<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristyna.Kocandrlova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristyna.Kocandrlova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Kristyna.Kocandrlova"/>
	<updated>2026-05-11T21:56:56Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prenat%C3%A1ln%C3%AD_obdob%C3%AD_a_jeho_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD,_%C5%A1kodliv%C3%A9_faktory_prenat%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje&amp;diff=32473</id>
		<title>Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prenat%C3%A1ln%C3%AD_obdob%C3%AD_a_jeho_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD,_%C5%A1kodliv%C3%A9_faktory_prenat%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje&amp;diff=32473"/>
		<updated>2016-03-01T17:09:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Úvod ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Prenatální období'''= období mezi početím a narozením dítěte &amp;lt;ref&amp;gt;LANGMEIER, J., Krejčířová, D. &amp;lt;i&amp;gt;Vývojová psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Grada, 2006.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogenetického období. Zájem o '''prenatální období''' je relativně nedávný. Až v posledních desetiletích se začal výrazně měnit postoj k tomuto období a to i na základě technického pokroku, '''rozvoj'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot;&amp;gt;ŠULOVÁ, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Raný psychický vývoj dítěte&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Sonografie &lt;br /&gt;
* Ultrazvuku&lt;br /&gt;
* Mikrokamery&lt;br /&gt;
* Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu)&lt;br /&gt;
* Videozáznamy z nitroděložního života plodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Thomas Verny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kanadský porodník &lt;br /&gt;
* Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií&lt;br /&gt;
* Předpokládal, že zkušenosti z prenatálního období formují jedincovy postoje a očekávání vůči sobě samému (a snad po narození i vůči okolí)&lt;br /&gt;
* '''Dílo''': Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy)&lt;br /&gt;
* Rozlišil '''3 druhy komunikace''':&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marie&amp;quot;&amp;gt;VÁGNEROVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Vývojová psychologie: dětství a dospívání&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 2., dopl. a přeprac. Praha: Karolinum, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Fyziologická komunikace'''&lt;br /&gt;
* Zprostředkovatel: krev procházející placentou&lt;br /&gt;
* Proudění různých látek obsažených v krvi (např. krevní cukr či adrenalin)&lt;br /&gt;
* Projevuje se např. v případě, že matka prožívá stresfyziologické reakce matky&lt;br /&gt;
'''2. Smyslová komunikace'''&lt;br /&gt;
* Plod vnímá některé smyslové podněty (např. masírování břicha či mateřský hlas)&lt;br /&gt;
* Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita&lt;br /&gt;
'''3. Emoční a racionální postoj matky k plodu'''&lt;br /&gt;
* Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gabriela Gloger-Tippelt ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Věnovala se psychologickým fázím těhotenství&lt;br /&gt;
#  Fáze nejistoty (trvá cca do 12. týdne)&lt;br /&gt;
#  Tvoří se obraz dítěte „v hlavě“ matky (trvá cca do 15. týdne)&lt;br /&gt;
#  Konkretizační fáze – matka vnímá dítě &amp;quot;v břiše&amp;quot; s jeho vlastním rytmem života i úmysly (kolem 20. týdne)&lt;br /&gt;
#  Fáze anticipace budoucího dítěte &amp;quot;v náručí&amp;quot; (přípravná fáze) – matka si dítě představuje jako konkrétní bytost (kolem 30. týdne) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další průkopníci: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hilgarda Rauh &lt;br /&gt;
* Fedor Freybergh &lt;br /&gt;
* Heinz F. R. Prechtl &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Heinz FR Prechtl (1927 - 2014) - ICNApedia -&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-28]. Dostupné z: http://cs.icnapedia.org/explore/articles/news/entry/2014/07/17/heinz-f-r-prechtl-1927-2014&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Vztah a interakce matka - dítě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zásadní!''' &lt;br /&gt;
* Spojení mezi nimi plní '''placenta''' (jakékoli změny v těle matky se tak projeví i v těle dítěte, např. hormonální změny v krvi, pohybové či tlakové změny) &lt;br /&gt;
* Plod reaguje v nitroděložním prostředí na různé podněty a to i selektivně, aby na něj mohly působit pouze ty, které jsou pro něj nějakým způsobem žádoucí. Jeho schopnost reagovat se postupem času rozvíjí.  &lt;br /&gt;
* Plod se v průběhu fetální fáze dokáže naučit reagovat odlišně na známé/neznámé typy podnětů, především ty, které jsou intenzivnější (je tedy schopen nejjednodušších forem učení) &lt;br /&gt;
* Chování plodu je již v průběhu těhotenství individuálně typické (především to jsou projevy temperamentu)- přetrvává i po narození&lt;br /&gt;
* Prenatální období trvá 30-45 týdnů (280 dní / 9 měsíců)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jako první začíná vývoj centrálního nervového systému, nervové buňky s oporou gliových putují na místa příštích funkcí. Nejdříve dozrávají míšní neurony (řídí základní životní pochody)&lt;br /&gt;
* Gliové buňky se regenerují během celého života&lt;br /&gt;
* Nervové buňky se od určitého okamžiku nerozmnožují (ve kterém okamžiku? Záleží na dané funkci)&lt;br /&gt;
* Jako první je ustanoveno zrakové centrum a umístění očí &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Diferenciace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Progresivní změna od obecnějšího ke konkrétnějšímu (od jednoduššího ke komplexnějšímu)&lt;br /&gt;
* Např. u prenatálního motorického vývoje &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Integrace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Opačný proces&lt;br /&gt;
* Předpoklad k celistvosti a komplexnosti reakcí plodu &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Růst mozku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 2 vývojové skoky&lt;br /&gt;
# Prudký nárůst počtu nervových buněk (3. - 5. gestační měsíc) – ohrožení vývoje fetálního mozku&lt;br /&gt;
# Období značné diferenciace nervových buněk, tvorba dendritů a synapsí, nárůst gliových buněk (začátek: několik týdnů před porodem, vrchol: 3. – 4. postnatální měsíc) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Gestační věk''' = počet týdnů strávený v děloze od početí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Novorozenec – WikiSkripta&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-27]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/novorozenec&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Růst mozku- vývojové principy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Různé oblasti mozku i smyslové orgány se rozvíjejí dle rozdílných časových plánů (heretochronně)&lt;br /&gt;
# Vývoj znamená nárůst, ale i selekci a ubývání. Už v prenatální fázi dochází k oběma těmto procesům (odumírání nervových buněk)&lt;br /&gt;
# Projevuje se enormní plasticita mozkových funkcí&lt;br /&gt;
# Mozek a smyslové orgány se nejdříve vyvíjejí nezávisle na sobě (mozek tedy není odkázán na stimulaci prostřednictvím smyslových orgánů) a k jejich propojení dojde cca mezi 25. -27. týdnem. Smyslové orgány jsou před porodem funkční, ale často nejsou v plné míře aktivovány stimuly. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stimuly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Již mezi 13. – 15. gestačním týdnem vnímá plod chuť amniotické tekutiny a spotřebuje ji více, pokud je obohacena o sacharidy či naopak méně, pokud je hořká. &lt;br /&gt;
* Kolem 32. týdne reaguje celý povrch těla plodu na dotykové podněty (umí rozeznat tlak, bolest či lehký dotek) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rizikové faktory ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Negativní psychická vyladěnost matky!&lt;br /&gt;
* Extrémní věk matky (mladší než 17 či naopak starší než 35 let &lt;br /&gt;
* Výška a váha ženy před těhotenstvím (ženy obézní, ženy s nízkou váhou či drobné postavy)&lt;br /&gt;
* Vývojové anomálie dělohy&lt;br /&gt;
* Chronická onemocnění ženy (např. diabetes)&lt;br /&gt;
* Předešlá těhotenství (poruchy v jeho délce, umělé přerušení těhotenství apod.)&lt;br /&gt;
* Onemocnění matky v průběhu těhotenství (žloutenka, AIDS, Rh imunologický konflikt apod.)&lt;br /&gt;
* Výživa matky v těhotenství (podvýživa, extrémní způsoby stravování, nesprávný poměr živin)&lt;br /&gt;
* Vícečetná těhotenství&lt;br /&gt;
* Aplikace léků v těhotenství&lt;br /&gt;
* Vrozené vady (chybné dědičné informace na úrovni chromozomu – Downův syndrom, na úrovni genu- rozštěp patra, vady způsobené viry a makrobiálními faktory)&lt;br /&gt;
* Předčasný porod&lt;br /&gt;
* Kontakt matky s ionizačním zářením&lt;br /&gt;
* Sociální faktory: abúzus drog (i před těhotenstvím), nepříznivé ekonomické podmínky, zaměstnání ženy, regionální vlivy, rodinné prostředí &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Členění == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Období blastemové'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Období od oplození do uhnízdění blastocyty &lt;br /&gt;
* Masa buněk, ze kterých vzniká embryo&lt;br /&gt;
* Vytvoření 3 zárodečných listů&lt;br /&gt;
* Trvá necelé tři týdny (na konci vzniká nervová trubice – základ nervového systému)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''Embryonální období'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy&lt;br /&gt;
* Trvá do 12. týdne (konec prvního trimestru) &lt;br /&gt;
* Embryo citlivé na nejrůznější vlivy (případný vznik vývojových vad)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. '''Fetální období'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokončování vývoje orgánových systémů (některé dokonce již začínají fungovat)&lt;br /&gt;
* Trvá od 12. týdne do porodu &amp;lt;ref name=&amp;quot;Marie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Věk !! Velikost !! Fyziologický vývoj&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. -16. den || 1 mm || 3 zárodečné list, žádná NS, uhnízdění v uteru&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18. - 20. den || 1 mm || Začátek nervových plošek, stavba míchy, základ CNS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20. – 25. den || 1 mm || Tělo se začíná členit na segmenty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. týden || 6-8 mm || stavba vnitřních orgánů začínají být znatelné pohybové orgány, rozeznatelné oči, uši, nosní dírky, jazyk, pusa, začíná se vytvářet spojení mezi nervovými buňkami, 1 z involučních procesů odumírání nepotřebných mrtvých buněk&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. – 8- týden || 8 – 20 mm || Vnitřní orgány začínají vykazovat náznaky fungování, receptory na hlavě přijímají pozdější podobu, velké nebezpečí malformace očí, dotváření rukou a nohou, tvorba mozkomíšního moku, na spodině lebeční se zakládají osifikační jádra, mozek začíná vysílat své první impulsy, dochází ke srůstání víček&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. – 12. týden || 2 – 6 cm || Přestávají se zakládat nové tkáně, nastává období dotváření, formování, hrozí srůst prstů, nebezpečí rozštěpu patra, může docházet k srdečním vadám, diferenciace orgánů, začíná srdeční činnost, tlukot srdce (pravidelný), játra produkují krevní buňky, rozvoj orgánů nezbytných pro percepci, pročlenění komunikační sítě mezi mozkem a receptory, fetus dostává podobu lidské tváře, dobře rozlišitelné hlavní komponenty trupu a končetin&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. – 16. týden || 9 cm || Tvoří se prsty, ruka má 10 prstů, diferenciace pohlavních orgánů, stavba hlasivek, velký vývojový skok co se týče mozku, komunikace mezi mozkem a nervovými buňkami, několikanásobně zvětšeno dělení buněk (především nervových), tvorba mozkových map&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. – 20. týden || 16 cm, 100 g || Pokračuje stavba chrupavek, končetin, tvoří se specifické svalové partie (oční svaly)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21. – 24. týden || 25 cm, 400 g || Stavba kostry a kožního povrchu, zvyšuje se kvalita kožních receptorů, nárůst nervových buněk, tyto plody lze udržet při životě při jejich narození&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25. – 28. týden || 30 cm, 700 g || Ochlupení