<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristyna.Matousova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristyna.Matousova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Kristyna.Matousova"/>
	<updated>2026-05-11T15:00:35Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8277</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8277"/>
		<updated>2014-11-13T22:17:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Schizofrenie''' je (''dle MKN-10 F20'') vážné duševní onemocnění dosud neznámé [[Etiologie|etiologie]] (''předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt; charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], afektivity a [[vůle]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Odvozena z řec. slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuropsychologe&amp;quot;&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Řadí se mezi [[psychóza|psychózy]].&lt;br /&gt;
* Začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vyskytuje se stejně často u žen i mužů a to napříč všemi kulturami (zpravidla však nastupuje u žen o něco později).&lt;br /&gt;
* Postihuje cca 1% populace.&lt;br /&gt;
* Přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat (stát se chronickým onemocněním).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby mohla být '''diagnostikována''', je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle [[Mezinárodní klasifikace nemocí|DSM-IV]] 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''Poruchy vnímání''' – [[Halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Poruchy''' '''myšlení''' – [[Blud|Bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Poruchy afektivity'''– Nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Poruchy chování''' – [[Apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a [[Osobnost|osobností jedince]] vede k rozmanité podobě choroby, což je příčinou obtíží v diagnostice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecné dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''Pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''Negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dělení dle E. Bleuera: '''4A = Primární schizofrenní příznaky'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''Poruchy [[asociace|asociací]]''' - uvolnění myšlenkových asociací → ,,slovní salát&amp;quot;(asociativní přeskoky, [[paralogie]])&lt;br /&gt;
# '''Poruchy afektivity''' - zploštěné emoce a emocionální reakce, které neodpovídají (jsou neadekvátní) k dané situaci &lt;br /&gt;
# '''[[Ambivalence]]''' - protichůdné pocity vůči druhým, ale i sobě samému; nedostatek motivace a odosobnění&lt;br /&gt;
# '''[[Autismus]]''' - preferování stažení se do vnitřního světa fantazií před sociální interakcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Průběh ==&lt;br /&gt;
# '''Premorbidní období''' – Zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Prodromální období''' – Předchází vlastnímu onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''První psychotická epizoda''' – Možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' (střídání [[Remise|remisí]] a [[Relaps|relapsů]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Chronicko-progredientní průběh''' – Kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy schizofrenie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Paranoidní sch.''' (F20.0) – Nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení.&amp;lt;ref&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Hebefrenní sch.''' (F20.1) – Typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''Katatonní sch.''' (F20.2) – Dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická &lt;br /&gt;
# Produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  Neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''Nediferencovaná sch.''' (F20.3) – Jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''Postschizofrenní deprese''' (F20.4) – Depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reziduální sch.''' (F20.5) – Přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Simplexní sch.''' (F20.6) – Bez výrazných projevů, typická postupným stahováním se do vnitřního světa a ztrátou motivace, zájmu doprovázená sníženou aktivitou až apatií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem &amp;quot;mešuge&amp;quot;&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1. odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze organické poškození mozku; 4A.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Teorie zátěže a dispozice ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vloha]] (získaná nebo dědičná) může vést k selhání adaptivních funkcí duševního života. Následkem toho bude pacientovo [[chování]] a [[prožívání]] během zátěžových (stresových) situací nepřizpůsobivé. Postupně se bude snižovat i pacientova psychická odolnost, což nakonec vyústí do klinické manifestace onemocnění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Dopaminová hypotéza ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění. Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Neurovývojová hypotéza ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpokládá se vznik malé &amp;quot;mlčící léze&amp;quot; v časném vývoji [[Mozek|mozku]] (příčina genetická či vnější). Ta se začne projevovat až v adolescenci, kdy se zvýšují nároky na integraci. Významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění. Narušení vývoje mozku může způsobit:&lt;br /&gt;
# Takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# Časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychosociální hypotézy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky. [[Stres]] jako spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku schizofrenie. Existují 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# Složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# Situace neumožňující &amp;quot;únik&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Léčba ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[Farmakoterapie|farmakoterapii]] pomocí [[Psychofarmaka#Antipsychotika|antipsychotik]] (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty. Navozují zklidnění, úlevu od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]] a zlepšují kvalitu [[spánku]], naopak bludy a halucinace přetrvávají.&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50. léta 20. stol.). Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1. zástupcem skupiny tzv. neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]:&lt;br /&gt;
:# Clozapin &lt;br /&gt;
:# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, díky kterému antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie. Objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stadia léčby ===&lt;br /&gt;
# '''Akutní''' - Od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů. Délka 4-6 týdnů. Častá hospitalizace či zařazení do denní psychiatrické péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
# '''Stabilizace''' - Od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
# '''Systematická, udržovací''' - Postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Čéšková, E. (2005). Schizofrenie a její léčba. (2.vyd., s.104) Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
* Malá, E. (2005). Schizofrenie v dětství a adolescenci. (1. vyd., 194 s.) Praha: Grada Publishing.&lt;br /&gt;
* Orel, M.a kol. (2012). Psychopatologie. (1. vyd., 264 s.) Praha: Grada Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
* Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
* Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
* Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
schizofrenie, psychózy, antipsychotika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8276</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8276"/>
		<updated>2014-11-13T22:16:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Schizofrenie''' je (''dle MKN-10 F20'') vážné duševní onemocnění dosud neznámé [[Etiologie|etiologie]] (''předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt; charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], afektivity a [[vůle]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Odvozena z řec. slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuropsychologe&amp;quot;&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Řadí se mezi [[psychóza|psychózy]].&lt;br /&gt;
* Začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vyskytuje se stejně často u žen i mužů a to napříč všemi kulturami (zpravidla však nastupuje u žen o něco později).&lt;br /&gt;
* Postihuje cca 1% populace.&lt;br /&gt;
* Přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat (stát se chronickým onemocněním).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby mohla být '''diagnostikována''', je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle [[Mezinárodní klasifikace nemocí|DSM-IV]] 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''Poruchy vnímání''' – [[Halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Poruchy''' '''myšlení''' – [[Blud|Bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Poruchy afektivity'''– Nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Poruchy chování''' – [[Apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a [[Osobnost|osobností jedince]] vede k rozmanité podobě choroby, což je příčinou obtíží v diagnostice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecné dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''Pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''Negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dělení dle E. Bleuera: '''4A = Primární schizofrenní příznaky'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Poruchy [[asociace|asociací]] - uvolnění myšlenkových asociací → ,,slovní salát&amp;quot;(asociativní přeskoky, [[paralogie]])&lt;br /&gt;
