<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Katerina.Chrtova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Katerina.Chrtova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Katerina.Chrtova"/>
	<updated>2026-05-11T19:49:36Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45080</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45080"/>
		<updated>2017-02-18T16:50:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886.png|thumb|Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886]]&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis Zelenohorský.jpg|thumb|Rukopis Zelenohorský]]&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Externí odkazy==&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Spor_o_Rukopisy Spor o Rukopisy]&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Rukopis Rukopis]&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Rukopis_zelenohorsk%C3%BD Rukopis zelenohorský]&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/Rukopis_kr%C3%A1lov%C3%A9dvorsk%C3%BD Rukopis královédvorský]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45079</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45079"/>
		<updated>2017-02-18T16:44:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Rukopis – redakční praxe */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886.png|thumb|Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886]]&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis Zelenohorský.jpg|thumb|Rukopis Zelenohorský]]&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45078</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45078"/>
		<updated>2017-02-18T16:44:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Iluminovaný rukopis */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886.png|thumb|Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886]]&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis Zelenohorský.jpg|thumb|Rukopis Zelenohorský]]&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45077</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45077"/>
		<updated>2017-02-18T16:43:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Rukopis – knihovnictví */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886.png|thumb|Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886]]&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis Zelenohorský.jpg|thumb|Rukopis Zelenohorský]]&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic). &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluminovaný_rukopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45076</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45076"/>
		<updated>2017-02-18T16:43:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex. &amp;lt;ref&amp;gt; http://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/7--rocnik-odborne-konference/clanek/co-je-rukopisna-kniha-/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886.png|thumb|Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886]]&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis Zelenohorský.jpg|thumb|Rukopis Zelenohorský]]&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic). &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluminovaný_rukopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45075</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45075"/>
		<updated>2017-02-18T16:43:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Rukopis – knihovnictví */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex. &amp;lt;ref&amp;gt; http://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/7--rocnik-odborne-konference/clanek/co-je-rukopisna-kniha-/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886.png|thumb|Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886]]&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis Zelenohorský.jpg|thumb|Rukopis Zelenohorský]]&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic). &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluminovaný_rukopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45074</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45074"/>
		<updated>2017-02-18T16:39:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex. &amp;lt;ref&amp;gt; http://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/7--rocnik-odborne-konference/clanek/co-je-rukopisna-kniha-/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886.png|thumb|Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886]]&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis Zelenohorský.jpg|thumb|Rukopis Zelenohorský]]&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic). &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluminovaný_rukopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45073</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45073"/>
		<updated>2017-02-18T16:34:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Rukopis - kodikologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex. &amp;lt;ref&amp;gt; http://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/7--rocnik-odborne-konference/clanek/co-je-rukopisna-kniha-/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886.png|thumb|Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886]]&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis Zelenohorský.jpg|thumb|Rukopis Zelenohorský]]&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic). &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluminovaný_rukopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45072</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45072"/>
		<updated>2017-02-18T16:32:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Rukopis - kodikologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex. &amp;lt;ref&amp;gt; http://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/7--rocnik-odborne-konference/clanek/co-je-rukopisna-kniha-/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886.png|thumb|Rukopis kralovedvorsky ZlPha 1886]]&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;Jak v přednáškách upřesňuje doc. PhDr. Petr Voit, CSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;) a v prvních dobách jeho existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Podvrh&amp;quot;&amp;gt;IVANOV, Miroslav: ''Záhada Rukopisu královédvorského''. Novinář, Praha 1970.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis Zelenohorský.jpg|thumb|Rukopis Zelenohorský]]&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic). &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluminovaný_rukopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45071</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45071"/>