na celém těle, chuťové bradavky na jazyku, dokončení kvalitní pokožky (zásadní pro přežití)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29. – 32. týden || 35 cm, 1200 g || Růst vlasů, dokončen vývoj velkého mozku, výbavné některé reflexy, zvyšuje se svalový tonus, při předčasném porodu je fetus schopen sám dýchat, vývoj reflexů probíhá směrem kefalokaudálním&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33. – 36. týden || 45 cm, 2000 g || Velký váhový nárůst, období velmi bohaté na synapse mezi mozkem a buňkami, tvorba detailů v pokožce&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37. – 40. / 42. týden || 51-54 cm, 3000 g a více || Velmi rychlý rozvoj mozku, diferenciace mozku, stavba dendritů, synapsí, gliových buněk&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Stáří !! Vývoj chování plodu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. – 12. týden || Koncem 8. týdne první pohyby plodu, rotace těla, každý plod má specifické vzorce chování jsou vidět zde, tyto vzorce jsou stálé a opakují se, izolovaný pohyb rukou, kontakt ruka-pusa, rty se otevírají, zavírají, svrašťuje čelo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. – 16. týden || Otáčení hlavy, pití plodové vody, dumlání prstů, registrovatelné rozdíly mezi relaxací (spánkové stavy) a aktivitou&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. – 20. týden || Jemné obličejové pohyby (výrazy libosti/nelibosti), pohyby jsou již pozorovány rodičkou&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21. – 24. týden || Mnoho spontánní aktivity, rozeznává mezi kvalitou podnětů (lechtají ho, jsou mu příjemné), fetus je schopen se učit, diferenciace spánkových pozic&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25. – 28. týden || Komunikační tok v behaviorálním slova smyslu- slaďování pohybu mezi matkou a dítětem, pravidelné pití plodové vody, fetus velmi často v plodové vodě s otevřenými očima&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29. – 32. týden || Předčasně narozené dítě je považováno za nedonošené (difúzní pohyby- nevíme, jestli jsou to křeče, nebo jestli se pohybuje, malý svalový tonus, slabý úchop, nevydrží sát, reakce na světlo jsou vyhýbavé, dýchání je povrchní, málo odolné vůči infekcím, reflexy jsou nevýbavné)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33. – 36. týden || Velmi aktivní, slyší (reaguje na určité typy hudby)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37. – 40. / 42. týden || Je schopen slyšet, ale i naslouchat (úleková reakce v případě velké rány v blízkosti), fetus ke konci těhotenství se zklidní (asi tak 14 dnů před narozením- fetus zaujme výhodnou polohu pro porod a v ní zůstává připraven na porod), fetus aktivně pomáhá matce- znát, jestli je to porod zdravého/poškozeného/mrtvého dítěte, 14 dnů před porodem- perinatální fáze&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nechtěné děti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdeněk Matějček''' se počátkem 70. let zabýval výzkumem nechtěných dětí (jejich počet= 220). Zjistil, že negativní postoj matky k dítěti vede k:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zhoršení školních výsledků dítěte&lt;br /&gt;
* Častější hospitalizaci dětí&lt;br /&gt;
* Špatným mezilidským vztahům (konflikty v rodině, málo přátel, konflikty na pracovišti)&lt;br /&gt;
* Větší tendence k objevování těchto jedinců v protidrogových a protialkoholových léčebnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nechtěné těhotenství je rizikovým faktorem pro duševní zdraví dítěte v budoucnosti.&lt;br /&gt;
Psychické strádání dítěte má tendenci se přenášet z generace na generaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zdenek&amp;quot;&amp;gt; MATĚJČEK, Z., Langmeier, J. &amp;lt;i&amp;gt;Počátky našeho duševního života&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Praha: Panorama, 1986.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nedonošené děti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jejich vývoj je dán především zralostí CNS a tělesnou hmotností&lt;br /&gt;
*Po propuštění z porodnice jsou tyto děti většinou méně vnímavé, méně responzivní a méně čilé a zároveň více plačtivé, nedají se snadno utišit  &lt;br /&gt;
*Ovšem i rodiče nedonošených dětí mohou být do určité doby méně aktivní (méně se na dítě usmívají či k nim méně hovoří), a tak navázání vzájemného harmonického vztahu trvá déle &amp;lt;ref name=&amp;quot;Zdenek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Rheinwaldová, E. (1992). ''Rodičovství není pro každého''. (1. vyd., 173 s.). Praha: Motto.&lt;br /&gt;
* Dittrichová, J., Sobotková, D., Štembera, Z. &amp;amp; kol. (2014). ''Perinatální neuropsychická morbidita dítěte''. (Vyd. 1., 659 s.). Praha: Karolinum. &lt;br /&gt;
* Příhoda, V. (1963). ''Ontogeneze lidské psychiky: vývoj člověka do 15 let''. (1. vyd., 461 s.). Praha: SPN.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prenat%C3%A1ln%C3%AD_obdob%C3%AD_a_jeho_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD,_%C5%A1kodliv%C3%A9_faktory_prenat%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje&amp;diff=32427</id>
		<title>Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prenat%C3%A1ln%C3%AD_obdob%C3%AD_a_jeho_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD,_%C5%A1kodliv%C3%A9_faktory_prenat%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje&amp;diff=32427"/>
		<updated>2016-02-28T14:28:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Úvod ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogenetického období. Zájem o '''prenatální období''' je relativně nedávný. Až v posledních desetiletích se začal výrazně měnit postoj k tomuto období, a to i na základě technického pokroku, '''rozvoj'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot;&amp;gt;ŠULOVÁ, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Raný psychický vývoj dítěte&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Sonografie &lt;br /&gt;
* Ultrazvuku&lt;br /&gt;
* Mikrokamery&lt;br /&gt;
* Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu)&lt;br /&gt;
* Videozáznamy z nitroděložního života plodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Thomas Verny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kanadský porodník &lt;br /&gt;
* Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií&lt;br /&gt;
* Předpokládal, že zkušenosti z prenatálního období formují jedincovy postoje a očekávání vůči sobě samému (a snad po narození i vůči okolí)&lt;br /&gt;
* '''Dílo''': Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy)&lt;br /&gt;
* Rozlišil '''3 druhy komunikace''':&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marie&amp;quot;&amp;gt;VÁGNEROVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Vývojová psychologie: dětství a dospívání&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 2., dopl. a přeprac. Praha: Karolinum, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Fyziologická komunikace'''&lt;br /&gt;
* Zprostředkovatel: krev procházející placentou&lt;br /&gt;
* Proudění různých látek obsažených v krvi (např. krevní cukr či adrenalin)&lt;br /&gt;
* Projevuje se např. v případě, že matka prožívá stresfyziologické reakce matky&lt;br /&gt;
'''2. Smyslová komunikace'''&lt;br /&gt;
* Plod vnímá některé smyslové podněty (např. masírování břicha či mateřský hlas)&lt;br /&gt;
* Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita&lt;br /&gt;
'''3. Emoční a racionální postoj matky k plodu'''&lt;br /&gt;
* Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gabriela Gloger-Tippelt ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Věnovala se psychologickým fázím těhotenství&lt;br /&gt;
#  Fáze nejistoty (trvá cca do 12. týdne)&lt;br /&gt;
#  Tvoří se obraz dítěte „v hlavě“ matky (trvá cca do 15. týdne)&lt;br /&gt;
#  Konkretizační fáze – matka vnímá dítě &amp;quot;v břiše&amp;quot; s jeho vlastním rytmem života i úmysly (kolem 20. týdne)&lt;br /&gt;
#  Fáze anticipace budoucího dítěte &amp;quot;v náručí&amp;quot; (přípravná fáze) – matka si dítě představuje jako konkrétní bytost (kolem 30. týdne) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další průkopníci: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hilgarda Rauh &lt;br /&gt;
* Fedor Freybergh &lt;br /&gt;
* Heinz F. R. Prechtl &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Heinz FR Prechtl (1927 - 2014) - ICNApedia -&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-28]. Dostupné z: http://cs.icnapedia.org/explore/articles/news/entry/2014/07/17/heinz-f-r-prechtl-1927-2014&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Vztah a interakce matka - dítě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zásadní!''' &lt;br /&gt;
* Spojení mezi nimi plní '''placenta''' (jakékoli změny v těle matky se tak projeví i v těle dítěte, např. hormonální změny v krvi, pohybové či tlakové změny) &lt;br /&gt;
* Plod reaguje v nitroděložním prostředí na různé podněty a to i selektivně, aby na něj mohly působit pouze ty, které jsou pro něj nějakým způsobem žádoucí. Jeho schopnost reagovat se postupem času rozvíjí.  &lt;br /&gt;
* Plod se v průběhu fetální fáze dokáže naučit reagovat odlišně na známé/neznámé typy podnětů, především ty, které jsou intenzivnější (je tedy schopen nejjednodušších forem učení) &lt;br /&gt;
* Chování plodu je již v průběhu těhotenství individuálně typické (především to jsou projevy temperamentu)- přetrvává i po narození&lt;br /&gt;
* Prenatální období trvá 30-45 týdnů (280 dní / 9 měsíců)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jako první začíná vývoj centrálního nervového systému, nervové buňky s oporou gliových putují na místa příštích funkcí. Nejdříve dozrávají míšní neurony (řídí základní životní pochody)&lt;br /&gt;
* Gliové buňky se regenerují během celého života&lt;br /&gt;
* Nervové buňky se od určitého okamžiku nerozmnožují (ve kterém okamžiku? Záleží na dané funkci)&lt;br /&gt;
* Jako první je ustanoveno zrakové centrum a umístění očí &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Diferenciace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Progresivní změna od obecnějšího ke konkrétnějšímu (od jednoduššího ke komplexnějšímu)&lt;br /&gt;
* Např. u prenatálního motorického vývoje &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Integrace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Opačný proces&lt;br /&gt;
* Předpoklad k celistvosti a komplexnosti reakcí plodu &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Růst mozku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 2 vývojové skoky&lt;br /&gt;
# Prudký nárůst počtu nervových buněk (3. - 5. gestační měsíc) – ohrožení vývoje fetálního mozku&lt;br /&gt;
# Období značné diferenciace nervových buněk, tvorba dendritů a synapsí, nárůst gliových buněk (začátek: několik týdnů před porodem, vrchol: 3. – 4. postnatální měsíc) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Gestační věk''' = počet týdnů strávený v děloze od početí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Novorozenec – WikiSkripta&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-27]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/novorozenec&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Růst mozku- vývojové principy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Různé oblasti mozku i smyslové orgány se rozvíjejí dle rozdílných časových plánů (heretochronně)&lt;br /&gt;
# Vývoj znamená nárůst, ale i selekci a ubývání. Už v prenatální fázi dochází k oběma těmto procesům (odumírání nervových buněk)&lt;br /&gt;
# Projevuje se enormní plasticita mozkových funkcí&lt;br /&gt;
# Mozek a smyslové orgány se nejdříve vyvíjejí nezávisle na sobě (mozek tedy není odkázán na stimulaci prostřednictvím smyslových orgánů) a k jejich propojení dojde cca mezi 25. -27. týdnem. Smyslové orgány jsou před porodem funkční, ale často nejsou v plné míře aktivovány stimuly. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stimuly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Již mezi 13. – 15. gestačním týdnem vnímá plod chuť amniotické tekutiny a spotřebuje jí více, pokud je obohacena o sacharidy či naopak méně, pokud je hořká. &lt;br /&gt;
* Kolem 32. týdne reaguje celý povrch těla plodu na dotykové podněty (umí rozeznat tlak, bolest či lehký dotek &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rizikové faktory ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Negativní psychická vyladěnost matky!&lt;br /&gt;
* Extrémní věk matky (mladší než 17 či naopak starší než 35 let &lt;br /&gt;
