<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Katerina.Safarova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Katerina.Safarova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Katerina.Safarova"/>
	<updated>2026-05-14T22:05:22Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21667</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21667"/>
		<updated>2015-07-06T09:49:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[Model Kahn-Wilensky]]====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21666</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21666"/>
		<updated>2015-07-06T09:49:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[Model Kahn-Wilensky]]====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[OAIS]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21665</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21665"/>
		<updated>2015-07-06T09:46:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[Model Kahn-Wilensky]]====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]'''====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[OAIS]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21664</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21664"/>
		<updated>2015-07-06T09:42:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[Model Kahn-Wilensky]]====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]'''====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[ OAIS ]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21663</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21663"/>
		<updated>2015-07-06T09:40:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[Model Kahn-Wilensky]]====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]'''====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[OAIS]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21662</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21662"/>
		<updated>2015-07-06T09:36:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[Model Kahn-Wilensky]]====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[OAIS]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21661</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21661"/>
		<updated>2015-07-06T09:32:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Digitální knihovna jako pojem */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[Model Kahn-Wilensky]]====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21660</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21660"/>
		<updated>2015-07-06T09:30:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Digitální knihovna */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Digitální knihovna jako pojem===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[Model Kahn-Wilensky]]====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21659</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21659"/>
		<updated>2015-07-06T09:29:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Digitální knihovna */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[Model Kahn-Wilensky]]====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21658</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=21658"/>
		<updated>2015-07-06T09:29:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Problematika vymezení pojmu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[Model Kahn-Wilensky]]====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20101</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20101"/>
		<updated>2015-06-07T17:28:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Architektura digitální knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[Model Kahn-Wilensky]]====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20100</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20100"/>
		<updated>2015-06-07T17:25:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Model Kahn-Wilensky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[Model Kahn-Wilensky]]====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Model_Kahn-Wilensky&amp;diff=20099</id>
		<title>Model Kahn-Wilensky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Model_Kahn-Wilensky&amp;diff=20099"/>
		<updated>2015-06-07T17:25:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Model_Kahn-Wilensky&amp;diff=20098</id>
		<title>Model Kahn-Wilensky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Model_Kahn-Wilensky&amp;diff=20098"/>
		<updated>2015-06-07T17:24:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Model_Kahn-Wilensky&amp;diff=20097</id>
		<title>Model Kahn-Wilensky</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Model_Kahn-Wilensky&amp;diff=20097"/>
		<updated>2015-06-07T17:23:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: Založena nová stránka s textem „Tento model se skládá ze 4 komponent: #	uživatelské rozhraní (user interface) – uživatel prostřednict…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20096</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20096"/>
		<updated>2015-06-07T17:22:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Architektura digitální knihovny */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[Model Kahn-Wilensky]]====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;  Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20095</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20095"/>
		<updated>2015-06-07T17:21:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Model Kahn-Wilensky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[====Model Kahn-Wilensky====]]&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;  Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20094</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20094"/>
		<updated>2015-06-07T17:20:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Model Kahn-Wilensky */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. &amp;quot;Základním prvkem architektury je digitální objekt, datová struktura pro základní samostatně použitelnou informační jednotku tvořená dvěma základními částmi: obsahem (content) a klíčovými metadaty (tvořenými globálním jednoznačným identifikátorem digitálního objektu, označovaným jako handle, a dalšími blíže nespecifikovanými neměnnými metaúdaji, např. „autor“).&amp;quot;  Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;diff=20063</id>
		<title>OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;diff=20063"/>
		<updated>2015-06-07T10:07:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Externí entity */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací,&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany,&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci,&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám,&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti,&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci,&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace),&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu,&lt;br /&gt;
*kontextová informace,&lt;br /&gt;
*referenční informace,&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;diff=20062</id>
		<title>OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;diff=20062"/>
		<updated>2015-06-07T10:05:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Funkční model OAIS */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací,&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany,&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci,&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám,&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti,&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci,&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace),&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu,&lt;br /&gt;
*kontextová informace,&lt;br /&gt;
*referenční informace,&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20060</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20060"/>
		<updated>2015-06-07T10:04:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;OAIS je archiv, sestávající z organizace lidí a systémů, který přijal odpovědnost chránit informace a zpřístupnit je pro určené společenství.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;Open Archival Information System. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-06-07]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Archival_Information_System&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20056</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20056"/>
		<updated>2015-06-07T09:49:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Funkční model OAIS */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20055</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20055"/>
		<updated>2015-06-07T09:49:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Definice informace v OAIS */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20054</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20054"/>
