<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Karolina.Poliakova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Karolina.Poliakova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Karolina.Poliakova"/>
	<updated>2026-05-14T06:21:23Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37933</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37933"/>
		<updated>2016-09-21T10:09:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediální teorii techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Filosofie techniky '''označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:technika.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]] byla tématem mnohých teoretiků, o jednu, která se přímo váže k charakteru techniky a nových médií se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&amp;lt;ref&amp;gt;BAIRD, Davis. Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments. University of California Press, 2004. ISBN 0520232496&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Technokracie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, modernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37932</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37932"/>
		<updated>2016-09-21T10:06:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediální teorii techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:technika.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]] byla tématem mnohých teoretiků, o jednu, která se přímo váže k charakteru techniky a nových médií se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&amp;lt;ref&amp;gt;BAIRD, Davis. Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments. University of California Press, 2004. ISBN 0520232496&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Technokracie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, modernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37931</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37931"/>
		<updated>2016-09-21T10:05:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:technika.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]] byla tématem mnohých teoretiků, o jednu, která se přímo váže k charakteru techniky a nových médií se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&amp;lt;ref&amp;gt;BAIRD, Davis. Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments. University of California Press, 2004. ISBN 0520232496&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Technokracie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, modernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37930</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37930"/>
		<updated>2016-09-21T10:04:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:technika.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]] byla tématem mnohých teoretiků, o jednu, která se přímo váže k charakteru techniky a nových médií se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&amp;lt;ref&amp;gt;BAIRD, Davis. Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments. University of California Press, 2004. ISBN 0520232496&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
[[Technokracie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, modernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37929</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37929"/>
		<updated>2016-09-21T10:04:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:technika.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]] byla tématem mnohých teoretiků, o jednu, která se přímo váže k charakteru techniky a nových médií se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&amp;lt;ref&amp;gt;BAIRD, Davis. Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments. University of California Press, 2004. ISBN 0520232496&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
[[Technokracie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37928</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37928"/>
		<updated>2016-09-21T10:02:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:technika.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]] byla tématem mnohých teoretiků, o jednu, která se přímo váže k charakteru techniky a nových médií se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&amp;lt;ref&amp;gt;BAIRD, Davis. Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments. University of California Press, 2004. ISBN 0520232496&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Technokracie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technokracie&amp;diff=37927</id>
		<title>Technokracie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technokracie&amp;diff=37927"/>
		<updated>2016-09-21T09:59:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technokracie''' z historického hlediska značí sociologicko-politickou teorii v USA, která hlásala nutnost vlády technických odborníků z různých oblastí vědy. Zejména se jednalo o ekonomy, kteří měli řídit společnost na základě vědeckých poznatků. Vlivem tohoto pojetí mívá tento termín často pejorativní význam a je jím označována vláda techniků a velkopodnikatelů, a to na úrovni podniků nebo státu.&amp;lt;ref&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci pejorativního, nebo lépe kritického pohledu na techniku jmenujme tři hlavní hnutí, která dominovala v 19. a 20. století - kritická teorie Frankfurtské školy, luddismus a neo-luddismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritická teorie technologie ===&lt;br /&gt;
Kritická teorie pochází z frankfurtské školy (Rousseauův odkaz u Marxe či Heideggera). Technologie je kritizována pro svůj negativní dopad – je to nástroj dominance, kontroly. V Evropě se tato teorie prosadila kolem roku 1970. Kritika technologie je varianta kritiky vývoje, která směřuje od Rousseaua. &amp;lt;ref&amp;gt;JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ: Média a společnost, Portál, Praha 2007, ISBN 978-80-7367-287-4&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Luddismus ===&lt;br /&gt;
Luddismus bylo britské politické hnutí (složené převážně z textilních dělníků) na začátku 19. století, které protestovalo (převážně ničením šicích strojů) proti změnám vzniklým za Průmyslové revoluce, o nichž bylo přesvědčeno, že jim ohrožují život. V současné době je tento pojem používán většinou pejorativně, a popisuje ty jednotlivce, kteří se nekompromisně či zbytečně staví proti technologickým a vědeckým inovacím. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Neo-luddismus ===&lt;br /&gt;
