<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Katerina.Tomalova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Katerina.Tomalova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Katerina.Tomalova"/>
	<updated>2026-05-11T18:14:48Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34911</id>
		<title>Kyborg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34911"/>
		<updated>2016-06-01T08:26:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kyborg je syntetický organismus, který je složený z organických (lidských) a umělých (kybernetických) částí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dva druhy kyborga:  &lt;br /&gt;
# Umělá bytost či mysl, biologické, přírodní tělo plně pod vládou stroje, skrze nějaké bio-kybernetické propojení.   &lt;br /&gt;
# Živá, přírodní bytost či mysl s uměle upraveným tělem, např. obohaceným o mechanické či elektronické součástky.  &lt;br /&gt;
== Etymologie ==&lt;br /&gt;
Kyborg je složenina slov ''kybernetický'' a ''organismus''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj konceptu ==&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway ([[Manifest kyborgů]], 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborga označuje za jakousi betaverzi postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34910</id>
		<title>Kyborg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34910"/>
		<updated>2016-06-01T08:25:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kyborg je syntetický organismus, který je složený z organických (lidských) a umělých (kybernetických) částí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etymologie ==&lt;br /&gt;
Kyborg je složenina slov ''kybernetický'' a ''organismus''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj konceptu ==&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway ([[Manifest kyborgů]], 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborga označuje za jakousi betaverzi postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34909</id>
		<title>Kyborg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34909"/>
		<updated>2016-06-01T08:22:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Kyborg je syntetický organismus, který je složený z organických (lidských) a umělých částí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Etymologie ==&lt;br /&gt;
Kyborg je složenina slov ''kybernetický'' a ''organismus''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj konceptu ==&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway ([[Manifest kyborgů]], 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborga označuje za jakousi betaverzi postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34908</id>
		<title>Kyborg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34908"/>
		<updated>2016-06-01T08:20:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Etymologie ==&lt;br /&gt;
Kyborg je složenina slov ''kybernetický'' a ''organismus''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj konceptu ==&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway ([[Manifest kyborgů]], 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborga označuje za jakousi betaverzi postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34907</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34907"/>
		<updated>2016-06-01T08:17:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie, vývoj konceptu ==&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech byl posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostala žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala [[Manifest kyborgů]].    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postčlověk ==&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Posthumanismus a umění ==&lt;br /&gt;
Posthumanistické tendence se kromě vědy, polulární kultury a sci-fi silně projevují také v umění. Často za pomoci svého vlastního těla se umělci snaží redefinovat člověka a reflektovat jeho vztah k technologiím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejznámější umělce patřící k tomuto proudu se řadí australský umělec [[Stelarc]].&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;br /&gt;
* Donna J. Haraway - [[Manifest kyborgů]]&lt;br /&gt;
* [[N. Katherine Hayles]] - Virtual Bodies and Flickering Signifiers, How We Became Posthuman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34906</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34906"/>
		<updated>2016-06-01T08:16:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie, vývoj konceptu ==&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech byl posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostala žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala [[Manifest kyborgů]].    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postčlověk ==&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Posthumanismus a umění ==&lt;br /&gt;
Posthumanistické tendence se kromě vědy, polulární kultury a sci-fi silně projevují také v umění. Často za pomoci svého vlastního těla se umělci snaží redefinovat člověka a reflektovat jeho vztah k technologiím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejznámější umělce patřící k tomuto proudu se řadí australský umělec [[Stelarc]].&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Donna J. Haraway - [[Manifest kyborgů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[N. Katherine Hayles]] - Virtual Bodies and Flickering Signifiers, How We Became Posthuman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34905</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34905"/>
		<updated>2016-06-01T08:15:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie, vývoj konceptu ==&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech byl posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostala žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala [[Manifest kyborgů]].    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postčlověk ==&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Posthumanismus a umění ==&lt;br /&gt;
Posthumanistické tendence se kromě vědy, polulární kultury a sci-fi silně projevují také v umění. Často za pomoci svého vlastního těla se umělci snaží redefinovat člověka a reflektovat jeho vztah k technologiím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejznámější umělce patřící k tomuto proudu se řadí australský umělec [[Stelarc]].&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna J. Haraway - [[Manifest kyborgů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[N. Katherine Hayles]] - Virtual Bodies and Flickering Signifiers, How We Became Posthuman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34904</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34904"/>
		<updated>2016-06-01T08:14:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie, vývoj konceptu ==&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech byl posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostala žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala [[Manifest kyborgů]].    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postčlověk ==&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Posthumanismus a umění ==&lt;br /&gt;
Posthumanistické tendence se kromě vědy, polulární kultury a sci-fi silně projevují také v umění. Často za pomoci svého vlastního těla se umělci snaží redefinovat člověka a reflektovat jeho vztah k technologiím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejznámější umělce patřící k tomuto proudu se řadí australský umělec [[Stelarc]].&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna J. Haraway - [[Manifest kyborgů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
N. Katherine Hayles - Virtual Bodies and Flickering Signifiers, How We Became Posthuman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N._Katherine_Hayles&amp;diff=34903</id>
		<title>N. Katherine Hayles</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N._Katherine_Hayles&amp;diff=34903"/>
		<updated>2016-06-01T08:03:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;N. Katherine Hayles (* 16. prosince 1943) je postmoderní literární kritička, zabývající se literaturou a vědou, elektronickou literaturou a americkou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dílo: ==&lt;br /&gt;
N. Katherine Hayles -  '''How We Became Posthuman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hayles se v této práci zabývá třemi příběhy:&lt;br /&gt;
# příběh odtělesnění informace &lt;br /&gt;
# příběh zrození konceptu kyborga&lt;br /&gt;
# příběh cesty k “novému pojetí lidskosti”, k post-člověku (posthuman)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hayles mluví o post-člověku jako o novém pohledu na člověka, jako o metanaraci (tlaku, způsobeném technickou změnou na klasické, esencialistické, relativně kompaktní pojetí moderního subjektu). Post-člověk je souhrnem manipulovatelných, přeskupitelných a zaměňovatelných částí, symbolicky (identita) i fyzicky (těla). Hayles přichází s kritickým posthumáním diskurzem, tvrdí, že liberální humanismus (který odděluje mysl od těla a tělo chápe jako schránu či vůz pro mysl) se stává příliš komplikovaným na přelomu 20. a 21. století, jelikož informační technologie zpochybňují tento koncept lidského těla. Hayles trvá na tom, že si musíme být vědomi informačně-technologických pokroků. Hayles se staví proti základnímu Shannonovu pojetí informace jako vzorce (ne nutně napojeného na význam), jelikož informace dle ní nelze zcela odloučit od materiality. Haylesová nesouhlasí s tezí posthumanismu jako mizejícího fyzického těla a nástupu nového, odtělesněného, informatizovaného lidství. “Odtělesněná informace” je sice užitečná pro kybernetiku, ale není reálná pro živou kulturu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
N. Katherine Hayles - '''Virtual Bodies and Flickering Signifiers'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 20. století funguje informace jako zásadní paradigma naší společnosti: genetika, vojenství, zábavní průmysl, komunikace, apod. jsou sektory společnosti, jež je revoluční právě posunem k informačnímu paradigmatu. Stejně tak je ovlivněna současná beletrie, ale změny zde jsou méně viditelné (kniha vyprodukovaná počítačem je velice podobná knize napsané na stroji), ale různé způsoby tvoření textu naznačují různé významové modely. Tyto změny ve významu jsou vázány na změny v konzumu (nové vzory konzumuju podněcují nové zkušenosti ztělesnění a tato ztělesněná zkušenost interaguje s kódy reprezentace, aby vygenerovala nové typy textové práce). Přestože informace je základem většiny současné společnosti, nikdy není prezentována sama o sobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posun od absence/prezence k vzorci/nahodilosti: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve společnostech zapletených do informačních sítí (US a jiné vyspělé země) jsou peníze vnímány jako informační vzorec, uložený v bankovních počítačích (nikoli cash). Zločinci jsou usvědčováni na základě testů DNA spíše než na základě svědecké výpovědi. Sexuální vztahy se odehrávají ve virtuálních prostorech spíše než fyzicky apod. Nahodilost je rekonceptualizována a vnímána jako produktivní síla, zásadní pro evoluci komplexních systémů. Nové technologie virtuální reality ilustrují typ fenomenu, který upřednostňuje vzorec a nahodilost a činí prezenci/absenci irelevantními.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Literární texty: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihy nosí svoji informaci ve svém těle (stejně jako lidské tělo je kniha a forma informace). Literární korpus je fyzický objekt i prostor reprezentace (tělo a zpráva). Vzhledem k tomu, že lidi (a knihy) mají tělo, mohou něco ztratit, pokud se na ně pohlíží pouze jako na informační vzorce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současný tlak společnosti směrem k dematerializaci (posun směrem k vzorci/nahodilosti a pryč od prezence/absence) ovlivňuje lidská a textová těla na dvou úrovních:&lt;br /&gt;
