<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristyna.Kralova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristyna.Kralova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Kristyna.Kralova"/>
	<updated>2026-05-09T14:48:05Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba_(MVS)&amp;diff=29039</id>
		<title>Meziknihovní výpůjční služba (MVS)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba_(MVS)&amp;diff=29039"/>
		<updated>2016-01-09T00:20:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Definice ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Meziknihovní výpůjční služba (ve zkratce MVS) je takový typ služby, která na základě legislativního opatření umožňuje vyžádat a vypůjčit si z jakékoliv knihovny pro uživatele dokumenty postrádající ve svém vlastním fondu. Naopak umožňuje také vypůjčovat dokumenty jiným knihovnám z vlastního fondu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kontext ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jak již bylo zmíněno, MVS spadá do obecnější skupiny meziknihovních služeb. Z výše uvedené definice vyplývá, že MVS patří mezi veřejné knihovnické a informační služby poskytované zcela bezplatně; knihovna může žádat pouze úhradu skutečně vynaložených nákladů (např. poštovné).&lt;br /&gt;
MVS je mimo jiné jednou z pěti základních forem DDS (Document Delivery Service), o nichž bude zmínka níže. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stručná historie ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
MVS byla poprvé definována na území tehdejšího Československa, a to Druhým knihovnickým zákonem, kde se apelovalo na prohlubování služeb uživatelům a poskytování knih a dokumentů na požádání, spolupráci s jinými institucemi při vypůjčování knih z vlastního fondu apod.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''1965'''&lt;br /&gt;
S vývojem meziknihovní spolupráce nastala i potřeba definovat služby spjaté s MVS, a tak vznikla tato vymezení:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''- '''Služby bibliograficko-informační meziknihovní''' – poskytuje informace stojící na základech knihovních fondů, katalogů a bibliografických aparátů dané knihovny knihovně druhé.'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''- '''Služby fotoreprodukční meziknihovní''' – Poskytuje fotokopie, mikrokarty, mikrofilmy apod. z fondu dané knihovny knihovně druhé. Této služby se užívá tehdy, jedná-li se o žádost o zapůjčení unikátních, vzácných či pro půjčující knihovnu nepostradatelných děl.'' &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
''- '''Meziknihovní výpůjční služby''' - opatření, jež umožňují, aby si každá knihovna mohla na základě určitých pravidel vypůjčit buď jednotlivé publikace, nebo soubory knih z kterékoli jiné knihovny a naopak půjčovat z vlastního fondu ostatním knihovnám.''&amp;lt;ref&amp;gt;1.	Meziknihovní výpůjční služba. Wikipedie [online]. 4.9.2014 [cit. 2016-01-09]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''1989'''&lt;br /&gt;
V devadesátých letech došlo v oblasti knihovnictví ke značným změnám, přičemž principy zůstaly zachovány a lze je definovat jako ''„komplex služeb zaměřených na spolupráci při zpřístupňování informací a při zabezpečování dostupnosti požadovaných dokumentů nebo jejich kopií rychlými a ekonomicky efektivními způsoby“.'' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Webové stránky === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Na stránkách http://www.mvs.cz je možné zjistit, která zapojená knihovna má požadovanou knihu, dále je možné si vybrat vyhledávání v určitém kraji a typu knihovny. Stránka je dostupná pro knihovny a po registraci si lze knihu objednat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Objednávky === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Pro objednání knihy přes meziknihovní službu je možné využít 3 typy žádanek:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* jednotná žádanka MS určená k poštovnímu styku – papírová,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* elektronická žádanka MS a&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* IFLA žádanka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Žádanka musí podle Vyhlášky Ministerstva kultury 88/2002 Sb. obsahovat:&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
* Údaje pro identifikaci dokumentu (např. název, autor, vydavatel apod.),&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Údaje pro identifikaci žádající knihovny,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Údaje pro identifikaci dožádané knihovny,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Požadavky na způsob zprostředkování dokumentu a&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Lhůtu, ve které má být žádost vyřízena.&amp;lt;ref&amp;gt;Vyhláška Ministerstva kultury k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb. [online]. [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257Vyhl.htm&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednotná žádanka (papírová) má 4 části:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* První část – základní údaje a dožádané knihovně slouží jako stvrzenka,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Druhá část – je dalším dokladem pro dožádanou knihovnu podle individuálních potřeb výpůjčního systému knihovny,&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Třetí část – jde s dokumentem tam i zpět jako průvodka, takže žádající i dožádané knihovně odpadá mnohá další korespondence a&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Čtvrtá část – je určena pro sdělení, zprávy o vyřízení žádající knihovně, a to jak na líci, kde knihovny využívají předtisku, tak na rubu, kde mohou sdělit individuální zprávy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na rubu takovéto žádanky jsou uvedeny kódy odpovědí doporučené Mezinárodní federací knihovnických sdružení a asociací (IFLA) pro meziknihovní služby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Legislativa === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veškeré dokumenty vztahující se k problematice a záležitostí okolo Meziknihovních výpůjčních služeb, je možné najít na stránkách Národní knihovny České republiky a to zde - http://www.nkp.cz/sluzby/legms&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Problematika MVS === &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Nedostatečný přístup k informacím o dostupnosti informačních zdrojů&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Náklady na poštovné&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Nevyrovnaný poměr zátěže na jednotlivé knihovny (některé knihovny více zasílají než žádají)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Zastaralá pravidla určující postupy a vzájemné vztahy&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Nevyjasněné ekonomické aspekty (vyžádání nákladů od uživatele)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Neprofesionalita (u uživatele i knihoven)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Nedostatečná informovanost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DDS ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Definice === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
DDS (Document Delivery Service) je služba zprostředkovávající dokumenty, jehož význam se napříč léty stále mění. Lze ho definovat jako zprostředkování či dodání dokumentu v klasické či elektronické podobě. &lt;br /&gt;
Dříve bylo chápáno jako sdílení zdrojů mezi knihovnami, proto ji uvádíme často do souvislosti s pojmem MVS (meziknihovní výpůjční služby) či MMVS (mezinárodní meziknihovní výpůjční služby). &lt;br /&gt;
V současnosti ho nejčastěji definuje TDKIV jako „trvalé nebo dočasné zprostředkování plných textů dokumentů (např. časopiseckých článků nebo knih) v elektronické nebo tištěné podobě“. &amp;lt;ref&amp;gt;3.	DDS. WikiKnihovna [online]. 6.2.2012 [cit. 2016-01-09]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDS&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historie ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Užití fondů dokumentů jiných knihoven má položené základy již od poloviny '''19. století''', kdy bylo cílem poskytovat uživatelům rozšířenější služby. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
První přelom začal ale ve '''30. a 40. let 20. století''', který je spjat s počátky mikrofilmováním knihovních sbírek, a na jehož základě bylo možné zpřístupnit dokumenty bez možnosti půjčení tištěného originálu. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Dalším důležitým mezníkem ve vývoji MVS byla '''padesátá léta''', kdy byla zavedena technologie kopírování a ovlivnila tak nejen oblast MVS, ale také MMVS (mezinárodní meziknihovní výpůjční služby). V důsledku kopírování se prudce zvedla poptávka po kopiích originálů. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Šedesátá a sedmdesátá léta''' přinesla prudký vývoj v oblasti vědeckých a technických informací, kdy se v souvislosti s tím zvedla i poptávka po dodání aktuálních informací. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Nezávisle na činnosti knihoven se v této informačně-knihovnickém sféře začaly formovat nové typy komerčních bibliografických databází a různorodých systémů, které měly za cíl včas zpřístupnit aktuální informace. Mimoto se definovaly také pojmy jako ''„document supply“'' nebo ''„document delivery“''. &amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Obecné aspekty vzniku a rozšíření služeb dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 10 [cit. 2016-01-08]. urn:nbn:cz:ik-12275. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12275&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Základní formy === &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V průběhu let, kdy DDS procházely značný vývojem a posunem, bylo definováno jejich pět základních forem. &lt;br /&gt;
* '''MVS''' (meziknihovní výpůjční služby)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''CDS''' (komerční dokumentové dodavatelské služby)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- zahrnují nákup dokumentů, nebo jejich částí prostřednictvím komerčních dodavatelů nebo agentů, kteří v zájmu uživatelů shromažďují veškeré informační zdroje za účelem jejich zpřístupnění&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''EDD''' (elektronické dodávání dokumentů)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- v tomto případě jsou všechny transakce při dodávání dokumentů vyřizovány elektronicky, tj. od objednávky, přes příjemku, až po konečný dokument v elektronické podobě. EDD také zahrnuje nákup dokumentů nebo jejich částí v elektronické podobě prostřednictvím komerčních dodavatelů či agentů.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''RS''' (sdílení zdrojů) &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- je jednou z možností poskytování dokumentů na základě vytvořených kooperačních sbírek, které knihovny využívají pro potřeby svých uživatelů a čtenářů. Na základě smluvního vztahu tedy knihovny zpřístupňují vlastní tištěné i elektronické zdroje uživatelům jiných knihoven.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''RDS''' (vzdálený přístup k dokumentům a jejich dodání)&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
- je chápán jako komplexní proces, který obsahuje získání bibliografické informace o dokumentu, identifikaci konkrétního dodavatele, zprostředkování vzdáleného přístupu k dokumentu a jeho následné dodání. Tato forma zahrnuje také finanční stránku zprostředkování přístupu a dodání dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;PLANKOVÁ, Jindra. Systémy elektronické komunikace dokumentů a jejich význam v informační společnosti. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 2, s. 21-38 [cit. 2016-01-09]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna102/10221.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meziknihovní výpůjční služba. Wikipedie [online]. 4.9.2014 [cit. 2016-01-09]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Meziknihovn%C3%AD_v%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dn%C3%AD_slu%C5%BEba&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PLANKOVÁ, Jindra. Tradiční metody užití knihovních materiálů. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 1 [cit. 2016-01-08]. urn:nbn:cz:ik-12335. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12335&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PLANKOVÁ, Jindra. Terminologické otázky dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 11 [cit. 2016-01-08]. urn:nbn:cz:ik-12269. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12269&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PLANKOVÁ, Jindra. Obecné aspekty vzniku a rozšíření služeb dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 10 [cit. 2016-01-08]. urn:nbn:cz:ik-12275. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12275&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PLANKOVÁ, Jindra. Zamyšlení nad budoucností dodávání dokumentů a meziknihovními službami. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 6 [cit. 2016-01-08]. urn:nbn:cz:ik-12561. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12561&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PLANKOVÁ, Jindra. Charakteristika vybraných zahraničních systémů a služeb dodávání dokumentů. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 4 [cit. 2016-01-08]. urn:nbn:cz:ik-12461. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12461&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