# Poruchy afektivity - zploštěné emoce a emocionální reakce, které neodpovídají (jsou neadekvátní) k dané situaci &lt;br /&gt;
# [[Ambivalence]] - protichůdné pocity vůči druhým, ale i sobě samému; nedostatek motivace a odosobnění&lt;br /&gt;
# [[Autismus]] - preferování stažení se do vnitřního světa fantazií před sociální interakcí&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Průběh ==&lt;br /&gt;
# '''Premorbidní období''' – Zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Prodromální období''' – Předchází vlastnímu onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''První psychotická epizoda''' – Možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' (střídání [[Remise|remisí]] a [[Relaps|relapsů]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Chronicko-progredientní průběh''' – Kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy schizofrenie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Paranoidní sch.''' (F20.0) – Nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení.&amp;lt;ref&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Hebefrenní sch.''' (F20.1) – Typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''Katatonní sch.''' (F20.2) – Dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická &lt;br /&gt;
# Produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  Neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''Nediferencovaná sch.''' (F20.3) – Jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''Postschizofrenní deprese''' (F20.4) – Depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reziduální sch.''' (F20.5) – Přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Simplexní sch.''' (F20.6) – Bez výrazných projevů, typická postupným stahováním se do vnitřního světa a ztrátou motivace, zájmu doprovázená sníženou aktivitou až apatií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem &amp;quot;mešuge&amp;quot;&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1. odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze organické poškození mozku; 4A.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Teorie zátěže a dispozice ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vloha]] (získaná nebo dědičná) může vést k selhání adaptivních funkcí duševního života. Následkem toho bude pacientovo [[chování]] a [[prožívání]] během zátěžových (stresových) situací nepřizpůsobivé. Postupně se bude snižovat i pacientova psychická odolnost, což nakonec vyústí do klinické manifestace onemocnění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Dopaminová hypotéza ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění. Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Neurovývojová hypotéza ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpokládá se vznik malé &amp;quot;mlčící léze&amp;quot; v časném vývoji [[Mozek|mozku]] (příčina genetická či vnější). Ta se začne projevovat až v adolescenci, kdy se zvýšují nároky na integraci. Významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění. Narušení vývoje mozku může způsobit:&lt;br /&gt;
# Takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# Časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychosociální hypotézy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky. [[Stres]] jako spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku schizofrenie. Existují 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# Složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# Situace neumožňující &amp;quot;únik&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Léčba ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[Farmakoterapie|farmakoterapii]] pomocí [[Psychofarmaka#Antipsychotika|antipsychotik]] (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty. Navozují zklidnění, úlevu od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]] a zlepšují kvalitu [[spánku]], naopak bludy a halucinace přetrvávají.&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50. léta 20. stol.). Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1. zástupcem skupiny tzv. neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]:&lt;br /&gt;
:# Clozapin &lt;br /&gt;
:# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, díky kterému antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie. Objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stadia léčby ===&lt;br /&gt;
# '''Akutní''' - Od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů. Délka 4-6 týdnů. Častá hospitalizace či zařazení do denní psychiatrické péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
# '''Stabilizace''' - Od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
# '''Systematická, udržovací''' - Postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Čéšková, E. (2005). Schizofrenie a její léčba. (2.vyd., s.104) Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
* Malá, E. (2005). Schizofrenie v dětství a adolescenci. (1. vyd., 194 s.) Praha: Grada Publishing.&lt;br /&gt;
* Orel, M.a kol. (2012). Psychopatologie. (1. vyd., 264 s.) Praha: Grada Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
* Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
* Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
* Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
schizofrenie, psychózy, antipsychotika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8275</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8275"/>
		<updated>2014-11-13T21:55:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Schizofrenie''' je (''dle MKN-10 F20'') vážné duševní onemocnění dosud neznámé [[Etiologie|etiologie]] (''předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt; charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], afektivity a [[vůle]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Odvozena z řec. slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuropsychologe&amp;quot;&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Řadí se mezi [[psychóza|psychózy]].&lt;br /&gt;
* Začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Vyskytuje se stejně často u žen i mužů a to napříč všemi kulturami (zpravidla však nastupuje u žen o něco později).&lt;br /&gt;
* Postihuje cca 1% populace.&lt;br /&gt;
* Přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat (stát se chronickým onemocněním).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby mohla být '''diagnostikována''', je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle [[Mezinárodní klasifikace nemocí|DSM-IV]] 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''Poruchy vnímání''' – [[Halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Poruchy''' '''myšlení''' – [[Blud|Bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Poruchy afektivity'''– Nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Poruchy chování''' – [[Apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a [[Osobnost|osobností jedince]] vede k rozmanité podobě choroby, což je příčinou obtíží v diagnostice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obecné dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''Pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''Negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dělení dle E. Bleuera: '''4A = Primární schizofrenní příznaky'''&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# Poruchy [[asociace|asociací]] (asociativní přeskoky, [[paralogie]])&lt;br /&gt;
# Poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# [[Ambivalence]]&lt;br /&gt;
# [[Autismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Průběh ==&lt;br /&gt;
# '''Premorbidní období''' – Zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Prodromální období''' – Předchází vlastnímu onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''První psychotická epizoda''' – Možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' (střídání [[Remise|remisí]] a [[Relaps|relapsů]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''Chronicko-progredientní průběh''' – Kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Typy schizofrenie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Paranoidní sch.''' (F20.0) – Nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení.&amp;lt;ref&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''Hebefrenní sch.''' (F20.1) – Typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''Katatonní sch.''' (F20.2) – Dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická &lt;br /&gt;
# Produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  Neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''Nediferencovaná sch.''' (F20.3) – Jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''Postschizofrenní deprese''' (F20.4) – Depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Reziduální sch.''' (F20.5) – Přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Simplexní sch.''' (F20.6) – Bez výrazných projevů, typická postupným stahováním se do vnitřního světa a ztrátou motivace, zájmu doprovázená sníženou aktivitou až apatií.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem &amp;quot;mešuge&amp;quot;&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1. odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze organické poškození mozku; 4A.&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Teorie zátěže a dispozice ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Vloha]] (získaná nebo dědičná) může vést k selhání adaptivních funkcí duševního života. Následkem toho bude pacientovo [[chování]] a [[prožívání]] během zátěžových (stresových) situací nepřizpůsobivé. Postupně se bude snižovat i pacientova psychická odolnost, což nakonec vyústí do klinické manifestace onemocnění.