Neo-luddismus je moderní hnutí, které se staví do opozice vůči specifickému či obecnému technologickému vývoji. Termín neo-luddismus je používán převážně obhájci technologického pokroku jakožto označení pro jednotlivce či organizace, kteří vzdorují technologickým výhodám. Neo-luddité bývají označování také jako anarcho-primitivisté či bio-luddité (ti odporují hlavně biotechnologiím). Neo-luddité hlásají, že technologie je síla, která může způsobovat některé či všechny následující aspekty: odlidštit a odcizit lidi, zničit tradiční kultury, společnosti a rodinné struktury, znečistit jazyky, snížit potřebu mezilidského kontaktu, změnit definici toho, co to vůbec znamená být člověk či zničit vyvinutý systém pro život celé zemské biosféry tak vážně, že lidstvo může zaniknout. Ten, kdo je označen jako neo-luddita, ještě nemusí považovat technologii samu o sobě jako zlo. Většinou se neo-luddité mohou domnívat, že mnoho technologií ovlivňují lidskou povahu negativně. Nejčastějším argumentem neo-ludditů je, že příliš rychlé přijetí technologie společností nebude mít pro planetů žádný prospěch. Myslitelé z řad neo-ludditů odmítají, že technologie je ze své podstaty bez hodnot a amorální, což znamená že může být použita pro dobro i zlo. Místo toho se domnívají, že technologie mají vrozenou tendenci posilovat či podkopávat určité hodnoty. Argumentují, že některé technologie tak podporují sociální a třídní odcizení, degradaci prostředí a duchovní rozptýlení a i přesto jsou stále označovány společnostmi, které je vyrábějí, jako rovnoměrně pozitivní.&amp;lt;ref&amp;gt;JONES, Steven E.Against Technology: From the Luddites to Neo-Luddism. Taylor &amp;amp; Francis, 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technokracie&amp;diff=37926</id>
		<title>Technokracie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technokracie&amp;diff=37926"/>
		<updated>2016-09-21T09:59:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technokracie''' z historického hlediska značí sociologicko-politickou teorii v USA, která hlásala nutnost vlády technických odborníků z různých oblastí vědy. Zejména se jednalo o ekonomy, kteří měli řídit společnost na základě vědeckých poznatků. Vlivem tohoto pojetí mívá tento termín často pejorativní význam a je jím označována vláda techniků a velkopodnikatelů, a to na úrovni podniků nebo státu.&amp;lt;ref&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci pejorativního, nebo lépe kritického pohledu na techniku jmenujme tři hlavní hnutí, která dominovala v 19. a 20. století - kritická teorie Frankfurtské školy, luddismus a neo-luddismus. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritická teorie technologie ===&lt;br /&gt;
Kritická teorie pochází z frankfurtské školy (Rousseauův odkaz u Marxe či Heideggera). Technologie je kritizována pro svůj negativní dopad – je to nástroj dominance, kontroly. V Evropě se tato teorie prosadila kolem roku 1970. Kritika technologie je varianta kritiky vývoje, která směřuje od Rousseaua. &amp;lt;ref&amp;gt;JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ: Média a společnost, Portál, Praha 2007, ISBN 978-80-7367-287-4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Luddismus ===&lt;br /&gt;
Luddismus bylo britské politické hnutí (složené převážně z textilních dělníků) na začátku 19. století, které protestovalo (převážně ničením šicích strojů) proti změnám vzniklým za Průmyslové revoluce, o nichž bylo přesvědčeno, že jim ohrožují život. V současné době je tento pojem používán většinou pejorativně, a popisuje ty jednotlivce, kteří se nekompromisně či zbytečně staví proti technologickým a vědeckým inovacím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Neo-luddismus ===&lt;br /&gt;
Neo-luddismus je moderní hnutí, které se staví do opozice vůči specifickému či obecnému technologickému vývoji. Termín neo-luddismus je používán převážně obhájci technologického pokroku jakožto označení pro jednotlivce či organizace, kteří vzdorují technologickým výhodám. Neo-luddité bývají označování také jako anarcho-primitivisté či bio-luddité (ti odporují hlavně biotechnologiím). Neo-luddité hlásají, že technologie je síla, která může způsobovat některé či všechny následující aspekty: odlidštit a odcizit lidi, zničit tradiční kultury, společnosti a rodinné struktury, znečistit jazyky, snížit potřebu mezilidského kontaktu, změnit definici toho, co to vůbec znamená být člověk či zničit vyvinutý systém pro život celé zemské biosféry tak vážně, že lidstvo může zaniknout. Ten, kdo je označen jako neo-luddita, ještě nemusí považovat technologii samu o sobě jako zlo. Většinou se neo-luddité mohou domnívat, že mnoho technologií ovlivňují lidskou povahu negativně. Nejčastějším argumentem neo-ludditů je, že příliš rychlé přijetí technologie společností nebude mít pro planetů žádný prospěch. Myslitelé z řad neo-ludditů odmítají, že technologie je ze své podstaty bez hodnot a amorální, což znamená že může být použita pro dobro i zlo. Místo toho se domnívají, že technologie mají vrozenou tendenci posilovat či podkopávat určité hodnoty. Argumentují, že některé technologie tak podporují sociální a třídní odcizení, degradaci prostředí a duchovní rozptýlení a i přesto jsou stále označovány společnostmi, které je vyrábějí, jako rovnoměrně pozitivní.&amp;lt;ref&amp;gt;JONES, Steven E.Against Technology: From the Luddites to Neo-Luddism. Taylor &amp;amp; Francis, 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technokracie&amp;diff=37925</id>
		<title>Technokracie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technokracie&amp;diff=37925"/>
		<updated>2016-09-21T09:58:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Technokracie''' z historického hlediska značí sociologicko-politickou teorii v USA, která hlásala nutnost vlády technických odborníků z různých oblastí vědy. Zejména se jednalo o ekonomy, kteří měli řídit společnost na základě vědeckých poznatků. Vlivem tohoto pojetí mívá tento termín často pejorativní význam a je jím označována vláda techniků a velkopodnikatelů, a to na úrovni podniků nebo státu.&amp;lt;ref&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&amp;lt;/ref&amp;gt; V rámci pejorativního, nebo lépe kritického pohledu na techniku jmenujme tři hlavní hnutí, která dominovala v 19. a 20. století - kritická teorie Frankfurtské školy, luddismus a neo-luddismus. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kritická teorie technologie ===&lt;br /&gt;
Kritická teorie pochází z frankfurtské školy (Rousseauův odkaz u Marxe či Heideggera). Technologie je kritizována pro svůj negativní dopad – je to nástroj dominance, kontroly. V Evropě se tato teorie prosadila kolem roku 1970. Kritika technologie je varianta kritiky vývoje, která směřuje od Rousseaua. &amp;lt;ref&amp;gt;JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ: Média a společnost, Portál, Praha 2007, ISBN 978-80-7367-287-4&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Luddismus ===&lt;br /&gt;