* Výška a váha ženy před těhotenstvím (ženy obézní, ženy s nízkou váhou či drobné postavy)&lt;br /&gt;
* Vývojové anomálie dělohy&lt;br /&gt;
* Chronická onemocnění ženy (např. diabetes)&lt;br /&gt;
* Předešlá těhotenství (poruchy v jeho délce, umělé přerušení těhotenství apod.)&lt;br /&gt;
* Onemocnění matky v průběhu těhotenství (žloutenka, AIDS, Rh imunologický konflikt apod.)&lt;br /&gt;
* Výživa matky v těhotenství (podvýživa, extrémní způsoby stravování, nesprávný poměr živin)&lt;br /&gt;
* Vícečetná těhotenství&lt;br /&gt;
* Aplikace léků v těhotenství&lt;br /&gt;
* Vrozené vady (chybné dědičné informace na úrovni chromozomu – Downův syndrom, na úrovni genu- rozštěp patra, vady způsobené viry a makrobiálními faktory)&lt;br /&gt;
* Předčasný porod&lt;br /&gt;
* Kontakt matky s ionizačním zářením&lt;br /&gt;
* Sociální faktory: abúzus drog (i před těhotenstvím), nepříznivé ekonomické podmínky, zaměstnání ženy, regionální vlivy, rodinné prostředí &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Členění == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''Období blastemové'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Období od oplození do uhnízdění blastocyty &lt;br /&gt;
* Masa buněk, ze kterých vzniká embryo&lt;br /&gt;
* Vytvoření 3 zárodečných listů&lt;br /&gt;
* Trvá necelé tři týdny (na konci vzniká nervová trubice – základ nervového systému)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''Embryonální období'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy&lt;br /&gt;
* Trvá do 12. týdne (konec prvního trimestru) &lt;br /&gt;
* Embryo citlivé na nejrůznější vlivy (případný vznik vývojových vad)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. '''Fetální období'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokončování vývoje orgánových systémů (některé dokonce již začínají fungovat)&lt;br /&gt;
* Trvá od 12. týdne do porodu &amp;lt;ref name=&amp;quot;Marie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Věk !! Velikost !! Fyziologický vývoj&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. -16. den || 1 mm || 3 zárodečné list, žádná NS, uhnízdění v uteru&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18. - 20. den || 1 mm || Začátek nervových plošek, stavba míchy, základ CNS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20. – 25. den || 1 mm || Tělo se začíná členit na segmenty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. týden || 6-8 mm || stavba vnitřních orgánů začínají být znatelné pohybové orgány, rozeznatelné oči, uši, nosní dírky, jazyk, pusa, začíná se vytvářet spojení mezi nervovými buňkami, 1 z involučních procesů odumírání nepotřebných mrtvých buněk&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. – 8- týden || 8 – 20 mm || Vnitřní orgány začínají vykazovat náznaky fungování, receptory na hlavě přijímají pozdější podobu, velké nebezpečí malformace očí, dotváření rukou a nohou, tvorba mozkomíšního moku, na spodině lebeční se zakládají osifikační jádra, mozek začíná vysílat své první impulsy, dochází ke srůstání víček&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. – 12. týden || 2 – 6 cm || Přestávají se zakládat nové tkáně, nastává období dotváření, formování, hrozí srůst prstů, nebezpečí rozštěpu patra, může docházet k srdečním vadám, diferenciace orgánů, začíná srdeční činnost, tlukot srdce (pravidelný), játra produkují krevní buňky, rozvoj orgánů nezbytných pro percepci, pročlenění komunikační sítě mezi mozkem a receptory, fetus dostává podobu lidské tváře, dobře rozlišitelné hlavní komponenty trupu a končetin&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. – 16. týden || 9 cm || Tvoří se prsty, ruka má 10 prstů, diferenciace pohlavních orgánů, stavba hlasivek, velký vývojový skok co se týče mozku, komunikace mezi mozkem a nervovými buňkami, několikanásobně zvětšeno dělení buněk (především nervových), tvorba mozkových map&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. – 20. týden || 16 cm, 100 g || Pokračuje stavba chrupavek, končetin, tvoří se specifické svalové partie (oční svaly)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21. – 24. týden || 25 cm, 400 g || Stavba kostry a kožního povrchu, zvyšuje se kvalita kožních receptorů, nárůst nervových buněk, tyto plody lze udržet při životě při jejich narození&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25. – 28. týden || 30 cm, 700 g || Ochlupení na celém těle, chuťové bradavky na jazyku, dokončení kvalitní pokožky (zásadní pro přežití)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29. – 32. týden || 35 cm, 1200 g || Růst vlasů, dokončen vývoj velkého mozku, výbavné některé reflexy, zvyšuje se svalový tonus, při předčasném porodu je fetus schopen sám dýchat, vývoj reflexů probíhá směrem kefalokaudálním&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33. – 36. týden || 45 cm, 2000 g || Velký váhový nárůst, období velmi bohaté na synapse mezi mozkem a buňkami, tvorba detailů v pokožce&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37. – 40. / 42. týden || 51-54 cm, 3000 g a více || Velmi rychlý rozvoj mozku, diferenciace mozku, stavba dendritů, synapsí, gliových buněk&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Stáří !! Vývoj chování plodu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. – 12. týden || Koncem 8. týdne první pohyby plodu, rotace těla, každý plod má specifické vzorce chování jsou vidět zde, tyto vzorce jsou stálé a opakují se, izolovaný pohyb rukou, kontakt ruka-pusa, rty se otevírají, zavírají, svrašťuje čelo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. – 16. týden || Otáčení hlavy, pití plodové vody, dumlání prstů, registrovatelné rozdíly mezi relaxací (spánkové stavy) a aktivitou&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. – 20. týden || Jemné obličejové pohyby (výrazy libosti/nelibosti), pohyby jsou již pozorovány rodičkou&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21. – 24. týden || Mnoho spontánní aktivity, rozeznává mezi kvalitou podnětů (lechtají ho, jsou mu příjemné), fetus je schopen se učit, diferenciace spánkových pozic&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25. – 28. týden || Komunikační tok v behaviorálním slova smyslu- slaďování pohybu mezi matkou a dítětem, pravidelné pití plodové vody, fetus velmi často v plodové vodě s otevřenými očima&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29. – 32. týden || Předčasně narozené dítě je považováno za nedonošené (difúzní pohyby- nevíme, jestli jsou to křeče, nebo jestli se pohybuje, malý svalový tonus, slabý úchop, nevydrží sát, reakce na světlo jsou vyhýbavé, dýchání je povrchní, málo odolné vůči infekcím, reflexy jsou nevýbavné)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33. – 36. týden || Velmi aktivní, slyší (reaguje na určité typy hudby)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37. – 40. / 42. týden || Je schopen slyšet, ale i naslouchat (úleková reakce v případě velké rány v blízkosti), fetus ke konci těhotenství se zklidní (asi tak 14 dnů před narozením- fetus zaujme výhodnou polohu pro porod a v ní zůstává připraven na porod), fetus aktivně pomáhá matce- znát, jestli je to porod zdravého/poškozeného/mrtvého dítěte, 14 dnů před porodem- perinatální fáze&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Nechtěné děti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdeněk Matějček''' se počátkem 70. let zabýval výzkumem nechtěných dětí (jejich počet= 220). Zjistil, že negativní postoj matky k dítěti vede k:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zhoršení školních výsledků dítěte&lt;br /&gt;
* Častější hospitalizaci dětí&lt;br /&gt;
* Špatným mezilidským vztahům (konflikty v rodině, málo přátel, konflikty na pracovišti)&lt;br /&gt;
* Větší tendence k objevování těchto jedinců v protidrogových a protialkoholových léčebnách&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nechtěné těhotenství je rizikovým faktorem pro duševní zdraví dítěte v budoucnosti.&lt;br /&gt;
Psychické strádání dítěte má tendenci se přenášet z generace na generaci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;Zdenek&amp;quot;&amp;gt; MATĚJČEK, Z., Langmeier, J. &amp;lt;i&amp;gt;Počátky našeho duševního života&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. Praha: Panorama, 1986.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nedonošené děti==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Jejich vývoj je dán především zralostí CNS a tělesnou hmotností&lt;br /&gt;
*Po propuštění z porodnice jsou tyto děti většinou méně vnímavé, méně responzivní a méně čilé &lt;br /&gt;
*Ovšem i rodiče nedonošených dětí jsou do určité doby méně aktivní (méně se na dítě usmívají či k nim méně hovoří) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Zdenek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Rheinwaldová, E. (1992). ''Rodičovství není pro každého''. (1. vyd., 173 s.). Praha: Motto.&lt;br /&gt;
* Dittrichová, J., Sobotková, D., Štembera, Z. &amp;amp; kol. (2014). ''Perinatální neuropsychická morbidita dítěte''. (Vyd. 1., 659 s.). Praha: Karolinum. &lt;br /&gt;
* Příhoda, V. (1963). ''Ontogeneze lidské psychiky: vývoj člověka do 15 let''. (1. vyd., 461 s.). Praha: SPN.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prenat%C3%A1ln%C3%AD_obdob%C3%AD_a_jeho_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD,_%C5%A1kodliv%C3%A9_faktory_prenat%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje&amp;diff=32425</id>
		<title>Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prenat%C3%A1ln%C3%AD_obdob%C3%AD_a_jeho_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD,_%C5%A1kodliv%C3%A9_faktory_prenat%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje&amp;diff=32425"/>
		<updated>2016-02-28T12:20:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Úvod ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogenetického období. Zájem o prenatální období je relativně nedávný. Až v posledních desetiletích se začal výrazně měnit postoj k tomuto období, a to i na základě technického pokroku, rozvoj&amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot;&amp;gt;ŠULOVÁ, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Raný psychický vývoj dítěte&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Sonografie &lt;br /&gt;
* Ultrazvuku&lt;br /&gt;
* Mikrokamery&lt;br /&gt;
* Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu)&lt;br /&gt;
* Videozáznamy z nitroděložního života plodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Thomas Verny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kanadský porodník &lt;br /&gt;
* Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií&lt;br /&gt;
* Předpokládal, že zkušenosti z prenatálního období formují jedincovy postoje a očekávání vůči sobě samému (a snad po narození i vůči okolí)&lt;br /&gt;
* Dílo: Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy)&lt;br /&gt;
* Rozlišil 3 druhy komunikace:&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marie&amp;quot;&amp;gt;VÁGNEROVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Vývojová psychologie: dětství a dospívání&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 2., dopl. a přeprac. Praha: Karolinum, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Fyziologická komunikace'''&lt;br /&gt;
* Zprostředkovatel: krev procházející placentou&lt;br /&gt;
* Proudění různých látek obsažených v krvi (např. krevní cukr či adrenalin)&lt;br /&gt;
* Projevuje se např. v případě, že matka prožívá stresfyziologické reakce matky&lt;br /&gt;
'''2. Smyslová komunikace'''&lt;br /&gt;
* Plod vnímá některé smyslové podněty (např. masírování břicha či mateřský hlas)&lt;br /&gt;
* Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita&lt;br /&gt;
'''3. Emoční a racionální postoj matky k plodu'''&lt;br /&gt;
* Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gabriela Gloger-Tippelt ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Věnovala se psychologickým fázím těhotenství&lt;br /&gt;
#  Fáze nejistoty (trvá cca do 12. týdne)&lt;br /&gt;
#  Tvoří se obraz dítěte „v hlavě“ matky (trvá cca do 15. týdne)&lt;br /&gt;
#  Konkretizační fáze – matka vnímá dítě &amp;quot;v břiše&amp;quot; s jeho vlastním rytmem života i úmysly (kolem 20. týdne)&lt;br /&gt;
#  Fáze anticipace budoucího dítěte &amp;quot;v náručí&amp;quot; (přípravná fáze) – matka si dítě představuje jako konkrétní bytost (kolem 30. týdne) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další průkopníci: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hilgarda Rauh &lt;br /&gt;
* Fedor Freybergh &lt;br /&gt;