# jako změnu v těle (materiální substrát)&lt;br /&gt;
# změnu v poselství (reprezentační kódy)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hayles se zabývá reprezentovanými světy současné beletrie, významovými modely implicitními ve „word processingu“, vtělené zkušenosti konstruované interakcemi s informačními technologiemi a technologiemi obecně. Informační technologie mění podobu textu, tvoří právě ony „flickering signifiers“, tendence směrem k nečekaným metamorfózám, tlumením a rozptylu. Např. kyberpunk má informatiku jako centrální téma. Ve word processingu je jazyk kódem. Důraz na posun od prezence/absence k vzorci/nahodilosti je přítomný v současné literatuře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hayles chápe &amp;quot;lidské&amp;quot; a &amp;quot;post-lidské&amp;quot; jako historicky specifické konstrukce, které vyplynuly z různých konfigurací ztělesnění, technologií a kultury. Je zde rozdíl mezi člověkem jako sebe-regulujícím mechanismem, jehož hranice byly jasně odděleny od prostředí, a člověkem vpleteným do informačního okruhu, který jej zcela změní. Právě „flickering signification“ je potomek spojování jazyka a stroje. Hayles zkoumá Gibsonova Neuromancera (1984), Count Zero (1986) a Mona Lisa Overdrive (1988), kde rozebírá prostor pro počítačovou simulaci, sítě a hypertextová okna. Kyberprostorové tělo, stejně jako kyberprostor sám je imunní vůči zmaru a korupci (stejně tak apokalyptické krajiny filmů jako The Terminator, Bladerunner a Hardware se objevují v příbězích zaměrujících se na kybernetické způsoby života). Pocit, že svět se rychle stává nemožným pro žití pro lidské bytosti, je součást hybné síly směrem k posunu prezence ke vzorci. Hayles dále rozebírá The Condition of Postmodernity Davida Harveyho, který charakterizuje ekonomický aspekt posunu směrem k informační společnosti: informace není zakonzervovaná kvantita (posun od vlastnění k přístupu), zde je opět manifestace posunu od prezence/absence směrem k vzorci/nahodilosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Charakteristiky informační narativy:&lt;br /&gt;
* důraz na mutaci a transformaci jako ústřední tématiku &lt;br /&gt;
* subjektivita (již spojena s IT skrze kybernetické okruhy) je dále integrována do novelistického okruhu (technikami, které ji kombinují s daty) &lt;br /&gt;
* obecně: materialita a nematerialita jsou spojeny do komplexní tenze (zdroj silných obav) &lt;br /&gt;
* vypravěč je manipulátor s kódy a čtenář je pak dekodér &lt;br /&gt;
* systematická devaluace materaility a ztělesnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ztělesnění předpokládá, že informatika je vtisknuta do těla stejně jako mysl. Prezence a vzorec jsou opaky, které existují v nepřátelském vztahu. Budeme žít, pracovat a hrát si v prostředí, které nás konstruuje jako ztělesněné činnosti. Informace, stejně jako lidstvo, nemůže existovat mimo ztělesnění, které ji činí materiální entitou ve světě. Ztělesnění je vždy lokální a specifické a týká se jednoho momentu. Ztělesnění může být zničeno, ale nemůže být replikováno.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N._Katherine_Hayles&amp;diff=34901</id>
		<title>N. Katherine Hayles</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N._Katherine_Hayles&amp;diff=34901"/>
		<updated>2016-06-01T07:57:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: Založena nová stránka s textem „N. Katherine Hayles (* 16. prosince 1943) je postmoderní literární kritička, zabývající se literaturou a vědou, elektronickou literaturou a americk…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;N. Katherine Hayles (* 16. prosince 1943) je postmoderní literární kritička, zabývající se literaturou a vědou, elektronickou literaturou a americkou literaturou.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34900</id>
		<title>Kyborg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34900"/>
		<updated>2016-06-01T07:53:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway ([[Manifest kyborgů]], 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborga označuje za jakousi betaverzi postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34899</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34899"/>
		<updated>2016-06-01T07:51:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie, vývoj konceptu ==&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech byl posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostala žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala [[Manifest kyborgů]].    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postčlověk ==&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Posthumanismus a umění ==&lt;br /&gt;
Posthumanistické tendence se kromě vědy, polulární kultury a sci-fi silně projevují také v umění. Často za pomoci svého vlastního těla se umělci snaží redefinovat člověka a reflektovat jeho vztah k technologiím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejznámější umělce patřící k tomuto proudu se řadí australský umělec [[Stelarc]].&lt;br /&gt;
== Odkazy==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna J. Haraway - [[Manifest kyborgů]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Manifest_kyborg%C5%AF&amp;diff=34898</id>
		<title>Manifest kyborgů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Manifest_kyborg%C5%AF&amp;diff=34898"/>
		<updated>2016-06-01T07:50:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Donna J. Haraway ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== A Cyborg Manifesto: Science, Technology, and Socialist-Feminism in the Late Twentieth Century (1985) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Haraway je vytvořit postmoderní teorii, kterou by přispěla k sociálně-feministické kultuře a utopické tradici světa bez genderu (svět bez geneze, ale zároveň svět bez konce). Haraway přistupuje ke kyborgu (jak jej známe z „tradičních kybernetických teorií) ironicky. Rozdíl mezi realitou a sci-fi je dle ní jen optická iluze, např. moderní věda a medicína je plná kyborgů. Dle Haraway jsou na konci 20. století všechny lidské bytosti chiméry, hybridi či stroje, tedy kyborgové. V rámci tradice západní vědy a politiky (tedy rasistického kapitalismu s mužskou dominancí, tradicí pokroku, přivlastňování si přírody jako zdroje kulturní produkce a tradice reprodukce sebe na základě reflexe druhého) je vztah mezi organismem a strojem na válečné linii. Kyborg je tedy kreatura post-genderového světa, ale nemá původ v západní historii, což je ironické, neboť, dle Haraway je kyborg „hroznou apokalypsou západní mužské dominance“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg dle Haraway: &lt;br /&gt;
* je oddán parcialitě, ironii, intimitě a perverzitě &lt;br /&gt;
* je v opozici, utopický a zcela bez nevinosti &lt;br /&gt;
* není polarizován mezi veřejným a soukromým &lt;br /&gt;
* definuje technologické volby založené částečně na revoluci sociálních vztahů &lt;br /&gt;
* nesní o organické rodině a komunitě na ní založené &lt;br /&gt;
* není zbožný, nepamatuje si kosmos je obezřetný vůči holismu, ale potřebuje spojení &lt;br /&gt;
* je ilegálním potomkem militarismu a patriarchálního kapitalismu (a státního socialismu), ale svým rodičům je zcela nevěrný! &lt;br /&gt;
* objevuje se v mýtu přesně na hranici mezi člověkem a zvířetem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 20. století je ve vědecké kultuře USA porušena hranice mezi lidským organismem a zvířetem. Sociální chování a mentální události svědčí o tom, že separace člověka od zvířete není nutná. Mnoho odnoží feministické kultury potvrzuje radost spojení člověka a jiných živých bytostí. Stejně tak biologie a evoluční teorie simultánně vyprodukovaly moderní organismy jako objekty vědění a zredukovaly tak hranici mezi lidmi a zvířaty. V rámci tohoto Haraway odsuzuje učení moderního křesťanského kreacionismu a přirovnává jej k formě zneužívání dětí. Druhý rozdíl je mezi lidsko-zvířecím organismem a strojem. Původně stroje nebyly člověkem, ale pouze karikaturou maskulinního reproduktivního snu. Oproti tomu na konci 20. století jsou stroje spíše nejednoznačným rozdílem mezi přírodním a umělým; myslí a tělem. Současné stroje jsou živé a lidské bytosti. Proti nim jsme nehybní. Stroj a lidský organismus jsou kódový text, pomocí kterého lze zaznamenat svět a číst jej. Jedním ze směrů, který je otevřený této nové koncepci je technologický determinismus. Třetí hranicí, kterou Haraway zmiňuje, je hranice mezi fyzickým a nefyzickým. Moderní stroje jsou v podstatě mikroelektronické přístroje: jsou všude a jsou neviditelné. Psaní, síla a technologie jsou staří partneři v západních příbězích o původu civilizace, ale miniaturizace (např. čipy) změnila naši zkušenost a mechanismy: ukázalo se, že jde o sílu. Malé je předně nebezpečné, jako v případě raket. Nejlepší stroje jsou vyrobeny ze sluneční záře, jsou světelné a čisté, jelikož jsou signály či elektromagnetickými vlnami apod. V kybernetickém světě jde o konečnou impozici kontroly planety čili o konečné přivlastnění si ženského těla v maskulinní orgii války. Stejně tak ale kybernetický svět může být o žitých sociálních a tělesných realitách, v rámci kterých se lidé nebojí svého spojení se zvířaty a stroji, nebojí se permanentně neúplných identit a protikladných postojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gender, rasa či třídní rozlišení je pozůstatek dějin patriarchismu, kolonialismu a kapitalismu. Haraway uvádí pojem Chely Sandoval „women of color“. Tento pojem definuje jako typ postmoderní identity, založené na jinakosti (otherness), rozdílnosti a specifikaci (oproti muži jako autorovi kosmu, zvaného historie). Tyto „women of color“ mají šanci vybudovat efektivní jednotu, bez replikace imperializujících, totalizujících revolučních subjektů. Neboli by vytvořili politickou jednotu bez toho, aby se musely spoléhat na logiku přivlastňování si, inkorporace a taxonomické identifikace, která je v současné době potřeba, aby efektivně konfrontovala dominanci rasy, genderu, sexuality a třídy. „Women of colour&amp;quot; je možné interpretovat jako kybernetickou identitu (silnou subjektivitu syntetizovanou fúzí externích identit a v komplexním politicko- historickém mýtu). Tzv. „sister outsider“ je žena příchozí zpoza hranic společnosti (USA), na kterou se obyvatelé dané země (ženy) dívají jako na nepřítele, který ohrožuje jejich bezpečnost. V rámci území USA je ale tato „sister outsider“ mezi rasovými a etnickými identitami žen, manipulovaných pro rozdělení v rámci boje o zaměstnání. „Women of colour&amp;quot; jsou preferovaná pracovní síla pro vědecky založená zaměstnání (např. mladé Korejky najímané pro sexuální či elektronické práce jsou rekrutovány z vysokých škol). Gramotnost, především v angličtině, rozlišuje “levnou” ženskou práci (tak atraktivní PR mezinárodních koncernů). Opravdoví kyborgové jsou např. vesnické ženy z jižní Asie, které pracují pro japonské a americké nadnárodní elektronické firmy. Haraway se dále věnuje dominanci informatiky, která může pomoci jednotě, v rámci které by celosvětové sociální vztahy byly napojeny na vědu a technologii. Haraway uvádí tyto příklady přechodu z dominancí k novým sítím (informatics of domination):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reprezentace  X  Simulace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Buržoazní román  X  Sci-fi &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organismus  X  Biotická součástka &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hloubka, integrita  X  Povrch, hranice &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teplo  X  Hluk &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fyziologie  X  Komunikační inženýrství &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá skupina  X  Subsystém &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Perfekce  X  Optimalizace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugenika  X  Populační kontorla &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hygiena  X  Stres management &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mikrobiologie, tuberkolóza  X  Imunologie, AIDS &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organická dělba práce  X  Ergonomika, kybernetika práce &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reprodukce  X  Replikace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodina/Trh/Továrna  X  Ženy v integrovaném okruhu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné/Soukromé  X  Kybernetické občanství &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příroda/Kultura  X  Pole rozdílů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sex  X  Genetické inženýrství &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce  X  Robotika &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mysl  X  Umělá intelligence &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá světová válka  X  Star Wars &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bílý kapitalistický patriarchát  X  Informační Dominance&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haraway kritizuje jednostranné vymezení žen v marxistickém feminismu (tedy její definice na základě práce, labour). Radikální feminismus může přijmout pojetí práce socialistických feministek pouze pokud je mu dodáno sexuality: reprodukce (práce, sex). Cesta, jak zrekonstruovat socialisticky-feministickou politiku je pomocí teorie zaměřené na sociální vazby vědy a technologie. Komunikační technologie a biotechnologie jsou klíčové nástroje pro znovuvytvoření našich těl. Základ je v teorii jazyka a kontroly, klíčová operace je určování měřítek, směrů a pravděpodobností toku kvantit zvaných informace. Svět je rozdělen hranicemi různě propouštějících informace. Právě informace (jednotka, základ jednoty), která dovoluje univerzální překlad je instrumentální silou, neboť vede k efektivní komunikaci. Dle Haraway věda a technologie indikují základní transformaci ve struktuře světa. Komunikační technologie závisí na elektronice, vše na ní závisí (včetně vojenské síly, pornografie apod.). Mikro-elekrotnika je technickým základem simulaker (kopií bez originálu), vzniká tak přesun práce do robotického a světového processing; sexu do genetického inženýrství a reprodukčních technologií; mysli do umělé inteligence. Mysl, tělo a nástroj se stávájí jedním, stírají se hranice mezi veřejným a soukromým, materiálním a ideálním.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová industriální revoluce produkuje novou celosvětovou pracovní sílu (stejně jako nové sexuality a etnicity). Tento vývoj ale není genderově neutrální, např. v rozvojovém světě jsou ženy preferovány jako pracovní síla pro mezinárodní společnosti, a to hlavně v elektronických oborech. Richard Gordon nazval tuto novou situaci “homework economy” (přichází po fázi patriarchální nukleární rodiny a po moderní rodině), kterou definuje jako restrukturovanou práci, která má chrakteristiky typické ženské práce. Továrna, domov a trh jsou integrovány na nové škále a postavení žen je klíčové. V rámci &amp;quot;homework economy“ je světová kapitalistická organizovaná struktura umožněna díky novým technologiím. Nové ekonomiky a technologické úpravy souvisejí také s kolapsem prosperujícího státu, ženy musí zajistit život sobě samým, dětem i mužům, nastává tak tzv. feminizace chudoby. Ženy jsou obecně vyloučeny z prospěchu high-tech komodifikace jídla a energie, ale nezmenšuje se jejich zodpovědnost za nakrmení rodiny. Haraway se dále věnuje pojetí Rachel Grossman &amp;quot;ženy v integrovaném okruhu“ (domov, trh, placená práce, stát, škola, nemocnice a kostel). Autorka místo tohoto pojetí preferuje síťový ideologický obraz ženy, který navrhuje hojnost prostorů a identit a prostupnost hranic v osobním těle. &amp;quot;Networking&amp;quot; je feministická praktika a zároveň korporátní strategie mezinárodních organizací. Haraway jmenuje tyto autory, kteří se věnují zapojení člověka do high-tech světů, jsou tedy teoretiky pro teorii kyborgů: Joanna Russ, Samuel R. Delany, John Varley, James Tiptree, Jr, Octavia Butler, Monique Wittig a Vonda McIntyre.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dualismus v západních tradicích směřuje systematicky směrem k logice a praktikám dominance žen, &amp;quot;women of colour“, přírody, pracovníků, zvířat. Je zde tedy dualismus Já/ostatní; mysl/tělo; kultura/příroda; muž/žena; civilizovaný/primitivní; realita/jevení se; celek/část; agent/zdroj; tvůrce/vytvořené; aktivní/pasivní; dobrý/špatný; pravda/iluze; celkový/částečný; Bůh/člověk. High-tech kultury ale tyto dualismy odmítají či kritizují, sami sebe shledáváme kyborgy, hybridy, chimérami. Neexistuje žádná základní, ontologická separace v našem formálním vědění o stroji a organismu, o technickém a organickém. Proč by naše těla měla končit kůží? Organismus může být mechanizován (protézy, intimní komponenty apod.). Do teď bylo ženské ztělesnění považováno za organické, dané, nutné; a ženské ztělesnění se zdálo znamenat mateřské dovednosti. Haraway navrhuje, aby kyborgové měli, co se reprodukce a sexu týče, co dočinění s regenerací (např. jako mloci, kteří se regenerují po zranění). Stejně tak jsme my všichni byli hluboce zraněni a požadujeme regeneraci, ne znovuzrození a možnosti naší rekonstrukce zahrnují utopický sen o naději pro obludný svět bez gender. Mít zodpovědnost za sociální vztahy vědy a technologie znamená odmítat proti-vědeckou metafyziku a démonologii technologie. Kybernetické znázornění může být cestu ven z bludiště dualismů, v rámci kterých jsme vysvětlovali naše těla, tedy nástroje k nám samotným. Znamená to, že se jedná o stavění a zároveň o destrukci strojů, identit, kategorií, vztahů a kosmických příběhů. Jinými slovy, Haraway prohlašuje: „Je lepší být kyborg než bohyně!“&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Manifest_kyborg%C5%AF&amp;diff=34897</id>
		<title>Manifest kyborgů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Manifest_kyborg%C5%AF&amp;diff=34897"/>
		<updated>2016-06-01T07:49:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Donna J. Haraway ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== A Cyborg Manifesto: Science, Technology, and Socialist-Feminism in the Late Twentieth Century ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Haraway je vytvořit postmoderní teorii, kterou by přispěla k sociálně-feministické kultuře a utopické tradici světa bez genderu (svět bez geneze, ale zároveň svět bez konce). Haraway přistupuje ke kyborgu (jak jej známe z „tradičních kybernetických teorií) ironicky. Rozdíl mezi realitou a sci-fi je dle ní jen optická iluze, např. moderní věda a medicína je plná kyborgů. Dle Haraway jsou na konci 20. století všechny lidské bytosti chiméry, hybridi či stroje, tedy kyborgové. V rámci tradice západní vědy a politiky (tedy rasistického kapitalismu s mužskou dominancí, tradicí pokroku, přivlastňování si přírody jako zdroje kulturní produkce a tradice reprodukce sebe na základě reflexe druhého) je vztah mezi organismem a strojem na válečné linii. Kyborg je tedy kreatura post-genderového světa, ale nemá původ v západní historii, což je ironické, neboť, dle Haraway je kyborg „hroznou apokalypsou západní mužské dominance“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg dle Haraway: &lt;br /&gt;
* je oddán parcialitě, ironii, intimitě a perverzitě &lt;br /&gt;
* je v opozici, utopický a zcela bez nevinosti &lt;br /&gt;
* není polarizován mezi veřejným a soukromým &lt;br /&gt;
* definuje technologické volby založené částečně na revoluci sociálních vztahů &lt;br /&gt;
* nesní o organické rodině a komunitě na ní založené &lt;br /&gt;
* není zbožný, nepamatuje si kosmos je obezřetný vůči holismu, ale potřebuje spojení &lt;br /&gt;
* je ilegálním potomkem militarismu a patriarchálního kapitalismu (a státního socialismu), ale svým rodičům je zcela nevěrný! &lt;br /&gt;
* objevuje se v mýtu přesně na hranici mezi člověkem a zvířetem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na konci 20. století je ve vědecké kultuře USA porušena hranice mezi lidským organismem a zvířetem. Sociální chování a mentální události svědčí o tom, že separace člověka od zvířete není nutná. Mnoho odnoží feministické kultury potvrzuje radost spojení člověka a jiných živých bytostí. Stejně tak biologie a evoluční teorie simultánně vyprodukovaly moderní organismy jako objekty vědění a zredukovaly tak hranici mezi lidmi a zvířaty. V rámci tohoto Haraway odsuzuje učení moderního křesťanského kreacionismu a přirovnává jej k formě zneužívání dětí. Druhý rozdíl je mezi lidsko-zvířecím organismem a strojem. Původně stroje nebyly člověkem, ale pouze karikaturou maskulinního reproduktivního snu. Oproti tomu na konci 20. století jsou stroje spíše nejednoznačným rozdílem mezi přírodním a umělým; myslí a tělem. Současné stroje jsou živé a lidské bytosti. Proti nim jsme nehybní. Stroj a lidský organismus jsou kódový text, pomocí kterého lze zaznamenat svět a číst jej. Jedním ze směrů, který je otevřený této nové koncepci je technologický determinismus. Třetí hranicí, kterou Haraway zmiňuje, je hranice mezi fyzickým a nefyzickým. Moderní stroje jsou v podstatě mikroelektronické přístroje: jsou všude a jsou neviditelné. Psaní, síla a technologie jsou staří partneři v západních příbězích o původu civilizace, ale miniaturizace (např. čipy) změnila naši zkušenost a mechanismy: ukázalo se, že jde o sílu. Malé je předně nebezpečné, jako v případě raket. Nejlepší stroje jsou vyrobeny ze sluneční záře, jsou světelné a čisté, jelikož jsou signály či elektromagnetickými vlnami apod. V kybernetickém světě jde o konečnou impozici kontroly planety čili o konečné přivlastnění si ženského těla v maskulinní orgii války. Stejně tak ale kybernetický svět může být o žitých sociálních a tělesných realitách, v rámci kterých se lidé nebojí svého spojení se zvířaty a stroji, nebojí se permanentně neúplných identit a protikladných postojů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gender, rasa či třídní rozlišení je pozůstatek dějin patriarchismu, kolonialismu a kapitalismu. Haraway uvádí pojem Chely Sandoval „women of color“. Tento pojem definuje jako typ postmoderní identity, založené na jinakosti (otherness), rozdílnosti a specifikaci (oproti muži jako autorovi kosmu, zvaného historie). Tyto „women of color“ mají šanci vybudovat efektivní jednotu, bez replikace imperializujících, totalizujících revolučních subjektů. Neboli by vytvořili politickou jednotu bez toho, aby se musely spoléhat na logiku přivlastňování si, inkorporace a taxonomické identifikace, která je v současné době potřeba, aby efektivně konfrontovala dominanci rasy, genderu, sexuality a třídy. „Women of colour&amp;quot; je možné interpretovat jako kybernetickou identitu (silnou subjektivitu syntetizovanou fúzí externích identit a v komplexním politicko- historickém mýtu). Tzv. „sister outsider“ je žena příchozí zpoza hranic společnosti (USA), na kterou se obyvatelé dané země (ženy) dívají jako na nepřítele, který ohrožuje jejich bezpečnost. V rámci území USA je ale tato „sister outsider“ mezi rasovými a etnickými identitami žen, manipulovaných pro rozdělení v rámci boje o zaměstnání. „Women of colour&amp;quot; jsou preferovaná pracovní síla pro vědecky založená zaměstnání (např. mladé Korejky najímané pro sexuální či elektronické práce jsou rekrutovány z vysokých škol). Gramotnost, především v angličtině, rozlišuje “levnou” ženskou práci (tak atraktivní PR mezinárodních koncernů). Opravdoví kyborgové jsou např. vesnické ženy z jižní Asie, které pracují pro japonské a americké nadnárodní elektronické firmy. Haraway se dále věnuje dominanci informatiky, která může pomoci jednotě, v rámci které by celosvětové sociální vztahy byly napojeny na vědu a technologii. Haraway uvádí tyto příklady přechodu z dominancí k novým sítím (informatics of domination):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reprezentace  X  Simulace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Buržoazní