		<updated>2017-02-18T16:30:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Rukopis - textologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex. &amp;lt;ref&amp;gt; http://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/7--rocnik-odborne-konference/clanek/co-je-rukopisna-kniha-/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;Jak v přednáškách upřesňuje doc. PhDr. Petr Voit, CSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;) a v prvních dobách jeho existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Podvrh&amp;quot;&amp;gt;IVANOV, Miroslav: ''Záhada Rukopisu královédvorského''. Novinář, Praha 1970.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
[[File:Rukopis Zelenohorský.jpg|thumb|Rukopis Zelenohorský]]&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic). &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluminovaný_rukopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45070</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45070"/>
		<updated>2017-02-18T16:24:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex. &amp;lt;ref&amp;gt; http://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/7--rocnik-odborne-konference/clanek/co-je-rukopisna-kniha-/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;Jak v přednáškách upřesňuje doc. PhDr. Petr Voit, CSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;) a v prvních dobách jeho existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Podvrh&amp;quot;&amp;gt;IVANOV, Miroslav: ''Záhada Rukopisu královédvorského''. Novinář, Praha 1970.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic). &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluminovaný_rukopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45069</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45069"/>
		<updated>2017-02-18T16:23:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex. &amp;lt;ref&amp;gt; http://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/7--rocnik-odborne-konference/clanek/co-je-rukopisna-kniha-/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;Jak v přednáškách upřesňuje doc. PhDr. Petr Voit, CSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;) a v prvních dobách jeho existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Podvrh&amp;quot;&amp;gt;IVANOV, Miroslav: ''Záhada Rukopisu královédvorského''. Novinář, Praha 1970.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic). &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluminovaný_rukopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45068</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45068"/>
		<updated>2017-02-18T16:23:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex. &amp;lt;ref&amp;gt; http://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/7--rocnik-odborne-konference/clanek/co-je-rukopisna-kniha-/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;Jak v přednáškách upřesňuje doc. PhDr. Petr Voit, CSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;) a v prvních dobách jeho existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Podvrh&amp;quot;&amp;gt;IVANOV, Miroslav: ''Záhada Rukopisu královédvorského''. Novinář, Praha 1970.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic). &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluminovaný_rukopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45067</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45067"/>
		<updated>2017-02-18T16:22:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex. &amp;lt;ref&amp;gt; http://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/7--rocnik-odborne-konference/clanek/co-je-rukopisna-kniha-/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;Jak v přednáškách upřesňuje doc. PhDr. Petr Voit, CSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;) a v prvních dobách jeho existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Podvrh&amp;quot;&amp;gt;IVANOV, Miroslav: ''Záhada Rukopisu královédvorského''. Novinář, Praha 1970.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic). &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluminovaný_rukopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45066</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45066"/>
		<updated>2017-02-18T16:22:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex. &amp;lt;ref&amp;gt; http://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/7--rocnik-odborne-konference/clanek/co-je-rukopisna-kniha-/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;Jak v přednáškách upřesňuje doc. PhDr. Petr Voit, CSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;) a v prvních dobách jeho existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Podvrh&amp;quot;&amp;gt;IVANOV, Miroslav: ''Záhada Rukopisu královédvorského''. Novinář, Praha 1970.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic). &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluminovaný_rukopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knihoven ve středověku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|pravopis&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45065</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=45065"/>
		<updated>2017-02-18T16:17:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dnešní době je pojem ''rukopis'' používá pro text, který je odevzdán vydavateli či tiskaři za účelem publikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== Rukopis – knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Za rukopis je označován jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou jakoukoliv technikou - psaním, vyškrabáváním, rytím či vtlačováním nástroje do měkkého podkladu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Pavlát&amp;quot;&amp;gt;PAVLÁT, Leo. Tajemství knihy. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Mezi materiály, na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur, patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, vyrýváno klínovým písmem v různých jazycích – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z knihovnického hlediska je ovšem tato definice nedostačující, neboť by z rukopisných fondů vylučovala díla, jejichž podoba není ve formě knihy či textu, který má charakter rukopisu v širším slova smyslu, ale nepředstavují rukou psaný text (strojopis, záznam na disketě, zvukový záznam). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V knihovnické praxi je běžné, že si jsou autoři vědomi odlišnosti rukopisů dnešních a rukopisů z dob minulých (stejně tak si jsou vědomi i toho, že cesta, která dříve vedla ke zhotovení rukopisu, byla značně složitější jak dnes). Tito autoři rezignují na řešení těchto otázek (otázek ohledně proměny rukopisů) a pragmaticky považují rukopis za totožný s kodexem. Dále zachycují rukopisy, které jsou chápány jako středověké a svou povahou tedy odlišné od rukopisů novější doby.&lt;br /&gt;
