy jako uživatelé různých blogů, sociálních sítí a diskusí na internetu poskytujeme spoustu informací sami a dobrovolně. Tyto informace, které poskytujeme online, se poté mohou pro nás stát zranitelnými. '''Tento paradox je typický například při využívání chytrých mobilních telefonů, kdy mnohdy poskytujeme naše osobní údaje výměnou za různé služby/ aplikace'''. Poskytovatelé softwaru poté využívají naše osobní údaje pro marketingové účely.  Přesto dle výzkumu, který proběhl před deseti lety, považuje 85 % dospělých jedinců své soukromí za velmi důležité a náležitě si jej chrání. Jiný výzkum v oblasti ochrany osobních údajů zase zjistil, že až 85 % společností zaznamenalo porušení ochrany soukromí svých zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším faktorem, který rovněž narušuje naše soukromí je rostoucí důležitost informací ve společnosti. Včasné, přesné a soukromé informace jsou jakási výhoda. Problém s ochranou soukromí spočívá také v tom, že jeho porušování je obvykle bez povšimnutí. Dotčený subjekt nemusí vůbec vědět, že je přímo pozorován. &amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno výše, naše informační soukromí mohou narušit třetí osoby a dostat se tak k soukromím informacím, které velmi často zneužívají ve svůj prospěch. Mezi tyto nepřátele patří soukromé i právnické subjekty. Mohou sem patřit jak reklamní agentury a marketingová oddělení podniků, tak rovněž státní složky jako je Bezpečnostní informační služba či Policie ČR. Mezi soukromé osoby, které se dostávají k našim soukromím údajům, patří různí hackeři (resp. crackeři) a počítačoví podvodníci.&amp;lt;ref&amp;gt;  STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. Str. 16 – 17. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. Str. 34 – 39. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134.&lt;br /&gt;
* SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 2017. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&lt;br /&gt;
* STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 2016. 32 (1). str. 14 – 27. &lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. Str. 168 – 178. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačníc technologiíí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, soukromí, osobní údaje, osobní identita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51634</id>
		<title>Informační soukromí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_soukrom%C3%AD&amp;diff=51634"/>
		<updated>2018-01-16T18:38:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Jitka.Siborova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační soukromí ''', neboli soukromí osobních údajů je v dnešním světě plném informačních technologií, velmi diskutovaným tématem. K vysvětlení pojmu informační soukromí ovšem neexistuje jednotná definice. O definici informačního soukromí se v roce 1967 pokusil [https://en.wikipedia.org/wiki/Alan_Westin Westin], který říká, že informační soukromí je schopnost jedince určit, kdy, jak a do jaké míry budou jeho osobní informace sdělovány ostatním. Tato definice ovšem není dostatečně detailní, nikdo nedokáže vysvětlit, co přesně vyjadřuje termín soukromí. Existuje pouze obecná definice, ve které se soukromí popisuje ve vztahu k veřejné sféře.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Informační soukromí je součástí [https://wikisofia.cz/wiki/Informačn%C3%AD_etika informační etiky] a již v 90. letech minulého století byla vytvořena typologie informační etiky, známá pod názvem '''PAPA – soukromí (privacy), přesnost (accuracy), majetek (property), přístupnost (accessibility)'''. Jelikož žijeme v digitální době, ve které je vše propojené a poměrně snadno dostupné, je o to větší potřeba chránit své osobní údaje, ty mohou být zranitelné a jednoduše zneužitelné, mnohdy v náš neprospěch. Chránit si své osobní údaje je stejně důležité jak pro jednotlivce, tak i pro firmy.&amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt; Digitální doba sice umožňuje spoustu vymožeností, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, GPS navigace, [[RFID|radiofrekvenční identifikace]], aj., ovšem téměř všude musíme vyplňovat naše osobní údaje, které zůstávají uloženy v různých [[Databáze|databázích]], pamětích, systémech. Své osobní údaje zpřístupňujeme i velmi často například v zaměstnání, u lékařů či třeba v online nákupech či na internetu prostřednictvím technologie cookies tak zanecháváme [[Digitální stopa|digitální stopy]].&amp;lt;ref&amp;gt;STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační soukromí chápeme jako [[Ochrana osobních údajů|ochranu osobních údajů]]''' shromážděných jakoukoliv organizací '''před jejich zneužitím '''a jakýmkoliv jiným zacházením třetí osobou. Tedy kontrolujeme, jak lze osobní data shromažďovat, ukládat, zpracovávat a šířit dále. Jedná se o součást informačních technologií, které pomáhají jednotlivci nebo organizaci určit, které informace v rámci systému mohou být sdíleny s ostatními, a které by naopak měly být omezeny. Zde nám může vyvstávat otázka: „Jaké informace o sobě nebo organizaci vlastně musí člověk odhalit ostatním, za jakých podmínek a s jakými zárukami?“ To také souvisí s otázkou, do jaké míry mohou lidé informace udržet v soukromí.&amp;lt;ref&amp;gt;  SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ochrana soukromí je ohrožena masivním využíváním informačních technologií, které se mohou dostat k našim osobním informacím (např. sledováním), mohou je zpracovávat a ve velkém objemu ukládat. Do oblasti informačního soukromí jsou zahrnuta veškerá osobní data, která mohou být nějakým způsobem citlivá a zneužita. Mezi tyto typy dat patří:  &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů online''': zahrnuje všechny osobní údaje, které jsou poskytovány během interakcí online. Většina webů má zásady ochrany osobních údajů týkající se používání dat sdílených uživateli nebo sbíraných od uživatelů. &lt;br /&gt;
