<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Klara.Jiraskova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Klara.Jiraskova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Klara.Jiraskova"/>
	<updated>2026-05-11T19:38:42Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=54869</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=54869"/>
		<updated>2018-06-05T09:08:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka: Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Digitální knihovny slouží jako nástroj zpřístupnění kulturního dědictví v elektronické podobě. Digitalizované dokumenty přispívají nejen k fyzické ochraně originálů, ale především umožňují široké zpřístupnění. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“  &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. [[Europeana]] shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, [[Národní knihovna ČR]], Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. [[Manuscriptorium]] poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany.  &amp;lt;ref&amp;gt;Europeana [online]. Netherlands [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)   ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná [[Library of Congress]]  a organizací [[UNESCO]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním [[World Digital Library (WDL)|WDL]] je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama [[Library of Congress]]. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika.  &amp;lt;ref&amp;gt;About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World)  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program [[UNESCO]], který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro [[UNESCO]], konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu [[UNESCO]] Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. [[Národní knihovna ČR|NK ČR]] vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace [[UNESCO]] jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. &amp;lt;ref&amp;gt;KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna  ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. c2018.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM   ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS   ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [cit.2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV   ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem [[Webarchiv|WebArchivu]] je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna   ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci [[Národní digitální knihovna|NDK]]. Kromě toho se [[Česká digitální knihovna]] stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál [[Europeana]] a [[World Digital Library (WDL)|World Digital Library]]. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Externí odkazy''' ===&lt;br /&gt;
* https://www.europeana.eu/portal/cs &lt;br /&gt;
* https://www.wdl.org/en/&lt;br /&gt;
* https://en.unesco.org/programme/mow&lt;br /&gt;
* http://www.manuscriptorium.com/&lt;br /&gt;
* http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do&lt;br /&gt;
* https://webarchiv.cz/cs/&lt;br /&gt;
* https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ústav informačních studií a knihovnicví]][[Kategorie:Státnicové otázky ÚISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54868</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54868"/>
		<updated>2018-06-05T08:59:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) je jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay. Cílem UNESCO je přispívat k budování míru, vymýcení chudoby, podporovat rozvoj mezikulturního dialogu prostřednictvím vzdělávání, vědy, kultury a komunikace. Dalšími prioritami organizace jsou dostupnost kvalitního vzdělávání pro všechny, řešení sociálních a etických otázek, podpora kulturní rozmanitosti.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Ústava organizace definuje tři hlavní orgány:''' ====&lt;br /&gt;
* Generální konference UNESCO &lt;br /&gt;
* Výkonná rada UNESCO &lt;br /&gt;
* Sekretariát  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Hlavní obory, kde UNESCO působí:''' ====&lt;br /&gt;
* vzdělání &lt;br /&gt;
* přírodní vědy &lt;br /&gt;
* sociální a humanitní vědy &lt;br /&gt;
* kultura &lt;br /&gt;
* komunikace a informace  &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''České dědictví UNESCO''' ==&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích.   &amp;lt;ref&amp;gt;Česká komise pro UNESCO. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Praha, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem '''12 míst''' z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Praha '''- Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Český Krumlov''' - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Telč''' - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Žďár nad Sázavou''' - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994. &lt;br /&gt;
* '''Kutná Hora''' - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995. &lt;br /&gt;
* '''Lednicko-valtický areál''' - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996&lt;br /&gt;
* '''Holašovice''' - Vesnická rezervace - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* '''Kroměříž''' - Zahrady a zámek  -na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* '''Litomyšl''' - Zámek a zámecký areál  - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999&lt;br /&gt;
* '''Olomouc''' - Sloup Nejsvětější Trojice - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000&lt;br /&gt;
* '''Brno''' - Vila Tugendhat - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002&lt;br /&gt;
* '''Třebíč''' - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003 &amp;lt;ref&amp;gt;České dědictví UNESCO [online]. Litomyšl, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Nehmotné dědictví ''' ===&lt;br /&gt;
Úmluva o ochraně nehmotného kulturního dědictví byla organizací UNESCO přijata v roce 2003. Nehmotné dědictví zahrnuje především tradiční lidové kulturní projevy, které se předávají ústně z generace na generaci a jsou nepostradatelným výrazem jedinečnosti dané komunity. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Světové dědictví (Česko) [online]. c2018 [citováno 29. 05. 2018]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD_(%C4%8Cesko)&amp;amp;oldid=15957974&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Verbuňk''' - mužský lidový tanec&lt;br /&gt;
* '''Masopustní průvody'''&lt;br /&gt;
* '''Sokolnictví'''&lt;br /&gt;
* '''Jízda králů'''&lt;br /&gt;
* '''Loutkářství'''&lt;br /&gt;
== '''Odkazy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* DVOŘÁK, Petr. Památky UNESCO do kapsy. Praha: Levné knihy KMa, 2004. 125 s. ISBN 80-7309-244-1. &lt;br /&gt;
* KROB, Miroslav. Památky UNESCA. 1.. vyd. Praha: Kvarta, 2007. 92 s. ISBN 978-80-86326-54-2.&lt;br /&gt;
* TKÁČ, Vladimír. Průvodce pokladnicemi UNESCO. 1.. vyd. Opava: Grafis, 1999. 274 s. ISBN 80-238-4718-X.&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, výchova, věda, kultura&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54867</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54867"/>
		<updated>2018-06-05T08:53:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) je jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay. Cílem UNESCO je přispívat k budování míru, vymýcení chudoby, podporovat rozvoj mezikulturního dialogu prostřednictvím vzdělávání, vědy, kultury a komunikace. Dalšími prioritami organizace jsou dostupnost kvalitního vzdělávání pro všechny, řešení sociálních a etických otázek, podpora kulturní rozmanitosti.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Ústava organizace definuje tři hlavní orgány:''' ====&lt;br /&gt;
* Generální konference UNESCO &lt;br /&gt;
* Výkonná rada UNESCO &lt;br /&gt;
* Sekretariát  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Hlavní obory, kde UNESCO působí:''' ====&lt;br /&gt;
* vzdělání &lt;br /&gt;
* přírodní vědy &lt;br /&gt;
* sociální a humanitní vědy &lt;br /&gt;
* kultura &lt;br /&gt;
* komunikace a informace  &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''České dědictví UNESCO''' ==&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích.   &amp;lt;ref&amp;gt;Česká komise pro UNESCO. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Praha, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem '''12 míst''' z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Praha '''- Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Český Krumlov''' - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Telč''' - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Žďár nad Sázavou''' - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994. &lt;br /&gt;
* '''Kutná Hora''' - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995. &lt;br /&gt;
* '''Lednicko-valtický areál''' - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996&lt;br /&gt;
* '''Holašovice''' - Vesnická rezervace - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* '''Kroměříž''' - Zahrady a zámek  -na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* '''Litomyšl''' - Zámek a zámecký areál  - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999&lt;br /&gt;
* '''Olomouc''' - Sloup Nejsvětější Trojice - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000&lt;br /&gt;
* '''Brno''' - Vila Tugendhat - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002&lt;br /&gt;
* '''Třebíč''' - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003 &amp;lt;ref&amp;gt;České dědictví UNESCO [online]. Litomyšl, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Nehmotné dědictví ''' ===&lt;br /&gt;
Úmluva o ochraně nehmotného kulturního dědictví byla organizací UNESCO přijata v roce 2003. Nehmotné dědictví zahrnuje především tradiční lidové kulturní projevy, které se předávají ústně z generace na generaci a jsou nepostradatelným výrazem jedinečnosti dané komunity. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Světové dědictví (Česko) [online]. c2018 [citováno 29. 05. 2018]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD_(%C4%8Cesko)&amp;amp;oldid=15957974&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Verbuňk''' - mužský lidový tanec&lt;br /&gt;
* '''Masopustní průvody'''&lt;br /&gt;
* '''Sokolnictví'''&lt;br /&gt;
* '''Jízda králů'''&lt;br /&gt;
* '''Loutkářství'''&lt;br /&gt;
== '''Odkazy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* DVOŘÁK, Petr. Památky UNESCO do kapsy. Praha: Levné knihy KMa, 2004. 125 s. ISBN 80-7309-244-1. &lt;br /&gt;
* KROB, Miroslav. Památky UNESCA. 1.. vyd. Praha: Kvarta, 2007. 92 s. ISBN 978-80-86326-54-2.&lt;br /&gt;
* TKÁČ, Vladimír. Průvodce pokladnicemi UNESCO. 1.. vyd. Opava: Grafis, 1999. 274 s. ISBN 80-238-4718-X.&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, výchova, věda, kultura&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=54866</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=54866"/>
		<updated>2018-06-05T08:37:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka: Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“  &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. [[Europeana]] shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, [[Národní knihovna ČR]], Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. [[Manuscriptorium]] poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany.  &amp;lt;ref&amp;gt;Europeana [online]. Netherlands [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)   ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná [[Library of Congress]]  a organizací [[UNESCO]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním [[World Digital Library (WDL)|WDL]] je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama [[Library of Congress]]. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika.  &amp;lt;ref&amp;gt;About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World)  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program [[UNESCO]], který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro [[UNESCO]], konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu [[UNESCO]] Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. [[Národní knihovna ČR|NK ČR]] vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace [[UNESCO]] jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. &amp;lt;ref&amp;gt;KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna  ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. c2018.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM   ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS   ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [cit.2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV   ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem [[Webarchiv|WebArchivu]] je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna   ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci [[Národní digitální knihovna|NDK]]. Kromě toho se [[Česká digitální knihovna]] stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál [[Europeana]] a [[World Digital Library (WDL)|World Digital Library]]. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Externí odkazy''' ===&lt;br /&gt;
* https://www.europeana.eu/portal/cs &lt;br /&gt;
* https://www.wdl.org/en/&lt;br /&gt;
* https://en.unesco.org/programme/mow&lt;br /&gt;
* http://www.manuscriptorium.com/&lt;br /&gt;
* http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do&lt;br /&gt;
* https://webarchiv.cz/cs/&lt;br /&gt;
* https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ústav informačních studií a knihovnicví]][[Kategorie:Státnicové otázky ÚISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=54865</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=54865"/>
		<updated>2018-06-05T08:36:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka: Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“  &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. [[Europeana]] shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, [[Národní knihovna ČR]], Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. [[Manuscriptorium]] poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany.  &amp;lt;ref&amp;gt;Europeana [online]. Netherlands [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)   ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná [[Library of Congress]]  a organizací [[UNESCO]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním [[World Digital Library (WDL)|WDL]] je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama [[Library of Congress]]. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika.  &amp;lt;ref&amp;gt;About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World)  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program [[UNESCO]], který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro [[UNESCO]], konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu [[UNESCO]] Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. [[Národní knihovna ČR|NK ČR]] vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace [[UNESCO]] jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. &amp;lt;ref&amp;gt;KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna  ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. c2018.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM   ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS   ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [cit.2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV   ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem [[Webarchiv|WebArchivu]] je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna   ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci [[Národní digitální knihovna|NDK]]. Kromě toho se [[Česká digitální knihovna]] stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál [[Europeana]] a [[World Digital Library (WDL)|World Digital Library]]. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Externí odkazy''' ===&lt;br /&gt;
* https://www.europeana.eu/portal/cs &lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* https://www.wdl.org/en/&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* https://en.unesco.org/programme/mow&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* http://www.manuscriptorium.com/&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* https://webarchiv.cz/cs/&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
* https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ústav informačních studií a knihovnicví]][[Kategorie:Státnicové otázky ÚISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=54864</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=54864"/>
		<updated>2018-06-05T08:35:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka: Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“  &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. [[Europeana]] shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, [[Národní knihovna ČR]], Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. [[Manuscriptorium]] poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany.  &amp;lt;ref&amp;gt;Europeana [online]. Netherlands [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)   ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná [[Library of Congress]]  a organizací [[UNESCO]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním [[World Digital Library (WDL)|WDL]] je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama [[Library of Congress]]. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika.  &amp;lt;ref&amp;gt;About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World)  ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program [[UNESCO]], který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro [[UNESCO]], konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu [[UNESCO]] Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. [[Národní knihovna ČR|NK ČR]] vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace [[UNESCO]] jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. &amp;lt;ref&amp;gt;KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna  ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. c2018.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM   ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS   ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [cit.2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV   ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem [[Webarchiv|WebArchivu]] je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna   ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci [[Národní digitální knihovna|NDK]]. Kromě toho se [[Česká digitální knihovna]] stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál [[Europeana]] a [[World Digital Library (WDL)|World Digital Library]]. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===&amp;lt;nowiki/&amp;gt;===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Externí odkazy''' ===&lt;br /&gt;
