<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Johny173</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Johny173"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Johny173"/>
	<updated>2026-05-14T12:10:56Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=70750</id>
		<title>Cílová skupina</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=70750"/>
		<updated>2022-03-17T10:41:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: /* Význam */ Upravena forma citace.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cílová skupina''' (anglicky target group, target audience) &amp;lt;i&amp;gt;„je taková skupina, která je přímo nebo nepřímo dotčena realizovaným projektem nebo z jeho realizovaných efektů má užitek, přičemž se zásadně na jeho realizaci nepodílí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slp&amp;quot;&amp;gt;Slovník pojmů. &amp;lt;i&amp;gt;Slovník pojmů - OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2005 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20100325200400/http://oprlz-jmk.cz/page.php?action=podkategorie&amp;amp;amp;id=14&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam==&lt;br /&gt;
Pojem cílové skupiny je významný pro mnohé profese od [[marketing|marketingových]], vědních, učitelských po sociologické, obchodní i státní.  Určení cílové skupiny je &amp;lt;i&amp;gt;„nástrojem účinné a efektivní marketingové strategie, neboť znalost potřeb cílových skupin pomáhá při vývoji produktu, účinné cenové strategii, při výběru distribučních kanálů, tvoření a cílení reklamních sdělení i školení &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot;&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&amp;lt;/ref&amp;gt;.“ &amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělení do cílových skupin je významné i pro efektivní plánování a kontrolu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý projekt či ''byznys má cílových skupin více. Od těch primárních, zahrnujících skutečné zákazníky a lidi, kteří o nákupu reálně rozhodují, až po sekundární a podpůrné, které například pomáhají šířit informace o značce.''&amp;lt;ref&amp;gt;Cílová skupina. Encyklopedie online marketingu [online]. 2022 [cit. 17. 3. 2022]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/cilova-skupina&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kritéria rozdělení==&lt;br /&gt;
===Geografická kritéria===&lt;br /&gt;
Jedná se o rozdělení celku podle geografických faktorů – teritoria, států, regionů, zemí, měst, krajů, podnebí, morfologie krajiny atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Demografická a socioekonomické kritéria===&lt;br /&gt;
U tohoto typu třídění celku se uvažují demografické faktory, jako je věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, početnost rodiny, životní styl, společenské postavení…&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Demografická kritéria jsou považována za základní typ třídění trhu, neboť nejlépe odliší přání a potřeby spotřebitelů, protože jsou s nimi úzce propojeny a dále zjišťování těchto dat je daleko snazší než u většiny ostatních&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;.“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Sociopsychologická kritéria===&lt;br /&gt;
Při aplikaci sociopsycholofických kritérií dochází k rozdělení celku do skupin například podle životního stylu, napříkald:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vegetariáni,&lt;br /&gt;
*cestovatelé,&lt;br /&gt;
*duchovní růst,&lt;br /&gt;
*jóga,&lt;br /&gt;
*skinhedi,&lt;br /&gt;
*fanoušci,&lt;br /&gt;
*anarchisti apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot;&amp;gt;Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebo podle charakteristiky osobnosti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*podnikavost,&lt;br /&gt;
*autoritativnost,&lt;br /&gt;
*spokojenost,&lt;br /&gt;
*cílevědomost,&lt;br /&gt;
*dominantnost,&lt;br /&gt;
*uzavřenost,&lt;br /&gt;
*a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve skutečnosti se totiž lidé vyskytující se ve stejné skupině od sebe velmi odlišují, což se zjišťuje zejména v [[praxe|praxi]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;. V rámci marketingu se &amp;lt;i&amp;gt;„zákazníci např. ve stejné věkové kategorii se mohou lišit v různých názorech, jako např. konzumace masa, vkus při zařizování bydlení či výběru oblečení atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt; Všechny zmíněné fakta závisí na životním stylu a osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Behaviorální kritéria===&lt;br /&gt;
A nakonec lze aplikovat [[behaviorální kritéria]], jako jsou příčiny [[Chování|chování]], postoje, frekvence nákupu, míra užívání. Díky vysoké specifikaci aplikovaných kriterií popisuje behaviorální přístup velice dobře výslednou cílovou skupinu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ukázky konkrétního pojetí cílových skupin==&lt;br /&gt;
===Filmový rating MPAA===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Proces zařazení filmu do jedné z 5 kategorií definovaných Americkou filmovou asociací (MPAA - Motion Picture Association of America). Kategorie vyjadřuje stupeň [[společenská závadnost|společenské závadnosti]] podle toho, zda a v jaké míře dané dílo obsahuje projevy násilí, hrubého jazyka, zobrazení nahoty a sexuálních scén, deviací apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt; Malý slovník filmových pojmů. Malý slovník filmových pojmů [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://kino.mnhradiste.cz/kino/slovnik&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;b&amp;gt;G&amp;lt;/b&amp;gt; – „dětský“, nesmí obsahovat žádné faktory společenské závadnosti (filmy Auta, Ratatouille)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;b&amp;gt;PG&amp;lt;/b&amp;gt; – může obsahovat mírné projevy násilí, nevýrazné zobrazení nahoty, nesmí obsahovat konzumaci drog (filmy Shrek Třetí, Letopisy Narnie: Princ Kaspian)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;b&amp;gt;PG-13&amp;lt;/b&amp;gt; – nejobsáhlejší kategorie; důrazné doporučení, aby děti do 13 let shlédli film pouze v doprovodu rodičů; smí obsahovat více nevhodných motivů (násilí, nahota, hrubý jazyk), nesmí zobrazovat užívání drog a nahotu sexuálního charakteru (filmy Spider-Man 3, Avatar, Piráti z Karibiku: Na konci světa, Indiana Jones a království křišťálové lebky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;b&amp;gt;R&amp;lt;/b&amp;gt; – mládež do 16 let smí na film pouze v doprovodu dospělé osoby. Film může obsahovat hrubý jazyk, výrazně násilné scény, užívání drog, nahotu spojenou se sexualitou (filmy Umučení Krista, Matrix, Hannibal, Gladiátor, 300: Bitva u Thermopyl)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;b&amp;gt;NC-17&amp;lt;/b&amp;gt; – film nesmí navštěvovat mládež do 17 let. Film obsahuje velmi výrazné projevy sexuality, násilí, hrubé mluvy apod. (filmy Desperado, Kill Bill, Pulp Fiction: Historky z podsvětí, série Saw)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Terénní sociální práce===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Terénní sociální práce je z hlediska zákona o sociálních službách realizována prostřednictvím terénních forem sociálních služeb. Sociální službou se přitom podle §3 a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společným znakem těchto služeb je jejich naplňování &amp;lt;i&amp;gt;v přirozeném sociálním prostředí, které § 3 d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vymezuje jako rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivce, rodiny a skupiny osob, na které se terénní sociální práce zvlášť zaměřuje, spojuje zejména skutečnost, že obvykle sami nevyhledávají institucionální pomoc&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Mezi nejčastější cílové skupiny terénní sociální práce patří:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*osoby ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých dochází ke kumulaci problémů (chudoba, dluhy, nezaměstnanost, lichva, špatný stav bydlení, špatný přístup ke službám, špatná kvalita vzdělání, kriminalita apod.), nebo osoby sociálním vyloučením ohrožené,&lt;br /&gt;
*osoby ohrožené závislostmi,&lt;br /&gt;
*osoby poskytující placené sexuální služby,&lt;br /&gt;
*děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy,&lt;br /&gt;
*rodiny s dětmi (nezávisle na tom, v jaké lokalitě žijí),&lt;br /&gt;
*osoby bez přístřeší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Některé z důvodů, proč pomáhajícího pracovníka uvedené skupiny nekontaktují:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*neví, že služba existuje,&lt;br /&gt;
*nemohou pomoc vyhledat, protože v blízkém okolí není k dispozici,&lt;br /&gt;
*jejich aktuální životní situace jim ve vyhledání pomoci brání,&lt;br /&gt;
*nemají důvěru v oficiální instituce nebo s nimi mají špatnou zkušenost,&lt;br /&gt;
*mají obavu ze stigmatizace (např.se obávají posměchu okolí) či postihu,&lt;br /&gt;
*v přístupu k pomoci jsou znevýhodněni – nemají komunikační dovednosti, jsou imobilní, děti jsou např. závislé na tom, zda je rodiče přivedou,&lt;br /&gt;
*existující pomoc a služby nereagují na jejich potřeby,&lt;br /&gt;
*mohou se domnívat, že jejich problémy jsou tak rozsáhlé, že už nejsou řešitelné,&lt;br /&gt;
*nemají potřebu pomoc vyhledat či řešit svůj problém. Je to tedy společnost, obec atd., kdo pojmenuje problém a vyžaduje řešení – klient sám necítí potřebu svou situaci měnit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf&lt;br /&gt;
*Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&lt;br /&gt;
*Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;i&amp;gt;Nejčastější chyby při určování cílové skupiny&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 3. 7. 2014 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Strategie-podnikani/nejcastejsi-chyby-pri-urcovani-cilove-skupiny.html&lt;br /&gt;
*&amp;lt;i&amp;gt;Jak poznat svou cílovou skupinu?&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 18. 11. 2013 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://mladypodnikatel.cz/jak-poznat-svou-cilovou-skupinu-t6716&lt;br /&gt;
*Projektová analýza &amp;lt;i&amp;gt;Analýza potřeb cílových skupin&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2008 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://www.studio20.cz/projektova-analyza/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cílová skupina, kritéria skupin, rozdělení skupiny, terénní sociální práce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=70749</id>
		<title>Cílová skupina</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=C%C3%ADlov%C3%A1_skupina&amp;diff=70749"/>
		<updated>2022-03-17T10:39:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: /* Význam */ Doplněna citace o počtu cílových skupin.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Cílová skupina''' (anglicky target group, target audience) &amp;lt;i&amp;gt;„je taková skupina, která je přímo nebo nepřímo dotčena realizovaným projektem nebo z jeho realizovaných efektů má užitek, přičemž se zásadně na jeho realizaci nepodílí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slp&amp;quot;&amp;gt;Slovník pojmů. &amp;lt;i&amp;gt;Slovník pojmů - OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2005 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://web.archive.org/web/20100325200400/http://oprlz-jmk.cz/page.php?action=podkategorie&amp;amp;amp;id=14&lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Význam==&lt;br /&gt;
Pojem cílové skupiny je významný pro mnohé profese od [[marketing|marketingových]], vědních, učitelských po sociologické, obchodní i státní.  Určení cílové skupiny je &amp;lt;i&amp;gt;„nástrojem účinné a efektivní marketingové strategie, neboť znalost potřeb cílových skupin pomáhá při vývoji produktu, účinné cenové strategii, při výběru distribučních kanálů, tvoření a cílení reklamních sdělení i školení &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot;&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&amp;lt;/ref&amp;gt;.“ &amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělení do cílových skupin je významné i pro efektivní plánování a kontrolu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý projekt či ''byznys má cílových skupin více. Od těch primárních, zahrnujících skutečné zákazníky a lidi, kteří o nákupu reálně rozhodují, až po sekundární a podpůrné, které například pomáhají šířit informace o značce.''&amp;lt;ref&amp;gt;Cílová skupina [online]. 2022 [cit. 17. 3. 2022]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/cilova-skupina&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Kritéria rozdělení==&lt;br /&gt;
===Geografická kritéria===&lt;br /&gt;
Jedná se o rozdělení celku podle geografických faktorů – teritoria, států, regionů, zemí, měst, krajů, podnebí, morfologie krajiny atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Demografická a socioekonomické kritéria===&lt;br /&gt;
U tohoto typu třídění celku se uvažují demografické faktory, jako je věk, pohlaví, příjmy, povolání, vzdělání, národnost, početnost rodiny, životní styl, společenské postavení…&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Demografická kritéria jsou považována za základní typ třídění trhu, neboť nejlépe odliší přání a potřeby spotřebitelů, protože jsou s nimi úzce propojeny a dále zjišťování těchto dat je daleko snazší než u většiny ostatních&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;.“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Sociopsychologická kritéria===&lt;br /&gt;
Při aplikaci sociopsycholofických kritérií dochází k rozdělení celku do skupin například podle životního stylu, napříkald:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*vegetariáni,&lt;br /&gt;