* Heinz F. R. Prechtl &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Heinz FR Prechtl (1927 - 2014) - ICNApedia -&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-28]. Dostupné z: http://cs.icnapedia.org/explore/articles/news/entry/2014/07/17/heinz-f-r-prechtl-1927-2014&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Vztah a interakce matka - dítě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zásadní!''' &lt;br /&gt;
* Spojení mezi nimi plní placenta (jakékoli změny v těle matky se tak projeví i v těle dítěte, např. hormonální změny v krvi, pohybové či tlakové změny) &lt;br /&gt;
* Plod reaguje v nitroděložním prostředí na různé podněty a to i selektivně, aby na něj mohly působit pouze ty, které jsou pro něj nějakým způsobem žádoucí. Jeho schopnost reagovat se postupem času rozvíjí.  &lt;br /&gt;
* Plod se v průběhu fetální fáze dokáže naučit reagovat odlišně na známé/neznámé typy podnětů, především ty, které jsou intenzivnější (je tedy schopen nejjednodušších forem učení) &lt;br /&gt;
* Chování plodu je již v průběhu těhotenství individuálně typické (především to jsou projevy temperamentu)- přetrvává i po narození&lt;br /&gt;
* Prenatální období trvá 30-45 týdnů (280 dní / 9 měsíců)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jako první začíná vývoj centrálního nervového systému, nervové buňky s oporou gliových putují na místa příštích funkcí. Nejdříve dozrávají míšní neurony (řídí základní životní pochody)&lt;br /&gt;
* Gliové buňky se regenerují během celého života&lt;br /&gt;
* Nervové buňky se od určitého okamžiku nerozmnožují (ve kterém okamžiku? Záleží na dané funkci)&lt;br /&gt;
* Jako první je ustanoveno zrakové centrum a umístění očí &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Diferenciace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Progresivní změna od obecnějšího ke konkrétnějšímu (od jednoduššího ke komplexnějšímu)&lt;br /&gt;
* Např. u prenatálního motorického vývoje &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Integrace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Opačný proces&lt;br /&gt;
* Předpoklad k celistvosti a komplexnosti reakcí plodu &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Růst mozku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 2 vývojové skoky&lt;br /&gt;
# Prudký nárůst počtu nervových buněk (3. - 5. gestační měsíc) – ohrožení vývoje fetálního mozku&lt;br /&gt;
# Období značné diferenciace nervových buněk, tvorba dendritů a synapsí, nárůst gliových buněk (začátek: několik týdnů před porodem, vrchol: 3. – 4. postnatální měsíc) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Gestační věk''' = počet týdnů strávený v děloze od početí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Novorozenec – WikiSkripta&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-27]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/novorozenec&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Růst mozku- vývojové principy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Různé oblasti mozku i smyslové orgány se rozvíjejí dle rozdílných časových plánů (heretochronně)&lt;br /&gt;
# Vývoj znamená nárůst, ale i selekci a ubývání. Už v prenatální fázi dochází k oběma těmto procesům (odumírání nervových buněk)&lt;br /&gt;
# Projevuje se enormní plasticita mozkových funkcí&lt;br /&gt;
# Mozek a smyslové orgány se nejdříve vyvíjejí nezávisle na sobě (mozek tedy není odkázán na stimulaci prostřednictvím smyslových orgánů) a k jejich propojení dojde cca mezi 25. -27. týdnem. Smyslové orgány jsou před porodem funkční, ale často nejsou v plné míře aktivovány stimuly. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stimuly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Již mezi 13. – 15. gestačním týdnem vnímá plod chuť amniotické tekutiny a spotřebuje jí více, pokud je obohacena o sacharidy či naopak méně, pokud je hořká. &lt;br /&gt;
* Kolem 32. týdne reaguje celý povrch těla plodu na dotykové podněty (umí rozeznat tlak, bolest či lehký dotek &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rizikové faktory ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Negativní psychická vyladěnost matky!&lt;br /&gt;
* Extrémní věk matky (mladší než 17 či naopak starší než 35 let &lt;br /&gt;
* Výška a váha ženy před těhotenstvím (ženy obézní, ženy s nízkou váhou či drobné postavy)&lt;br /&gt;
* Vývojové anomálie dělohy&lt;br /&gt;
* Chronická onemocnění ženy (např. diabetes)&lt;br /&gt;
* Předešlá těhotenství (poruchy v jeho délce, umělé přerušení těhotenství apod.)&lt;br /&gt;
* Onemocnění matky v průběhu těhotenství (žloutenka, AIDS, Rh imunologický konflikt apod.)&lt;br /&gt;
* Výživa matky v těhotenství (podvýživa, extrémní způsoby stravování, nesprávný poměr živin)&lt;br /&gt;
* Vícečetná těhotenství&lt;br /&gt;
* Aplikace léků v těhotenství&lt;br /&gt;
* Vrozené vady (chybné dědičné informace na úrovni chromozomu – Downův syndrom, na úrovni genu- rozštěp patra, vady způsobené viry a makrobiálními faktory)&lt;br /&gt;
* Předčasný porod&lt;br /&gt;
* Kontakt matky s ionizačním zářením&lt;br /&gt;
* Sociální faktory: abúzus drog (i před těhotenstvím), nepříznivé ekonomické podmínky, zaměstnání ženy, regionální vlivy, rodinné prostředí &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Členění == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Období blastemové &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Období od oplození do uhnízdění blastocyty &lt;br /&gt;
* Masa buněk, ze kterých vzniká embryo&lt;br /&gt;
* Vytvoření 3 zárodečných listů&lt;br /&gt;
* Trvá necelé tři týdny (na konci vzniká nervová trubice – základ nervového systému)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Embryonální období&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy&lt;br /&gt;
* Trvá do 12. týdne (konec prvního trimestru) &lt;br /&gt;
* Embryo citlivé na nejrůznější vlivy (případný vznik vývojových vad)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Fetální období&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokončování vývoje orgánových systémů (některé dokonce již začínají fungovat)&lt;br /&gt;
* Trvá od 12. týdne do porodu &amp;lt;ref name=&amp;quot;Marie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Věk !! Velikost !! Fyziologický vývoj&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14. -16. den || 1 mm || 3 zárodečné list, žádná NS, uhnízdění v uteru&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18. - 20. den || 1 mm || Začátek nervových plošek, stavba míchy, základ CNS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20. – 25. den || 1 mm || Tělo se začíná členit na segmenty&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. týden || 6-8 mm || stavba vnitřních orgánů začínají být znatelné pohybové orgány, rozeznatelné oči, uši, nosní dírky, jazyk, pusa, začíná se vytvářet spojení mezi nervovými buňkami, 1 z involučních procesů odumírání nepotřebných mrtvých buněk&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. – 8- týden || 8 – 20 mm || Vnitřní orgány začínají vykazovat náznaky fungování, receptory na hlavě přijímají pozdější podobu, velké nebezpečí malformace očí, dotváření rukou a nohou, tvorba mozkomíšního moku, na spodině lebeční se zakládají osifikační jádra, mozek začíná vysílat své první impulsy, dochází ke srůstání víček&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. – 12. týden || 2 – 6 cm || Přestávají se zakládat nové tkáně, nastává období dotváření, formování, hrozí srůst prstů, nebezpečí rozštěpu patra, může docházet k srdečním vadám, diferenciace orgánů, začíná srdeční činnost, tlukot srdce (pravidelný), játra produkují krevní buňky, rozvoj orgánů nezbytných pro percepci, pročlenění komunikační sítě mezi mozkem a receptory, fetus dostává podobu lidské tváře, dobře rozlišitelné hlavní komponenty trupu a končetin&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. – 16. týden || 9 cm || Tvoří se prsty, ruka má 10 prstů, diferenciace pohlavních orgánů, stavba hlasivek, velký vývojový skok co se týče mozku, komunikace mezi mozkem a nervovými buňkami, několikanásobně zvětšeno dělení buněk (především nervových), tvorba mozkových map&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. – 20. týden || 16 cm, 100 g || Pokračuje stavba chrupavek, končetin, tvoří se specifické svalové partie (oční svaly)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21. – 24. týden || 25 cm, 400 g || Stavba kostry a kožního povrchu, zvyšuje se kvalita kožních receptorů, nárůst nervových buněk, tyto plody lze udržet při životě při jejich narození&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25. – 28. týden || 30 cm, 700 g || Ochlupení na celém těle, chuťové bradavky na jazyku, dokončení kvalitní pokožky (zásadní pro přežití)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29. – 32. týden || 35 cm, 1200 g || Růst vlasů, dokončen vývoj velkého mozku, výbavné některé reflexy, zvyšuje se svalový tonus, při předčasném porodu je fetus schopen sám dýchat, vývoj reflexů probíhá směrem kefalokaudálním&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33. – 36. týden || 45 cm, 2000 g || Velký váhový nárůst, období velmi bohaté na synapse mezi mozkem a buňkami, tvorba detailů v pokožce&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37. – 40. / 42. týden || 51-54 cm, 3000 g a více || Velmi rychlý rozvoj mozku, diferenciace mozku, stavba dendritů, synapsí, gliových buněk&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Stáří !! Vývoj chování plodu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8. – 12. týden || Koncem 8. týdne první pohyby plodu, rotace těla, každý plod má specifické vzorce chování jsou vidět zde, tyto vzorce jsou stálé a opakují se, izolovaný pohyb rukou, kontakt ruka-pusa, rty se otevírají, zavírají, svrašťuje čelo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12. – 16. týden || Otáčení hlavy, pití plodové vody, dumlání prstů, registrovatelné rozdíly mezi relaxací (spánkové stavy) a aktivitou&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16. – 20. týden || Jemné obličejové pohyby (výrazy libosti/nelibosti), pohyby jsou již pozorovány rodičkou&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21. – 24. týden || Mnoho spontánní aktivity, rozeznává mezi kvalitou podnětů (lechtají ho, jsou mu příjemné), fetus je schopen se učit, diferenciace spánkových pozic&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25. – 28. týden || Komunikační tok v behaviorálním slova smyslu- slaďování pohybu mezi matkou a dítětem, pravidelné pití plodové vody, fetus velmi často v plodové vodě s otevřenými očima&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29. – 32. týden || Předčasně narozené dítě je považováno za nedonošené (difúzní pohyby- nevíme, jestli jsou to křeče, nebo jestli se pohybuje, malý svalový tonus, slabý úchop, nevydrží sát, reakce na světlo jsou vyhýbavé, dýchání je povrchní, málo odolné vůči infekcím, reflexy jsou nevýbavné)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33. – 36. týden || Velmi aktivní, slyší (reaguje na určité typy hudby)&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37. – 40. / 42. týden || Je schopen slyšet, ale i naslouchat (úleková reakce v případě velké rány v blízkosti), fetus ke konci těhotenství se zklidní (asi tak 14 dnů před narozením- fetus zaujme výhodnou polohu pro porod a v ní zůstává připraven na porod), fetus aktivně pomáhá matce- znát, jestli je to porod zdravého/poškozeného/mrtvého dítěte, 14 dnů před porodem- perinatální fáze&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prenat%C3%A1ln%C3%AD_obdob%C3%AD_a_jeho_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD,_%C5%A1kodliv%C3%A9_faktory_prenat%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje&amp;diff=32420</id>
		<title>Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prenat%C3%A1ln%C3%AD_obdob%C3%AD_a_jeho_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD,_%C5%A1kodliv%C3%A9_faktory_prenat%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje&amp;diff=32420"/>
		<updated>2016-02-27T19:16:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Úvod ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogenetického období. Zájem o prenatální období je relativně nedávný. Až v posledních desetiletích se začal výrazně měnit postoj k tomuto období, a to i na základě technického pokroku, rozvoj:&lt;br /&gt;
* Sonografie &lt;br /&gt;
* Ultrazvuku&lt;br /&gt;
* Mikrokamery&lt;br /&gt;
* Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu)&lt;br /&gt;