DDS. WikiKnihovna [online]. 6.2.2012 [cit. 2016-01-09]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DDS&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PLANKOVÁ, Jindra. Systémy elektronické komunikace dokumentů a jejich význam v informační společnosti. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 2, s. 21-38 [cit. 2016-01-09]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://knihovna.nkp.cz/knihovna102/10221.htm&amp;gt;. ISSN 1801-3252.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Meziknihovní výpůjční systém [online]. 2000 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: http://mvs.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:10232_(1).jpg&amp;diff=29038</id>
		<title>Soubor:10232 (1).jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:10232_(1).jpg&amp;diff=29038"/>
		<updated>2016-01-09T00:16:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy_(Astronomie,_Astrofyzika)&amp;diff=28067</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Fyzika a příbuzné vědy (Astronomie, Astrofyzika)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Fyzika_a_p%C5%99%C3%ADbuzn%C3%A9_v%C4%9Bdy_(Astronomie,_Astrofyzika)&amp;diff=28067"/>
		<updated>2015-12-28T21:32:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: Založena nová stránka s textem „=== Argo === '''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo roku 1992 a na své konto si v současnosti připisuje více než dva tisíce vydaných titulů. Hlavn…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Argo ===&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství vzniklo roku 1992 a na své konto si v současnosti připisuje více než dva tisíce vydaných titulů. Hlavním cílem Arga je seznamování čtenářské obce s novými zajímavými tituly a autorskými objevy. Podporuje nové talentované autory a překladatele, dík čemuž si toto nakladatelství získalo pověst vydavatele kvalitní beletristické, historické a jiné odborné literatury jak české, tak zahraniční. V poslední době se žánry vydavatelství rozšířily o fantasy a sci-fi tituly, ale také rozšiřuje sortiment literatury odborné. V profilu nakladatelství se čím dál častěji objevují i velké obrazové publikace.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.argo.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Didaktis ===&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelství Didaktis svým vznikem roku 1996 navázalo na tradici již dřívějšího nakladatelství s československým působením. Už podle názvu je zřejmé, že se Didaktis zaměřuje především na naučnou a pedagogickou literaturu, a to nejen pro děti základních a středních škol, ale mimo jiné škol jazykových. Disponuje mnoha edicemi z řad odborných knížek – Moje krůčky, Zábavné procvičování, Testy, Odmaturuj! a další. Na své konto si také připisuje online testy pro středoškoláky a budoucí vysokoškoláky, které jsou k dispozici na jejich stránkách. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://didaktis.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dokořán ===&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Dokořán od svého vzniku v roce 2006 až do současnosti vydalo více než 600 titulů, přičemž jednu třetinu tvoří překlady z angličtiny, francouzštiny, němčiny, čínštiny, italštiny a dalších jazyků. Nakldatelství se soustřeďuje na populárně naučné publikace z přírodních či společenských věd, které jsou vydávány v řadách Aliter, Zip a Zlom, odborné publikace pro akademickou obec publikuje v řadě Bod. Krom toho se podílí na projektech spolu s institucemi, jakou jsou FF UK, FSV UK, FF ZČU, CEVRO atd. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.dokoran.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Euromedia Group – Knižní klub ===&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Knižní klub je na českém trhu znám jako tradiční vydavatelská značka a mimo to také jako nejstarší nakladatelská firma Euromedia Group. Nabízí především českou literaturu, krimi, detektivky, thrillery, fantasy, militarie, historické romány, ale také dětské a odborné tituly. K současným kmenovým autorům Knižního klubu můžeme přiřadit Agathu Christie, Dicka Francise, Fredericka Forsytha, Kena Folleta či Robina Cooka. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://euromedia.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Karolinum ===&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze založené roku 1990 se zaměřuje na vydávání učebních textů, vědeckých monografií, odborných časopisů a vědeckých sborníků všech oborů univerzity. Za dobu svého působení vydalo Karolinum více než 5500 publikací. Vydavatelství též úzce spolupracuje se soukromými odbornými knihkupci, archivy a knihovnami jak v České republice, tak i v zahraničí. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://karolinum.cz/ink2_stat/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kupka === &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Kupka vydává již od roku 2002 velmi kvalitně zpracované učební pomůcky jak pro mateřské, základní a střední školy, tak i pro širokou veřejnost. V širokém výběru publikací můžeme najít vše od naučných zeměpisných map přes chemické tabulky a jednoduché přehledy ve všech učebních oborech až po chytré záložky. Nakladatelství v současnosti působí nejen u nás, ale i na Slovensku. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://cz.kupkanet.com/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Matfyzpress ===&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Nakladatelství Matfyzpress je obdobou současného Karolina Univerzity Karlovy. Spadá pod stejnojmennou univerzitu, konkrétně pod matematicko-fyzikální fakultu. Působí nejspíše od roku 2010 a od té doby si na své konto připisuje desítky naučných a odborných publikací z oblasti matematiky, fyziky a astrofyziky. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.mff.cuni.cz/fakulta/mfp/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mladá fronta ===&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Vydavatelství Mladá fronta založené již roku 1945 se v současnosti hrdě řadí mezi největší a nejúspěšnější vydavatelské domy u nás v České republice. Velký podíl na úspěchu tohoto nakladatelství nesou mnohaleté zkušenosti, odbornost a dynamický růst, což podtrhává i bohatý seznam titulů, které si připisuje na své konto. Mladá fronta se cíleně zaměřuje na široké spektrum čtenářů všech věkových kategorií. Pod jejich jménem je tedy možno nalézt nejen časopisecké publikace pro nejmenší, ale také lifestylové magazíny. Stejný důraz je kladen i na odbornou literaturu v oblasti ekonomiky a marketingu, gastronomie, zdravotnictví či dokonce stavebnictví. Cílem vydavatelství je dynamický rozvoj, který obnáší rozšiřování autorského portfolia a obohacování o nové žánry, jako jsou fantasy a sci-fi. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.mf.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Prometheus === &lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Prométheus působí už od roku 1993 a vydává koncepčně ucelené řady učebnic z matematiky a fyziky pro všechny stupně základních i středních škol, doplněné o sbírky úloh, testy, pracovní sešity a další metodické a odborné tituly. Veškeré učebnice jsou zpracovány v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://prometheus-nakl.cz/&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Práh ===&lt;br /&gt;
'''Anotace:''' Práh byl založen roku 1991 spisovatelem Martinem Vopěnkou a až do roku 2014 vydal více než 500 knižních publikací. Třebaže se orientuje převážně na literaturu faktu, nalezneme mezi nimi i tituly o partnerských vztazích, vědě, zvířatech, zdraví, politice či memoárech. Nakladatelství mimoto získalo řadu ocenění a nominací za knihy pro děti a mládež. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Odkaz:''' http://www.prah.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=27944</id>
		<title>Nakladatelé a knižní trh v České republice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatel%C3%A9_a_kni%C5%BEn%C3%AD_trh_v_%C4%8Cesk%C3%A9_republice&amp;diff=27944"/>
		<updated>2015-12-28T13:26:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: /* Tabulka hesel */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Tabulka hesel ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Jméno studenta&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Antropologie, etnografie, kulturologie]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekonomické vědy, obchod]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie a náboženství]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fyzika a příbuzné vědy (Astronomie, Astrofyzika)]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Geografie, geologie, vědy o zemi]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - zvukové nosiče]]  || Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hudba - hudebniny]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Chemie. Krystalografie. Mineralogické vědy]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Lékařství]]  || Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Matematika]]  || Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mediální studia]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické vědy]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Právo-knižní trh|Právo]]  || Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie - knižní trh|Psychologie]]  || Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Technika, technologie, inženýrství]]  || Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Tělesná výchova a sport. Rekreace]]  || Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Umění, architektura, muzeologie]]  || Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Výchova a vzdělávání, učebnice]]  || Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Informační technologie]]  || Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Zemědělství]]  || Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Beletrie pro dospělé]]  || Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura pro děti a mládež]]  || Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Poezie]]  || Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Fantasy a sci-fi]]  || Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sci-fi a fantasy]]  || Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Encyklopedie, referenční literatura]]  || Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Portály elektronických knih]]  || Denis Škopan&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Audioknihy]]  || Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Distributoři zahraniční literatury vč. slovenské v ČR]]  || Alexandra Riva&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_kryptologie&amp;diff=15218</id>
		<title>Historie kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_kryptologie&amp;diff=15218"/>
		<updated>2015-01-22T18:58:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Kryptologie''' je věda zabývající se utajením obsahu zpráv prostřednictvím šifrovacích systémů.&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;u&amp;gt;Počátky kryptologie&amp;lt;/u&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Počátky [[kryptologie]] se nedají s určitostí datově vymezit. S největší pravděpodobností vznikla ale už v pátém století před naším letopočtem. Dalo by se domnívat, že vznikla krátce poté, co se začaly informace předávat psanou zprávou. Samotné utajování probíhalo ale ještě před počátkem [[šifrování]]. Například řecký vyslanec '''Histiaios''' v Persii nechal svému otrokovi vyholit hlavu, na kterou poté vytetoval vzkaz pro Aristagora, v níž ho pobízí ke vzpouře. Otrokovi nechal znovu narůst vlasy a poté ho poslal do Řecka. Nejedná se však o první případ šifrování. &lt;br /&gt;