román  X  Sci-fi &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organismus  X  Biotická součástka &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hloubka, integrita  X  Povrch, hranice &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teplo  X  Hluk &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Fyziologie  X  Komunikační inženýrství &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá skupina  X  Subsystém &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Perfekce  X  Optimalizace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eugenika  X  Populační kontorla &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hygiena  X  Stres management &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mikrobiologie, tuberkolóza  X  Imunologie, AIDS &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organická dělba práce  X  Ergonomika, kybernetika práce &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reprodukce  X  Replikace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rodina/Trh/Továrna  X  Ženy v integrovaném okruhu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veřejné/Soukromé  X  Kybernetické občanství &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příroda/Kultura  X  Pole rozdílů &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sex  X  Genetické inženýrství &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce  X  Robotika &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mysl  X  Umělá intelligence &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá světová válka  X  Star Wars &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bílý kapitalistický patriarchát  X  Informační Dominance&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Haraway kritizuje jednostranné vymezení žen v marxistickém feminismu (tedy její definice na základě práce, labour). Radikální feminismus může přijmout pojetí práce socialistických feministek pouze pokud je mu dodáno sexuality: reprodukce (práce, sex). Cesta, jak zrekonstruovat socialisticky-feministickou politiku je pomocí teorie zaměřené na sociální vazby vědy a technologie. Komunikační technologie a biotechnologie jsou klíčové nástroje pro znovuvytvoření našich těl. Základ je v teorii jazyka a kontroly, klíčová operace je určování měřítek, směrů a pravděpodobností toku kvantit zvaných informace. Svět je rozdělen hranicemi různě propouštějících informace. Právě informace (jednotka, základ jednoty), která dovoluje univerzální překlad je instrumentální silou, neboť vede k efektivní komunikaci. Dle Haraway věda a technologie indikují základní transformaci ve struktuře světa. Komunikační technologie závisí na elektronice, vše na ní závisí (včetně vojenské síly, pornografie apod.). Mikro-elekrotnika je technickým základem simulaker (kopií bez originálu), vzniká tak přesun práce do robotického a světového processing; sexu do genetického inženýrství a reprodukčních technologií; mysli do umělé inteligence. Mysl, tělo a nástroj se stávájí jedním, stírají se hranice mezi veřejným a soukromým, materiálním a ideálním.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nová industriální revoluce produkuje novou celosvětovou pracovní sílu (stejně jako nové sexuality a etnicity). Tento vývoj ale není genderově neutrální, např. v rozvojovém světě jsou ženy preferovány jako pracovní síla pro mezinárodní společnosti, a to hlavně v elektronických oborech. Richard Gordon nazval tuto novou situaci “homework economy” (přichází po fázi patriarchální nukleární rodiny a po moderní rodině), kterou definuje jako restrukturovanou práci, která má chrakteristiky typické ženské práce. Továrna, domov a trh jsou integrovány na nové škále a postavení žen je klíčové. V rámci &amp;quot;homework economy“ je světová kapitalistická organizovaná struktura umožněna díky novým technologiím. Nové ekonomiky a technologické úpravy souvisejí také s kolapsem prosperujícího státu, ženy musí zajistit život sobě samým, dětem i mužům, nastává tak tzv. feminizace chudoby. Ženy jsou obecně vyloučeny z prospěchu high-tech komodifikace jídla a energie, ale nezmenšuje se jejich zodpovědnost za nakrmení rodiny. Haraway se dále věnuje pojetí Rachel Grossman &amp;quot;ženy v integrovaném okruhu“ (domov, trh, placená práce, stát, škola, nemocnice a kostel). Autorka místo tohoto pojetí preferuje síťový ideologický obraz ženy, který navrhuje hojnost prostorů a identit a prostupnost hranic v osobním těle. &amp;quot;Networking&amp;quot; je feministická praktika a zároveň korporátní strategie mezinárodních organizací. Haraway jmenuje tyto autory, kteří se věnují zapojení člověka do high-tech světů, jsou tedy teoretiky pro teorii kyborgů: Joanna Russ, Samuel R. Delany, John Varley, James Tiptree, Jr, Octavia Butler, Monique Wittig a Vonda McIntyre.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dualismus v západních tradicích směřuje systematicky směrem k logice a praktikám dominance žen, &amp;quot;women of colour“, přírody, pracovníků, zvířat. Je zde tedy dualismus Já/ostatní; mysl/tělo; kultura/příroda; muž/žena; civilizovaný/primitivní; realita/jevení se; celek/část; agent/zdroj; tvůrce/vytvořené; aktivní/pasivní; dobrý/špatný; pravda/iluze; celkový/částečný; Bůh/člověk. High-tech kultury ale tyto dualismy odmítají či kritizují, sami sebe shledáváme kyborgy, hybridy, chimérami. Neexistuje žádná základní, ontologická separace v našem formálním vědění o stroji a organismu, o technickém a organickém. Proč by naše těla měla končit kůží? Organismus může být mechanizován (protézy, intimní komponenty apod.). Do teď bylo ženské ztělesnění považováno za organické, dané, nutné; a ženské ztělesnění se zdálo znamenat mateřské dovednosti. Haraway navrhuje, aby kyborgové měli, co se reprodukce a sexu týče, co dočinění s regenerací (např. jako mloci, kteří se regenerují po zranění). Stejně tak jsme my všichni byli hluboce zraněni a požadujeme regeneraci, ne znovuzrození a možnosti naší rekonstrukce zahrnují utopický sen o naději pro obludný svět bez gender. Mít zodpovědnost za sociální vztahy vědy a technologie znamená odmítat proti-vědeckou metafyziku a démonologii technologie. Kybernetické znázornění může být cestu ven z bludiště dualismů, v rámci kterých jsme vysvětlovali naše těla, tedy nástroje k nám samotným. Znamená to, že se jedná o stavění a zároveň o destrukci strojů, identit, kategorií, vztahů a kosmických příběhů. Jinými slovy, Haraway prohlašuje: „Je lepší být kyborg než bohyně!“&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Manifest_kyborg%C5%AF&amp;diff=34896</id>
		<title>Manifest kyborgů</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Manifest_kyborg%C5%AF&amp;diff=34896"/>
		<updated>2016-06-01T07:42:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: Založena nová stránka s textem „=Donna J. Haraway - A Cyborg Manifesto: Science, Technology, and Socialist-Feminism in the Late Twentieth Century=  Cílem Haraway je vytvořit postmodern…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=Donna J. Haraway - A Cyborg Manifesto: Science, Technology, and Socialist-Feminism in the Late Twentieth Century=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem Haraway je vytvořit postmoderní teorii, kterou by přispěla k sociálně-feministické kultuře a utopické tradici světa bez genderu (svět bez geneze, ale zároveň svět bez konce). Haraway přistupuje ke kyborgu (jak jej známe z „tradičních kybernetických teorií) ironicky. Rozdíl mezi realitou a sci-fi je dle ní jen optická iluze, např. moderní věda a medicína je plná kyborgů. Dle Haraway jsou na konci 20. století všechny lidské bytosti chiméry, hybridi či stroje, tedy kyborgové. V rámci tradice západní vědy a politiky (tedy rasistického kapitalismu s mužskou dominancí, tradicí pokroku, přivlastňování si přírody jako zdroje kulturní produkce a tradice reprodukce sebe na základě reflexe druhého) je vztah mezi organismem a strojem na válečné linii. Kyborg je tedy kreatura post-genderového světa, ale nemá původ v západní historii, což je ironické, neboť, dle Haraway je kyborg „hroznou apokalypsou západní mužské dominance“.&lt;br /&gt;
Kyborg dle Haraway:&lt;br /&gt;
je oddán parcialitě, ironii, intimitě a perverzitě&lt;br /&gt;
je v opozici, utopický a zcela bez nevinosti&lt;br /&gt;
není polarizován mezi veřejným a soukromým&lt;br /&gt;
definuje technologické volby založené částečně na revoluci sociálních vztahů&lt;br /&gt;
nesní o organické rodině a komunitě na ní založené&lt;br /&gt;
není zbožný, nepamatuje si kosmos&lt;br /&gt;
je obezřetný vůči holismu, ale potřebuje spojení&lt;br /&gt;
je ilegálním potomkem militarismu a patriarchálního kapitalismu (a státního socialismu), ale svým rodičům je zcela nevěrný!&lt;br /&gt;
objevuje se v mýtu přesně na hranici mezi člověkem a zvířetem&lt;br /&gt;
Na konci 20. století je ve vědecké kultuře USA porušena hranice mezi lidským organismem a zvířetem. Sociální chování a mentální události svědčí o tom, že separace člověka od zvířete není nutná. Mnoho odnoží feministické kultury potvrzuje radost spojení člověka a jiných živých bytostí. Stejně tak biologie a evoluční teorie simultánně vyprodukovaly moderní organismy jako objekty vědění a zredukovaly tak hranici mezi lidmi a zvířaty. V rámci tohoto Haraway odsuzuje učení moderního křesťanského kreacionismu a přirovnává jej k formě zneužívání dětí. Druhý rozdíl je mezi lidsko-zvířecím organismem a strojem. Původně stroje nebyly člověkem, ale pouze karikaturou maskulinního reproduktivního snu. Oproti tomu na konci 20. století jsou stroje spíše nejednoznačným rozdílem mezi přírodním a umělým; myslí a tělem. Současné stroje jsou živé a lidské bytosti. Proti nim jsme nehybní. Stroj a lidský organismus jsou kódový text, pomocí kterého lze zaznamenat svět a číst jej. Jedním ze směrů, který je otevřený této nové koncepci je technologický determinismus. Třetí hranicí, kterou Haraway zmiňuje, je hranice mezi fyzickým a nefyzickým. Moderní stroje jsou v podstatě mikroelektronické přístroje: jsou všude a jsou neviditelné. Psaní, síla a technologie jsou staří partneři v západních příbězích o původu civilizace, ale miniaturizace (např. čipy) změnila naši zkušenost a mechanismy: ukázalo se, že jde o sílu. Malé je předně nebezpečné, jako v případě raket. Nejlepší stroje jsou vyrobeny ze sluneční záře, jsou světelné a čisté, jelikož jsou signály či elektromagnetickými vlnami apod. V kybernetickém světě jde o konečnou impozici kontroly planety čili o konečné přivlastnění si ženského těla v maskulinní orgii války. Stejně tak ale kybernetický svět může být o žitých sociálních a tělesných realitách, v rámci kterých se lidé nebojí svého spojení se zvířaty a stroji, nebojí se permanentně neúplných identit a protikladných postojů.&lt;br /&gt;
Gender, rasa či třídní rozlišení je pozůstatek dějin patriarchismu, kolonialismu a kapitalismu. Haraway uvádí pojem Chely Sandoval „women of color“. Tento pojem definuje jako typ postmoderní identity, založené na jinakosti (otherness), rozdílnosti a specifikaci (oproti muži jako autorovi kosmu, zvaného historie). Tyto „women of color“ mají šanci vybudovat efektivní jednotu, bez replikace imperializujících, totalizujících revolučních subjektů. Neboli by vytvořili politickou jednotu bez toho, aby se musely spoléhat na logiku přivlastňování si, inkorporace a taxonomické identifikace, která je v současné době potřeba, aby efektivně konfrontovala dominanci rasy, genderu, sexuality a třídy. „Women of colour&amp;quot; je možné interpretovat jako kybernetickou identitu (silnou subjektivitu syntetizovanou fúzí externích identit a v komplexním politicko- historickém mýtu). Tzv. „sister outsider“ je žena příchozí zpoza hranic společnosti (USA), na kterou se obyvatelé dané země (ženy) dívají jako na nepřítele, který ohrožuje jejich bezpečnost. V rámci území USA je ale tato „sister outsider“ mezi rasovými a etnickými identitami žen, manipulovaných pro rozdělení v rámci boje o zaměstnání. „Women of colour&amp;quot; jsou preferovaná pracovní síla pro vědecky založená zaměstnání (např. mladé Korejky najímané pro sexuální či elektronické práce jsou rekrutovány z vysokých škol). Gramotnost, především v angličtině, rozlišuje “levnou” ženskou práci (tak atraktivní PR mezinárodních koncernů). Opravdoví kyborgové jsou např. vesnické ženy z jižní Asie, které pracují pro japonské a americké nadnárodní elektronické firmy. Haraway se dále věnuje dominanci informatiky, která může pomoci jednotě, v rámci které by celosvětové sociální vztahy byly napojeny na vědu a technologii. Haraway uvádí tyto příklady přechodu z dominancí k novým sítím (informatics of domination):&lt;br /&gt;