*cestovatelé,&lt;br /&gt;
*duchovní růst,&lt;br /&gt;
*jóga,&lt;br /&gt;
*skinhedi,&lt;br /&gt;
*fanoušci,&lt;br /&gt;
*anarchisti apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot;&amp;gt;Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nebo podle charakteristiky osobnosti:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*podnikavost,&lt;br /&gt;
*autoritativnost,&lt;br /&gt;
*spokojenost,&lt;br /&gt;
*cílevědomost,&lt;br /&gt;
*dominantnost,&lt;br /&gt;
*uzavřenost,&lt;br /&gt;
*a další.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve skutečnosti se totiž lidé vyskytující se ve stejné skupině od sebe velmi odlišují, což se zjišťuje zejména v [[praxe|praxi]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;. V rámci marketingu se &amp;lt;i&amp;gt;„zákazníci např. ve stejné věkové kategorii se mohou lišit v různých názorech, jako např. konzumace masa, vkus při zařizování bydlení či výběru oblečení atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;cs2009&amp;quot; /&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt; Všechny zmíněné fakta závisí na životním stylu a osobnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Behaviorální kritéria===&lt;br /&gt;
A nakonec lze aplikovat [[behaviorální kritéria]], jako jsou příčiny [[Chování|chování]], postoje, frekvence nákupu, míra užívání. Díky vysoké specifikaci aplikovaných kriterií popisuje behaviorální přístup velice dobře výslednou cílovou skupinu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;seg&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Ukázky konkrétního pojetí cílových skupin==&lt;br /&gt;
===Filmový rating MPAA===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;„Proces zařazení filmu do jedné z 5 kategorií definovaných Americkou filmovou asociací (MPAA - Motion Picture Association of America). Kategorie vyjadřuje stupeň [[společenská závadnost|společenské závadnosti]] podle toho, zda a v jaké míře dané dílo obsahuje projevy násilí, hrubého jazyka, zobrazení nahoty a sexuálních scén, deviací apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot;&amp;gt; Malý slovník filmových pojmů. Malý slovník filmových pojmů [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://kino.mnhradiste.cz/kino/slovnik&amp;lt;/ref&amp;gt;“&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;b&amp;gt;G&amp;lt;/b&amp;gt; – „dětský“, nesmí obsahovat žádné faktory společenské závadnosti (filmy Auta, Ratatouille)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;b&amp;gt;PG&amp;lt;/b&amp;gt; – může obsahovat mírné projevy násilí, nevýrazné zobrazení nahoty, nesmí obsahovat konzumaci drog (filmy Shrek Třetí, Letopisy Narnie: Princ Kaspian)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;b&amp;gt;PG-13&amp;lt;/b&amp;gt; – nejobsáhlejší kategorie; důrazné doporučení, aby děti do 13 let shlédli film pouze v doprovodu rodičů; smí obsahovat více nevhodných motivů (násilí, nahota, hrubý jazyk), nesmí zobrazovat užívání drog a nahotu sexuálního charakteru (filmy Spider-Man 3, Avatar, Piráti z Karibiku: Na konci světa, Indiana Jones a království křišťálové lebky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;b&amp;gt;R&amp;lt;/b&amp;gt; – mládež do 16 let smí na film pouze v doprovodu dospělé osoby. Film může obsahovat hrubý jazyk, výrazně násilné scény, užívání drog, nahotu spojenou se sexualitou (filmy Umučení Krista, Matrix, Hannibal, Gladiátor, 300: Bitva u Thermopyl)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&amp;lt;b&amp;gt;NC-17&amp;lt;/b&amp;gt; – film nesmí navštěvovat mládež do 17 let. Film obsahuje velmi výrazné projevy sexuality, násilí, hrubé mluvy apod. (filmy Desperado, Kill Bill, Pulp Fiction: Historky z podsvětí, série Saw)&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovnik&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Terénní sociální práce===&lt;br /&gt;
&amp;lt;i&amp;gt;Terénní sociální práce je z hlediska zákona o sociálních službách realizována prostřednictvím terénních forem sociálních služeb. Sociální službou se přitom podle §3 a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Společným znakem těchto služeb je jejich naplňování &amp;lt;i&amp;gt;v přirozeném sociálním prostředí, které § 3 d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách vymezuje jako rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotlivce, rodiny a skupiny osob, na které se terénní sociální práce zvlášť zaměřuje, spojuje zejména skutečnost, že obvykle sami nevyhledávají institucionální pomoc&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Mezi nejčastější cílové skupiny terénní sociální práce patří:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*osoby ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých dochází ke kumulaci problémů (chudoba, dluhy, nezaměstnanost, lichva, špatný stav bydlení, špatný přístup ke službám, špatná kvalita vzdělání, kriminalita apod.), nebo osoby sociálním vyloučením ohrožené,&lt;br /&gt;
*osoby ohrožené závislostmi,&lt;br /&gt;
*osoby poskytující placené sexuální služby,&lt;br /&gt;
*děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy,&lt;br /&gt;
*rodiny s dětmi (nezávisle na tom, v jaké lokalitě žijí),&lt;br /&gt;
*osoby bez přístřeší.&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Některé z důvodů, proč pomáhajícího pracovníka uvedené skupiny nekontaktují:&amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*neví, že služba existuje,&lt;br /&gt;
*nemohou pomoc vyhledat, protože v blízkém okolí není k dispozici,&lt;br /&gt;
*jejich aktuální životní situace jim ve vyhledání pomoci brání,&lt;br /&gt;
*nemají důvěru v oficiální instituce nebo s nimi mají špatnou zkušenost,&lt;br /&gt;
*mají obavu ze stigmatizace (např.se obávají posměchu okolí) či postihu,&lt;br /&gt;
*v přístupu k pomoci jsou znevýhodněni – nemají komunikační dovednosti, jsou imobilní, děti jsou např. závislé na tom, zda je rodiče přivedou,&lt;br /&gt;
*existující pomoc a služby nereagují na jejich potřeby,&lt;br /&gt;
*mohou se domnívat, že jejich problémy jsou tak rozsáhlé, že už nejsou řešitelné,&lt;br /&gt;
*nemají potřebu pomoc vyhledat či řešit svůj problém. Je to tedy společnost, obec atd., kdo pojmenuje problém a vyžaduje řešení – klient sám necítí potřebu svou situaci měnit.&amp;lt;ref name=&amp;quot;priru&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;i&amp;gt;Metodická příručka pro výkon terénní sociální práce.&amp;lt;/i&amp;gt; Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/metakor/dok/met_prirucka_tsp.pdf&lt;br /&gt;
*Segmentace trhu. &amp;lt;i&amp;gt;Segmentace trhu&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2015 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/segmentace-trhu.php&lt;br /&gt;
*Cílové skupiny a jejich definice. &amp;lt;i&amp;gt;Cílové skupiny a jejich definice : Marketing journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 5. 1. 2009 [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://m.m-journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/cilove-skupiny-a-jejich-definice__s299x549.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*&amp;lt;i&amp;gt;Nejčastější chyby při určování cílové skupiny&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 3. 7. 2014 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Strategie-podnikani/nejcastejsi-chyby-pri-urcovani-cilove-skupiny.html&lt;br /&gt;
*&amp;lt;i&amp;gt;Jak poznat svou cílovou skupinu?&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 18. 11. 2013 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://mladypodnikatel.cz/jak-poznat-svou-cilovou-skupinu-t6716&lt;br /&gt;
*Projektová analýza &amp;lt;i&amp;gt;Analýza potřeb cílových skupin&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2008 [cit. 2015-02-18]. Dostupné z: http://www.studio20.cz/projektova-analyza/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
cílová skupina, kritéria skupin, rozdělení skupiny, terénní sociální práce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Uživatelé, gramotnost a čtení]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Články k ověření učitelem Římanová]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popi%C5%A1te_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD_softwarov%C3%BDch_aplikac%C3%AD_do_t%C5%99%C3%AD_vrstev,_popi%C5%A1te_%C3%BA%C4%8Del_a_odpov%C4%9Bdnost_jednotliv%C3%BDch_vrstev._Zmi%C5%88te,_jak%C3%BDmi_technologiemi_mohou_b%C3%BDt_tyto_vrstvy_realizov%C3%A1ny.&amp;diff=63502</id>
		<title>Popište členění softwarových aplikací do tří vrstev, popište účel a odpovědnost jednotlivých vrstev. Zmiňte, jakými technologiemi mohou být tyto vrstvy realizovány.</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popi%C5%A1te_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD_softwarov%C3%BDch_aplikac%C3%AD_do_t%C5%99%C3%AD_vrstev,_popi%C5%A1te_%C3%BA%C4%8Del_a_odpov%C4%9Bdnost_jednotliv%C3%BDch_vrstev._Zmi%C5%88te,_jak%C3%BDmi_technologiemi_mohou_b%C3%BDt_tyto_vrstvy_realizov%C3%A1ny.&amp;diff=63502"/>
		<updated>2020-12-30T19:46:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: Opraveny citace ze slovníčku Adaptic, protože ten se nově přesunul na doménu Strafelda.cz (kterou spravuje majitel Adapticu).&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Software==&lt;br /&gt;
[[Software]] je v [[Informatika|informatice]] sada všech počítačových programů používaných v [[Počítač|počítačích]], které provádějí nějakou činnost. Jedná se o nehmotnou část, která je protikladem k [[Hardware|hardwaru]], který zahrnuje všechny fyzické součásti počítače (elektronické obvody, skříň atd.). Jelikož software je zpravidla považován za [[Autorské dílo|autorské dílo]], koncoví uživatelé ho využívají na základě licencí od jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělení softwaru:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Systémový software:''' umožňuje efektivní používání počítače ([[Firmware|firmware]], operační systém, jádro [[Operační systém|operačního systému]], pomocné systémové nástroje);&lt;br /&gt;
*'''Aplikační software:''' umožňuje uživateli vykonávat nějakou užitečnou činnost. Například: kancelářské balíky (označují skupinu kancelářského software prodávaného jako celek, který nabízí určitý stupeň propojení jednotlivých aplikací v balíku - [[Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Vymezte textové editory oproti aplikacím pro počítačovou sazbu. Uveďte příklady textových editorů. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.|textový editor]], [[Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.|tabulkové procesory]], prezentační programy), grafické programy, vývojové nástroje (vývojové prostředí, překladač), zábavní software (počítačové hry, přehrávače digitálního zvuku a videa);&lt;br /&gt;
*'''[[Malware ]] :''' je vytvořen za účelem poškodit a porušit počítač, je spojen s počítačovými zločiny;&lt;br /&gt;
*'''Další typy (dle finanční dostupnosti):''' [[Freeware|freeware]], [[Shareware|shareware]] , komerční software. &amp;lt;ref&amp;gt;HASMANOVÁ, Kateřina. Software. SlidePlayer [online]. [cit. 2020-03-14]. Dostupné z: https://slideplayer.cz/slide/11877292/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Členění softwarových aplikací do tří vrstev==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třívrstvá architektura:''' jeden z typů architektury [[Informační systém|informačních systémů]] (resp. aplikací), odděluje jednotlivé vrstvy tak, aby na sobě nebyly závislé. Jejím předchůdcem byla dvouvrstvá architektura. Třívrstvá architektura se využívá především pro tvorbu robustnějších softwarů. Vrsty architektury jsou prezentační, aplikační a datová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''K čemu je třívrstvá architektura v praxi?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třívrstvou architekturu využívá velké množství aplikací, které pracují s [[Data|daty]]. Takto je postavena většina moderních podnikových aplikací, některá portálová řešení a webové stránky. Tří a více vrstvá architektura je v dnešní době trendem a využívá se pro tvorbu robustnějších řešení. Její výhodou je pružnější rozdělení výkonu mezi zařízení uživatele a server, prezentační vrstva může běžet i na velmi levných zařízeních.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:11&amp;quot;&amp;gt;Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). Management Mania [online]. [cit. 2020-03-02]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výhody'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zatížení systému je úměrně rozděleno mezi servery, konkrétně mezi databázový server, několik aplikačních serverů a velké množství klientů;&lt;br /&gt;
*rychlá komunikace mezi databázovými a aplikačními servery. Většinou je propojení aplikačních a databázových serverů řešeno prostřednictvím rychlé páteřní sítě;&lt;br /&gt;
*u větších systémů je většinou implementovaná funkcionalita pro dynamické přesměrování zátěže, tím se docílí optimální využití strojového času aplikačních serverů a usnadní se zálohování;&lt;br /&gt;
*v případě havárie aplikačního serveru, je zastoupen ostatními servery;&lt;br /&gt;
*snadná implementace různých klientů v rámci jednoho aplikačního serveru. Tímto krokem získávám možnost přizpůsobení klienta různým cílovým skupinám;&lt;br /&gt;
*klient může běžet na nezávislém prostředí a stroji, což v praxi znamená, že aplikační server dokáže obsloužit různé typy počítačů s různými operačními systémy;&lt;br /&gt;
*architekturu lze uplatnit jak na jednom počítači, tak ve velkých multiplatformních systémech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*systém využívající třívrstvou architekturu je mnohem složitější správně navrhnout než systém dvojvrstvý. Je velice důležité oddělit jednotlivé vrstvy z pohledu možného budoucího využití;&lt;br /&gt;