Mezi první případy patří případ vojenského velitele '''Aenea Tactica''' (350 př.n.l.), který doporučuje celkem 22 různých šifrovacích klíčů pracující s písmeny. Rozřadil je do dvou skupin:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Transpoziční šifrovací klíče]]'''&lt;br /&gt;
Šifrování zde tkví v předem dohodnuté změně pořadí písmen otevřeného textu. Způsob, kterým se přemisťují písmena, musí být jasně a jednoznačně domluven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''[[Substituční šifrovací klíče]]''' &lt;br /&gt;
Zde šifrování spočívá v nahrazování písmen otevřeného textu jinými písmeny, či dokonce číslicemi nebo znaky. Typickým příkladem substitučního šifrovacího klíče je například kód. Zde se celá slova či věty nahrazují číselnými, písmenkovými či smíšenými dvou až šestimístnými skupinami. &lt;br /&gt;
Jako další příklad lze uvést '''Gaia Iulia Caesara''', který používal u svých vojsk například '''jednoduchou substituci'''''Text kurzívou''. Je vyjádřená současnými písmeny mezinárodní abecedy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z&lt;br /&gt;
D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z A B C&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Horní řádek představuje znaky otevřeného textu a řádek pod ním šifrovací znak. Této metody užívali také '''Gaius Octavianus Augustus''', celou šifru poté později popsal '''Gaius S. Tranquillus Suetonius''' v díle ''Životopisy dvanácti císařů''.&lt;br /&gt;
Jednoduché substituce s přidáním tzv. klamačů využíval generální štáb ruského cara ještě za 1.světové války. &lt;br /&gt;
Od osmého do zhruba dvanáctého století se v Evropě kryptologie nerozvíjela, pouze u Arabů. &lt;br /&gt;
První evropské knihy jsme se dočkali až ve 13. století. Jejím autorem byl anglický přírodovědec a filozof '''Roger Bacon''' a nesla název ''De secretis artis et natura operibus et de nullitate magiae'' (List o tajných dovednostech a neexistenci magie). Je v ní uvedeno 7 různých způsobů, jak zprávu zašifrovat. &lt;br /&gt;
Zhruba o sto let později přišel s vylepšenou jednoduchou substitucí italských architekt '''Leon Battista Alberti'''. Tajemství tkví v tom, že dolní šifrová abeceda je rozházená a pořadí písmen je předem smluvené. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== &amp;lt;u&amp;gt;Šifrování v 16.-19.století&amp;lt;/u&amp;gt; ===&lt;br /&gt;
Výrazného rozvoje se kryptologie těšila až v novověku, v dobách válek, rozvojů věd a diplomacií. Za '''zakladatele moderní kryptologie''' je považován německý benediktinský opat ze Spannheimu, '''Johannes Heidenberh Trittheim''' (1462-1516). Na konci patnáctého století vydal knihu s názvem ''Univerzální polygrafie kanibalistického písma od Jana Trittheima, faráře''. Hlavním přínosem tohoto díla byla tabulka pro šifrování složitou substitucí. Jedná se o spojení jednoduché substituce s periodickým heslem. Trittheim je mimo jiné autorem tříčíselné substituce, která zaměňuje každé písmeno otevřeného textu za třímístné číslo, jež je jakousi kombinací tří číslic 1, 2 a 3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(A = 111, B = 112, C = 113, D = 121 a tak dále… mezera mezi slovy představovala trojkombinaci 333)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další významné kryptografy patří '''Geronimo Cardano''' (italský matematik, fyzik, lékař, filozof), který je vynálezcem transpozičního šifrovacího klíče – ''mřížky'''''Tučný text'''.&lt;br /&gt;
Na jeho dílo později navázal německý matematik '''C. F. Hindenburg'''. Mřížka se vylepšení dočkala ale až v 19.století v područí '''Eduarda B. Fleissnera von Wostrovitze''' (rakouský plukovník). Ono zlepšení se nazývalo '''otočná mřížka'''''Text kurzívou''. Jednalo se o mřížku (klidně i papírovou) tvaru čtverce 6x6 okének (celkem 36 polí), přičemž čtvrtina z nich musela být vystřihnuta tak, aby se při otáčení do 4 poloh ona vystřižená okénka nepřekrývala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další významné luštitele 16.století patří:&lt;br /&gt;
'''Francois Viette''' (francouzský matematik a právník)&lt;br /&gt;
'''Giovanni Battista Della Porta''' (italský dramatik a přírodovědec)&lt;br /&gt;
'''Galieleo Galilei''' (italský astronom, fyzik a matematik)&lt;br /&gt;
a další…&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
[[Vládou ovládaná kryptologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Studium softwaru a teorie kódu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Asymetrické šifrování]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Základní rozdělení kryptologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrování, šifrovací systémy, kódy&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scholar_Google&amp;diff=15215</id>
		<title>Scholar Google</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scholar_Google&amp;diff=15215"/>
		<updated>2015-01-22T18:53:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== ''„Stůjte s námi na ramenou obrů.“ '' ==&lt;br /&gt;
''(slogan české mutace Google Scholar)''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''Google Scholar''' zprostředkovává snadné vyhledávání akademických prací, z jednoho místa je možné prohledávat řadu vědních oborů a zdrojů (například odborné studie, diplomové práce, knihy, abstrakty a články publikované akademickými nakladatelstvími, odbornými společnostmi, univerzitami a dalšími vědeckými organizacemi). Služba pomáhá především vědeckým pracovníkům, pedagogům, ale i samotným studentům. Google Scholar napomáhá identifikovat nejrelevantnější výsledky ze scény vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce služby Google Scholar ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Vyhledávání''' rozmanitých zdrojů z jednoho místa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Hledání''' článků, abstraktů a citací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Nalezení''' celého článku v knihovně či na webu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Informace''' o klíčových článcích v jakémkoli vědním oboru &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě běžných vyhledávacích operátorů (+, -, OR, „“) je možné využít i rozšířené možnosti vyhledávání, které omezí výsledky na konkrétního autora, název práce nebo dobu publikování. V konečných výsledcích vyhledávání pak kromě názvu publikace, jmen autorů či data vydání je možno nalézt také například odkaz na knihovny, v nichž danou konkrétní práci můžeme najít, případně odkaz na články související s vyhledanou prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jakým způsobem jsou hodnoceny články… ==&lt;br /&gt;
Jedním ze základních cílů služby Google Scholar je třídit články takovým způsobem, který využívají i výzkumní pracovníci – vezmou v potaz celý text každého jednotlivého článku, včetně autora, publikačního zdroje, ve kterém se článek objevil a kolikrát byl citován v jiné vědecké literatuře. Nejdůležitější či nejvýznamnější výsledky se pokaždé objeví na první stránce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozšířené vyhledávání služby Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Efektivitu či přenos vyhledávání na Google Scholar lze posílit přidáním Operátorů, které naše vyhledávací výrazy značně doladí.  V Některých případech je možné si operátory přidat rovnou ve vyhledávacím poli služby Google Scholar, v jiném případě využijeme například stránku Rozšířené vyhledávání služby Google Scholar.  &lt;br /&gt;
Uvedeme zde jedny z nejběžnějších operátorů služby Google Scholar:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Vyhledávání autorů''' ===&lt;br /&gt;
Vyhledávání autorů se řadí mezi ty vůbec nejefektivnější způsoby hledání konkrétních článků. Jestliže máme dostatek informací o tom, kdo je autorem článku, postačí jen doplnit příjmení autora k vyhledávacím výrazům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Omezení publikačních zdrojů''' ===&lt;br /&gt;
Toto omezení nám zajistí výhradně výsledky s určitými slovy z konkrétní publikace.&lt;br /&gt;
Tento operátor je dostupný výhradně na stránce Rozšířené vyhledávání služby Scholar&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Omezení datem ''' ===&lt;br /&gt;
Pakliže vyhledáváme nejnovější informace či události, efektivitu vyhledávání zvýší právě omezení data. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další operátory ==&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných operátorů podporuje služba Google Scholar také většinu pokročilých operátorů ve vyhledávání na webu Google. Jedná se například o: &lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;+&amp;quot;''' zajišťuje, že výsledky vyhledávání budou obsahovat běžná slova, písmena či čísla, které vyhledávací technologie Google obvykle neberou v potaz, jako např. v [+de knuth]; &lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;-&amp;quot;''' vylučuje všechny výsledky obsahující tento vyhledávací termín, jako např. v [vrána -autor:vrána] &lt;br /&gt;
# '''vyhledávání frází''' zobrazuje výhradně výsledky obsahující naprosto přesnou frázi, jako např. v dotazu[&amp;quot;jak je vám libo&amp;quot;]; &lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;OR&amp;quot;''' zobrazuje výsledky obsahující jeden z našich vyhledávacích výrazů, jako např. v [skladová položka OR vklad]; &lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;intitle:&amp;quot;''' jako např. v dotazu[intitle:mars] zobrazuje výhradně výsledky obsahující námi hledaný výraz v názvu dokumentu. &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Official Google Blog Česká republika [online]. 21. ledna 2008, 2010 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://google-cz.blogspot.cz/2008/01/google-scholar.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O službě Google Scholar. Google Scholar [online]. 2011, 2011 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://scholar.google.cz/intl/cs/scholar/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GOOGLE SCHOLAR - manuál. Vědecká knihovna UJEP [online]. 2014, 2014 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z:http://knihovna.ujep.cz/soubory/EIZ/googlescholar.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vyhledávání Google Scholar. Google Scholar [online]. 2011, 2011 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z:http://scholar.google.cz/intl/cs/scholar/help.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google, Google Scholar, operátory, služby, vyhledávání&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scholar_Google&amp;diff=15214</id>
		<title>Scholar Google</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scholar_Google&amp;diff=15214"/>
		<updated>2015-01-22T18:53:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== ''„Stůjte s námi na ramenou obrů.“ '' ==&lt;br /&gt;
(slogan české mutace Google Scholar)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''Google Scholar''' zprostředkovává snadné vyhledávání akademických prací, z jednoho místa je možné prohledávat řadu vědních oborů a zdrojů (například odborné studie, diplomové práce, knihy, abstrakty a články publikované akademickými nakladatelstvími, odbornými společnostmi, univerzitami a dalšími vědeckými organizacemi). Služba pomáhá především vědeckým pracovníkům, pedagogům, ale i samotným studentům. Google Scholar napomáhá identifikovat nejrelevantnější výsledky ze scény vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce služby Google Scholar ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Vyhledávání''' rozmanitých zdrojů z jednoho místa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Hledání''' článků, abstraktů a citací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Nalezení''' celého článku v knihovně či na webu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Informace''' o klíčových článcích v jakémkoli vědním oboru &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě běžných vyhledávacích operátorů (+, -, OR, „“) je možné využít i rozšířené možnosti vyhledávání, které omezí výsledky na konkrétního autora, název práce nebo dobu publikování. V konečných výsledcích vyhledávání pak kromě názvu publikace, jmen autorů či data vydání je možno nalézt také například odkaz na knihovny, v nichž danou konkrétní práci můžeme najít, případně odkaz na články související s vyhledanou prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jakým způsobem jsou hodnoceny články… ==&lt;br /&gt;