		<updated>2015-06-07T09:49:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Externí entity */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu,&lt;br /&gt;
*kontextová informace,&lt;br /&gt;
*referenční informace,&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20053</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20053"/>
		<updated>2015-06-07T09:49:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Funkce OAIS archivu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci,&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace),&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu,&lt;br /&gt;
*kontextová informace,&lt;br /&gt;
*referenční informace,&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;diff=20052</id>
		<title>OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;diff=20052"/>
		<updated>2015-06-07T09:48:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Definice informace v OAIS */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací,&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany,&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci,&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám,&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti,&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci,&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace),&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu,&lt;br /&gt;
*kontextová informace,&lt;br /&gt;
*referenční informace,&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;diff=20051</id>
		<title>OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;diff=20051"/>
		<updated>2015-06-07T09:47:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Externí entity */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací,&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany,&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci,&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám,&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti,&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci,&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace),&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu,&lt;br /&gt;
*kontextová informace,&lt;br /&gt;
*referenční informace,&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;diff=20049</id>
		<title>OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;diff=20049"/>
		<updated>2015-06-07T09:47:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Funkce OAIS archivu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací,&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany,&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci,&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám,&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti,&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci,&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace),&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;diff=20048</id>
		<title>OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=OAIS_Referen%C4%8Dn%C3%AD_model_Otev%C5%99en%C3%A9ho_archivn%C3%ADho_informa%C4%8Dn%C3%ADho_syst%C3%A9mu&amp;diff=20048"/>
		<updated>2015-06-07T09:45:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: Založena nová stránka s textem „===Funkce OAIS archivu=== *vyjednává a přijímá informace od producentů informací, *získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací,&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany,&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci,&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám,&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti,&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20047</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=20047"/>
		<updated>2015-06-07T09:44:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]],&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace),&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat,&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu,&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů,&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty).&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====[[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému]]====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací,&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany,&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci,&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám,&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti,&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci,&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace),&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu,&lt;br /&gt;
*kontextová informace,&lt;br /&gt;
*referenční informace,&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci,&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19821</id>
		<title>Vannevar Bush</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19821"/>
		<updated>2015-05-26T17:48:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Vannevar Bush''' [[Soubor:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|upright 1.2|Vannevar Bush]] se narodil 11.3.1890 v Everettu, ve státě Massachusetts. Zemřel 30.6.1974 v Belmontu, stát Massachusetts. Byl americkým elektrotechnikem a administrátorem. Vyvinul diferenciální analyzátor. Během druhé světové války plnil funkci dozorčího nad vládní mobilizací.&amp;lt;ref&amp;gt;Vannevar Bush. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1913 absolvoval Tufts College, kde vystudoval inženýrství. Již od počátku vykazoval velké matematické nadání. Poté pracoval jako učitel matematiky na Tufts College. V roce 1916 získal doktorát na Massachusettském technologickém institutu, prací o oscilačních elektrických obvodech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;&amp;gt;Vannevar Bush. Internet Pioneers [online]. 2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vynálezy===&lt;br /&gt;
Od roku 1930 pracoval s analogovými počítači, v r. 1931 dokončil první '''diferenciální analyzátor''', který byl použit k řešení diferenciálních rovnic. Pracoval také na rozvoji strojů, které by zpracovávaly lidské myšlení (informace), protože narůst informací ve všech oblastech akademické obce byl obrovský. Stroj by měl myšlenky uspořádat. Vynalezl '''Rapid Selector'''', který dokázal uchovávat velké množství informací z mikrofilmů, které byly pak promítány na obrazovce. Dalším Bushovým vynálezem byl návrh stroje pro FBI, který by dokázal přezkoumat 1000 otisků prstů za minutu, nápad byl však FBI odmítnut.&amp;lt;ref&amp;gt;DENNIS, Michael Aaron. Vannevar Bush: American engineer. Encyclopaedia Britannica [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===II. světová válka===&lt;br /&gt;
Ve čtyřicátých letech 20.století působil jako vedoucí '''National Defense Research Committee''' (NRDC), na jehož vzniku se podílel. Organizace sloužila ke koordinaci vojenského výzkumu. Byla financována z prezidentských mimořádných finančních prostředků. Bush se také zasloužil o užitečné inovace, co se týče výzkumu a vývoje, včetně zlepšení radaru. Byl úzce zapojen do projektu ''Manhattan'', jehož cílem bylo vyvinout prdvní atomovou bombu. Bush během války dokázal, že technologie byla klíčem k vítězství. Jeho zásluhou si vědci získali patřičný respekt ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako stěžejní bod v Bushově životě je rok 1943, kdy publikoval článek '''As We May Think'''. Hlavním cílem článku bylo změnit způsob myšlení o vědě v moderním světě. V eseji byl představen koncept '''Memex'''. Jednalo se o stroj, který měl sloužit k ukládání a vyhledávání informací pomocí mikrofilmů. Zařízení se skládalo z pozorovacích obrazovek, klávesnice (výběrových tlačítek), skladování mikrofilmů. Účelem bylo rozšíření lidské paměti. Memex měl mít schopnost provést spojení mezi dokumenty. Právě díky tomu vynálezu bývá Bush označován za vizionáře internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Po II. světové válce===&lt;br /&gt;
Bush získal řadu ocenění, byl jmenován předsedou '''Joint Research and Development Board of the War and Navy Departmens''', dále byl jmenován ředitelem ve společnosti AT&amp;amp;T nebo Merck and Co. V letech 1957 - 1959 působil jako předseda MIT Corporation. Za svůj život napsal i několik publikací, jmenujme '''Prinicipy elektrotechniky''' (1922) nebo již zmíněný zásadní článek As We May Think. Za svůj život obdržel řadu vyznamenání za svou vědeckou činnost. &lt;br /&gt;
Po prodělané mrtvici, zemřel ve věku 84 let na zápal plic, dne 28.června 1974.&amp;lt;ref&amp;gt;Events in the Life of Vannevar Bush: Timeline. Brown Graphics [online]. 1996 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19820</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19820"/>