https://www.europeana.eu/portal/cs &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://www.wdl.org/en/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://en.unesco.org/programme/mow&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.manuscriptorium.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://webarchiv.cz/cs/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ústav informačních studií a knihovnicví]][[Kategorie:Státnicové otázky ÚISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=54863</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=54863"/>
		<updated>2018-06-05T08:29:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka: Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“  &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. [[Europeana]] shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, [[Národní knihovna ČR]], Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. [[Manuscriptorium]] poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany.  &amp;lt;ref&amp;gt;Europeana [online]. Netherlands [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná [[Library of Congress]]  a organizací [[UNESCO]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním [[World Digital Library (WDL)|WDL]] je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama [[Library of Congress]]. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika.  &amp;lt;ref&amp;gt;About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program [[UNESCO]], který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro [[UNESCO]], konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu [[UNESCO]] Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. [[Národní knihovna ČR|NK ČR]] vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace [[UNESCO]] jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. &amp;lt;ref&amp;gt;KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna  ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. c2018.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [cit.2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem [[Webarchiv|WebArchivu]] je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci [[Národní digitální knihovna|NDK]]. Kromě toho se [[Česká digitální knihovna]] stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál [[Europeana]] a [[World Digital Library (WDL)|World Digital Library]]. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ústav informačních studií a knihovnicví]][[Kategorie:Státnicové otázky ÚISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=54862</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=54862"/>
		<updated>2018-06-05T08:27:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;''(Státnicová otázka: Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“  &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. [[Europeana]] shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, [[Národní knihovna ČR]], Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. [[Manuscriptorium]] poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany.  &amp;lt;ref&amp;gt;Europeana [online]. Netherlands [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná [[Library of Congress]]  a organizací [[UNESCO]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním [[World Digital Library (WDL)|WDL]] je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama [[Library of Congress]]. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika.  &amp;lt;ref&amp;gt;About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program [[UNESCO]], který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro [[UNESCO]], konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu [[UNESCO]] Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. [[Národní knihovna ČR|NK ČR]] vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace [[UNESCO]] jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. &amp;lt;ref&amp;gt;KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna  ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. c2018.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [cit.2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem [[Webarchiv|WebArchivu]] je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci [[Národní digitální knihovna|NDK]]. Kromě toho se [[Česká digitální knihovna]] stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál [[Europeana]] a [[World Digital Library (WDL)|World Digital Library]]. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ústav informačních studií a knihovnicví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54217</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54217"/>
		<updated>2018-05-29T11:59:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization)''' ==&lt;br /&gt;
Jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Ústava organizace definuje tři hlavní orgány:''' ====&lt;br /&gt;
* Generální konference UNESCO &lt;br /&gt;
* Výkonná rada UNESCO &lt;br /&gt;
* Sekretariát  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Hlavní obory, kde UNESCO působí:''' ====&lt;br /&gt;
* vzdělání &lt;br /&gt;
* přírodní vědy &lt;br /&gt;
* sociální a humanitní vědy &lt;br /&gt;
* kultura &lt;br /&gt;
* komunikace a informace  &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''České dědictví UNESCO''' ==&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích.   &amp;lt;ref&amp;gt;Česká komise pro UNESCO. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Praha, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem '''12 míst''' z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Praha '''- Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Český Krumlov''' - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Telč''' - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Žďár nad Sázavou''' - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994. &lt;br /&gt;
* '''Kutná Hora''' - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995. &lt;br /&gt;
* '''Lednicko-valtický areál''' - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996&lt;br /&gt;
* '''Holašovice''' - Vesnická rezervace - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* '''Kroměříž''' - Zahrady a zámek  -na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* '''Litomyšl''' - Zámek a zámecký areál  - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999&lt;br /&gt;
* '''Olomouc''' - Sloup Nejsvětější Trojice - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000&lt;br /&gt;
* '''Brno''' - Vila Tugendhat - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002&lt;br /&gt;
* '''Třebíč''' - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003 &amp;lt;ref&amp;gt;České dědictví UNESCO [online]. Litomyšl, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Nehmotné dědictví ''' ===&lt;br /&gt;
Úmluva o ochraně nehmotného kulturního dědictví byla organizací UNESCO přijata v roce 2003. Nehmotné dědictví zahrnuje především tradiční lidové kulturní projevy, které se předávají ústně z generace na generaci a jsou nepostradatelným výrazem jedinečnosti dané komunity. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Světové dědictví (Česko) [online]. c2018 [citováno 29. 05. 2018]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD_(%C4%8Cesko)&amp;amp;oldid=15957974&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Verbuňk''' - mužský lidový tanec&lt;br /&gt;
* '''Masopustní průvody'''&lt;br /&gt;
* '''Sokolnictví'''&lt;br /&gt;
* '''Jízda králů'''&lt;br /&gt;
* '''Loutkářství'''&lt;br /&gt;
== '''Odkazy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* DVOŘÁK, Petr. Památky UNESCO do kapsy. Praha: Levné knihy KMa, 2004. 125 s. ISBN 80-7309-244-1. &lt;br /&gt;
* KROB, Miroslav. Památky UNESCA. 1.. vyd. Praha: Kvarta, 2007. 92 s. ISBN 978-80-86326-54-2.&lt;br /&gt;
* TKÁČ, Vladimír. Průvodce pokladnicemi UNESCO. 1.. vyd. Opava: Grafis, 1999. 274 s. ISBN 80-238-4718-X.&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, výchova, věda, kultura&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54215</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54215"/>
		<updated>2018-05-29T11:51:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization)''' ==&lt;br /&gt;
Jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Ústava organizace definuje tři hlavní orgány:''' ====&lt;br /&gt;
* Generální konference UNESCO &lt;br /&gt;
* Výkonná rada UNESCO &lt;br /&gt;
* Sekretariát  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Hlavní obory, kde UNESCO působí:''' ====&lt;br /&gt;
* vzdělání &lt;br /&gt;
* přírodní vědy &lt;br /&gt;
* sociální a humanitní vědy &lt;br /&gt;
* kultura &lt;br /&gt;
* komunikace a informace  &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''České dědictví UNESCO''' ==&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích.   &amp;lt;ref&amp;gt;Česká komise pro UNESCO. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Praha, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem '''12 míst''' z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Praha '''- Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Český Krumlov''' - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Telč''' - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Žďár nad Sázavou''' - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994. &lt;br /&gt;
* '''Kutná Hora''' - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995. &lt;br /&gt;
* '''Lednicko-valtický areál''' - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996&lt;br /&gt;
* '''Holašovice''' - Vesnická rezervace - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* '''Kroměříž''' - Zahrady a zámek  -na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* '''Litomyšl''' - Zámek a zámecký areál  - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999&lt;br /&gt;
* '''Olomouc''' - Sloup Nejsvětější Trojice - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000&lt;br /&gt;
* '''Brno''' - Vila Tugendhat - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002&lt;br /&gt;
* '''Třebíč''' - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003 &amp;lt;ref&amp;gt;České dědictví UNESCO [online]. Litomyšl, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Nehmotné dědictví ''' ===&lt;br /&gt;
Úmluva o ochraně nehmotného kulturního dědictví byla organizací UNESCO přijata v roce 2003. Nehmotné dědictví zahrnuje především tradiční lidové kulturní projevy, které se předávají ústně z generace na generaci a jsou nepostradatelným výrazem jedinečnosti dané komunity. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Světové dědictví (Česko) [online]. c2018 [citováno 29. 05. 2018]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sv%C4%9Btov%C3%A9_d%C4%9Bdictv%C3%AD_(%C4%8Cesko)&amp;amp;oldid=15957974&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Verbuňk''' - mužský lidový tanec&lt;br /&gt;
* '''Masopustní průvody'''&lt;br /&gt;
* '''Sokolnictví'''&lt;br /&gt;
* '''Jízda králů'''&lt;br /&gt;
* '''Loutkářství'''&lt;br /&gt;
== '''Odkazy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, výchova, věda, kultura&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54214</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54214"/>
		<updated>2018-05-29T11:50:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization)''' ==&lt;br /&gt;
Jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Ústava organizace definuje tři hlavní orgány:''' ====&lt;br /&gt;
* Generální konference UNESCO &lt;br /&gt;
* Výkonná rada UNESCO &lt;br /&gt;
* Sekretariát  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Hlavní obory, kde UNESCO působí:''' ====&lt;br /&gt;
* vzdělání &lt;br /&gt;
* přírodní vědy &lt;br /&gt;
* sociální a humanitní vědy &lt;br /&gt;
* kultura &lt;br /&gt;
* komunikace a informace  &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''České dědictví UNESCO''' ==&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích.   &amp;lt;ref&amp;gt;Česká komise pro UNESCO. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Praha, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem '''12 míst''' z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Praha '''- Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Český Krumlov''' - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Telč''' - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Žďár nad Sázavou''' - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994. &lt;br /&gt;
* '''Kutná Hora''' - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995. &lt;br /&gt;
* '''Lednicko-valtický areál''' - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996&lt;br /&gt;
* '''Holašovice''' - Vesnická rezervace - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* '''Kroměříž''' - Zahrady a zámek  -na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* '''Litomyšl''' - Zámek a zámecký areál  - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999&lt;br /&gt;
* '''Olomouc''' - Sloup Nejsvětější Trojice - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000&lt;br /&gt;
* '''Brno''' - Vila Tugendhat - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002&lt;br /&gt;
* '''Třebíč''' - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003 &amp;lt;ref&amp;gt;České dědictví UNESCO [online]. Litomyšl, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Nehmotné dědictví ''' ===&lt;br /&gt;
Úmluva o ochraně nehmotného kulturního dědictví byla organizací UNESCO přijata v roce 2003. Nehmotné dědictví zahrnuje především tradiční lidové kulturní projevy, které se předávají ústně z generace na generaci a jsou nepostradatelným výrazem jedinečnosti dané komunity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Verbuňk''' - mužský lidový tanec&lt;br /&gt;
* '''Masopustní průvody'''&lt;br /&gt;
* '''Sokolnictví'''&lt;br /&gt;
* '''Jízda králů'''&lt;br /&gt;
* '''Loutkářství'''&lt;br /&gt;
== '''Odkazy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, výchova, věda, kultura&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54211</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54211"/>
		<updated>2018-05-29T11:44:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization)''' ==&lt;br /&gt;
Jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Ústava organizace definuje tři hlavní orgány:''' ====&lt;br /&gt;
* Generální konference UNESCO &lt;br /&gt;
* Výkonná rada UNESCO &lt;br /&gt;
* Sekretariát  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== '''Hlavní obory, kde UNESCO působí:''' ====&lt;br /&gt;
* vzdělání &lt;br /&gt;
* přírodní vědy &lt;br /&gt;
* sociální a humanitní vědy &lt;br /&gt;
* kultura &lt;br /&gt;
* komunikace a informace  &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''České dědictví UNESCO''' ==&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích.   &amp;lt;ref&amp;gt;Česká komise pro UNESCO. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Praha, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem '''12 míst''' z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Praha '''- Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Český Krumlov''' - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Telč''' - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* '''Žďár nad Sázavou''' - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994. &lt;br /&gt;
* '''Kutná Hora''' - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995. &lt;br /&gt;
* '''Lednicko-valtický areál''' - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996&lt;br /&gt;
* '''Holašovice''' - Vesnická rezervace - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* '''Kroměříž''' - Zahrady a zámek  -na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* '''Litomyšl''' - Zámek a zámecký areál  - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999&lt;br /&gt;
* '''Olomouc''' - Sloup Nejsvětější Trojice - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000&lt;br /&gt;
* '''Brno''' - Vila Tugendhat - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002&lt;br /&gt;
* '''Třebíč''' - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003 &amp;lt;ref&amp;gt;České dědictví UNESCO [online]. Litomyšl, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Nehmotné dědictví ''' ===&lt;br /&gt;
* '''Verbuňk''' - mužský lidový tanec&lt;br /&gt;
* '''Masopustní průvody'''&lt;br /&gt;
* '''Sokolnictví'''&lt;br /&gt;
* '''Jízda králů'''&lt;br /&gt;
* '''Loutkářství'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Odkazy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, výchova, věda, kultura&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54042</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54042"/>
		<updated>2018-05-24T13:19:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) ==&lt;br /&gt;
Jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ústava organizace definuje tři hlavní orgány: ====&lt;br /&gt;
* Generální konference UNESCO &lt;br /&gt;
* Výkonná rada UNESCO &lt;br /&gt;
* Sekretariát  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hlavní obory, kde UNESCO působí: ====&lt;br /&gt;
* vzdělání &lt;br /&gt;
* přírodní vědy &lt;br /&gt;
* sociální a humanitní vědy &lt;br /&gt;
* kultura &lt;br /&gt;
* komunikace a informace  &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== České dědictví UNESCO ==&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích.   &amp;lt;ref&amp;gt;Česká komise pro UNESCO. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Praha, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem 12 míst z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Praha - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Český Krumlov - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Telč - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Žďár nad Sázavou - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994. &lt;br /&gt;
* Kutná Hora - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995. &lt;br /&gt;
* Lednicko-valtický areál - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996&lt;br /&gt;