Jedním ze základních cílů služby Google Scholar je třídit články takovým způsobem, který využívají i výzkumní pracovníci – vezmou v potaz celý text každého jednotlivého článku, včetně autora, publikačního zdroje, ve kterém se článek objevil a kolikrát byl citován v jiné vědecké literatuře. Nejdůležitější či nejvýznamnější výsledky se pokaždé objeví na první stránce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Rozšířené vyhledávání služby Google Scholar ==&lt;br /&gt;
Efektivitu či přenos vyhledávání na Google Scholar lze posílit přidáním Operátorů, které naše vyhledávací výrazy značně doladí.  V Některých případech je možné si operátory přidat rovnou ve vyhledávacím poli služby Google Scholar, v jiném případě využijeme například stránku Rozšířené vyhledávání služby Google Scholar.  &lt;br /&gt;
Uvedeme zde jedny z nejběžnějších operátorů služby Google Scholar:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Vyhledávání autorů''' ===&lt;br /&gt;
Vyhledávání autorů se řadí mezi ty vůbec nejefektivnější způsoby hledání konkrétních článků. Jestliže máme dostatek informací o tom, kdo je autorem článku, postačí jen doplnit příjmení autora k vyhledávacím výrazům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Omezení publikačních zdrojů''' ===&lt;br /&gt;
Toto omezení nám zajistí výhradně výsledky s určitými slovy z konkrétní publikace.&lt;br /&gt;
Tento operátor je dostupný výhradně na stránce Rozšířené vyhledávání služby Scholar&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Omezení datem ''' ===&lt;br /&gt;
Pakliže vyhledáváme nejnovější informace či události, efektivitu vyhledávání zvýší právě omezení data. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další operátory ==&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných operátorů podporuje služba Google Scholar také většinu pokročilých operátorů ve vyhledávání na webu Google. Jedná se například o: &lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;+&amp;quot;''' zajišťuje, že výsledky vyhledávání budou obsahovat běžná slova, písmena či čísla, které vyhledávací technologie Google obvykle neberou v potaz, jako např. v [+de knuth]; &lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;-&amp;quot;''' vylučuje všechny výsledky obsahující tento vyhledávací termín, jako např. v [vrána -autor:vrána] &lt;br /&gt;
# '''vyhledávání frází''' zobrazuje výhradně výsledky obsahující naprosto přesnou frázi, jako např. v dotazu[&amp;quot;jak je vám libo&amp;quot;]; &lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;OR&amp;quot;''' zobrazuje výsledky obsahující jeden z našich vyhledávacích výrazů, jako např. v [skladová položka OR vklad]; &lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;intitle:&amp;quot;''' jako např. v dotazu[intitle:mars] zobrazuje výhradně výsledky obsahující námi hledaný výraz v názvu dokumentu. &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Official Google Blog Česká republika [online]. 21. ledna 2008, 2010 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://google-cz.blogspot.cz/2008/01/google-scholar.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O službě Google Scholar. Google Scholar [online]. 2011, 2011 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://scholar.google.cz/intl/cs/scholar/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GOOGLE SCHOLAR - manuál. Vědecká knihovna UJEP [online]. 2014, 2014 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z:http://knihovna.ujep.cz/soubory/EIZ/googlescholar.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vyhledávání Google Scholar. Google Scholar [online]. 2011, 2011 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z:http://scholar.google.cz/intl/cs/scholar/help.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google, Google Scholar, operátory, služby, vyhledávání&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scholar_Google&amp;diff=15213</id>
		<title>Scholar Google</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scholar_Google&amp;diff=15213"/>
		<updated>2015-01-22T18:52:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== ''„Stůjte s námi na ramenou obrů.“ '' ==&lt;br /&gt;
(slogan české mutace Google Scholar)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''Google Scholar''' zprostředkovává snadné vyhledávání akademických prací, z jednoho místa je možné prohledávat řadu vědních oborů a zdrojů (například odborné studie, diplomové práce, knihy, abstrakty a články publikované akademickými nakladatelstvími, odbornými společnostmi, univerzitami a dalšími vědeckými organizacemi). Služba pomáhá především vědeckým pracovníkům, pedagogům, ale i samotným studentům. Google Scholar napomáhá identifikovat nejrelevantnější výsledky ze scény vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce služby Google Scholar ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Vyhledávání''' rozmanitých zdrojů z jednoho místa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Hledání''' článků, abstraktů a citací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Nalezení''' celého článku v knihovně či na webu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Informace''' o klíčových článcích v jakémkoli vědním oboru &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě běžných vyhledávacích operátorů (+, -, OR, „“) je možné využít i rozšířené možnosti vyhledávání, které omezí výsledky na konkrétního autora, název práce nebo dobu publikování. V konečných výsledcích vyhledávání pak kromě názvu publikace, jmen autorů či data vydání je možno nalézt také například odkaz na knihovny, v nichž danou konkrétní práci můžeme najít, případně odkaz na články související s vyhledanou prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jakým způsobem jsou hodnoceny články… ==&lt;br /&gt;
Jedním ze základních cílů služby Google Scholar je třídit články takovým způsobem, který využívají i výzkumní pracovníci – vezmou v potaz celý text každého jednotlivého článku, včetně autora, publikačního zdroje, ve kterém se článek objevil a kolikrát byl citován v jiné vědecké literatuře. Nejdůležitější či nejvýznamnější výsledky se pokaždé objeví na první stránce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozšířené vyhledávání služby Google Scholar ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Efektivitu či přenos vyhledávání na Google Scholar lze posílit přidáním Operátorů, které naše vyhledávací výrazy značně doladí.  V Některých případech je možné si operátory přidat rovnou ve vyhledávacím poli služby Google Scholar, v jiném případě využijeme například stránku Rozšířené vyhledávání služby Google Scholar.  &lt;br /&gt;
Uvedeme zde jedny z nejběžnějších operátorů služby Google Scholar:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vyhledávání autorů'''&lt;br /&gt;
Vyhledávání autorů se řadí mezi ty vůbec nejefektivnější způsoby hledání konkrétních článků. Jestliže máme dostatek informací o tom, kdo je autorem článku, postačí jen doplnit příjmení autora k vyhledávacím výrazům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Omezení publikačních zdrojů'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Toto omezení nám zajistí výhradně výsledky s určitými slovy z konkrétní publikace.&lt;br /&gt;
Tento operátor je dostupný výhradně na stránce Rozšířené vyhledávání služby Scholar&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Omezení datem'''&lt;br /&gt;
Pakliže vyhledáváme nejnovější informace či události, efektivitu vyhledávání zvýší právě omezení data. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další operátory ==&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných operátorů podporuje služba Google Scholar také většinu pokročilých operátorů ve vyhledávání na webu Google. Jedná se například o: &lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;+&amp;quot;''' zajišťuje, že výsledky vyhledávání budou obsahovat běžná slova, písmena či čísla, které vyhledávací technologie Google obvykle neberou v potaz, jako např. v [+de knuth]; &lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;-&amp;quot;''' vylučuje všechny výsledky obsahující tento vyhledávací termín, jako např. v [vrána -autor:vrána] &lt;br /&gt;
# '''vyhledávání frází''' zobrazuje výhradně výsledky obsahující naprosto přesnou frázi, jako např. v dotazu[&amp;quot;jak je vám libo&amp;quot;]; &lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;OR&amp;quot;''' zobrazuje výsledky obsahující jeden z našich vyhledávacích výrazů, jako např. v [skladová položka OR vklad]; &lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;intitle:&amp;quot;''' jako např. v dotazu[intitle:mars] zobrazuje výhradně výsledky obsahující námi hledaný výraz v názvu dokumentu. &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Official Google Blog Česká republika [online]. 21. ledna 2008, 2010 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://google-cz.blogspot.cz/2008/01/google-scholar.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O službě Google Scholar. Google Scholar [online]. 2011, 2011 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://scholar.google.cz/intl/cs/scholar/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GOOGLE SCHOLAR - manuál. Vědecká knihovna UJEP [online]. 2014, 2014 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z:http://knihovna.ujep.cz/soubory/EIZ/googlescholar.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vyhledávání Google Scholar. Google Scholar [online]. 2011, 2011 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z:http://scholar.google.cz/intl/cs/scholar/help.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google, Google Scholar, operátory, služby, vyhledávání&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scholar_Google&amp;diff=15212</id>
		<title>Scholar Google</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scholar_Google&amp;diff=15212"/>
		<updated>2015-01-22T18:50:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== ''„Stůjte s námi na ramenou obrů.“ '' ==&lt;br /&gt;
(slogan české mutace Google Scholar)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba '''Google Scholar''' zprostředkovává snadné vyhledávání akademických prací, z jednoho místa je možné prohledávat řadu vědních oborů a zdrojů (například odborné studie, diplomové práce, knihy, abstrakty a články publikované akademickými nakladatelstvími, odbornými společnostmi, univerzitami a dalšími vědeckými organizacemi). Služba pomáhá především vědeckým pracovníkům, pedagogům, ale i samotným studentům. Google Scholar napomáhá identifikovat nejrelevantnější výsledky ze scény vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Funkce služby Google Scholar ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Vyhledávání''' rozmanitých zdrojů z jednoho místa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Hledání''' článků, abstraktů a citací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Nalezení''' celého článku v knihovně či na webu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Informace''' o klíčových článcích v jakémkoli vědním oboru &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě běžných vyhledávacích operátorů (+, -, OR, „“) je možné využít i rozšířené možnosti vyhledávání, které omezí výsledky na konkrétního autora, název práce nebo dobu publikování. V konečných výsledcích vyhledávání pak kromě názvu publikace, jmen autorů či data vydání je možno nalézt také například odkaz na knihovny, v nichž danou konkrétní práci můžeme najít, případně odkaz na články související s vyhledanou prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Jakým způsobem jsou hodnoceny články… ==&lt;br /&gt;
Jedním ze základních cílů služby Google Scholar je třídit články takovým způsobem, který využívají i výzkumní pracovníci – vezmou v potaz celý text každého jednotlivého článku, včetně autora, publikačního zdroje, ve kterém se článek objevil a kolikrát byl citován v jiné vědecké literatuře. Nejdůležitější či nejvýznamnější výsledky se pokaždé objeví na první stránce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozšířené vyhledávání služby Google Scholar ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Efektivitu či přenos vyhledávání na Google Scholar lze posílit přidáním Operátorů, které naše vyhledávací výrazy značně doladí.  V Některých případech je možné si operátory přidat rovnou ve vyhledávacím poli služby Google Scholar, v jiném případě využijeme například stránku Rozšířené vyhledávání služby Google Scholar.  &lt;br /&gt;
Uvedeme zde jedny z nejběžnějších operátorů služby Google Scholar:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Vyhledávání autorů'''&lt;br /&gt;