		<updated>2015-05-26T17:47:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''', který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]]&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace)&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací;&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany;&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci;&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám;&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti;&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci;&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace);&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu&lt;br /&gt;
*kontextová informace&lt;br /&gt;
*referenční informace&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
*[[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19817</id>
		<title>Vannevar Bush</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19817"/>
		<updated>2015-05-26T17:45:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Vannevar Bush''' se narodil 11.3.1890 v Everettu, ve státě Massachusetts. Zemřel 30.6.1974 v Belmontu, stát Massachusetts. Byl americkým elektrotechnikem a administrátorem. Vyvinul diferenciální analyzátor. Během druhé světové války plnil funkci dozorčího nad vládní mobilizací.&amp;lt;ref&amp;gt;Vannevar Bush. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1913 absolvoval Tufts College, kde vystudoval inženýrství. Již od počátku vykazoval velké matematické nadání. Poté pracoval jako učitel matematiky na Tufts College. V roce 1916 získal doktorát na Massachusettském technologickém institutu, prací o oscilačních elektrických obvodech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;&amp;gt;Vannevar Bush. Internet Pioneers [online]. 2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vynálezy===&lt;br /&gt;
Od roku 1930 pracoval s analogovými počítači, v r. 1931 dokončil první '''diferenciální analyzátor''', který byl použit k řešení diferenciálních rovnic. Pracoval také na rozvoji strojů, které by zpracovávaly lidské myšlení (informace), protože narůst informací ve všech oblastech akademické obce byl obrovský. Stroj by měl myšlenky uspořádat. Vynalezl '''Rapid Selector'''', který dokázal uchovávat velké množství informací z mikrofilmů, které byly pak promítány na obrazovce. Dalším Bushovým vynálezem byl návrh stroje pro FBI, který by dokázal přezkoumat 1000 otisků prstů za minutu, nápad byl však FBI odmítnut.&amp;lt;ref&amp;gt;DENNIS, Michael Aaron. Vannevar Bush: American engineer. Encyclopaedia Britannica [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===II. světová válka===&lt;br /&gt;
Ve čtyřicátých letech 20.století působil jako vedoucí '''National Defense Research Committee''' (NRDC), na jehož vzniku se podílel. Organizace sloužila ke koordinaci vojenského výzkumu. Byla financována z prezidentských mimořádných finančních prostředků. Bush se také zasloužil o užitečné inovace, co se týče výzkumu a vývoje, včetně zlepšení radaru. Byl úzce zapojen do projektu ''Manhattan'', jehož cílem bylo vyvinout prdvní atomovou bombu. Bush během války dokázal, že technologie byla klíčem k vítězství. Jeho zásluhou si vědci získali patřičný respekt ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako stěžejní bod v Bushově životě je rok 1943, kdy publikoval článek '''As We May Think'''. Hlavním cílem článku bylo změnit způsob myšlení o vědě v moderním světě. V eseji byl představen koncept '''Memex'''. Jednalo se o stroj, který měl sloužit k ukládání a vyhledávání informací pomocí mikrofilmů. Zařízení se skládalo z pozorovacích obrazovek, klávesnice (výběrových tlačítek), skladování mikrofilmů. Účelem bylo rozšíření lidské paměti. Memex měl mít schopnost provést spojení mezi dokumenty. Právě díky tomu vynálezu bývá Bush označován za vizionáře internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Po II. světové válce===&lt;br /&gt;
Bush získal řadu ocenění, byl jmenován předsedou '''Joint Research and Development Board of the War and Navy Departmens''', dále byl jmenován ředitelem ve společnosti AT&amp;amp;T nebo Merck and Co. V letech 1957 - 1959 působil jako předseda MIT Corporation. Za svůj život napsal i několik publikací, jmenujme '''Prinicipy elektrotechniky''' (1922) nebo již zmíněný zásadní článek As We May Think. Za svůj život obdržel řadu vyznamenání za svou vědeckou činnost. &lt;br /&gt;
Po prodělané mrtvici, zemřel ve věku 84 let na zápal plic, dne 28.června 1974.&amp;lt;ref&amp;gt;Events in the Life of Vannevar Bush: Timeline. Brown Graphics [online]. 1996 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19816</id>
		<title>Vannevar Bush</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19816"/>
		<updated>2015-05-26T17:45:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Vannevar Bush se narodil 11.3.1890 v Everettu, ve státě Massachusetts. Zemřel 30.6.1974 v Belmontu, stát Massachusetts. Byl americkým elektrotechnikem a administrátorem. Vyvinul diferenciální analyzátor. Během druhé světové války plnil funkci dozorčího nad vládní mobilizací.&amp;lt;ref&amp;gt;Vannevar Bush. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1913 absolvoval Tufts College, kde vystudoval inženýrství. Již od počátku vykazoval velké matematické nadání. Poté pracoval jako učitel matematiky na Tufts College. V roce 1916 získal doktorát na Massachusettském technologickém institutu, prací o oscilačních elektrických obvodech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;&amp;gt;Vannevar Bush. Internet Pioneers [online]. 2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vynálezy===&lt;br /&gt;
Od roku 1930 pracoval s analogovými počítači, v r. 1931 dokončil první '''diferenciální analyzátor''', který byl použit k řešení diferenciálních rovnic. Pracoval také na rozvoji strojů, které by zpracovávaly lidské myšlení (informace), protože narůst informací ve všech oblastech akademické obce byl obrovský. Stroj by měl myšlenky uspořádat. Vynalezl '''Rapid Selector'''', který dokázal uchovávat velké množství informací z mikrofilmů, které byly pak promítány na obrazovce. Dalším Bushovým vynálezem byl návrh stroje pro FBI, který by dokázal přezkoumat 1000 otisků prstů za minutu, nápad byl však FBI odmítnut.&amp;lt;ref&amp;gt;DENNIS, Michael Aaron. Vannevar Bush: American engineer. Encyclopaedia Britannica [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===II. světová válka===&lt;br /&gt;
Ve čtyřicátých letech 20.století působil jako vedoucí '''National Defense Research Committee''' (NRDC), na jehož vzniku se podílel. Organizace sloužila ke koordinaci vojenského výzkumu. Byla financována z prezidentských mimořádných finančních prostředků. Bush se také zasloužil o užitečné inovace, co se týče výzkumu a vývoje, včetně zlepšení radaru. Byl úzce zapojen do projektu ''Manhattan'', jehož cílem bylo vyvinout prdvní atomovou bombu. Bush během války dokázal, že technologie byla klíčem k vítězství. Jeho zásluhou si vědci získali patřičný respekt ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako stěžejní bod v Bushově životě je rok 1943, kdy publikoval článek '''As We May Think'''. Hlavním cílem článku bylo změnit způsob myšlení o vědě v moderním světě. V eseji byl představen koncept '''Memex'''. Jednalo se o stroj, který měl sloužit k ukládání a vyhledávání informací pomocí mikrofilmů. Zařízení se skládalo z pozorovacích obrazovek, klávesnice (výběrových tlačítek), skladování mikrofilmů. Účelem bylo rozšíření lidské paměti. Memex měl mít schopnost provést spojení mezi dokumenty. Právě díky tomu vynálezu bývá Bush označován za vizionáře internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Po II. světové válce===&lt;br /&gt;
Bush získal řadu ocenění, byl jmenován předsedou '''Joint Research and Development Board of the War and Navy Departmens''', dále byl jmenován ředitelem ve společnosti AT&amp;amp;T nebo Merck and Co. V letech 1957 - 1959 působil jako předseda MIT Corporation. Za svůj život napsal i několik publikací, jmenujme '''Prinicipy elektrotechniky''' (1922) nebo již zmíněný zásadní článek As We May Think. Za svůj život obdržel řadu vyznamenání za svou vědeckou činnost. &lt;br /&gt;
Po prodělané mrtvici, zemřel ve věku 84 let na zápal plic, dne 28.června 1974.&amp;lt;ref&amp;gt;Events in the Life of Vannevar Bush: Timeline. Brown Graphics [online]. 1996 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19803</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19803"/>
		<updated>2015-05-26T17:22:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''' [[Soubor:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|upright 1.2|Vannevar Bush]], který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]]&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace)&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací;&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany;&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci;&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám;&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti;&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci;&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace);&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu&lt;br /&gt;