* Videozáznamy z nitroděložního života plodu &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot;&amp;gt;ŠULOVÁ, Lenka. &amp;lt;i&amp;gt;Raný psychický vývoj dítěte&amp;lt;/i&amp;gt;. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2010.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Thomas Verny ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Kanadský porodník &lt;br /&gt;
* Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií&lt;br /&gt;
* Předpokládal, že zkušenosti z prenatálního období formují jedincovy postoje a očekávání vůči sobě samému (a snad po narození i vůči okolí)&lt;br /&gt;
* Dílo: Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy)&lt;br /&gt;
* Rozlišil 3 druhy komunikace:&lt;br /&gt;
# '''Fyziologická komunikace'''&lt;br /&gt;
* Zprostředkovatel: krev procházející placentou&lt;br /&gt;
* Proudění různých látek obsažených v krvi (např. krevní cukr či adrenalin)&lt;br /&gt;
* Projevuje se např. v případě, že matka prožívá stresfyziologické reakce matky&lt;br /&gt;
'''2. Smyslová komunikace'''&lt;br /&gt;
* Plod vnímá některé smyslové podněty (např. masírování břicha či mateřský hlas)&lt;br /&gt;
* Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita&lt;br /&gt;
'''3. Emoční a racionální postoj matky k plodu'''&lt;br /&gt;
* Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm &amp;lt;ref name=&amp;quot;Marie&amp;quot;&amp;gt;VÁGNEROVÁ, Marie. &amp;lt;i&amp;gt;Vývojová psychologie: dětství a dospívání&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 2., dopl. a přeprac. Praha: Karolinum, 2012.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gabriela Gloger-Tippelt ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Věnovala se psychologickým fázím těhotenství&lt;br /&gt;
#  Fáze nejistoty (trvá cca do 12. týdne)&lt;br /&gt;
#  Tvoří se obraz dítěte „v hlavě“ matky (trvá cca do 15. týdne)&lt;br /&gt;
#  Konkretizační fáze – matka vnímá dítě &amp;quot;v břiše&amp;quot; s jeho vlastním rytmem života i úmysly (kolem 20. týdne)&lt;br /&gt;
#  Fáze anticipace budoucího dítěte &amp;quot;v náručí&amp;quot; (přípravná fáze) – matka si dítě představuje jako konkrétní bytost (kolem 30. týdne) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další průkopníci: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Hilgarda Rauh &lt;br /&gt;
* Fedor Freybergh &lt;br /&gt;
* Heinz F. R. Prechtl&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Vztah a interakce matka - dítě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''Zásadní!''' &lt;br /&gt;
* Spojení mezi nimi plní placenta (jakékoli změny v těle matky se tak projeví i v těle dítěte, např. hormonální změny v krvi, pohybové či tlakové změny) &lt;br /&gt;
* Plod reaguje v nitroděložním prostředí na různé podněty a to i selektivně, aby na něj mohly působit pouze ty, které jsou pro něj nějakým způsobem žádoucí. Jeho schopnost reagovat se postupem času rozvíjí.  &lt;br /&gt;
* Plod se v průběhu fetální fáze dokáže naučit reagovat odlišně na známé/neznámé typy podnětů, především ty, které jsou intenzivnější (je tedy schopen nejjednodušších forem učení) &lt;br /&gt;
* Chování plodu je již v průběhu těhotenství individuálně typické (především to jsou projevy temperamentu)- přetrvává i po narození&lt;br /&gt;
* Prenatální období trvá 30-45 týdnů (280 dní / 9 měsíců)&amp;lt;ref name=&amp;quot;Marie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Jako první začíná vývoj centrálního nervového systému, nervové buňky s oporou gliových putují na místa příštích funkcí. Nejdříve dozrávají míšní neurony (řídí základní životní pochody)&lt;br /&gt;
* Gliové buňky se regenerují během celého života&lt;br /&gt;
* Nervové buňky se od určitého okamžiku nerozmnožují (ve kterém okamžiku? Záleží na dané funkci)&lt;br /&gt;
* Jako první je ustanoveno zrakové centrum a umístění očí &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Diferenciace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Progresivní změna od obecnějšího ke konkrétnějšímu (od jednoduššího ke komplexnějšímu)&lt;br /&gt;
* Např. u prenatálního motorického vývoje &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Integrace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Opačný proces&lt;br /&gt;
* Předpoklad k celistvosti a komplexnosti reakcí plodu &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Růst mozku ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 2 vývojové skoky&lt;br /&gt;
# Prudký nárůst počtu nervových buněk (3. - 5. gestační měsíc) – ohrožení vývoje fetálního mozku&lt;br /&gt;
# Období značné diferenciace nervových buněk, tvorba dendritů a synapsí, nárůst gliových buněk (začátek: několik týdnů před porodem, vrchol: 3. – 4. postnatální měsíc) &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Gestační věk''' = počet týdnů strávený v děloze od početí &amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Novorozenec – WikiSkripta&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2016-2-27]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/novorozenec&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Růst mozku- vývojové principy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Různé oblasti mozku i smyslové orgány se rozvíjejí dle rozdílných časových plánů (heretochronně)&lt;br /&gt;
# Vývoj znamená nárůst, ale i selekci a ubývání. Už v prenatální fázi dochází k oběma těmto procesům (odumírání nervových buněk)&lt;br /&gt;
# Projevuje se enormní plasticita mozkových funkcí&lt;br /&gt;
# Mozek a smyslové orgány se nejdříve vyvíjejí nezávisle na sobě (mozek tedy není odkázán na stimulaci prostřednictvím smyslových orgánů) a k jejich propojení dojde cca mezi 25. -27. týdnem. Smyslové orgány jsou před porodem funkční, ale často nejsou v plné míře aktivovány stimuly. &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stimuly ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Již mezi 13. – 15. gestačním týdnem vnímá plod chuť amniotické tekutiny a spotřebuje jí více, pokud je obohacena o sacharidy či naopak méně, pokud je hořká. &lt;br /&gt;
* Kolem 32. týdne reaguje celý povrch těla plodu na dotykové podněty (umí rozeznat tlak, bolest či lehký dotek &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rizikové faktory ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Negativní psychická vyladěnost matky!&lt;br /&gt;
* Extrémní věk matky (mladší než 17 či naopak starší než 35 let &lt;br /&gt;
* Výška a váha ženy před těhotenstvím (ženy obézní, ženy s nízkou váhou či drobné postavy)&lt;br /&gt;
* Vývojové anomálie dělohy&lt;br /&gt;
* Chronická onemocnění ženy (např. diabetes)&lt;br /&gt;
* Předešlá těhotenství (poruchy v jeho délce, umělé přerušení těhotenství apod.)&lt;br /&gt;
* Onemocnění matky v průběhu těhotenství (žloutenka, AIDS, Rh imunologický konflikt apod.)&lt;br /&gt;
* Výživa matky v těhotenství (podvýživa, extrémní způsoby stravování, nesprávný poměr živin)&lt;br /&gt;
* Vícečetná těhotenství&lt;br /&gt;
* Aplikace léků v těhotenství&lt;br /&gt;
* Vrozené vady (chybné dědičné informace na úrovni chromozomu – Downův syndrom, na úrovni genu- rozštěp patra, vady způsobené viry a makrobiálními faktory)&lt;br /&gt;
* Předčasný porod&lt;br /&gt;
* Kontakt matky s ionizačním zářením&lt;br /&gt;
* Sociální faktory: abúzus drog (i před těhotenstvím), nepříznivé ekonomické podmínky, zaměstnání ženy, regionální vlivy, rodinné prostředí &amp;lt;ref name=&amp;quot;Lenka&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Členění == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Období blastemové &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Období od oplození do uhnízdění blastocyty &lt;br /&gt;
* Masa buněk, ze kterých vzniká embryo&lt;br /&gt;
* Vytvoření 3 zárodečných listů&lt;br /&gt;
* Trvá necelé tři týdny (na konci vzniká nervová trubice – základ nervového systému)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Embryonální období&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vytvářejí se všechny hlavní orgánové základy&lt;br /&gt;
* Trvá do 12. týdne (konec prvního trimestru) &lt;br /&gt;
* Embryo citlivé na nejrůznější vlivy (případný vznik vývojových vad)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Fetální období&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Dokončování vývoje orgánových systémů (některé dokonce již začínají fungovat)&lt;br /&gt;
* Trvá od 12. týdne do porodu &amp;lt;ref name=&amp;quot;Marie&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prenat%C3%A1ln%C3%AD_obdob%C3%AD_a_jeho_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD,_%C5%A1kodliv%C3%A9_faktory_prenat%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje&amp;diff=32419</id>
		<title>Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Prenat%C3%A1ln%C3%AD_obdob%C3%AD_a_jeho_%C4%8Dlen%C4%9Bn%C3%AD,_%C5%A1kodliv%C3%A9_faktory_prenat%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje&amp;diff=32419"/>
		<updated>2016-02-27T16:44:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: Založena nová stránka s textem „= Prenatální období, jeho členění a škodlivé faktory prenatálního vývoje =  == Úvod ==  Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogen…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Prenatální období, jeho členění a škodlivé faktory prenatálního vývoje =&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úvod ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Začněme takovým pozvolným vstupem do tohoto ontogenetického období. Zájem o prenatální období je relativně nedávný. Až v posledních desetiletích se začal výrazně měnit postoj k tomuto období, a to i na základě technického pokroku, rozvoj:&lt;br /&gt;
* Sonografie &lt;br /&gt;
* Ultrazvuku&lt;br /&gt;
* Mikrokamery&lt;br /&gt;
* Termovize (infračervené kamery, které ukazují teplotní pole měřeného objektu)&lt;br /&gt;
* Videozáznamy z nitroděložního života plodu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Thomas Verny ===&lt;br /&gt;
* Kanadský porodník &lt;br /&gt;
* Jeden z prvních odborníků, který formuloval závěry vyplývající z pozorování pomocí nových technologií&lt;br /&gt;
* Předpokládal, že zkušenosti z prenatálního období formují jedincovy postoje a očekávání vůči sobě samému (a snad po narození i vůči okolí)&lt;br /&gt;
* Dílo: Skrytý život nenarozeného člověka (dílo, které vyzvalo všechny odborníky, aby vystoupili se svými výzkumy)&lt;br /&gt;
* Rozlišil 3 druhy komunikace:&lt;br /&gt;
# Fyziologická komunikace&lt;br /&gt;
* Zprostředkovatel: krev procházející placentou&lt;br /&gt;
* Proudění různých látek obsažených v krvi (např. krevní cukr či adrenalin)&lt;br /&gt;
* Projevuje se např. v případě, že matka prožívá stresfyziologické reakce matky&lt;br /&gt;
2. Smyslová komunikace&lt;br /&gt;
* Plod vnímá některé smyslové podněty (např. masírování břicha či mateřský hlas)&lt;br /&gt;
* Jediný možný projev nelibosti dítěte: jeho pohybová aktivita&lt;br /&gt;
3. Emoční a racionální postoj matky k plodu&lt;br /&gt;
* Spočívá v tom, že matka nějakým způsobem prožívá existenci plodu, soustřeďuje na něj svoji pozornost a uvažuje o něm&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=30499</id>
		<title>Státnicové otázky z Vývojové psychologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_ot%C3%A1zky_z_V%C3%BDvojov%C3%A9_psychologie&amp;diff=30499"/>