*implementace systému je většinou dost složitá, velmi často se kombinují různé platformy včetně různých operačních systémů. Tím se zvyšují nároky na znalosti administrátorů, čímž se úměrně navyšuje i cena.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;VÍT, Pavel. Databázový interface v prezentační mezivrstvě. [online]. Praha, 2009, 61 s., Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škole Praha, Katedra počítačů. [cit. 2020-03-02].  Dostupné z: https://is.ambis.cz/th/bgequ/_Pavel_Vit_DBInterfacevPrezentacniMezivrtve_BIVS.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Datová (databázová) vrstva===&lt;br /&gt;
Jedná se o nejnižší vrstva modelu, která zajišťuje práci s [[Data|daty]]. Žádný systém bez této [[Databáze|databáze]] nemůže fungovat.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Základní operace:''' ukládání dat do souboru, nebo databáze, výběr dat, agregace dat, předzpracování dat, integrita dat či audit dat.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázové modely:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Hierarchický model dat:''' data jsou organizována do stromové struktury. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat.&lt;br /&gt;
*'''Síťový model dat:''' síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury.&lt;br /&gt;
*'''Relační model dat:''' relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace. Mezi vlastnosti patří to, že je databáze uživatelem chápána jako množina relací a nic jiného. Jsou k dispozici minimálně operace selekce, projekce a spojení. Všechna data jsou přístupná kombinací jména tabulky s hodnotami primárního klíče a jménem sloupce. &amp;lt;ref&amp;gt;Databázové modely. Databáze [online]. [cit. 2020-03-03]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/modely.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aplikační vrstva===&lt;br /&gt;
Prostřední vrstva modelu, prezentuje data uživateli a promítá požadavky uživatele do datové vrstvy. Zajišťuje výpočty a operace prováděné mezi vstupně-výstupními požadavky a daty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Síťové a aplikační protokoly:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''TCP/''' [[IP adresa|'''IP''']] pro přenos informací&lt;br /&gt;
*[[HTTP]]: je internetový protokol, původně určený k výměně hypertextových dokumentů mezi serverem a prohlížečem (tzv. služba [[World Wide Web|WWW]]). Současná verze HTTP však již dokáže přenášet jakékoliv soubory a používá se i k mnoha jiným funkcím (např. spouštění vzdálených aplikací). K HTTP existuje také jeho zabezpečená varianta HTTPS.&amp;lt;ref&amp;gt;HTTP. Jan Štráfelda [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/http&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''HTTPS:''' protokol HTTPS umožňuje chráněný přístup k webovému serveru tím, že veškerou přenášenou komunikaci šifruje algoritmem SSL nebo TSL. &amp;lt;ref&amp;gt;HTTPS. Jan Štráfelda [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/https&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Programovací jazyk|Programovací jazyky]]:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[C++]]:''' je víceúčelovým programovacím jazykem se statickou kontrolou typu zaměřený na systémové programování. Podporuje datovou abstrakci, objektově orientované programování, generické programování. Je to jazyk, který umožňuje programování pomocí více forem (paradigmat). Jejich použití závisí na druhu a cíli aplikace. &amp;lt;ref&amp;gt;C++. AbcLinux.cz [online]. [cit. 2020-03-23]. Dostupné z: https://www.abclinuxu.cz/slovnik/cplusplus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''[[JavaScript]]:''' používá především pro vytváření interaktivních webových stránek. Příkladem použití mohou být nejrůznější kontroly správného vyplnění formulářů, obrázky měnící se po přejetí myší, rozbalovací menu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;JavaScript. Jan Štráfelda [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/javascript&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''[[PHP]]:''' je jedním z nejvíce rozšířených programovacích jazyků používaných k vytváření webových aplikací. Hlavním kladem PHP je jeho nezávislost na platformě. &amp;lt;ref&amp;gt;PHP. Jan Štráfelda [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''[[Perl]]:''' je jazyk velice flexibilní, přizpůsobuje se stylu programátora, jednu věc je možné zapsat více různými způsoby. K dalším výhodám Perlu patří i obrovské množství modulů, které jsou pro něj dostupné. Díky nim Perl podporuje všechna důležitá rozhraní, včetně některých řídce používaných databází. &amp;lt;ref&amp;gt;Perl. Jan Štráfelda [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/perl&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zobrazovací jazyky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[HTML]]:''' značkovací jazyk, který používá definované značky (tagy) k vytváření a formátování dokumentů pro webové stránky.&amp;lt;ref&amp;gt;Co je to HTML?. Artic Studio [online]. [cit. 2020-03-23]. Dostupné z: https://www.artic-studio.net/slovnicek-pojmu/jazyk-html/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''[[CSS]]:''' moderní jazyk popisující způsob zobrazení dokumentů psaných ve strukturálních jazycích HTML, XHTML a XML . Znamená to, že právě CSS nese informace, jako jsou barva, písmo, umístění prvku a jeho další vizuální (formátovací) vlastnosti. &amp;lt;ref&amp;gt;CSS. Jan Štráfelda [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/kaskadove-styly&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''JavaScript'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Hardware]]:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''server''' (operační systém, databáze)&lt;br /&gt;
*'''sítové prostředí''' (kabely  pro připojení, routery)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotazovací jazyky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[SQL|SQL:]] je databázový programovací jazyk, který umožňuje definovat data, dotazovat se na ně a manipulovat s nimi.&lt;br /&gt;
*'''[[CQL]]:''' je formální jazyk, který slouží k vyhledávání v korpusu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezenční vrstva===&lt;br /&gt;
V prezenční vrstvě nebo také vrstvě uživatelského rozhraní jde o to, co lze vidět a s čím uživatel interaguje. Zajišťuje vstup požadavků a prezentaci výsledků, je závislá na platformě, může být tedy různá pro různá zařízení či platformy. Může mít podoby pro uživatele a služební. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Tenký a silný klient====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Tenký klient (Thin client):''' důsledně oddělená aplikační logika od uživatelského rozhraní, typicky HTML prohlížeč bez rozšíření. Realizace tenkého klienta je řešená trochu jinak. Nad prezentační vrstvou je vrstva webového prohlížeče realizovaná skrze HTML.&lt;br /&gt;
*'''Silný klient (Thick client):''' část aplikační logiky je na klientské straně. Většinou z důvodů rychlejších odezev systému, s tím související menší přenos dat po síti a rozložení potřebné výpočetní kapacity mezi více procesorů (mezi jednotlivé klienty). Př. Jump, ArcExplorer, HTML s podporou JavaScriptu atd. &amp;lt;ref&amp;gt;KAREL, Jedlička. Architektura GIS KMA/AGI. Fakulta aplikovaných věd [online]. [cit. 2020-03-03]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*DVOŘÁK, Radek. Databáze v prostředí webu. In Sborník konference Tvorba software 2004. Ostrava: Tanger s.r.o., 2004, s.38.43.&lt;br /&gt;
*BOLLINGER, David a Bharathi NATARAJAN. JSP - Java Server Pages: podrobný průvodce začínajícího tvůrce. Praha: Grada, 2003. Moderní programování. ISBN 80-247-0340-8&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Počítačová síť - internet]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informační architektura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
členění softwarových aplikací, technologie, software, třívrstvá architektura &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vysv%C4%9Btlete_term%C3%ADn_HCI,_popi%C5%A1te,_%C4%8D%C3%ADm_se_tento_obor_zab%C3%BDv%C3%A1,_a_uve%C4%8Fte,_jak_se_uplat%C5%88uje_v_oblasti_informa%C4%8Dn%C3%ADch_a_komunika%C4%8Dn%C3%AD_technologi%C3%AD&amp;diff=63501</id>
		<title>Vysvětlete termín HCI, popište, čím se tento obor zabývá, a uveďte, jak se uplatňuje v oblasti informačních a komunikační technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vysv%C4%9Btlete_term%C3%ADn_HCI,_popi%C5%A1te,_%C4%8D%C3%ADm_se_tento_obor_zab%C3%BDv%C3%A1,_a_uve%C4%8Fte,_jak_se_uplat%C5%88uje_v_oblasti_informa%C4%8Dn%C3%ADch_a_komunika%C4%8Dn%C3%AD_technologi%C3%AD&amp;diff=63501"/>
		<updated>2020-12-30T19:36:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: Pokus o opravu chybné reference.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[HCI]] = Human Computer Interaction''' je interdisciplinární obor zkoumající interakci člověk-[[Počítač|počítač]]. &lt;br /&gt;
Dle TDKIV se jedná o „Druh komunikace, při níž dochází k přenosu [[Informace|informací]] mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakce programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod.“ &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000477&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==HCI – klíč k uživatelsky přívětivým rozhraním==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*HCI zkoumá, jak lidé navrhují, implementují, používají a hodnotí počítačová rozhraní a jaké jsou hlavní fenomény tohoto interaktivního vztahu.&lt;br /&gt;
*Interaktivní rozhraní zprostředkovávají nové rozdělení kognitivních úkolů mezi lidi a stroje.&lt;br /&gt;
*HCI je stejně jako [[Informační věda|informační věda]] interdisciplinární obor.&lt;br /&gt;
*HCI ovlivňují počítačová věda, ergonomie, umění, design, [[Psychologie|psychologie]], [[Lingvistika|lingvistika]], [[Sociologie|sociologie]], filozofie, antropologie, fyziologie, [[Umělá inteligence|umělá inteligence]], inženýrské obory. Každá z těchto disciplín umožňuje řešit jiný aspekt, zásadní pro vznik uživatelsky přívětivého rozhraní. Zasahuje do zlepšení informačních technologií i do sociokulturní oblasti. Je její součástí, která má vliv na společnost a dokáže ji proměňovat.&lt;br /&gt;
*Obor se začal rozvíjet na přelomu 70. a 80. let v souvislosti s rozvojem počítačů a sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Hlavní cíle HCI'''===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Zdokonalení interakce mezi uživateli a počítači tím, že počítače učiníme více použitelnými a vnímavými k potřebám uživatele.&lt;br /&gt;
#Vytvářet systémy a prostředky, které umožňují v rámci interakce člověk-počítač bezpečně kooperovat a jsou efektivní.&lt;br /&gt;
#Vytvořit a udržovat interakci na takové úrovni, aby byla co nejvíce efektivní, využívala nejlepší technologie a zároveň ji bylo možno lehce aplikovat v jakémkoliv novém prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''7 hlavních pravidel HCI:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jednoduchost (jinak o něj nebudou uživatelé mít zájem)&lt;br /&gt;
*rychlost (na odezvu jsme ochotni čekat 2 - 4 sekundy)&lt;br /&gt;
*viditelnost (to, co chceme, aby uživatelé používali, musí být dobře viditelné)&lt;br /&gt;
*tolerance&lt;br /&gt;
*konzistence (základní navigace se nesmí měnit)&lt;br /&gt;
*přehlednost (uživatel musí zjistit, o co jde, co chtěl programátor říct a jak se  to má ovládat - pokud se uživatel spontánně nezorientuje do 10 minut, tak je program špatný)&lt;br /&gt;
*[[Zpětná vazba|zpětná vazba]] (komunikace s uživateli)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Obory ovlivňující HCI:==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Informatika]]: informatika jako obor, který se zabývá problematikou interakce člověk-počítač, zkoumá především technickou základnu. Jedná se o návrh uživatelsky příjemného rozhraní nebo nových implementací.&lt;br /&gt;
*[[Psychologie]]: zkoumá vlivy a účinky interakce, kontext vzájemných vazeb mezi člověkem a počítačem. Dopady působení HCI na člověka a společnost. Je možné odvodit základní nastavení lidského systému, jakousi obecnou charakteristiku procesů lidského poznání a schopností.&lt;br /&gt;
*[[Sociologie]]: zkoumá vliv HCI na společnost, kulturu. Sleduje vzájemné vazby, například [[Komunikace|komunikaci]] v rámci informačně-komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
*[[Ergonomie]]: zkoumá, jak je rozhraní uživatelsky příjemné. Může se jednat o správné rozvržení webového rozhraní, návrh panelů a menu. Současně ovšem do tohoto oboru můžeme zahrnout i návrh vstupních a výstupních zařízení Můžeme měřit způsob, jakým se uživatel dostane z jednoho odkazu na druhý. Kolik prokliků musí učinit.&lt;br /&gt;
*Design: je důležitý při navrhování uživatelského rozhraní. Využívá přitom poznatky z výše uvedených oborů. Při návrhu se klade důraz na intuitivnost ovládání webového rozhraní, logické uspořádání oken, barevnost atd.&lt;br /&gt;
*[[Sémiotika]]: poznatky, které nám poskytuje, se využívají při návrhu [[Databáze|databází]], vyhledávání, volbě obsahu daných systémů.&lt;br /&gt;
*Další vědní disciplíny: mezi další disciplíny patří [[Etnografie|etnografie]], [[Lingvistika|lingvistika]], [[Sémiotické inženýrství|sémiotické inženýrství]], [[Umělá inteligence|umělá inteligence]] a mnoho dalších, které se v současnosti rozvíjejí a pravděpodobně budou stále více převažovat nad výše uvedenými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Objevy, které pomohly uživatelů zjednodušit a zpříjemnit činnost na počítači==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*70. léta – [[Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.|tabulkový procesor]].&lt;br /&gt;
*70. léta první oknové systémy (dnes [[Windows]]).&lt;br /&gt;
*[[Hypertext]] – prolinkování dokumentů na související dokumenty.&lt;br /&gt;