&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Dopaminová hypotéza ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění. Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Neurovývojová hypotéza ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpokládá se vznik malé &amp;quot;mlčící léze&amp;quot; v časném vývoji [[Mozek|mozku]] (příčina genetická či vnější). Ta se začne projevovat až v adolescenci, kdy se zvýšují nároky na integraci. Významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění. Narušení vývoje mozku může způsobit:&lt;br /&gt;
# Takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# Časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Psychosociální hypotézy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky. [[Stres]] jako spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku schizofrenie. Existují 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# Složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# Situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# Situace neumožňující &amp;quot;únik&amp;quot;&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Léčba ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[Farmakoterapie|farmakoterapii]] pomocí [[Psychofarmaka#Antipsychotika|antipsychotik]] (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty. Navozují zklidnění, úlevu od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]] a zlepšují kvalitu [[spánku]], naopak bludy a halucinace přetrvávají.&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50. léta 20. stol.). Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1. zástupcem skupiny tzv. neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]:&lt;br /&gt;
:# Clozapin &lt;br /&gt;
:# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, díky kterému antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie. Objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Stadia léčby ===&lt;br /&gt;
# '''Akutní''' - Od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů. Délka 4-6 týdnů. Častá hospitalizace či zařazení do denní psychiatrické péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
# '''Stabilizace''' - Od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
# '''Systematická, udržovací''' - Postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Čéšková, E. (2005). Schizofrenie a její léčba. (2.vyd., s.104) Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
* Malá, E. (2005). Schizofrenie v dětství a adolescenci. (1. vyd., 194 s.) Praha: Grada Publishing.&lt;br /&gt;
* Orel, M.a kol. (2012). Psychopatologie. (1. vyd., 264 s.) Praha: Grada Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
* Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
* Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
* Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
schizofrenie, psychózy, antipsychotika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8171</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8171"/>
		<updated>2014-11-13T11:00:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
'''Schizofrenie'''&lt;br /&gt;
je (''dle MKN-10 F20'') vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie (''předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt; charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], efektivity a [[vůle]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuropsychologe&amp;quot;&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* řadící se mezi [[psychóza|psychózy ]]&lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – [[halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – [[blud|bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – [[apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# poruchy [[asociace|asociací]] (asociativní přeskoky, [[paralogie]])&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# [[ambivalence]]&lt;br /&gt;
# [[autismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg|Manifestace schizofrenie&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Malá Eva. (2005). &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie v dětství a adolescenci&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 194 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &amp;lt;ref&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.5) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''simplexní sch.''' (F20.6) – bez výrazných projevů, typická postupným stahováním se do vnitřního světa a ztrátou motivace, zájmu doprovázená sníženou aktivitou až apatií&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Historický vývoj pojmů.jpg|Historický vývoj pojmů&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
[[vloha]] (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému [[prožívání]] a [[chování]] při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → [[stres]] spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[farmakoterapie|farmakoterapii]] pomocí antipsychotik (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]], zlepšení kvality [[spánku]] X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''stádia léčby''':&lt;br /&gt;
:# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
:# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
:# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Použitá literatura ==&lt;br /&gt;
Čéšková, E. (2005). Schizofrenie a její léčba. (2.vyd., s.104) Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá, E. (2005). Schizofrenie v dětství a adolescenci. (1. vyd., 194 s.) Praha: Grada Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orel, M.a kol. (2012). Psychopatologie. (1. vyd., 264 s.) Praha: Grada Publishing.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
schizofrenie, psychózy, antipsychotika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8170</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8170"/>
		<updated>2014-11-12T23:51:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Schizofrenie'''&lt;br /&gt;
je (''dle MKN-10 F20'') vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie (''předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt; charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], efektivity a [[vůle]]. &amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuropsychologe&amp;quot;&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* řadící se mezi [[psychóza|psychózy ]]&lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – [[halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – [[blud|bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – [[apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# poruchy [[asociace|asociací]] (asociativní přeskoky, [[paralogie]])&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# [[ambivalence]]&lt;br /&gt;
# [[autismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg|Manifestace schizofrenie&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Malá Eva. (2005). &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie v dětství a adolescenci&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 194 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &amp;lt;ref&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.5) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''simplexní sch.''' (F20.6) – bez výrazných projevů, typická postupným stahováním se do vnitřního světa a ztrátou motivace, zájmu doprovázená sníženou aktivitou až apatií&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Historický vývoj pojmů.jpg|Historický vývoj pojmů&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
[[vloha]] (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému [[prožívání]] a [[chování]] při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → [[stres]] spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[farmakoterapie|farmakoterapii]] pomocí antipsychotik (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]], zlepšení kvality [[spánku]] X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''stádia léčby''':&lt;br /&gt;
:# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
:# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
:# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
schizofrenie, psychózy, antipsychotika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8169</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8169"/>
		<updated>2014-11-12T23:39:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], efektivity a [[vůle]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuropsychologe&amp;quot;&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* řadící se mezi [[psychóza|psychózy ]]&lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – [[halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – [[blud|bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – [[apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# poruchy [[asociace|asociací]] (asociativní přeskoky, [[paralogie]])&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# [[ambivalence]]&lt;br /&gt;
# [[autismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg|Manifestace schizofrenie&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Malá Eva. (2005). &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie v dětství a adolescenci&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 194 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &amp;lt;ref&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.5) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''simplexní sch.''' (F20.6) – bez výrazných projevů, typická postupným stahováním se do vnitřního světa a ztrátou motivace, zájmu doprovázená sníženou aktivitou až apatií&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Historický vývoj pojmů.jpg|Historický vývoj pojmů&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
[[vloha]] (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému [[prožívání]] a [[chování]] při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → [[stres]] spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[farmakoterapie|farmakoterapii]] pomocí antipsychotik (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]], zlepšení kvality [[spánku]] X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''stádia léčby''':&lt;br /&gt;
:# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
:# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
:# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
schizofrenie, psychózy, antipsychotika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8168</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8168"/>
		<updated>2014-11-12T23:29:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], efektivity a [[vůle]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuropsychologe&amp;quot;&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* řadící se mezi [[psychóza|psychózy ]]&lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – [[halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – [[blud|bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – [[apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# poruchy [[asociace|asociací]] (asociativní přeskoky, [[paralogie]])&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# [[ambivalence]]&lt;br /&gt;
# [[autismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg|Manifestace schizofrenie&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Malá Eva. (2005). &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie v dětství a adolescenci&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 194 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &amp;lt;ref&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Historický vývoj pojmů.jpg|Historický vývoj pojmů&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
[[vloha]] (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému [[prožívání]] a [[chování]] při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → [[stres]] spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[farmakoterapie|farmakoterapii]] pomocí antipsychotik (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]], zlepšení kvality [[spánku]] X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''stádia léčby''':&lt;br /&gt;
:# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
:# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
:# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
schizofrenie, psychózy, antipsychotika&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8167</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8167"/>
		<updated>2014-11-12T23:23:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], efektivity a [[vůle]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuropsychologe&amp;quot;&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* řadící se mezi [[psychóza|psychózy ]]&lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – [[halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – [[blud|bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – [[apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# poruchy [[asociace|asociací]] (asociativní přeskoky, [[paralogie]])&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# [[ambivalence]]&lt;br /&gt;
# [[autismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg|Manifestace schizofrenie&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &amp;lt;ref&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Historický vývoj pojmů.jpg|Historický vývoj pojmů&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
[[vloha]] (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému [[prožívání]] a [[chování]] při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → [[stres]] spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[farmakoterapie|farmakoterapii]] pomocí antipsychotik (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]], zlepšení kvality [[spánku]] X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''stádia léčby''':&lt;br /&gt;
:# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
:# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
:# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8166</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8166"/>
		<updated>2014-11-12T23:12:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], efektivity a [[vůle]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuropsychologe&amp;quot;&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* řadící se mezi [[psychóza|psychózy ]]&lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – [[halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – [[blud|bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – [[apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&lt;br /&gt;
# poruchy [[asociace|asociací]] (asociativní přeskoky, [[paralogie]])&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# [[ambivalence]]&lt;br /&gt;
# [[autismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg|Manifestace schizofrenie&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &amp;lt;ref&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Historický vývoj pojmů.jpg|Historický vývoj pojmů&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
[[vloha]] (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému [[prožívání]] a [[chování]] při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → [[stres]] spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[farmakoterapie|farmakoterapii]] pomocí antipsychotik (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]], zlepšení kvality [[spánku]] X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''stádia léčby''':&lt;br /&gt;
:# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
:# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
:# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8146</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8146"/>
		<updated>2014-11-12T17:49:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], efektivity a [[vůle]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuropsychologe&amp;quot;&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* řadící se mezi [[psychóza|psychózy ]]&lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – [[halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – [[blud|bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – [[apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&lt;br /&gt;
# poruchy [[asociace|asociací]] (asociativní přeskoky, [[paralogie]])&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# [[ambivalence]]&lt;br /&gt;
# [[autismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg|Manifestace schizofrenie&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &amp;lt;ref&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Historický vývoj pojmů.jpg|Historický vývoj pojmů&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
[[vloha]] (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému [[prožívání]] a [[chování]] při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → [[stres]] spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[farmakoterapie|farmakoterapii]] antipsychotiky (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]], zlepšení kvality [[spánku]] X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''stádia léčby''':&lt;br /&gt;
:# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
:# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
:# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8144</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8144"/>
		<updated>2014-11-12T17:38:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami [[myšlení]], [[vnímání]], [[jednání]], efektivity a [[vůle]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref name=&amp;quot;neuropsychologe&amp;quot;&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* řadící se mezi [[psychóza|psychózy ]]&lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – [[halucinace]] (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – [[blud|bludy]] (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, [[neologismy]], inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – [[apatie]], ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, [[negativismus]], [[stupor]], [[mutismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&lt;br /&gt;
# poruchy [[asociace|asociací]] (asociativní přeskoky, [[paralogie]])&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# [[ambivalence]]&lt;br /&gt;
# [[autismus]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg|Manifestace schizofrenie&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance [[blud|bludy|bludů]] a [[halucinace|halucinací]] (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &amp;lt;ref&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost [[halucinace|halucinací]] a systematizovaných [[bludů]] atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní [[stupor]] (nereaguje, neztrácí [[vědomí]], riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, [[autismus]], [[alogie]]; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako [[poruchy osobnosti|porucha osobnosti]]) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad [[nálada|nálady]] nasedající na odeznívající schizofrenii &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''[[Karl Ludwig Kahlbaum]]''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''[[Emil Kraepilin]]''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''[[E.Bleuler]]''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;orel&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Historický vývoj pojmů.jpg|Historický vývoj pojmů&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
[[vloha]] (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému [[prožívání]] a [[chování]] při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození [[Centrální nervový systém|CNS]] vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → [[stres]] spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&amp;lt;ref name=&amp;quot;raboch&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na [[farmakoterapie|farmakoterapii]] antipsychotiky (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