Vyhledávání autorů se řadí mezi ty vůbec nejefektivnější způsoby hledání konkrétních článků. Jestliže máme dostatek informací o tom, kdo je autorem článku, postačí jen doplnit příjmení autora k vyhledávacím výrazům. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Omezení publikačních zdrojů'''&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Toto omezení nám zajistí výhradně výsledky s určitými slovy z konkrétní publikace.&lt;br /&gt;
Tento operátor je dostupný výhradně na stránce Rozšířené vyhledávání služby Scholar&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Omezení datem'''&lt;br /&gt;
Pakliže vyhledáváme nejnovější informace či události, efektivitu vyhledávání zvýší právě omezení data. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Další operátory ==&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných operátorů podporuje služba Google Scholar také většinu pokročilých operátorů ve vyhledávání na webu Google. Jedná se například o: &lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;+&amp;quot;''' zajišťuje, že výsledky vyhledávání budou obsahovat běžná slova, písmena či čísla, které vyhledávací technologie Google obvykle neberou v potaz, jako např. v [+de knuth];&lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;-&amp;quot;''' vylučuje všechny výsledky obsahující tento vyhledávací termín, jako např. v&lt;br /&gt;
[vrána -autor:vrána];&lt;br /&gt;
# '''vyhledávání frází''' zobrazuje výhradně výsledky obsahující naprosto přesnou frázi, jako např. v&lt;br /&gt;
dotazu[&amp;quot;jak je vám libo&amp;quot;];&lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;OR&amp;quot;''' zobrazuje výsledky obsahující jeden z našich vyhledávacích výrazů, jako&lt;br /&gt;
např. v [skladová položka OR vklad];&lt;br /&gt;
# '''operátor &amp;quot;intitle:&amp;quot;''' jako např. v dotazu[intitle:mars] zobrazuje výhradně výsledky obsahující námi hledaný výraz v názvu dokumentu.&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Google Scholar. Official Google Blog Česká republika [online]. 21. ledna 2008, 2010 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://google-cz.blogspot.cz/2008/01/google-scholar.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* O službě Google Scholar. Google Scholar [online]. 2011, 2011 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://scholar.google.cz/intl/cs/scholar/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* GOOGLE SCHOLAR - manuál. Vědecká knihovna UJEP [online]. 2014, 2014 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z:http://knihovna.ujep.cz/soubory/EIZ/googlescholar.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Vyhledávání Google Scholar. Google Scholar [online]. 2011, 2011 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z:http://scholar.google.cz/intl/cs/scholar/help.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google, Google Scholar, operátory, služby, vyhledávání&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15210</id>
		<title>Základní rozdělení kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie&amp;diff=15210"/>
		<updated>2015-01-22T18:38:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Co je to kryptologie? ===&lt;br /&gt;
'''Kryptologie''' je věda zabývající se utajením obsahu zpráv, tedy šiframi. Až donedávna byla považována spíše za vědu opředenou tajemstvím stojící za matematikou a informatikou, a proto nebyla dlouho uvedena v oficiálním třídění matematických věd. Názory na kryptologii se v průběhu staletí značně lišily. Velké pozornosti se těšila především ve dvacátém století v době první světové války, nejvíce se osvědčila i v období druhé světové války.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kryptologie však nebyla využívána jen na šifrování válečných zpráv, ale zaměřovala se také na obchodní a diplomatické korespondence, agenturní či policejní zprávy a další podobně důležité informace.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato věda se dělí poté na – '''kryptografii''' a '''kryptoanalýzu''', někdy se zmiňuje i méně známá '''steganografie'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Kryptografie]] se zabývá konstrukcí šifrovacích klíčů, tedy nástrojů napomáhající k šifrování zpráv. Jedná se o matematickou metodu, která zajišťuje důvěrnost zprávy, původ dat (vlastnictví), autentizaci entit (ověření subjektu) a integritu dat (neporušenost). Mimoto zkoumá i slabé stránky těchto prvků informační bezpečnosti, hodnotí rizika a odolnost vůči různým útokům. Tato věda tedy navrhuje nejrůznější šifrovací systémy, které dokážou převést informaci či zprávu do podoby, v níž je naprosto skryta. Jejím hlavním cílem bylo udržet zprávu zašifrovanou i v situacích, kdy jí zachytí třetí, nepovolaná strana.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lidé zabývající se navrhováním, užíváním a zkoumáním kryptografie jsou kryptografové. Prvotním a hlavním cílem kryptografie byl rozvoj algoritmů použitelných k zašifrování zprávy před ostatními s výjimkou strany vysílající a přijímající. Až později se algoritmy rozvinuly tak, aby sloužily k přímé identifikaci odesílatele a k autentizaci (ověření správnosti zprávy přijímající stranou).  V minulosti se kryptografii věnovali především filozofové, učenci či přírodovědci.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi známé osobnosti zabývající se touto vědou patří mimo jiné Galileo Galilei, Francis Bacon, nebo Johannes Trittheim. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kryptoanalýza ===&lt;br /&gt;
[[Kryptoanalýza]] by se dala označit za protiklad kryptografie. Zkoumá vlastnosti otevřeného textu, šifrovaného textu, ale i samotných šifrovacích klíčů. Hlavním cílem této vědy je zkoumání kryptografických systémů a hledání metod napomáhajících k proniknutí do těchto systémů.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Osoby zabývající se kryptoanalýzou se nazývají kryptoanalytici. Jejich úkolem je získat ze skryté zprávy znovu [[otevřený text]], případně alespoň část zašifrovaných informací.    &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
První vědecké základy této vědy položil William Frederic Friedman ve 20. letech minulého století a rozvinul především matematické metody kryptoanalýzy. Mezi další osobnosti zkoumající kryptoanalýzu patří Antoine Rossignol nebo Andreas Figl, kteří namísto matematických metod upřednostňovali intuici a jazykové schopnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steganografie ===&lt;br /&gt;
[[Steganografie]] je věda, jejíž hlavním úkolem je zakrýt existenci zprávy. Informace může být předávána ve srozumitelné podobě, ale třetí, nepovolaná strana nesmí vědět, že je zpráva vůbec předávána. V minulosti nebyla tak plnohodnotnou a vážně branou metodou, jako je tomu dnes. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použité zdroje ====&lt;br /&gt;
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Asymetrick%C3%A9_%C5%A1ifrov%C3%A1n%C3%AD Asymetrické šifrování]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
algorytmus, šifrovací systémy, šifrovací klíče, informační bezpečnost&amp;lt;nowiki/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_kryptologie&amp;diff=14276</id>
		<title>Historie kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Historie_kryptologie&amp;diff=14276"/>
		<updated>2015-01-16T22:09:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: Založena nová stránka s textem „=== Co to je kryptologie? === Kryptologie je věda, která se zabývá šiframi, tedy utajením obsahu zpráv.  === Počátky kryptologie === Počátky k…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Co to je kryptologie? ===&lt;br /&gt;
Kryptologie je věda, která se zabývá šiframi, tedy utajením obsahu zpráv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Počátky kryptologie ===&lt;br /&gt;
Počátky [[kryptologie]] se nedají s určitostí datově vymezit. S největší pravděpodobností vznikla ale už v pátém století před naším letopočtem. Dalo by se domnívat, že vznikla krátce poté, co se začaly informace předávat psanou zprávou. Samotné utajování probíhalo ale ještě před počátkem [[šifrování]]. Například řecký vyslanec '''Histiaios''' v Persii nechal svému otrokovi vyholit hlavu, na kterou poté vytetoval vzkaz pro Aristagora, v níž ho pobízí ke vzpouře. Otrokovi nechal znovu narůst vlasy a poté ho poslal do Řecka. Nejedná se však o první případ šifrování. &lt;br /&gt;
Mezi první případy patří případ vojenského velitele '''Aenea Tactica''' (350 př.n.l.), který doporučuje celkem 22 různých šifrovacích klíčů pracující s písmeny. Rozřadil je do dvou skupin:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''[[Transpoziční šifrovací klíče]]'''&lt;br /&gt;
Šifrování zde tkví v předem dohodnuté změně pořadí písmen otevřeného textu. Způsob, kterým se přemisťují písmena, musí být jasně a jednoznačně domluven.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''[[Substituční šifrovací klíče]]''' &lt;br /&gt;
Zde šifrování spočívá v nahrazování písmen otevřeného textu jinými písmeny, či dokonce číslicemi nebo znaky. Typickým příkladem substitučního šifrovacího klíče je například kód. Zde se celá slova či věty nahrazují číselnými, písmenkovými či smíšenými dvou až šestimístnými skupinami. &lt;br /&gt;
Jako další příklad lze uvést '''Gaia Iulia Caesara''', který používal u svých vojsk například '''jednoduchou substituci'''''Text kurzívou''. Je vyjádřená současnými písmeny mezinárodní abecedy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z&lt;br /&gt;
D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z A B C&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Horní řádek představuje znaky otevřeného textu a řádek pod ním šifrovací znak. Této metody užívali také '''Gaius Octavianus Augustus''', celou šifru poté později popsal '''Gaius S. Tranquillus Suetonius''' v díle ''Životopisy dvanácti císařů''.&lt;br /&gt;
Jednoduché substituce s přidáním tzv. klamačů využíval generální štáb ruského cara ještě za 1.světové války. &lt;br /&gt;
Od osmého do zhruba dvanáctého století se v Evropě kryptologie nerozvíjela, pouze u Arabů. &lt;br /&gt;
První evropské knihy jsme se dočkali až ve 13. století. Jejím autorem byl anglický přírodovědec a filozof '''Roger Bacon''' a nesla název ''De secretis artis et natura operibus et de nullitate magiae'' (List o tajných dovednostech a neexistenci magie). Je v ní uvedeno 7 různých způsobů, jak zprávu zašifrovat. &lt;br /&gt;
Zhruba o sto let později přišel s vylepšenou jednoduchou substitucí italských architekt '''Leon Battista Alberti'''. Tajemství tkví v tom, že dolní šifrová abeceda je rozházená a pořadí písmen je předem smluvené. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šifrování v 16.-19.století ===&lt;br /&gt;
Výrazného rozvoje se kryptologie těšila až v novověku, v dobách válek, rozvojů věd a diplomacií. Za '''zakladatele moderní kryptologie''' je považován německý benediktinský opat ze Spannheimu, '''Johannes Heidenberh Trittheim''' (1462-1516). Na konci patnáctého století vydal knihu s názvem ''Univerzální polygrafie kanibalistického písma od Jana Trittheima, faráře''. Hlavním přínosem tohoto díla byla tabulka pro šifrování složitou substitucí. Jedná se o spojení jednoduché substituce s periodickým heslem. Trittheim je mimo jiné autorem tříčíselné substituce, která zaměňuje každé písmeno otevřeného textu za třímístné číslo, jež je jakousi kombinací tří číslic 1, 2 a 3.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
(A = 111, B = 112, C = 113, D = 121 a tak dále… mezera mezi slovy představovala trojkombinaci 333)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další významné kryptografy patří '''Geronimo Cardano''' (italský matematik, fyzik, lékař, filozof), který je vynálezcem transpozičního šifrovacího klíče – ''mřížky'''''Tučný text'''.&lt;br /&gt;
Na jeho dílo později navázal německý matematik '''C. F. Hindenburg'''. Mřížka se vylepšení dočkala ale až v 19.století v područí '''Eduarda B. Fleissnera von Wostrovitze''' (rakouský plukovník). Ono zlepšení se nazývalo '''otočná mřížka'''''Text kurzívou''. Jednalo se o mřížku (klidně i papírovou) tvaru čtverce 6x6 okének (celkem 36 polí), přičemž čtvrtina z nich musela být vystřihnuta tak, aby se při otáčení do 4 poloh ona vystřižená okénka nepřekrývala.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi další významné luštitele 16.století patří:&lt;br /&gt;
'''Francois Viette''' (francouzský matematik a právník)&lt;br /&gt;
'''Giovanni Battista Della Porta''' (italský dramatik a přírodovědec)&lt;br /&gt;
'''Galieleo Galilei''' (italský astronom, fyzik a matematik)&lt;br /&gt;