Luddismus bylo britské politické hnutí (složené převážně z textilních dělníků) na začátku 19. století, které protestovalo (převážně ničením šicích strojů) proti změnám vzniklým za Průmyslové revoluce, o nichž bylo přesvědčeno, že jim ohrožují život. V současné době je tento pojem používán většinou pejorativně, a popisuje ty jednotlivce, kteří se nekompromisně či zbytečně staví proti technologickým a vědeckým inovacím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Neo-luddismus ===&lt;br /&gt;
Neo-luddismus je moderní hnutí, které se staví do opozice vůči specifickému či obecnému technologickému vývoji. Termín neo-luddismus je používán převážně obhájci technologického pokroku jakožto označení pro jednotlivce či organizace, kteří vzdorují technologickým výhodám. Neo-luddité bývají označování také jako anarcho-primitivisté či bio-luddité (ti odporují hlavně biotechnologiím). Neo-luddité hlásají, že technologie je síla, která může způsobovat některé či všechny následující aspekty: odlidštit a odcizit lidi, zničit tradiční kultury, společnosti a rodinné struktury, znečistit jazyky, snížit potřebu mezilidského kontaktu, změnit definici toho, co to vůbec znamená být člověk či zničit vyvinutý systém pro život celé zemské biosféry tak vážně, že lidstvo může zaniknout. Ten, kdo je označen jako neo-luddita, ještě nemusí považovat technologii samu o sobě jako zlo. Většinou se neo-luddité mohou domnívat, že mnoho technologií ovlivňují lidskou povahu negativně. Nejčastějším argumentem neo-ludditů je, že příliš rychlé přijetí technologie společností nebude mít pro planetů žádný prospěch. Myslitelé z řad neo-ludditů odmítají, že technologie je ze své podstaty bez hodnot a amorální, což znamená že může být použita pro dobro i zlo. Místo toho se domnívají, že technologie mají vrozenou tendenci posilovat či podkopávat určité hodnoty. Argumentují, že některé technologie tak podporují sociální a třídní odcizení, degradaci prostředí a duchovní rozptýlení a i přesto jsou stále označovány společnostmi, které je vyrábějí, jako rovnoměrně pozitivní.&amp;lt;ref&amp;gt;JONES, Steven E.Against Technology: From the Luddites to Neo-Luddism. Taylor &amp;amp; Francis, 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37924</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37924"/>
		<updated>2016-09-21T09:43:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:technika.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]] byla tématem mnohých teoretiků, o jednu, která se přímo váže k charakteru techniky a nových médií se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&amp;lt;ref&amp;gt;BAIRD, Davis. Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments. University of California Press, 2004. ISBN 0520232496&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Technokracie]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37923</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37923"/>
		<updated>2016-09-21T09:41:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:technika.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]] byla tématem mnohých teoretiků, o jednu, která se přímo váže k charakteru techniky a nových médií se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&amp;lt;ref&amp;gt;BAIRD, Davis. Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments. University of California Press, 2004. ISBN 0520232496&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37922</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37922"/>
		<updated>2016-09-21T09:40:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:technika.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]] byla tématem mnohých teoretiků, o jednu, která se přímo váže k charakteru techniky a nových médií se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&amp;lt;ref&amp;gt;BAIRD, Davis. Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments. University of California Press, 2004. ISBN 0520232496&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37921</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37921"/>
		<updated>2016-09-21T09:38:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:technika.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]] byla tématem mnohých teoretiků, o jednu, která se přímo váže k charakteru techniky a nových médií se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37920</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37920"/>
		<updated>2016-09-21T09:38:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Filosofické směry */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:technika.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]] byla tématem mnohých teoretiků, o jednu, která se přímo váže k charakteru techniky a nových médií se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Technika.jpg&amp;diff=37919</id>
		<title>Soubor:Technika.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Technika.jpg&amp;diff=37919"/>
		<updated>2016-09-21T09:36:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37918</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37918"/>
		<updated>2016-09-21T09:34:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Filosofické směry */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:technika.png|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]] byla tématem mnohých teoretiků, o jednu, která se přímo váže k charakteru techniky a nových médií se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historickou_klasifikaci_filosofie_techniky&amp;diff=37917</id>
		<title>Historickou klasifikaci filosofie techniky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historickou_klasifikaci_filosofie_techniky&amp;diff=37917"/>
		<updated>2016-09-21T09:30:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: Stránka vyprázdněna&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historick%C3%A1_klasifikace_filosofie_techniky&amp;diff=37916</id>
		<title>Historická klasifikace filosofie techniky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historick%C3%A1_klasifikace_filosofie_techniky&amp;diff=37916"/>
		<updated>2016-09-21T09:30:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Davis Baird ve svém díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments definovat tři fáze, kterými prošla filosofie techniky, tkerá přímo vychází i ze strukturálního charakteru techniky samotné. Dělí éru tehcnniky na tři části a to pre-moderní technologii, moderní technologii a meta-technologii. &amp;lt;ref&amp;gt;BAIRD, Davis. Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments. University of California Press, 2004. ISBN 0520232496&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. Pre-moderní technologie&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
První fází historického rámce filosofie technologie je dle Davise Bairda pre-moderní technologie, či spíše technika, která nepotřebuje filosofické ospravedlnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. Moderní technologie ===&lt;br /&gt;