*kontextová informace&lt;br /&gt;
*referenční informace&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Vannevar Bush]]&lt;br /&gt;
*[[Digitální knihovna]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19789</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19789"/>
		<updated>2015-05-26T17:16:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''' [[Soubor:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|upright 1.2|Vannevar Bush]], který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]]&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace)&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací;&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany;&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci;&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám;&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti;&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci;&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace);&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu&lt;br /&gt;
*kontextová informace&lt;br /&gt;
*referenční informace&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vannevar Bush]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19788</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19788"/>
		<updated>2015-05-26T17:16:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''' [[Soubor:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|upright 1.2|Vannevar Bush]], který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]]&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace)&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací;&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany;&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci;&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám;&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti;&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci;&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace);&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu&lt;br /&gt;
*kontextová informace&lt;br /&gt;
*referenční informace&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
[[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
[[Vannevar Bush]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19787</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19787"/>
		<updated>2015-05-26T17:16:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''' [[Soubor:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|upright 1.2|Vannevar Bush]], který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]]&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace)&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací;&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany;&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci;&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám;&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti;&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci;&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace);&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu&lt;br /&gt;
*kontextová informace&lt;br /&gt;
*referenční informace&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
[[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
[[Vannevar Bush]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19786</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19786"/>
		<updated>2015-05-26T17:15:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''' [[Soubor:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|upright 1.2|Vannevar Bush]], který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]]&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace)&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací;&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany;&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci;&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám;&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti;&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci;&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace);&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu&lt;br /&gt;
*kontextová informace&lt;br /&gt;
*referenční informace&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vannevar Bush]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19785</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19785"/>
		<updated>2015-05-26T17:15:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''' [[Soubor:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|upright 1.2|Vannevar Bush]], který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]]&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace)&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací;&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany;&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci;&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám;&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti;&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci;&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace);&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu&lt;br /&gt;
*kontextová informace&lt;br /&gt;
*referenční informace&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Institucionální repozitář]]&lt;br /&gt;
[[Digitální objekt]]&lt;br /&gt;
[[Vannevar Bush]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19784</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19784"/>
		<updated>2015-05-26T17:14:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''' [[Soubor:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|upright 1.2|Vannevar Bush]], který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]]&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace)&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací;&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany;&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci;&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám;&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti;&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci;&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace);&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu&lt;br /&gt;
*kontextová informace&lt;br /&gt;
*referenční informace&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
[[Institucionální repozitář]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19770</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19770"/>
		<updated>2015-05-26T16:27:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''' [[Soubor:Vannevar Bush portrait.jpg|thumb|upright 1.2|Vannevar Bush]], který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]]&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace)&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací;&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany;&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci;&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám;&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti;&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci;&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace);&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu&lt;br /&gt;
*kontextová informace&lt;br /&gt;
*referenční informace&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19769</id>
		<title>Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS)&amp;diff=19769"/>
		<updated>2015-05-26T16:22:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Historie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Problematika vymezení pojmu ===&lt;br /&gt;
Pro pojem [[Digitální knihovna|digitální knihovna]] neexistuje jednotná definice. Každá instituce zabývající se problematikou digitálních dokumentů, přizpůsobuje definici svému účelu. Setkáváme se tak s pojmy jako elektronická knihovna, automatizovaná digitální knihovna, virtuální knihovna, digitální virtuální knihovna, elektronický archiv, [[institucionální repozitář]] aj. Ovšem nalezneme i několik společných znaků:&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna není jednotlivá entita,&lt;br /&gt;
*	digitální knihovna vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů,&lt;br /&gt;
*	propojení mezi více digitálními knihovnami a informačními službami má být pro uživatele transparentní,&lt;br /&gt;
*	cílem budování digitální knihovny je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám.&amp;lt;ref&amp;gt;POKORNÝ, JAROSLAV. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny: principy a problémy&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: MFF UK, Katedra softwarového inženýrství, [2003] [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://knihovnice.civ.cvut.cz/akp/clanky/03.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Digitální knihovna===&lt;br /&gt;
„Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracování, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“&amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Historie===&lt;br /&gt;
Hlavní rozvoj je datován do 90. let 20. století, kdy dochází k největšímu nástupu informačních a komunikačních technologií. Mezi hlavní průkopníky patří '''[[Vannevar Bush]]''' [[Soubor:Luciano floridi.jpg|thumb|upright 1.2|Luciano Floridi]], který se zabýval efektivnějším „automatizovaným“ zpracováním odborných informací. Druhým průkopníkem v této oblasti je '''J. C. C. Licklider''', jenž se zabýval výzkumem a vývojem potřebným k realizaci digitální knihovny a nastínil vizi digitální knihovny po 30 letech.&lt;br /&gt;
	V 60. letech 20. století jsou spatřovány praktické výsledky použití výpočetní techniky pro zpracování informací v knihovnách (vývoj formátu MARC, rozvoj online katalogů [[OPAC]])&lt;br /&gt;
Jak je již zmíněno, v 90. letech dochází k největšímu rozvoji, především proto, že se rozvinul technologický pokrok úzce související s klíčovými oblastmi pro digitální knihovny: &lt;br /&gt;
*	computing – výpočetní a krátkodobá i dlouhodobá paměťová kapacita,&lt;br /&gt;
*	communications – globální síť a přenosová kapacita,&lt;br /&gt;
*	content – množství informace v digitální podobě.&lt;br /&gt;
To má za následek rozvoj digitalizace, elektronické publikování a šíření informací, což také způsobuje nový výzkum v oblasti digitálních knihoven.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;&amp;gt;BARTOŠEK,  Miroslav. &amp;lt;i&amp;gt;Digitální knihovny - teorie a praxe&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Brno: Ústav výpočetní techniky MU, 2005. [cit.2015-05-18]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/6901/1/DL-Bartosek-final2.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce digitální knihovny===&lt;br /&gt;
*	zjišťování, výběr, získávání [[Digitální objekt|digitálních objektů]]&lt;br /&gt;
*	identifikace a zpracování digitálních objektů (vznik [[Metadata|metadat]], katalogizace, indexace)&lt;br /&gt;
*	uložení, dlouhodobá archivace a ochrana digitálních objektů; údržba a zajištění bezpečnosti dat&lt;br /&gt;
*	vyhledávání, rozšiřování, zpřístupňování digitálních informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;&amp;gt;BRATKOVÁ,  Eva. &amp;lt;i&amp;gt;Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy) [online]. Verze 1.0&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, 2008. [cit. 2015-05-18]. Dostupné z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/bratkova-eva/bratkova_06.pdf/view &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Architektura digitální knihovny===&lt;br /&gt;
Architektura je důležitá z hlediska fungování digitální knihovny, je potřeba vytvoření informační infrastruktury. „Obecná architektura digitální knihovny navržená na dostatečně vysoké úrovni abstrakce umožňuje formalizovat představy o funkcích a fungování digitálních knihoven a současně identifikovat ''middleware'' internetu pro realizaci distribuovaných digitálních informačních služeb.&amp;lt;ref name=&amp;quot;bartosek&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Model Kahn-Wilensky====&lt;br /&gt;
Mezi nejobecnější model digitální knihovny patří model tvůrců '''Roberta Kahna''' a '''Roberta Wilenskeho''' z 90. let minulého století. Tento model se skládá ze 4 komponent:&lt;br /&gt;
#	[[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelské rozhraní]] (user interface) – uživatel prostřednictvím prohlížeče využije digitální knihovnu&lt;br /&gt;
#	repozitář (repository) – elektronické uložiště pro ukládání digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	identifikační systém (handle system) – slouží ke generování, přidělování, správě a směrování jednoznačných identifikátorů digitálních objektů&lt;br /&gt;
#	vyhledávací systém (search system) – vyhledávání v digitální knihovně (indexy nebo úplné texty)&amp;lt;ref name=&amp;quot;bratkova&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému====&lt;br /&gt;
OAIS je dalším obecným modelem digitální knihovny. Je zaměřen na dlouhodobé uchování a ochranu, zvláštní důraz je kladen na digitální informace. Řeší také správu dat, přístup a šíření dokumentů.&lt;br /&gt;
Model byl vyvinut '''''Konzultačním výborem pro systémy zpracovávající data z oblasti vesmíru''''' (Consultative Committee for Space Data Systems – CCSDS). V roce 2000 vznikla norma a následné publikování standardu '''ISO 14721:2002'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;&amp;gt;CONSULTATIVE COMMITTEE FOR SPACE DATA SYSTEMS. Reference Model for an Open Archival Information System (OAIS) [online]. Washington (D.C.): CCSDS, June 2012. Recommendation for Space Data System Practises, CCSDS 650.0-M-2 [cit. 2015-05-18]. Dostupný z: http://ddp.nist.gov/refs/oais.pdf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkce OAIS archivu===&lt;br /&gt;
*vyjednává a přijímá informace od producentů informací;&lt;br /&gt;
*získává dostatečnou kontrolu nad informacemi, k zajištění dlouhodobé ochrany;&lt;br /&gt;
*určuje, které komunity musí být schopny porozumět dochované informaci;&lt;br /&gt;
*zajišťuje, aby informace byla nezávislá, srozumitelná určeným uživatelským komunitám;&lt;br /&gt;
*dodržuje stanovené zásady a postupy, pro zajištění přístupnosti informací v budoucnosti;&lt;br /&gt;
*zachovává informace uživatelským komunitám ve srozumitelné formě.&amp;lt;ref&amp;gt;SAWYER, Don. ISO “Reference Model For an Open Archival Information System (OAIS)”: Tutorial Presentation. In: NSSDS [online]. 2002 [cit. 2015-05-19]. Dostupné z: nssdc.gsfc.nasa.gov/nost/.../oais_tutorial_200210.ppt&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Externí entity===&lt;br /&gt;
Tento model je aplikovatelný na všechny typy dlouhodobých archivů, jejichž hlavním požadavkem je dlouhodobá archivace. Model obsahuje následující entity:&lt;br /&gt;
'''producent''' (producer) - osoby nebo klientské systémy poskytující informace, určené k archivaci;&lt;br /&gt;
'''management''' - nastavuje celkovou politiku archivu OAIS jako jedna ze složek v širší oblasti politiky (př. součást větší organizace);&lt;br /&gt;
'''spotřebitel''' (consumer) - osoby nebo klientské systémy komunikující se službami, pomocí nichž jsou nalezeny a získány uložené informace.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Definice informace v OAIS===&lt;br /&gt;
Informace je definována jako jakýkoli typ znalostí, které mohou být vyměňovány, tyto informace jsou vždy vyjádřeny nějakým typem dat v rámci výměny. Ke komunikaci informací uvnitř i mimo archiv jsou využívány tzv. informační balíčky.&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Informační balíček''' - koncepční kontejner složený ze dvou typů informací, obsahu informace a popisné informace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Popisná informace se následně dělí do 4 typů:&lt;br /&gt;
*informace o původu&lt;br /&gt;
*kontextová informace&lt;br /&gt;
*referenční informace&lt;br /&gt;
*informace o stabilitě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Model dále obsahuje již zmíněné balíčky informací, a to 3 typy:&lt;br /&gt;
*balíček informací pro dodávání - odesílá producent do OAIS&lt;br /&gt;
*balíček informací pro archivaci - určené k dlouhodobé archivaci&lt;br /&gt;
*balíček informací pro rozšiřování - část nebo celek souboru archivovaných informací&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Funkční model OAIS===&lt;br /&gt;
samostatné funkční jednotky&lt;br /&gt;
#příjem – příjem balíčku informací od producenta, příprava k uložení&lt;br /&gt;
#archivní uložiště – služby a funkce uložení, údržba, vyhledávání &lt;br /&gt;
#plánování ochrany – zajištění dlouhodobé dostupnosti a srozumitelnosti informací uživatelům&lt;br /&gt;
#správa dat – příjem, údržba, přístup k popisným informacím i administrativním datům&lt;br /&gt;
#přístup – poskytnutí přístupu uživatelům do digitálního archivu&lt;br /&gt;
#administrace – služby a funkce pro celkový provoz archivu&amp;lt;ref name=&amp;quot;consultative&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19768</id>
		<title>Vannevar Bush</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19768"/>
		<updated>2015-05-26T16:09:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* II. světová válka */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Vannevar Bush''' se narodil 11.3.1890 v Everettu, ve státě Massachusetts. Zemřel 30.6.1974 v Belmontu, stát Massachusetts. Byl americkým elektrotechnikem a administrátorem. Vyvinul diferenciální analyzátor. Během druhé světové války plnil funkci dozorčího nad vládní mobilizací.&amp;lt;ref&amp;gt;Vannevar Bush. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1913 absolvoval Tufts College, kde vystudoval inženýrství. Již od počátku vykazoval velké matematické nadání. Poté pracoval jako učitel matematiky na Tufts College. V roce 1916 získal doktorát na Massachusettském technologickém institutu, prací o oscilačních elektrických obvodech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;&amp;gt;Vannevar Bush. Internet Pioneers [online]. 2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vynálezy===&lt;br /&gt;