* Holašovice - Vesnická rezervace - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* Kroměříž - Zahrady a zámek  -na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* Litomyšl - Zámek a zámecký areál  - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999&lt;br /&gt;
* Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000&lt;br /&gt;
* Brno - Vila Tugendhat - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002&lt;br /&gt;
* Třebíč - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003 &amp;lt;ref&amp;gt;České dědictví UNESCO [online]. Litomyšl, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, výchova, věda, kultura&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54041</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54041"/>
		<updated>2018-05-24T13:15:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) ==&lt;br /&gt;
Jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ústava organizace definuje tři hlavní orgány: ====&lt;br /&gt;
* Generální konference UNESCO &lt;br /&gt;
* Výkonná rada UNESCO &lt;br /&gt;
* Sekretariát  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hlavní obory, kde UNESCO působí: ====&lt;br /&gt;
* vzdělání &lt;br /&gt;
* přírodní vědy &lt;br /&gt;
* sociální a humanitní vědy &lt;br /&gt;
* kultura &lt;br /&gt;
* komunikace a informace  &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== České dědictví UNESCO ==&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích.   &amp;lt;ref&amp;gt;Česká komise pro UNESCO. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Praha, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem 12 míst z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Praha - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Český Krumlov - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Telč - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Žďár nad Sázavou - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994. &lt;br /&gt;
* Kutná Hora - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995. &lt;br /&gt;
* Lednicko-valtický areál - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996&lt;br /&gt;
* Holašovice - Vesnická rezervace - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* Kroměříž - Zahrady a zámek  -na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* Litomyšl - Zámek a zámecký areál  - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999&lt;br /&gt;
* Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000&lt;br /&gt;
* Brno - Vila Tugendhat - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002&lt;br /&gt;
* Třebíč - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003 &amp;lt;ref&amp;gt;České dědictví UNESCO [online]. Litomyšl, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reference&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčová slova&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54040</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54040"/>
		<updated>2018-05-24T13:13:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) ==&lt;br /&gt;
Jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ústava organizace definuje tři hlavní orgány: ====&lt;br /&gt;
* Generální konference UNESCO &lt;br /&gt;
* Výkonná rada UNESCO &lt;br /&gt;
* Sekretariát  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hlavní obory, kde UNESCO působí: ====&lt;br /&gt;
* vzdělání &lt;br /&gt;
* přírodní vědy &lt;br /&gt;
* sociální a humanitní vědy &lt;br /&gt;
* kultura &lt;br /&gt;
* komunikace a informace  &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== České dědictví UNESCO ==&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích.   &amp;lt;ref&amp;gt;Česká komise pro UNESCO. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Praha, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem 12 míst z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Praha - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Český Krumlov - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Telč - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Žďár nad Sázavou - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994. &lt;br /&gt;
* Kutná Hora - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995. &lt;br /&gt;
* Lednicko-valtický areál - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996&lt;br /&gt;
* Holašovice - Vesnická rezervace - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* Kroměříž - Zahrady a zámek  -na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* Litomyšl - Zámek a zámecký areál  - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999&lt;br /&gt;
* Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000&lt;br /&gt;
* Brno - Vila Tugendhat - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002&lt;br /&gt;
* Třebíč - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003 &amp;lt;ref&amp;gt;České dědictví UNESCO [online]. Litomyšl, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54039</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54039"/>
		<updated>2018-05-24T13:12:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) ==&lt;br /&gt;
Jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ústava organizace definuje tři hlavní orgány: ====&lt;br /&gt;
* Generální konference UNESCO &lt;br /&gt;
* Výkonná rada UNESCO &lt;br /&gt;
* Sekretariát  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hlavní obory, kde UNESCO působí: ====&lt;br /&gt;
* vzdělání &lt;br /&gt;
* přírodní vědy &lt;br /&gt;
* sociální a humanitní vědy &lt;br /&gt;
* kultura &lt;br /&gt;
* komunikace a informace  &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== České dědictví UNESCO ==&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích.   &amp;lt;ref&amp;gt;Česká komise pro UNESCO. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Praha, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem 12 míst z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Praha - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Český Krumlov - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Telč - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Žďár nad Sázavou - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994. &lt;br /&gt;
* Kutná Hora - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995. &lt;br /&gt;
* Lednicko-valtický areál - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996&lt;br /&gt;
* Holašovice - Vesnická rezervace - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* Kroměříž - Zahrady a zámek  -na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* Litomyšl - Zámek a zámecký areál  - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999&lt;br /&gt;
* Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000&lt;br /&gt;
* Brno - Vila Tugendhat - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002&lt;br /&gt;
* Třebíč - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003 &amp;lt;ref&amp;gt;České dědictví UNESCO [online]. Litomyšl, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reference&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54038</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54038"/>
		<updated>2018-05-24T13:10:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) ==&lt;br /&gt;
Jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ústava organizace definuje tři hlavní orgány: ====&lt;br /&gt;
* Generální konference UNESCO &lt;br /&gt;
* Výkonná rada UNESCO &lt;br /&gt;
* Sekretariát  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hlavní obory, kde UNESCO působí: ====&lt;br /&gt;
* vzdělání &lt;br /&gt;
* přírodní vědy &lt;br /&gt;
* sociální a humanitní vědy &lt;br /&gt;
* kultura &lt;br /&gt;
* komunikace a informace  &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== České dědictví UNESCO ==&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích.   &amp;lt;ref&amp;gt;Česká komise pro UNESCO. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [online]. Praha, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem 12 míst z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Praha - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Český Krumlov - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Telč - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Žďár nad Sázavou - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994. &lt;br /&gt;
* Kutná Hora - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995. &lt;br /&gt;
* Lednicko-valtický areál - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996&lt;br /&gt;
* Holašovice - Vesnická rezervace - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* Kroměříž - Zahrady a zámek  -na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* Litomyšl - Zámek a zámecký areál  - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999&lt;br /&gt;
* Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000&lt;br /&gt;
* Brno - Vila Tugendhat - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002&lt;br /&gt;
* Třebíč - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003 &amp;lt;ref&amp;gt;České dědictví UNESCO [online]. Litomyšl, 2018 [cit. 2018-05-24]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54037</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=54037"/>
		<updated>2018-05-24T12:59:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) ==&lt;br /&gt;
Jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ústava organizace definuje tři hlavní orgány: ====&lt;br /&gt;
* Generální konference UNESCO &lt;br /&gt;
* Výkonná rada UNESCO &lt;br /&gt;
* Sekretariát  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hlavní obory, kde UNESCO působí: ====&lt;br /&gt;
* vzdělání &lt;br /&gt;
* přírodní vědy &lt;br /&gt;
* sociální a humanitní vědy &lt;br /&gt;
* kultura &lt;br /&gt;
* komunikace a informace  &amp;lt;nowiki&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/nowiki&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== České dědictví UNESCO ==&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem 12 míst z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Praha - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Český Krumlov - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Telč - Historické centrum - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992. &lt;br /&gt;
* Žďár nad Sázavou - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994. &lt;br /&gt;
* Kutná Hora - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995. &lt;br /&gt;
* Lednicko-valtický areál - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996&lt;br /&gt;
* Holašovice - Vesnická rezervace - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* Kroměříž - Zahrady a zámek  -na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998&lt;br /&gt;
* Litomyšl - Zámek a zámecký areál  - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999&lt;br /&gt;
* Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000&lt;br /&gt;
* &amp;lt;nowiki/&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brno - Vila Tugendhat - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002&lt;br /&gt;
* Třebíč - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa - na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003&lt;br /&gt;
http://www.unesco-czech.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53996</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53996"/>
		<updated>2018-05-22T13:35:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“  &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. [[Europeana]] shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, [[Národní knihovna ČR]], Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. [[Manuscriptorium]] poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany.  &amp;lt;ref&amp;gt;Europeana [online]. Netherlands [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná [[Library of Congress]]  a organizací [[UNESCO]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním [[World Digital Library (WDL)|WDL]] je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama [[Library of Congress]]. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika.  &amp;lt;ref&amp;gt;About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program [[UNESCO]], který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro [[UNESCO]], konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu [[UNESCO]] Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. [[Národní knihovna ČR|NK ČR]] vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace [[UNESCO]] jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. &amp;lt;ref&amp;gt;KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz  ===&lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. c2018.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [cit.2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt [[Národní knihovna ČR|Národní knihovny ČR]] vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem [[Webarchiv|WebArchivu]] je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci [[Národní digitální knihovna|NDK]]. Kromě toho se [[Česká digitální knihovna]] stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál [[Europeana]] a [[World Digital Library (WDL)|World Digital Library]]. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=53993</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=53993"/>
		<updated>2018-05-22T13:26:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) ==&lt;br /&gt;
Jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Ústava organizace definuje tři hlavní orgány: ====&lt;br /&gt;
* Generální konference UNESCO &lt;br /&gt;
* Výkonná rada UNESCO &lt;br /&gt;
* Sekretariát  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Hlavní obory, kde UNESCO působí: ====&lt;br /&gt;
* vzdělání &lt;br /&gt;
* přírodní vědy &lt;br /&gt;
* sociální a humanitní vědy &lt;br /&gt;
* kultura &lt;br /&gt;
* komunikace a informace &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497 &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== České dědictví UNESCO ==&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem 12 míst z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Praha - Historické centrum ====&lt;br /&gt;
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992)&lt;br /&gt;
Jednotlivé části hlavního města Čech, Malá Strana, Hradčany, Staré a Nové Město, byly budovány od 10. století. Kromě Pražského Hradu s katedrálou sv. Víta nebo Karlova mostu zde bylo postaveno množství kostelů a paláců, které dohromady tvoří velkolepý celek architektonického, uměleckého i duchovního bohatství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Český Krumlov - Historické centrum ====&lt;br /&gt;
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992)&lt;br /&gt;
Hradní a zámecký komplex s unikátním barokním divadlem, meandr řeky Vltavy, erbovní znak s pětilistou růží, středověké uličky a kamenné měštanské domy. To je Český Krumlov - kosmopolitní město s jedinečnou atmosférou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Telč - Historické centrum ====&lt;br /&gt;
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992)&lt;br /&gt;
Město bylo na starších základech vystavěno po velkém požáru na konci 14. století. Řada renesančních a barokních měšťanských domů je dodnes sevřena obranným systémem rybníků. Gotický hrad byl přestavěn v renesančním stylu na konci 16. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Žďár nad Sázavou - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ====&lt;br /&gt;
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994)&lt;br /&gt;
Poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému byl postaven na začátku 20. let 18. století. Je vrcholným dílem architekta Jana Blažeje Santiniho a nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky. Je postaven ve tvaru pěticípé hvězdy a obklopen hřbitovem a ambitem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kutná Hora - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci ====&lt;br /&gt;
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995)&lt;br /&gt;
Již od konce 13. století je historie města Kutné Hory nerozlučně spjata s dolováním stříbrných rud. Historické jádro představuje architektonický skvost evropského významu. Pozdně gotický chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci přestavěná v duchu barokní gotiky, tvoří pomyslné vstupní brány do královského horního města.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Lednicko-valtický areál ====&lt;br /&gt;
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996)&lt;br /&gt;
Knížata z Lichtenštejnu proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park, kde se barokní a novogotická architektura zámků setkává s drobnými stavbami v romantickém duchu a s krajinou upravenou podle principů anglického krajinářství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Holašovice - Vesnická rezervace ====&lt;br /&gt;
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998)&lt;br /&gt;
Holašovice jsou výjimečně dobře zachovaným příkladem tradiční středoevropské vesnice. Na středověkém půdorysu se tu dochovalo množství kvalitních venkovských staveb z 18. a 19. století ve stylu známém jako &amp;quot;jihočeské selské baroko&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kroměříž - Zahrady a zámek ====&lt;br /&gt;
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998)Zámek stavěný na starších základech v 17. století představuje výjimečně zachovaný příklad středoevropského barokního sídla vysoké šlechty a s ním souvisejících zahrad: Podzámecká zahrada v přírodně krajinářské úpravě anglického typu a raně barokní libosad Květná zahrada.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Litomyšl - Zámek a zámecký areál ====&lt;br /&gt;
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999)&lt;br /&gt;
Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století je významným dokladem arkádového zámku vycházejícího z italských podnětů. Přes úpravy interiérů především na konci 18. století si zachoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochována je řada hospodářských budov a zahrada.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice ====&lt;br /&gt;
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000)&lt;br /&gt;
Pamětní sloup, vztyčený v prvních letech 18. století, je výjimečným příkladem druhu památky velmi typického pro střední Evropu. Dosahuje výšky 35 m a je v charakteristickém stylu, známém jako &amp;quot;olomoucké baroko&amp;quot;, vyzdoben množstvím soch vynikajícího moravského umělce Ondřeje Zahnera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====&amp;lt;nowiki/&amp;gt;====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Brno - Vila Tugendhat ====&lt;br /&gt;