		<updated>2016-01-27T18:38:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Předmět a úkoly vývojové psychologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Základní determinace vývoje psychiky a vztah hlavních determinant]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska základních směrů ve vývojové psychologii]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přehled diagnostických a výzkumných metod vývojové psychologie, základní typy výzkumných projektů vývojové psychologie]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Prenatální období a jeho členění, škodlivé faktory prenatálního vývoje]]  || Kočandrlová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Porod a novorozenecké období, porodní alternativy, novorozenecké reflexy, raný vývoj senzoriky, potřeby novorozence, počátky motivace]]   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vliv matky na raný vývoj dítěte a na jeho socioemocionální vývoj]] || Khánská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kojenecké období, rané formy učení, vývoj lokomoce, koordinace, experimentace, hlavní znaky vývoje a činnosti dítěte do jednoho roku, předřečové projevy dítěte a jejich význam]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristika batolecího věku]]|| Kubešková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj řeči v 1. a 2. roce života]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Charakteristické znaky dítěte předškolní věku]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj morálního usuzování, jednání, cítění]] || Ondřej Heřman&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj a druhy dětské hry, různé interpretace hry]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Diagnostická hodnota dětské kresby - vývojová a klinická]]  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladší školní věk, přechod od předškolního věku do školního, změny v myšlení, ve vztazích, biologických znacích, charakteristika stadia konkrétních logických operací]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Osobnost pubescenta, stadium formálních logických operací]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Adolescence]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mladá dospělost]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Střední dospělost]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozdní dospělost]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Stárnutí a stáří, biologické, sociální a psychické aspekty, psychické schopnostní a osobnostní změny, adaptace na stáří]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenková a klinická východiska těžící z vlivů raných dětských zážitků a emocí, Freudova teorie psychosexuálního vývoje, Eriksonova teorie psychosociální vývoje, další významné osobnosti a jejich přínos v této oblasti]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Myšlenkový proud těžící z trendu zrání kognitivních struktur, podstata Piagetova přístupu k vývoji jedince, přehled fází kognitivního vývoje dle Piageta]]  || Bibiána Takáčová&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Definice a různé pojetí socializace, rozdílné společensko- kulturní normy a cíle v procesu socializace, rodina jako základní socializační činitel, rodičovské výchovné postoje]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vývoj sociálně-psychologických vztahů v ontogenezi]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J. Vývojová psychologie pro dětské lékaře. Praha: Avicenum, 1983.&lt;br /&gt;
*LANGMEIER, J.; MATĚJČEK, Z. Psychická deprivace v dětství. Praha: Avicenum, 1974.&lt;br /&gt;
*MORGENSTERNOVÁ, M., ŠULOVÁ, L., SCHÖLL, L.: Bilingvismum a interkulturní komunikace. Praha, 1. Vyd., Wolters Kluwer, 2011, 128 str.&lt;br /&gt;
*PIAGET, J. ; INHELDEROVÁ, B. Psychologie dítěte. Praha: SPN, 1970.&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Raný psychický vývoj dítěte, Praha, Karolinum, 2004, 2010&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ,L. Repetitorium vybraných poznatků vývojové psychologie, In: Mertin, V., Gillernová,I. (eds): Psychologie pro učitelky mateřské školy, Praha, Portál, 2003,2011&lt;br /&gt;
*ŠULOVÁ, L.: Morálně-etický vývoj dítěte, in: Weiss, P. a kol.: Etické otázky v  psychologii. Praha, Portál, 2011, s. 123–141, 349 str.&lt;br /&gt;
*ŠVANCARA, J. Diagnostika psychického vývoje. 3. vyd. Praha: Avicenum, 1980.&lt;br /&gt;
*VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. a II. Praha: Karolinum, 1996.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=10006</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=10006"/>
		<updated>2014-11-29T16:24:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' také označováno jako &amp;quot;subjektivní well-being&amp;quot; je kombinací životní spokojenosti a přebytku pozitivních emocí nad těmi negativními. &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;happiness&amp;quot;&amp;gt;This emotional life. (2011). www.pbs.org: What is happiness?. Retrieved November 20, 2014 from http://www.pbs.org/thisemotionallife/topic/happiness/what-happiness &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor,[[hněv]], radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální.&amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;scherer&amp;quot;&amp;gt;Scherer, K. R.,(2005, December). What are emotions? And how can they be measured?. Social science information, 4, 625-729. Retrieved from file:///C:/Users/Sony/Downloads/2005_Scherer_SSI.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! &lt;br /&gt;
„''Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít''.“ Honoré de Balzac&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pozitivní psychologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru [[pozitivní psychologie]], kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát.&amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2004). Pozitivní psychologie: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 195 s.) Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;  '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''. &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Judith Ann Gebhardtová''' vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA''' (Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment) &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Štěstí podle Seligmana zahrnuje dvě složky: potěšení a požitek. '''Potěšení''' je nižší emoce, radost, která obsahuje veselost, nadšení, rozkoš, to, nad čím není potřeba přemýšlet. Požitek je získáván z aktivit, které děláme rádi a nutně ho doprovází přemýšlení. &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; SELIGMAN, Martin E. (2003). Opravdové štěstí: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 390 s.) Praha: Ikar. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.  &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mapa spokojenosti populace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg|Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel, čím tmavší barva, tím jsou šťastnější&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy. &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; New ekonomics foundation. (2006). www.le.ac.uk: Happiness is ...being Healthy, Wealthy and Wise. Retrieved November 20, 2014 from http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním. &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;happiness&amp;quot;/&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada.  &lt;br /&gt;
* SELIGMAN, Martin E. (2003). Opravdové štěstí: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 390 s.) Praha: Ikar. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2004). Pozitivní psychologie: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 195 s.) Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozitivn%C3%AD_psychologie Pozitivní psychologie na wikipedii]&lt;br /&gt;
* [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not Psychology today]&lt;br /&gt;
* [http://e-psycholog.eu/pdf/slezackova.pdf E-psycholog]&lt;br /&gt;
* [http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html University of Leicester]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
University of Leicester http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Csikszentmihalyi, Mihaly (1996). O štěstí a smyslu života: Můžeme ovládat své prožitky a ovlivňovat jejich kvalitu?. ( 1. vyd., 367 s.) Praha: Lidové noviny.&lt;br /&gt;
* Slezáčková, Alena (2012). Průvodce pozitivní psychologií: Nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace.  ( 1. vyd., 304 s.) Praha: Grada.&lt;br /&gt;
* Lyubomirsky, Sonja (2008). The how of happiness: A scientific approach to getting the life you want. ( 1. vyd., 384 s.) Londýn: Penguin books &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
štěstí, pozitivní psychologie&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=9281</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=9281"/>
		<updated>2014-11-22T09:02:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor,[[hněv]], radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální.&amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;scherer&amp;quot;&amp;gt;Scherer, K. R.,(2005, December). What are emotions? And how can they be measured?. Social science information, 4, 625-729. Retrieved from file:///C:/Users/Sony/Downloads/2005_Scherer_SSI.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! &lt;br /&gt;
„''Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít''.“ Honoré de Balzac&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pozitivní psychologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru [[pozitivní psychologie]], kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát.&amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2004). Pozitivní psychologie: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 195 s.) Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;  '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''. &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Judith Ann Gebhardtová''' vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA''' (Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment) &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Štěstí podle Seligmana zahrnuje dvě složky: potěšení a požitek. '''Potěšení''' je nižší emoce, radost, která obsahuje veselost, nadšení, rozkoš, to, nad čím není potřeba přemýšlet. Požitek je získáván z aktivit, které děláme rádi a nutně ho doprovází přemýšlení. &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; SELIGMAN, Martin E. (2003). Opravdové štěstí: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 390 s.) Praha: Ikar. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.  &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mapa spokojenosti populace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg|Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel, čím tmavší barva, tím jsou šťastnější&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy. &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; New ekonomics foundation. (2006). www.le.ac.uk: Happiness is ...being Healthy, Wealthy and Wise. Retrieved November 20, 2014 from http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním. &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; This emotional life. (2011). www.pbs.org: What is happiness?. Retrieved November 20, 2014 from http://www.pbs.org/thisemotionallife/topic/happiness/what-happiness &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada.  &lt;br /&gt;
* SELIGMAN, Martin E. (2003). Opravdové štěstí: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 390 s.) Praha: Ikar. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2004). Pozitivní psychologie: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 195 s.) Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozitivn%C3%AD_psychologie Pozitivní psychologie na wikipedii]&lt;br /&gt;
* [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not Psychology today]&lt;br /&gt;
* [http://e-psycholog.eu/pdf/slezackova.pdf E-psycholog]&lt;br /&gt;
* [http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html University of Leicester]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
University of Leicester http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Csikszentmihalyi, Mihaly (1996). O štěstí a smyslu života: Můžeme ovládat své prožitky a ovlivňovat jejich kvalitu?. ( 1. vyd., 367 s.) Praha: Lidové noviny.&lt;br /&gt;
* Slezáčková, Alena (2012). Průvodce pozitivní psychologií: Nové přístupy, aktuální poznatky, praktické aplikace.  ( 1. vyd., 304 s.) Praha: Grada.&lt;br /&gt;
* Lyubomirsky, Sonja (2008). The how of happiness: A scientific approach to getting the life you want. ( 1. vyd., 384 s.) Londýn: Penguin books &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
štěstí, pozitivní psychologie&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=9005</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=9005"/>
		<updated>2014-11-20T14:44:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální.&amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;scherer&amp;quot;&amp;gt;Scherer, K. R.,(2005, December). What are emotions? And how can they be measured?. Social science information, 4, 625-729. Retrieved from file:///C:/Users/Sony/Downloads/2005_Scherer_SSI.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! &lt;br /&gt;