*Systémy na rozpoznávání gest.&lt;br /&gt;
*Multimedia – video, text, tabulkový editor, počítačová grafika.&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]] – první výzkumy v 60. letech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Uživatelské rozhraní (UI)==&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní (user interface)|Uživatelské rozhraní (User interface)]] je důležitým pojmem v problematice HCI. Je pomyslným prostředníkem, který zprostředkovává komunikaci mezi člověkem a počítačem nebo [[Informačním systémem|informačním systémem]]. Rozhraní je soubor prostředků, který definuje komunikační zónu mezi dvěma oddělenými entitami a je tedy [[Komunikační kanál|komunikačním kanálem]] mezi uživatelem a systémem. Jeho vzhled, funkčnost, přehlednost nebo chaos ovlivňují, zda se uživatel příště vrátí, anebo ne. Návrh, struktura a jeho následná realizace jsou důležitým faktorem vzniku jakéhokoli informačního systému. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|Typy uživatelského rozhraní]]===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Grafické uživatelské rozhraní neboli GUI''' - používá se pro typy rozhraní založená na paradigmatu [[WIMP]], tedy Windows (okna), Icons (ikony), Menus (menu) a Pointing device (polohovací zařízení).&lt;br /&gt;
#'''Textové uživatelské rozhraní neboli TUI''' - používá se pro rozhraní s menu, tlačítky atd., ovládané klávesnicí.&lt;br /&gt;
#'''Příkazový řádek neboli CLI''' - používá se pro rozhraní, kdy uživatel zadává příkazy pomocí jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dobré uživatelské rozhraní by mělo splňovat ty to atributy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jednoznačnost – bez textových či grafických dvojznačností, intuitivní&lt;br /&gt;
*Stručnost – pouze nezbytný text, jednodušší orientace a hledání&lt;br /&gt;
*Podobnost – co nejvíce podobné předchozím zkušenostem uživatelů&lt;br /&gt;
*Responzivnost – zpětná vazba poskytovaná uživatelům o provedeném úkonu&lt;br /&gt;
*Konzistentnost – možnost naučit se vzorce užívání – snazší a rychlejší&lt;br /&gt;
*Estetičnost – vizuální příjemnost&lt;br /&gt;
*Efektivita – zvyšující produktivitu svým designem či zkratkami&lt;br /&gt;
*Ochota odpouštět – chyby lehko napravitelné &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;SEDLÁČEK, Pavel. Uživatelská přívětivost univerzitních informačních systémů. Brno, 2017. 152 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. Vedoucí diplomové práce RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/vkmaz/Pavel_Sedlacek_DP_-_Uzivatelska_privetivost_univerzitnich_informacnich_systemu_pqmgvtmu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační architektura (IA)==&lt;br /&gt;
[[Informační architektura|Informační architektura (IA)]] je vědecká disciplína zabývající se organizací a rozvržením obsahu systému způsobem, který naplňuje potřeby uživatelů. Tento termín zavedl [[Richard Saul Wurman]] v roce 1976 a používá se především ve vztahu k webovým (nebo i jiným) aplikacím. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;HUMAN – COMPUTER INTERACTION. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/506815/mod_resource/content/0/opakovani3_HCI_bibliometrie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem informační architektury je usnadnit zpětné vyhledávání relevantních informací jejich vhodnou organizací, navigací a reprezentací. Proto také nachází informační architektura využití na všech místech, kde se pracuje s větším množstvím informací. Například v [[Knihovna|knihovnách]] se informační architektura používala již dlouho před začátkem našeho letopočtu. Dalším takovým místem je samozřejmě [[Internet|internet]]. Čím rozsáhlejší web, tím více je informační architektura potřeba.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Informační architektura. Jan Štráfelda [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/informacni-architketura &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Role informační architektury na webu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*návrh celkové hierarchie informací (někdy též [[Taxonomie|taxonomie]])&lt;br /&gt;
*rozdělení informací do jednotlivých stránek (struktura webu)&lt;br /&gt;
*vztahy a vazby stránek mezi sebou (prolinkování)&lt;br /&gt;
*pojmenování jednotlivých stránek, sekcí i kapitol&lt;br /&gt;
*uspořádání informací v textovém obsahu jednotlivých stránek&lt;br /&gt;
*volba vhodných typů navigace a její začlenění&lt;br /&gt;
*fulltextové vyhledávání a prezentace výsledků&lt;br /&gt;
*návrh [[Layout|layoutu]] stránky&lt;br /&gt;
*vytváření [[Metadata|metadat]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Užší a širší pojetí informační architektury'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*v užším pojetí se informační architektura zabývá metadaty a kontrolovanými slovníky, organizací, klasifikací a informačním vyhledáváním v obsahu webových stránek&lt;br /&gt;
*v širším pojetí se informační architektura zabývá dizajnem informačních (digitálních) prostor na mnoha úrovních, tedy celkovou vizí a plánem těchto prostorů&lt;br /&gt;
*v širším pojetí se informační architektura nevěnuje pouze webovým sídlům, ale také dalším samostatně přístupným informačním prostorům, jako např. [[CD-ROM|CD-ROMům]], [[Intranet|intranetům]], online komunitám, a [[Software|softwaru]] pro podporu použitelnosti &amp;lt;ref&amp;gt;Informační architektura (IA). Informační systém MUNI [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2013/VIKBA06/um/39770673/Informacni_architektura.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitelnost(usability)==&lt;br /&gt;
[[Použitelnost webu|Použitelnost]] webových stránek určuje, jak snadno se na nich uživatelé orientují, jak rychle pochopí jejich uspořádání a ovládání a jaký uživatelský zážitek si z nich odnesou. Dobře použitelné stránky jsou přehledné, srozumitelné, snadno ovladatelné a uživatel bez zbytečné námahy nalezne to, co hledá. Na špatně použitelných stránkách uživatelé tápou, nedokáží dosáhnout svého cíle a odcházejí z nich zklamáni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použitelnost je však také odborná disciplína, která exaktními metodami zkoumá příčiny uživatelských úspěchů i neúspěchů při práci s internetovými stránkami. &amp;lt;ref&amp;gt;LOUKOTOVÁ, Klára. Současná uživatelská rozhraní dialogových informačních systémů [Current user interfaces of online retrieval systems]. Praha, 2006. 152 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Richard Papík, PhD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitelnost zkoumá tyto otázky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak snadno se uživatel naučí systém ovládat?&lt;br /&gt;
*Jak efektivně s ním pracuje?&lt;br /&gt;
*Kolik udělá uživatel při používání systému chyb?&lt;br /&gt;
*Dokáže nakonec splnit svůj cíl?&lt;br /&gt;
*Je pro uživatele používání systému příjemné?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitelnost webu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Na základě různých výzkumů a testování vznikla tzv. pravidla použitelnosti webových stránek (usability rules).&lt;br /&gt;
*Říkají nám, na co jsou uživatelé na internetu zvyklí a co jim při používání systému pomůže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pět hlavních pravidel:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Úvodní stránka by měla uživatele informovat o účelu systému a ukázat mu, co může na systému najít.&lt;br /&gt;
*Každá stránka by se měla odkazovat na úvodní stránku a na hlavní stránku sekce, ve které se nachází.&lt;br /&gt;
*Umístění základních prvků systému (logo, navigace, hlavní nadpis) by mělo být konzistentní na všech stránkách systému.&lt;br /&gt;
*Stránka by měla být vizuálně rozdělena do logických bloků.&lt;br /&gt;
*Na každé stránce by mělo být uživateli zřejmé, kde se v rámci systému nachází.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Časté chyby použitelnosti webu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nevhodná grafika&lt;br /&gt;
*Nepřehledná navigace mezi stránkami&lt;br /&gt;
*Špatné rozmístění ovládacích prvků&lt;br /&gt;
*Špatná čitelnost textu na stránce, přehlednost a rozložení prvků stránky&lt;br /&gt;
*Složitý objednávkový proces (e-shopy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklady:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nejdůležitější informace nejsou v první polovině „obrazovky“&lt;br /&gt;
*Nevhodná dynamická menu ([[Javascript]], [[Flash]])&lt;br /&gt;
*Chybí odkaz na titulní stránku&lt;br /&gt;
*Novinky, či aktuality na každé stránce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;HUMAN – COMPUTER INTERACTION. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/506815/mod_resource/content/0/opakovani3_HCI_bibliometrie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Přístupnost webu|Přístupnost]] (accesibility)==&lt;br /&gt;
Jde o takový web, který neklade uživatelům žádné překážky v jeho používání. Znamená to, že umožňuje plnohodnotný přístup všem uživatelům bez ohledu na jejich používané technické vybavení, znalosti a dovednosti, jejich trvalý či dočasný hendikep. Spadá pod obecnější vlastnost, kterou je použitelnost. Přístupnost je vždy nutné chápat ve vztahu ke konkrétnímu uživateli a jeho potřebám. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pristupnostcz&amp;quot;&amp;gt;O přístupnosti. Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/o-pristupnosti/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní pravidla:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přístupná navigace&lt;br /&gt;
*kontrast&lt;br /&gt;
*přístupné obrázky - nesmí být jediným zdrojem informací&lt;br /&gt;
*srozumitelnost (jasné nadpisy a odkazy, pouze důležité informace atd.)&lt;br /&gt;
*správně strukturovaný kód&lt;br /&gt;
*ovládání stránky bez myši&lt;br /&gt;
*u [[PDF]] nutné [[OCR]]&lt;br /&gt;
*nepoužívat Flash a JavaScript&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aspekty přístupnosti informací v katalozích knihoven'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přístupnost webových stránek&lt;br /&gt;
*dostupnost [[Knihovní dokument|knihovních dokumentů]] a informací v elektronickém formátu - Informace a základní dokumenty ve vhodných elektronických formátech, správné strukturování dokumentů&lt;br /&gt;
*přístupnost e-mailové komunikace&lt;br /&gt;
*přístupnost tištěných materiálů&lt;br /&gt;
*[[Katalog|katalogy]] - výběr vhodných popisných informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kategorie zdravotně znevýhodněných uživatelů:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*smyslově - zrak, sluch, řeč&lt;br /&gt;
*kognitivně - mentální postižení, poruchy učení, lidé, pro které není čeština rodný jazyk, prelingválně neslyšící&lt;br /&gt;
*tělesně - částečně mobilní, imobilní, nemohou používat myš&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Uživatelská přívětivost (UX)==&lt;br /&gt;
Pojem [[Uživatelská přívětivost|uživatelská přívětivost]] (anglicky user friendly nebo také user experince) je nejasně definovaný termín, který zahrnuje jak použitelnost, tak přístupnost a také všechny možné další prvky, které vedou k celkové spokojenosti uživatele s rozhraním. Přesná a jednoznačná definice uživatelské přívětivosti neexistuje, navzdory tomu, o jak nepostradatelnou součást všech grafických rozhraní, webového marketingu a o jak klíčový prvek zisku společností se jedná. UX jako disciplína spojuje všechny prvky tvořící uživatelské rozhraní, včetně optického a logického uspořádání stránky, textu, značek atd. za účelem nejlepší možné interakce uživatelů. Pro dobrou uživatelskou přívětivost je třeba zohlednit a přizpůsobit se cílové skupině zákazníků, jejich potřebám, aktivitám a očekáváním. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uváděné atributy definující uživatelskou přívětivost systémů:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Použitelnost – dělá to něco, co lidé potřebují udělat?&lt;br /&gt;
*Naučitelnost – umí lidé vymyslet, jak to použít?&lt;br /&gt;
*Efektivnost – udělá skutečně to, co chceme?&lt;br /&gt;
*Účinnost – udělá to v rámci rozumné míry času a úsilí?&lt;br /&gt;
*Chtěnost – chtějí to lidé?&lt;br /&gt;
*Potěšení – mají z toho lidé pozitivní dojem? &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;SEDLÁČEK, Pavel. Uživatelská přívětivost univerzitních informačních systémů. Brno, 2017. 152 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. Vedoucí diplomové práce RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/vkmaz/Pavel_Sedlacek_DP_-_Uzivatelska_privetivost_univerzitnich_informacnich_systemu_pqmgvtmu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BENYON, David. Designing user experience: A guide to HCI, UX and interaction design [online]. 4th edition. Harlow, England: Pearson, 2019 [cit. 2020-09-17]. ISBN 978-1-292-15552-4. Dostupné z: http://sfx.is.cuni.cz/sfxlcl3?sid=shorturl&amp;amp;isbn=978-1-292-15552-4&lt;br /&gt;
*WEYERS, Benjamin, Judy BOWEN, Alan DIX a Philippe PALANQUE, ed. The handbook of formal methods in human-computer interaction. New York: Springer, 2017. ISBN 978-3-319-51837-4.&lt;br /&gt;
*BREJCHA, Jan. Cross-cultural human-computer interaction and user experience design: a semiotic perspective. Boca Raton: Taylor &amp;amp; Francis, 2015. ISBN 978-1-4987-0257-7.&lt;br /&gt;
*KUDĚLKA, Miloš, Jaroslav POKORNÝ, Václav SNÁŠEL a Ajith ABRAHAM, ed. Proceedings of the Third International Conference On Intelligent Human Computer Interaction (IHCI 2011), Prague, Czech Republic, August, 2011. Berlin: Springer, [2013]. Advances in intelligent systems and computing. ISBN 978-3-642-31602-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/enhancements/fy1313/2012943358-d.html&lt;br /&gt;