:* 3 stádia léčby:&lt;br /&gt;
::# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
::# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
::# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od [[úzkostné stavy|úzkostných stavů]], zlepšení kvality [[spánku]] X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni ([[chlorpromazin]] se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická [[antipsychotika]]:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = [[dopaminové receptory]] v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
* [[Psychoterapie]] je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:&lt;br /&gt;
::# Psychoedukace&lt;br /&gt;
::# nácvik sociálních dovedností&lt;br /&gt;
::# pracovní terapie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8133</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=8133"/>
		<updated>2014-11-12T16:31:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, efektivity a vůle. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* řadící se mezi psychózy &lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – bludy (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&lt;br /&gt;
# poruchy asociací (asociativní přeskoky, paralogie)&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# ambivalence&lt;br /&gt;
# autismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg|Manifestace schizofrenie&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance bludů a halucinací (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost halucinací a systematizovaných bludů atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''Karl Ludwig Kahlbaum''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''Emil Kraepilin''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''E.Bleuler''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Historický vývoj pojmů.jpg|Historický vývoj pojmů&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
vloha (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → stres spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii antipsychotiky (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
:* 3 stádia léčby:&lt;br /&gt;
::# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
::# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
::# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od úzkostných stavů, zlepšení kvality spánku X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni (chlorpromazin se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
* Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:&lt;br /&gt;
::# Psychoedukace&lt;br /&gt;
::# nácvik sociálních dovedností&lt;br /&gt;
::# pracovní terapie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reference&lt;br /&gt;
Sims A (2002). Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. Philadelphia: W. B. Saunders. ISBN 0-7020-2627-1.&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hirsch SR; Weinberger DR (2003). Schizophrenia. Wiley-Blackwell. p. 21. ISBN 978-0-632-06388-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;. (n.d.) prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=7982</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=7982"/>
		<updated>2014-11-12T08:53:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Schizofrenie ==&lt;br /&gt;
(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, efektivity a vůle. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* řadící se mezi psychózy &lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – bludy (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&lt;br /&gt;
# poruchy asociací (asociativní přeskoky, paralogie)&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# ambivalence&lt;br /&gt;
# autismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg|Manifestace schizofrenie&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance bludů a halucinací (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost halucinací a systematizovaných bludů atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''Karl Ludwig Kahlbaum''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''Emil Kraepilin''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''E.Bleuler''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Historický vývoj pojmů.jpg|Historický vývoj pojmů&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
vloha (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → stres spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii antipsychotiky (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
:* 3 stádia léčby:&lt;br /&gt;
::# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
::# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
::# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od úzkostných stavů, zlepšení kvality spánku X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni (chlorpromazin se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
* Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:&lt;br /&gt;
::# Psychoedukace&lt;br /&gt;
::# nácvik sociálních dovedností&lt;br /&gt;
::# pracovní terapie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Reference&lt;br /&gt;
Sims A (2002). Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. Philadelphia: W. B. Saunders. ISBN 0-7020-2627-1.&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hirsch SR; Weinberger DR (2003). Schizophrenia. Wiley-Blackwell. p. 21. ISBN 978-0-632-06388-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;. (n.d.) prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Historick%C3%BD_v%C3%BDvoj_pojm%C5%AF.jpg&amp;diff=7981</id>
		<title>Soubor:Historický vývoj pojmů.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Historick%C3%BD_v%C3%BDvoj_pojm%C5%AF.jpg&amp;diff=7981"/>
		<updated>2014-11-12T08:51:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=7977</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=7977"/>
		<updated>2014-11-12T01:54:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Schizofrenie ==&lt;br /&gt;
(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, efektivity a vůle. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* řadící se mezi psychózy &lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – bludy (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&lt;br /&gt;
# poruchy asociací (asociativní přeskoky, paralogie)&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# ambivalence&lt;br /&gt;
# autismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg|Manifestace schizofrenie&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance bludů a halucinací (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost halucinací a systematizovaných bludů atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''Karl Ludwig Kahlbaum''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''Emil Kraepilin''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''E.Bleuler''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
vloha (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → stres spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii antipsychotiky (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
:* 3 stádia léčby:&lt;br /&gt;
::# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
::# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
::# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od úzkostných stavů, zlepšení kvality spánku X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni (chlorpromazin se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
* Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:&lt;br /&gt;
::# Psychoedukace&lt;br /&gt;
::# nácvik sociálních dovedností&lt;br /&gt;
::# pracovní terapie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Reference&lt;br /&gt;
Sims A (2002). Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. Philadelphia: W. B. Saunders. ISBN 0-7020-2627-1.&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hirsch SR; Weinberger DR (2003). Schizophrenia. Wiley-Blackwell. p. 21. ISBN 978-0-632-06388-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;. (n.d.) prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=7976</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=7976"/>
		<updated>2014-11-12T01:48:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Schizofrenie ==&lt;br /&gt;
(dle MKN-10 F20) je schizofrenie vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, efektivity a vůle. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* řadící se mezi psychózy &lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a to napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* přibližně u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Diagnostika a příznaky ==&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikována''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''' (dle DSM-IV 6 měsíců)&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – bludy (převážně bl. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování), zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby → obtížná diagnostika&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&lt;br /&gt;