Moderní technologie je součástí velkého &amp;quot;dekontextulizačního&amp;quot; procesu - procesu, který zahrnuje asertivní dekonstrukci socio-kulturní jednoty s cílem nastolit autonomii toho, co sociologové nazývají hlavními institucemi společnosti: vědy, náboženství, umění, atd. Tato dekontextualizace se samozřejmě odráží i apeluje na ty větve filozofie známé jako filozofie vědy, filozofie náboženství, filozofie umění - a v neposlední řadě i filozofie techniky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Meta-technologie &amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Třetí fází je pak meta-technologie. Moderní technologie jako taková neexistuje – je nahrazena post-technologií, hyper-technologií, či jinak řečeno metatechnologií. Filosofie technologie je již vyčerpána, věda závisí na technologii, stejně jako technologie na vědě. Autonomní sféry oblastí našeho života jsou znovuzapojeny do obecné kultury propojováním – to, co vzniká můžeme nazývat virtuální kulturou skrze technologii (nejzřejmější instance je World Wide Web) – neboli metatechnologii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historick%C3%A1_klasifikace_filosofie_techniky&amp;diff=37915</id>
		<title>Historická klasifikace filosofie techniky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historick%C3%A1_klasifikace_filosofie_techniky&amp;diff=37915"/>
		<updated>2016-09-21T09:29:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Davis Baird ve svém díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments definovat tři fáze, kterými prošla filosofie techniky, tkerá přímo vychází i ze strukturálního charakteru techniky samotné. Dělí éru tehcnniky na tři části a to pre-moderní technologii, moderní technologii a meta-technologii. &amp;lt;ref&amp;gt;BAIRD, Davis. Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments. University of California Press, 2004. ISBN 0520232496&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. Pre-moderní technologie&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
První fází historického rámce filosofie technologie je dle Davise Bairda pre-moderní technologie, či spíše technika, která nepotřebuje filosofické ospravedlnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. Moderní technologie ===&lt;br /&gt;
Moderní technologie je součástí velkého &amp;quot;dekontextulizačního&amp;quot; procesu - procesu, který zahrnuje asertivní dekonstrukci socio-kulturní jednoty s cílem nastolit autonomii toho, co sociologové nazývají hlavními institucemi společnosti: vědy, náboženství, umění, atd. Tato dekontextualizace se samozřejmě odráží i apeluje na ty větve filozofie známé jako filozofie vědy, filozofie náboženství, filozofie umění - a v neposlední řadě i filozofie techniky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Meta-technologie &amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Třetí fází je pak meta-technologie. Moderní technologie jako taková neexistuje – je nahrazena post-technologií, hyper-technologií, či jinak řečeno metatechnologií. Filosofie technologie je již vyčerpána, věda závisí na technologii, stejně jako technologie na vědě. Autonomní sféry oblastí našeho života jsou znovuzapojeny do obecné kultury propojováním – to, co vzniká můžeme nazývat virtuální kulturou skrze technologii (nejzřejmější instance je World Wide Web) – neboli metatechnologii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historick%C3%A1_klasifikace_filosofie_techniky&amp;diff=37914</id>
		<title>Historická klasifikace filosofie techniky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historick%C3%A1_klasifikace_filosofie_techniky&amp;diff=37914"/>
		<updated>2016-09-21T09:29:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: Založena nová stránka s textem „edwe“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;edwe&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37913</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37913"/>
		<updated>2016-09-21T09:29:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Filosofické směry */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Historická klasifikace filosofie techniky]] byla tématem mnohých teoretiků, o jednu, která se přímo váže k charakteru techniky a nových médií se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37912</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37912"/>
		<updated>2016-09-21T09:25:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Základní přístupy k technice */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O [[historickou klasifikaci filosofie techniky]] se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historickou_klasifikaci_filosofie_techniky&amp;diff=37911</id>
		<title>Historickou klasifikaci filosofie techniky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historickou_klasifikaci_filosofie_techniky&amp;diff=37911"/>
		<updated>2016-09-21T09:24:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Davis Baird ve svém díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments definovat tři fáze, kterými prošla filosofie techniky, tkerá přímo vychází i ze strukturálního charakteru techniky samotné. Dělí éru tehcnniky na tři části a to pre-moderní technologii, moderní technologii a meta-technologii. &amp;lt;ref&amp;gt;BAIRD, Davis. Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments. University of California Press, 2004. ISBN 0520232496&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. Pre-moderní technologie&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
První fází historického rámce filosofie technologie je dle Davise Bairda pre-moderní technologie, či spíše technika, která nepotřebuje filosofické ospravedlnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. Moderní technologie ===&lt;br /&gt;
Moderní technologie je součástí velkého &amp;quot;dekontextulizačního&amp;quot; procesu - procesu, který zahrnuje asertivní dekonstrukci socio-kulturní jednoty s cílem nastolit autonomii toho, co sociologové nazývají hlavními institucemi společnosti: vědy, náboženství, umění, atd. Tato dekontextualizace se samozřejmě odráží i apeluje na ty větve filozofie známé jako filozofie vědy, filozofie náboženství, filozofie umění - a v neposlední řadě i filozofie techniky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Meta-technologie &amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Třetí fází je pak meta-technologie. Moderní technologie jako taková neexistuje – je nahrazena post-technologií, hyper-technologií, či jinak řečeno metatechnologií. Filosofie technologie je již vyčerpána, věda závisí na technologii, stejně jako technologie na vědě. Autonomní sféry oblastí našeho života jsou znovuzapojeny do obecné kultury propojováním – to, co vzniká můžeme nazývat virtuální kulturou skrze technologii (nejzřejmější instance je World Wide Web) – neboli metatechnologii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historickou_klasifikaci_filosofie_techniky&amp;diff=37910</id>