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002)&lt;br /&gt;
Vila Tugendhat, postavená v letech 1929 - 1930 v Brně, představuje jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl evropské periody architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Použití ocelového skeletu bez nosných zdí umožnilo architektovi vytvořit nový, neformální koncept otevřeného variabilního prostoru, spojeného s přírodním prostředím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Třebíč - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa ====&lt;br /&gt;
(na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003)&lt;br /&gt;
Soubor židovské čtvrti a baziliky je unikátním příkladem blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku až do 20. století. Bazilika sv. Prokopa, původně část benediktinského kláštera z 13. století, byla při výstavbě ovlivněna vzory a vlivy přicházejícími ze západní Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.unesco-czech.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=53992</id>
		<title>UNESCO</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=UNESCO&amp;diff=53992"/>
		<updated>2018-05-22T13:17:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: založení&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) je jedna z 15 mezistátních odborných agentur OSN se sídlem v Paříži. V současné době má organizace 195 členských zemí a generálním tajemníkem je Audrey Azoulay. &lt;br /&gt;
Hlavním důvodem vzniku organizace, byly katastrofy způsobené druhou světovou válkou. Organizace vznikla podepsáním Ústavy v Londýně 16. listopadu 1945, která byla ratifikována 4. listopadu 1946. &lt;br /&gt;
Ústava organizace definuje tři hlavní orgány:&lt;br /&gt;
•	Generální konference UNESCO&lt;br /&gt;
•	Výkonná rada UNESCO&lt;br /&gt;
•	Sekretariát&lt;br /&gt;
Hlavní obory, kde UNESCO působí:&lt;br /&gt;
•	vzdělání&lt;br /&gt;
•	přírodní vědy&lt;br /&gt;
•	sociální a humanitní vědy&lt;br /&gt;
•	kultura&lt;br /&gt;
•	komunikace a informace&lt;br /&gt;
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: UNESCO [online]. c2018 [citováno 22. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNESCO&amp;amp;oldid=15927497 &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
České dědictví UNESCO&lt;br /&gt;
Česká komise pro UNESCO byla zřízena usnesením vlády ze dne 1. června 1994 jako meziresortní koordinační a poradní orgán vlády. Hlavním úkolem České komise je zprostředkovávat styk mezi institucemi a organizacemi působícími v České republice a UNESCO, zejména pak jeho Sekretariátem v Paříži a současně předkládá do pařížského sekretariátu náměty na další činnost. Česká komise pro UNESCO přebírá také morální záštitu nad neziskovými projekty, jež přímo souvisí s programem UNESCO nebo s naplňováním ustanovení obsažených v úmluvách, doporučeních a rezolucích. &lt;br /&gt;
https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/cr_v_mezinarodnich_organizacich/unesco/ceska_komise_pro_unesco/index.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bývalé Československo ratifikovalo mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví v roce 1991 a od té doby se podařilo zapsat na Seznam světového dědictví UNESCO již celkem 12 míst z celé České republiky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praha - Historické centrum (na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992)&lt;br /&gt;
Jednotlivé části hlavního města Čech, Malá Strana, Hradčany, Staré a Nové Město, byly budovány od 10. století. Kromě Pražského Hradu s katedrálou sv. Víta nebo Karlova mostu zde bylo postaveno množství kostelů a paláců, které dohromady tvoří velkolepý celek architektonického, uměleckého i duchovního bohatství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Český Krumlov - Historické centrum (na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992)&lt;br /&gt;
Hradní a zámecký komplex s unikátním barokním divadlem, meandr řeky Vltavy, erbovní znak s pětilistou růží, středověké uličky a kamenné měštanské domy. To je Český Krumlov - kosmopolitní město s jedinečnou atmosférou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Telč - Historické centrum (na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1992)&lt;br /&gt;
Město bylo na starších základech vystavěno po velkém požáru na konci 14. století. Řada renesančních a barokních měšťanských domů je dodnes sevřena obranným systémem rybníků. Gotický hrad byl přestavěn v renesančním stylu na konci 16. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žďár nad Sázavou - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1994)&lt;br /&gt;
Poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému byl postaven na začátku 20. let 18. století. Je vrcholným dílem architekta Jana Blažeje Santiniho a nejoriginálnějším příkladem takzvané barokní gotiky. Je postaven ve tvaru pěticípé hvězdy a obklopen hřbitovem a ambitem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kutná Hora - Historické centrum, Chrám sv. Barbory, Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1995)&lt;br /&gt;
Již od konce 13. století je historie města Kutné Hory nerozlučně spjata s dolováním stříbrných rud. Historické jádro představuje architektonický skvost evropského významu. Pozdně gotický chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci přestavěná v duchu barokní gotiky, tvoří pomyslné vstupní brány do královského horního města.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lednicko-valtický areál (na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1996)&lt;br /&gt;
Knížata z Lichtenštejnu proměnila svá panství mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park, kde se barokní a novogotická architektura zámků setkává s drobnými stavbami v romantickém duchu a s krajinou upravenou podle principů anglického krajinářství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Holašovice - Vesnická rezervace (na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998)&lt;br /&gt;
Holašovice jsou výjimečně dobře zachovaným příkladem tradiční středoevropské vesnice. Na středověkém půdorysu se tu dochovalo množství kvalitních venkovských staveb z 18. a 19. století ve stylu známém jako &amp;quot;jihočeské selské baroko&amp;quot;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kroměříž - Zahrady a zámek (na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1998)&lt;br /&gt;
Zámek stavěný na starších základech v 17. století představuje výjimečně zachovaný příklad středoevropského barokního sídla vysoké šlechty a s ním souvisejících zahrad: Podzámecká zahrada v přírodně krajinářské úpravě anglického typu a raně barokní libosad Květná zahrada.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Litomyšl - Zámek a zámecký areál (na Seznam UNESCO zapsáno v roce 1999)&lt;br /&gt;
Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století je významným dokladem arkádového zámku vycházejícího z italských podnětů. Přes úpravy interiérů především na konci 18. století si zachoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochována je řada hospodářských budov a zahrada.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice (na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2000)&lt;br /&gt;
Pamětní sloup, vztyčený v prvních letech 18. století, je výjimečným příkladem druhu památky velmi typického pro střední Evropu. Dosahuje výšky 35 m a je v charakteristickém stylu, známém jako &amp;quot;olomoucké baroko&amp;quot;, vyzdoben množstvím soch vynikajícího moravského umělce Ondřeje Zahnera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Brno - Vila Tugendhat (na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2002)&lt;br /&gt;
Vila Tugendhat, postavená v letech 1929 - 1930 v Brně, představuje jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl evropské periody architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Použití ocelového skeletu bez nosných zdí umožnilo architektovi vytvořit nový, neformální koncept otevřeného variabilního prostoru, spojeného s přírodním prostředím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Třebíč - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa (na Seznam UNESCO zapsáno v roce 2003)&lt;br /&gt;
Soubor židovské čtvrti a baziliky je unikátním příkladem blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku až do 20. století. Bazilika sv. Prokopa, původně část benediktinského kláštera z 13. století, byla při výstavbě ovlivněna vzory a vlivy přicházejícími ze západní Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
http://www.unesco-czech.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53988</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53988"/>
		<updated>2018-05-22T12:30:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“  &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna ČR, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany.  &amp;lt;ref&amp;gt;Europeana [online]. Netherlands [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná [[Library of Congress]]  a organizací UNESCO. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním [[World Digital Library (WDL)|WDL]] je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama Library of Congress. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika.  &amp;lt;ref&amp;gt;About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program UNESCO, který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu UNESCO Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. NK ČR vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace UNESCO jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. &amp;lt;ref&amp;gt;KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz  ===&lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. c2018.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [cit.2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt Národní knihovny ČR vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem WebArchivu je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci NDK. Kromě toho se Česká digitální knihovna stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál Europeana a World Digital Library. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53986</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53986"/>
		<updated>2018-05-22T12:18:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy|11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53985</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53985"/>
		<updated>2018-05-22T12:16:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“  &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna ČR, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany.  &amp;lt;ref&amp;gt;Europeana [online]. Netherlands [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná [[Library of Congress]]  a organizací UNESCO. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním WDL je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama Library of Congress. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika.  &amp;lt;ref&amp;gt;About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program UNESCO, který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu UNESCO Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. NK ČR vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace UNESCO jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. &amp;lt;ref&amp;gt;KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz  ===&lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. c2018.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [cit.2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt Národní knihovny ČR vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem WebArchivu je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci NDK. Kromě toho se Česká digitální knihovna stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál Europeana a World Digital Library. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53984</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53984"/>
		<updated>2018-05-22T11:59:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“  &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna ČR, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany.  &amp;lt;ref&amp;gt;Europeana [online]. Netherlands [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná [[Library of Congress]]  a organizací UNESCO. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním WDL je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama Library of Congress. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika.  &amp;lt;ref&amp;gt;About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program UNESCO, který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu UNESCO Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. NK ČR vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace UNESCO jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. &amp;lt;ref&amp;gt;KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz  ===&lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. &amp;lt;ref&amp;gt;Národní digitální knihovna. c2018.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. &amp;lt;ref&amp;gt;O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. &amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [cit.2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt Národní knihovny ČR vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem WebArchivu je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. &amp;lt;ref&amp;gt;Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci NDK. Kromě toho se Česká digitální knihovna stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál Europeana a World Digital Library. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. &amp;lt;ref&amp;gt;Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
1.CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Europeana [online]. Netherlands [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2018-05-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.Národní digitální knihovna. c201.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [citováno 17. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53983</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53983"/>
		<updated>2018-05-22T11:47:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“  &amp;lt;ref&amp;gt;CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna ČR, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany. (2)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná [[Library of Congress]]  a organizací UNESCO. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním WDL je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama Library of Congress. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program UNESCO, který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. (4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu UNESCO Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. NK ČR vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace UNESCO jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. (5)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz  ===&lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. (6)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. (7) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. (8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt Národní knihovny ČR vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem WebArchivu je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. (9)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci NDK. Kromě toho se Česká digitální knihovna stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál Europeana a World Digital Library. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. (10)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
1.CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Europeana [online]. Netherlands [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.Národní digitální knihovna. c201.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [citováno 17. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53982</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53982"/>
		<updated>2018-05-22T11:36:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“ TDKIV (1)    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna ČR, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany. (2)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná [[Library of Congress]]  a organizací UNESCO. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním WDL je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama Library of Congress. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program UNESCO, který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. (4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu UNESCO Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. NK ČR vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace UNESCO jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. (5)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz  ===&lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. (6)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. (7) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. (8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt Národní knihovny ČR vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem WebArchivu je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. (9)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci NDK. Kromě toho se Česká digitální knihovna stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál Europeana a World Digital Library. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. (10)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
1.CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Europeana [online]. Netherlands [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.Národní digitální knihovna. c201.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [citováno 17. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53943</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53943"/>