Od roku 1930 pracoval s analogovými počítači, v r. 1931 dokončil první '''diferenciální analyzátor''', který byl použit k řešení diferenciálních rovnic. Pracoval také na rozvoji strojů, které by zpracovávaly lidské myšlení (informace), protože narůst informací ve všech oblastech akademické obce byl obrovský. Stroj by měl myšlenky uspořádat. Vynalezl '''Rapid Selector'''', který dokázal uchovávat velké množství informací z mikrofilmů, které byly pak promítány na obrazovce. Dalším Bushovým vynálezem byl návrh stroje pro FBI, který by dokázal přezkoumat 1000 otisků prstů za minutu, nápad byl však FBI odmítnut.&amp;lt;ref&amp;gt;DENNIS, Michael Aaron. Vannevar Bush: American engineer. Encyclopaedia Britannica [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===II. světová válka===&lt;br /&gt;
Ve čtyřicátých letech 20.století působil jako vedoucí '''National Defense Research Committee''' (NRDC), na jehož vzniku se podílel. Organizace sloužila ke koordinaci vojenského výzkumu. Byla financována z prezidentských mimořádných finančních prostředků. Bush se také zasloužil o užitečné inovace, co se týče výzkumu a vývoje, včetně zlepšení radaru. Byl úzce zapojen do projektu ''Manhattan'', jehož cílem bylo vyvinout prdvní atomovou bombu. Bush během války dokázal, že technologie byla klíčem k vítězství. Jeho zásluhou si vědci získali patřičný respekt ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako stěžejní bod v Bushově životě je rok 1943, kdy publikoval článek '''As We May Think'''. Hlavním cílem článku bylo změnit způsob myšlení o vědě v moderním světě. V eseji byl představen koncept '''Memex'''. Jednalo se o stroj, který měl sloužit k ukládání a vyhledávání informací pomocí mikrofilmů. Zařízení se skládalo z pozorovacích obrazovek, klávesnice (výběrových tlačítek), skladování mikrofilmů. Účelem bylo rozšíření lidské paměti. Memex měl mít schopnost provést spojení mezi dokumenty. Právě díky tomu vynálezu bývá Bush označován za vizionáře internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Po II. světové válce===&lt;br /&gt;
Bush získal řadu ocenění, byl jmenován předsedou '''Joint Research and Development Board of the War and Navy Departmens''', dále byl jmenován ředitelem ve společnosti AT&amp;amp;T nebo Merck and Co. V letech 1957 - 1959 působil jako předseda MIT Corporation. Za svůj život napsal i několik publikací, jmenujme '''Prinicipy elektrotechniky''' (1922) nebo již zmíněný zásadní článek As We May Think. Za svůj život obdržel řadu vyznamenání za svou vědeckou činnost. &lt;br /&gt;
Po prodělané mrtvici, zemřel ve věku 84 let na zápal plic, dne 28.června 1974.&amp;lt;ref&amp;gt;Events in the Life of Vannevar Bush: Timeline. Brown Graphics [online]. 1996 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19767</id>
		<title>Vannevar Bush</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19767"/>
		<updated>2015-05-26T16:08:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* II. světová válka */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Vannevar Bush''' se narodil 11.3.1890 v Everettu, ve státě Massachusetts. Zemřel 30.6.1974 v Belmontu, stát Massachusetts. Byl americkým elektrotechnikem a administrátorem. Vyvinul diferenciální analyzátor. Během druhé světové války plnil funkci dozorčího nad vládní mobilizací.&amp;lt;ref&amp;gt;Vannevar Bush. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1913 absolvoval Tufts College, kde vystudoval inženýrství. Již od počátku vykazoval velké matematické nadání. Poté pracoval jako učitel matematiky na Tufts College. V roce 1916 získal doktorát na Massachusettském technologickém institutu, prací o oscilačních elektrických obvodech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;&amp;gt;Vannevar Bush. Internet Pioneers [online]. 2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vynálezy===&lt;br /&gt;
Od roku 1930 pracoval s analogovými počítači, v r. 1931 dokončil první '''diferenciální analyzátor''', který byl použit k řešení diferenciálních rovnic. Pracoval také na rozvoji strojů, které by zpracovávaly lidské myšlení (informace), protože narůst informací ve všech oblastech akademické obce byl obrovský. Stroj by měl myšlenky uspořádat. Vynalezl '''Rapid Selector'''', který dokázal uchovávat velké množství informací z mikrofilmů, které byly pak promítány na obrazovce. Dalším Bushovým vynálezem byl návrh stroje pro FBI, který by dokázal přezkoumat 1000 otisků prstů za minutu, nápad byl však FBI odmítnut.&amp;lt;ref&amp;gt;DENNIS, Michael Aaron. Vannevar Bush: American engineer. Encyclopaedia Britannica [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===II. světová válka===&lt;br /&gt;
Ve čtyřicátých letech 20.století působil jako vedoucí '''National Defense Research Committee''' (NRDC), na jehož vzniku se podílel. Organizace sloužila ke koordinaci vojenského výzkumu. Byla financována z prezidentských mimořádných finančních prostředků. Bush se také zasloužil o užitečné inovace, co se týče výzkumu a vývoje, včetně zlepšení radaru. Byl úzce zapojen do projektu ''Manhattan'', jehož cílem bylo vyvinout prdvní atomovou bombu. Bush během války dokázal, že technologie byla klíčem k vítězství. Jeho zásluhou si vědci získali patřičný respekt ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako stěžejní bod v Bushově životě je rok 1943, kdy publikoval článek '''As We May Think'''. Hlavním cílem článku bylo změnit způsob myšlení o vědě v moderním světě. V eseji byl představen koncept '''Memex'''. Jednalo se o stroj, který měl sloužit k ukládání a vyhledávání informací pomocí mikrofilmů. Zařízení se skládalo z pozorovacích obrazovek, klávesnice (výběrových tlačítek), skladování mikrofilmů. Účelem bylo rozšíření lidské paměti. Memex měl mít schopnost provést spojení mezi dokumenty. Právě díky tomu vynálezu bývá Bush označován za vizionáře internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Po II. světové válce===&lt;br /&gt;
Bush získal řadu ocenění, byl jmenován předsedou '''Joint Research and Development Board of the War and Navy Departmens''', dále byl jmenován ředitelem ve společnosti AT&amp;amp;T nebo Merck and Co. V letech 1957 - 1959 působil jako předseda MIT Corporation. Za svůj život napsal i několik publikací, jmenujme '''Prinicipy elektrotechniky''' (1922) nebo již zmíněný zásadní článek As We May Think. Za svůj život obdržel řadu vyznamenání za svou vědeckou činnost. &lt;br /&gt;
Po prodělané mrtvici, zemřel ve věku 84 let na zápal plic, dne 28.června 1974.&amp;lt;ref&amp;gt;Events in the Life of Vannevar Bush: Timeline. Brown Graphics [online]. 1996 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19766</id>
		<title>Vannevar Bush</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19766"/>
		<updated>2015-05-26T16:07:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Po II. světové válce */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Vannevar Bush''' se narodil 11.3.1890 v Everettu, ve státě Massachusetts. Zemřel 30.6.1974 v Belmontu, stát Massachusetts. Byl americkým elektrotechnikem a administrátorem. Vyvinul diferenciální analyzátor. Během druhé světové války plnil funkci dozorčího nad vládní mobilizací.&amp;lt;ref&amp;gt;Vannevar Bush. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1913 absolvoval Tufts College, kde vystudoval inženýrství. Již od počátku vykazoval velké matematické nadání. Poté pracoval jako učitel matematiky na Tufts College. V roce 1916 získal doktorát na Massachusettském technologickém institutu, prací o oscilačních elektrických obvodech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;&amp;gt;Vannevar Bush. Internet Pioneers [online]. 2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vynálezy===&lt;br /&gt;
Od roku 1930 pracoval s analogovými počítači, v r. 1931 dokončil první '''diferenciální analyzátor''', který byl použit k řešení diferenciálních rovnic. Pracoval také na rozvoji strojů, které by zpracovávaly lidské myšlení (informace), protože narůst informací ve všech oblastech akademické obce byl obrovský. Stroj by měl myšlenky uspořádat. Vynalezl '''Rapid Selector'''', který dokázal uchovávat velké množství informací z mikrofilmů, které byly pak promítány na obrazovce. Dalším Bushovým vynálezem byl návrh stroje pro FBI, který by dokázal přezkoumat 1000 otisků prstů za minutu, nápad byl však FBI odmítnut.&amp;lt;ref&amp;gt;DENNIS, Michael Aaron. Vannevar Bush: American engineer. Encyclopaedia Britannica [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===II. světová válka===&lt;br /&gt;