		<title>Historickou klasifikaci filosofie techniky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historickou_klasifikaci_filosofie_techniky&amp;diff=37910"/>
		<updated>2016-09-21T09:23:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Davis Baird ve svém díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments definovat tři fáze, kterými prošla filosofie techniky, tkerá přímo vychází i ze strukturálního charakteru techniky samotné. Dělí éru tehcnniky na tři části a to pre-moderní technologii, moderní technologii a meta-technologii. &amp;lt;ref&amp;gt;BAIRD, Davis. Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments. University of California Press, 2004. ISBN 0520232496&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. Pre-moderní technologie&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
První fází historického rámce filosofie technologie je dle Davise Bairda pre-moderní technologie, či spíše technika, která nepotřebuje filosofické ospravedlnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. Moderní technologie ===&lt;br /&gt;
Moderní technologie je součástí velkého &amp;quot;dekontextulizačního&amp;quot; procesu - procesu, který zahrnuje asertivní dekonstrukci socio-kulturní jednoty s cílem nastolit autonomii toho, co sociologové nazývají hlavními institucemi společnosti: vědy, náboženství, umění, atd. Tato dekontextualizace se samozřejmě odráží i apeluje na ty větve filozofie známé jako filozofie vědy, filozofie náboženství, filozofie umění - a v neposlední řadě i filozofie techniky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Meta-technologie &amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Třetí fází je pak meta-technologie. Moderní technologie jako taková neexistuje – je nahrazena post-technologií, hyper-technologií, či jinak řečeno metatechnologií. Filosofie technologie je již vyčerpána, věda závisí na technologii, stejně jako technologie na vědě. Autonomní sféry oblastí našeho života jsou znovuzapojeny do obecné kultury propojováním – to, co vzniká můžeme nazývat virtuální kulturou skrze technologii (nejzřejmější instance je World Wide Web) – neboli metatechnologii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historickou_klasifikaci_filosofie_techniky&amp;diff=37909</id>
		<title>Historickou klasifikaci filosofie techniky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historickou_klasifikaci_filosofie_techniky&amp;diff=37909"/>
		<updated>2016-09-21T09:19:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Davis Baird ve svém díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments definovat tři fáze, kterými prošla filosofie techniky, tkerá přímo vychází i ze strukturálního charakteru techniky samotné. Dělí éru tehcnniky na tři části a to pre-moderní technologii, moderní technologii a meta-technologii. ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. Pre-moderní technologie&amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
První fází historického rámce filosofie technologie je dle Davise Bairda pre-moderní technologie, či spíše technika, která nepotřebuje filosofické ospravedlnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. Moderní technologie ===&lt;br /&gt;
Moderní technologie je součástí velkého &amp;quot;dekontextulizačního&amp;quot; procesu - procesu, který zahrnuje asertivní dekonstrukci socio-kulturní jednoty s cílem nastolit autonomii toho, co sociologové nazývají hlavními institucemi společnosti: vědy, náboženství, umění, atd. Tato dekontextualizace se samozřejmě odráží i apeluje na ty větve filozofie známé jako filozofie vědy, filozofie náboženství, filozofie umění - a v neposlední řadě i filozofie techniky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3.Meta-technologie &amp;lt;br /&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Třetí fází je pak meta-technologie. Moderní technologie jako taková neexistuje – je nahrazena post-technologií, hyper-technologií, či jinak řečeno metatechnologií. Filosofie technologie je již vyčerpána, věda závisí na technologii, stejně jako technologie na vědě. Autonomní sféry oblastí našeho života jsou znovuzapojeny do obecné kultury propojováním – to, co vzniká můžeme nazývat virtuální kulturou skrze technologii (nejzřejmější instance je World Wide Web) – neboli metatechnologii.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historickou_klasifikaci_filosofie_techniky&amp;diff=37908</id>
		<title>Historickou klasifikaci filosofie techniky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historickou_klasifikaci_filosofie_techniky&amp;diff=37908"/>
		<updated>2016-09-21T09:16:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: Založena nová stránka s textem „== 1. Pre-moderní technologie ==&amp;lt;br /&amp;gt;  První fází historického rámce filosofie technologie je dle Davise Bairda pre-moderní technologie, či spíš…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== 1. Pre-moderní technologie ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První fází historického rámce filosofie technologie je dle Davise Bairda pre-moderní technologie, či spíše technika, která nepotřebuje filosofické ospravedlnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 2. Moderní technologie ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Moderní technologie je součástí velkého &amp;quot;dekontextulizačního&amp;quot; procesu - procesu, který zahrnuje asertivní dekonstrukci socio-kulturní jednoty s cílem nastolit autonomii toho, co sociologové nazývají hlavními institucemi společnosti: vědy, náboženství, umění, atd. Tato dekontextualizace se samozřejmě odráží i apeluje na ty větve filozofie známé jako filozofie vědy, filozofie náboženství, filozofie umění - a v neposlední řadě i filozofie techniky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 3.Meta-technologie ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třetí fází je pak meta-technologie. Moderní technologie jako taková neexistuje – je nahrazena post-technologií, hyper-technologií, či jinak řečeno metatechnologií. Filosofie technologie je již vyčerpána, věda závisí na technologii, stejně jako technologie na vědě. Autonomní sféry oblastí našeho života jsou znovuzapojeny do obecné kultury propojováním – to, co vzniká můžeme nazývat virtuální kulturou skrze technologii (nejzřejmější instance je World Wide Web) – neboli metatechnologii.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37907</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=37907"/>
		<updated>2016-09-21T09:10:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní přístupy k technice ===&lt;br /&gt;
* '''Technooptimismus '''– optimistické přijetí technologie, považující technologii za blahobytného hybatele společnosti. Transhumanismus, extropismus, singularitarianismus, techno-utopismus. &lt;br /&gt;