		<updated>2018-05-21T13:12:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: /* Významné zahraniční projekty */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“ TDKIV (1)    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna ČR, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany. (2)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná [[Library of Congress]]  a organizací UNESCO. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním WDL je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama Library of Congress. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program UNESCO, který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. (4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu UNESCO Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. NK ČR vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace UNESCO jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. (5)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz  ===&lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. (6)&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. (7) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. (8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt Národní knihovny ČR vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem WebArchivu je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. (9)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci NDK. Kromě toho se Česká digitální knihovna stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál Europeana a World Digital Library. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. (10)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
1.CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Europeana [online]. Netherlands [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.Národní digitální knihovna. c201.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [citováno 17. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53942</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53942"/>
		<updated>2018-05-21T13:10:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: /* Významné české projekty */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“ TDKIV (1)    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna ČR, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany. (2)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná Library of Congress  a organizací UNESCO. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním WDL je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama Library of Congress. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program UNESCO, který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. (4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu UNESCO Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. NK ČR vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace UNESCO jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa.  Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. (5)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz  ===&lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. (6)&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. (7) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. (8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Webarchiv|WebArchiv]] je projekt Národní knihovny ČR vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem WebArchivu je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. (9)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci NDK. Kromě toho se Česká digitální knihovna stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál Europeana a World Digital Library. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. (10)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
1.CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Europeana [online]. Netherlands [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.Národní digitální knihovna. c201.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [citováno 17. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53941</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53941"/>
		<updated>2018-05-21T13:06:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“ TDKIV (1)    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
[[Europeana]] nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků. Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna ČR, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů. Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany. (2)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná Library of Congress  a organizací UNESCO. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním WDL je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama Library of Congress. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program UNESCO, který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. (4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu UNESCO Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. NK ČR vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace UNESCO jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa. &lt;br /&gt;
Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. (5)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz  ===&lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. (6)&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. (7) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. (8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
WebArchiv je projekt Národní knihovny ČR vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem WebArchivu je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. (9)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci NDK. Kromě toho se Česká digitální knihovna stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál Europeana a World Digital Library. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. (10)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
1.CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Europeana [online]. Netherlands [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.Národní digitální knihovna. c201.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [citováno 17. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53940</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53940"/>
		<updated>2018-05-21T13:02:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“ TDKIV (1)    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.         &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
Europeana nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. &lt;br /&gt;
Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. &lt;br /&gt;
Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků.&lt;br /&gt;
Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů.&lt;br /&gt;
Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany. (2)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná Library of Congress  a organizací UNESCO. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posláním WDL je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama Library of Congress. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
program UNESCO, který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage). Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. (4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu UNESCO Paměť světa (Memory of the World). Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha. NK ČR vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace UNESCO jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa. &lt;br /&gt;
Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. (5)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz  ===&lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. (6)&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů. Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. (7) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky. Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. (8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
WebArchiv je projekt Národní knihovny ČR vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem WebArchivu je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. (9)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci NDK. Kromě toho se Česká digitální knihovna stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál Europeana a World Digital Library. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. (10)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
1.CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Europeana [online]. Netherlands [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.Národní digitální knihovna. c201.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [citováno 17. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53833</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53833"/>
		<updated>2018-05-17T11:44:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: /* Významné české projekty */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“ TDKIV (1)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
Europeana nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. &lt;br /&gt;
Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. &lt;br /&gt;
Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků.&lt;br /&gt;
Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů.&lt;br /&gt;
Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany. (2)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná Library of Congress  a organizací UNESCO.&lt;br /&gt;
Posláním WDL je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum.&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
 Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama Library of Congress. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
program UNESCO, který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage).&lt;br /&gt;
Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. &lt;br /&gt;
Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. (4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu UNESCO Paměť světa (Memory of the World). &lt;br /&gt;
Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha.&lt;br /&gt;
NK ČR vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace UNESCO jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa. &lt;br /&gt;
Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. (5)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== === &amp;lt;br&amp;gt;Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz&amp;lt;nowiki&amp;gt; ===&amp;lt;/nowiki&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. (6)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. (7) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky.&lt;br /&gt;
Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. &lt;br /&gt;
Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. (8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
WebArchiv je projekt Národní knihovny ČR vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem WebArchivu je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. (9)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci NDK. Kromě toho se Česká digitální knihovna stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál Europeana a World Digital Library. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. (10)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
1.CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Europeana [online]. Netherlands [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.Národní digitální knihovna. c201.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [citováno 17. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53832</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53832"/>
		<updated>2018-05-17T11:43:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''[[Digitální knihovna]]''' nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“ TDKIV (1)  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Kulturní dědictví]]''' je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné zahraniční projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs ===&lt;br /&gt;
Europeana nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. &lt;br /&gt;
Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. &lt;br /&gt;
Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků.&lt;br /&gt;
Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů.&lt;br /&gt;
Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany. (2)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ ===&lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná Library of Congress  a organizací UNESCO.&lt;br /&gt;
Posláním WDL je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum.&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
 Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama Library of Congress. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow ===&lt;br /&gt;
program UNESCO, který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage).&lt;br /&gt;
Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. &lt;br /&gt;
Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. (4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Významné české projekty ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA ===&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu UNESCO Paměť světa (Memory of the World). &lt;br /&gt;
Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha.&lt;br /&gt;
NK ČR vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace UNESCO jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa. &lt;br /&gt;
Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. (5)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz ===&lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Projekt [[Národní digitální knihovna]] má 3 cíle: &lt;br /&gt;
# Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
# Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
# Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. (6)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. [[Manuscriptorium]] je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. (7) &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do ===&lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky.&lt;br /&gt;
Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. &lt;br /&gt;
Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. (8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
WebArchiv je projekt Národní knihovny ČR vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. Úkolem WebArchivu je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. (9)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ ===&lt;br /&gt;
[[Česká digitální knihovna]] by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci NDK. Kromě toho se Česká digitální knihovna stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál Europeana a World Digital Library. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. (10)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Reference''' ===&lt;br /&gt;
1.CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Europeana [online]. Netherlands [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6.Národní digitální knihovna. c201.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7.O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [citováno 17. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9.Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10.Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Doporučená literatura''' ===&lt;br /&gt;
* BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova''' ===&lt;br /&gt;
kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53831</id>
		<title>Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovny_zp%C5%99%C3%ADstup%C5%88uj%C3%ADc%C3%AD_kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD&amp;diff=53831"/>
		<updated>2018-05-17T11:23:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: Založena nová stránka s textem „Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty Digitální knihovna ne…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty&lt;br /&gt;
Digitální knihovna nebo také elektronická či virtuální knihovna je „Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.“ TDKIV (1)&lt;br /&gt;
Podrobnější informace k tématu naleznete pod tímto odkazem Digitální knihovna https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kulturní dědictví je prakticky veškerá lidská činnost, která zanechala fyzické stopy do současného prostředí. Často se jedná o nenahraditelné zdroje informací kulturní historie lidstva. Pomocí digitalizace kulturního dědictví se usiluje o zajištění ochrany a zachování těchto informací i pro budoucí generace.&lt;br /&gt;
Podrobnější informace k tématu naleznete pod tímto odkazem Kulturní dědictví https://wikisofia.cz/wiki/Kulturn%C3%AD_d%C4%9Bdictv%C3%AD &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významné zahraniční projekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
EUROPEANA  https://www.europeana.eu/portal/cs &lt;br /&gt;
Europeana nabízí přístup k více než 50 milionům digitalizovaných položek, z toho více než 700 tisíc z České republiky. &lt;br /&gt;
Europeana.eu je virtuální knihovna navržená tak, aby evropské vědecké a kulturní dědictví bylo přístupné od prehistorie až po současnost ve formě obrazových, textových, zvukových a video souborů. &lt;br /&gt;
Europeana poskytuje přístup k různým typům obsahu poskytovaných přidruženými evropskými institucemi. Digitální kopie nejsou uloženy na centrálním počítači, ale zůstávají v příslušné kulturní instituce a její síti. Europeana shromažďuje pouze kontextové informace (metadata) dostupných objektů, včetně malých obrázků.&lt;br /&gt;
Z České republiky jsou největšími přispěvateli Národní památkový ústav, Národní knihovna, Národní filmový archiv a mnoho dalších. V současné době přispívá do Europeany více než 3.000 institucí ze všech zemí EU a to prostřednictvím svých agregátorů.&lt;br /&gt;
Manuscriptorium poskytuje záznamy do TEL (The European Library), což je agregátor Europeany, a to znamená, že digitalizované dokumenty Manuscriptoria jsou přístupné i v rámci Europeany. (2)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WDL (The World Digital Library)  https://www.wdl.org/en/ &lt;br /&gt;
Je mezinárodní digitální knihovna provozovaná Library of Congress  a organizací UNESCO.&lt;br /&gt;
Posláním WDL je podporovat mezinárodní a mezikulturní porozumění, zvětšovat objem a rozmanitost kulturního obsahu na internetu a poskytnout zdroje pro učitele, vědce a obecné publikum.&lt;br /&gt;
Cílem je také zúžení digitální propasti uvnitř a mezi jednotlivými zeměmi. Jejím cílem je rozšířit ne pouze anglický a ne pouze západní obsahu na internetu, a přispět k vědeckému bádání. Knihovna má v úmyslu učinit k dispozici na internetu, bezplatně a ve vícejazyčném formátu, významné primární materiály z kulturách po celém světě, včetně rukopisů, map, vzácných knih, partitur, nahrávek, filmů, tiskovin, fotografií, architektonické výkresy, a další významné kulturní povahy. &lt;br /&gt;