*LAZAR, Jonathan, Jinjuan Heidi FENG a Harry HOCHHEISER. Research methods in human-computer interaction. Chichester: Wiley, 2010. ISBN 978-0-470-72337-1. Dostupné také z: http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&amp;amp;doc_library=BVB01&amp;amp;doc_number=018802852&amp;amp;line_number=0001&amp;amp;func_code=DB_RECORDS&amp;amp;service_type=MEDIA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní (user interface)]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské chování a jeho význam při budování IS]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)/old]]&lt;br /&gt;
[[Informační architektura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Návrh uživatelského rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
HCI, Human-computer interaction, interakce člověk-počítač, uživatelské rozhraní, použitelnost, přístupnost, přívětivost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_architektura&amp;diff=63500</id>
		<title>Informační architektura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_architektura&amp;diff=63500"/>
		<updated>2020-12-30T19:24:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: /* Použitá literatura */ Změna odkazu, původní obsah byl z webu Adaptic.cz přesunut na adresu Strafelda.cz, tj. na web majitele Adapticu.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační architektura''' je obor, který se zabývá tříděním, uspořádáním a pojmenováním informací. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační architektura. Jan Štráfelda [online]. 2020 [cit. 2020-12-23]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/informacni-architektura&amp;lt;/ref&amp;gt;Podle Petera Morvilla a Louise Rosenfelda, autorů knihy Information Architecture for the [[Www|World Wide Web]], je informační architektura definována jako: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Strukturální provedení sdílených informačních prostředí.&lt;br /&gt;
#Kombinace organizačních, pojmenovávacích, vyhledávacích a navigačních systémů v rámci webových stránek a intranetů.&lt;br /&gt;
#Umění a věda uzpůsobování informačních produktů a dojmů za účelem podpořit použitelnost a náležitost obsahu.&lt;br /&gt;
#Vznikající disciplína a seskupení praktik zaměřených na přenos principů designu a architektury do digitálního prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;&amp;gt;MORVILLE, Peter a ROSENFELD, Louis. Information Architecture for the World Wide Web [online]. 3rd Edition. USA: O’Reilly Media, Inc., 2006 [cit. 2015-01-11]. ISBN 978-0-596-52734-1. Dostupné z:http://yunus.hacettepe.edu.tr/~tonta/courses/fall2010/bby607/IAWWW.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;, &amp;lt;ref&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura webového rozhraní vybraných digitálních knihoven. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním cílem informační architektury usnadnit zpětné vyhledávání relevantních informací jejich vhodnou organizací, navigací a reprezentací. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační architektura. Jan Štráfelda [online]. 2020 [cit. 2020-12-29]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/informacni-architektura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Informační architektura a okolní disciplíny==&lt;br /&gt;
Informační architektura je v rámci sítě WWW spjata s okolními disciplínami. Nemůže existovat sama o sobě, proto je vždy ovlivňována dalšími obory, a to hlavně z oblasti web designu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''použitelnost''' &lt;br /&gt;
**[[použitelnost webu]] je obor zabývající se chováním uživatele v prostředí webu&lt;br /&gt;
*'''grafický design'''&lt;br /&gt;
**vizuální aspekty webových stránek&lt;br /&gt;
*'''interakční design'''&lt;br /&gt;
**obor zabývající se vztahem mezi lidmi a produkty, které používají&lt;br /&gt;
*'''experience design'''&lt;br /&gt;
**pojem zahrnující dovednosti z doposud uvedených disciplín a informační architektury vedoucí k uživatelskému prožitku&lt;br /&gt;
*'''knowledge managment'''- znalostní managment &lt;br /&gt;
**znalostní management se zabývá získáním znalostí, kterými lidé disponují a následným zpracováním a uložením za podpory informačních a komunikačních technologií tak, aby bylo možné je vyhledat, prezentovat a sdílet&lt;br /&gt;
**to umožňuje jejich využití v rozhodovacích a řídících procesech&lt;br /&gt;
*'''content managment''' &lt;br /&gt;
**soubor procesů a technologií zabývající se mi digitálními informacemi v rámci časového hlediska&lt;br /&gt;
**informační architektura se naopak zabývá informacemi z hlediska prostorového &amp;lt;ref&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura: teorie, metodiky. Praha, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Prvky informační architektury==&lt;br /&gt;
Základní dělení prvků podle P. Morville a L. Rosenfeld: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''organizační systémy'''- třídění informací (např. chronologické, předmětové)&lt;br /&gt;
*'''označovací systémy'''- reprezentace informací (použití terminologie)&lt;br /&gt;
*'''navigační systémy'''- pohyb v systému, procházení informací&lt;br /&gt;
*'''vyhledávací systémy'''- vyhledávání informací&lt;br /&gt;
*[[tezaury]], řízené slovníky, [[metadata]], atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační architektura. Jan Štráfelda [online]. 2020 [cit. 2020-12-23]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/informacni-architektura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KAHOUN, Peter. Informační architektura současných webových stránek [online]. Brno, 2010 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217789/ff_b/DP_-_IA_-_WWW__Kahoun__final.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura webového rozhraní vybraných digitálních knihoven. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura: teorie, metodiky. Praha, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MORVILLE, Peter a ROSENFELD, Louis. Information Architecture for the World Wide Web [online]. 3rd Edition. USA: O’Reilly Media, Inc., 2006 [cit. 2015-01-11]. ISBN 978-0-596-52734-1. Dostupné z:http://yunus.hacettepe.edu.tr/~tonta/courses/fall2010/bby607/IAWWW.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Informační architektura, informační prostředí, použitelnost webu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_architektura&amp;diff=63359</id>
		<title>Informační architektura</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_architektura&amp;diff=63359"/>
		<updated>2020-12-23T01:14:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: Upraveny odkazy na původní slovníček Adaptic, který již neexistuje a byl přesunut na novou doménu Strafelda.cz (Jan Štráfelda, autor textu, je ředitelem a majitelem firmy Adaptic).&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Informační architektura''' je obor, který se zabývá tříděním, uspořádáním a pojmenováním informací. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační architektura. Jan Štráfelda [online]. 2020 [cit. 2020-12-23]. Dostupné z:https://www.strafelda.cz/informacni-architektura&amp;lt;/ref&amp;gt;Podle Petera Morvilla a Louise Rosenfelda, autorů knihy Information Architecture for the [[Www|World Wide Web]], je informační architektura definována jako: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Strukturální provedení sdílených informačních prostředí.&lt;br /&gt;
#Kombinace organizačních, pojmenovávacích, vyhledávacích a navigačních systémů v rámci webových stránek a intranetů.&lt;br /&gt;
#Umění a věda uzpůsobování informačních produktů a dojmů za účelem podpořit použitelnost a náležitost obsahu.&lt;br /&gt;
#Vznikající disciplína a seskupení praktik zaměřených na přenos principů designu a architektury do digitálního prostředí. &amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;&amp;gt;MORVILLE, Peter a ROSENFELD, Louis. Information Architecture for the World Wide Web [online]. 3rd Edition. USA: O’Reilly Media, Inc., 2006 [cit. 2015-01-11]. ISBN 978-0-596-52734-1. Dostupné z:http://yunus.hacettepe.edu.tr/~tonta/courses/fall2010/bby607/IAWWW.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;, &amp;lt;ref&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura webového rozhraní vybraných digitálních knihoven. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním cílem informační architektury usnadnit zpětné vyhledávání relevantních informací jejich vhodnou organizací, navigací a reprezentací. &amp;lt;ref&amp;gt;Informační architektura. Adaptic [online]. 2015 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z:http://www.adaptic.cz/znalosti/efektivni-web/informacni-architektura/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Informační architektura a okolní disciplíny==&lt;br /&gt;
Informační architektura je v rámci sítě WWW spjata s okolními disciplínami. Nemůže existovat sama o sobě, proto je vždy ovlivňována dalšími obory, a to hlavně z oblasti web designu.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''použitelnost''' &lt;br /&gt;
**[[použitelnost webu]] je obor zabývající se chováním uživatele v prostředí webu&lt;br /&gt;
*'''grafický design'''&lt;br /&gt;
**vizuální aspekty webových stránek&lt;br /&gt;
*'''interakční design'''&lt;br /&gt;
**obor zabývající se vztahem mezi lidmi a produkty, které používají&lt;br /&gt;
*'''experience design'''&lt;br /&gt;
**pojem zahrnující dovednosti z doposud uvedených disciplín a informační architektury vedoucí k uživatelskému prožitku&lt;br /&gt;
*'''knowledge managment'''- znalostní managment &lt;br /&gt;
**znalostní management se zabývá získáním znalostí, kterými lidé disponují a následným zpracováním a uložením za podpory informačních a komunikačních technologií tak, aby bylo možné je vyhledat, prezentovat a sdílet&lt;br /&gt;
**to umožňuje jejich využití v rozhodovacích a řídících procesech&lt;br /&gt;
*'''content managment''' &lt;br /&gt;
**soubor procesů a technologií zabývající se mi digitálními informacemi v rámci časového hlediska&lt;br /&gt;
**informační architektura se naopak zabývá informacemi z hlediska prostorového &amp;lt;ref&amp;gt;KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura: teorie, metodiky. Praha, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Prvky informační architektury==&lt;br /&gt;
Základní dělení prvků podle P. Morville a L. Rosenfeld: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''organizační systémy'''- třídění informací (např. chronologické, předmětové)&lt;br /&gt;
*'''označovací systémy'''- reprezentace informací (použití terminologie)&lt;br /&gt;
*'''navigační systémy'''- pohyb v systému, procházení informací&lt;br /&gt;
*'''vyhledávací systémy'''- vyhledávání informací&lt;br /&gt;
*[[tezaury]], řízené slovníky, [[metadata]], atd.&amp;lt;ref name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační architektura. Jan Štráfelda [online]. 2020 [cit. 2020-12-23]. Dostupné z:https://www.strafelda.cz/informacni-architektura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KAHOUN, Peter. Informační architektura současných webových stránek [online]. Brno, 2010 [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217789/ff_b/DP_-_IA_-_WWW__Kahoun__final.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura webového rozhraní vybraných digitálních knihoven. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura: teorie, metodiky. Praha, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MORVILLE, Peter a ROSENFELD, Louis. Information Architecture for the World Wide Web [online]. 3rd Edition. USA: O’Reilly Media, Inc., 2006 [cit. 2015-01-11]. ISBN 978-0-596-52734-1. Dostupné z:http://yunus.hacettepe.edu.tr/~tonta/courses/fall2010/bby607/IAWWW.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Informační architektura, informační prostředí, použitelnost webu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A1_slova&amp;diff=63358</id>
		<title>Klíčová slova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kl%C3%AD%C4%8Dov%C3%A1_slova&amp;diff=63358"/>
		<updated>2020-12-23T01:10:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: Upraveny nepřesné formulace. V citacích změněny odkazy na Adaptic, protože původní slovníček byl nedávno aktualizován a přesunut na doménu Strafelda.cz.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Klíčová slova''' neboli keywords jsou takové výrazy, jednoslovné či víceslovné, které uživatelé vyhledávají na internetu pomocí fulltextového [[Vyhledávače, vyhledávací nástroje|vyhledávače]]. Tak uživatel vyhledá stránky, o které má zájem. Mezi nejoblíbenější a nejznámější vyhledávače patří [[Google]] a Seznam.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Klíčové slovo: Úspěšný web&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: https://uspesny-web.cz/slovnicek-internetovych-pojmu/klicove-slovo&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jsou to taková slova, která pocházejí z vybraných slov z názvu nebo z textu [[Dokument|dokumentu]], charakterizující jeho obsah a umožňující jeho vyhledávání. Klíčová slova jsou především podstatná jména nebo přídavná jména sloužící k jednoznačné identifikaci. Vynecháváme zájmena, příslovce, slovesa a také předložky a spojky, které pro vyhledávání nemají žádný význam a většina systémů je považuje za tzv. stopslova (systém je při vyhledávání ignoruje).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčová slova jsou důležitá především při optimalizace pro vyhledávače ([[SEO]]). Klíčové slovo je výraz, na který se snažíme optimalizovat stránku, aby se co nejlépe umisťovala ve výsledcích vyhledávání ([[SERP]]), ideálně na prvních místech. Vyhledávače se dnes neorientují jen podle hustoty slov v textu, a proto se mohou v SERP vypisovat stránky, které klíčové slovo vůbec neobsahují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;klicove&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Klíčové slovo:&amp;lt;/i&amp;gt; Jan Štráfelda. 2020. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/klicove-slovo&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výběr klíčových slov řeší tzv. analýza klíčových slov. Jejím výstupem bývá tabulka všech relevantních a vyhledávaných frází, zároveň s dalšími doplňujícími informacemi, jako je hledanost, konkurenčnost, kategorie, či priorita.&amp;lt;ref name=&amp;quot;klicove&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