„''Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít''.“ Honoré de Balzac&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pozitivní psychologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát.&amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2004). Pozitivní psychologie: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 195 s.) Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;  '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''. &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Judith Ann Gebhardtová vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA''' (Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment) &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.  &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada. &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mapa spokojenosti populace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg|Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel, čím tmavší barva, tím jsou šťastnější&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy. &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; New ekonomics foundation. (2006). www.le.ac.uk: Happiness is ...being Healthy, Wealthy and Wise. Retrieved November 20, 2014 from http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním. &amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt; This emotional life. (2011). www.pbs.org: What is happiness?. Retrieved November 20, 2014 from http://www.pbs.org/thisemotionallife/topic/happiness/what-happiness &amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt;  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada.  &lt;br /&gt;
* SELIGMAN, Martin E. (2003). Opravdové štěstí: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 390 s.) Praha: Ikar. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2004). Pozitivní psychologie: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 195 s.) Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozitivn%C3%AD_psychologie Pozitivní psychologie na wikipedii]&lt;br /&gt;
* [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not Psychology today]&lt;br /&gt;
* [http://e-psycholog.eu/pdf/slezackova.pdf E-psycholog]&lt;br /&gt;
* [http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html University of Leicester]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
University of Leicester http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
štěstí, pozitivní psychologie&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8999</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8999"/>
		<updated>2014-11-20T11:22:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální.&amp;lt;sup&amp;gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;scherer&amp;quot;&amp;gt;Scherer, K. R.,(2005, December). What are emotions? And how can they be measured?. Social science information, 4, 625-729. Retrieved from file:///C:/Users/Sony/Downloads/2005_Scherer_SSI.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;/sup&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! &lt;br /&gt;
„''Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít''.“ Honoré de Balzac&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pozitivní psychologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''.&lt;br /&gt;
* Judith Ann Gebhardtová vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA''' (Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment)&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mapa spokojenosti populace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg|Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel, čím tmavší barva, tím jsou šťastnější&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# &lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada.  &lt;br /&gt;
* SELIGMAN, Martin E. (2003). Opravdové štěstí: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 390 s.) Praha: Ikar. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2004). Pozitivní psychologie: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 195 s.) Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozitivn%C3%AD_psychologie Pozitivní psychologie na wikipedii]&lt;br /&gt;
* [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not Psychology today]&lt;br /&gt;
* [http://e-psycholog.eu/pdf/slezackova.pdf E-psycholog]&lt;br /&gt;
* [http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html University of Leicester]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
University of Leicester http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
štěstí, pozitivní psychologie&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8982</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8982"/>
		<updated>2014-11-20T09:56:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! &lt;br /&gt;
„''Největším štěstím člověka je, když může žít pro to, zač by byl ochoten zemřít''.“ Honoré de Balzac&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pozitivní psychologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''.&lt;br /&gt;
* Judith Ann Gebhardtová vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA''' (Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment)&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mapa spokojenosti populace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg|Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel, čím tmavší barva, tím jsou šťastnější&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# &lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada.  &lt;br /&gt;
* SELIGMAN, Martin E. (2003). Opravdové štěstí: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 390 s.) Praha: Ikar. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2004). Pozitivní psychologie: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 195 s.) Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozitivn%C3%AD_psychologie Pozitivní psychologie na wikipedii]&lt;br /&gt;
* [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not Psychology today]&lt;br /&gt;
* [http://e-psycholog.eu/pdf/slezackova.pdf E-psycholog]&lt;br /&gt;
* [http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html University of Leicester]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
University of Leicester http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
štěstí, pozitivní psychologie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8978</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8978"/>
		<updated>2014-11-20T09:09:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pozitivní psychologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''.&lt;br /&gt;
* Judith Ann Gebhardtová vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA''' (Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment)&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mapa spokojenosti populace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg|Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel, čím tmavší barva, tím jsou šťastnější&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# &lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada.  &lt;br /&gt;
* SELIGMAN, Martin E. (2003). Opravdové štěstí: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 390 s.) Praha: Ikar. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2004). Pozitivní psychologie: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 195 s.) Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozitivn%C3%AD_psychologie Pozitivní psychologie na wikipedii]&lt;br /&gt;
* [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not Psychology today]&lt;br /&gt;
* [http://e-psycholog.eu/pdf/slezackova.pdf E-psycholog]&lt;br /&gt;
* [http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html University of Leicester]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
University of Leicester http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
štěstí, pozitivní psychologie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8977</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8977"/>
		<updated>2014-11-20T08:41:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pozitivní psychologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''.&lt;br /&gt;
* Judith Ann Gebhardtová vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA''' (Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment)&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mapa spokojenosti populace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg|Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel, čím tmavší barva, tím jsou šťastnější&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada.  &lt;br /&gt;
* SELIGMAN, Martin E. (2003). Opravdové štěstí: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 390 s.) Praha: Ikar. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2004). Pozitivní psychologie: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 195 s.) Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozitivn%C3%AD_psychologie Pozitivní psychologie na wikipedii]&lt;br /&gt;
* [http://www.psychologytoday.com/blog/the-good-life/200805/what-is-positive-psychology-and-what-is-it-not Psychology today]&lt;br /&gt;
* [http://e-psycholog.eu/pdf/slezackova.pdf E-psycholog]&lt;br /&gt;
* [http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html University of Leicester]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
University of Leicester http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
štěstí, pozitivní psychologie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8971</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8971"/>
		<updated>2014-11-20T08:33:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pozitivní psychologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''.&lt;br /&gt;
* Judith Ann Gebhardtová vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA''' (Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment)&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mapa spokojenosti populace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg|Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel, čím tmavší barva, tím jsou šťastnější&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada.  &lt;br /&gt;
* SELIGMAN, Martin E. (2003). Opravdové štěstí: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 390 s.) Praha: Ikar. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2004). Pozitivní psychologie: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 195 s.) Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozitivn%C3%AD_psychologie Pozitivní psychologie na wikipedii]&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
University of Leicester http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
štěstí, pozitivní psychologie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8828</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8828"/>
		<updated>2014-11-18T16:45:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pozitivní psychologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''.&lt;br /&gt;
* Judith Ann Gebhardtová vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA''' (Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment)&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výzkum ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mapa spokojenosti populace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg|Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel, čím tmavší barva, tím jsou šťastnější&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. ( 1. vyd., 131 s.) Praha: Grada.  &lt;br /&gt;
* SELIGMAN, Martin E. (2003). Opravdové štěstí: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 390 s.) Praha: Ikar. &lt;br /&gt;
* KŘIVOHLAVÝ, Jaro (2004). Pozitivní psychologie: pozitivní psychologie v praxi. (1. vyd., 195 s.) Praha: Portál. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
University of Leicester http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
štěstí, pozitivní psychologie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8814</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8814"/>
		<updated>2014-11-18T15:56:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: /* Externí odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pozitivní psychologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''.&lt;br /&gt;
* Judith Ann Gebhardtová vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA''' (Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment)&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mapa spokojenosti populace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg|Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel, čím tmavší barva, tím jsou šťastnější&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://wikipedie Pozitivní psychologie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
University of Leicester http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