 Z České republiky je zde umístěno 29 položek, většinu z nich přidala sama Library of Congress. Česká republika sama nepatří mezi přispívající instituce, pouze Slovenská republika. (3)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PAMĚŤ SVĚTA (Memory of the World) https://en.unesco.org/programme/mow &lt;br /&gt;
program UNESCO, který byl zahájen r. 1992 jako program ochrany a záchrany světového kulturního dědictví uchovaného v dokumentech (tzv. documentary heritage).&lt;br /&gt;
Koncem 90. let vznikl celosvětový registr programu Paměť světa, do něhož jsou zapisovány (obdobně jako je tomu u nemovitých památek) ty části dokumentového dědictví, který mají celosvětový význam - Česká republika má dosud pět zápisů. &lt;br /&gt;
Nominace do registru se předkládají průběžně cestou národních komisí pro UNESCO, konečné slovo při jejich výběru má Mezinárodní poradní komise, která zasedá každé dva roky a kromě toho udává i hlavní směry rozvoje programu Paměť světa. (4)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Významné české projekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MEMORIAE MUNDI SERIES BOHEMICA&lt;br /&gt;
Základním principem projektu Memoriae Mundi Series Bohemica je zpřístupnit informační obsah původních vzácných dokumentů, dochovaných ve fondech knihoven, archivů, muzeí nebo jednotlivců na území České republiky. Memoriae Mundi Series Bohemica se hlásí k programu UNESCO Paměť světa (Memory of the World). &lt;br /&gt;
Memoriae Mundi Series Bohemica souvisí s rozvojem digitalizace a souvisejících činností v NK ČR. Je výsledkem dlouhodobé a systematické spolupráce s firmou Albertina icome Praha.&lt;br /&gt;
NK ČR vyvinula vlastní otevřený a flexibilní metadatový formát DOBM. Tento standard pro strukturu digitálních dokumentů následně přijala organizace UNESCO jako standard pro všechny digitální dokumenty programu Paměť světa. &lt;br /&gt;
Součástí programu Memoriae Mundi Series Bohemica se stal i program pro zachování dokumentů na kyselém papíře, tj. starých novin a časopisu. Tento program dostal jméno Kramerius. (5)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz &lt;br /&gt;
Základ Národní digitální knihovny tvoří projekty Manuscriptorium, Kramerius a WebArchiv.&lt;br /&gt;
Projekt Národní digitální knihovna má 3 cíle: &lt;br /&gt;
1) Digitalizovat část fondů bohemikální produkce. Zejména české knihy a periodika z 19. až 21. století. &lt;br /&gt;
2) Vytvořit vhodné digitální uložiště, ve kterém bude dostatečný prostor jak pro dokumenty&lt;br /&gt;
3) Zpřístupnit digitalizované dokumenty pro uživatele na jednom místě. (6)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MANUSCRIOPTORIUM  http://www.manuscriptorium.com/ &lt;br /&gt;
Nejvýznamnější český projekt týkající se digitalizace. Manuscriptorium je volně dostupná digitální knihovna, která pomocí propracovaných rešeršních nástrojů umožňuje snadný přístup k soustředěným informacím o historických fondech. Manuscriptorium je subagregátorem Europeany pro oblast historických fondů.&lt;br /&gt;
Úkolem oddělení Manuscriptoria NK ČR v tomto mezinárodním projektu je koordinovat obsah digitální knihovny a udržovat celý systém v chodu. Zároveň řídí vývoj nástrojů, nezbytných pro používání digitální knihovny. (7)&lt;br /&gt;
Další informace k tématu  https://wikisofia.cz/wiki/Manuscriptorium &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KRAMERIUS  http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do &lt;br /&gt;
Kramerius je národní program ochranného reformátování knižních dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru z fondů knihoven, muzeí a archivů. Mezi nejvíce ohrožené dokumenty patří novinové sbírky.&lt;br /&gt;
Program Kramerius má za cíl zachránit a zpřístupnit veřejnosti bohemikální dokumenty tištěné na kyselém papíře, jejichž existence je ohrožena rozpadem neboli křehnutím papírového nosiče. Proto jsou tyto dokumenty zpřístupňovány v podobě mikrografického nebo digitálního formátu. &lt;br /&gt;
Kramerius je také software určený ke zpřístupnění digitalizovaných dokumentů, pojmenovaný stejně jako program pro zachování mikrofilmů. V Krameriovi je možné vyhledávat v metadatech i v plných textech. (8)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WebARCHIV  https://webarchiv.cz/cs/ &lt;br /&gt;
Projekt Národní knihovny ČR vytvořený ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně a Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity v Brně. &lt;br /&gt;
Úkolem WebArchivu je shromažďovat webové zdroje, následně je archivovat a digitálně zpřístupnit. Tímto archivováním se tak mohou dochovat digitální dokumenty, které mají v odborných oblastech (např. historie) vysokou hodnotu, ale je tu možnost jejich nenávratné ztráty, protože jejich zveřejnění proběhlo pouze prostřednictvím internetu. (9)&lt;br /&gt;
Podrobnější informace k tématu  https://wikisofia.cz/wiki/Webarchiv &lt;br /&gt;
Česká digitální knihovna  https://www.czechdigitallibrary.cz/cs/ &lt;br /&gt;
Česká digitální knihovna by měla agregovat obsah digitálních knihoven v ČR. Nebude se zabývat přímo digitalizací fondů jako Národní digitální knihovna, ale vytvořením systému pro sběr metadat a poskytnutí přístupu k digitalizovaným sbírkám českých institucí, včetně dat v rámci NDK. Kromě toho se Česká digitální knihovna stane poskytovatelem agregovaných dat pro mezinárodní portál Europeana a World Digital Library. Zároveň poskytne jednotné rozhraní pro uživatele (např. fulltextové vyhledávání). Jedním z vedlejších cílů ČDK je vytvoření nové verze Krameria (Kramerius 5). Tento nově vyvinutý systém bude sloužit jako nástroj pro zpřístupnění digitálních dokumentů. (10)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Odkazy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reference:&lt;br /&gt;
1.CELBOVÁ, Ludmila. Digitální knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-16]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000000854&amp;amp;local_base=KTD. &lt;br /&gt;
2.Europeana [online]. Netherlands [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://www.europeana.eu/portal/ &lt;br /&gt;
3.About the World Digital Library. World Digital Library [online]. Washington, DC [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: https://www.wdl.org/en/about/ &lt;br /&gt;
4.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Paměť světa [online]. c2018 [cit. 2018-05-20]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pam%C4%9B%C5%A5_sv%C4%9Bta&amp;amp;oldid=16005778 &lt;br /&gt;
5. KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113 &lt;br /&gt;
6.Národní digitální knihovna. c201.  [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna &lt;br /&gt;
7.O Manuscriptoriu. Manuscriptorium. [online]. 18.9.2015 [cit. 2018-05-18]. Dostupné z: http://www.manuscriptorium.com/cs/o-manuscriptoriu &lt;br /&gt;
8.Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Kramerius (digitální knihovna) [online]. c2018 [citováno 17. 05. 2018]. Dostupný z WWW: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kramerius_(digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna)&amp;amp;oldid=15964577 &lt;br /&gt;
9.Webarchiv: památník českého internetu [online]. Praha, c2018 [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://webarchiv.cz/cs &lt;br /&gt;
10.Česká digitální knihovna [online]. c2013 Knihovna AV ČR [cit. 2018-05-20]. Dostupný z: https://www.czechdigitallibrary.cz/archiv/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doporučená literatura: &lt;br /&gt;
BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html. &lt;br /&gt;
VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005 &lt;br /&gt;
VORLÍČKOVÁ, Blanka. Světová digitální knihovna otevírá pokladnici kulturního bohatství lidstva na internetu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-13092. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13092 &lt;br /&gt;
Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2018-05-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf &lt;br /&gt;
Memory of the World: The Treasures that Record Our History from 1700 BC to the Present Day, Foreword by Irina Bokova, Director-General of UNESCO, Paris, UNESCO, 2012. 608 s. ISBN 978-92-3-1042-37-9&lt;br /&gt;
VORLÍČKOVÁ, Blanka. Europeana: online přístup k evropskému kulturnímu a historickému dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 3 [cit. 2018-05-17]. urn:nbn:cz:ik-13047. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13047 &lt;br /&gt;
BROŽEK, Aleš. Kramerius v českých a slovenských knihovnách na konci roku 2015. Čtenář. 2016, roč. 68, č. 5. ISSN 0011-2321.&lt;br /&gt;
LHOTÁK, Martin. Česká digitální knihovna. Duha [online]. 2016, roč. 30, č. 3 [cit. 2018-05-17]. Dostupný z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/ceska-digitalni-knihovna . ISSN 1804-4255. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčová slova: kulturní dědictví, digitalizace, digitální knihovna&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53797</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53797"/>
		<updated>2018-05-16T08:54:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53792</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53792"/>
		<updated>2018-05-15T06:35:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||Jirásková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53433</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53433"/>
		<updated>2018-05-04T11:10:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 [[Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000]] || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53432</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53432"/>
		<updated>2018-05-04T11:07:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 [[Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000]] || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakteristiky_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny:_st%C5%99edn%C3%AD_hodnota,_rozptyl,_sm%C4%9Brodatn%C3%A1_odchylka,_medi%C3%A1n,_kvantily,_decily&amp;diff=53431</id>
		<title>Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakteristiky_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny:_st%C5%99edn%C3%AD_hodnota,_rozptyl,_sm%C4%9Brodatn%C3%A1_odchylka,_medi%C3%A1n,_kvantily,_decily&amp;diff=53431"/>
		<updated>2018-05-04T11:05:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: Stránka vyprázdněna&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53430</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53430"/>
		<updated>2018-05-04T11:04:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 [[Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000]] || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) [[Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakteristiky_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny:_st%C5%99edn%C3%AD_hodnota,_rozptyl,_sm%C4%9Brodatn%C3%A1_odchylka,_medi%C3%A1n,_kvantily,_decily&amp;diff=53250</id>
		<title>Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakteristiky_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny:_st%C5%99edn%C3%AD_hodnota,_rozptyl,_sm%C4%9Brodatn%C3%A1_odchylka,_medi%C3%A1n,_kvantily,_decily&amp;diff=53250"/>
		<updated>2018-04-16T11:12:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Definice'''&lt;br /&gt;
Náhodná veličina je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase. &lt;br /&gt;
Její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky. &lt;br /&gt;
Příkladem může být teplota naměřená na určitém místě ve stejnou hodinu v různých dnech, roční mzda jednotlivých občanů státu, apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Střední hodnota&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53249</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53249"/>
		<updated>2018-04-16T09:51:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) [[Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily]] || Jirásková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakteristiky_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny:_st%C5%99edn%C3%AD_hodnota,_rozptyl,_sm%C4%9Brodatn%C3%A1_odchylka,_medi%C3%A1n,_kvantily,_decily&amp;diff=53248</id>
		<title>Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakteristiky_n%C3%A1hodn%C3%A9_veli%C4%8Diny:_st%C5%99edn%C3%AD_hodnota,_rozptyl,_sm%C4%9Brodatn%C3%A1_odchylka,_medi%C3%A1n,_kvantily,_decily&amp;diff=53248"/>
		<updated>2018-04-16T09:44:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: Založena nová stránka s textem „Definice: Náhodná veličina je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čas…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Definice:&lt;br /&gt;
Náhodná veličina je libovolná veličina, kterou je možné opakovaně měřit u různých objektů, v různých místech nebo v různém čase. &lt;br /&gt;
Její hodnoty podrobit zpracování metodami teorie pravděpodobnosti nebo matematické statistiky. &lt;br /&gt;
Příkladem může být počet ok při vrhu kostkou, teplota naměřená na určitém místě ve stejnou hodinu v různých dnech, roční mzda jednotlivých občanů státu, apod.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53155</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53155"/>
		<updated>2018-04-04T08:35:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: malá změna&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  ||Kahancová &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] || Kahancová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || Jirásková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=19423</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=19423"/>
		<updated>2015-05-04T15:58:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: /* DRIVER http://www.driver-community.eu/ */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá softwaru FAST ESP společnosti Microsoft. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 291 000 záznamů (stav k únoru 2015) z více než 60 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Typologie druh6.jpeg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné &lt;br /&gt;
* VŠ Kultura - knihovny, galerie, muzea - Národní památkový ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, &lt;br /&gt;
* Parlamentní institut &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== OpenGrey  http://www.opengrey.eu/         ===&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního     centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== DRIVER http://www.driver-community.eu/====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DRIVER se sloučil s '''OpenAIRE''' https://www.openaire.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== BASE http://www.base-search.net/====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
==== OpenDOAR http://www.opendoar.org/====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
==== ROAR http://roar.eprints.org/====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=19422</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=19422"/>
		<updated>2015-05-04T15:57:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: /* DRIVER http://www.driver-community.eu/ */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá softwaru FAST ESP společnosti Microsoft. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 291 000 záznamů (stav k únoru 2015) z více než 60 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Typologie druh6.jpeg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné &lt;br /&gt;
* VŠ Kultura - knihovny, galerie, muzea - Národní památkový ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, &lt;br /&gt;
* Parlamentní institut &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== OpenGrey  http://www.opengrey.eu/         ===&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního     centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== DRIVER http://www.driver-community.eu/====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Driver se sloučil s '''OpenAIRE''' https://www.openaire.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== BASE http://www.base-search.net/====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
==== OpenDOAR http://www.opendoar.org/====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
==== ROAR http://roar.eprints.org/====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=19421</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=19421"/>
		<updated>2015-05-04T15:57:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: /* DRIVER http://www.driver-community.eu/ */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá softwaru FAST ESP společnosti Microsoft. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 291 000 záznamů (stav k únoru 2015) z více než 60 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Typologie druh6.jpeg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné &lt;br /&gt;
* VŠ Kultura - knihovny, galerie, muzea - Národní památkový ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, &lt;br /&gt;
* Parlamentní institut &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== OpenGrey  http://www.opengrey.eu/         ===&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního     centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== DRIVER http://www.driver-community.eu/====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Driver se sloučil s OpenAIRE https://www.openaire.eu/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== BASE http://www.base-search.net/====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
==== OpenDOAR http://www.opendoar.org/====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
==== ROAR http://roar.eprints.org/====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=19420</id>
		<title>Národní úložiště šedé literatury (NUŠL)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_%C5%A1ed%C3%A9_literatury_(NU%C5%A0L)&amp;diff=19420"/>