* '''Technopesimismus '''– Kritičtí oponenti technooptimistických směrů, poukazující na negativní aspekty technologického rozvoje, odmítající splynutí člověka a technologie.&lt;br /&gt;
* '''Technicismus '''– přílišné spoléhání se na technologii. Víra v to, že lidstvo bude schopno plně kontrolovat technologii i všechny problémy, které obnáší, a efektivně ji využívat ke svému blahobytu.&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O [[historickou klasifikaci filosofie techniky]] se zasloužil Davis Baird v rámci své teori v díle Thing Knowledge: A Philosophy of Scientific Instruments (2004).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35636</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35636"/>
		<updated>2016-06-10T16:10:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Technika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35634</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35634"/>
		<updated>2016-06-10T16:09:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Technika */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;JANOUŠEK, Ivo. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;ORTEGA Y GASET, José. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35633</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35633"/>
		<updated>2016-06-10T16:08:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;JOSÉ, Ortega y Gaset. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35632</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35632"/>
		<updated>2016-06-10T16:08:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;JOSÉ, Ortega y Gaset. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35631</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35631"/>
		<updated>2016-06-10T16:07:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;JOSÉ, Ortega y Gaset. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35630</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35630"/>
		<updated>2016-06-10T16:07:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;JOSÉ, Ortega y Gaset. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35629</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35629"/>
		<updated>2016-06-10T16:05:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;JOSÉ, Ortega y Gaset. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]]&lt;br /&gt;
[[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]]&lt;br /&gt;
[[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
[[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
filosofie techniky, teorie nových médií, filosofie vědy, pozitivismus, postmodernismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35628</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35628"/>
		<updated>2016-06-10T16:02:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;JOSÉ, Ortega y Gaset. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Klíčová slova ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35619</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35619"/>
		<updated>2016-06-10T13:57:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Historický kontext */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začátkem 20. století se s dominantním postmoderním světonázorem postupně objevují kritické úvahy směřující k absenci propracovaného filosofického projektu, který by plně pojmul problematiku techniky. José Ortega y Gasset v roce 1933 na univerzitním kurzu obvinil vzdělávací systém z toho, že opomíjí polemizování nad technikou, ačkoliv je do ní pohroužená celá jeh existence. Dokonce tvrdí, že učitelský sbor doslova vylučuje teoretické učení o technice z půdy školy. Předkládá možné vysvětlení pro tento fenomén, a to představu, že technika ovlivňuje pouze sekundární složky našeho života. Technika je však dle autora vázána na elementární bytí a volá proto po jejím hlubším zkoumání.&amp;lt;ref&amp;gt;JOSÉ, Ortega y Gaset. &amp;lt;i&amp;gt;Úvaha o technice&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Oikoymenh, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7298-455-8.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35616</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35616"/>
		<updated>2016-06-10T13:40:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Stránka vymezuje filosofii techniky, představuje její historický kontext a přes současnost se dostává až k novomediálním teoriím techniky.''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35615</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35615"/>
		<updated>2016-06-10T13:37:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|480x229px|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Filozofietechniky.jpg&amp;diff=35613</id>
		<title>Soubor:Filozofietechniky.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Filozofietechniky.jpg&amp;diff=35613"/>
		<updated>2016-06-10T13:34:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Licence ==&lt;br /&gt;
{{subst:Neznám licenci}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35611</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35611"/>
		<updated>2016-06-10T13:33:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:filozofietechniky.jpg|náhled|Směry filosofie techniky]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35609</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35609"/>
		<updated>2016-06-10T13:31:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:filozofietechniky.jpg|Směry filosofie techniky&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35604</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35604"/>
		<updated>2016-06-10T13:23:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě [[technokracie]]) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35603</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35603"/>
		<updated>2016-06-10T13:21:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André a SOKOL, Jan. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&lt;br /&gt;
 &amp;lt;/ref&amp;gt;, jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě technokracie) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. Understanding media: the extensions of man. 1st. Ed. New York: McGraw-Hill, 1965. 13, 364 s. McGraw-Hill Paperbacks.&amp;lt;/ref&amp;gt; – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;                  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technokracie&amp;diff=35602</id>
		<title>Technokracie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technokracie&amp;diff=35602"/>