# poruchy asociací (asociativní přeskoky, paralogie)&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# ambivalence&lt;br /&gt;
# autismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (drobné odchylky v motorickém a sociálním vývoji projevující se soc. stažením, poruchami pozornosti ), &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance bludů a halucinací (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost halucinací a systematizovaných bludů atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii s přítomností neg.symptomů; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historický pohled na schizofrenii ==&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) = nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní schizofrenie&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – '''demence precoce''' = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* '''Karl Ludwig Kahlbaum''' (1828- 1899) – definoval '''katatonii''' a popsal '''paranoidní poruchy mysli'''&lt;br /&gt;
* '''Emil Kraepilin''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''E.Bleuler''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha ''Předčasná demence nebo skupina schizofrenií''); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku; 4A&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současné hypotézy ==&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
vloha (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky → stres spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii antipsychotiky (léčící především akutní fázi schizofrenie) společně s psychoterapií a podpůrnou, edukační terapií pro klienta a jeho rodinu&lt;br /&gt;
:* 3 stádia léčby:&lt;br /&gt;
::# akutní - od vyskytnutí se psychotických příznaků až do remise nebo významného zlepšení psychotických ukazatelů; délka 4-6 týdnů;častá hospitalizace či zařazení do denní psych.péče s antipsychotickou medikací &lt;br /&gt;
::# stabilizace - od 6 týdnů - 6 měsíců, snížení antipsychotické medikace, vhodná doba pro zahájení psychoterapie&lt;br /&gt;
::# systematická, udržovací - postupné snižování léků, psychoterapie a edukace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty → zklidnění, úleva od úzkostných stavů, zlepšení kvality spánku X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) → Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni (chlorpromazin se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie→ objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku → Nobelova cena&lt;br /&gt;
* Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:&lt;br /&gt;
::# Psychoedukace&lt;br /&gt;
::# nácvik sociálních dovedností&lt;br /&gt;
::# pracovní terapie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Reference&lt;br /&gt;
Sims A (2002). Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology. Philadelphia: W. B. Saunders. ISBN 0-7020-2627-1.&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hirsch SR; Weinberger DR (2003). Schizophrenia. Wiley-Blackwell. p. 21. ISBN 978-0-632-06388-8.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;. (n.d.) prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Doporučená literatura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Češková E. (2005). '''Schizofrenie a její léčba'''. Praha: Maxdorf&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Höschl C., Libiger J., Švestka J. (editoři).(2002). '''Psychiatrie'''. Praha: Tigis, s.r.o.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kučerová H. (2005). Schizofrenie v kazuistikách. Praha: Grada&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Malá E. (2005). '''Schizofrenie v dětství a adolescenci'''. Praha: Grada&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Manifestace_schizofrenie.jpg&amp;diff=7975</id>
		<title>Soubor:Manifestace schizofrenie.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Manifestace_schizofrenie.jpg&amp;diff=7975"/>
		<updated>2014-11-12T01:45:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=7961</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=7961"/>
		<updated>2014-11-11T23:59:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Schizofrenie ==&lt;br /&gt;
(dle MKN-10 F20) je vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, efektivity a vůle. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* patří do skupiny psychóz&lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* cca u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Diagnostika a příznaky ===&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikovaná''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc'''&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – bludy (převážně b. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování) a zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby a obtížné diagnostice&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&lt;br /&gt;
# poruchy asociací (asociativní přeskoky, paralogie)&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# ambivalence&lt;br /&gt;
# autismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (u části nemocných)&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance bludů a halucinací (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost halucinací a systematizovaných bludů atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický pohled na schizofrenii ===&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) – nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní sch.&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – demence precoce = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* Karl Ludwig Kahlbaum (1828- 1899) – definoval katatonii a popsal paranoidní poruchy mysli&lt;br /&gt;
* '''Emil Kraepilin''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''E.Bleuler''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha Předčasná demence nebo skupina schizofrenií); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku&lt;br /&gt;
* Rozlišil pozitivní a negativní schizofrenické příznaky, 4A&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné hypotézy ===&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
vloha (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&amp;lt;ref&amp;gt;Prof. MUDr. Jiří Raboch,  . (n.d.) &amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky - stres je spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění, zabití atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii antipsychotiky&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty - zklidnění, úleva od úzkostných stavů, zlepšení kvality spánku X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) - Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni! (chlorpromazin se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie - objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku = Nobelova cena&lt;br /&gt;
* Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:&lt;br /&gt;
::# Psychoedukace&lt;br /&gt;
::# nácvik sociálních dovedností&lt;br /&gt;
::# pracovní terapie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
Reference&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Schizofrenie&amp;lt;/i&amp;gt;. (n.d.) prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=7958</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=7958"/>
		<updated>2014-11-11T23:48:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: /* Schizofrenie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Schizofrenie ==&lt;br /&gt;
(dle MKN-10 F20) je vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, efektivity a vůle. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* patří do skupiny psychóz&lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* cca u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Diagnostika a příznaky ===&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikovaná''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc'''&amp;lt;ref&amp;gt;Hirsch Steven R, &amp;amp;amp;  Weinberger Daniel R. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Schizophrenia&amp;lt;/i&amp;gt;. (2nd ed., xvi, 748 p.) Malden, Mass: Blackwell Science.&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – bludy (převážně b. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování) a zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby a obtížné diagnostice&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&amp;lt;ref&amp;gt;Sims Andrew C. (c2003). &amp;lt;i&amp;gt;Symptoms in the mind: an introduction to descriptive psychopathology&amp;lt;/i&amp;gt;. (3rd ed., ix, 451 s.) Philadelphia: Saunders.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&lt;br /&gt;
# poruchy asociací (asociativní přeskoky, paralogie)&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# ambivalence&lt;br /&gt;
# autismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (u části nemocných)&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance bludů a halucinací (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost halucinací a systematizovaných bludů atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický pohled na schizofrenii ===&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) – nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní sch.&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – demence precoce = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* Karl Ludwig Kahlbaum (1828- 1899) – definoval katatonii a popsal paranoidní poruchy mysli&lt;br /&gt;
* '''Emil Kraepilin''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''E.Bleuler''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha Předčasná demence nebo skupina schizofrenií); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku&lt;br /&gt;
* Rozlišil pozitivní a negativní schizofrenické příznaky, 4A&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné hypotézy ===&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