a další…&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
• [[Vládou ovládaná kryptologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• [[Studium softwaru a teorie kódu]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• [[Asymetrické šifrování]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• [[Základní rozdělení kryptologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• [[Základní pojmy v kryptologii]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• [[Moderní použití kryptologie]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrování, šifrovací systémy, kódy&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scholar_Google&amp;diff=14274</id>
		<title>Scholar Google</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scholar_Google&amp;diff=14274"/>
		<updated>2015-01-16T21:06:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== „Stůjte s námi na ramenou obrů.“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Co je Scholar Google? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba Google Scholar zprostředkovává snadné vyhledávání akademických prací, z jednoho místa je možné prohledávat řadu vědních oborů a zdrojů (například odborné studie, diplomové práce, knihy, abstrakty a články publikované akademickými nakladatelstvími, odbornými společnostmi, univerzitami a dalšími vědeckými organizacemi). Služba pomáhá především vědeckým pracovníkům, pedagogům, ale i samotným studentům. Google Scholar napomáhá identifikovat nejrelevantnější výsledky ze scény vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce služby Google Scholar ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
• '''Vyhledávání''' rozmanitých zdrojů z jednoho místa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Hledání''' článků, abstraktů a citací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Nalezení''' celého článku v knihovně či na webu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Informace''' o klíčových článcích v jakémkoli vědním oboru &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě běžných vyhledávacích operátorů (+, -, OR, „“) je možné využít i rozšířené možnosti vyhledávání, které omezí výsledky na konkrétního autora, název práce nebo dobu publikování. V konečných výsledcích vyhledávání pak kromě názvu publikace, jmen autorů či data vydání je možno nalézt také například odkaz na knihovny, v nichž danou konkrétní práci můžeme najít, případně odkaz na články související s vyhledanou prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jakým způsobem jsou hodnoceny články… ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze základních cílů služby Google Scholar je třídit články takovým způsobem, který využívají i výzkumní pracovníci – vezmou v potaz celý text každého jednotlivého článku, včetně autora, publikačního zdroje, ve kterém se článek objevil a kolikrát byl citován v jiné vědecké literatuře. Nejdůležitější či nejvýznamnější výsledky se pokaždé objeví na první stránce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozšířené vyhledávání služby Google Scholar ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Efektivitu či přenos vyhledávání na Google Scholar lze posílit přidáním Operátorů, které naše vyhledávací výrazy značně doladí.  V Některých případech je možné si operátory přidat rovnou ve vyhledávacím poli služby Google Scholar, v jiném případě využijeme například stránku Rozšířené vyhledávání služby Google Scholar.  &lt;br /&gt;
Uvedeme zde jedny z nejběžnějších operátorů služby Google Scholar:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Vyhledávání autorů'''&lt;br /&gt;
Vyhledávání autorů se řadí mezi ty vůbec nejefektivnější způsoby hledání konkrétních článků. Jestliže máme dostatek informací o tom, kdo je autorem článku, postačí jen doplnit příjmení autora k vyhledávacím výrazům. &lt;br /&gt;
• '''Omezení publikačních zdrojů'''&lt;br /&gt;
Toto omezení nám zajistí výhradně výsledky s určitými slovy z konkrétní publikace.&lt;br /&gt;
Tento operátor je dostupný výhradně na stránce Rozšířené vyhledávání služby Scholar&lt;br /&gt;
• '''Omezení datem'''&lt;br /&gt;
Pakliže vyhledáváme nejnovější informace či události, efektivitu vyhledávání zvýší právě omezení data. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další operátory ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných operátorů podporuje služba Google Scholar také většinu pokročilých operátorů ve vyhledávání na webu Google. Jedná se například o: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''operátor&amp;quot;+&amp;quot;''' zajišťuje, že výsledky vyhledávání budou obsahovat běžná slova, písmena či čísla, které vyhledávací technologie Google obvykle neberou v potaz, jako např. v [+de knuth];&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''operátor&amp;quot;-&amp;quot;''' vylučuje všechny výsledky obsahující tento vyhledávací termín, jako např. v&lt;br /&gt;
[vrána -autor:vrána];&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''vyhledávání frází''' zobrazuje výhradně výsledky obsahující naprosto přesnou frázi, jako např. v&lt;br /&gt;
dotazu[&amp;quot;jak je vám libo&amp;quot;];&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''operátor&amp;quot;OR&amp;quot;''' zobrazuje výsledky obsahující jeden z našich vyhledávacích výrazů, jako&lt;br /&gt;
např. v [skladová položka OR vklad];&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''operátor&amp;quot;intitle:&amp;quot;''' jako např. v dotazu[intitle:mars] zobrazuje výhradně výsledky obsahující námi hledaný výraz v názvu dokumentu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google Scholar. Official Google Blog Česká republika [online]. 21. ledna 2008, 2010 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://google-cz.blogspot.cz/2008/01/google-scholar.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O službě Google Scholar. Google Scholar [online]. 2011, 2011 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://scholar.google.cz/intl/cs/scholar/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GOOGLE SCHOLAR - manuál. Vědecká knihovna UJEP [online]. 2014, 2014 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z:http://knihovna.ujep.cz/soubory/EIZ/googlescholar.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávání Google Scholar. Google Scholar [online]. 2011, 2011 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z:http://scholar.google.cz/intl/cs/scholar/help.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•[[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google, Google Scholar, operátory, služby, vyhledávání&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scholar_Google&amp;diff=14273</id>
		<title>Scholar Google</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Scholar_Google&amp;diff=14273"/>
		<updated>2015-01-16T21:05:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: Založena nová stránka s textem „== „Stůjte s námi na ramenou obrů.“ ==  === Co je Scholar Google? ===  Služba Google Scholar zprostředkovává snadné vyhledávání akademickýc…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== „Stůjte s námi na ramenou obrů.“ ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Co je Scholar Google? ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Služba Google Scholar zprostředkovává snadné vyhledávání akademických prací, z jednoho místa je možné prohledávat řadu vědních oborů a zdrojů (například odborné studie, diplomové práce, knihy, abstrakty a články publikované akademickými nakladatelstvími, odbornými společnostmi, univerzitami a dalšími vědeckými organizacemi). Služba pomáhá především vědeckým pracovníkům, pedagogům, ale i samotným studentům. Google Scholar napomáhá identifikovat nejrelevantnější výsledky ze scény vědeckého výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce služby Google Scholar ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
• Vyhledávání rozmanitých zdrojů z jednoho místa&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• Hledání článků, abstraktů a citací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• Nalezení celého článku v knihovně či na webu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• Informace o klíčových článcích v jakémkoli vědním oboru &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě běžných vyhledávacích operátorů (+, -, OR, „“) je možné využít i rozšířené možnosti vyhledávání, které omezí výsledky na konkrétního autora, název práce nebo dobu publikování. V konečných výsledcích vyhledávání pak kromě názvu publikace, jmen autorů či data vydání je možno nalézt také například odkaz na knihovny, v nichž danou konkrétní práci můžeme najít, případně odkaz na články související s vyhledanou prací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jakým způsobem jsou hodnoceny články… ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním ze základních cílů služby Google Scholar je třídit články takovým způsobem, který využívají i výzkumní pracovníci – vezmou v potaz celý text každého jednotlivého článku, včetně autora, publikačního zdroje, ve kterém se článek objevil a kolikrát byl citován v jiné vědecké literatuře. Nejdůležitější či nejvýznamnější výsledky se pokaždé objeví na první stránce. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Rozšířené vyhledávání služby Google Scholar ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Efektivitu či přenos vyhledávání na Google Scholar lze posílit přidáním Operátorů, které naše vyhledávací výrazy značně doladí.  V Některých případech je možné si operátory přidat rovnou ve vyhledávacím poli služby Google Scholar, v jiném případě využijeme například stránku Rozšířené vyhledávání služby Google Scholar.  &lt;br /&gt;
Uvedeme zde jedny z nejběžnějších operátorů služby Google Scholar:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''Vyhledávání autorů'''&lt;br /&gt;
Vyhledávání autorů se řadí mezi ty vůbec nejefektivnější způsoby hledání konkrétních článků. Jestliže máme dostatek informací o tom, kdo je autorem článku, postačí jen doplnit příjmení autora k vyhledávacím výrazům. &lt;br /&gt;
• '''Omezení publikačních zdrojů'''&lt;br /&gt;
Toto omezení nám zajistí výhradně výsledky s určitými slovy z konkrétní publikace.&lt;br /&gt;
Tento operátor je dostupný výhradně na stránce Rozšířené vyhledávání služby Scholar&lt;br /&gt;
• '''Omezení datem'''&lt;br /&gt;
Pakliže vyhledáváme nejnovější informace či události, efektivitu vyhledávání zvýší právě omezení data. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další operátory ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě již zmíněných operátorů podporuje služba Google Scholar také většinu pokročilých operátorů ve vyhledávání na webu Google. Jedná se například o: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''operátor&amp;quot;+&amp;quot;''' zajišťuje, že výsledky vyhledávání budou obsahovat běžná slova, písmena či čísla, které vyhledávací technologie Google obvykle neberou v potaz, jako např. v [+de knuth];&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''operátor&amp;quot;-&amp;quot;''' vylučuje všechny výsledky obsahující tento vyhledávací termín, jako např. v&lt;br /&gt;
[vrána -autor:vrána];&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''vyhledávání frází''' zobrazuje výhradně výsledky obsahující naprosto přesnou frázi, jako např. v&lt;br /&gt;
dotazu[&amp;quot;jak je vám libo&amp;quot;];&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''operátor&amp;quot;OR&amp;quot;''' zobrazuje výsledky obsahující jeden z našich vyhledávacích výrazů, jako&lt;br /&gt;
např. v [skladová položka OR vklad];&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
• '''operátor&amp;quot;intitle:&amp;quot;''' jako např. v dotazu[intitle:mars] zobrazuje výhradně výsledky obsahující námi hledaný výraz v názvu dokumentu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použité zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google Scholar. Official Google Blog Česká republika [online]. 21. ledna 2008, 2010 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://google-cz.blogspot.cz/2008/01/google-scholar.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O službě Google Scholar. Google Scholar [online]. 2011, 2011 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://scholar.google.cz/intl/cs/scholar/about.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
GOOGLE SCHOLAR - manuál. Vědecká knihovna UJEP [online]. 2014, 2014 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z:http://knihovna.ujep.cz/soubory/EIZ/googlescholar.pdf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vyhledávání Google Scholar. Google Scholar [online]. 2011, 2011 [cit. 2015-01-16]. Dostupné z:http://scholar.google.cz/intl/cs/scholar/help.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•[[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
