<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristyna.Volfova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kristyna.Volfova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Kristyna.Volfova"/>
	<updated>2026-05-11T12:14:23Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_v%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_bibliografick%C3%A9_datab%C3%A1ze_vztahuj%C3%ADc%C3%AD_se_k_oboru_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD_(ERIC,_INSPEC,_EconLit_aj.)&amp;diff=41098</id>
		<title>Charakterizujte významné mezinárodní bibliografické databáze vztahující se k oboru informační věda a knihovnictví (ERIC, INSPEC, EconLit aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_v%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_bibliografick%C3%A9_datab%C3%A1ze_vztahuj%C3%ADc%C3%AD_se_k_oboru_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD_(ERIC,_INSPEC,_EconLit_aj.)&amp;diff=41098"/>
		<updated>2016-12-30T22:13:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: doplnění o ProQuest, SJSU, související články, reference&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== SA (Sociological Abstracts) a SODOPA (Social Planning/Policy &amp;amp;Development Abstracts) ==&lt;br /&gt;
* Významná databáze z oboru sociologie, vznikla v roce 1953.&lt;br /&gt;
* Producentem je americká nevýdělečná společnost Sociological Abstracts.&lt;br /&gt;
* Databáze SOPODA dnes doplňkem SA.&lt;br /&gt;
* Společnost Cambridge Scientific Abstracts zajišťuje publikování a online zpřístupňování báze dat.&lt;br /&gt;
* Roční přírůstek cca 30 000 záznamů, velikost báze 836 000 záznamů.&lt;br /&gt;
* Výstupy: online přístup (producent a databázové centrum OVID), tištěné výstupy&lt;br /&gt;
=== Obsah a zdroje: ===&lt;br /&gt;
* Báze SA: sociologie a příbuzné obory (sociální psychologie, sociologie výchovy).&lt;br /&gt;
* Báze SOPODA: aspekty specifických technik, programů a směrů výzkumu sociálních problémů.&lt;br /&gt;
* Články z 1800 časopisů a konferenčních sborníků, knihy, disertace, recenze knih.&lt;br /&gt;
=== Záznam: ===&lt;br /&gt;
* Záznam obsahuje pomocné údaje, bibliografické údaje, abstrakt a další věcné údaje. &lt;br /&gt;
* Speciální tezaurus SAI (asi 4 000 termínů a speciální klasifikace). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ERIC (Education Resources Information Center) ==&lt;br /&gt;
* Obor výchova a školství, vznik v roce 1966. &lt;br /&gt;
* Objemná centralizovaná bibliografická databáze, součástí se stala nově koncipovaná digitální knihovna s úplnými elektronickými texty. &lt;br /&gt;
* V budoucnu doplnění audiovizuálních a digitálních materiálů &lt;br /&gt;
* Dokumenty ukládané do systému editory a autory. Pak revidovány profesionálními indexátory. &lt;br /&gt;
* Elektronické dokumenty s ošetřenými autorským právy jsou zdarma (cca 110 000). &lt;br /&gt;
* Ostatní dokumenty jsou dodávány hypertextově propojené komerční dodavatelské služby. &lt;br /&gt;
* Sponzorem je Národní knihovna pro výchovu USA. &lt;br /&gt;
* Základním posláním je zabezpečovat přístup k velkému množství literatury z oblasti výchovy. &lt;br /&gt;
* 1 200 000 záznamů, roční přírůstek 34 000 záznamů &lt;br /&gt;
* Výstupy: online přístup (producent a databázová centra dialog, OVID, OCLC aj.), tištěné výstupy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsah a zdroje: ===&lt;br /&gt;
* Báze bibliografických dat v oboru výchova&lt;br /&gt;
* Centralizovaná báze&lt;br /&gt;
* 775 časopisů, šedá literatura, výzkumné zprávy, konferenční materiály, prezentace, disertace, kvalitní diplomové práce, knižní publikace včetně učebnic, průvodce k výuce, legislativní a právní dokumenty, vládní dokumenty, číselná a statistická data, testovací materiály, překlady ukládané jednotlivci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Záznam: ===&lt;br /&gt;
* Pracovní jazyk angličtina (záznam musí splňovat požadavky na moderní provoz dig. knihoven).&lt;br /&gt;
* Záznam obsahuje pomocné údaje, bibliografické údaje, anotace/referát a další věcné údaje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ECONLIT ==&lt;br /&gt;
* Významná světová báze dat z oblasti ekonomie.&lt;br /&gt;
* Producentem je Americká ekonomická společnost (vznikla v roce 1885).&lt;br /&gt;
* Časopis Journal of Economic Literature&lt;br /&gt;
* 850 000 záznamů, roční přírůstek cca 27 000 záznamů&lt;br /&gt;
* Výstupy: online (DIALOG, OVID, OCLC), portály, CD-ROM a tištěné výstupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsah a zdroje: ===&lt;br /&gt;
* Báze sleduje teoretické, praktické a historické aspekty dílčích ekonomických disciplín.&lt;br /&gt;
* Články z cca 750 časopisů a sborníků(excerpují se dílčí statě, eseje, studie, aj.).&lt;br /&gt;
* Knihy, recenze knih, disertace a pracovní studie, úplné texty recenzí.&lt;br /&gt;
=== Záznam: ===&lt;br /&gt;
* Záznam obsahuje pomocné údaje, bibliografické údaje, autorský referát a další věcné údaje.&lt;br /&gt;
* Dokumenty indexovány podle předmětové klasifikace JEL.&lt;br /&gt;
== INSPEC (information Service – Physics, Electrical and Electronics, and Computers and Control) ==&lt;br /&gt;
* Producentem je Institution of Engineering and Technology (Velká Británie).&lt;br /&gt;
* Vznik v roce 1898, časopis Science Abstracts.&lt;br /&gt;
* Speciální odbor Information Service for the Physics and Engineering communities.&lt;br /&gt;
* IEE zajišťuje služby poskytování úplných textů dokumentů registrovaných v databázi INSPEC.&lt;br /&gt;
* Všechny typy dokumentů.&lt;br /&gt;
* Připojena německá báze PHYS – fyzika, astronomie, astrofyzika.&lt;br /&gt;
* 10,5M záznamů, roční přírůstek cca 500 000 záznamů.&lt;br /&gt;
* Výstupy: online (producent a databázová centra DIALOG, OVID), CD-ROM, portály, tištěně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsah a zdroje: ===&lt;br /&gt;
Dělení podle oboru (fyzika, elektroinženýrství, komunikace atd.).&lt;br /&gt;
Všechny základní typy dokumentů – knihy, disertace, výzkumné zprávy, patenty (ojediněle)&lt;br /&gt;
Články asi z 3 850 časopisů a z asi 2 500 konferenčních materiálů.&lt;br /&gt;
=== Záznam: ===&lt;br /&gt;
* Dokumenty zpracovány podle speciálního třídění INSPEC Classification&lt;br /&gt;
* Nebo podle speciálního tezauru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO ==&lt;br /&gt;
* Divize EBSCO Industries, Inc., což je jedna z největších soukromých společností ve Spojených státech &lt;br /&gt;
* Založeno 1944 &amp;lt;ref&amp;gt;About EBSCO. EBSCO [online]. EBSCO Industries, 2016 [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: https://www.ebsco.com/about&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Nabízí pět volně dostupných databází, které jsou přístupné kdykoli a pro každého:&lt;br /&gt;
:# Historical Abstracts with Full Text&lt;br /&gt;
:# Central &amp;amp; Eastern European Academic Source (CEEAS)&lt;br /&gt;
:# Academic Search Complete&lt;br /&gt;
:# Business Source Complete&lt;br /&gt;
:# Regional Busines News &lt;br /&gt;
* Pod EBSCO spadá vyhledávací databáze EBSCOhost, která se se svými desítkami tisíc zákazníků v podobě webových stránek a jejich miliony uživatelů řadí mezi nejvyužívanější online informační databáze &amp;lt;ref&amp;gt;EBSCO [online]. EBSCO Industries, 2016 [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: https://www.ebsco.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jde o vyhledávací službu &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsah a zdroje: ===&lt;br /&gt;
* Dizertační práce&lt;br /&gt;
* Vyhledávací databáze, digitální archiv, magazíny, knihy, časopisy&lt;br /&gt;
* Přes 8400 kompletních titulů časopisů v digitální podobě &amp;lt;ref name=&amp;quot;point&amp;quot;&amp;gt;EBSCOhost. PoInT [online]. Praha: Metropolitní univerzita Praha, 2016 [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: http://point.mup.cz/ebsco/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Záznam: ===&lt;br /&gt;
* Vyhledávat se dá v jedné nebo i ve více databázích &lt;br /&gt;
* Vyhledávání se dá filtrovat pomocí operátorů (AND, OR, NOT)&lt;br /&gt;
* Dále se dá nastavit režim vyhledávání – základní nebo rozšířený, výsledky vyhledávání lze také upravit v možnostech vyhledávání&lt;br /&gt;
* Záznam obsahuje pomocné údaje, bibliografické údaje, anotace &amp;lt;ref name=&amp;quot;point&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ProQuest ==&lt;br /&gt;
* ProQuest se snaží díky lepšímu přístupu k vědeckým výsledkům a efektivnějšímu vyhledávání v databázích pomoci vědcům a knihovnám po celém světě &lt;br /&gt;