==Klíčová slova v marketingu==&lt;br /&gt;
Klíčová slova na webových stránkách by se měla objevovat:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*v URL adres&lt;br /&gt;
*v titulku stránky&lt;br /&gt;
*v meta značkách&lt;br /&gt;
*v nadpisech&lt;br /&gt;
*v obsahu stránky&lt;br /&gt;
*ve vnitřním nebo zpětném textu odkazu&lt;br /&gt;
*v popisu obrázku (v textovém popisu, jménu souboru)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Klíčová slova: Internetový marketing&amp;lt;/i&amp;gt;. HelpMark, 2011. Dostupné také z: http://www.helpmark.cz/seo/klicovaslova&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší klíčová slova jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*velmi často hledaná&lt;br /&gt;
*s nízkou konukrencí výsledků&lt;br /&gt;
*s vysokou konverzí&lt;br /&gt;
*pragmatické&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Klíčová slova aka keywords: Daniel Beránek&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Daniel Beránek. Dostupné také z: http://www.danielberanek.cz/slovnik-copywriting-ol-mkt/klicova-slova/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Volba klíčových slov===&lt;br /&gt;
Než začneme vytvářet web pro náš výrobek, měli bychom vyhledat konkurenční firmy a zjistit jejich hledanost klíčových slov. Poté si my můžeme vybrat vhodná klíčová slova pro náš web, tím zajistíme, že naše klíčová slova nebudou stejná s jinou firmou a naše stránka se v SERP bude vyhledávat mezi prvními. Musíme počítat s tím, že zkušení uživatelé vyhledávají stránky pomocí jiných dotazů než začátečníci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fraze&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Klíčové fráze: Web česky&amp;lt;/i&amp;gt;. Tomáš Martínek, 2012. Dostupné také z: https://www.webcesky.cz/klicove-fraze/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Nástroje pro volbu klíčových slov===&lt;br /&gt;
Existují nástroje, které nám pomáhají na základě jednoho klíčového slova navrhnout další klíčová slova nebo fráze. Pro synonyma slovních spojení lze zdarma využít Google Keyword Tool. Ten je určený pro inzerenty reklamy Google AdWords. Dále existuje online aplikace reklamní společnosti Etarqet. Také lze využít aplikaci v systému Sklik.&amp;lt;ref name=&amp;quot;fraze&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
Také můžeme využít našeptávač vyhledávačů. Okno, které se zobrazuje u vyhledávacího pole vyhledávače, jakmile do něj začneme psát. Je to užitečný nástroj pro návrh nových klíčových slov. Bohužel není moc spolehlivý.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova v programování==&lt;br /&gt;
Klíčové slovo má specifický význam v [[Programovací jazyk|programovacím jazyce]]. Významy klíčových slov se v různých jazycích liší. Často se užívají v programovacím jazyce C a C++. V tomto jazyce identifikuje syntaktickou formu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovo&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Klíčové slovo: Wikipedie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Klíčové_slovo&amp;lt;/ref&amp;gt; Slova, která se v programování používají, jsou velmi často anglická. Díky původním klíčovým slovům můžeme v programovacím jazyce vytvářet nová slova a jsme tak schopni psát programy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále se klíčová slova používají v programech Basic, Java, Pascal, PHP.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova v knihovnictví==&lt;br /&gt;
V knihovnictví se klíčová slova používají pro označení tématu knihy a její zařazení do [[Katalogy|katalogu]], většinou výběrem slov z řízeného rejstříku. Podle klíčových slov je pak možné hledat knihy podobného obsahu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;slovo&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Použitá literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*PROCHÁZKA, David. SEO: cesta k propagaci vlastního webu. Praha: Grada, 2012. Průvodce (Grada). ISBN 978-80-247-4222-9.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
*Programování pro úplné začátečníky. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2129-0.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Google]]&lt;br /&gt;
*[[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]&lt;br /&gt;
*[[Dokument]]&lt;br /&gt;
*[[SEO]]&lt;br /&gt;
*[[SERP]]&lt;br /&gt;
*[[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
*[[Katalogy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
keyword, klíčová fráze, volaná fráze, hledaný výraz, požadované slovní spojení, dotaz&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Duplicity UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vysv%C4%9Btlete_term%C3%ADn_HCI,_popi%C5%A1te,_%C4%8D%C3%ADm_se_tento_obor_zab%C3%BDv%C3%A1,_a_uve%C4%8Fte,_jak_se_uplat%C5%88uje_v_oblasti_informa%C4%8Dn%C3%ADch_a_komunika%C4%8Dn%C3%AD_technologi%C3%AD&amp;diff=63357</id>
		<title>Vysvětlete termín HCI, popište, čím se tento obor zabývá, a uveďte, jak se uplatňuje v oblasti informačních a komunikační technologií</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vysv%C4%9Btlete_term%C3%ADn_HCI,_popi%C5%A1te,_%C4%8D%C3%ADm_se_tento_obor_zab%C3%BDv%C3%A1,_a_uve%C4%8Fte,_jak_se_uplat%C5%88uje_v_oblasti_informa%C4%8Dn%C3%ADch_a_komunika%C4%8Dn%C3%AD_technologi%C3%AD&amp;diff=63357"/>
		<updated>2020-12-23T01:00:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: /* Informační architektura (IA) */ Upravena citace. Původní citovala slovníček Adaptic, který však byl trvale přesunut na doménu Strafelda.cz, kde byl rozšířen.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[HCI]] = Human Computer Interaction''' je interdisciplinární obor zkoumající interakci člověk-[[Počítač|počítač]]. &lt;br /&gt;
Dle TDKIV se jedná o „Druh komunikace, při níž dochází k přenosu [[Informace|informací]] mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakce programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod.“ &amp;lt;ref&amp;gt;JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-04-03]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000477&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==HCI – klíč k uživatelsky přívětivým rozhraním==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*HCI zkoumá, jak lidé navrhují, implementují, používají a hodnotí počítačová rozhraní a jaké jsou hlavní fenomény tohoto interaktivního vztahu.&lt;br /&gt;
*Interaktivní rozhraní zprostředkovávají nové rozdělení kognitivních úkolů mezi lidi a stroje.&lt;br /&gt;
*HCI je stejně jako [[Informační věda|informační věda]] interdisciplinární obor.&lt;br /&gt;
*HCI ovlivňují počítačová věda, ergonomie, umění, design, [[Psychologie|psychologie]], [[Lingvistika|lingvistika]], [[Sociologie|sociologie]], filozofie, antropologie, fyziologie, [[Umělá inteligence|umělá inteligence]], inženýrské obory. Každá z těchto disciplín umožňuje řešit jiný aspekt, zásadní pro vznik uživatelsky přívětivého rozhraní. Zasahuje do zlepšení informačních technologií i do sociokulturní oblasti. Je její součástí, která má vliv na společnost a dokáže ji proměňovat.&lt;br /&gt;
*Obor se začal rozvíjet na přelomu 70. a 80. let v souvislosti s rozvojem počítačů a sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==='''Hlavní cíle HCI'''===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#Zdokonalení interakce mezi uživateli a počítači tím, že počítače učiníme více použitelnými a vnímavými k potřebám uživatele.&lt;br /&gt;
#Vytvářet systémy a prostředky, které umožňují v rámci interakce člověk-počítač bezpečně kooperovat a jsou efektivní.&lt;br /&gt;
#Vytvořit a udržovat interakci na takové úrovni, aby byla co nejvíce efektivní, využívala nejlepší technologie a zároveň ji bylo možno lehce aplikovat v jakémkoliv novém prostředí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''7 hlavních pravidel HCI:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*jednoduchost (jinak o něj nebudou uživatelé mít zájem)&lt;br /&gt;
*rychlost (na odezvu jsme ochotni čekat 2 - 4 sekundy)&lt;br /&gt;
*viditelnost (to, co chceme, aby uživatelé používali, musí být dobře viditelné)&lt;br /&gt;
*tolerance&lt;br /&gt;
*konzistence (základní navigace se nesmí měnit)&lt;br /&gt;
*přehlednost (uživatel musí zjistit, o co jde, co chtěl programátor říct a jak se  to má ovládat - pokud se uživatel spontánně nezorientuje do 10 minut, tak je program špatný)&lt;br /&gt;
*[[Zpětná vazba|zpětná vazba]] (komunikace s uživateli)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Obory ovlivňující HCI:==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[Informatika]]: informatika jako obor, který se zabývá problematikou interakce člověk-počítač, zkoumá především technickou základnu. Jedná se o návrh uživatelsky příjemného rozhraní nebo nových implementací.&lt;br /&gt;
*[[Psychologie]]: zkoumá vlivy a účinky interakce, kontext vzájemných vazeb mezi člověkem a počítačem. Dopady působení HCI na člověka a společnost. Je možné odvodit základní nastavení lidského systému, jakousi obecnou charakteristiku procesů lidského poznání a schopností.&lt;br /&gt;
*[[Sociologie]]: zkoumá vliv HCI na společnost, kulturu. Sleduje vzájemné vazby, například [[Komunikace|komunikaci]] v rámci informačně-komunikačních technologií.&lt;br /&gt;
*[[Ergonomie]]: zkoumá, jak je rozhraní uživatelsky příjemné. Může se jednat o správné rozvržení webového rozhraní, návrh panelů a menu. Současně ovšem do tohoto oboru můžeme zahrnout i návrh vstupních a výstupních zařízení Můžeme měřit způsob, jakým se uživatel dostane z jednoho odkazu na druhý. Kolik prokliků musí učinit.&lt;br /&gt;
*Design: je důležitý při navrhování uživatelského rozhraní. Využívá přitom poznatky z výše uvedených oborů. Při návrhu se klade důraz na intuitivnost ovládání webového rozhraní, logické uspořádání oken, barevnost atd.&lt;br /&gt;
*[[Sémiotika]]: poznatky, které nám poskytuje, se využívají při návrhu [[Databáze|databází]], vyhledávání, volbě obsahu daných systémů.&lt;br /&gt;
*Další vědní disciplíny: mezi další disciplíny patří [[Etnografie|etnografie]], [[Lingvistika|lingvistika]], [[Sémiotické inženýrství|sémiotické inženýrství]], [[Umělá inteligence|umělá inteligence]] a mnoho dalších, které se v současnosti rozvíjejí a pravděpodobně budou stále více převažovat nad výše uvedenými.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Objevy, které pomohly uživatelů zjednodušit a zpříjemnit činnost na počítači==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*70. léta – [[Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.|tabulkový procesor]].&lt;br /&gt;
*70. léta první oknové systémy (dnes [[Windows]]).&lt;br /&gt;
*[[Hypertext]] – prolinkování dokumentů na související dokumenty.&lt;br /&gt;
*Systémy na rozpoznávání gest.&lt;br /&gt;
*Multimedia – video, text, tabulkový editor, počítačová grafika.&lt;br /&gt;
*[[Virtuální realita]] – první výzkumy v 60. letech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Uživatelské rozhraní (UI)==&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní (user interface)|Uživatelské rozhraní (User interface)]] je důležitým pojmem v problematice HCI. Je pomyslným prostředníkem, který zprostředkovává komunikaci mezi člověkem a počítačem nebo [[Informačním systémem|informačním systémem]]. Rozhraní je soubor prostředků, který definuje komunikační zónu mezi dvěma oddělenými entitami a je tedy [[Komunikační kanál|komunikačním kanálem]] mezi uživatelem a systémem. Jeho vzhled, funkčnost, přehlednost nebo chaos ovlivňují, zda se uživatel příště vrátí, anebo ne. Návrh, struktura a jeho následná realizace jsou důležitým faktorem vzniku jakéhokoli informačního systému. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika|Typy uživatelského rozhraní]]===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Grafické uživatelské rozhraní neboli GUI''' - používá se pro typy rozhraní založená na paradigmatu [[WIMP]], tedy Windows (okna), Icons (ikony), Menus (menu) a Pointing device (polohovací zařízení).&lt;br /&gt;
#'''Textové uživatelské rozhraní neboli TUI''' - používá se pro rozhraní s menu, tlačítky atd., ovládané klávesnicí.&lt;br /&gt;
#'''Příkazový řádek neboli CLI''' - používá se pro rozhraní, kdy uživatel zadává příkazy pomocí jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dobré uživatelské rozhraní by mělo splňovat ty to atributy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jednoznačnost – bez textových či grafických dvojznačností, intuitivní&lt;br /&gt;
*Stručnost – pouze nezbytný text, jednodušší orientace a hledání&lt;br /&gt;
*Podobnost – co nejvíce podobné předchozím zkušenostem uživatelů&lt;br /&gt;
*Responzivnost – zpětná vazba poskytovaná uživatelům o provedeném úkonu&lt;br /&gt;
*Konzistentnost – možnost naučit se vzorce užívání – snazší a rychlejší&lt;br /&gt;
*Estetičnost – vizuální příjemnost&lt;br /&gt;
*Efektivita – zvyšující produktivitu svým designem či zkratkami&lt;br /&gt;
*Ochota odpouštět – chyby lehko napravitelné &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;SEDLÁČEK, Pavel. Uživatelská přívětivost univerzitních informačních systémů. Brno, 2017. 152 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. Vedoucí diplomové práce RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/vkmaz/Pavel_Sedlacek_DP_-_Uzivatelska_privetivost_univerzitnich_informacnich_systemu_pqmgvtmu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační architektura (IA)==&lt;br /&gt;