štěstí, pozitivní psychologie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8813</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8813"/>
		<updated>2014-11-18T15:54:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pozitivní psychologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''.&lt;br /&gt;
* Judith Ann Gebhardtová vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA''' (Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment)&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mapa spokojenosti populace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg|Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel, čím tmavší barva, tím jsou šťastnější&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [http://Pozitivní%20psychologie%20na%20wikipedii Pozitivní psychologie na wikipedii]  &lt;br /&gt;
* [http://Psychology%20today Psychology today]&lt;br /&gt;
* [http://University%20of%20Leicester University of Leicester]&lt;br /&gt;
* [http://E-psychologie E-psychologie]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje obrázků ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
University of Leicester http://www.le.ac.uk/ebulletin-archive/ebulletin/news/press-releases/2000-2009/2006/07/nparticle.2006-07-28.html  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
štěstí, pozitivní psychologie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8719</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8719"/>
		<updated>2014-11-17T13:04:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: /* Mapa spokojenosti populace */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pozitivní psychologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''.&lt;br /&gt;
* Judith Ann Gebhardtová vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA'''(Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment)&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mapa spokojenosti populace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg|Mapa světa podle životní spokojenosti obyvatel, čím tmavší barva, tím jsou šťastnější&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
štěstí, pozitivní psychologie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Spokojenostvesv%C4%9Bt%C4%9B.jpg&amp;diff=8718</id>
		<title>Soubor:Spokojenostvesvětě.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Spokojenostvesv%C4%9Bt%C4%9B.jpg&amp;diff=8718"/>
		<updated>2014-11-17T13:03:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Mapaspokojenost.jpg&amp;diff=8717</id>
		<title>Soubor:Mapaspokojenost.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Mapaspokojenost.jpg&amp;diff=8717"/>
		<updated>2014-11-17T12:59:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8714</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8714"/>
		<updated>2014-11-17T12:00:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Pozitivní psychologie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři dimenze: '''potěšení''', '''angažovanost''' a '''smysluplnost'''. Později k těmto dimenzím přidal ještě '''dobré vztahy s druhými lidmi''' a '''snahu uspět'''.&lt;br /&gt;
* Judith Ann Gebhardtová vytvořila na základě Seligmanova dělení termín '''PERMA'''(Positive emotion, Engagement, Relationships, Meaning a Accomplishment)&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mapa spokojenosti populace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě výzkumu můžeme uvést několik aspektů, které štěstí či spokojenost v našem životě ovlivňují. Primárně je to '''genetika''', '''[[temperament]]''' a '''osobnost'''. Sekundárně pak bohatství, [[zdraví]], životní okolnosti a naše volby, životní rozhodnutí. '''Sonja Lyubomirsky'''  ve své knize ''Jak na štěstí: vědecký přístup k dosažení života, který chcete'', uvádí, že geny je naše štěstí ovlivněno z 50%, z 10 % nekontrolovatelnými životními okolnostmi, a z 40 % naším vlastním přičiněním.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Emoce]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
štěstí, pozitivní psychologie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8710</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8710"/>
		<updated>2014-11-17T11:19:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozitivní psychologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři části: potěšení, závazek a význam.&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Adrian White''' z ''University of Leicester'' sloučil všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako  UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. &lt;br /&gt;
“''We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being''.“ uvedl '''Adrian White''' při publikaci této mapy.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8709</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8709"/>
		<updated>2014-11-17T10:53:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: /* Štěstí */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozitivní psychologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři části: potěšení, závazek a význam.&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2006 Adrian White z University of Leicester dal dohromady všechna do té doby získaná data z výzkumů spokojenosti lidí a vytvořil jako první mapu světa, kde můžeme vidět nejspokojenější lidi světa a také ty nejméně. Data poskytly organizace jako UNESCO, CIA, the WHO či the New Economics Foundation. “We were surprised to see countries in Asia scoring so low, with China 82nd, Japan 90th and India 125th. These are countries that are thought as having a strong sense of collective identity which other researchers have associated with well-being.“ řekl Adrian White.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Mapaspokojenosti.jpg&amp;diff=8708</id>
		<title>Soubor:Mapaspokojenosti.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Mapaspokojenosti.jpg&amp;diff=8708"/>
		<updated>2014-11-17T10:49:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8705</id>
		<title>Štěstí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&amp;diff=8705"/>
		<updated>2014-11-17T09:58:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: Založena nová stránka s textem „== Štěstí ==  '''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, e…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Štěstí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Štěstí''' je abstraktní pojem, který si každý vykládá trochu jiným způsobem. Avšak rozhodně označuje příjemný pocit, emoci, která souvisí se spokojeností v životě a s tím, že člověk dělá to, co chce, že se cítí dobře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Emoce]]''' jsou subjektivní zážitky, které bychom mohli rozdělit na libé a nelibé. Jsou doprovázeny fyziologickými změnami a motorickými projevy. Mezi nižší emoce řadíme [[strach]], úzkost, odpor, hněv, radost a překvapení (tento počet je ovšem relativní). Vyšší emoce pak dělíme na morální, estetické, intelektuální a sociální. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pozitivní psychologie ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem štěstí bychom mohli zařadit do směru '''pozitivní psychologie''', kterou na přelomu 20. a 21. století začal rozvíjet '''Martin Seligman'''. Ta se kromě štěstí také zabývá fenomény jako např. radost, naděje či láska, anebo kladnými životními zkušenostmi a pozitivně fungujícími společenstvími. K tomuto směru psychologie nepochybně patří pojem ''flourish'', který nám říká, že v životě bychom měli rozkvétat a osobnostně zrát. '''Martin Seligman''' také určil, že štěstí má tři části: potěšení, závazek a význam.&lt;br /&gt;
* V rámci pozitivní psychologie existuje dotazníková '''metoda SST''' (''Signature Strengths Test''), která je určena pro co nejširší užití a zjišťuje slabé a silné stránky charakteru. Byla vytvořena v ústavu ''Values In Action Institute'' pod vedením Christophera Petersona a Martina Seligmana a je volně k dispozici pro veřejnost, např. v jedné ze Seligmanových knih.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6645</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační systémy a zdroje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6645"/>
		<updated>2014-10-09T08:42:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kocandrlova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoanalýza]] || eva &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Komunikace]] ||  Kristýna Sivoková|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoterapie]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Leon Festinger]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychofyzika]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Schizofrenie]] ||Kristýna Matoušová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hermann von Helmholtz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber]]‏‎ ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Daniel Kahneman]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Jean Piaget‏‎]] || Karolína Honsová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vlastnosti‏‎]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ivan Petrovič Pavlov]] ||Tereza Kolečková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kurt Koffka‏‎]] || Martin Javůrek || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asocianismus]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Deprese]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Úzkost]]||Martina Hanzlíková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Wilhelm Wundt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Testování statistických hypotéz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Experiment]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Humanistická psychologie]]|| Petr Kosík || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Introspekce]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Intuice]]|| Samuel Říha || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neverbální komunikace]] ||Kristína Janáková  || &lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|[[Agresivita]] ||  Linda Růžičková|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozitivní psychologie]] || petra Doležalová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychologické názory sofistů a Sokrata]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aristoteles]]||Šárka Machová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Edward Thorndike]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Gustav Theodor Fechner]]‏‎||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Chování]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie zdraví]]|| Markéta Jiroutová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber‏‎]] ||  ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Adrenalin]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Mozek]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||Adéla Becková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Fenomenologie]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Inzulín]]|| Jakub Nezdoba || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Forerův efekt]] || Lucie Froncová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Haló efekt]] || Daniel Patzelt || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pygmalion efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motýlí efekt]]||Denisa Zábranská  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reicher-Wheelerův efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mentální reprezentace]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Lev Vygotskij]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dunning-Krugerův efekt]]|| Thea Sedláčková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Extrospekce]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Hněv]] || Lukáš Kutil || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Radost]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Štěstí]]|| Kristýna Kočandrlová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Nálada]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Afekt]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Atribuce]]||   || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Seberealizace]]|| Martin Pech || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V případě nejasností (například- co má dané heslo obsahovat) kontaktujte Nikolu Frollovou '''nikola.frollova@gmail.com'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kocandrlova</name></author>
		
	</entry>
</feed>