vloha (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky - stres je spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění, zabití atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii antipsychotiky&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty - zklidnění, úleva od úzkostných stavů, zlepšení kvality spánku X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) - Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni! (chlorpromazin se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie - objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku = Nobelova cena&lt;br /&gt;
* Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:&lt;br /&gt;
::# Psychoedukace&lt;br /&gt;
::# nácvik sociálních dovedností&lt;br /&gt;
::# pracovní terapie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=7952</id>
		<title>Schizofrenie</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Schizofrenie&amp;diff=7952"/>
		<updated>2014-11-11T23:37:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: Založena nová stránka s textem „== Schizofrenie == (dle MKN-10 F20) je vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie (předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohoče…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Schizofrenie ==&lt;br /&gt;
(dle MKN-10 F20) je vážné duševní onemocnění dosud neznámé etiologie&lt;br /&gt;
(předpokládá se multifaktoriální etiologie a mnohočetné patogenetické vlivy) charakterizované význačnými poruchami myšlení, vnímání, jednání, efektivity a vůle. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* odvozena z řec.slov ''schizein'' = štípat a ''fren'' = mysl&amp;lt;ref&amp;gt;Preiss Marek, &amp;amp;amp;  Přikrylová Kučerová Hana. (2006). &amp;lt;i&amp;gt;Neuropsychologie v psychiatrii&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 411 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* patří do skupiny psychóz&lt;br /&gt;
* začíná typicky v pozdní adolescenci nebo v rané dospělosti (převážná část případů začíná mezi 15-35 lety)&amp;lt;ref&amp;gt;Rita L.Atkinson. (1995). &amp;lt;i&amp;gt;Psychologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (1. vyd., 863 s.) Praha: Victoria Publishing.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* vyskytuje se stejně často u žen (zpravidla však nastupuje u žen o něco později) i mužů a napříč všemi kulturami&lt;br /&gt;
* postihuje cca 1% populace&lt;br /&gt;
* cca u 2/3 má schizofrenie tendenci chronifikovat&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Diagnostika a příznaky ===&lt;br /&gt;
aby mohla být '''diagnostikovaná''' je třeba, aby se '''alespoň jeden z''' následujících '''příznaků''' projevil v '''trvání delším než 1 měsíc''':&lt;br /&gt;
# '''poruchy vnímání''' – halucinace (nejčastěji halucinované hlasy, slyšení vl.myšlenek, jejich odnímání, vkládání či vysílání)&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''myšlení''' – bludy (převážně b. kontrolovanosti, ovlivňování, pronásledování) a zárazy v myšlení, neologismy, inkoherence&lt;br /&gt;
#'''poruchy emocí'''– nejčastěji emoční oploštělost, stažení, chorobná excitace a vzrušenost&lt;br /&gt;
#'''poruchy''' '''chování''' – apatie, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, negativismus, stupor, mutismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzájemná vazba mezi charakterem schizofrenie a osobností jedince vede k rozmanité podobě choroby a obtížné diagnostice&lt;br /&gt;
Další dělení příznaků:&lt;br /&gt;
# '''pozitivní''' (zesíleně vyjádřené fce = bludy, halucinace)&lt;br /&gt;
# '''negativní''' (oslabení či ztráta fce = apatie, emoční oploštělost atd.)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Dělení dle E.Bleuera:''' '''4A''' = Primární schizofrenní příznaky&lt;br /&gt;
# poruchy asociací (asociativní přeskoky, paralogie)&lt;br /&gt;
# poruchy afektivity (její nepřiměřenost, oploštění)&lt;br /&gt;
# ambivalence&lt;br /&gt;
# autismus&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh === &lt;br /&gt;
# '''premorbidní období''' – zachycení odlišnosti ve vývoji během dětství (u části nemocných)&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''prodromální období''' – předchází vl. onemocnění; přítomnost negativních příznaků (hloubavost, vztahovačnost) &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''první psychotická epizoda''' – možný velmi rychlý a prudký nástup vyžadující hospitalizaci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# úplné uzdravení nebo příznaky objevující se v '''atakách''' &amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# '''chronicko-progredientní průběh''' – kontinuální přetrvávání či zhoršování nemoci&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy schizofrenie ===&lt;br /&gt;
'''paranoidní sch.''' (F20.0) – nejčastější forma; dominance bludů a halucinací (hlavně perzekuční bludy a sluchové halucinace), časté intrapsychické halucinace (odnímání myšlenek, nebo vkládání cizích myšlenek); negativní příznaky se spíše nevyskytují, ačkoli ataky mohou být silně afektivně nabité; symbolické nebo magické myšlení &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
'''hebefrenní sch.''' (F20.1) – typická pro adolescentní věk projevující se nápadným projevem budícím pozornost, vrtkavostí, necílenou aktivitou; dezorganizace v chování a emocích, dětinské vystupování, negativismus, inkoherence v myšlení, pseudofilozofování, ztráta citových vztahů; označována též jako „dezorganizovaná schizofrenie“ &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''katatonní sch.''' (F20.2) – dnes vzácně se vyskytující forma u kt je přítomnost halucinací a systematizovaných bludů atypická &lt;br /&gt;
# produktivní forma – neobvyklé pohyby, impulzivní činy, povelový automatismus, nadměrná vzrušenost, bezcílný neklid, sterotypie v motorickém i verbálním projevu; někdy impulsivní pacienti &lt;br /&gt;
#  neproduktivní (stuporózní) forma – katatonní stupor (nereaguje, neztrácí vědomí, riziko metabolického rozvratu), negativismus, tělo a končetiny setrvávají v nastavených polohách (flexibilitas cerea, katalepsie) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''nediferencovaná sch.''' (F20.3) – jsou splněna kritéria schizofrenie, ale žádný ze znaků není charakteristický pro výše uvedené typy; málo častá forma; nenápadná; hlavně negativní příznaky - v popředí změny chování s úpadkem vůle, zlhostejněním, zpovrchněním, ztrátou zájmů a oploštěním emocí, autismus, alogie; bez zjevných psychotických příznaků (v DSM IV – schizotypální osobnosti, tj. jako porucha osobnosti) &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''postschizofrenní deprese''' (F20.4) – depresivní propad nálady nasedající na odeznívající schizofrenii &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
'''reziduální sch.''' (F20.6) – přetrvávající zbytková sch.symptomatologie po jasně proběhlé schizofrenii; mezi projevy patří např. podivínství, omezení soc.kontaktů, bezcílnost, chudost verbálního projevu, snížená činnost, oploštěná emotivita &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Historický pohled na schizofrenii ===&lt;br /&gt;
* Ebersův papyrus (Egypt, cca 2tis let př.n.l.) – nejstarší doložitelné zprávy &lt;br /&gt;
* Hebrejská bible – schizofrenie je zde označována slovem ,,mešuge“&lt;br /&gt;
* Jean Etiene Esquirol (1772-1840) (Pinelův žák) – 1.odborná definice halucinací, svým popisem se velmi přiblížil modernímu pojetí paranoidní sch.&lt;br /&gt;
* Benedict Augustin Morel (1809 – 1873) – demence precoce = předčasná demence = psychotické postižení nastupující na pokraji dospělosti vedoucí k předčasnému stárnutí mozkových fcí&lt;br /&gt;
* Karl Ludwig Kahlbaum (1828- 1899) – definoval katatonii a popsal paranoidní poruchy mysli&lt;br /&gt;
* '''Emil Kraepilin''' (1856 – 1926) - '''dementia praecox''' (1896) (,,předčasné zhloupnutí“); podstatu nalézal v organickém poškození mozku, jehož výsledkem byl předčasný psychický úpadek osobnosti&lt;br /&gt;
* '''E.Bleuler''' (1911) – zavedení pojmu '''schizofrenie = rozštěpení mysli''' (kniha Předčasná demence nebo skupina schizofrenií); zpochybnil teze, že za duševními poruchami stojí pouze org.poškození mozku&lt;br /&gt;
* Rozlišil pozitivní a negativní schizofrenické příznaky, 4A&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref&amp;gt;Orel Miroslav. (2012). &amp;lt;i&amp;gt;Psychopatologie&amp;lt;/i&amp;gt;. (Vyd. 1., 263 s.) Praha: Grada.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Současné hypotézy ===&lt;br /&gt;
===== teorie zátěže a dispozice: ===== &lt;br /&gt;
vloha (dědičná nebo získaná) disponuje k selhání adaptivních funkcí duševního života což vede k nepřizpůsobivému prožívání a chování při zátěži; následné snížení odolnosti jedince směřující ke klinické manifestaci onemocnění&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== dopaminová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokladem je neurochemický základ schizofrenie vycházející z pozorování účinků různých psychofarmak, která jsou schopna vyvolat, zlepšit či zhoršit symptomy onemocnění; Vzhledem k nejasnostem při ověřování dopaminové hypotézy a k mechanismům účinků nových antipsychotik, byly zkoumány i hypotetické vztahy dalších neuromediátorových systémů ke schizofrenii - noradrenergního, serotoninergního, glutamátergního a některých peptidergních systémú&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== neurovývojová hypotéza: =====&lt;br /&gt;
předpokládá se vznik malé „mlčící léze“ v časném vývoji mozku (příčina genetická či vnější) začínající se projevovat až v adolescenci, kdy jsou zvýšené nároky na integraci; významná část osob s diagnózou schizofrenie získanou v dospělém věku prodělala poruchu vývoje mozku desítky let před symptomatickou fází onemocnění; narušení vývoje mozku může způsobit buď:&lt;br /&gt;