Reprezentace X Simulace&lt;br /&gt;
Buržoazní román X	Sci-fi&lt;br /&gt;
Organismus X	Biotická součástka&lt;br /&gt;
Hloubka, integrita X Povrch, hranice&lt;br /&gt;
Teplo X Hluk&lt;br /&gt;
Fyziologie X	Komunikační inženýrství&lt;br /&gt;
Malá skupina X	Subsystém&lt;br /&gt;
Perfekce X	Optimalizace&lt;br /&gt;
Eugenika X	Populační kontorla&lt;br /&gt;
Hygiena X	Stres management&lt;br /&gt;
Mikrobiologie, tuberkolóza X Imunologie, AIDS&lt;br /&gt;
Organická dělba práce X Ergonomika, kybernetika práce&lt;br /&gt;
Reprodukce X	Replikace&lt;br /&gt;
Rodina/Trh/Továrna X	Ženy v integrovaném okruhu&lt;br /&gt;
Veřejné/Soukromé X	Kybernetické občanství&lt;br /&gt;
Příroda/Kultura X	Pole rozdílů&lt;br /&gt;
Sex X	Genetické inženýrství&lt;br /&gt;
Práce X	Robotika&lt;br /&gt;
Mysl X	Umělá intelligence&lt;br /&gt;
Druhá světová válka X Star Wars&lt;br /&gt;
Bílý kapitalistický patriarchát X Informační Dominance&lt;br /&gt;
Haraway kritizuje jednostranné vymezení žen v marxistickém feminismu (tedy její definice na základě práce, labour). Radikální feminismus může přijmout pojetí práce socialistických feministek pouze pokud je mu dodáno sexuality: reprodukce (práce, sex). Cesta, jak zrekonstruovat socialisticky-feministickou politiku je pomocí teorie zaměřené na sociální vazby vědy a technologie. Komunikační technologie a biotechnologie jsou klíčové nástroje pro znovuvytvoření našich těl. Základ je v teorii jazyka a kontroly, klíčová operace je určování měřítek, směrů a pravděpodobností toku kvantit zvaných informace. Svět je rozdělen hranicemi různě propouštějících informace. Právě informace (jednotka, základ jednoty), která dovoluje univerzální překlad je instrumentální silou, neboť vede k efektivní komunikaci. Dle Haraway věda a technologie indikují základní transformaci ve struktuře světa. Komunikační technologie závisí na elektronice, vše na ní závisí (včetně vojenské síly, pornografie apod.). Mikro-elekrotnika je technickým základem simulaker (kopií bez originálu), vzniká tak přesun práce do robotického a světového processing; sexu do genetického inženýrství a reprodukčních technologií; mysli do umělé inteligence. Mysl, tělo a nástroj se stávájí jedním, stírají se hranice mezi veřejným a soukromým, materiálním a ideálním.&lt;br /&gt;
Nová industriální revoluce produkuje novou celosvětovou pracovní sílu (stejně jako nové sexuality a etnicity). Tento vývoj ale není genderově neutrální, např. v rozvojovém světě jsou ženy preferovány jako pracovní síla pro mezinárodní společnosti, a to hlavně v elektronických oborech. Richard Gordon nazval tuto novou situaci “homework economy” (přichází po fázi patriarchální nukleární rodiny a po moderní rodině), kterou definuje jako restrukturovanou práci, která má chrakteristiky typické ženské práce. Továrna, domov a trh jsou integrovány na nové škále a postavení žen je klíčové. V rámci &amp;quot;homework economy“ je světová kapitalistická organizovaná struktura umožněna díky novým technologiím. Nové ekonomiky a technologické úpravy souvisejí také s kolapsem prosperujícího státu, ženy musí zajistit život sobě samým, dětem i mužům, nastává tak tzv. feminizace chudoby. Ženy jsou obecně vyloučeny z prospěchu high-tech komodifikace jídla a energie, ale nezmenšuje se jejich zodpovědnost za nakrmení rodiny. Haraway se dále věnuje pojetí Rachel Grossman &amp;quot;ženy v integrovaném okruhu“ (domov, trh, placená práce, stát, škola, nemocnice a kostel). Autorka místo tohoto pojetí preferuje síťový ideologický obraz ženy, který navrhuje hojnost prostorů a identit a prostupnost hranic v osobním těle. &amp;quot;Networking&amp;quot; je feministická praktika a zároveň korporátní strategie mezinárodních organizací. Haraway jmenuje tyto autory, kteří se věnují zapojení člověka do high-tech světů, jsou tedy teoretiky pro teorii kyborgů: Joanna Russ, Samuel R. Delany, John Varley, James Tiptree, Jr, Octavia Butler, Monique Wittig a Vonda McIntyre.&lt;br /&gt;
Dualismus v západních tradicích směřuje systematicky směrem k logice a praktikám dominance žen, &amp;quot;women of colour“, přírody, pracovníků, zvířat. Je zde tedy dualismus Já/ostatní; mysl/tělo; kultura/příroda; muž/žena; civilizovaný/primitivní; realita/jevení se; celek/část; agent/zdroj; tvůrce/vytvořené; aktivní/pasivní; dobrý/špatný; pravda/iluze; celkový/částečný; Bůh/člověk. High-tech kultury ale tyto dualismy odmítají či kritizují, sami sebe shledáváme kyborgy, hybridy, chimérami. Neexistuje žádná základní, ontologická separace v našem formálním vědění o stroji a organismu, o technickém a organickém. Proč by naše těla měla končit kůží? Organismus může být mechanizován (protézy, intimní komponenty apod.). Do teď bylo ženské ztělesnění považováno za organické, dané, nutné; a ženské ztělesnění se zdálo znamenat mateřské dovednosti. Haraway navrhuje, aby kyborgové měli, co se reprodukce a sexu týče, co dočinění s regenerací (např. jako mloci, kteří se regenerují po zranění). Stejně tak jsme my všichni byli hluboce zraněni a požadujeme regeneraci, ne znovuzrození a možnosti naší rekonstrukce zahrnují utopický sen o naději pro obludný svět bez gender. Mít zodpovědnost za sociální vztahy vědy a technologie znamená odmítat proti-vědeckou metafyziku a démonologii technologie. Kybernetické znázornění může být cestu ven z bludiště dualismů, v rámci kterých jsme vysvětlovali naše těla, tedy nástroje k nám samotným. Znamená to, že se jedná o stavění a zároveň o destrukci strojů, identit, kategorií, vztahů a kosmických příběhů. Jinými slovy, Haraway prohlašuje: „Je lepší být kyborg než bohyně!“&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=34338</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=34338"/>
		<updated>2016-05-24T16:36:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Studia nových médií=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| Lucie Trojanová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení||  Martin Janda&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| Martin Janda&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || Pavla Šedivá&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
=Informační studia a knihovnictví=&lt;br /&gt;
==Informační zaměření==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[HCI]]  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || Anna Maria Buryan ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||Lenka Kovaříková ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]] || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Výhody a úskalí základních typů indexace]] || Veronika Zemanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || Renata Faltejsková &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy]] || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) [[Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití]] || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]] || Jana Křížová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) [[Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je]]  || Barbora Molíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus]] ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) [[Východiska informační vědy a teorie informace]] || &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Burešová Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] &lt;br /&gt;
 ||  Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]] || Zuzana Žižková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) [[Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu]]|| Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] ||Blanka Ellederová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) [[Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání]] ||Alice Machyánová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34337</id>
		<title>Kyborg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34337"/>
		<updated>2016-05-24T16:15:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborga označuje za jakousi betaverzi postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34336</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34336"/>
		<updated>2016-05-24T16:01:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie, vývoj konceptu ==&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech byl posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostala žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postčlověk ==&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Posthumanismus a umění ==&lt;br /&gt;
Posthumanistické tendence se kromě vědy, polulární kultury a sci-fi silně projevují také v umění. Často za pomoci svého vlastního těla se umělci snaží redefinovat člověka a reflektovat jeho vztah k technologiím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejznámější umělce patřící k tomuto proudu se řadí australský umělec [[Stelarc]].&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34335</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34335"/>
		<updated>2016-05-24T16:01:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie, vývoj konceptu ==&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Postčlověk ==&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Posthumanismus a umění ==&lt;br /&gt;
Posthumanistické tendence se kromě vědy, polulární kultury a sci-fi silně projevují také v umění. Často za pomoci svého vlastního těla se umělci snaží redefinovat člověka a reflektovat jeho vztah k technologiím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejznámější umělce patřící k tomuto proudu se řadí australský umělec [[Stelarc]].&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34334</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34334"/>
		<updated>2016-05-24T16:00:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismu ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Posthumanismus a umění ==&lt;br /&gt;
Posthumanistické tendence se kromě vědy, polulární kultury a sci-fi silně projevují také v umění. Často za pomoci svého vlastního těla se umělci snaží redefinovat člověka a reflektovat jeho vztah k technologiím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejznámější umělce patřící k tomuto proudu se řadí australský umělec [[Stelarc]].&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34333</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34333"/>
		<updated>2016-05-24T15:58:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Posthumanismus a umění ==&lt;br /&gt;
Posthumanistické tendence se kromě vědy, polulární kultury a sci-fi silně projevují také v umění. Často za pomoci svého vlastního těla se umělci snaží redefinovat člověka a reflektovat jeho vztah k technologiím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejznámější umělce patřící k tomuto proudu se řadí australský umělec [[Stelarc]].&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stelarc&amp;diff=34332</id>
		<title>Stelarc</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stelarc&amp;diff=34332"/>
		<updated>2016-05-24T15:56:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Stelarc (*1946) je významný australský umělec-performer, který ve svých dílech reflektuje [[Posthumanismus a nová média|posthumanistickou]] myšlenku extenze lidského těla pomocí technologií. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Stelarca je typické, že pracuje s vlastním tělem, na kterém uskutečňuje svá umělecká díla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější díla: ===&lt;br /&gt;