[[Informační architektura|Informační architektura (IA)]] je vědecká disciplína zabývající se organizací a rozvržením obsahu systému způsobem, který naplňuje potřeby uživatelů. Tento termín zavedl [[Richard Saul Wurman]] v roce 1976 a používá se především ve vztahu k webovým (nebo i jiným) aplikacím. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;HUMAN – COMPUTER INTERACTION. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/506815/mod_resource/content/0/opakovani3_HCI_bibliometrie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem informační architektury je usnadnit zpětné vyhledávání relevantních informací jejich vhodnou organizací, navigací a reprezentací. Proto také nachází informační architektura využití na všech místech, kde se pracuje s větším množstvím informací. Například v [[Knihovna|knihovnách]] se informační architektura používala již dlouho před začátkem našeho letopočtu. Dalším takovým místem je samozřejmě [[Internet|internet]]. Čím rozsáhlejší web, tím více je informační architektura potřeba. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Informační architektura. Jan Štráfelda [online]. [cit. 2020-12-23]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/informacni-architektura&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Role informační architektury na webu'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*návrh celkové hierarchie informací (někdy též [[Taxonomie|taxonomie]])&lt;br /&gt;
*rozdělení informací do jednotlivých stránek (struktura webu)&lt;br /&gt;
*vztahy a vazby stránek mezi sebou (prolinkování)&lt;br /&gt;
*pojmenování jednotlivých stránek, sekcí i kapitol&lt;br /&gt;
*uspořádání informací v textovém obsahu jednotlivých stránek&lt;br /&gt;
*volba vhodných typů navigace a její začlenění&lt;br /&gt;
*fulltextové vyhledávání a prezentace výsledků&lt;br /&gt;
*návrh [[Layout|layoutu]] stránky&lt;br /&gt;
*vytváření [[Metadata|metadat]] &amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Informační architektura. Adaptic [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: http://www.adaptic.cz/znalosti/efektivni-web/informacni-architektura/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Užší a širší pojetí informační architektury'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*v užším pojetí se informační architektura zabývá metadaty a kontrolovanými slovníky, organizací, klasifikací a informačním vyhledáváním v obsahu webových stránek&lt;br /&gt;
*v širším pojetí se informační architektura zabývá dizajnem informačních (digitálních) prostor na mnoha úrovních, tedy celkovou vizí a plánem těchto prostorů&lt;br /&gt;
*v širším pojetí se informační architektura nevěnuje pouze webovým sídlům, ale také dalším samostatně přístupným informačním prostorům, jako např. [[CD-ROM|CD-ROMům]], [[Intranet|intranetům]], online komunitám, a [[Software|softwaru]] pro podporu použitelnosti &amp;lt;ref&amp;gt;Informační architektura (IA). Informační systém MUNI [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1421/jaro2013/VIKBA06/um/39770673/Informacni_architektura.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitelnost(usability)==&lt;br /&gt;
[[Použitelnost webu|Použitelnost]] webových stránek určuje, jak snadno se na nich uživatelé orientují, jak rychle pochopí jejich uspořádání a ovládání a jaký uživatelský zážitek si z nich odnesou. Dobře použitelné stránky jsou přehledné, srozumitelné, snadno ovladatelné a uživatel bez zbytečné námahy nalezne to, co hledá. Na špatně použitelných stránkách uživatelé tápou, nedokáží dosáhnout svého cíle a odcházejí z nich zklamáni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Použitelnost je však také odborná disciplína, která exaktními metodami zkoumá příčiny uživatelských úspěchů i neúspěchů při práci s internetovými stránkami. &amp;lt;ref&amp;gt;LOUKOTOVÁ, Klára. Současná uživatelská rozhraní dialogových informačních systémů [Current user interfaces of online retrieval systems]. Praha, 2006. 152 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví 2006. Vedoucí diplomové práce PhDr. Richard Papík, PhD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Použitelnost zkoumá tyto otázky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jak snadno se uživatel naučí systém ovládat?&lt;br /&gt;
*Jak efektivně s ním pracuje?&lt;br /&gt;
*Kolik udělá uživatel při používání systému chyb?&lt;br /&gt;
*Dokáže nakonec splnit svůj cíl?&lt;br /&gt;
*Je pro uživatele používání systému příjemné?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitelnost webu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Na základě různých výzkumů a testování vznikla tzv. pravidla použitelnosti webových stránek (usability rules).&lt;br /&gt;
*Říkají nám, na co jsou uživatelé na internetu zvyklí a co jim při používání systému pomůže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Pět hlavních pravidel:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Úvodní stránka by měla uživatele informovat o účelu systému a ukázat mu, co může na systému najít.&lt;br /&gt;
*Každá stránka by se měla odkazovat na úvodní stránku a na hlavní stránku sekce, ve které se nachází.&lt;br /&gt;
*Umístění základních prvků systému (logo, navigace, hlavní nadpis) by mělo být konzistentní na všech stránkách systému.&lt;br /&gt;
*Stránka by měla být vizuálně rozdělena do logických bloků.&lt;br /&gt;
*Na každé stránce by mělo být uživateli zřejmé, kde se v rámci systému nachází.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Časté chyby použitelnosti webu===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nevhodná grafika&lt;br /&gt;
*Nepřehledná navigace mezi stránkami&lt;br /&gt;
*Špatné rozmístění ovládacích prvků&lt;br /&gt;
*Špatná čitelnost textu na stránce, přehlednost a rozložení prvků stránky&lt;br /&gt;
*Složitý objednávkový proces (e-shopy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Příklady:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Nejdůležitější informace nejsou v první polovině „obrazovky“&lt;br /&gt;
*Nevhodná dynamická menu ([[Javascript]], [[Flash]])&lt;br /&gt;
*Chybí odkaz na titulní stránku&lt;br /&gt;
*Novinky, či aktuality na každé stránce &amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;HUMAN – COMPUTER INTERACTION. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2020-09-29]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/506815/mod_resource/content/0/opakovani3_HCI_bibliometrie.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==[[Přístupnost webu|Přístupnost]] (accesibility)==&lt;br /&gt;
Jde o takový web, který neklade uživatelům žádné překážky v jeho používání. Znamená to, že umožňuje plnohodnotný přístup všem uživatelům bez ohledu na jejich používané technické vybavení, znalosti a dovednosti, jejich trvalý či dočasný hendikep. Spadá pod obecnější vlastnost, kterou je použitelnost. Přístupnost je vždy nutné chápat ve vztahu ke konkrétnímu uživateli a jeho potřebám. &amp;lt;ref name=&amp;quot;pristupnostcz&amp;quot;&amp;gt;O přístupnosti. Přístupnost.cz: otevřete svůj web všem [online]. [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/o-pristupnosti/&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Základní pravidla:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přístupná navigace&lt;br /&gt;
*kontrast&lt;br /&gt;
*přístupné obrázky - nesmí být jediným zdrojem informací&lt;br /&gt;
*srozumitelnost (jasné nadpisy a odkazy, pouze důležité informace atd.)&lt;br /&gt;
*správně strukturovaný kód&lt;br /&gt;
*ovládání stránky bez myši&lt;br /&gt;
*u [[PDF]] nutné [[OCR]]&lt;br /&gt;
*nepoužívat Flash a JavaScript&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Aspekty přístupnosti informací v katalozích knihoven'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*přístupnost webových stránek&lt;br /&gt;
*dostupnost [[Knihovní dokument|knihovních dokumentů]] a informací v elektronickém formátu - Informace a základní dokumenty ve vhodných elektronických formátech, správné strukturování dokumentů&lt;br /&gt;
*přístupnost e-mailové komunikace&lt;br /&gt;
*přístupnost tištěných materiálů&lt;br /&gt;
*[[Katalog|katalogy]] - výběr vhodných popisných informací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Kategorie zdravotně znevýhodněných uživatelů:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*smyslově - zrak, sluch, řeč&lt;br /&gt;
*kognitivně - mentální postižení, poruchy učení, lidé, pro které není čeština rodný jazyk, prelingválně neslyšící&lt;br /&gt;
*tělesně - částečně mobilní, imobilní, nemohou používat myš&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Uživatelská přívětivost (UX)==&lt;br /&gt;
Pojem [[Uživatelská přívětivost|uživatelská přívětivost]] (anglicky user friendly nebo také user experince) je nejasně definovaný termín, který zahrnuje jak použitelnost, tak přístupnost a také všechny možné další prvky, které vedou k celkové spokojenosti uživatele s rozhraním. Přesná a jednoznačná definice uživatelské přívětivosti neexistuje, navzdory tomu, o jak nepostradatelnou součást všech grafických rozhraní, webového marketingu a o jak klíčový prvek zisku společností se jedná. UX jako disciplína spojuje všechny prvky tvořící uživatelské rozhraní, včetně optického a logického uspořádání stránky, textu, značek atd. za účelem nejlepší možné interakce uživatelů. Pro dobrou uživatelskou přívětivost je třeba zohlednit a přizpůsobit se cílové skupině zákazníků, jejich potřebám, aktivitám a očekáváním. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uváděné atributy definující uživatelskou přívětivost systémů:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Použitelnost – dělá to něco, co lidé potřebují udělat?&lt;br /&gt;
*Naučitelnost – umí lidé vymyslet, jak to použít?&lt;br /&gt;
*Efektivnost – udělá skutečně to, co chceme?&lt;br /&gt;
*Účinnost – udělá to v rámci rozumné míry času a úsilí?&lt;br /&gt;
*Chtěnost – chtějí to lidé?&lt;br /&gt;
*Potěšení – mají z toho lidé pozitivní dojem? &amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;SEDLÁČEK, Pavel. Uživatelská přívětivost univerzitních informačních systémů. Brno, 2017. 152 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta informatiky. Vedoucí diplomové práce RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, CSc. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/vkmaz/Pavel_Sedlacek_DP_-_Uzivatelska_privetivost_univerzitnich_informacnich_systemu_pqmgvtmu.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*BENYON, David. Designing user experience: A guide to HCI, UX and interaction design [online]. 4th edition. Harlow, England: Pearson, 2019 [cit. 2020-09-17]. ISBN 978-1-292-15552-4. Dostupné z: http://sfx.is.cuni.cz/sfxlcl3?sid=shorturl&amp;amp;isbn=978-1-292-15552-4&lt;br /&gt;
*WEYERS, Benjamin, Judy BOWEN, Alan DIX a Philippe PALANQUE, ed. The handbook of formal methods in human-computer interaction. New York: Springer, 2017. ISBN 978-3-319-51837-4.&lt;br /&gt;
*BREJCHA, Jan. Cross-cultural human-computer interaction and user experience design: a semiotic perspective. Boca Raton: Taylor &amp;amp; Francis, 2015. ISBN 978-1-4987-0257-7.&lt;br /&gt;
*KUDĚLKA, Miloš, Jaroslav POKORNÝ, Václav SNÁŠEL a Ajith ABRAHAM, ed. Proceedings of the Third International Conference On Intelligent Human Computer Interaction (IHCI 2011), Prague, Czech Republic, August, 2011. Berlin: Springer, [2013]. Advances in intelligent systems and computing. ISBN 978-3-642-31602-9. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/enhancements/fy1313/2012943358-d.html&lt;br /&gt;
*LAZAR, Jonathan, Jinjuan Heidi FENG a Harry HOCHHEISER. Research methods in human-computer interaction. Chichester: Wiley, 2010. ISBN 978-0-470-72337-1. Dostupné také z: http://bvbr.bib-bvb.de:8991/F?func=service&amp;amp;doc_library=BVB01&amp;amp;doc_number=018802852&amp;amp;line_number=0001&amp;amp;func_code=DB_RECORDS&amp;amp;service_type=MEDIA&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[HCI]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní (user interface)]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské chování a jeho význam při budování IS]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)/old]]&lt;br /&gt;
[[Informační architektura]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Uživatelské rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Návrh uživatelského rozhraní]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
HCI, Human-computer interaction, interakce člověk-počítač, uživatelské rozhraní, použitelnost, přístupnost, přívětivost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popi%C5%A1te_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD_softwarov%C3%BDch_aplikac%C3%AD_do_t%C5%99%C3%AD_vrstev,_popi%C5%A1te_%C3%BA%C4%8Del_a_odpov%C4%9Bdnost_jednotliv%C3%BDch_vrstev._Zmi%C5%88te,_jak%C3%BDmi_technologiemi_mohou_b%C3%BDt_tyto_vrstvy_realizov%C3%A1ny&amp;diff=63356</id>
		<title>Popište členění softwarových aplikací do tří vrstev, popište účel a odpovědnost jednotlivých vrstev. Zmiňte, jakými technologiemi mohou být tyto vrstvy realizovány</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Popi%C5%A1te_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD_softwarov%C3%BDch_aplikac%C3%AD_do_t%C5%99%C3%AD_vrstev,_popi%C5%A1te_%C3%BA%C4%8Del_a_odpov%C4%9Bdnost_jednotliv%C3%BDch_vrstev._Zmi%C5%88te,_jak%C3%BDmi_technologiemi_mohou_b%C3%BDt_tyto_vrstvy_realizov%C3%A1ny&amp;diff=63356"/>
		<updated>2020-12-23T00:56:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Johny173: /* Aplikační vrstva */ Původní slovníček Adaptic, který je tu hojně citován, byl přesunut na doménu Strafelda.cz, kde byl aktualizován.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Software==&lt;br /&gt;