* Kolektiv ProQuestu nastartoval roku 1996 evoluci informačního průmyslu &amp;lt;ref&amp;gt;About: Who We Are. ProQuest [online]. ProQuest, 2016 [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: http://www.proquest.com/about/who-we-are.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsah a zdroje: ===&lt;br /&gt;
* Přes 17000 periodik&lt;br /&gt;
* Víceoborová periodika, společenské a humanitní obory, medicína a zdraví, přírodní vědy a technika, obchod, ekonomika a management, regionální vědecké časopisy &lt;br /&gt;
* Dizertační práce, tržní zprávy i profily firem ([https://en.wikipedia.org/wiki/Hoover's Hoover's]) a průmyslových odvětví &amp;lt;ref name=&amp;quot;databaze&amp;quot;&amp;gt;Databáze. ProQuest [online]. Praha: Albertina icome Praha s.r.o. &amp;amp; ProQuest, 2016 [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: http://www.proquest.cz/databaze&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Záznam: ===&lt;br /&gt;
* Lze vyhledávat v jedné nebo i ve více databázích&lt;br /&gt;
* Bibliografické záznamy, abstrakty, text v HTML i PDF formátu &amp;lt;ref name=&amp;quot;databaze&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== SJSU ==&lt;br /&gt;
* Jedná se o příklad tezaurového slovníku, který spadá pod knihovnu [http://library.sjsu.edu/ Dr. Martin Luther King, Jr. Library] patřící k americké univerzitě [http://www.sjsu.edu/ San José State University ] &lt;br /&gt;
* Obsahuje 455 databází z různých knihoven, některé jsou dostupné i jako mobilní aplikace &amp;lt;ref name=&amp;quot;sjsu&amp;quot;&amp;gt;A-Z Databases. SJSU: Dr. Martin Luther King, Jr. Library [online]. CA [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: http://libguides.sjsu.edu/az.php&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsah a zdroje: ===&lt;br /&gt;
* Obsahuje mnoho databází např. abstrakty, bibliografie, dizertační práce nebo periodika &amp;lt;ref name=&amp;quot;sjsu&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Záznam: ===&lt;br /&gt;
* Lze vyhledávat napříč databázemi nebo pouze v jedné &lt;br /&gt;
* Dají se upravit předměty vyhledávání&lt;br /&gt;
* Výsledky jsou zobrazeny formou heslo – krátká charakteristika &amp;lt;ref name=&amp;quot;sjsu&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/wiki/Co_jsou_datab%C3%A1ze_a_pojednejte_o_jejich_t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_a_typologii_z_hlediska_jejich_registrace_v_historick%C3%A9m_kontextu Co jsou databáze]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/wiki/Charakterizujte_a_porovnejte_nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_univerz%C3%A1ln%C3%AD_dokumentografick%C3%A9_syst%C3%A9my_USA,_jejich_datab%C3%A1ze_a_slu%C5%BEby Dokumentografické systémy USA]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/wiki/EBSCO_Discovery_Service EBSCO]&lt;br /&gt;
[https://wikisofia.cz/wiki/Datab%C3%A1ze_ProQuest ProQuest]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliografické databáze, informační a knihovní věda, ERIC, INSPEC, ECONLIT, EBSCO, ProQuest, SJSU&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_v%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_bibliografick%C3%A9_datab%C3%A1ze_vztahuj%C3%ADc%C3%AD_se_k_oboru_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD_(ERIC,_INSPEC,_EconLit_aj.)&amp;diff=41073</id>
		<title>Charakterizujte významné mezinárodní bibliografické databáze vztahující se k oboru informační věda a knihovnictví (ERIC, INSPEC, EconLit aj.)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Charakterizujte_v%C3%BDznamn%C3%A9_mezin%C3%A1rodn%C3%AD_bibliografick%C3%A9_datab%C3%A1ze_vztahuj%C3%ADc%C3%AD_se_k_oboru_informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_a_knihovnictv%C3%AD_(ERIC,_INSPEC,_EconLit_aj.)&amp;diff=41073"/>
		<updated>2016-12-30T19:15:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: doplnění o EBSCO&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== SA (Sociological Abstracts) a SODOPA (Social Planning/Policy &amp;amp;Development Abstracts) ==&lt;br /&gt;
* Významná databáze z oboru sociologie, vznikla v roce 1953.&lt;br /&gt;
* Producentem je americká nevýdělečná společnost Sociological Abstracts.&lt;br /&gt;
* Databáze SOPODA dnes doplňkem SA.&lt;br /&gt;
* Společnost Cambridge Scientific Abstracts zajišťuje publikování a online zpřístupňování báze dat.&lt;br /&gt;
* Roční přírůstek cca 30 000 záznamů, velikost báze 836 000 záznamů.&lt;br /&gt;
* Výstupy: online přístup (producent a databázové centrum OVID), tištěné výstupy&lt;br /&gt;
=== Obsah a zdroje: ===&lt;br /&gt;
* Báze SA: sociologie a příbuzné obory (sociální psychologie, sociologie výchovy).&lt;br /&gt;
* Báze SOPODA: aspekty specifických technik, programů a směrů výzkumu sociálních problémů.&lt;br /&gt;
* Články z 1800 časopisů a konferenčních sborníků, knihy, disertace, recenze knih.&lt;br /&gt;
=== Záznam: ===&lt;br /&gt;
* Záznam obsahuje pomocné údaje, bibliografické údaje, abstrakt a další věcné údaje. &lt;br /&gt;
* Speciální tezaurus SAI (asi 4 000 termínů a speciální klasifikace). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ERIC (Education Resources Information Center) ==&lt;br /&gt;
* Obor výchova a školství, vznik v roce 1966. &lt;br /&gt;
* Objemná centralizovaná bibliografická databáze, součástí se stala nově koncipovaná digitální knihovna s úplnými elektronickými texty. &lt;br /&gt;
* V budoucnu doplnění audiovizuálních a digitálních materiálů &lt;br /&gt;
* Dokumenty ukládané do systému editory a autory. Pak revidovány profesionálními indexátory. &lt;br /&gt;
* Elektronické dokumenty s ošetřenými autorským právy jsou zdarma (cca 110 000). &lt;br /&gt;
* Ostatní dokumenty jsou dodávány hypertextově propojené komerční dodavatelské služby. &lt;br /&gt;
* Sponzorem je Národní knihovna pro výchovu USA. &lt;br /&gt;
* Základním posláním je zabezpečovat přístup k velkému množství literatury z oblasti výchovy. &lt;br /&gt;
* 1 200 000 záznamů, roční přírůstek 34 000 záznamů &lt;br /&gt;
* Výstupy: online přístup (producent a databázová centra dialog, OVID, OCLC aj.), tištěné výstupy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsah a zdroje: ===&lt;br /&gt;
* Báze bibliografických dat v oboru výchova&lt;br /&gt;
* Centralizovaná báze&lt;br /&gt;
* 775 časopisů, šedá literatura, výzkumné zprávy, konferenční materiály, prezentace, disertace, kvalitní diplomové práce, knižní publikace včetně učebnic, průvodce k výuce, legislativní a právní dokumenty, vládní dokumenty, číselná a statistická data, testovací materiály, překlady ukládané jednotlivci&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Záznam: ===&lt;br /&gt;
* Pracovní jazyk angličtina (záznam musí splňovat požadavky na moderní provoz dig. knihoven).&lt;br /&gt;
* Záznam obsahuje pomocné údaje, bibliografické údaje, anotace/referát a další věcné údaje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ECONLIT ==&lt;br /&gt;
* Významná světová báze dat z oblasti ekonomie.&lt;br /&gt;
* Producentem je Americká ekonomická společnost (vznikla v roce 1885).&lt;br /&gt;
* Časopis Journal of Economic Literature&lt;br /&gt;
* 850 000 záznamů, roční přírůstek cca 27 000 záznamů&lt;br /&gt;
* Výstupy: online (DIALOG, OVID, OCLC), portály, CD-ROM a tištěné výstupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsah a zdroje: ===&lt;br /&gt;
* Báze sleduje teoretické, praktické a historické aspekty dílčích ekonomických disciplín.&lt;br /&gt;
* Články z cca 750 časopisů a sborníků(excerpují se dílčí statě, eseje, studie, aj.).&lt;br /&gt;
* Knihy, recenze knih, disertace a pracovní studie, úplné texty recenzí.&lt;br /&gt;
=== Záznam: ===&lt;br /&gt;
* Záznam obsahuje pomocné údaje, bibliografické údaje, autorský referát a další věcné údaje.&lt;br /&gt;
* Dokumenty indexovány podle předmětové klasifikace JEL.&lt;br /&gt;
== INSPEC (information Service – Physics, Electrical and Electronics, and Computers and Control) ==&lt;br /&gt;
* Producentem je Institution of Engineering and Technology (Velká Británie).&lt;br /&gt;
* Vznik v roce 1898, časopis Science Abstracts.&lt;br /&gt;
* Speciální odbor Information Service for the Physics and Engineering communities.&lt;br /&gt;
* IEE zajišťuje služby poskytování úplných textů dokumentů registrovaných v databázi INSPEC.&lt;br /&gt;
* Všechny typy dokumentů.&lt;br /&gt;
* Připojena německá báze PHYS – fyzika, astronomie, astrofyzika.&lt;br /&gt;
* 10,5M záznamů, roční přírůstek cca 500 000 záznamů.&lt;br /&gt;
* Výstupy: online (producent a databázová centra DIALOG, OVID), CD-ROM, portály, tištěně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Obsah a zdroje: ===&lt;br /&gt;
Dělení podle oboru (fyzika, elektroinženýrství, komunikace atd.).&lt;br /&gt;