- Third Hand&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Masculine Machine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Walking Head&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Ear on Arm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.stelarc.va.com.au&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stelarc&amp;diff=34331</id>
		<title>Stelarc</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stelarc&amp;diff=34331"/>
		<updated>2016-05-24T15:56:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Stelarc (*1946) je významný australský umělec-performer, který ve svých dílech reflektuje posthumanistickou myšlenku extenze lidského těla pomocí technologií. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Stelarca je typické, že pracuje s vlastním tělem, na kterém uskutečňuje svá umělecká díla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější díla: ===&lt;br /&gt;
- Third Hand&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Masculine Machine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Walking Head&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Ear on Arm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.stelarc.va.com.au&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stelarc&amp;diff=34330</id>
		<title>Stelarc</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stelarc&amp;diff=34330"/>
		<updated>2016-05-24T15:55:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Stelarc (*1946) je významný australský umělec-performer, který ve svých dílech reflektuje posthumanistickou myšlenku extenze lidského těla pomocí technologií. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Stelarca je typické, že pracuje s vlastním tělem, na kterém uskutečňuje svá umělecká díla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější díla: ===&lt;br /&gt;
- Third Hand&lt;br /&gt;
- Masculine Machine&lt;br /&gt;
- Walking Head&lt;br /&gt;
- Ear on Arm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace: http://www.stelarc.va.com.au&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stelarc&amp;diff=34329</id>
		<title>Stelarc</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stelarc&amp;diff=34329"/>
		<updated>2016-05-24T15:54:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Stelarc (*1946) je významný australský umělec-performer, který ve svých dílech reflektuje posthumanistickou myšlenku extenze lidského těla pomocí technologií. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro Stelarca je typické, že pracuje s vlastním tělem, na kterém uskutečňuje svá umělecká díla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nejznámější díla: ===&lt;br /&gt;
- Third Hand (třetí ruka)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Masculine Machine&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Walking Head&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
- Ear on Arm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další informace:&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stelarc&amp;diff=34328</id>
		<title>Stelarc</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Stelarc&amp;diff=34328"/>
		<updated>2016-05-24T15:47:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: Založena nová stránka s textem „Stelarc (*1946) je významný australský umělec-performer, který ve svých dílech reflektuje posthumanistickou myšlenku extenze lidského těla pomoc…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Stelarc (*1946) je významný australský umělec-performer, který ve svých dílech reflektuje posthumanistickou myšlenku extenze lidského těla pomocí technologií.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34327</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34327"/>
		<updated>2016-05-24T15:42:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Posthumanismus a umění ==&lt;br /&gt;
Posthumanistické tendence se kromě vědy, polulární kultury a sci-fi silně projevují také v umění. Často za pomoci svého vlastního těla se umělci snaží redefinovat člověka a reflektovat jeho vztah k technologiím. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejznámější umělce patřící k tomuto proudu se řadí australský umělec Stelarc.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34326</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34326"/>
		<updated>2016-05-24T15:42:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Posthumanismus a umění ==&lt;br /&gt;
Posthumanistické tendence se kromě vědy, polulární kultury a sci-fi silně projevují také v umění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Často za pomoci svého vlastního těla se umělci snaží redefinovat člověka a reflektovat jeho vztah k technologiím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejznámější umělce patřící k tomuto proudu se řadí australský umělec Stelarc.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34325</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34325"/>
		<updated>2016-05-24T15:35:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34324</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34324"/>
		<updated>2016-05-24T15:35:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34323</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34323"/>
		<updated>2016-05-24T15:34:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;''Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.''&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Kyborg]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34322</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34322"/>
		<updated>2016-05-24T15:34:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: /* Historie, vývoj konceptu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept [[Kyborg|kyborga]].   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Kyborg]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34321</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34321"/>
		<updated>2016-05-24T15:33:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept kyborga.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== [[Kyborg]] ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34320</id>
		<title>Kyborg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Kyborg&amp;diff=34320"/>
		<updated>2016-05-24T15:32:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: Založena nová stránka s textem „ S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregu…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34319</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34319"/>
		<updated>2016-05-24T15:29:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept kyborga.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyborg ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34318</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34318"/>
		<updated>2016-05-24T15:29:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept kyborga.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyborg ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34317</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34317"/>
		<updated>2016-05-24T15:27:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;quot;Posthumanismus se z podstaty staví proti veškeré tradiční ontologii, definicím bytí a konceptům člověka, je to směr, pro nějž stávání je klíčovým principem. Nic, ani člověk, není něco, co je, ale co se stává. Posthumanismus není technooptimistický, na rozdíl od transhumanismu, jehož podoba by se ve zjednodušené formě dala popsat jako: člověk-stroj dobývá vesmír.&amp;quot;&amp;lt;ref&amp;gt;DITA, Malečková. &amp;lt;i&amp;gt;Ecce post homo (New Media Art 2 – Posthumanismus)&amp;lt;/i&amp;gt;. Dostupné také z: http://www.eccentricclub.cz/2015/01/ecce-post-homo-new-media-art-2-posthumanismus/&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept kyborga.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyborg ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34316</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34316"/>
		<updated>2016-05-24T15:18:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept kyborga.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyborg ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became postman: Humanistic Implications of Recent Research into Cognitive Science and Artificial Life. UCLA. Dostupné online z: http://online.itp.ucsb.edu/online/colloq/hayles1/&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34315</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34315"/>
		<updated>2016-05-24T15:15:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept kyborga.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyborg ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34314</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34314"/>
		<updated>2016-05-24T15:13:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept kyborga.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyborg ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto [https://wikisofia.cz/wiki/Posthumanismus_a_nová_média/old odkazu].&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34313</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34313"/>
		<updated>2016-05-24T15:12:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept kyborga.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyborg ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dvojí pojetí posthumanismus ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34098</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34098"/>
		<updated>2016-05-20T17:49:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Posthumanismus a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept kyborga.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyborg ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojí pojetí posthumanismus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* HAYLES, Katherine. How we became posthuman: virtual bodies in cybernetics, literature, and informatics. Chicago, Ill.: University of Chicago Press, 1999. ISBN 0226321460.&lt;br /&gt;
* DOLEJŠOVÁ, ‭ ‬Markéta. ‭ ‬Posthumanistické ‭ ‬tendence ‭ ‬v‭ performance ‭ ‬art: Intera‬kce ‭ ‬těla ‭ a ‭kódu. Praha, 2013. 180‬ ‭s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická ‬fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. ‭ ‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬Vedoucí práce: ‭Mgr. Denisa Kera, Ph.D.‬‬&lt;br /&gt;
* KERA, Denisa. Teorie nových médiíjako ontologie počítačového kódu [New Media Theory as Ontology ofthe Computer Code]. Praha, 2005. 179 s. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí disertační práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34097</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34097"/>
		<updated>2016-05-20T17:41:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: /* Historie, vývoj konceptu */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Posthumanismus a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné [[kyberkultura|kyberkultury]], která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcí na na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept kyborga.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyborg ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojí pojetí posthumanismus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34086</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34086"/>
		<updated>2016-05-20T17:28:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Posthumanismus a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné kyberkultury, která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcína na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept kyborga.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyborg ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojí pojetí posthumanismus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34085</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=34085"/>