[[Software]] je v [[Informatika|informatice]] sada všech počítačových programů používaných v [[Počítač|počítačích]], které provádějí nějakou činnost. Jedná se o nehmotnou část, která je protikladem k [[Hardware|hardwaru]], který zahrnuje všechny fyzické součásti počítače (elektronické obvody, skříň atd.). Jelikož software je zpravidla považován za [[Autorské dílo|autorské dílo]], koncoví uživatelé ho využívají na základě licencí od jejich autorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozdělení softwaru:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Systémový software:''' umožňuje efektivní používání počítače ([[Firmware|firmware]], operační systém, jádro [[Operační systém|operačního systému]], pomocné systémové nástroje);&lt;br /&gt;
*'''Aplikační software:''' umožňuje uživateli vykonávat nějakou užitečnou činnost. Například: kancelářské balíky (označují skupinu kancelářského software prodávaného jako celek, který nabízí určitý stupeň propojení jednotlivých aplikací v balíku - [[Charakterizujte textový editor, jeho základní funkce a využití. Vymezte textové editory oproti aplikacím pro počítačovou sazbu. Uveďte příklady textových editorů. Popište možnosti spolupráce více autorů na jednom dokumentu.|textový editor]], [[Charakterizujte tabulkový procesor a jeho základní rysy a funkce. Uveďte typické situace, kdy je vhodné využít tabulkový procesor. Popište použití vzorců v tabulkovém procesoru.|tabulkové procesory]], prezentační programy), grafické programy, vývojové nástroje (vývojové prostředí, překladač), zábavní software (počítačové hry, přehrávače digitálního zvuku a videa);&lt;br /&gt;
*'''[[Malware ]] :''' je vytvořen za účelem poškodit a porušit počítač, je spojen s počítačovými zločiny;&lt;br /&gt;
*'''Další typy (dle finanční dostupnosti):''' [[Freeware|freeware]], [[Shareware|shareware]] , komerční software. &amp;lt;ref&amp;gt;HASMANOVÁ, Kateřina. Software. SlidePlayer [online]. [cit. 2020-03-14]. Dostupné z: https://slideplayer.cz/slide/11877292/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Členění softwarových aplikací do tří vrstev==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Třívrstvá architektura:''' jeden z typů architektury [[Informační systém|informačních systémů]] (resp. aplikací), odděluje jednotlivé vrstvy tak, aby na sobě nebyly závislé. Jejím předchůdcem byla dvouvrstvá architektura. Třívrstvá architektura se využívá především pro tvorbu robustnějších softwarů. Vrstvy architektury jsou prezentační, aplikační a datová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''K čemu je třívrstvá architektura v praxi?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třívrstvou architekturu využívá velké množství aplikací, které pracují s [[Data|daty]]. Takto je postavena většina moderních podnikových aplikací, některá portálová řešení a webové stránky. Tří a více vrstvá architektura je v dnešní době trendem a využívá se pro tvorbu robustnějších řešení. Její výhodou je pružnější rozdělení výkonu mezi zařízení uživatele a server, prezentační vrstva může běžet i na velmi levných zařízeních.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:11&amp;quot;&amp;gt;Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). Management Mania [online]. [cit. 2020-03-02]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výhody'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*zatížení systému je úměrně rozděleno mezi servery, konkrétně mezi databázový server, několik aplikačních serverů a velké množství klientů;&lt;br /&gt;
*rychlá komunikace mezi databázovými a aplikačními servery. Většinou je propojení aplikačních a databázových serverů řešeno prostřednictvím rychlé páteřní sítě;&lt;br /&gt;
*u větších systémů je většinou implementovaná funkcionalita pro dynamické přesměrování zátěže, tím se docílí optimální využití strojového času aplikačních serverů a usnadní se zálohování;&lt;br /&gt;
*v případě havárie aplikačního serveru, je zastoupen ostatními servery;&lt;br /&gt;
*snadná implementace různých klientů v rámci jednoho aplikačního serveru. Tímto krokem získávám možnost přizpůsobení klienta různým cílovým skupinám;&lt;br /&gt;
*klient může běžet na nezávislém prostředí a stroji, což v praxi znamená, že aplikační server dokáže obsloužit různé typy počítačů s různými operačními systémy;&lt;br /&gt;
*architekturu lze uplatnit jak na jednom počítači, tak ve velkých multiplatformních systémech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Nevýhody'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*systém využívající třívrstvou architekturu je mnohem složitější správně navrhnout než systém dvojvrstvý. Je velice důležité oddělit jednotlivé vrstvy z pohledu možného budoucího využití;&lt;br /&gt;
*implementace systému je většinou dost složitá, velmi často se kombinují různé platformy včetně různých operačních systémů. Tím se zvyšují nároky na znalosti administrátorů, čímž se úměrně navyšuje i cena.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;VÍT, Pavel. Databázový interface v prezentační mezivrstvě. [online]. Praha, 2009, 61 s., Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škole Praha, Katedra počítačů. [cit. 2020-03-02].  Dostupné z: https://is.ambis.cz/th/bgequ/_Pavel_Vit_DBInterfacevPrezentacniMezivrtve_BIVS.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Datová (databázová) vrstva===&lt;br /&gt;
Jedná se o nejnižší vrstva modelu, která zajišťuje práci s [[Data|daty]]. Žádný systém bez této [[Databáze|databáze]] nemůže fungovat.&amp;lt;br /&amp;gt; &lt;br /&gt;
'''Základní operace:''' ukládání dat do souboru, nebo databáze, výběr dat, agregace dat, předzpracování dat, integrita dat či audit dat.&amp;lt;br /&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Databázové modely:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Hierarchický model dat:''' data jsou organizována do stromové struktury. Každý záznam představuje uzel ve stromové struktuře, vzájemný vztah mezi záznamy je typu rodič/potomek. Největšími nevýhodami hierarchického uspořádání je složitá operace vkládání a rušení záznamů a v některých případech i nepřirozená organizace dat.&lt;br /&gt;
*'''Síťový model dat:''' síťový model dat je v podstatě zobecněním hierarchického modelu, který doplňuje o mnohonásobné vztahy (sety). Sety propojují záznamy různého či stejného typu, přičemž spojení může být realizováno na jeden nebo více záznamů. Přístup k propojeným záznamům je přímý bez dalšího vyhledávání. Nevýhodou síťové databáze je zejména nepružnost a obtížná změna její struktury.&lt;br /&gt;
*'''Relační model dat:''' relační databázový model je z uvedených nejmladší a zároveň nejpoužívanější. Model má jednoduchou strukturu, data jsou organizována v tabulkách, které se skládají z řádků a sloupců. V těchto tabulkách jsou prováděny všechny databázové operace. Mezi vlastnosti patří to, že je databáze uživatelem chápána jako množina relací a nic jiného. Jsou k dispozici minimálně operace selekce, projekce a spojení. Všechna data jsou přístupná kombinací jména tabulky s hodnotami primárního klíče a jménem sloupce. &amp;lt;ref&amp;gt;Databázové modely. Databáze [online]. [cit. 2020-03-03]. Dostupné z: http://www.databaze.chytrak.cz/modely.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Aplikační vrstva===&lt;br /&gt;
Prostřední vrstva modelu, prezentuje data uživateli a promítá požadavky uživatele do datové vrstvy. Zajišťuje výpočty a operace prováděné mezi vstupně-výstupními požadavky a daty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Síťové a aplikační protokoly:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''TCP/''' [[IP adresa|'''IP''']] pro přenos informací&lt;br /&gt;
*'''[[HTTP]]''': je internetový protokol, původně určený k výměně hypertextových dokumentů mezi serverem a prohlížečem (tzv. služba [[World Wide Web|WWW]]). Současná verze HTTP však již dokáže přenášet jakékoliv soubory a používá se i k mnoha jiným funkcím (např. spouštění vzdálených aplikací). K HTTP existuje také jeho zabezpečená varianta HTTPS.&amp;lt;ref&amp;gt;HTTP. Jan Štráfelda [online]. [cit. 2020-12-23]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/http&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''HTTPS:''' protokol HTTPS umožňuje chráněný přístup k webovému serveru tím, že veškerou přenášenou komunikaci šifruje algoritmem SSL nebo TSL. &amp;lt;ref&amp;gt;HTTPS. Jan Štráfelda [online]. [cit. 2020-12-23]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/https&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Programovací jazyk|Programovací jazyky]]:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[C++]]:''' je víceúčelovým programovacím jazykem se statickou kontrolou typu zaměřený na systémové programování. Podporuje datovou abstrakci, objektově orientované programování, generické programování. Je to jazyk, který umožňuje programování pomocí více forem (paradigmat). Jejich použití závisí na druhu a cíli aplikace. &amp;lt;ref&amp;gt;C++. AbcLinux.cz [online]. [cit. 2020-03-23]. Dostupné z: https://www.abclinuxu.cz/slovnik/cplusplus&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''[[JavaScript]]:''' dříve se používal pouze na straně klienta, tedy v prohlížeči,  například ke kontrole vyplnění formuláře, různým animacím či dynamickým změnám HTML dokumentu. Později se začal používat i na straně serveru pro generování HTML obsahu stránek.&amp;lt;ref&amp;gt;JavaScript. Jan Štráfelda [online]. 2020 [cit. 2020-12-23]. Dostupné z https://www.strafelda.cz/javascript&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''[[PHP]]:''' je jedním z nejvíce rozšířených programovacích jazyků používaných k vytváření webových aplikací. Hlavním kladem PHP je jeho nezávislost na platformě. &amp;lt;ref&amp;gt;PHP. Jan Štráfelda [online]. [cit. 2020-12-23]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''[[Perl]]:''' je jazyk velice flexibilní, přizpůsobuje se stylu programátora, jednu věc je možné zapsat více různými způsoby. K dalším výhodám Perlu patří i obrovské množství modulů, které jsou pro něj dostupné. Díky nim Perl podporuje všechna důležitá rozhraní, včetně některých řídce používaných databází. &amp;lt;ref&amp;gt;Perl. Jan Štráfelda [online]. [cit. 2020-12-23]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/perl&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zobrazovací jazyky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''[[HTML]]:''' značkovací jazyk, který používá definované značky (tagy) k vytváření a formátování dokumentů pro webové stránky.&amp;lt;ref&amp;gt;Co je to HTML?. Artic Studio [online]. [cit. 2020-03-23]. Dostupné z: https://www.artic-studio.net/slovnicek-pojmu/jazyk-html/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''[[CSS]]:''' moderní jazyk popisující způsob zobrazení dokumentů psaných ve strukturálních jazycích HTML, XHTML a XML . Znamená to, že právě CSS nese informace, jako jsou barva, písmo, umístění prvku a jeho další vizuální (formátovací) vlastnosti. &amp;lt;ref&amp;gt;Kaskádové styly (CSS). Jan Štráfelda [online]. [cit. 2020-12-23]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/kaskadove-styly&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
*'''JavaScript'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Hardware]]:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''server''' (operační systém, databáze)&lt;br /&gt;
*'''sítové prostředí''' (kabely  pro připojení, routery)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dotazovací jazyky:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[[SQL|SQL:]] je databázový programovací jazyk, který umožňuje definovat data, dotazovat se na ně a manipulovat s nimi.&lt;br /&gt;
*'''[[CQL]]:''' je formální jazyk, který slouží k vyhledávání v korpusu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Prezenční vrstva===&lt;br /&gt;
V prezenční vrstvě nebo také vrstvě uživatelského rozhraní jde o to, co lze vidět a s čím uživatel interaguje. Zajišťuje vstup požadavků a prezentaci výsledků, je závislá na platformě, může být tedy různá pro různá zařízení či platformy. Může mít podoby pro uživatele a služební. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Tenký a silný klient====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Tenký klient (Thin client):''' důsledně oddělená aplikační logika od uživatelského rozhraní, typicky HTML prohlížeč bez rozšíření. Realizace tenkého klienta je řešená trochu jinak. Nad prezentační vrstvou je vrstva webového prohlížeče realizovaná skrze HTML.&lt;br /&gt;
*'''Silný klient (Thick client):''' část aplikační logiky je na klientské straně. Většinou z důvodů rychlejších odezev systému, s tím související menší přenos dat po síti a rozložení potřebné výpočetní kapacity mezi více procesorů (mezi jednotlivé klienty). Př. Jump, ArcExplorer, HTML s podporou JavaScriptu atd. &amp;lt;ref&amp;gt;KAREL, Jedlička. Architektura GIS KMA/AGI. Fakulta aplikovaných věd [online]. [cit. 2020-03-03]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*DVOŘÁK, Radek. Databáze v prostředí webu. In Sborník konference Tvorba software 2004. Ostrava: Tanger s.r.o., 2004, s.38.43.&lt;br /&gt;
*BOLLINGER, David a Bharathi NATARAJAN. JSP - Java Server Pages: podrobný průvodce začínajícího tvůrce. Praha: Grada, 2003. Moderní programování. ISBN 80-247-0340-8&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[[Software]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Programovací jazyk]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Počítačová síť - internet]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Informační architektura]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
členění softwarových aplikací, technologie, software, třívrstvá architektura &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Johny173</name></author>
		
	</entry>
</feed>