		<updated>2016-06-10T13:15:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Technokracie z historického hlediska značí sociologicko-politickou teorii v USA, která hlásala nutnost vlády technických odborníků z různých oblastí vědy. Zejména se jednalo o ekonomy, kteří měli řídit společnost na základě vědeckých poznatků. Vlivem tohoto pojetí mívá tento termín často pejorativní význam a je jím označována vláda techniků a velkopodnikatelů, a to na úrovni podniků nebo státu.&amp;lt;ref&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technokracie&amp;diff=35601</id>
		<title>Technokracie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technokracie&amp;diff=35601"/>
		<updated>2016-06-10T13:14:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Technokracie z historického hlediska značí sociologicko-politickou teorii v USA, která hlásala nutnost vlády technických odborníků z různých oblastí vědy. Zejména se jednalo o ekonomy, kteří měli řídit společnost na základě vědeckých poznatků. Na základě tohoto pojetí mívá tento termín často pejorativní význam a je jím označována vláda techniků a velkopodnikatelů, a to na úrovni podniků nebo státu.&amp;lt;ref&amp;gt;IVO, Janoušek. Věda, Technika a kultura. Praha: Národní technické muzeum, 2002, 286 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technokracie&amp;diff=35598</id>
		<title>Technokracie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Technokracie&amp;diff=35598"/>
		<updated>2016-06-10T13:09:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: Založena nová stránka s textem „Technokracie z historického hlediska značí sociologicko-politickou teorii v USA, která hlásala nutnost vlády technických odborníků z různých obl…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Technokracie z historického hlediska značí sociologicko-politickou teorii v USA, která hlásala nutnost vlády technických odborníků z různých oblastí vědy. Zejména se jednalo o ekonomy, kteří měli řídit společnost na základě vědeckých poznatků. Na základě tohoto pojetí mívá tento termín často pejorativní význam a je jím označována vláda techniků a velkopodnikatelů, a to na úrovni podniků nebo státu.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35593</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35593"/>
		<updated>2016-06-10T13:05:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti) , jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě technokracie) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“ – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35592</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35592"/>
		<updated>2016-06-10T13:04:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti) , jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě technokracie) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“ – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35591</id>
		<title>Filozofie techniky a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Filozofie_techniky_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=35591"/>
		<updated>2016-06-10T13:03:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Filosofie techniky označuje kritické uvažování o otázkách procesů založených na vědeckém poznání a umožňujících toto poznání aplikovat. Filozofie techniky je kritickým protějškem technologie, která znamená studium technických postupů v jejich vztahu k rozvoji civilizace neboli teoretický přístup k určité technice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický kontext ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technika se v určitém pojetí objevuje již v dílech antických myslitelů (Aristotelés považoval techniku za nižší stupeň praktického rozumu – učí ovládání, ne dovednosti) , jako samotný obor v opozici vůči umění je však definována v rámci pozitivistického členění oborů. Tím byla explicitně nastolena tzv. dichotomie kultury: radikální oddělení světa techniky a vědy oproti umění (fyziky vs. Metafyziky). Historicky tento kulturní rozkol sahá, jak vidíme u T. S. Eliota až do 17. století a poté do období průmyslové revoluce. Pozitivistický model řadí technické disciplíny jako matematika, fyzika ad. mezi tzv. „tvrdé“ obory, zatímco umění, filosofie apod. spadají do sféry „měkkých“. Filosofie techniky stojí na stejných základech jako pozitivistická filosofie, která dala vznik separaci oborů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné pojetí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 70. letech však můžeme sledovat rozostření hranic mezi jednotlivými obory, mluvíme o tzv. nové kultuře. I v technice, která doposud byla exaktní, tvrdou disciplínou, náhle selháváme v rigidním odlišení jednotlivých oborů – mluvíme o transdisciplinární teorii, která je definována širší univerzalitou. I v neživé technice tak vzniká častá nerozlišitelnost oborů. Počítače už nejen počítají, ale i kreslí či mluví, objevujeme umělou inteligenci, matematika prostupuje humanitní obory (např. psychologii nebo digital humanities). Vlivem postmodernismu prostupuje všechna odvětví pluralismus. Z filosofie se „vytrácí archimédovský bod, z něhož by šlo modernisticky pohnout vesmírem,“ a filosofie techniky tak poznává, že se s novou érou mění i vztah k pravdě: „pravda není absolutní, jediná, je spíše souhrnem dílčích pravd.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Filosofické směry ==&lt;br /&gt;
* V dějinách filozofie můžeme sledovat rozdílné přístupy k technice podle toho, do jakého kontextu ji daný filozofický směr či myslitel zasadil: &lt;br /&gt;
* Technika jako odlišení kultury a přírody (Platón, Descartes) &lt;br /&gt;
* Technika jako zdroj potřeb, jako objekt touhy a důsledek odcizení (Marcuse) &lt;br /&gt;
* Technika v umění (Aristotelés, Frencastel) &lt;br /&gt;
* Technika jako nástroj (Leroi-Gourhan) nebo práce Technika jako znak společnosti (Lévi-Strauss) &lt;br /&gt;
* Technika jako pokrok (Spengler) Technika jako moc (v krajním případě technokracie) &lt;br /&gt;
* Technika jako nihilismus (Heidegger) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technika a nová média ==&lt;br /&gt;
Doba informační exploze (60. léta) se odráží v rozvoji teoretických prací tematizujících věk informací a nových médií. Jedním z prvních filosofů, který se ujal rozboru nové doby, byl Marshall Mc Luhan dílem Understanding Media (1965). Relativizuje rozdělení informací na dobré a špatné. To co, určí jejich hodnotu, je způsob využití. Jeho teorie označuje dnešní svět za tzv. global village (světovou vesnici), což je důsledkem možností komunikace díky využití médií (v dnešní době pak převážně internetu). Médiím přisuzuje značný význam a hodnotí jejich roli slavným tvrzením „Medium is the message“ – už samotný prostředek zprávy je samotnou zprávou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