•[[Vyhledávače, vyhledávací nástroje]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Google, Google Scholar, operátory, služby, vyhledávání&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&amp;diff=14145</id>
		<title>Základní pojmy v kryptologii</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_pojmy_v_kryptologii&amp;diff=14145"/>
		<updated>2015-01-13T15:11:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: Založena nová stránka s textem „Jedná se o stručný soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci o kryptologii mohli v tomto oboru setkat.     === Kryptologie === Kryptologie …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Jedná se o stručný soupis základních pojmů, se kterými by se zájemci o kryptologii mohli v tomto oboru setkat.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kryptologie ===&lt;br /&gt;
Kryptologie je věda zabývající se utajením zpráv a informací. Dělí se na tři části, kterými jsou: &lt;br /&gt;
* '''[[Kryptografie]]'''[[Kryptografie|&amp;lt;nowiki/&amp;gt;]] - Kryptografie se zabývá vytvářením šifrovacích klíčů - za pomoci matematických metod (nejčastěji algoritmů) -  napomáhajících při luštění šifer. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Kryptoanalýza]] '''-''' '''Kryptoanalýza je opakem kryptografie. Zkoumá kryptografické systémy a snaží se ze šifrovaného textu získat text otevřený. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''[[Stegnografie]] '''- Stegnografie je méně známou vědou. Jedná se o vědu, jejíž hlavní prioritou je utajit existenci zprávy před třetí, nepovolanou stranou.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šifrovací systém ===&lt;br /&gt;
[[Šifrovací systém]] či kryptografický systém je takový systém, který pozmění text na zašifrovanou zprávu tak, aby ji byla schopna přečíst jen strana vysílací a přijímací.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šifrování/Zašifrování ===&lt;br /&gt;
Šifrování znamená, že použijeme jakýkoliv šifrovací systém na zprávu či informaci a učiníme jí nečitelnou. Osoba provádějící šifrování se nazývá šifrant, též šifrér.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šifrový text ===&lt;br /&gt;
Šifrový text je jednoduše zašifrovaná zpráva/informace. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Otevřený text ===&lt;br /&gt;
Otevřený text je text původní předtím, než jej někdo zašifroval. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Abeceda/znak otevřeného textu ===&lt;br /&gt;
Abecedou/znakem v otevřeném textu je míněno jakékoliv písmeno, interpunkce, číslice, které se v otevřeném textu mohou vyskytovat. Posloupnosti po sobě následujících znaků říkáme řetězec. Jeho délku určuje počet znaků, které řetězec obsahuje.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šifrová abeceda ===&lt;br /&gt;
Šifrová abeceda nebo-li šifrové znaky smí být tvořeny abecedou otevřeného textu, ale také mimo jiné obrazci. Znaky této abecedy tvoří skupiny, řetězce. Zvykem je zapisovat šifrové znaky do skupin po pěti šifrových znacích.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klamač ===&lt;br /&gt;
Klamač je znak, který nemá žádný podstatný význam v otevřené abecedě, při dešifrování se obvykle vynechává. Vkládá se do textu pro větší zabezpečení šifry a zvýšení odolnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Bigram, Trigram… ===&lt;br /&gt;
Bigram označuje libovolnou dvojici sousedních písmen v textu (např. ST). Trigram je naopak trojice po sobě jdoucích písmen (např. STR). Polygram je naopak tvořený neurčitý počtem po sobě následujících písmen.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mezinárodní abeceda ===&lt;br /&gt;
Mezinárodní abeceda je tvořena 26 písmeny bez diakritiky. Zapisují se jimi otevřené texty, které byly šifrovány. Jedná se o následující znaky: A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dešifrování x luštění ===&lt;br /&gt;
Tyto dvě definice neznamenají jedno a to samé, ačkoliv mají společný cíl – získat z šifrovaného textu znovu text otevřený. Dešifrovat může jen ten, kdo má dostatek informací k převedení šifrované zprávy do otevřené informace. Luštění se věnuje kryptoanalytik, který usiluje o získání informace z šifrované zprávy, aniž by znal šifrovací systém či klíč.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Šifry a kódy ===&lt;br /&gt;
Šifra nebo šifrovací systém jsou využívány pro zakrytí obsahu zprávy před nepovolanou stranou. Kód nemá za cíl zprávu utajit, ale pozměnit ji tak, aby mohla být dále zpracována nějakým technickým prostředkem. Mezi známé kódy patří například ASCII kód či Morseova abeceda.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíč, klíčový prostor, klíčové hospodářství ===&lt;br /&gt;
Klíč je hodnota šifrového systému, který lze měnit a má značný vliv na výsledný šifrový text. Klíčový prostor je jen počet různých klíčů. Často je využívají luštitelé. Pakliže ví, jaký byl použit systém na šifru, hledá správné řešení v otestování všech klíčů. Tento postup se nazývá '''útok hrubou silou'''.  Klíčovým hospodářstvím pak označujeme domluvu na používání klíčů, jejich distribuci, uplatnění atd.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Symterické šifrovací systémy ===&lt;br /&gt;
[[Symetrický šifrovací systém]] je takový systém, kde je klíč pro šifrování a dešifrování stejný. Tento klíč také označujeme jako '''symetrický tajný klíč/ tajný klíč'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Asymetrické šifrovací systémy ===&lt;br /&gt;
[[Asymetrický šifrovací systém]] využívá dvou rozdílných klíčů – veřejného a soukromého. '''Veřejný klíč''' slouží k zašifrování otevřeného textu a '''klíč soukromý''' pak k jeho dešifrování.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektronický podpis ===&lt;br /&gt;
Elektronický podpis je transformovaný otevřený text, který smí provést jen vlastník soukromého klíče. Cílem tohoto podpisu není zakrytí zprávy, ale zajištění průkaznosti toho, že obsah otevřeného textu nebyl nijak změněn a že ho vytvořila konkrétní osoba pracující s veřejným i soukromým klíčem.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [[Asymetrické šifrování]] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie Základní rozdělení kryptologie] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
Kryptologie, kryptografie, kryptoanalýza, šifrovací systémy, asymetrické šifrovací systémy, symetrické šifrovací systémy&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14127</id>
		<title>Základní rozdělení kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14127"/>
		<updated>2015-01-12T18:17:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: /* ﻿ */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Kryptologie ==&lt;br /&gt;
[[Kryptologie]] je věda zabývající se utajením obsahu zpráv, tedy šiframi. Až donedávna byla považována spíše za vědu opředenou tajemstvím stojící za matematikou a informatikou, a proto nebyla dlouho uvedena v oficiálním třídění matematických věd. Názory na kryptologii se v průběhu staletí značně lišily. Velké pozornosti se těšila především ve dvacátém století v době první světové války, nejvíce se osvědčila i v období druhé světové války. Kryptologie však nebyla využívána jen na šifrování válečných zpráv, ale zaměřovala se také na obchodní a diplomatické korespondence, agenturní či policejní zprávy a další podobně důležité informace. Tato věda se dělí poté na – '''kryptografii''' a '''kryptoanalýzu''', někdy se zmiňuje i méně známá '''steganografie'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kryptografie ===&lt;br /&gt;
[[Kryptografie]] se zabývá konstrukcí šifrovacích klíčů, tedy nástrojů napomáhající k šifrování zpráv. Jedná se o matematickou metodu, která zajišťuje důvěrnost zprávy, původ dat (vlastnictví), autentizaci entit (ověření subjektu) a integritu dat (neporušenost). Mimoto zkoumá i slabé stránky těchto prvků informační bezpečnosti, hodnotí rizika a odolnost vůči různým útokům. Tato věda tedy navrhuje nejrůznější šifrovací systémy, které dokážou převést informaci či zprávu do podoby, v níž je naprosto skryta. Jejím hlavním cílem bylo udržet zprávu zašifrovanou i v situacích, kdy jí zachytí třetí, nepovolaná strana.  Lidé zabývající se navrhováním, užíváním a zkoumáním kryptografie jsou kryptografové. Prvotním a hlavním cílem kryptografie byl rozvoj algoritmů použitelných k zašifrování zprávy před ostatními s výjimkou strany vysílající a přijímající. Až později se algoritmy rozvinuly tak, aby sloužily k přímé identifikaci odesílatele a k autentizaci (ověření správnosti zprávy přijímající stranou).  V minulosti se kryptografii věnovali především filozofové, učenci či přírodovědci. Mezi známé osobnosti zabývající se touto vědou patří mimo jiné Galileo Galilei, Francis Bacon, nebo Johannes Trittheim. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kryptoanalýza ===&lt;br /&gt;
[[Kryptoanalýza]] by se dala označit za protiklad kryptografie. Zkoumá vlastnosti otevřeného textu, šifrovaného textu, ale i samotných šifrovacích klíčů. Hlavním cílem této vědy je zkoumání kryptografických systémů a hledání metod napomáhajících k proniknutí do těchto systémů.  Osoby zabývající se kryptoanalýzou se nazývají kryptoanalytici. Jejich úkolem je získat ze skryté zprávy znovu [[otevřený text]], případně alespoň část zašifrovaných informací.  První vědecké základy této vědy položil William Frederic Friedman ve 20. letech minulého století a rozvinul především matematické metody kryptoanalýzy. Mezi další osobnosti zkoumající kryptoanalýzu patří Antoine Rossignol nebo Andreas Figl, kteří namísto matematických metod upřednostňovali intuici a jazykové schopnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steganografie ===&lt;br /&gt;
[[Steganografie]] je věda, jejíž hlavním úkolem je zakrýt existenci zprávy. Informace může být předávána ve srozumitelné podobě, ale třetí, nepovolaná strana nesmí vědět, že je zpráva vůbec předávána. V minulosti nebyla tak plnohodnotnou a vážně branou metodou, jako je tomu dnes. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použité zdroje ====&lt;br /&gt;
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Asymetrick%C3%A9_%C5%A1ifrov%C3%A1n%C3%AD Asymetrické šifrování]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
algorytmus, šifrovací systémy, šifrovací klíče, informační bezpečnost&amp;lt;nowiki/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14126</id>
		<title>Základní rozdělení kryptologie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Z%C3%A1kladn%C3%AD_rozd%C4%9Blen%C3%AD_kryptologie&amp;diff=14126"/>
		<updated>2015-01-12T18:09:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: Založena nová stránka s textem „== Kryptologie == Kryptologie je věda zabývající se utajením obsahu zpráv, tedy šiframi. Až donedávna byla považována spíše za vědu opředeno…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Kryptologie ==&lt;br /&gt;
Kryptologie je věda zabývající se utajením obsahu zpráv, tedy šiframi. Až donedávna byla považována spíše za vědu opředenou tajemstvím stojící za matematikou a informatikou, a proto nebyla dlouho uvedena v oficiálním třídění matematických věd. Názory na kryptologii se v průběhu staletí značně lišily. Velké pozornosti se těšila především ve dvacátém století v době první světové války, nejvíce se osvědčila i v období druhé světové války. Kryptologie však nebyla využívána jen na šifrování válečných zpráv, ale zaměřovala se také na obchodní a diplomatické korespondence, agenturní či policejní zprávy a další podobně důležité informace. Tato věda se dělí poté na – '''kryptografii''' a '''kryptoanalýzu''', někdy se zmiňuje i méně známá '''steganografie'''.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kryptografie ===&lt;br /&gt;
Kryptografie se zabývá konstrukcí šifrovacích klíčů, tedy nástrojů napomáhající k šifrování zpráv. Jedná se o matematickou metodu, která zajišťuje důvěrnost zprávy, původ dat (vlastnictví), autentizaci entit (ověření subjektu) a integritu dat (neporušenost). Mimoto zkoumá i slabé stránky těchto prvků informační bezpečnosti, hodnotí rizika a odolnost vůči různým útokům. Tato věda tedy navrhuje nejrůznější šifrovací systémy, které dokážou převést informaci či zprávu do podoby, v níž je naprosto skryta. Jejím hlavním cílem bylo udržet zprávu zašifrovanou i v situacích, kdy jí zachytí třetí, nepovolaná strana.  Lidé zabývající se navrhováním, užíváním a zkoumáním kryptografie jsou kryptografové. Prvotním a hlavním cílem kryptografie byl rozvoj algoritmů použitelných k zašifrování zprávy před ostatními s výjimkou strany vysílající a přijímající. Až později se algoritmy rozvinuly tak, aby sloužily k přímé identifikaci odesílatele a k autentizaci (ověření správnosti zprávy přijímající stranou).  V minulosti se kryptografii věnovali především filozofové, učenci či přírodovědci. Mezi známé osobnosti zabývající se touto vědou patří mimo jiné Galileo Galilei, Francis Bacon, nebo Johannes Trittheim. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kryptoanalýza ===&lt;br /&gt;