Všechny základní typy dokumentů – knihy, disertace, výzkumné zprávy, patenty (ojediněle)&lt;br /&gt;
Články asi z 3 850 časopisů a z asi 2 500 konferenčních materiálů.&lt;br /&gt;
=== Záznam: ===&lt;br /&gt;
* Dokumenty zpracovány podle speciálního třídění INSPEC Classification&lt;br /&gt;
* Nebo podle speciálního tezauru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== EBSCO ==&lt;br /&gt;
* Divize EBSCO Industries, Inc., což je jedna z největších soukromých společností ve Spojených státech &lt;br /&gt;
* Založeno 1944 &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.ebsco.com/about/who-we-are&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Nabízí pět volně dostupných databází, které jsou přístupné kdykoli a pro každého:&lt;br /&gt;
:# Historical Abstracts with Full Text&lt;br /&gt;
:# Central &amp;amp; Eastern European Academic Source (CEEAS)&lt;br /&gt;
:# Academic Search Complete&lt;br /&gt;
:# Business Source Complete&lt;br /&gt;
:# Regional Busines News &lt;br /&gt;
* Pod EBSCO spadá vyhledávací databáze EBSCOhost, která se se svými desítkami tisíc zákazníků v podobě webových stránek a jejich miliony uživatelů řadí mezi nejvyužívanější online informační databáze &amp;lt;ref&amp;gt;https://www.ebscohost.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Jde o vyhledávací službu &lt;br /&gt;
=== Obsah a zdroje: ===&lt;br /&gt;
* Dizertační práce&lt;br /&gt;
* Vyhledávací databáze, digitální archiv, magazíny, knihy, časopisy&lt;br /&gt;
* Přes 8400 kompletních titulů časopisů v digitální podobě &amp;lt;ref&amp;gt;http://point.mup.cz/ebsco/)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Záznam: ===&lt;br /&gt;
* Vyhledávat se dá v jedné nebo i ve více databázích &lt;br /&gt;
* Vyhledávání se dá filtrovat pomocí operátorů (AND, OR, NOT)&lt;br /&gt;
* Dále se dá nastavit režim vyhledávání – základní nebo rozšířený, výsledky vyhledávání lze také upravit v možnostech vyhledávání&lt;br /&gt;
* Záznam obsahuje pomocné údaje, bibliografické údaje, anotace &amp;lt;ref&amp;gt;http://point.mup.cz/ebsco/)&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
bibliografické databáze, informační a knihovní věda, ERIC, INSPEC, ECONLIT, EBSCO, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Chemie,_krystalografie_a_mineralogick%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=39655</id>
		<title>Nakladatelství v oblasti Chemie, krystalografie a mineralogické vědy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Nakladatelstv%C3%AD_v_oblasti_Chemie,_krystalografie_a_mineralogick%C3%A9_v%C4%9Bdy&amp;diff=39655"/>
		<updated>2016-11-24T22:37:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: doplnění a úprava&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;=== Nakladatelství Drahokam Turnovec ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství se zabývá vydáváním převážně odborných publikací na téma mineralogie a gemologie.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://turnovec.cz/drahokam/&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Granit ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Granit působí na českém knižním trhu od začátku roku 1992. Vydává hlavně populárně naučnou literaturu, zejména přírodovědnou (o kamenech, fosíliích, rostlinách, živočiších), knihy o zdravém životním stylu a příručky pro volný čas (hobby).&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.granit-publishing.cz/?l=cz&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Academia ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Academia svou publikační činnost zaměřuje na vydávání textů ze všech vědních oborů. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu a literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové i vysokoškolské učebnice, ale také českou i překladovou literaturu. Svojí ediční činnost cílí na vysokoškolské studenty, pedagogy a odbornou veřejnost.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.academia.cz&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== ÚOCHB AV ČR, v.v.i., ===&lt;br /&gt;
Vydává několik chemicky zaměřených časopisů svých vědců, jako je například Biologically Active Peptides nebo 	Collection of czechoslovak chemical communications.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.uochb.cz/web/structure/31.html?lang=cz&amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Galén ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství zaměřené na medicínu, které se ale také přirozeně věnuje chemii a biochemii.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.galen.cz/idistrik/vydav/? &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Pavel Klouda ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství vydává učebnice, skripta, příručky a odborné publikace pro střední a vyšší školy. Hlavními tematickými oblastmi jsou chemie a výpočetní technika.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.pavko.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Česká geologická služba ===&lt;br /&gt;
Největší vydavatelství geologické literatury v ČR, které se zaměřuje na vydávání odborných publikací v tematických řadách věnovaných jednotlivým oborům věd o Zemi, geologických a účelových map různých měřítek a odborných CD a DVD a populárně naučných publikací pro širokou veřejnost i pro děti.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.geology.cz/extranet &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== VŠCHT ===&lt;br /&gt;
Vydává publikace zaměřené na chemii.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://vydavatelstvi.vscht.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== American Chemist Society ===&lt;br /&gt;
Vydává odbornou chemickou literaturu.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://pubs.acs.org/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== The Royal Society of Chemistry ===&lt;br /&gt;
Royal Society of Chemistry je britské profesionální seskupení pro vědce, kteří se zabývají chemií. Podporuje a reprezentuje své členy a snaží se spojovat chemiky z celého světa. Royal Society of Chemistry publikuje jak britské, tak zahraniční texty zaměřené na chemii po celém světě. Zároveň se aktivně podílí na investování do vzdělání budoucích generací vědců.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.rsc.org/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== MatfyzPress ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství MatfyzPress se primárně jako součást Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze zaměřuje na publikaci materiálů souvisejících s potřebami fakulty. Tj. na vydávání sborníků, ročenek, matematických, fyzikálních a informatických textů. Mimo to se soustředí na publikování učebnic, které jsou s těmito obory příbuzné.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://matfyzpress.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Karolinum ===&lt;br /&gt;
Karolinum je nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze. Svou publikační činnost cílí na vydávání učebních textů, vědeckých monografií a sborníků a odborných časopisů všech oborů univerzity. Soustřední se jak na českou, tak na cizojazyčnou odbornou literaturu. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== ACS Publications ===&lt;br /&gt;
Americká publikující společnost ACS se vedle zveřejňování chemických abstraktů a článků s podporou amerických chemických asociací snaží o to, aby byla co nejvíce autoritativním, komplexním a nepostradatelným poskytovatelem chemických informací. Mimo jiné se soustředí na šíření změn v odborných výzkumech.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://pubs.acs.org/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== CRC Press ===&lt;br /&gt;
CRC Press je předním globálním vydavatelem vědeckých, technologických a lékařských výzkumů. Nabízí jedinečný a důvěryhodný zdroj šířící znalosti, podporující celosvětové projekty ve vědeckém světě a obsahující širokou škálu textů odborných autorů.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
https://www.crcpress.com/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Wiley ===&lt;br /&gt;