# takové poškození mozku, které se v dospělosti vlivem interakcí s dosud neznámými faktory projeví vznikem psychotických symptomů&lt;br /&gt;
# časné poškození CNS vede k ovlivnění dalšího vývoje mozku a vzniku náchylnosti ke schizofrenii v pozdějším věku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===== psychosociální hypotézy: =====&lt;br /&gt;
spouštěči jsou určité komplexní sociální požadavky - stres je spouštěcí, ale ne rozhodující faktor vzniku; 4 kritéria pro stres indukující schizofrenii:&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí&lt;br /&gt;
# složitost, dvojznačnost či nejasnost informací poskytovaných k vyřešení úkolu&lt;br /&gt;
# situace vyžadující akci nebo rozhodnutí přetrvává, aniž byla vyřešena&lt;br /&gt;
# osoba nemá možnost „úniku“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Léčba ===&lt;br /&gt;
* V minulosti znamenala izolaci, mučení, věznění, zabití atd. v současnosti je založena především na farmakoterapii antipsychotiky&lt;br /&gt;
* 19.st. první farmakologické přípravky – chloralhydrát a barbituráty - zklidnění, úleva od úzkostných stavů, zlepšení kvality spánku X neodstranění bludů, halucinací&lt;br /&gt;
* Náhodné objevení chlorpromazinu (Henri Laborit, 50.léta 20.st.) - Jean Delay a Pierre Deniker jej indikovali u schizofreniků - pacienti byli zklidněni, ale ne uspáni! (chlorpromazin se stává 1.zástupcem skupiny tzv.neuroleptik, resp. antipsychotik)&lt;br /&gt;
* 60.léta 20.st. – začínají se používat nová tzv. atypická antipsychotika:&lt;br /&gt;
::# Clozapin &lt;br /&gt;
::# Haloperidol&lt;br /&gt;
* Arvid Carlsson, Paul Greengard, Eric Kandel = odhalení mechanismu, kt antipsychotika potlačují příznaky schizofrenie - objevili místa účinku antipsychotik = dopaminové receptory v mozku = Nobelova cena&lt;br /&gt;
* Psychoterapie je nedílnou součástí léčby, zejména po odeznění akutní symptomatiky:&lt;br /&gt;
::# Psychoedukace&lt;br /&gt;
::# nácvik sociálních dovedností&lt;br /&gt;
::# pracovní terapie&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6624</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační systémy a zdroje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6624"/>
		<updated>2014-10-09T08:04:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoanalýza]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Komunikace]] ||  Kristýna Sivoková|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoterapie]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Leon Festinger]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychofyzika]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Schizofrenie]] ||Kristýna Matoušová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hermann von Helmholtz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber]]‏‎ ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Daniel Kahneman]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Jean Piaget‏‎]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vlastnosti‏‎]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ivan Petrovič Pavlov]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kurt Koffka‏‎]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asocianismus]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Deprese]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Úzkost]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Wilhelm Wundt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Testování statistických hypotéz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Experiment]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Humanistická psychologie]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Introspekce]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Intuice]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neverbální komunikace]] ||Kristína Janáková  || &lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|[[Agresivita]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozitivní psychologie]] || petra Doležalová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychologické názory sofistů a Sokrata]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aristoteles]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Edward Thorndike]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Gustav Theodor Fechner]]‏‎||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Chování]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie zdraví]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber‏‎]] ||  ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Mozek]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Fenomenologie]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Inzulín]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Forerův efekt]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Haló efekt]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pygmalion efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motýlí efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reicher-Wheelerův efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mentální reprezentace]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Lev Vygotskij]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dunning-Krugerův efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Extrospekce]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Hněv]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Radost]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Štěstí]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Nálada]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Afekt]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Atribuce]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Seberealizace]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V případě nejasností (například- co má dané heslo obsahovat) kontaktujte Nikolu Frollovou '''nikola.frollova@gmail.com'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6621</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační systémy a zdroje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6621"/>
		<updated>2014-10-09T07:48:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Matousova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoanalýza]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Komunikace]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoterapie]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Leon Festinger]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychofyzika]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Schizofrenie]] ||Kristýna Matoušová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hermann von Helmholtz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber]]‏‎ ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Daniel Kahneman]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Jean Piaget‏‎]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vlastnosti‏‎]]  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ivan Petrovič Pavlov]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kurt Koffka‏‎]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asocianismus]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Deprese]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Úzkost]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Wilhelm Wundt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Testování statistických hypotéz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Experiment]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Humanistická psychologie]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Introspekce]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Intuice]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neverbální komunikace]] ||  || &lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|[[Agresivita]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozitivní psychologie]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychologické názory sofistů a Sokrata]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aristoteles]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Edward Thorndike]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Gustav Theodor Fechner]]‏‎||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Chování]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie zdraví]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber‏‎]] ||  ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Mozek]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Fenomenologie]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Inzulín]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Forerův efekt]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Haló efekt]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pygmalion efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motýlí efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reicher-Wheelerův efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mentální reprezentace]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Lev Vygotskij]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dunning-Krugerův efekt]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Extrospekce]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Hněv]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Radost]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Štěstí]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Nálada]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Afekt]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Atribuce]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Seberealizace]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* V případě nejasností (například- co má dané heslo obsahovat) kontaktujte Nikolu Frollovou '''nikola.frollova@gmail.com'''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Matousova</name></author>
		
	</entry>
</feed>