Dělení, které se takto uplatňuje, je pro pojetí rukopisu velmi příznakové. Za skutečný rukopis je považován ''rukopis středověký''.&lt;br /&gt;
Spojování středověkých rukopisů v konkrétním rukopisném fondu s rukopisy, které vznikly v pozdější době, se považuje za směšování, jelikož jako ideální fond je chápán fond takový, ve kterém jsou rukopisy středověké a pozdější odděleny, protože výměru rukopisu v užším smyslu odpovídá vlastně jen kodex. &amp;lt;ref&amp;gt; http://www.vkol.cz/cs/aktivity/konference-a-odborna-setkani/7--rocnik-odborne-konference/clanek/co-je-rukopisna-kniha-/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - kodikologie ==&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před vynálezem [[knihtisk|knihtisku]] (respektive před Gutenbergovým zdokonalením knihtisku&amp;lt;ref name=&amp;quot;Voit&amp;quot;&amp;gt;Jak v přednáškách upřesňuje doc. PhDr. Petr Voit, CSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;) a v prvních dobách jeho existence.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*Mater verborum&lt;br /&gt;
*Codex gigas (tzv. Ďáblova bible)&lt;br /&gt;
*Velislavova bible&lt;br /&gt;
*Vyšehradský kodex&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Podvrh&amp;quot;&amp;gt;IVANOV, Miroslav: ''Záhada Rukopisu královédvorského''. Novinář, Praha 1970.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rukopis - textologie ==&lt;br /&gt;
Textologie vychází z toho, že text není představován pouze jako fixovaný (zaznamenaný) jazykový projev sledující literární (umělecké) cíle. Řadí se sem každý jazykový útvar, který vznikl konkrétní realizací jazykového (znakového) systému. Pojem textu tak na nejobecnější rovině není omezen pouze na psanou (tištěnou) podobu záznamu, ale zahrnuje každý produkt jazykové (znakové) soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V tomto pojetí vymezujeme tři konstantní rysy textu:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''1)''' Text je záznam takového souboru informací, které jsou přenášeny jazykovým znakovým systémem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''2)''' To, co bychom mohli označit jako materiální bázi záznamu textu, nemusí být vždy psaná nebo tištěná podoba knihy, ale může to být jakýkoliv nosič záznamu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''3''' Textem nerozumíme pouze záznam děl literární (umělecké) povahy, ale jakýchkoliv autorských děl, například i děl naukové povahy. Ostatně dělení na beletrii a naukovou literaturu je poměrně nové a až do nové doby bývá běžně do dějin literatury zahrnována jak literatura krásné, tak publicistika a literatura nauková.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pokud budeme vycházet z těchto tří rysů, tak zjistíme, že podoba literárního rukopisu je poněkud širší, než je chápání středověkého kodexu. Různorodost forem, jimiž může být rukopis materiálně fixován, nás především upozorňuje na to, že při určení pojmu literárního rukopisu nemůže být zanedbán faktor času. Do doby vzniku knihtisku (cca do konce 15. století) byl rukopis jediným způsobem materiální fixace textu. V tomto případě je nutné z hlediska textové kritiky rozlišit pouze to, zda se jedná o autograf nebo o opis. V případě opisu musíme počítat s tím, že máme k dispozici text. který je z části pozměněn. Nicméně ani obměna z něj nedělá text bezvýznamný, jelikož nás informuje o dalším &amp;quot;životu&amp;quot; textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Iluminovaný rukopis ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Vývoj''' ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejstarší pozůstatky pochází z 5. století ''(Papyrus Vozatajů)''. Ze stejného období pochází také nejstarší biblický iluminovaný rukopis ''Quedlinburská Itala'' o šesti foliích. Další iluminovaný rukopis Bible vznikl na přelomu 5. a 6. století. V 6. stoeltí vznikl také rukopis obsahující kolem 400 iluminací pro dceru západořímského císaře Olybria. Ze 6. století se také dochovaly evangeliáře ''Codex purpureus Beratinus, Evangeliář ze Sinope'' a ''Codex purpureus Rossanensis''. Jsou to nejstarší iluminované rukopisy Nového zákona.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''V českých zemích''' se rukopisy začaly objevovat až během christianizace. K nejvýznamnějším iluminovaným rukopisům raného středověku patří ''Kodex vyšehradský''. Od 12. století jsou iluminace na našem území ovlivňovány německými a rakouskými zeměmi, od 13. století je patrný ''vliv Byzance'' (Sedlecký antifonář a Mater verborum).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na začátku 14. století vznikl ''Pasionál abatyše Kunhuty'', který byl vytvořen na popud Kunhuty Přemyslovny (dcery Přemysla Otakara II. a abatyše kláštera sv. Jiří).V letech 1325–1349 vznikla '''Velislavova bible'''. &lt;br /&gt;
Po husitských válkách se iluminované rukopisy rozšířily i mimo církev a královské prostředí, místo nich se začaly objevovat přepisované bible, které byly ilustracemi doprovázeny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:VelislavovaBible.jpg|thumb|Velislavova bible]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od poloviny 15. století (po vzniku knihtisku) knižní iluminace začaly upadat.Tištěné knihy se namísto toho začaly zdobit, od konce 15. století se iluminace omezily pouze do podoby osobních modlitebních knížek a na graduály. Tento typ knih byl v 16. století častý také v měšťanském prostředí (např. Literátský graduál z Třebechovic). &amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Iluminovaný_rukopis&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt; (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě. Z hlediska redakční praxe můžeme u rukopisu rozlišovat v podstatě tři postupná pracovní stádia:&lt;br /&gt;
*Vytvoření rukopisu autorem, včetně případných ilustrací&lt;br /&gt;
*Rukopis po jazykové a obsahové úpravě v redakci (korektuře)&lt;br /&gt;