		<updated>2015-05-04T15:56:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: /* DRIVER http://www.driver-community.eu/ */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Národní úložiště šedé literatury''' (NUŠL) představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro archivaci a zpřístupnění šedé literatury v České republice v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání. NUŠL je nástrojem pro systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury. Vzniklo za podpory Ministerstva kultury v rámci projektu Digitální knihovna pro šedou literaturu, na jehož řešení se spolupodílela Národní technická knihovna a Vysoká škola ekonomická v Praze. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Provozovatelem NUŠL&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe &amp;lt;/ref&amp;gt; je Národní technická knihovna v Praze NTK&amp;lt;ref&amp;gt;Národní technická knihovna [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/ &amp;lt;/ref&amp;gt;, která tímto v souladu se svým statusem poskytuje službu centrálního sběru, archivace a přístupu k informacím o šedé literatuře na národní úrovni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Definice Šedé literatury dle TDKIV ==&lt;br /&gt;
Dokumenty, které nejsou publikovány obvyklým způsobem a nejsou proto dostupné na běžném knižním trhu (např. diplomové a dizertační práce, výzkumné zprávy, interní dokumenty, oficiální publikace atd.). Pro vyhledávání a distribuci šedé literatury existují specializované informační systémy (např. databáze SIGLE).&amp;lt;ref&amp;gt;MATUŠÍK, Zdeněk. Šedá literatura. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001056&amp;amp;local_base=KTD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozhraní ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální repozitář NUŠL  &amp;lt;ref&amp;gt;Digitální repozitář NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/?ln=cs &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Digitální repozitář NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Digitální repozitář je provozován v softwaru Invenio, který byl vyvinut jako open-source ve švýcarském CERNu. Rozhraní je dostupné v českém a anglickém jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Centrální rozhraní NUŠL &amp;lt;ref&amp;gt;Centrální rozhraní NUŠL [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.nusl.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Centrální rozhraní NUŠL.PNG|náhled]]&lt;br /&gt;
Centrální rozhraní funguje jako integrující indexační a vyhledávací systém nad Digitálním repozitářem NUŠL a dalšími spolupracujícími repozitáři. V rámci tohoto rozhraní mohou kromě jednoduchého vyhledávacího řádku a třídění dle instituce využít i filtrování výsledků podle typu dokumentu, osob, klíčových slov, jazyka a dostupnosti plného textu. K dispozici je také omezení podle data zveřejnění, které jde nastavit buď na časové ose, nebo v polích pod ní. Toto rozhraní je také dostupné v českém a anglickém jazyce. Centrální rozhraní NUŠL využívá softwaru FAST ESP společnosti Microsoft. V rámci centrálního rozhraní je k dispozici přes 291 000 záznamů (stav k únoru 2015) z více než 60 organizací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Co NUŠL nabízí?''' ''' ==&lt;br /&gt;
'''Partnerům: '''dlouhodobou archivaci elektronických dokumentů a metadat zviditelnění instituce a jejích výstupů v ČR i zahraničí usnadnění povinného zveřejňování informací &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Uživatelům:''' Jednotný přístup k informacím o šedé literatuře v ČR Intuitivní jednoduché vyhledávání, příjemné grafické rozhraní Informace o umístění a dostupnosti dokumentů &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jak spolupracovat?  ==&lt;br /&gt;
Instituce zveřejňující své dokumenty prostřednictvím Národního úložiště šedé literatury mohou navázat spolupráci několika způsoby:  &lt;br /&gt;
* Instituce má vlastní repozitář nebo obdobný systém, odkud chce data exportovat do NUŠLu.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklízena do Digitálního repozitáře NUŠL pomocí protokolu OAI-PMH.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou sklizena a napojena na Centrální rozhraní NUŠL, ale metadata nejsou archivována v digitálním repozitáři.  &lt;br /&gt;
** Metadata jsou do NUŠLu dodávána dávkově.  &lt;br /&gt;
* Instituce vkládá záznamy a dokumenty přímo do repozitře NUŠL (v systému Invenio).   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nejvýznamnější producenti šedé literatury v ČR ==&lt;br /&gt;
'''Výzkumné ústavy v ČR a pracoviště AV ČR, v.v.i.''' - Produkují šedou literaturu v podobě výročních zpráv, věstníků a bulletinů, informačních a propagačních materiálů, výstupy z grantů a projektů atd. Přestože se většinu své práce snaží publikovat, vznikají i při samotné vědecké práci různé druhy šedé literatury (např. výzkumná zpráva, studie, analýza, statistika atd.), které je žádoucí zveřejnit a archivovat pro budoucí použití. Tyto instituce také pořádají nebo se prostřednictvím svých pracovníků účastní českých i mezinárodních konferencí, z nichž bývá standardním výstupem konferenční příspěvek nebo sborník, který je druhem šedé literatury balancující na hraně mezi publikovanou a nepublikovanou literaturou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Grantové agentury''' - Jejich úkolem je poskytování účelové podpory na výzkumné projekty, shromaždují z odborného hlediska klíčový a důležitý druh šedé literatury – zprávy z projektů (dílčí, průběžné a závěrečné zprávy). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vysoké školy''' -  Patří k nejvýznamnějším producentům šedé literatury. Zásadním druhem šedé literatury jsou vysokoškolské kvalifikační páce, tj. bakalářské, magisterské, disertační a habilitační. Na vysoké škole vznikají i další druhy šedé literatury jako např. výroční zprávy, výzkumné zprávy, studie, analýzy i výzkumné a grantové zprávy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Knihovny, muzea a další paměťové instituce''' - Produkují výroční zprávy, studie, analýzy, výzkumné a nálezové zprávy, prezentace, sborníky, informační a propagační materiály o instituci, oboru či regionu. atd. Mohou prostřednictvím svých fondů zprostředkovávat ostatní šedou literaturu (např. fond firemní literatury v NTK). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Orgány státní správy, samosprávy a další subjekty veřejné správy''' - Kromě právních předpisů, vyhlášek, rozhodnutí, rozpočtů, atd. vytváří rozličné druhy šedé literatury. Konkrétně lze uvést výroční zprávy, zprávy o stavu, statistiky, ročenky, dále výsledky analýz a hodnocení, přehledy, apod. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Podniky, firmy, obchodní organizace a společnosti''' - Vydávají kromě výročních zpráv specifický druh šedé literatury tzv. firemní literaturu, což jsou dokumenty sloužící k informování veřejnosti o výrobcích, službách nebo činnosti příslušné organizace (např. katalogy veletrhů a výstav, katalogy s výrobními programy firem, firemní časopisy, firemní jubilejní publikace, návody a příručky atd.). Podniky a firmy zaměřené také na výzkum a vývoj, vytváří i výzkumné a projektové zprávy, studie, analýzy, strategické plány atd. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Typologie druh6.jpeg]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie spolupracujících institucí ==&lt;br /&gt;
Typologie institucí přispívajících do Národního úložiště šedé literatury je zřetelná na úvodní straně repozitáře, kde je vidět dělení sbírek v systému jednak podle typu dokumentu a jednak podle vkládající instituce. &lt;br /&gt;
* Školství - Soukromé a veřejné &lt;br /&gt;
* VŠ Kultura - knihovny, galerie, muzea - Národní památkový ústav &lt;br /&gt;
* Věda a výzkum - Akademie věd ČR, Výzkumné ústavy, VVI (Veřejná výzkumná instituce) &lt;br /&gt;
* Státní správa - Ministerstva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, &lt;br /&gt;
* Parlamentní institut &lt;br /&gt;
* Ostatní - Banky, Osobní archívy, Neziskové organizace &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mezinárodní spolupráce NUŠL ==&lt;br /&gt;
Data z Národního úložiště šedé literatury jsou dále předávána do následujících mezinárodních databází: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== OpenGrey  http://www.opengrey.eu/         ===&lt;br /&gt;
je multioborová evropská databáze šedé literatury, kterou provozuje Ústav vědeckých a technických informací Francouzského národního     centra pro vědecký výzkum (INIST-CRNS).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== DRIVER http://www.driver-community.eu/====&lt;br /&gt;
je evropská síť digitálních repozitářů, jehož vizí a hlavním cílem je vytvořit soudržnou infrastrukturu digitálních úložišť v Evropě, která by nabízela sofistikované funkční služby jak výzkumným pracovníkům, tak široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Driver se sloučil s OpenAIRE &lt;br /&gt;
==== BASE http://www.base-search.net/====&lt;br /&gt;
je jedním z největších vyhledávačů na světě, speciálně pro &amp;quot;volný&amp;quot; ve smyslu, otevřený přístup vědeckých dokumentů, které jsou přístupné na internetu. Provozovatelem BASE je  univerzitní knihovna v Bielefeldu.&lt;br /&gt;
==== OpenDOAR http://www.opendoar.org/====&lt;br /&gt;
OpenDOAR je autoritativní adresář akademických zdrojů s otevřeným přístupem.&lt;br /&gt;
==== ROAR http://roar.eprints.org/====&lt;br /&gt;
Cílem Roar je podporovat rozvoj otevřeného přístupu tím, že poskytuje včasné informace o růstu a stavu úložišť po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Autorský zákon ====&lt;br /&gt;
Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice zaměstnaneckého a školního díla. Zákon č. 121/2000 Sb. ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO KULTURY. Autorský zákon [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/zakon/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o VŠ ====&lt;br /&gt;
Tento zákon byl pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ , mláděže a tělovýchovy. Zákon o vysokých školách [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c-111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ====&lt;br /&gt;
Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů. &lt;br /&gt;
Zákon č. 130/2002 Sb. Ze dne 14. Března 2002 o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje) &amp;lt;ref&amp;gt;MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/zakon-c-130-2002-sb-o-podpore-vyzkumu-experimentalniho &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Creative Commons ====&lt;br /&gt;
Tzv. volné licence, pomocí kterých může autor dát svolení veřejnosti k užití svého díla.&amp;lt;ref&amp;gt;Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Zdroje obrázků ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
NUŠL http://nusl.techlib.cz/index.php/Typologie_dokumentu&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_%C4%8CR&amp;diff=19415</id>
		<title>Šedá literatura (vyjma VŠKP) v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_%C4%8CR&amp;diff=19415"/>
		<updated>2015-05-04T14:10:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Šedá literatura je pojem pro dokumenty, které nejsou formálně publikovány, tj. neprocházejí standardním vydavatelským procesem. Patří sem např. zprávy (výroční, výzkumné, technické, nálezové, recenze, evaluace aj.), vysokoškolské kvalifikační práce (bakalářské, magisterské, rigorózní, disertační, habilitační), pracovní a studijní materiály, konferenční materiály (sborníky z konferencí, prezentace, postery, programy) a firemní literatura.&amp;lt;ref&amp;gt;Šedá literatura. Wikipedie [online]. 2014 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;amp;oldid=11915663 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První organizovaný sběr šedé literatury započal v České republice počátkem 90. let 20. století. Impulsem k této činnosti byl zájem Evropské asociace pro šedou literaturu (EAGLE) sdružit instituce podchycující šedou literaturu z evropských zemí. Zástupci za Českou republiku v EAGLE se staly Národní technická knihovna a Knihovna Akademie věd ČR. Národní technická knihovna se stala členem EAGLE v roce 1995, ale již s předstihem v průběhu roku 1994 vytvořila Kooperační systém šedé literatury. Tento systém byl založen na smluvním základě a přebíral bibliografické záznamy o šedé literatuře (zejména o disertacích) od kooperujících českých vysokých škol.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Zdroje šedé literatury a jejich strategický potenciál pro vědu a obchod. In: &amp;lt;i&amp;gt;Inforum 2000&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2000/prednasky/zdrojesedelit.htm&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimořádný význam má Šedá literatura pro tvorbu studií a prognóz. Je specifickou a důležitou složkou informačních toků ve vědeckém, ale i v obchodním světě. Stává se jedním z nejdůležitějších a nejstrategičtějších zdrojů vědeckých a obchodních informací a je uznávána jako klíčový zdroj pro výzkum, vývoj a inovace v mnoha oborech jako jsou inženýrství, zdravotnictví, sociální vědy, vzdělávání, umění a humanitní obory.Podíl Šedé literatury z celkového objemu dokumentů se prudce zvyšuje (tvoří asi 20%). &amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Užití výrazu ‚šedý‘ vyvolává představu něčeho nekalého nebo alespoň pochybného podobně, jako výrazy „šedá eminence, šedá ekonomika, šedý dovoz“. Šedá barva v tomto případě neznačí přechodnou fázi mezi legálním a ilegálním, ale spíše naznačuje fakt, že se jedná o materiály vykazující na jedné straně typické znaky standardní literatury, na straně druhé však mají i znaky a účely, které jsou relativně nové a netypické. Pro vědecké účely je nezbytné používat vedle tradičně publikovaných zdrojů též šedou literaturu, protože je v ní publikováno mnoho cenných údajů. Jedná se především o zprávy ze všech úrovni vládních a akademických orgánů, výroční zprávy podniků, závěrečné zprávy z projektů, konferenční materiály, preprinty apod. Diskuse se otevírá nad informacemi typu článků z blogů, telefonních rozhovorů, diskusí, e-mailů apod., které jistě pomůžou dotvořit komplexní obraz o daném tématu, ale je nutné je před použitím pečlivě ověřit. Diskutabilní je i sběr a dlouhodobé uchovávání takovéto neověřené literatury. Při sběru šedé literatury by se proto měl klást důraz na „důvěryhodnost“ informaci, kterou zajišťují buď samotní producenti jako jsou vědecké instituce, vysoké školy, státní správa atd., anebo výběrem těch druhů šedé literatury, které již prošly ověřovacím procesem, jako jsou závěrečné zprávy, konferenční materiály apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;polčák&amp;quot;&amp;gt;POLČÁK, R. Právní aspekty šedé literatury. Pejšová P. (ed.) Repozitáře šedé literatury. Zlín: VeRBuM, 2010, s. 66&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou ze služeb Národní technické knihovny je budování Národního úložiště šedé literatury (NUŠL).  NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v České republice v oblastech vědy, výzkumu, vzdělávání a kultury. NUŠL je digitální repozitář, ve kterém se shromažďují záznamy a plné texty šedé literatury z různých institucí v ČR (vysoké školy, výzkumné instituce, ústavy Akademie věd, muzea, galerie, firemní tiskoviny…).  V rámci centrálního rozhraní NUŠL je k dispozici přes 291 000 záznamů (stav k únoru 2015) z více než 60 organizací. NUŠL je také zdrojem dat o Šedé literatuře pro zahraniční systémy (OpenGrey , DRIVER , OpenDOAR , ROAR, GreyNet).&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: Knihovna - Šedá literatura&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2000-2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z:http://www.utb.cz/knihovna/e-zdroje/seda-literatura&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie producentů šedé literatury: ==&lt;br /&gt;
* '''Školství:''' veřejné a soukromé vysoké školy &lt;br /&gt;
* '''Věda a výzkum: '''výzkumné instituce, ústavy Akademie věd, grantové agentury&lt;br /&gt;
* '''Kultura:''' knihovny, muzea, galerie, národní památkový ústav&lt;br /&gt;
* '''Státní správa:''' ministerstva, parlament, senát, autonomní správa&lt;br /&gt;
* '''Ostatní:''' banky, firemní materiály, neziskové organizace, osobní archivy…&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů: ==&lt;br /&gt;
* '''Autorské práce:''' monografie, preprinty, referáty, tématické sborníky  &lt;br /&gt;
* '''Vysokoškolské kvalifikační práce:''' bakalářské, diplomové, dizertační,  rigorozní, habilitační   &lt;br /&gt;
* '''Konferenční materiály:''' postery, příspěvky z konference, programy, sborníky           &lt;br /&gt;
* '''Propagační materiály:''' brožury, letáky, katalogy výstav, tiskové zprávy, průvodce expozicí        &lt;br /&gt;
* '''Analytické a metodické materiály:''' analýzy, metodiky, studie               &lt;br /&gt;
* '''Firemní literatura:''' firemní tisk, katalogy výrobků, věstníky           &lt;br /&gt;
* '''Zprávy:''' cestovní zprávy, grantové zprávy, průběžné zprávy z projektu, závěrečné zprávy z projektu, statistické zprávy, výroční zprávy, zprávy o stavu, zprávy z průzkumu, technické zprávy &lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR v této oblasti ==&lt;br /&gt;
* '''Autorský zákon'''                                                                                                                                                                                        Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje  podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice  zaměstnaneckého a školního díla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zákon o VŠ  '''                                                                                                                                                                                               Tyto zákony byly pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zákon o podpoře výzkumu a vývoje'''                                                                                                                                                        Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Creative Commons  '''                                                                                                                                                                              Licence Creative Commons jsou souborem veřejných licencí, které přinášejí nové možnosti v oblasti publikování autorských děl: posilují  pozici autora při rozhodování za jakých podmínek bude dílo veřejně zpřístupněno. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;polčák&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Situace nejen v ČR ==&lt;br /&gt;