Nakladatelská americká společnost Wiley funguje již od počátku 19. století. Proslavila se vydáváním děl známých spisovatelů, jako byl např. W. Irving, E. A. Poe nebo H. Melville. Na přelomu století se ale začala věnovat i publikování vědecky a technicky zaměřených prací a brzy se dostala do čela takto zaměřených vydavatelství. Wiley je celosvětový poskytovatel současných pracovních postupů a prací v oblasti vědy, techniky, medicíny a vědeckých výzkumů. Zaměřuje se na publikaci článků, referencí i knih.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://eu.wiley.com/WileyCDA/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Prometheus ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství Prometheus se soustředí na vydávání ucelených řad učebnic přírodních věd pro všechny stupně škol. Zároveň s učebnicemi publikuje i sbírky úloh a pracovní sešity nebo testy.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://prometheus-nakl.cz/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Fortuna ===&lt;br /&gt;
Fortuna vznikla jako soukromé nakladatelství zaměření na vydávání učebnic. Tento cíl si přenesla i do dnešní doby, kdy vytváří učebnice jak pro základní a střední školy, tak učebnice relevantní pro sebevzdělání, profesní růst nebo i pro odbornou či laickou veřejnost.&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://fortuna.cz/nakladatelstvi/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Nakladatelství České geografické společnosti ===&lt;br /&gt;
Nakladatelství České geografické společnosti je soukromé nakladatelství vydávající především učebnice geografie. Mimo tituly zaměřující se na tento obor vydává i literaturu pro další předměty a příručky pro průřezová témata. &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
http://ncgs.cz/nakladatelstvi/ &amp;lt;br/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31104</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31104"/>
		<updated>2016-02-02T14:54:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: /* Účelová podpora */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná činnost]] (dále jen VaV) je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace] (RVVI), která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Myšlenková mapa-financování vědy.jpg|náhled|Financování vědy a výzkumu v ČR &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK M. Financování a hodnocení vědy v ČR [přednáška, prezentace]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Ústav informační vědy a knihovnictví, 2015-11-30 [cit. 2016-02-02]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální podpora ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Financování vědy podle zdrojů.png|náhled|Financování vědy a výzkumu podle zdrojů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]][[Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů.png|náhled|Podpora vědy a výzkumu podle poskytovatelů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31103</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31103"/>
		<updated>2016-02-02T14:54:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná činnost]] (dále jen VaV) je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace] (RVVI), která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Myšlenková mapa-financování vědy.jpg|náhled|Financování vědy a výzkumu v ČR &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK M. Financování a hodnocení vědy v ČR [přednáška, prezentace]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Ústav informační vědy a knihovnictví, 2015-11-30 [cit. 2016-02-02]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální podpora ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Financování vědy podle zdrojů.png|náhled|Financování vědy a výzkumu podle zdrojů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]][[Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů.png|náhled|left|Podpora vědy a výzkumu podle poskytovatelů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31102</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31102"/>
		<updated>2016-02-02T14:52:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: /* Účelová podpora */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná činnost]] (dále jen VaV) je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace] (RVVI), která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Myšlenková mapa-financování vědy.jpg|náhled|Financování vědy a výzkumu v ČR &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK M. Financování a hodnocení vědy v ČR [přednáška, prezentace]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Ústav informační vědy a knihovnictví, 2015-11-30 [cit. 2016-02-02]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální podpora ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů.png|náhled|left|Podpora vědy a výzkumu podle poskytovatelů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]][[Soubor:Financování vědy podle zdrojů.png|náhled|Financování vědy a výzkumu podle zdrojů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31101</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31101"/>
		<updated>2016-02-02T14:50:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná činnost]] (dále jen VaV) je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace] (RVVI), která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Myšlenková mapa-financování vědy.jpg|náhled|Financování vědy a výzkumu v ČR &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK M. Financování a hodnocení vědy v ČR [přednáška, prezentace]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Ústav informační vědy a knihovnictví, 2015-11-30 [cit. 2016-02-02]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální podpora ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů.png|náhled|Podpora vědy a výzkumu podle poskytovatelů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Financování vědy podle zdrojů.png|náhled|Financování vědy a výzkumu podle zdrojů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_podle_zdroj%C5%AF.png&amp;diff=31100</id>
		<title>Soubor:Financování vědy podle zdrojů.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_podle_zdroj%C5%AF.png&amp;diff=31100"/>
		<updated>2016-02-02T14:49:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: Kristyna.Volfova načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Financování vědy podle zdrojů.png&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Financování vědy a výzkumu podle zdrojů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Podpora_VaV_podle_poskytovatel%C5%AF.png&amp;diff=31099</id>
		<title>Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Podpora_VaV_podle_poskytovatel%C5%AF.png&amp;diff=31099"/>
		<updated>2016-02-02T14:49:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: Kristyna.Volfova načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů.png&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Podpora vědy a výzkumu podle poskytovatelů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Podpora_VaV_podle_poskytovatel%C5%AF.png&amp;diff=31098</id>
		<title>Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Podpora_VaV_podle_poskytovatel%C5%AF.png&amp;diff=31098"/>
		<updated>2016-02-02T14:48:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: Kristyna.Volfova načtena nová verze &amp;amp;quot;Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů.png&amp;amp;quot;&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Podpora vědy a výzkumu podle poskytovatelů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31096</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31096"/>
		<updated>2016-02-02T14:45:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná činnost]] (dále jen VaV) je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace] (RVVI), která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Myšlenková mapa-financování vědy.jpg|náhled|Financování vědy a výzkumu v ČR &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK M. Financování a hodnocení vědy v ČR [přednáška, prezentace]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Ústav informační vědy a knihovnictví, 2015-11-30 [cit. 2016-02-02]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální podpora ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů.jpg|náhled|Podpora vědy a výzkumu podle poskytovatelů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Financování vědy podle zdrojů.jpg|náhled|Financování vědy a výzkumu podle zdrojů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:My%C5%A1lenkov%C3%A1_mapa-financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy.jpg&amp;diff=31094</id>
		<title>Soubor:Myšlenková mapa-financování vědy.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:My%C5%A1lenkov%C3%A1_mapa-financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy.jpg&amp;diff=31094"/>
		<updated>2016-02-02T14:44:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31093</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31093"/>