*Konečný čistopis rukopisu určený k publikování&amp;lt;ref name=&amp;quot;Šalda&amp;quot;&amp;gt;ŠALDA, Jaroslav. Od rukopisu ke knize a časopisu. 2. dopl. vyd. Praha: SNTL, 1959. Edice polygrafické literatury.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vývoj knižníc v stredoveku]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|pravopis&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=45064</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=45064"/>
		<updated>2017-02-18T16:12:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=='''YouTube'''== &lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Videa===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu ,kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube YouTube]&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Chad_Hurley Chad Hurley]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/wiki/Internet Internet]&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D Počítač]&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5 Počítačová síť]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
YouTube, Steve Chen,  Jawed Karim, YouTubeři, Play Button, Google, Natáčení Videoklipů, Založení kanál&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] [[Kategorie:Informační technologie, knihovnické technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=45063</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=45063"/>
		<updated>2017-02-18T16:12:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Klíčová slova */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=='''YouTube'''== &lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Videa===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu ,kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube YouTube]&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Chad_Hurley Chad Hurley]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/wiki/Internet Internet]&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D Počítač]&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5 Počítačová síť]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
YouTube, Steve Chen,  Jawed Karim, YouTubeři, Play Button, Google, Natáčení Videoklipů, Založení kanál&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační technologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=45062</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=45062"/>
		<updated>2017-02-18T16:07:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=='''YouTube'''== &lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Videa===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu ,kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube YouTube]&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Chad_Hurley Chad Hurley]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/wiki/Internet Internet]&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D Počítač]&lt;br /&gt;
*[https://wikisofia.cz/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5 Počítačová síť]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Klíčová slova==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTube, Steve Chen,  Jawed Karim, YouTubeři, Play Button, Google, Natáčení Videoklipů, Založení kanál&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=45061</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=45061"/>
		<updated>2017-02-18T15:51:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
=='''YouTube'''== &lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Videa===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu ,kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44606</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44606"/>
		<updated>2017-02-13T12:21:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu ,kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44605</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44605"/>
		<updated>2017-02-13T12:20:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu ,kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44604</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44604"/>
		<updated>2017-02-13T12:18:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Založení vlastního kanálu na Youtube */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu ,kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44603</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44603"/>
		<updated>2017-02-13T12:16:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* YouTuběři */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44602</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44602"/>
		<updated>2017-02-13T12:14:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.[7] Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44601</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44601"/>
		<updated>2017-02-13T12:12:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Reference */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.[7] Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# .&amp;lt;references/&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#&amp;lt;references/&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44600</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44600"/>
		<updated>2017-02-13T12:08:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.[7] Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
==Reference==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# &amp;lt;ref group=&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44599</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44599"/>
		<updated>2017-02-13T12:05:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.[7] Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# &amp;lt;ref group=&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44598</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44598"/>
		<updated>2017-02-13T12:04:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.[7] Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
# &amp;lt;ref group=&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44597</id>
		<title>YouTube</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=YouTube&amp;diff=44597"/>
		<updated>2017-02-13T11:58:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: Založena nová stránka s textem „==Youtbe== YouTube YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.[7] Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Katerina.Chrtova&amp;diff=44596</id>