McLuhan tvrdí, že technologie mohou značně rozšířit lidské možnosti a formují vědomí člověka. Nepřisuzuje jim tedy ultimátně kladné vlastnosti, nýbrž upozorňuje na možná rizika s nimi spojená. Sám se proto technickým vymoženostem z velké části vyhýbal. Jeho filosofie techniky však naplnila svůj doslova vizionářský potenciál. Správně předpověděl, že informace se budou šířit rychleji a snáz. Zároveň správně poukázal na jejich současně veřejný charakter, zatímco v minulosti byly spíše privátním artiklem. I tento aspekt souzní s jeho metaforou globální vesnice, jelikož komunikace se projevuje na úrovni veřejného v dané komunitě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Filozofie techniky a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Projekt_Bio_Sound&amp;diff=34390</id>
		<title>Projekt Bio Sound</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Projekt_Bio_Sound&amp;diff=34390"/>
		<updated>2016-05-25T14:36:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Karolina.Poliakova: /* Popis vývoje a konečné verze vlastního produktu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Členové projektu ==&lt;br /&gt;
* '''Richard Kabilka''' - richardkabilka@gmail.com&lt;br /&gt;
* '''Martin Janda''' - martin.janda23@gmail.com&lt;br /&gt;
* '''Karolína Poliaková''' - poliak.karolina@gmail.com&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Motivace vzniku projektu a jeho význam ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro účely našeho projektu v rámci předmětu Virtuální realita na internetu jsme vytvořili “hrací květinu”. Na teoretickém pozadí tohoto projektu se nacházela snaha zakomponovat živé prvky do bytostně technické struktury. Naše volba živé matérie padla na pokojovou rostlinu, jako často jediné živé bytosti v celé domácnosti. Vlivem naší fascinace propojením organického prvku s technologií jsme učinili projekt interaktivním, takže výstupy z arduina přímo vycházejí ze zapojení diváka. Květina v našem projektu slouží jako generátor vzruchů, který člověk svým zásahem pouze koriguje. Signál je převeden dráty do Arduina a následně jsou syntetizovány do zvuků. Zvuky jsme rozdělili do dílčích kategorií a přiřadili k příslušným tónům. Smyslem celé instalace je v přeneseném významu proměnit rostlinu v hudební nástroj; využít  její vnitřní napětí k produkci zvuků, které oproti “běžným” hudebním nástrojům vznikají do velké míry náhodně, uvnitř květiny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitý materiál a software ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Arduino Uno&lt;br /&gt;
* Moisture Sensor (DF Robot, SEN0114)&lt;br /&gt;
* Bread Board&lt;br /&gt;
* TinkerKit High Power LED &lt;br /&gt;
* Tlakový senzor&lt;br /&gt;
* Váza (barevná lahev)&lt;br /&gt;
* Květina (kosatec)&lt;br /&gt;
* Železný drát (ø 0,65 mm)&lt;br /&gt;
* Kartonová krabice&lt;br /&gt;
* Houbička &lt;br /&gt;
* Alobal &lt;br /&gt;
* Software Arduino 1.6.5&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy na knihovnu arduina a vlastní zdrojový kód ==&lt;br /&gt;
[https://www.arduino.cc/en/Main/Software Arduino Software (IDE)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://bitbucket.org/xkabr00/bio-sound/src Vlastní zdrojový kód]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Popis vývoje a konečné verze vlastního produktu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Prvním krokem bylo vymyslet, jakým způsobem budeme získávat signál z květiny. Volba padla na využití měřiče vlhkosti, který byl k dispozici. Ten funguje na základě měření napětí mezi dvěma elektrodami - jedna z nich je zasunuta ve váze naplněné vodou, druhá je umístěna v molitanovém “míčku”, který drží hráč v ruce. Hráč samotný tak tvoří část obvodu, který svou aktivní účastí uzavírá, a celý systém tak bez něj nemůže fungovat. Jedna ruka hráče je tedy umístěna na výstupu jedné strany senzoru, přičemž druhá strana je vedena drátem až do vázy s vodou. Finální propojení květiny s hráčem probíhá až faktickým dotekem s květinou, čímž je obvod uzavřen a předává hodnotu naměřenou senzorem odporu Arduinu. Míra odporu je dána konkrétním dotekem květiny na vybraném místě a silou stisku. Výsledný signál však není konstantní, květina jej produkuje do jisté míry nepředvídatelně, proměnných je několik. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále jsme do míčku/ovladače implementovali tlakový senzor, který snímá sílu stisku. V závislosti na síle se mění délka tónu. Druhou rukou se hráč dotýká květiny, tím mění výšku tónu. Hráč tak kytku ovládá oběma rukama najednou, čímž na ni “hraje”. Zprvu jsme k betatestingu využili pouze kelímek a utržené jinonické kvítí (viz první čtyři fotky), později už jsme zapracovali na vizuální stránce a umístili kosatec do modré lahve naplněné vodou, která umožňuje distribuci světla z diody po celé “váze”.  LED se rozsvicí přesně do hraných tónů, reaguje jak na rytmus, tak na jejich výšku. Při hlubších tónech svítí slabě, při vysokých silněji. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celý systém je ukryt v kartonové krabici, která je z estetických důvodů obalena v alobalu. Tento krok se nakonec ukázal jako ne úplně šťastný, neboť nám jakýkoliv odizolovaný kousek drátků zkratoval celý obvod a zařízení tak nefungovalo. Proto jsme museli veškerou kabeláž, která se mohla potencionálně dotýkat aluminové folie oblepit lepící páskou a tím ji izolovat. Naopak ovladač bylo žádoucí do alobalu obalit také, aby byl vodivý a jeho držení takfungovalo jako spojení obvodu. Celé zařízení je napájeno krabicí skrytou powerbankou přes USB port.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery widths=&amp;quot;200&amp;quot; mode=nolines&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
File:20160524_123353.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_101034.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_101057.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_101211.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_124123.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_124139.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_130424.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_130433.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_130502.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_133915.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_141041.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_141245.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_141248.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_141254.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_143502.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_143901.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_143929.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_141314.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_141547.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_141647.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_101108.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_101217.jpg&lt;br /&gt;
File:20160525_145827.jpg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karolina.Poliakova</name></author>
		
	</entry>
</feed>