Ve čtyřicátých letech 20.století působil jako vedoucí '''National Defense Research Committee''' (NRDC), na jehož vzniku se podílel. Organizace sloužila ke koordinaci vojenského výzkumu. Byla financována z prezidentských mimořádných finančních prostředků. Bush se také zasloužil o užitečné inovace, co se týče výzkumu a vývoje, včetně zlepšení radaru. Byl úzce zapojen do projektu ''Manhattan'', jehož cílem bylo vyvinout prdvní atomovou bombu. Bush během války dokázal, že technologie byla klíčem k vítězství. Jeho zásluhou si vědci získali patřičný respekt ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako stěžejní bod v Bushově životě je rok 1943, kdy publikoval článek '''As We May Think'''. Hlavním cílem článku bylo změnit způsob myšlení o vědě v moderním světě. V eseji byl představen koncept '''Memex'''. Jednalo se o stroj, který měl sloužit k ukládání a vyhledávání informací pomocí mikrofilmů. Zařízení se skládalo z pozorovacích obrazovek, klávesnice (výběrových tlačítek), skladování mikrofilmů. Účelem bylo rozšíření lidské paměti. Memex měl mít schopnost provést spojení mezi dokumenty. Právě díky tomu vynálezu bývá Bush označován za vizionáře internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;===Po II. světové válce===&lt;br /&gt;
Bush získal řadu ocenění, byl jmenován předsedou '''Joint Research and Development Board of the War and Navy Departmens''', dále byl jmenován ředitelem ve společnosti AT&amp;amp;T nebo Merck and Co. V letech 1957 - 1959 působil jako předseda MIT Corporation. Za svůj život napsal i několik publikací, jmenujme '''Prinicipy elektrotechniky''' (1922) nebo již zmíněný zásadní článek As We May Think. Za svůj život obdržel řadu vyznamenání za svou vědeckou činnost. &lt;br /&gt;
Po prodělané mrtvici, zemřel ve věku 84 let na zápal plic, dne 28.června 1974.&amp;lt;ref&amp;gt;Events in the Life of Vannevar Bush: Timeline. Brown Graphics [online]. 1996 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19765</id>
		<title>Vannevar Bush</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19765"/>
		<updated>2015-05-26T16:06:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Vannevar Bush''' se narodil 11.3.1890 v Everettu, ve státě Massachusetts. Zemřel 30.6.1974 v Belmontu, stát Massachusetts. Byl americkým elektrotechnikem a administrátorem. Vyvinul diferenciální analyzátor. Během druhé světové války plnil funkci dozorčího nad vládní mobilizací.&amp;lt;ref&amp;gt;Vannevar Bush. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1913 absolvoval Tufts College, kde vystudoval inženýrství. Již od počátku vykazoval velké matematické nadání. Poté pracoval jako učitel matematiky na Tufts College. V roce 1916 získal doktorát na Massachusettském technologickém institutu, prací o oscilačních elektrických obvodech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;&amp;gt;Vannevar Bush. Internet Pioneers [online]. 2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vynálezy===&lt;br /&gt;
Od roku 1930 pracoval s analogovými počítači, v r. 1931 dokončil první '''diferenciální analyzátor''', který byl použit k řešení diferenciálních rovnic. Pracoval také na rozvoji strojů, které by zpracovávaly lidské myšlení (informace), protože narůst informací ve všech oblastech akademické obce byl obrovský. Stroj by měl myšlenky uspořádat. Vynalezl '''Rapid Selector'''', který dokázal uchovávat velké množství informací z mikrofilmů, které byly pak promítány na obrazovce. Dalším Bushovým vynálezem byl návrh stroje pro FBI, který by dokázal přezkoumat 1000 otisků prstů za minutu, nápad byl však FBI odmítnut.&amp;lt;ref&amp;gt;DENNIS, Michael Aaron. Vannevar Bush: American engineer. Encyclopaedia Britannica [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===II. světová válka===&lt;br /&gt;
Ve čtyřicátých letech 20.století působil jako vedoucí '''National Defense Research Committee''' (NRDC), na jehož vzniku se podílel. Organizace sloužila ke koordinaci vojenského výzkumu. Byla financována z prezidentských mimořádných finančních prostředků. Bush se také zasloužil o užitečné inovace, co se týče výzkumu a vývoje, včetně zlepšení radaru. Byl úzce zapojen do projektu ''Manhattan'', jehož cílem bylo vyvinout prdvní atomovou bombu. Bush během války dokázal, že technologie byla klíčem k vítězství. Jeho zásluhou si vědci získali patřičný respekt ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako stěžejní bod v Bushově životě je rok 1943, kdy publikoval článek '''As We May Think'''. Hlavním cílem článku bylo změnit způsob myšlení o vědě v moderním světě. V eseji byl představen koncept '''Memex'''. Jednalo se o stroj, který měl sloužit k ukládání a vyhledávání informací pomocí mikrofilmů. Zařízení se skládalo z pozorovacích obrazovek, klávesnice (výběrových tlačítek), skladování mikrofilmů. Účelem bylo rozšíření lidské paměti. Memex měl mít schopnost provést spojení mezi dokumenty. Právě díky tomu vynálezu bývá Bush označován za vizionáře internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Po II. světové válce===&lt;br /&gt;
Bush získal řadu ocenění, byl jmenován předsedou '''Joint Research and Development Board of the War and Navy Departmens''', dále byl jmenován ředitelem ve společnosti AT&amp;amp;T nebo Merck and Co. V letech 1957 - 1959 působil jako předseda MIT Corporation. Za svůj život napsal i několik publikací, jmenujme '''Prinicipy elektrotechniky''' (1922) nebo již zmíněný zásadní článek As We May Think. Za svůj život obdržel řadu vyznamenání za svou vědeckou činnost. &lt;br /&gt;
Po prodělané mrtvici, zemřel ve věku 84 let na zápal plic, dne 28.června 1974.&amp;lt;ref&amp;gt;Events in the Life of Vannevar Bush: Timeline. Brown Graphics [online]. 1996 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19764</id>
		<title>Vannevar Bush</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19764"/>
		<updated>2015-05-26T16:03:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Vynálezy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Vannevar Bush''' se narodil 11.3.1890 v Everettu, ve státě Massachusetts. Zemřel 30.6.1974 v Belmontu, stát Massachusetts. Byl americkým elektrotechnikem a administrátorem. Vyvinul diferenciální analyzátor. Během druhé světové války plnil funkci dozorčího nad vládní mobilizací.&amp;lt;ref&amp;gt;Vannevar Bush. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1913 absolvoval Tufts College, kde vystudoval inženýrství. Již od počátku vykazoval velké matematické nadání. Poté pracoval jako učitel matematiky na Tufts College. V roce 1916 získal doktorát na Massachusettském technologickém institutu, prací o oscilačních elektrických obvodech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;&amp;gt;Vannevar Bush. Internet Pioneers [online]. 2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vynálezy===&lt;br /&gt;
Od roku 1930 pracoval s analogovými počítači, v r. 1931 dokončil první '''diferenciální analyzátor''', který byl použit k řešení diferenciálních rovnic. Pracoval také na rozvoji strojů, které by zpracovávaly lidské myšlení (informace), protože narůst informací ve všech oblastech akademické obce byl obrovský. Stroj by měl myšlenky uspořádat. Vynalezl '''Rapid Selector'''', který dokázal uchovávat velké množství informací z mikrofilmů, které byly pak promítány na obrazovce. Dalším Bushovým vynálezem byl návrh stroje pro FBI, který by dokázal přezkoumat 1000 otisků prstů za minutu, nápad byl však FBI odmítnut.&amp;lt;ref&amp;gt;DENNIS, Michael Aaron. Vannevar Bush: American engineer. Encyclopaedia Britannica [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush&amp;lt;/references&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===II. světová válka===&lt;br /&gt;
Ve čtyřicátých letech 20.století působil jako vedoucí '''National Defense Research Committee''' (NRDC), na jehož vzniku se podílel. Organizace sloužila ke koordinaci vojenského výzkumu. Byla financována z prezidentských mimořádných finančních prostředků. Bush se také zasloužil o užitečné inovace, co se týče výzkumu a vývoje, včetně zlepšení radaru. Byl úzce zapojen do projektu ''Manhattan'', jehož cílem bylo vyvinout prdvní atomovou bombu. Bush během války dokázal, že technologie byla klíčem k vítězství. Jeho zásluhou si vědci získali patřičný respekt ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako stěžejní bod v Bushově životě je rok 1943, kdy publikoval článek '''As We May Think'''. Hlavním cílem článku bylo změnit způsob myšlení o vědě v moderním světě. V eseji byl představen koncept '''Memex'''. Jednalo se o stroj, který měl sloužit k ukládání a vyhledávání informací pomocí mikrofilmů. Zařízení se skládalo z pozorovacích obrazovek, klávesnice (výběrových tlačítek), skladování mikrofilmů. Účelem bylo rozšíření lidské paměti. Memex měl mít schopnost provést spojení mezi dokumenty. Právě díky tomu vynálezu bývá Bush označován za vizionáře internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Po II. světové válce===&lt;br /&gt;