* '''Finanční soukromí''': jakékoli finanční informace sdílené online i offline jsou citlivé, mohou být použity k odhalování podvodů. &lt;br /&gt;
* '''Ochrana osobních údajů v lékařství''': veškeré podrobnosti o lékařské péči a historii jsou privilegované informace a nemohou být zpřístupněny třetí osobě. Existují velmi přísné zákony týkající se sdílení lékařských záznamů. &lt;br /&gt;
* '''Obytné a geografické záznamy''': sdílení adresy online může představovat potenciální riziko a vyžaduje ochranu před neoprávněným přístupem. &lt;br /&gt;
* '''Politické soukromí''': politické preference každého jedince by měly být privilegovanými informacemi&amp;lt;ref&amp;gt;  KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V oblasti informačního soukromí je velmi zajímavý jev, '''tzv. paradox osobní identity''', tedy vztah mezi personalizací a soukromím. '''Personalizace''' vyžaduje sběr a zpracování velkého množství osobních informací například v digitálním světě, kdy jako uživatelé různých blogů, sociálních sítí a diskusí na internetu poskytujeme spoustu informací sami a dobrovolně. Tyto informace, které poskytujeme online, se poté mohou pro nás stát zranitelnými. '''Tento paradox je typický například při využívání chytrých mobilních telefonů, kdy mnohdy poskytujeme naše osobní údaje výměnou za různé služby/ aplikace'''. Poskytovatelé softwaru poté využívají naše osobní údaje pro marketingové účely.  Přesto dle výzkumu, který proběhl před deseti lety, považuje 85 % dospělých jedinců své soukromí za velmi důležité a náležitě si jej chrání. Jiný výzkum v oblasti ochrany osobních údajů zase zjistil, že až 85 % společností zaznamenalo porušení ochrany soukromí svých zaměstnanců. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším faktorem, který rovněž narušuje naše soukromí je rostoucí důležitost informací ve společnosti. Včasné, přesné a soukromé informace jsou jakási výhoda. Problém s ochranou soukromí spočívá také v tom, že jeho porušování je obvykle bez povšimnutí. Dotčený subjekt nemusí vůbec vědět, že je přímo pozorován. &amp;lt;ref&amp;gt;SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. 2017. Str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno výše, naše informační soukromí mohou narušit třetí osoby a dostat se tak k soukromím informacím, které velmi často zneužívají ve svůj prospěch. Mezi tyto nepřátele patří soukromé i právnické subjekty. Mohou sem patřit jak reklamní agentury a marketingová oddělení podniků, tak rovněž státní složky jako je Bezpečnostní informační služba či Policie ČR. Mezi soukromé osoby, které se dostávají k našim soukromím údajům, patří různí hackeři (resp. crackeři) a počítačoví podvodníci.&amp;lt;ref&amp;gt;  STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 32 (1). 2016. str. 14 – 27. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* CEJPEK, J.: Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. Str. 16 – 17. ISBN 80-246-1037-X &lt;br /&gt;
* DEVITO, A., J.: Základy mezilidské komunikace. 6. vydání. Praha: Grada. 2008. Str. 34 – 39. ISBN 978-80-247-2018-0&lt;br /&gt;
* GENDREAU, R.: The New Techno Culture in the Workplace and at Home. Journal of American Academy of Business, Cambridge. 2007. 11 (2). str. 191-196. &lt;br /&gt;
* KLAUSEGGER, C., SINKOVICS, R., ZOU, H.: Information overload: a cross-national investigation of influence factors and effects.  Marketing Intelligence &amp;amp; Planning. 2007. 5 (7). str. 691-718&lt;br /&gt;
* KOKOLAKIS, S.: Privacy attitudes and privacy behaviour: A review of current research on the privacy paradox phenomenon. Computers &amp;amp; security. 2017. 64. Str. 122 – 134.&lt;br /&gt;
* SIGMUND, T.: Ambiguous Character of Information Privacy and Its Possible Solution. Journal of Information Ethics. 2017. 26 (2). McFarland &amp;amp; Company. str. 34-53. ISBN 978-1-4766-2189-0&lt;br /&gt;
* STARK, L.: The emotional context of information privacy. The Information Society. 2016. 32 (1). str. 14 – 27. &lt;br /&gt;
* TOFFLER, A.: Šok z budoucnosti. 1. vyd. Praha: Práce. 1999. Str. 168 – 178. ISBN 802080160X&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Informační přetížení]]&lt;br /&gt;
* [[Informační etika a společenské dopady moderních informačníc technologiíí]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
etika, ICT, soukromí, osobní údaje, osobní identita&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Jitka.Siborova</name></author>
		
	</entry>
</feed>