		<updated>2016-02-02T14:43:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná činnost]] (dále jen VaV) je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace] (RVVI), která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Myšlenková mapa-financování vědy.jpg|náhled|Financování vědy a výzkumu v ČR &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK M. Financování a hodnocení vědy v ČR [přednáška, prezentace]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Ústav informační vědy a knihovnictví, 2015-11-30 [cit. 2016-02-02]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální podpora ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů.jpg|náhled|Podpora vědy a výzkumu podle poskytovatelů&amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Financování vědy podle zdrojů.jpg|náhled|Financování vědy a výzkumu podle zdrojů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31091</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31091"/>
		<updated>2016-02-02T14:40:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná činnost]] (dále jen VaV) je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace] (RVVI), která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Myšlenková mapa-financování vědy|náhled|Financování vědy a výzkumu v ČR]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální podpora ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů|náhled|Podpora vědy a výzkumu podle poskytovatelů&amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK M. Financování a hodnocení vědy v ČR [přednáška, prezentace]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Ústav informační vědy a knihovnictví, 2015-11-30 [cit. 2016-02-02]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Financování vědy podle zdrojů|náhled|Financování vědy a výzkumu podle zdrojů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_podle_zdroj%C5%AF.png&amp;diff=31089</id>
		<title>Soubor:Financování vědy podle zdrojů.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_podle_zdroj%C5%AF.png&amp;diff=31089"/>
		<updated>2016-02-02T14:32:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: Financování vědy a výzkumu podle zdrojů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Financování vědy a výzkumu podle zdrojů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Podpora_VaV_podle_poskytovatel%C5%AF.png&amp;diff=31088</id>
		<title>Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů.png</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Podpora_VaV_podle_poskytovatel%C5%AF.png&amp;diff=31088"/>
		<updated>2016-02-02T14:31:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: Podpora vědy a výzkumu podle poskytovatelů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Podpora vědy a výzkumu podle poskytovatelů&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31087</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31087"/>
		<updated>2016-02-02T14:30:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: grafy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná činnost]] (dále jen VaV) je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace] (RVVI), která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální podpora ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Podpora VaV podle poskytovatelů|náhled|Podpora vědy a výzkumu podle poskytovatelů&amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot;&amp;gt;SOUČEK M. Financování a hodnocení vědy v ČR [přednáška, prezentace]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Ústav informační vědy a knihovnictví, 2015-11-30 [cit. 2016-02-02]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Financování vědy podle zdrojů|náhled|Financování vědy a výzkumu podle zdrojů &amp;lt;ref name=&amp;quot;obr&amp;quot; /&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31083</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31083"/>
		<updated>2016-02-02T13:50:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná činnost]] (dále jen VaV) je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace] (RVVI), která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální podpora ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31078</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31078"/>
		<updated>2016-02-02T13:42:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná činnost]] (dále jen VaV) je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace], která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Institucionální podpora ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31077</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31077"/>
		<updated>2016-02-02T13:42:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná činnost]] (dále jen VaV) je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace], která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Institucionální podpora ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31076</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31076"/>
		<updated>2016-02-02T13:40:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: odkaz VaV&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná činnost]] (dále jen VaV) je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace], která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institucionální podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31075</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31075"/>
		<updated>2016-02-02T13:39:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: odkaz, doplnění účelové podpory&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Vědecká a výzkumná]] (dále jen VaV) [[činnost]] je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace], která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institucionální podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Účelové financování se zaměřuje na podporu konkrétních projektů a grantů, které jsou vypsané v rámci projektové soutěže. Soutěže zaštiťují tzv. poskytovatelé - Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR, ministerstva (největším poskytovatelem je Ministerstvo školství). &lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31074</id>
		<title>Financování vědy v ČR</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Financov%C3%A1n%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR&amp;diff=31074"/>
		<updated>2016-02-02T13:27:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: klíčová slova, související články&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Vědecká a výzkumná (dále jen VaV) činnost je v České republice financována z řady různých zdrojů. Hlavním zdrojem je institucionální podpora, pomocí níž stát udržuje v bazálním chodu vysoké školy, [http://www.cas.cz/ Akademii Věd ČR] a jiné výzkumné organizace. Přípravu má na starosti [http://www.vyzkum.cz Rada pro výzkum, vývoj a inovace], která mimo jiné zpracovává návrh střednědobého výhledu podpory VaV, návrh výše celkových výdajů na VaV u jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení. Zdrojem dalších prostředků je [http://gacr.cz/ Grantová agentura ČR] (GAČR), [https://www.tacr.cz/index.php/cz/ Technologická agentura ČR] (TAČR) a ostatní subjekty, které pomocí účelové podpory financují vybrané projekty. Finance lze také získat subvencí přes nejrůznější operační programy i ze stran ministerstev, Evropské unie et cetera. Neméně důležitou složkou je také pomoc od dárců, korporací a výnos z vlastní hospodářské činnosti (například z prodeje licencí a patentů).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Institucionální podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Touto cestou jsou podporovány pouze subjekty nekomerčního charakteru. Alokace prostředků od poskytovatelů k příjemcům (výzkumným organizacím) je propočítávána na základě platné metodiky hodnocení výzkumných organizací&amp;lt;ref&amp;gt;Metodika hodnocení [online]. Praha: Vláda ČR, 2015 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: [http://www.vyzkum.cz/storage/att/471ec8e44a7c3aa09c01b666f1ed6b30/m2013-0815-kor2.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Důležitým dokumentem v této oblasti je také zákon č. 130/2002 SB., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Zákon o podpoře výzkumu a vývoje&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha: Parlament ČR, 2002 [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:[http://www.vyzkum.cz/storage/att/bb743d4e2b61e95fa36d7dadd47be704/zákon_130_2002.pdf]&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Účelová podpora==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V rámci systému účelové podpory se rozlišují tři typy projektů VaV&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# programový projekt, ve kterém příjemce vyjadřuje, jakým způsobem a za jakých podmínek přispěje k naplnění cílů programu formulovaných poskytovatelem.&lt;br /&gt;