		<updated>2016-05-20T17:28:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Posthumanismus a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné kyberkultury, která byla spojená jak s nadšeným technooptimismem, tak i sílící vlnou technoskepse. Vznik tohoto směru tak byl reakcína na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že posthumanismus nenabízí jednotné časové vymezení přechodu od člověka do éry post-člověka, časová vymezení bývají různá, protože se autoři neshodnou. Někteří tak jako zrod tohoto myšlenkové směru uvádějí přelom 70. a 80. let 20. století, jiní jej datují už do 60. let, kdy se zrodil koncept kyborga.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 80. a 90. letech je posthumanismus výrazně ovlivněn (kyber)feministickým hnutím a do středu zájmu zkoumání se dostává žena – postčlověk. Nejvýraznější postavou tohoto období je Donna Haraway, která v roce 1985 napsala Manifest kyborga.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Technologie se člověku neustále přibližují, jsou vyvíjeny neustále nové a nové technologie, které jsou stále sofistikovanější, užitečnější a chytřejší. Vztah člověka a technologií se tak proměnil z roviny vztahu člověka k technologii jako objektu, do roviny jeho vztahu s technologií jako subjektem. Se stále větším prolínáním člověka a technologií se také objevily požadavky na redefinici zažitých konceptů lidské přirozenosti, které na pozadí neustálého technologického rozvoje ztrácejí na platnosti. Objevuje se potřeba upravit (či znovu vymezit a určit) povahu toho, co nebo kdo je člověk. A právě pro tento účel stvořil posthumanismus teoretický koncept postčlověka. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Postčlověk === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk je nová forma, je to identita vymykajících ‬se zažitým dualistickým ‬kategoriím, ‭které jsou striktně oddělené - živé a ‬neživé, ‭‬přírodní ‬a ‬kulturní, sociální a biologické, materiální a nehmotné‭, ‬mužské a ženské‭. ‬Univerzální‭ ‬model ‭člověka (představovaný jako bílý, heterosexuální, anglicky hovořící muž ze střední vrstvy) tak‭ ‬začíná‭‭ ‬‬být‭ ‬nahrazován modelem neohraničeného lidského ‬bytí, které překračuje hranice jako rasa, gender, sociální status nebo biologická omezení.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postčlověk tedy může přijmout řadu různých identit, protože čas, prostor nebo tělo už nejsou překážkou. Někteří autoři proto hovoří o tzv. odtělesnění - vyvázání člověka z tělesných limitů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanisticky pojatý člověk už také není pánem tvorstva, řídícím principem vesmíru, ale je propojený s přírodou i technologiemi. Je jednou jednou z mnoha soušástí světa a jeho existence je formována okolím stejně tak, jako on formuje své okolí.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Odtělesnění ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na lidský organismus je nahlíženo jako na programovatelný celek. Informace jsou nezávislé na svém nositeli a jsou zcela autonomní. Centrální nervová soustava je chápána jako uzavřený systém fungující na principu zpětné vazby, genetický kód je přorovnáván k binárnímu kódu, a tím se otevírá prostor pro myšlenky možné programovatelnosti celého lidského organismu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kyborg ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S tímto konceptem přišla v 60. letech 20. století dvojice amerických vědců Manfred E. Clynes a Nathan S. Kline. Kyborg je lidsko-strojový samoregulační systém/organismus, který je založený na artificiálních extenzích lidského těla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Donna Haraway (Manifest kyborga, 1985) kyborga vymezuje jako post-genderového hybrida člověka a stroje. Kyborgaoznačuje za jakousi betaverzi postčlověka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kyborg se stal symbolem touženého metaforického vyvázání z limitů lidského těla a inspiroval nejen vědeckofantastickou fikci, ale i seriózní vědecký výzkum.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
________________________________________________________________________________________________________________________________________________ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojí pojetí posthumanismus ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Touha po dokonalosti člověka a neustálý vývoj nových technologií otevírá nové možnosti bytí, ale zároveň s sebou přináší také obavy a strach. Stroje a počítače jsou na jedné straně symbolem lidského umu a progresu, na druhé straně ale vzbuzují obavy z dehumanizace a ohrožení suverénní pozice člověka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jedné straně člověku narůstá počet možností seberealizace a sebevylepšení (díky možnosti formovat své tělo a identitu), na druhé straně stojí obavy z postupného vytrácení lidské přirozenosti. Kterými zásahy do liského bytí je člověk ještě člověkem, a kdy už je z něj stroj?&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=33959</id>
		<title>Posthumanismus a nová média</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Posthumanismus_a_nov%C3%A1_m%C3%A9dia&amp;diff=33959"/>
		<updated>2016-05-17T15:21:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''Archivovaná verze stránky je dostupná na [[Posthumanismus a nová média/old|tomto odkazu]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posthumanismus je myšlenkový směr, který se zabývá postupným sbližováním člověka a technologie. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předkládá vizi přechodu od humanistického pojetí člověka k posthumanistickému člověku (postčlověk), který je chápán jako výplod technokultury, syntéza živého a umělého, volně se utvářející entita bez pevně stanovených ontologických hranic. Překračuje hranice jako rasa, gender nebo sociální status. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ústředním tématem posthumanismu je tedy vztah technolgie a člověka, respektive technologický pokrok a jeho transformativní potenciál na posouvání zažitých hranic lidské přirozenosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie, vývoj konceptu ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tento myšlenkový směr se sformoval v období vrcholné kyberkultury, která byla spojená s nadšeným technooptimismem, ale i sílící vlnou technoskepse. Reagoval tak na sílící společenský zájem o vztah člověk - technologie, který se na konci 20. století rozšířil do mnoha dalších subkulturních hnutí. Jakožto myšlenkový směr se zrodil na přelomu 70. a 80. let 20. století, avšak na přesném časovém vymezení se autoři neshodnou. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32788</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32788"/>
		<updated>2016-03-21T21:18:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: /* Studia nových médií */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  Pavla Šedivá&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení||  Martin Janda&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || Anna Maria Buryan&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]] || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || Veronika Zemanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || Faltejsková, Renata &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Burešová Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || Křížová, Jana||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]] || Zuzana Žižková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) [[Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu]]|| Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
*&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32787</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=32787"/>
		<updated>2016-03-21T20:38:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Katerina.Tomalova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;==Studia nových médií==&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| Zuzana Dostálová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| Hana Němečková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  Pavla Šedivá&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| Karolína Poliaková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| Kateřina Tomalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení||  Martin Janda&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základní principy digitální reprezentace obrazových informací||  Vladimír Anděl&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Reprezentace a vytváření barev|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy principy při návrhu dokumentu || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru|| Richard Kabilka&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Principy interaktivního designu|| Michaela Dvořáková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů|| Martin Bartoš&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| Zuzana Ulmanová&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| Kristina Altalová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Návrh uživatelského rozhraní|| Jan Misák&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| Jakub Ferenc&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Informační studia a knihovnictví==&lt;br /&gt;
===Informační zaměření===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[A1 Východiska informační vědy a teorie informace]] || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií  || Jitka Śiborová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Právo a internet  || Marián Ort&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 HCI  || Nikola Tauchenová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 Pojem „informační politika“ a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Informační politika v ČR, vývoj před a po roce 1990 || Markéta Bušková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Informační politika Evropské unie a USA || Anna Maria Buryan&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 Informační legislativa – její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A17 Definici syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Základní extenzionální model: popis a příklady'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Principy intenzionální logiky a jejich příklady)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Postup při návrhu a realizaci empirického významu – výběr vzorku, reprezentativnost vzorku''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 [[Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]]'' ||X ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24[[Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce]]'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro +/- delta, +/- 2delta, +/- 3delta. Pojem intervalu spolehlivosti''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky“ a model OAIS) || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Typologie rešerší a rešeršních služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vztahy mezi rešeršními službami a informačním průmyslem || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Specifikace technických a softwarových podpor uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Krize booleovského modelu a řešení této krize || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B25 Rešeršní strategie ve vztahu ke speciálním druhům dokumentů || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B26 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B27 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B28 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi|| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B29 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C1 Práce F.A. von Hayeka v oblasti ekonomie informací, role cenového mechanismu v ekonomice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C2 Informační