V naší republice je ukládání materiálů do databáze Šedé literatury založeno na dobrovolnosti. Řada institucí  již založila vlastní digitální repozitáře a data reportují do NUŠL, nebo vkládají data přímo do digitálního repozitáře NUŠL, ale v této oblasti je stále co doplňovat.  Aby bylo možné plně využít potenciálu Šedé literatury a jejího přínosu pro lokální, národní i globální společnost,  je třeba podniknout kroky, které explicitně vyjádřila Deklarace z Pisy v květnu roku 2014 – Rozvoj politiky pro zdroje Šedé literatury –  shrnuté do 15ti bodů:  &amp;lt;ref&amp;gt;Pisa declaration. Grey Guide [online]. May 2014 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://greyguide.isti.cnr.it/Pisadeclapdf/Pisa-Declaration-May-2014.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je třeba zvýšit podporu v těchto oblastech:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. pozitivnější závazek vlád a organizací k podpoře otevřeného přístupu,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. lepší spolupráce a koordinace mezi organizacemi zapojenými do produkce, využívání, sběru a zpracování ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. využívání persistentních identifikátorů a otevřených metadatových standardů pro ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum/vzdělávání'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. nové formy uznání a ohodnocení kvality materiálů z oblasti ŠL vládami, univerzitami a dalšími   institucemi.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. vylepšení standardů pro tvorbu a kontrolu bibliografických záznamů ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. vývoj a implementaci interoperabilních standardů pro správu ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. rozšíření návodů, postupů a metodik pro oblast produkce, šíření a hodnocení ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Právo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. změny v poskytování povinného výtisku a v Autorském právu, které zvýší práva knihoven, vzdělávacích a dalších institucí na sběr a         zpřístupnění ŠL a to především nekomerčních veřejných materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. řešení právních překážek v šíření a zpřístupňování ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. další kroky v podpoře licencování  šedého obsahu pro komerční i nekomerční využití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Finance/udržitelnost'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
11. identifikaci možnosti financování výzkumu zahrnujícího ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
12. zvýšení podpory tvorby sbírek a dlouhodobé archivace ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
13. zvýšení investic do infrastruktury a nových technologií pro zpřístupnění a využívání ŠL jak v tištěné, tak elektronické formě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Technika'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
14. vytváření strategií pro řešení udržitelnosti webových odkazů a zvýšení stability a dostupnosti on-line obsahu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
15. zajištění prolinkování dat a dalšího netextového obsahu s šedou literaturou společně s interoperabilními standardy pro sdílení ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady repozitářů a digitálních archivů v ČR: ==&lt;br /&gt;
[http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe NUŠL] Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://theses.cz/ Theses.cz]  Vysokoškolské kvalifikační práce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://digitool.cuni.cz/ DigiTool] Karlovy Univerzity v Praze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.lib.cas.cz/asep/ ASEP]  Repozitář AV ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.psp.cz/docs/status.html PSP.cz]  Sněmovní tisky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.cnb.cz/cs/index.html ČNB]  Česká národní banka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx Justice.cz]  Firemní zprávy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz ARES]  Ekonomické subjekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Většina českých ministerstev například [http://www.mmr.cz/cs/Uvodni-strana MMR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další zdroje:[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] ==&lt;br /&gt;
# VASKA, Marcus. Repozitáře šedé literatury. 1. vyd. Editor Petra Pejšová. Zlín: VeRBuM, 2010, 152 s. ISBN 978-809-0427-358.&lt;br /&gt;
#NOVÁK, Petr. Šedá literatura a její význam pro uživatele informačních služeb v ČR. In: Čtenář: Měsíčník pro knihovny [online]. 05/2008 [cit. 2015-04-24].Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/05-2008/tema-seda-literatura-a-jeji-vyznam-pro-uzivatele-informacnich-sluzeb-v-cr-41-153.htm&lt;br /&gt;
# Elektra: Elektronický portál studijních materiálů FF UK [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://elektra.ff.cuni.cz/ingram/online-manualy/seda-literatura&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_%C4%8CR&amp;diff=19414</id>
		<title>Šedá literatura (vyjma VŠKP) v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura_(vyjma_V%C5%A0KP)_v_%C4%8CR&amp;diff=19414"/>
		<updated>2015-05-04T14:07:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Klara.Jiraskova: /* Další zdroje:Kategorie: Informační studia a knihovnictví */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Šedá literatura je pojem pro dokumenty, které nejsou formálně publikovány, tj. neprocházejí standardním vydavatelským procesem. Patří sem např. zprávy (výroční, výzkumné, technické, nálezové, recenze, evaluace aj.), vysokoškolské kvalifikační práce (bakalářské, magisterské, rigorózní, disertační, habilitační), pracovní a studijní materiály, konferenční materiály (sborníky z konferencí, prezentace, postery, programy) a firemní literatura.&amp;lt;ref&amp;gt;Šedá literatura. Wikipedie [online]. 2014 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%A0ed%C3%A1_literatura&amp;amp;oldid=11915663 &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První organizovaný sběr šedé literatury započal v České republice počátkem 90. let 20. století. Impulsem k této činnosti byl zájem Evropské asociace pro šedou literaturu (EAGLE) sdružit instituce podchycující šedou literaturu z evropských zemí. Zástupci za Českou republiku v EAGLE se staly Národní technická knihovna a Knihovna Akademie věd ČR. Národní technická knihovna se stala členem EAGLE v roce 1995, ale již s předstihem v průběhu roku 1994 vytvořila Kooperační systém šedé literatury. Tento systém byl založen na smluvním základě a přebíral bibliografické záznamy o šedé literatuře (zejména o disertacích) od kooperujících českých vysokých škol.&amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot;&amp;gt;PAPÍK, Richard. Zdroje šedé literatury a jejich strategický potenciál pro vědu a obchod. In: &amp;lt;i&amp;gt;Inforum 2000&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/archiv/inforum2000/prednasky/zdrojesedelit.htm&amp;quot;&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mimořádný význam má Šedá literatura pro tvorbu studií a prognóz. Je specifickou a důležitou složkou informačních toků ve vědeckém, ale i v obchodním světě. Stává se jedním z nejdůležitějších a nejstrategičtějších zdrojů vědeckých a obchodních informací a je uznávána jako klíčový zdroj pro výzkum, vývoj a inovace v mnoha oborech jako jsou inženýrství, zdravotnictví, sociální vědy, vzdělávání, umění a humanitní obory.Podíl Šedé literatury z celkového objemu dokumentů se prudce zvyšuje (tvoří asi 20%). &amp;lt;ref name=&amp;quot;papík&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Užití výrazu ‚šedý‘ vyvolává představu něčeho nekalého nebo alespoň pochybného podobně, jako výrazy „šedá eminence, šedá ekonomika, šedý dovoz“. Šedá barva v tomto případě neznačí přechodnou fázi mezi legálním a ilegálním, ale spíše naznačuje fakt, že se jedná o materiály vykazující na jedné straně typické znaky standardní literatury, na straně druhé však mají i znaky a účely, které jsou relativně nové a netypické. Pro vědecké účely je nezbytné používat vedle tradičně publikovaných zdrojů též šedou literaturu, protože je v ní publikováno mnoho cenných údajů. Jedná se především o zprávy ze všech úrovni vládních a akademických orgánů, výroční zprávy podniků, závěrečné zprávy z projektů, konferenční materiály, preprinty apod. Diskuse se otevírá nad informacemi typu článků z blogů, telefonních rozhovorů, diskusí, e-mailů apod., které jistě pomůžou dotvořit komplexní obraz o daném tématu, ale je nutné je před použitím pečlivě ověřit. Diskutabilní je i sběr a dlouhodobé uchovávání takovéto neověřené literatury. Při sběru šedé literatury by se proto měl klást důraz na „důvěryhodnost“ informaci, kterou zajišťují buď samotní producenti jako jsou vědecké instituce, vysoké školy, státní správa atd., anebo výběrem těch druhů šedé literatury, které již prošly ověřovacím procesem, jako jsou závěrečné zprávy, konferenční materiály apod.&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot;&amp;gt;Národní úložiště šedé literatury [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;polčák&amp;quot;&amp;gt;POLČÁK, R. Právní aspekty šedé literatury. Pejšová P. (ed.) Repozitáře šedé literatury. Zlín: VeRBuM, 2010, s. 66&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou ze služeb Národní technické knihovny je budování Národního úložiště šedé literatury (NUŠL).  NUŠL poskytuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v České republice v oblastech vědy, výzkumu, vzdělávání a kultury. NUŠL je digitální repozitář, ve kterém se shromažďují záznamy a plné texty šedé literatury z různých institucí v ČR (vysoké školy, výzkumné instituce, ústavy Akademie věd, muzea, galerie, firemní tiskoviny…).  V rámci centrálního rozhraní NUŠL je k dispozici přes 291 000 záznamů (stav k únoru 2015) z více než 60 organizací. NUŠL je také zdrojem dat o Šedé literatuře pro zahraniční systémy (OpenGrey , DRIVER , OpenDOAR , ROAR, GreyNet).&amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně: Knihovna - Šedá literatura&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2000-2015 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;http://www.utb.cz/knihovna/e-zdroje/seda-literatura&amp;quot;&amp;gt;http://www.utb.cz/knihovna/e-zdroje/seda-literatura&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typologie producentů šedé literatury: ==&lt;br /&gt;
* '''Školství:''' veřejné a soukromé vysoké školy &lt;br /&gt;
* '''Věda a výzkum: '''výzkumné instituce, ústavy Akademie věd, grantové agentury&lt;br /&gt;
* '''Kultura:''' knihovny, muzea, galerie, národní památkový ústav&lt;br /&gt;
* '''Státní správa:''' ministerstva, parlament, senát, autonomní správa&lt;br /&gt;
* '''Ostatní:''' banky, firemní materiály, neziskové organizace, osobní archivy…&lt;br /&gt;
== Typologie dokumentů: ==&lt;br /&gt;
* '''Autorské práce:''' monografie, preprinty, referáty, tématické sborníky  &lt;br /&gt;
* '''Vysokoškolské kvalifikační práce:''' bakalářské, diplomové, dizertační,  rigorozní, habilitační   &lt;br /&gt;
* '''Konferenční materiály:''' postery, příspěvky z konference, programy, sborníky           &lt;br /&gt;
* '''Propagační materiály:''' brožury, letáky, katalogy výstav, tiskové zprávy, průvodce expozicí        &lt;br /&gt;
* '''Analytické a metodické materiály:''' analýzy, metodiky, studie               &lt;br /&gt;
* '''Firemní literatura:''' firemní tisk, katalogy výrobků, věstníky           &lt;br /&gt;
* '''Zprávy:''' cestovní zprávy, grantové zprávy, průběžné zprávy z projektu, závěrečné zprávy z projektu, statistické zprávy, výroční zprávy, zprávy o stavu, zprávy z průzkumu, technické zprávy &lt;br /&gt;
== Legislativa v ČR v této oblasti ==&lt;br /&gt;
* '''Autorský zákon'''                                                                                                                                                                                        Zákon podrobně stanovuje, co je autorské dílo, kdy a za jakých podmínek vzniká, definuje osobnostní i majetková práva. Dále definuje  podmínky užití díla, uzavírání licenčních smluv a vymezuje bezúplatné licence. Z hlediska NUŠL byly významné také definice  zaměstnaneckého a školního díla. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zákon o VŠ  '''                                                                                                                                                                                               Tyto zákony byly pro NUŠL stěžejní proto, že definují podmínky zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zákon o podpoře výzkumu a vývoje'''                                                                                                                                                        Zákon mimo jiné vymezuje, kdo disponuje majetkovými autorskými právy na výsledky výzkumných projektů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Creative Commons  '''                                                                                                                                                                              Licence Creative Commons jsou souborem veřejných licencí, které přinášejí nové možnosti v oblasti publikování autorských děl: posilují  pozici autora při rozhodování za jakých podmínek bude dílo veřejně zpřístupněno. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nušl&amp;quot; /&amp;gt; &amp;lt;ref name=&amp;quot;polčák&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Situace nejen v ČR ==&lt;br /&gt;
V naší republice je ukládání materiálů do databáze Šedé literatury založeno na dobrovolnosti. Řada institucí  již založila vlastní digitální repozitáře a data reportují do NUŠL, nebo vkládají data přímo do digitálního repozitáře NUŠL, ale v této oblasti je stále co doplňovat.  Aby bylo možné plně využít potenciálu Šedé literatury a jejího přínosu pro lokální, národní i globální společnost,  je třeba podniknout kroky, které explicitně vyjádřila Deklarace z Pisy v květnu roku 2014 – Rozvoj politiky pro zdroje Šedé literatury –  shrnuté do 15ti bodů:  &amp;lt;ref&amp;gt;Pisa declaration. Grey Guide [online]. May 2014 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://greyguide.isti.cnr.it/Pisadeclapdf/Pisa-Declaration-May-2014.pdf &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je třeba zvýšit podporu v těchto oblastech:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Organizace''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. pozitivnější závazek vlád a organizací k podpoře otevřeného přístupu,&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. lepší spolupráce a koordinace mezi organizacemi zapojenými do produkce, využívání, sběru a zpracování ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. využívání persistentních identifikátorů a otevřených metadatových standardů pro ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Výzkum/vzdělávání'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
4. nové formy uznání a ohodnocení kvality materiálů z oblasti ŠL vládami, univerzitami a dalšími   institucemi.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
5. vylepšení standardů pro tvorbu a kontrolu bibliografických záznamů ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
6. vývoj a implementaci interoperabilních standardů pro správu ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
7. rozšíření návodů, postupů a metodik pro oblast produkce, šíření a hodnocení ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Právo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
8. změny v poskytování povinného výtisku a v Autorském právu, které zvýší práva knihoven, vzdělávacích a dalších institucí na sběr a         zpřístupnění ŠL a to především nekomerčních veřejných materiálů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
9. řešení právních překážek v šíření a zpřístupňování ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
10. další kroky v podpoře licencování  šedého obsahu pro komerční i nekomerční využití&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Finance/udržitelnost'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
11. identifikaci možnosti financování výzkumu zahrnujícího ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
12. zvýšení podpory tvorby sbírek a dlouhodobé archivace ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
13. zvýšení investic do infrastruktury a nových technologií pro zpřístupnění a využívání ŠL jak v tištěné, tak elektronické formě&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Technika'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
14. vytváření strategií pro řešení udržitelnosti webových odkazů a zvýšení stability a dostupnosti on-line obsahu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
15. zajištění prolinkování dat a dalšího netextového obsahu s šedou literaturou společně s interoperabilními standardy pro sdílení ŠL&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Příklady repozitářů a digitálních archivů v ČR: ==&lt;br /&gt;
[http://nusl.techlib.cz/index.php/O_sluzbe NUŠL] Národní úložiště šedé literatury&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://theses.cz/ Theses.cz]  Vysokoškolské kvalifikační práce&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://digitool.cuni.cz/ DigiTool] Karlovy Univerzity v Praze&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[https://www.lib.cas.cz/asep/ ASEP]  Repozitář AV ČR&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.psp.cz/docs/status.html PSP.cz]  Sněmovní tisky&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://www.cnb.cz/cs/index.html ČNB]  Česká národní banka&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx Justice.cz]  Firemní zprávy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz ARES]  Ekonomické subjekty&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Většina českých ministerstev například [http://www.mmr.cz/cs/Uvodni-strana MMR]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference: ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další zdroje:[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]] ==&lt;br /&gt;
# VASKA, Marcus. Repozitáře šedé literatury. 1. vyd. Editor Petra Pejšová. Zlín: VeRBuM, 2010, 152 s. ISBN 978-809-0427-358.&lt;br /&gt;
#NOVÁK, Petr. Šedá literatura a její význam pro uživatele informačních služeb v ČR. In: Čtenář: Měsíčník pro knihovny [online]. 05/2008 [cit. 2015-04-24].Dostupné z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/05-2008/tema-seda-literatura-a-jeji-vyznam-pro-uzivatele-informacnich-sluzeb-v-cr-41-153.htm&lt;br /&gt;
# Elektra: Elektronický portál studijních materiálů FF UK [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://elektra.ff.cuni.cz/ingram/online-manualy/seda-literatura&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Klara.Jiraskova</name></author>
		
	</entry>
</feed>