		<title>Uživatel:Katerina.Chrtova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Katerina.Chrtova&amp;diff=44596"/>
		<updated>2017-02-13T11:57:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
[[Soubor:112youtube.png|náhled|vpravo|YouTube]]&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
[[Soubor:FattyPillow a YouTubeButton.jpg|náhled|YouTuber Fatty Pillow]]&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.[7] Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Lifecam vx-3000.jpg|náhled|Web kamera]]&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura=== &lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. &amp;lt;ref&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
2.&amp;lt;ref&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. &amp;lt;ref&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Katerina.Chrtova&amp;diff=44592</id>
		<title>Uživatel:Katerina.Chrtova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Katerina.Chrtova&amp;diff=44592"/>
		<updated>2017-02-13T11:14:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.[7] Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. &amp;lt;ref&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
2.&amp;lt;ref&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. &amp;lt;ref&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Katerina.Chrtova&amp;diff=44591</id>
		<title>Uživatel:Katerina.Chrtova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Katerina.Chrtova&amp;diff=44591"/>
		<updated>2017-02-13T11:13:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==YouTuběři==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.[7] Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Natáčení videoklipů webovou kamerou==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Založení vlastního kanálu na Youtube==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Použitá literatura=== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. &amp;lt;ref&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
2.&amp;lt;ref&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. &amp;lt;ref&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Katerina.Chrtova&amp;diff=44590</id>
		<title>Uživatel:Katerina.Chrtova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Katerina.Chrtova&amp;diff=44590"/>
		<updated>2017-02-13T11:10:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Youtbe==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Googe.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Videa==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná [http://www.youtuberad.com www.youtuberad.com], umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===YouTuběři===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.[7] Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. '''Play Button'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Seznam play buttonů==: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
*Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Natáčení videoklipů webovou kamerou===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Založení vlastního kanálu na Youtube===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Odkazy===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura== &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. &amp;lt;ref&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávání Gmail, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/4HSMEPDXN9MCGG6CF8UACUKTK9HR3FLYYEMLMA2QF98V498FMP-19855?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
2.&amp;lt;ref&amp;gt;MICHAEL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;Internetový marketing s YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/M44UBURKL1JJ3YIVUMMN7J4YL2P7RRL9N88D58AQJPXBXJNNT2-34416?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
3. &amp;lt;ref&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/FC449CMHDRQCE4U3PAVGVQL6T2FY49PMB2LM97THUSDNGDBCHB-38729?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Katerina.Chrtova&amp;diff=44528</id>
		<title>Uživatel:Katerina.Chrtova</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Katerina.Chrtova&amp;diff=44528"/>
		<updated>2017-02-11T13:57:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: Youtube&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;''&amp;lt;/nowiki&amp;gt;Youtbe&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
YouTube je největší internetový server pro sdílení videosouborů. Založili jej v únoru roku 2005  zaměstnanci PayPalu Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. V roce 2006 byl YouTube zakoupen společností Google.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;'''Videa'''&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;nowiki&amp;gt;Primárně byla zaměřená na videa nahrávána uživateli a poskytnuta pro zhlédnutí ostatními. YouTube postupem času umožnilo zdarma sdílet nejrůznější videa, komentovat je nebo hodnotit. Například pokud se chtěla budoucí skupina zviditelnit, dávala své videa právě na YouTube kde je mohl každý vidět. Podobně se postupem času začínali objevovat nejrůznější dokumenty, amatérská filmová videa, video-blogy apod.   Od roku 2009 má YouTube i české rozhraní. Byla tak spuštěná 25. služba Google v pořadí. Google kromě českého překladu serveru přinesl také spolupráci s místními partnery. V říjnu 2015 byla spuštěna placená verze YouTube nazvaná YouTube Red, umožňující vypnout reklamy u videí a zhlédnout obsah navíc.  Hledat video na YouTube můžeme dvěma způsoby. Jednak na YouTube samotném, přímo na stránce [http://www.youtube.com www.youtube.com], nebo pomocí Google Video. Výsledky jsou podobné u obuch webech. Abychom mohli nahrát dané video, musíme mít na YouTube založen účet, kde vyplníme základní údaje, poté můžeme nahrát vlastní video které je omezeno určitou velikostí a určitými pravidly které musí splňovat. Pro pouhé vyhledání a následní prohlížení videí nepotřebujeme mít zřízený účet.   Přímo na YouTube nalezneme textové pole, kde lze zadat název nebo heslo které nás zajímá. Výsledky jsou k dispozici podle data přidání, počtu zhlédnutí a hodnocení, můžeme si toto pořadí sami změnit. Po kliknutí na dané video se dostaneme na další stránku. Zde máme základní ovládací prvky jako přehrát, pauza a podobné. Pod videem nalezneme možnost ohodnocení nebo komentáře. Po pravé straně vedle videa vidíme další videa, které mají spojitost s videem, co jsme si zobrazili. Vedle hodnocení jsou další odkazy. Pomocí prvního odkazu si video uložíte do oblíbených, čímž si ho můžete později znovu vyhledat a pustit. Pokud toto video je vytvořeno na určitém kanálu, máte možnost odebírat tyto videa, a vždy když vyjde nové video tak se vám zobrazí jako první.   '''YouTuběři'''  V souvislosti s rostoucí popularitou YouTube se vynořuje i fenomén tak zvaných YouTuberů. Jedná se o tvůrce obsahu (videí), kteří kolem sebe budují komunitu svých fanoušků. YouTubeři nejsou klasickými celospolečenskými celebritami, ale pro svou cílovou skupinu mívají větší důležitost než celebrity z tradičních médií.[7] Je to proto, že se mohou prosadit jedině, když produkují vlastní obsah a pouze když vstupují do interakce s fanoušky. YouTubeři se také zapojují do marketingu. Vystupují na vlastních festivalech (např. Utubering), společenských akcích (např. Zlatý Slavík) mají agentury, které je zastupují. Začínají s nimi spolupracovat také orgány státní správy, které chtějí komunikovat s mladou generací. YouTubeři dostávají za jejich počet odběratelů tvz. Play Button. Seznam play buttonů: *Silver Play Button (Stříbrný Play Button) – dostávají ho za získání 100 000 odběratelů *Golden Play Button (Zlatý Play Button) – dostávají ho za 1 000 000 odběratelů *Diamond Play Button (Diamantový Play Button) – dostávají ho za 10 000 000 odběratelů *Ruby Play Button (Rubínový Play Button) – dostávají ho za 50 000 000 odběratelů  '''Natáčení videoklipů webovou kamerou'''  Video můžeme natočit různými způsoby. Máme-li velký rozpočet, můžeme se pustit do profesionálního natáčení, s kompletním osvětlením, ozvučením, profesionální kamerou atd. Jestliže máme malý rozpočet k natočení videa nám stačí webová kamera s mikrofonem, kterou připojíme pomocí USB portu. Webové kamery umí zachytávat obraz i zvuk přímo na pevný disk počítače,obyčejně ve formátu avi. Webové kamery dokáží také streamovat video po Internetu. Mohou se hodit i tehdy když chceme nahrávat video z kamery přímo na server YouTube.   Webové kamery jsou nejčastěji používány při tvorbě videoblogů nebo vlogů. Videoblog si můžeme představit jako videoverzi textového blogu. Vlog je jednoduše řečeno zkrácenina video logu, tedy blogu, který využívá místo textu a fotografií video formát. Tyto video logy nejsou typicky jednorázová záležitost, jedná se spíše o webové seriály na pokračování. Můžeme také nahrávat reportáže s cest, reakce na aktuální problémy ve společnosti nebo reakce zákazníků.   Další vlastnost webových kamer je ta, že pořízené videoklipy můžeme snadno nahrát na YouTube. Video natočené webovou kamerou můžete uložit jako standardní videosoubor a poté nahrát na daný server.   '''Založení vlastního kanálu na Youtube'''  Na YouTube si můžeme založit domovskou stránku tzv. kanál, který zobrazuje všechny naše nahraný videa, podobá se televiznímu kanálu kde se nachází všechny naše programy. Jakmile nahrajeme své první video YouTube automatický vytvoří kanál, kde si všichni mohou prohlédnout nahrané klipy. Diváci mohou navštěvovat přímo stránku vašeho kanálu, dozvědět se o vás víc nebo se s vámi přímo spojit. Divák se na váš kanál dostane klepnutím na jméno společnosti. Stránka kanálu je teda něco na způsob vašeho profilu, měli by jste ji tedy upravit tak aby odpovídala vaší image.    Youtube má možnost také nabídnout další nástroje. K dispozici je spousta aplikací externích vývojářů. Tyto nástroje nalezneme na stránce:[[ www.youtube.com/dev]]   '''Odkazy'''  1.  https://cs.wikipedia.org/wiki/YouTube#YouTube.C5.99i  '''Použitá literatura'''  *&amp;lt;ref&amp;gt;DAN, Oliver. &amp;lt;i&amp;gt;500 Internet: Pět set rad,tipů a technik&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Slovart, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7391-148-5. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/DQK7S22J1NLTDUUXS6EB2SG2DSRNQP54T244GFNED3LVBY963G-19664?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; *&amp;lt;ref&amp;gt;MICHAL, Miller. &amp;lt;i&amp;gt;YouTube: Průvodce využitím on-line videa v byznysu&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-3672-0. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/B2971NT4H54MVA5EK8TX7B6XX9PE8MDANVN3YASFXLX9HECIVK-29228?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; *&amp;lt;ref&amp;gt;JIŘÍ, Iskra. &amp;lt;i&amp;gt;Google: Tipy a návody pro vyhledávač, Gmeil, YouTube, Earth a další aplikace&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Computer Press, 2008, 231 s. ISBN 978-80-251-1833-7. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/BPB27VH78USM5DC9I643A4ACKLDVTESD83JXMTIRRNM5KJGFGY-17154?func=full-set-set&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=41023</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=41023"/>
		<updated>2016-12-30T14:27:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – knihovnictví''' ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou a to i jinou technikou než je psaní – například nápisy vydlabané na tvrdém materiálu, nebo vyryté v omítce, [[stiletem]] ve [[voskové destičce]] či [[klínové písmo]] vytvořené ostrým rydlem na ploché destičce z nepálené hlíny.&lt;br /&gt;
Mezi materiály na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, klínové písmo, různé jazyky – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
Vývoj rukopisu - Původně měly všechny knihy podobu rukopisu. Od 7. století se v Číně a později i v jiných částech východní Asie používaly pro tisk knih [[dřevěné špalíčky]]. V islámském světě a na Západě byly všechny knihy ve formě rukopisu až do vynálezu [[knihtisku]] v polovině 15. století. Nejméně ještě sto let pak byly knihy nadále reprodukovány ručně, především z reprezentativních důvodů.&lt;br /&gt;
Soukromé i státní dokumenty byly stále psány rukou, dokud nebyl koncem 19. století vynalezen psací stroj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – kodikologie''' ==&lt;br /&gt;
Kodikologie je pomocná věda historická, která studuje rukopisné knihy neúřední (literární) povahy, tzv. [[kodexy]]. Zkoumá je jako jedinečné objekty a zjišťuje jejich vznik a funkci ve společnosti. Kodikologie je velkým přínosem zejména pro [[historiografii]] středověku. Kodikologii využívají i dějiny hudby. Termín kodex původně označoval [[svazek voskových destiček]] či [[svitek papyrusu]].  Kodikologie vznikla až v polovině 20. století ve Francii. Za světového zakladatele je považován [[Alphonse Dain]], zakladatelem v Česku je [[Václav Vojtíšek]]. Funkce rukopisu se měnila podle držby/itele kodexu. Rozlišuje se primární (původní) funkce a sekundární (druhotná) funkce – těch může být více. Podle primární funkce dělíme kodexy na 4 skupiny:&lt;br /&gt;