# grantový projekt, ve kterém příjemce cíle a způsoby řešení v základním výzkumu stanovuje sám,&lt;br /&gt;
# veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji, ve které příjemce provádí výzkum a vývoj pro potřeby poskytovatele, který je jediným uživatelem jeho výsledků.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Finanční podpora výzkumu a vývoje v ČR: její získání a utrácení&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. AVO [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [http://avo.cz/dotproj.htm]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Výdaje na vědu==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Picture1.png|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 2015 dosáhly celkové výdaje na vědu a výzkum v České republice 82 mld. Kč, což představuje 1,9 % HDP. (data z Gross Domestic Expenditures on Research and Development).  Věda a výzkum se v České republice provozuje na 2 800 pracovištích, z nichž 80 % náleží do podnikatelského sektoru. Ze státního rozpočtu ČR bylo vyčleněno 26,8 mld. Kč. Podniková sféra investovala v ČR do vědy přibližně 55 mld. Kč. Z celkového rozpočtu putovalo 13,2 mld Kč na institucionální financování a 13,6 mld Kč na  financování účelové.&amp;lt;ref&amp;gt;Souček M. Bibliometrie a financování vědy v ČR. Prezentováno na [Seminář o řízení, hodnocení a financování vědy v ČR; 2015; Praha.]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje také řada rámcových a operačních programů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# [http://www.h2020.cz/ Program Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/op-vvv Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání]&lt;br /&gt;
# [http://www.opvavpi.cz/ VaVpl operační program Výzkum a vývoj pro inovace] &lt;br /&gt;
# [http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-Praha Operační program Praha - pól růstu ČR]&lt;br /&gt;
# [http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj/program-navrat Program Návrat]&lt;br /&gt;
# [http://www.mkcr.cz//cz/vyzkum-a-vyvoj/program-na-podporu-aplikovaneho-vyzkumu-a-vyvoje-narodni-a-kulturni-identity-na-leta-2016-az-2022-naki-ii-251764/ Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI)]&lt;br /&gt;
# [http://www.mvcr.cz/clanek/program-bv-iii-1-vs-program-bezpecnostniho-vyzkumu-ceske-republiky-2015-2020.aspx Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2020]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úskalí financování výzkumu, vývoje a inovací==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Veřejné výdaje na VaV v ČR nejsou dostatečné a jejich využívání není efektivní. I přes vysoké výdaje je totiž tato podpora (ve vztahu k počtu obyvatel a ekonomické vyspělosti) nedostatečná, v rámci EU dokonce podprůměrná. Potencionální excelence je navíc ohrožena podporou širokého spektra oborů. Potýkáme se také s malým zapojením do mezinárodních projektů, s nízkým čerpání finančních prostředků z Evropského výzkumného prostroru, s nedostatečnými investicemi soukromého sektoru a s faktickou neexistencí financování inovací rizikovým kapitálem.&amp;lt;ref&amp;gt;KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. &amp;lt;i&amp;gt;Bílá kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR&amp;lt;/i&amp;gt;. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 96 s. ISBN 978-80-86429-99-1.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Odkazy==&lt;br /&gt;
===Reference===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Doporučená literatura===&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Vyd. 1. Praha: Technologické centrum Akademie věd ČR, 2008, 100 s. ISBN 978-80-86429-89-2.&lt;br /&gt;
* KLUSÁČEK, Karel, Zdeněk KUČERA a Michal PAZOUR. Kniha zahraničních dobrých praxí při realizaci politik výzkumu, vývoje a inovací. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008, 138 s. ISBN 978-80-7419-000-1.&lt;br /&gt;
* FRANCOVÁ, Pavla (ed.). Financování Výzkumu. &amp;lt;i&amp;gt;Národní technická knihovna&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2015-10-13]. Dostupné z: [https://www.techlib.cz/cs/83335-financovani-vyzkumu#tab_book1]&lt;br /&gt;
* HERZÁNOVÁ, Radmila a Anna KOVÁŘOVÁ. 2010. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 65 s. ISBN 978-80-87240-25-0.&lt;br /&gt;
* JÍLKOVÁ, Eva. 2010. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 77 s. ISBN 978-80-87240-27-4.&lt;br /&gt;
* PRNKA, Tasilo, Karel ŠPERLINK a Petr KŘENEK. 1999-. Průvodce systémem státní podpory výzkumu a vývoje v České republice. Ostrava: Repronis, ISBN 978-80-87294-16-1.&lt;br /&gt;
* PEKOVÁ, Jitka, Jaroslav PILNÝ a Marek JETMAR. 2008. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5.&lt;br /&gt;
* ONDŘEJ, Vaněk. 2015. Finanční zdroje pro VVI v ČR a EU: Studijní text ke třetímu modulu Managmentu vědy a inovací při Centru pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy v Praze. 29 stran. Dostupné také z: [http://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=187]&lt;br /&gt;
* VALENTOVÁ, Ivana. 2010. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 68 s. ISBN 978-80-87240-26-7.&lt;br /&gt;
* Konference 2008: financování vědy a budoucnost českých nadací : [příspěvky přednesené na vědecké konferenci .., kterou pořádala Grantová agentura České republiky a Národohospodářský ústav Josefa Hlávky ve spolupráci s Fórem dárců 21. ledna 2008 v Akademii věd ČR]. 2008. Praha: Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, 83 s. ISBN 978-80-86729-45-9.&lt;br /&gt;
* MÜNICH, Daniel. 2015. Neúspěšná reforma VaV: Reloaded. In: O hodnocení a financování vědy. Dostupné z: [http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/09/neuspesna-reforma-vav-reloaded.html]&lt;br /&gt;
* STÖCKELOVÁ, Tereza, Marcela LINKOVÁ a Dagmar LORENZ-MEYER. Akademické poznávání, vykazování a podnikání: etnografie měnící se české vědy. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 158 s. ISBN 978-80-7419-003-2&lt;br /&gt;
===Klíčová slova===&lt;br /&gt;
Finance, věda, výzkum, informační systém, hodnocení&lt;br /&gt;
===Související články===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m_v%C3%BDzkumu,_experiment%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%BDvoje_a_inovac%C3%AD Informační systém VaVaI]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Hodnocen%C3%AD_v%C4%9Bdy_v_%C4%8CR Hodnocení vědy v ČR]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m Informační systém]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Management]]‎&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=31045</id>
		<title>Brenda Louise Dervin</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=31045"/>
		<updated>2016-02-01T22:51:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mgr. Brenda Louise Dervin, Ph.D.''' se narodila 20. listopadu 1938 ve městě Beverely (Massachusetts, USA). Dnes je jí 77 let a žije v americkém státě Ohio. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brenda je '''výzkumnou pracovnicí v knihovnických, informačních a komunikačních oborech'''. Pracuje jako profesorka komunikací na státní univerzitě v Ohiu, kde je také členkou fakulty Joan N. Hubera v sociálních a behaviorálních vědách. Je známá především svým '''[https://en.wikipedia.org/wiki/Sensemaking sense-making modelem]''', který pomáhá lidem porozumět skutečnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt; Brenda Louise Dervin. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2012, 2014 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Brenda_Louise_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dervin.jpg|náhled|Brenda L. Dervin&amp;lt;ref&amp;gt;KLOS Joseph, Thaddeus HUGHES, Austin DUDLEY a Godfrey ADAMS. Brenda Dervin. ''Wikia'' [online]. San Francisco, CA, 2006, 2012-09-23 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [http://fsulis3267.wikia.com/wiki/Brenda_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Brenda byla nechtěné dítě. Její matka Ermina ji čekala už v pubertě, byla svobodná a své těhotenství před rodinou proto skrývala. Když se Brenda narodila, Erminin otec ji vykázal z domu, proto se už jako miminko dostala do nemocnice, odkud ji později převezli do sirotčince. Tam zůstala až do svého šestého roku, kdy si ji osvojili manželé Dervinovi. Nalezla tak nové rodiče, sourozence i domov. V jejich domě plného hraček, dárků a oblečení se Brendě ale zřejmě nežilo lehce. Její adoptivní matka Marjorie na ni byla totiž často fyzicky i psychicky hrubá a nevlastní bratr Johny ani její adoptivní otec John se jí moc nezastávali. Možná právě proto nalézala útěchu v knihách, které se staly jejími nejlepšími přáteli až do doby graduace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve svých 32 letech Brenda zjistila, že má rakovinu. Byla tak nucena ve svém životě trochu zpomalit a utřídit si své hodnoty. Chtěla najít svou pravou matku. To se jí bohužel nepodařilo. Místo ní našla pouze její dvě sestry, a tak alespoň s nimi trávila jejich ztracený společný čas. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Brendin nevlastní bratr Johny byl nemocný, a proto se často s rodinou stěhovala. Díky tomu stihla do svých 12 let vystřídat devět škol. Ač se to nezdá, Brenda nebyla moc dobrým studentem. Měla špatné známky a do školních aktivit a kolektivu se moc nezapojovala. Měla ale velmi ráda psaní. Po jejích častých prosbách jí rodiče koupili [https://wikisofia.cz/index.php/Psac%C3%AD_stroj psací stroj]. Tato událost jí hodně pomohla ve třídním kolektivu a školním prospěchu. Začala se mnohem více zapojovat do školních aktivit, a také se lépe učit – chtěla být nejlepší. Protože byla tak průbojná a snaživá, stala se zanedlouho editorkou knihy ''Yearbook'', která má za úkol shrnout uplynulý školní rok. Také psala zprávy a příspěvky do školních novin a byla členkou několika školních kroužků i organizací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brendini rodiče chtěli, aby studovala ekonomiku. Proto v letech 1956 – 1960 studovala soukromou Cornellovu univerzitu v Ithace (New York, USA). Na této univerzitě mimo jiné studoval např. i Hans Bethe, který byl jedním z vynálezců atomové bomby a laureátem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena Nobelovy ceny] za fyziku, nebo americký astronaut Jay C. Buckey.&amp;lt;ref&amp;gt;Cornell University. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Cornell_University]&amp;lt;/ref&amp;gt; Při studiu na Cornellově univerzitě zjistila, že ji spíše než domácí ekonomika zajímají sociální vědy a filosofie. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potom co Brenda získala v roce 1960 na Cornelově univerzitě bakalářský titul, se přihlásila na Michiganskou univerzitu, kde v roce 1968 úspěšně složila magisterské zkoušky a o tři roky později (roku 1971) získala mezinárodně uznávaný akademický titul Ph.D. díky výzkumu v oblasti komunikací. Titulem Ph.D. byla oceněna ještě v roce 2000 v oblasti sociálních věd na univerzitě v Helsinkách. Jako téma své dizertační práce si vybrala informační chování u dospělých černochů s nízkým příjmem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
	Brenda vystřídala několik pracovních míst. Po ukončení Cornellovy univerzity se svým manželem odjela do Washingtonu, D.C. (hlavní město USA), kde pracovala na pozici PR asistentky v American Home Economics Association. Později nastoupila na místo komunikační specialistky ve Wisconsinu a byla asistentka učitele a instruktorka v oddělení státní správy v advokátní kanceláři na Michiganské státní univerzitě. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Na pozici učitele se poprvé ocitla jako asistentka profesora na soukromé univerzitě v Syracuse. V roce 1986 ji na státní univerzitě v Ohiu přijali na místo profesorky a předsedkyně v oddělení komunikací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Brenda L. Dervinová napsala do časopisů týkajících se jejího oboru přes 60 článků, věnovala se vyhledávání informací, informační nerovnosti, [https://wikisofia.cz/index.php/M%C3%A9dia médiím] a telekomunikaci, komunikaci a jejímu vývoji, návrhu komunikačních systémů a výzkumným metodám v těchto oblastech. Dále se zajímala o feminist scholarship a městskou chudobu. Také se přes 20 let věnovala analýzám a vývoji informačních a komunikačních systémů. Její myšlenka spočívala v tom, že pro odstranění informační propasti je nutná '''[https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace]''' (viz Sense-making model). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Stala se první ženou v historii ICA (International Communication Association) zvolenou za prezidentku. Byla aktivním členem v asociaci pro vzdělávání v žurnalistice a masové komunikaci a editorkou několika časopisů. V současné době je jednou z osmi reprezentantů IAMCR (International Association for Mass Communication Research). &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úspěchy a ocenění ==&lt;br /&gt;
	Online výzkum v roce 1994 ukázal, že Brendiny práce byly 322 krát citovány. Polovina citací byla z časopisů týkajících se informační vědy a knihovnictví. Za své práce vyhrála čtyři ocenění ve třech oborech ICA a byla podpořena skoro 750 000 dolary. Mezi její významná díla patří ''Progress in Communication'' nebo ''Rethinking Communication Volume 1'' a ''2'', které je význačné hlavně v oblasti politiky a sociologie. Mezi její nejvlivnější a nejlépe hodnocené práce ale patří ''Sense-making model''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	V roce 2007 a 2008 byla oceněna na konferenci ASIS&amp;amp;T za Best Information Behavior Conference Poster a Paper, roku 2007 pak také za Outstanding Constributions to Information Behavior. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sense-making model.jpg|náhled|Sense-making model podle Brendy Dervinové&amp;lt;ref&amp;gt;P269fig5 [obraz]. ''Wikipedia. Brenda Dervin'' [online]. DERVIN, Brenda, 1999 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin#/media/File:P269fig5.jpg] &amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
	Svůj význam v oblasti [[informační vědy a knihovnictví]] si zasloužila svým dílem ''Sense-making model'', které bylo předmětem hloubkové analýzy právě v oboru informační vědy a knihovnictví. Toto její dílo bylo označeno za inspirativní kritiku k omezování vyhledávání a používání informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;práce&amp;quot;&amp;gt;SRBECKÁ, Gabriela. ''Informační potřeby žen na mateřské dovolené'' [online]. Brno, 2011, 2011 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://is.muni.cz/th/26366/ff_b/Informacni_potreby_zen_na_materske_dovolene.txt]. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Martin Krčál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Teorie sense-making se vyvíjela několik let a ukazuje nám informační chování i předpoklady, teoretické perspektivy, metodologické přístupy, výzkumné metody a praktiky v oblasti informačního chápání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie se skládá ze čtyř prvků:&amp;lt;ref&amp;gt;Brenda Dervin. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2014-11-24 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# situace (v čase a prostoru, definující kontext informačního problému)&lt;br /&gt;
# mezera (zastupuje rozdíl mezi kontextovou situací a potřebou)&lt;br /&gt;
# výstup (důsledek sense-making procesu)&lt;br /&gt;
# most ([https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba informační potřeba], reprezentuje mezeru mezi situací a výstupem).&lt;br /&gt;
Teorie sense-makingu ''„je založena na pocitech a emocích, které při informačním hledání probíhají.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;práce&amp;quot; /&amp;gt; Podstata teorie spočívá ve vytváření smyslu reálného světa jednotlivce. Nalezení smyslu se zakládá na překonávání „mezer“ za pomoci „mostů“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovnictví, informace, Sense-making model, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informace Informace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace Komunikace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba Informační potřeba]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek Informační požadavek]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD Informační chování]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=31044</id>
		<title>Brenda Louise Dervin</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=31044"/>