Kryptoanalýza by se dala označit za protiklad kryptografie. Zkoumá vlastnosti otevřeného textu, šifrovaného textu, ale i samotných šifrovacích klíčů. Hlavním cílem této vědy je zkoumání kryptografických systémů a hledání metod napomáhajících k proniknutí do těchto systémů.  Osoby zabývající se kryptoanalýzou se nazývají kryptoanalytici. Jejich úkolem je získat ze skryté zprávy znovu otevřený text, případně alespoň část zašifrovaných informací.  První vědecké základy této vědy položil William Frederic Friedman ve 20. letech minulého století a rozvinul především matematické metody kryptoanalýzy. Mezi další osobnosti zkoumající kryptoanalýzu patří Antoine Rossignol nebo Andreas Figl, kteří namísto matematických metod upřednostňovali intuici a jazykové schopnosti.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Steganografie ===&lt;br /&gt;
Steganografie je věda, jejíž hlavním úkolem je zakrýt existenci zprávy. Informace může být předávána ve srozumitelné podobě, ale třetí, nepovolaná strana nesmí vědět, že je zpráva vůbec předávána. V minulosti nebyla tak plnohodnotnou a vážně branou metodou, jako je tomu dnes. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použité zdroje ====&lt;br /&gt;
VONDRUŠKA, Pavel. Kryptologie, šifrování a tajná písma. 1. vyd. Praha: Albatros, 2006, 340 s. ISBN 8000018888.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANEČEK, Jiří. Rozluštěná tajemství. 2. vyd. Praha: XYZ, 2008. ISBN 978-80-86864-96-9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JANEČEK, Jiří. Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0462-6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Související články ====&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Vl%C3%A1dou_ovl%C3%A1dan%C3%A1_kryptologie Vládou ovládaná kryptologie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Studium_softwaru_a_teorie_k%C3%B3du Studium softwaru a teorie kódu]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Asymetrick%C3%A9_%C5%A1ifrov%C3%A1n%C3%AD Asymetrické šifrování]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====&amp;lt;nowiki/&amp;gt;====&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14125</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=14125"/>
		<updated>2015-01-12T17:34:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Muzejní knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Veřejné knihovny]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonův a Weaverův model]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| Alena Šonková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| Michal Studničný&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| Ladislav Svatoš&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bitcoin]]|| Alžběta Kyslíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| Tereza Strnadová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| Miloslav Linc&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| Denisa Rainová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| Radka Planková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| Adéla Vandělíková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejstřík]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[S. R. Ranganathan]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| Alena Šonková &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[PageRank]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| Petra Švarcová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]||Petra Švarcová  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Identifikátor DOI]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Crowdsourcing]]|| Marie Frojdová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační služby]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - pojem Databázové centrum]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[NCBI - Národní centrum bezpečnějšího internetu]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační manažery]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citace PRO]]|| Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Mezinárodní desetinné třídění]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví]]||Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Timothy Leary]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Neurokybernetika]]||Kristýna Berková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kognitivní styl]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Editace hesla Informační průmysl - Národní knihovna ČR]]||Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Virtuální identita]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální média]]||Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[E-book]]||Jitka Pšeničková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cyberstalking]]||Ema Juranová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní rozdělení kryptologie]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]||Hana Světelská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[IP adresa]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hardware]]||Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura|Editace hesla Kyberkultura - pojem Kyberpunk]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hackerství]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Studium softwaru a teorie kódu|Editace hesla Studium softwaru a teorie kódu - pojem Umělá inteligence]]||Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||[[Základní pojmy v kryptologii]]||Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9503</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=9503"/>
		<updated>2014-11-24T15:16:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Kralova: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] ([[Informační etika]], [[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)]]) || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
!  Heslo !! Student &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Čtyři aspekty informace (Buckland)]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Sémantika a syntaxe informace]] || Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Hierarchie DATA– INFORMACE– ZNALOST]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||   [[Moorův zákon]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-|-&lt;br /&gt;
||   [[Dvojtečkové třídění]]|| Alena Bezoušková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Komunikační schéma]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Entropie v pojetí informační vědy]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Shannonovo chápání informace]]|| Markéta Hirschová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze EBSCOhost]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Databáze ProQuest]]|| Václav Trunec&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupy k informační vědě]]|| Blanka Smejkalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||  [[LIS - Library and Information Science]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie informační vědy]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Výzkumné metody]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační cyklus]]|| Dana Kubátová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Typy výzkumu v informační vědě]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Operační výzkum]]|| Vitaly Minko&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bibliometrie]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informetrie]]|| Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Bradfordův zákon]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lotkův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zipfův zákon]]|| Tereza Strnadová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Webometrie]]|| Jan Dobiášovský&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scientometrie]]|| Dana Kubátová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberkultura]]|| Marie Odehnalová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační potřeba]]|| Michaela Málková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační požadavek ]]||Gabriela Modřanská&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační chování]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Chování při hledání informací]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační gramotnost ]]|| Kamila Jenčová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Knihovny a informační instituce]]|| Simona Kubisová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberprostor]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sociální sítě]]|| Petra Martincová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Cenzura internetu]]|| Pavel Smolek&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digital divide]]|| Markéta Hirschová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-government]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-health]]|| Denisa Rainová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[e-learning]]|| Lenka Hřebejková&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[informační průmysl]]|| Lucie Chroustová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Lékařské knihovny]]|| Petra Švarcová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Wienerovy etické principy]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Základní témata informační etiky]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kodexy informační etiky]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Etika informačního specialisty]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Příčiny informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Růst světové internetové populace]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moorův zákon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Důsledky informačního zahlcení]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Web scale discovery services]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Historie kryptologie]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Algoritmy kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Asymetrická kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Moderní použití kryptologie]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Vládou ovládaná kryptologie]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Zabezpečení dat]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Digitální stopa]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Útoky s využitím sociálního inženýrství]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Ohrožení dětí na internetu]]|| Ema Juranová &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Kyberšikana]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Grooming]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Sexting]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Human–computer interaction]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační architektura]]|| Zuzana Fišerová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Použitelnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Přístupnost webu]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační analýza]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Citační rejsřík]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Thomson Reuters (WOS)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scopus]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Scholar Google]]|| Kristýna Králová&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Impakt faktor]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[H-index]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Problémy citačních indexů]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Hodnocení vědy v ČR]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  [[Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací]]|| &lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Kralova</name></author>
		
	</entry>
</feed>