*liturgické a náboženské rukopisy,&lt;br /&gt;
*studijní rukopisy, tedy odborné a vědecké rukopisy i školní učebnice,&lt;br /&gt;
*nestudijní rukopisy, tedy beletrie, poezie a vůbec rukopisy vzniklé jako zábavná četba bez konkrétního odborného cíle,&lt;br /&gt;
*reprezentační a bibliofilské rukopisy, tedy všechny honosně vyzdobené rukopisy bez ohledu na obsah, neboť krásné knihy mohly obsahovat náboženská, studijní i nestudijní témata.&lt;br /&gt;
Nejznámější rukopisy: &lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský&lt;br /&gt;
Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský představují významné památky středověké české literatury. O pravost Rukopisů se vede spor prakticky od doby jejich objevení. Dnes ovšem převažuje v širších vědeckých i laických kruzích spíše názor, že se jedná o podvody z 1. poloviny 19. století, nejspíše od [[Václa Hanky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://masarykovaspolecnost.cz/zivotopis/boje-o-rukopisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]], [[Vzácné knihy a rukopisy]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument, kodex &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|pravopis&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=41019</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=41019"/>
		<updated>2016-12-30T14:22:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Rukopis – kodikologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – knihovnictví''' ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou a to i jinou technikou než je psaní – například nápisy vydlabané na tvrdém materiálu, nebo vyryté v omítce, [[stiletem]] ve [[voskové destičce]] či [[klínové písmo]] vytvořené ostrým rydlem na ploché destičce z nepálené hlíny.&lt;br /&gt;
Mezi materiály na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, klínové písmo, různé jazyky – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
Vývoj rukopisu - Původně měly všechny knihy podobu rukopisu. Od 7. století se v Číně a později i v jiných částech východní Asie používaly pro tisk knih [[dřevěné špalíčky]]. V islámském světě a na Západě byly všechny knihy ve formě rukopisu až do vynálezu [[knihtisku]] v polovině 15. století. Nejméně ještě sto let pak byly knihy nadále reprodukovány ručně, především z reprezentativních důvodů.&lt;br /&gt;
Soukromé i státní dokumenty byly stále psány rukou, dokud nebyl koncem 19. století vynalezen psací stroj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – kodikologie''' ==&lt;br /&gt;
Kodikologie je pomocná věda historická, která studuje rukopisné knihy neúřední (literární) povahy, tzv. [[kodexy]]. Zkoumá je jako jedinečné objekty a zjišťuje jejich vznik a funkci ve společnosti. Kodikologie je velkým přínosem zejména pro [[historiografii]] středověku. Kodikologii využívají i dějiny hudby. Termín kodex původně označoval [[svazek voskových destiček]] či [[svitek papyrusu]].  Kodikologie vznikla až v polovině 20. století ve Francii. Za světového zakladatele je považován [[Alphonse Dain]], zakladatelem v Česku je [[Václav Vojtíšek]]. Funkce rukopisu se měnila podle držby/itele kodexu. Rozlišuje se primární (původní) funkce a sekundární (druhotná) funkce – těch může být více. Podle primární funkce dělíme kodexy na 4 skupiny:&lt;br /&gt;
*liturgické a náboženské rukopisy,&lt;br /&gt;
*studijní rukopisy, tedy odborné a vědecké rukopisy i školní učebnice,&lt;br /&gt;
*nestudijní rukopisy, tedy beletrie, poezie a vůbec rukopisy vzniklé jako zábavná četba bez konkrétního odborného cíle,&lt;br /&gt;
*reprezentační a bibliofilské rukopisy, tedy všechny honosně vyzdobené rukopisy bez ohledu na obsah, neboť krásné knihy mohly obsahovat náboženská, studijní i nestudijní témata.&lt;br /&gt;
Nejznámější rukopisy: &lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský&lt;br /&gt;
Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský představují významné památky středověké české literatury. O pravost Rukopisů se vede spor prakticky od doby jejich objevení. Dnes ovšem převažuje v širších vědeckých i laických kruzích spíše názor, že se jedná o podvody z 1. poloviny 19. století, nejspíše od [[Václa Hanky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://masarykovaspolecnost.cz/zivotopis/boje-o-rukopisy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]], [[Vývoj knižníc v stredoveku]], [[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|pravopis&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=41016</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=41016"/>
		<updated>2016-12-30T13:59:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Rukopis – knihovnictví */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – knihovnictví''' ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou a to i jinou technikou než je psaní – například nápisy vydlabané na tvrdém materiálu, nebo vyryté v omítce, [[stiletem]] ve [[voskové destičce]] či [[klínové písmo]] vytvořené ostrým rydlem na ploché destičce z nepálené hlíny.&lt;br /&gt;
Mezi materiály na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, klínové písmo, různé jazyky – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
Vývoj rukopisu - Původně měly všechny knihy podobu rukopisu. Od 7. století se v Číně a později i v jiných částech východní Asie používaly pro tisk knih [[dřevěné špalíčky]]. V islámském světě a na Západě byly všechny knihy ve formě rukopisu až do vynálezu [[knihtisku]] v polovině 15. století. Nejméně ještě sto let pak byly knihy nadále reprodukovány ručně, především z reprezentativních důvodů.&lt;br /&gt;
Soukromé i státní dokumenty byly stále psány rukou, dokud nebyl koncem 19. století vynalezen psací stroj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – kodikologie''' ==&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před Gutenbergovým zdokonalením [[knihtisk|knihtisku]] a v prvních dobách jeho existence.&lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Podvrh&amp;quot;&amp;gt;IVANOV, Miroslav: ''Záhada Rukopisu královédvorského''. Novinář, Praha 1970.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]], [[Vývoj knižníc v stredoveku]], [[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|pravopis&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=41014</id>
		<title>Rukopisy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Rukopisy&amp;diff=41014"/>