asymetrie, pojem, typologie'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C3 Definice pojmů „morální hazard“ a „nepříznivý výběr“ z hlediska ekonomie informací, praktický příklad'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C4 Definice role ratingových agentur v ekonomice z hlediska ekonomie informací, jejich role ve finanční krizi'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C5 Historie komerčního internetu, hlavní klíčové mezníky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C6 Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření a využití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C7 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C8 Znalostní oblasti projektového managementu dle metodiky PMBoK'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C9 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C10 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C11 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C12 Systémy ERP, vývoj, architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C13 CRM a SCM systémy, principy, funkcionalita'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C14 ECM systémy se zaměřením na Document Management (DMS)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C15 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C16 Efekty podnikové informatiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C17 Princip, struktura a typy expertních systémů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C18 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C19 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C20 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''C21 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Formáty souborů, zejména dokumentů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 [[Kancelárske balíky - funkčnosti, formáty dokumentov]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 Architektura softwarových aplikace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Vývoj software - základní přehled v problematice || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D6 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D7 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D8 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D10 Transformaci konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohu primárních a cizích klíčů'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D11 Popis definiční části jazyka SQL, specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D12 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D13 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna, popis klauzule NOT IN a její využití v databázi Knihovna'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D14 Příkaz Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu)'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovnické zaměření===&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Klára Adamcová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || Iveta Svobodová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu]] || Rudolf Sýkora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Výhody a úskalí základních typů indexace || Veronika Zemanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Tradiční systémy pořádání informací a znalostí – vlastnosti a možnosti jejich užití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || Tereza Hladíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy || Zuzana Sikorová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Typy redukovaného textu – pracovní postupy a využití || Zdeňka Plundrichová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu –výběru vzorku, reprezentativnost vzorku || Lukášová Barbora&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17) Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti : pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro  ,  2,  3. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Chápání informace v mezikulturní komunikaci ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Informace a komunikační klima organizace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Vývoj knižníc v stredoveku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Popište typické rysy knihoven od renesance po klasicismus ||Haraštová Simona&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Vývoj knihtisku|Popište základní mezníky vývoje knihtisku]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Východiska informační vědy a teorie informace || Faltejsková, Renata &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) [[Právo a internet]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy ||Burešová Veronika&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) [[Citační indikátory, rejstříky, databáze: srovnání a využití]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || Křížová, Jana||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) [[Vyhodnocování relevance, role a druhy zpětné vazby v rešeršních službách]] || Zuzana Žižková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Srovnejte efektivitu tržní a centrálně plánované ekonomiky s ohledem na roli informací v ekonomice || Vojtěch Eliáš&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) [[Cenový mechanismus v ekonomice a informační funkce ceny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnaní]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich  vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších  ||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Služby veřejných a odborných knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Využití služeb internetu v knihovnách || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Knihovnicko-informační software - základní stavební kámen knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Virtuální služby knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Trendy akvizice v knihovnách veřejných a odborných || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) [https://wikisofia.cz/index.php/Proces_digitalizace:_p%C5%99ehled_d%C5%AFvod%C5%AF,_c%C3%ADl%C5%AF,_p%C5%99%C3%ADnosu_i_probl%C3%A9m%C5%AF,_mo%C5%BEnosti_vyu%C5%BEit%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%ADch_dat Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Role digitalizace při katalogizaci a zpřístupnění historických fondů - digitální knihovna versus elektronický katalog || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) [[Vyberte několik digitálních knihoven zpřístupňujících digitální kopie a obrazy kulturního dědictví v prostředí internetu]]|| Klára Jampílková ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAI-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 59) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 60) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 61) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 62) Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 63) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 64) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu – popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 65) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 66) Typologie rešerší a rešeršních služeb, jejich organizace v různých typech knihoven a informačních institucí (akademická knihovna, veřejná knihovna, speciální knihovna apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 67) Druhy bází dat a jejich vztah k rešeršním strategiím a postupům || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 68) Uživatelské rozhraní v rešeršních službách, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace (např. ISO 9241) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 69) Druhy podpor uživatele ze strany systémů, producentů a provozovatelů v kontextu rešeršní činnosti || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 70) Typologie rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů, etapy vyhledávání || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 71) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 72) [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 73) Vliv legislativy na činnost knihoven /srovnání 3 zákonů a podmínek jejich vzniku s akcentem na zákon poslední/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 74) Kooperace knihoven – regionální funkce knihoven /východiska, podstata, realizace/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 75) Strategické plánování – koncepce rozvoje českého knihovnictví/podstata a srovnání 2 koncepcí s důrazem na poslední – léta 2011-2014/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| v76) Komunitní role veřejné knihovny /význam veřejné knihovny v daném regionu, smysl a podstata její role/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 77) Marketingová strategie veřejné knihovny / podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 78) Finanční zdroje knihoven /programy a projekty na podporu knihoven, rozpočty a další zdroje || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 79) Role knihovnických sdružení, spolků a konsorcií v ČR / jejich význam pro spolupráci knihoven, stručná charakteristika\ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 80) Organizování v knihovně /organizační struktury, organizování práce – pracovní proces a postup. Knihovna a její základní dokumenty: zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční  řád a další dokumenty/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 81) Kontrola a její využití v knihovnách / kontrolní proces, prostředky a typy kontrol. Benchmarking knihoven/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 82) Personální procesy v managementu knihovny / výběr a přijímání pracovníků, posuzování kompetence, adaptační procesy, hodnocení práce, profesionální kariéra, uvolňování pracovníků/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 83) Sociální procesy v knihovně / komunikace, kooperace, konflikt, organizační změny. Podniková kultura, identita a etika/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 84) Řídící pracovníci v knihovně / osobnost a styly řízení, delegování v řízení, týmová práce v knihovně. Koučing a mentoring/ || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 85) Sestavte dotazník (formulujte otázky) pro výzkum využívání krajské veřejné knihovny v krajském městě s populací okolo 100 000 obyvatel (např. Liberec, Pardubice apod.). Důvody pro volbu a formulaci otázek okomentujte || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 86) Strategické plánování rozvoje technologického zabezpečení knihovních služeb || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 87) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 88) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 89) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 90) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 91) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 92) Role knihoven při rozvoji čtenářství (včetně projektů knihoven a knihovnických spolků) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 93) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 94) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 95) Knihovník jako pedagog: vymezení role, potřebné kompetence a jejich rozvoj || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 96) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 97) Komunitní úloha knihoven || Michal Špaček&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 98) Úloha knihoven v oblasti podpory vědy a výzkumu: vymezení aktérů, principy podpory a příklady dobré praxe || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 99) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 100) Služby knihoven v oblasti elektronických čtecích zařízení – formáty, čtení z obrazovky, vliv na rozvoj čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Knihovědné zaměření===&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Katerina.Tomalova</name></author>
		
	</entry>
</feed>