Bush získal řadu ocenění, byl jmenován předsedou '''Joint Research and Development Board of the War and Navy Departmens''', dále byl jmenován ředitelem ve společnosti AT&amp;amp;T nebo Merck and Co. V letech 1957 - 1959 působil jako předseda MIT Corporation. Za svůj život napsal i několik publikací, jmenujme '''Prinicipy elektrotechniky''' (1922) nebo již zmíněný zásadní článek As We May Think. Za svůj život obdržel řadu vyznamenání za svou vědeckou činnost. &lt;br /&gt;
Po prodělané mrtvici, zemřel ve věku 84 let na zápal plic, dne 28.června 1974.&amp;lt;ref&amp;gt;Events in the Life of Vannevar Bush: Timeline. Brown Graphics [online]. 1996 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html&amp;lt;/references&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19763</id>
		<title>Vannevar Bush</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19763"/>
		<updated>2015-05-26T16:03:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Po II. světové válce */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Vannevar Bush''' se narodil 11.3.1890 v Everettu, ve státě Massachusetts. Zemřel 30.6.1974 v Belmontu, stát Massachusetts. Byl americkým elektrotechnikem a administrátorem. Vyvinul diferenciální analyzátor. Během druhé světové války plnil funkci dozorčího nad vládní mobilizací.&amp;lt;ref&amp;gt;Vannevar Bush. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1913 absolvoval Tufts College, kde vystudoval inženýrství. Již od počátku vykazoval velké matematické nadání. Poté pracoval jako učitel matematiky na Tufts College. V roce 1916 získal doktorát na Massachusettském technologickém institutu, prací o oscilačních elektrických obvodech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;&amp;gt;Vannevar Bush. Internet Pioneers [online]. 2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vynálezy===&lt;br /&gt;
Od roku 1930 pracoval s analogovými počítači, v r. 1931 dokončil první '''diferenciální analyzátor''', který byl použit k řešení diferenciálních rovnic. Pracoval také na rozvoji strojů, které by zpracovávaly lidské myšlení (informace), protože narůst informací ve všech oblastech akademické obce byl obrovský. Stroj by měl myšlenky uspořádat. Vynalezl '''Rapid Selector'''', který dokázal uchovávat velké množství informací z mikrofilmů, které byly pak promítány na obrazovce. Dalším Bushovým vynálezem byl návrh stroje pro FBI, který by dokázal přezkoumat 1000 otisků prstů za minutu, nápad byl však FBI odmítnut.&amp;lt;ref&amp;gt;DENNIS, Michael Aaron. Vannevar Bush: American engineer. Encyclopaedia Britannica [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===II. světová válka===&lt;br /&gt;
Ve čtyřicátých letech 20.století působil jako vedoucí '''National Defense Research Committee''' (NRDC), na jehož vzniku se podílel. Organizace sloužila ke koordinaci vojenského výzkumu. Byla financována z prezidentských mimořádných finančních prostředků. Bush se také zasloužil o užitečné inovace, co se týče výzkumu a vývoje, včetně zlepšení radaru. Byl úzce zapojen do projektu ''Manhattan'', jehož cílem bylo vyvinout prdvní atomovou bombu. Bush během války dokázal, že technologie byla klíčem k vítězství. Jeho zásluhou si vědci získali patřičný respekt ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako stěžejní bod v Bushově životě je rok 1943, kdy publikoval článek '''As We May Think'''. Hlavním cílem článku bylo změnit způsob myšlení o vědě v moderním světě. V eseji byl představen koncept '''Memex'''. Jednalo se o stroj, který měl sloužit k ukládání a vyhledávání informací pomocí mikrofilmů. Zařízení se skládalo z pozorovacích obrazovek, klávesnice (výběrových tlačítek), skladování mikrofilmů. Účelem bylo rozšíření lidské paměti. Memex měl mít schopnost provést spojení mezi dokumenty. Právě díky tomu vynálezu bývá Bush označován za vizionáře internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Po II. světové válce===&lt;br /&gt;
Bush získal řadu ocenění, byl jmenován předsedou '''Joint Research and Development Board of the War and Navy Departmens''', dále byl jmenován ředitelem ve společnosti AT&amp;amp;T nebo Merck and Co. V letech 1957 - 1959 působil jako předseda MIT Corporation. Za svůj život napsal i několik publikací, jmenujme '''Prinicipy elektrotechniky''' (1922) nebo již zmíněný zásadní článek As We May Think. Za svůj život obdržel řadu vyznamenání za svou vědeckou činnost. &lt;br /&gt;
Po prodělané mrtvici, zemřel ve věku 84 let na zápal plic, dne 28.června 1974.&amp;lt;ref&amp;gt;Events in the Life of Vannevar Bush: Timeline. Brown Graphics [online]. 1996 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html&amp;lt;/references&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19762</id>
		<title>Vannevar Bush</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vannevar_Bush&amp;diff=19762"/>
		<updated>2015-05-26T16:02:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Safarova: /* Po II. světové válce */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Vannevar Bush''' se narodil 11.3.1890 v Everettu, ve státě Massachusetts. Zemřel 30.6.1974 v Belmontu, stát Massachusetts. Byl americkým elektrotechnikem a administrátorem. Vyvinul diferenciální analyzátor. Během druhé světové války plnil funkci dozorčího nad vládní mobilizací.&amp;lt;ref&amp;gt;Vannevar Bush. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Roku 1913 absolvoval Tufts College, kde vystudoval inženýrství. Již od počátku vykazoval velké matematické nadání. Poté pracoval jako učitel matematiky na Tufts College. V roce 1916 získal doktorát na Massachusettském technologickém institutu, prací o oscilačních elektrických obvodech. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;&amp;gt;Vannevar Bush. Internet Pioneers [online]. 2014 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: https://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Vynálezy===&lt;br /&gt;
Od roku 1930 pracoval s analogovými počítači, v r. 1931 dokončil první '''diferenciální analyzátor''', který byl použit k řešení diferenciálních rovnic. Pracoval také na rozvoji strojů, které by zpracovávaly lidské myšlení (informace), protože narůst informací ve všech oblastech akademické obce byl obrovský. Stroj by měl myšlenky uspořádat. Vynalezl '''Rapid Selector'''', který dokázal uchovávat velké množství informací z mikrofilmů, které byly pak promítány na obrazovce. Dalším Bushovým vynálezem byl návrh stroje pro FBI, který by dokázal přezkoumat 1000 otisků prstů za minutu, nápad byl však FBI odmítnut.&amp;lt;ref&amp;gt;DENNIS, Michael Aaron. Vannevar Bush: American engineer. Encyclopaedia Britannica [online]. 2015 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===II. světová válka===&lt;br /&gt;
Ve čtyřicátých letech 20.století působil jako vedoucí '''National Defense Research Committee''' (NRDC), na jehož vzniku se podílel. Organizace sloužila ke koordinaci vojenského výzkumu. Byla financována z prezidentských mimořádných finančních prostředků. Bush se také zasloužil o užitečné inovace, co se týče výzkumu a vývoje, včetně zlepšení radaru. Byl úzce zapojen do projektu ''Manhattan'', jehož cílem bylo vyvinout prdvní atomovou bombu. Bush během války dokázal, že technologie byla klíčem k vítězství. Jeho zásluhou si vědci získali patřičný respekt ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako stěžejní bod v Bushově životě je rok 1943, kdy publikoval článek '''As We May Think'''. Hlavním cílem článku bylo změnit způsob myšlení o vědě v moderním světě. V eseji byl představen koncept '''Memex'''. Jednalo se o stroj, který měl sloužit k ukládání a vyhledávání informací pomocí mikrofilmů. Zařízení se skládalo z pozorovacích obrazovek, klávesnice (výběrových tlačítek), skladování mikrofilmů. Účelem bylo rozšíření lidské paměti. Memex měl mít schopnost provést spojení mezi dokumenty. Právě díky tomu vynálezu bývá Bush označován za vizionáře internetu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Vannevar Bush&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Po II. světové válce===&lt;br /&gt;
Bush získal řadu ocenění, byl jmenován předsedou '''Joint Research and Development Board of the War and Navy Departmens''', dále byl jmenován ředitelem ve společnosti AT&amp;amp;T nebo Merck and Co. V letech 1957 - 1959 působil jako předseda MIT Corporation. Za svůj život napsal i několik publikací, jmenujme '''Prinicipy elektrotechniky''' (1922) nebo již zmíněný zásadní článek As We May Think. Za svůj život obdržel řadu vyznamenání za svou vědeckou činnost. &lt;br /&gt;
Po prodělané mrtvici, zemřel ve věku 84 let na zápal plic, dne 28.června 1974.&amp;lt;ref&amp;gt;Events in the Life of Vannevar Bush: Timeline. Brown Graphics [online]. 1996 [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html&amp;lt;/reference&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Safarova</name></author>
		
	</entry>
</feed>