		<updated>2016-12-30T13:50:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: /* Rukopis – knihovnictví */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Rukopis (manuskript)''': 1. Ručně napsaný nebo kopírovaný [[dokument]]. - 2. Rukopis nebo strojopis připravený &lt;br /&gt;
pro publikování ve větším množství kopií nebo exemplářů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Rukopis&amp;quot;&amp;gt;ČSN ISO 5127-2003&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|Klínové písmo]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Egypt Papyrus of Bakay.jpg|náhled|Egyptský papyrus]]&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – knihovnictví''' ==&lt;br /&gt;
Manuskript – z latinského manu scriptus, zapsáno rukou. Jakýkoliv písemný [[dokument]] vytvořený rukou a to i jinou technikou než je psaní – například nápisy vydlabané na tvrdém materiálu, nebo vyryté v omítce, stiletem ve voskové destičce či klínové písmo vytvořené ostrým rydlem na ploché destičce z nepálené hlíny.&lt;br /&gt;
Mezi materiály na nichž nacházíme nejstarší písemné památky různých kultur patří, vedle kamene, především:&lt;br /&gt;
*hliněné destičky a hroudy (Mezopotámie, klínové písmo, různé jazyky – především sumerština, akkadština, ugaritština, chetitština a perština)&lt;br /&gt;
*papyrus (původně z Egypta, později se jeho užívání rozšířilo celým Středomořím až do Itálie)&lt;br /&gt;
*březová kůra (Rusko)&lt;br /&gt;
*palmové listy (Indie)&lt;br /&gt;
*věštebné kosti (Čína, hovězí lopatky a želví krunýře)&lt;br /&gt;
*hliněné střepy (Řecko)&lt;br /&gt;
*pergamen (postupně nahradil papyrus a jeho užívání se rozšířilo na celou Evropu)&lt;br /&gt;
*obdoba papíru (Mezoamerika, především Mayové)&lt;br /&gt;
Vývoj rukopisu - Původně měly všechny knihy podobu rukopisu. Od 7. století se v Číně a později i v jiných částech východní Asie používaly pro tisk knih dřevěné špalíčky. Nejstarším příkladem je tzv. Diamantová sútra z roku 868. V islámském světě a na Západě byly všechny knihy ve formě rukopisu až do vynálezu knihtisku v polovině 15. století. Nejméně ještě sto let pak byly knihy nadále reprodukovány ručně, především z reprezentativních důvodů.&lt;br /&gt;
Soukromé i státní dokumenty byly stále psány rukou, dokud nebyl koncem 19. století vynalezen psací stroj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:KunhutazPasionalu.jpg|náhled|Pasionál abatyše Kunhuty]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – kodikologie''' ==&lt;br /&gt;
Z latinského codex (kniha) a řecké přípony -logie (věda). Ručně psaná kniha, vzniklá před Gutenbergovým zdokonalením [[knihtisk|knihtisku]] a v prvních dobách jeho existence.&lt;br /&gt;
Některé významné a známé rukopisy:&lt;br /&gt;
*Pasionál abatyše Kunhuty&lt;br /&gt;
*kniha z Kellsu&lt;br /&gt;
*Voynichův rukopis&lt;br /&gt;
*Rukopis královédvorský a zelenohorský (zde se ovšem s nejvyšší pravděpodobností jedná o podvrhy padělatele Václava Hanky)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Podvrh&amp;quot;&amp;gt;IVANOV, Miroslav: ''Záhada Rukopisu královédvorského''. Novinář, Praha 1970.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Rukopis – redakční praxe''' ==&lt;br /&gt;
[[Autorské dílo]], které autor odevzdává redakci za účelem hromadného šíření (vydání knihy, čtení v rozhlase a pod.) Nemusí se tedy nutně jednat o [[text]] psaný rukou a může být i jen v elektronické podobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Literatura ===&lt;br /&gt;
*BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-131-0.&lt;br /&gt;
*CEJPEK, Jiří. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2. dopl. vyd. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0323-3.&lt;br /&gt;
*PAVLÁT, Leo. ''Tajemství knihy''. Praha: Albatros, 1982. Klub mladých čtenářů (Albatros).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Proměny pojmu dokument, informační pramen a informační zdroj]], [[Vývoj knižníc v stredoveku]], [[Vzácné knihy a rukopisy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Rukopis, manuskript, kodikologie, dokument&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Redakce&lt;br /&gt;
|zdroje = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|citace = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|kategorie_a_portály = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|synonyma_a_název = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|členění_a_nadpisy = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|obrázky_a_licence = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|prolinkování = Miriam.Tancibokova, 10. 11. 2016&lt;br /&gt;
|pravopis&lt;br /&gt;
|typografie&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny knižní kultury]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=39575</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=39575"/>
		<updated>2016-11-21T19:28:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Chrtova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Tento projekt je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si téma do tabulky v sekci projekty. Pokud téma v tabulce není, doplní se řádek s příslušným názvem zpracovávaného hesla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje dvě hesla. Jedno z nich bude úpně nové heslo a druhé heslo vznikne opravou nějakého málo povedeného hesla stávajícího (lze vytvořit po domluvě i heslo nové). Pro obě skupiny budou vytvořeny seznamy, ze kterých si studenti vyberou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod jak vytvářet hesla a na vzorový článek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://dl1.cuni.cz/mod/page/view.php?id=194205 Více informací najdete v Moodle] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy nových hesel: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrhy hesel pro úpravu: https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Article_Asylum_UISK&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Helena Říhová|| Vzácné knihy a rukopisy||Bibliometrické metody||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Němcová|| Rosalinda Pickard|| Základní pojmy v kryptologii||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Marková|| Informační válka|| Hudba-zvukové nosiče||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Szokalová|| Autorské právo|| Apple||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Chrtová|| Rukopisy|| Fantasy, Sci-fi, nakladatelství Host||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| x|| x|| x||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Chrtova</name></author>
		
	</entry>
</feed>