		<updated>2016-02-01T22:51:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mgr. Brenda Louise Dervin, Ph.D.''' se narodila 20. listopadu 1938 ve městě Beverely (Massachusetts, USA). Dnes je jí 77 let a žije v americkém státě Ohio. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brenda je '''výzkumnou pracovnicí v knihovnických, informačních a komunikačních oborech'''. Pracuje jako profesorka komunikací na státní univerzitě v Ohiu, kde je také členkou fakulty Joan N. Hubera v sociálních a behaviorálních vědách. Je známá především svým '''[https://en.wikipedia.org/wiki/Sensemaking sense-making modelem]''', který pomáhá lidem porozumět skutečnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt; Brenda Louise Dervin. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2012, 2014 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Brenda_Louise_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dervin.jpg|náhled|Brenda L. Dervin&amp;lt;ref&amp;gt;KLOS Joseph, Thaddeus HUGHES, Austin DUDLEY a Godfrey ADAMS. Brenda Dervin. ''Wikia'' [online]. San Francisco, CA, 2006, 2012-09-23 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [http://fsulis3267.wikia.com/wiki/Brenda_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Brenda byla nechtěné dítě. Její matka Ermina ji čekala už v pubertě, byla svobodná a své těhotenství před rodinou proto skrývala. Když se Brenda narodila, Erminin otec ji vykázal z domu, proto se už jako miminko dostala do nemocnice, odkud ji později převezli do sirotčince. Tam zůstala až do svého šestého roku, kdy si ji osvojili manželé Dervinovi. Nalezla tak nové rodiče, sourozence i domov. V jejich domě plného hraček, dárků a oblečení se Brendě ale zřejmě nežilo lehce. Její adoptivní matka Marjorie na ni byla totiž často fyzicky i psychicky hrubá a nevlastní bratr Johny ani její adoptivní otec John se jí moc nezastávali. Možná právě proto nalézala útěchu v knihách, které se staly jejími nejlepšími přáteli až do doby graduace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve svých 32 letech Brenda zjistila, že má rakovinu. Byla tak nucena ve svém životě trochu zpomalit a utřídit si své hodnoty. Chtěla najít svou pravou matku. To se jí bohužel nepodařilo. Místo ní našla pouze její dvě sestry, a tak alespoň s nimi trávila jejich ztracený společný čas. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Brendin nevlastní bratr Johny byl nemocný, a proto se často s rodinou stěhovala. Díky tomu stihla do svých 12 let vystřídat devět škol. Ač se to nezdá, Brenda nebyla moc dobrým studentem. Měla špatné známky a do školních aktivit a kolektivu se moc nezapojovala. Měla ale velmi ráda psaní. Po jejích častých prosbách jí rodiče koupili [https://wikisofia.cz/index.php/Psac%C3%AD_stroj psací stroj]. Tato událost jí hodně pomohla ve třídním kolektivu a školním prospěchu. Začala se mnohem více zapojovat do školních aktivit, a také se lépe učit – chtěla být nejlepší. Protože byla tak průbojná a snaživá, stala se zanedlouho editorkou knihy ''Yearbook'', která má za úkol shrnout uplynulý školní rok. Také psala zprávy a příspěvky do školních novin a byla členkou několika školních kroužků i organizací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brendini rodiče chtěli, aby studovala ekonomiku. Proto v letech 1956 – 1960 studovala soukromou Cornellovu univerzitu v Ithace (New York, USA). Na této univerzitě mimo jiné studoval např. i Hans Bethe, který byl jedním z vynálezců atomové bomby a laureátem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena Nobelovy ceny] za fyziku, nebo americký astronaut Jay C. Buckey.&amp;lt;ref&amp;gt;Cornell University. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Cornell_University]&amp;lt;/ref&amp;gt; Při studiu na Cornellově univerzitě zjistila, že ji spíše než domácí ekonomika zajímají sociální vědy a filosofie. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potom co Brenda získala v roce 1960 na Cornelově univerzitě bakalářský titul, se přihlásila na Michiganskou univerzitu, kde v roce 1968 úspěšně složila magisterské zkoušky a o tři roky později (roku 1971) získala mezinárodně uznávaný akademický titul Ph.D. díky výzkumu v oblasti komunikací. Titulem Ph.D. byla oceněna ještě v roce 2000 v oblasti sociálních věd na univerzitě v Helsinkách. Jako téma své dizertační práce si vybrala informační chování u dospělých černochů s nízkým příjmem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
	Brenda vystřídala několik pracovních míst. Po ukončení Cornellovy univerzity se svým manželem odjela do Washingtonu, D.C. (hlavní město USA), kde pracovala na pozici PR asistentky v American Home Economics Association. Později nastoupila na místo komunikační specialistky ve Wisconsinu a byla asistentka učitele a instruktorka v oddělení státní správy v advokátní kanceláři na Michiganské státní univerzitě. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Na pozici učitele se poprvé ocitla jako asistentka profesora na soukromé univerzitě v Syracuse. V roce 1986 ji na státní univerzitě v Ohiu přijali na místo profesorky a předsedkyně v oddělení komunikací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Brenda L. Dervinová napsala do časopisů týkajících se jejího oboru přes 60 článků, věnovala se vyhledávání informací, informační nerovnosti, [https://wikisofia.cz/index.php/M%C3%A9dia médiím] a telekomunikaci, komunikaci a jejímu vývoji, návrhu komunikačních systémů a výzkumným metodám v těchto oblastech. Dále se zajímala o feminist scholarship a městskou chudobu. Také se přes 20 let věnovala analýzám a vývoji informačních a komunikačních systémů. Její myšlenka spočívala v tom, že pro odstranění informační propasti je nutná '''[https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace]''' (viz Sense-making model). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Stala se první ženou v historii ICA (International Communication Association) zvolenou za prezidentku. Byla aktivním členem v asociaci pro vzdělávání v žurnalistice a masové komunikaci a editorkou několika časopisů. V současné době je jednou z osmi reprezentantů IAMCR (International Association for Mass Communication Research). &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úspěchy a ocenění ==&lt;br /&gt;
	Online výzkum v roce 1994 ukázal, že Brendiny práce byly 322 krát citovány. Polovina citací byla z časopisů týkajících se informační vědy a knihovnictví. Za své práce vyhrála čtyři ocenění ve třech oborech ICA a byla podpořena skoro 750 000 dolary. Mezi její významná díla patří ''Progress in Communication'' nebo ''Rethinking Communication Volume 1'' a ''2'', které je význačné hlavně v oblasti politiky a sociologie. Mezi její nejvlivnější a nejlépe hodnocené práce ale patří ''Sense-making model''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	V roce 2007 a 2008 byla oceněna na konferenci ASIS&amp;amp;T za Best Information Behavior Conference Poster a Paper, roku 2007 pak také za Outstanding Constributions to Information Behavior. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sense-making model.jpg|náhled|Sense-making model podle Brendy Dervinové&amp;lt;ref&amp;gt;P269fig5 [obraz]. ''Wikipedia. Brenda Dervin'' [online]. DERVIN, Brenda, 1999 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin#/media/File:P269fig5.jpg] &amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
	Svůj význam v oblasti [[informační vědy a knihovnictví]] si zasloužila svým dílem ''Sense-making model'', které bylo předmětem hloubkové analýzy právě v oboru informační vědy a knihovnictví. Toto její dílo bylo označeno za inspirativní kritiku k omezování vyhledávání a používání informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;práce&amp;quot;&amp;gt;SRBECKÁ, Gabriela. ''Informační potřeby žen na mateřské dovolené'' [online]. Brno, 2011, 2011 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://is.muni.cz/th/26366/ff_b/Informacni_potreby_zen_na_materske_dovolene.txt]. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Martin Krčál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Teorie sense-making se vyvíjela několik let a ukazuje nám informační chování i předpoklady, teoretické perspektivy, metodologické přístupy, výzkumné metody a praktiky v oblasti informačního chápání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie se skládá ze čtyř prvků:&amp;lt;ref&amp;gt;Brenda Dervin. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2014-11-24 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# situace (v čase a prostoru, definující kontext informačního problému)&lt;br /&gt;
# mezera (zastupuje rozdíl mezi kontextovou situací a potřebou)&lt;br /&gt;
# výstup (důsledek sense-making procesu)&lt;br /&gt;
# most ([https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba informační potřeba], reprezentuje mezeru mezi situací a výstupem).&lt;br /&gt;
Teorie sense-makingu ''„je založena na pocitech a emocích, které při informačním hledání probíhají.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;práce&amp;quot; /&amp;gt; Podstata teorie spočívá ve vytváření smyslu reálného světa jednotlivce. Nalezení smyslu se zakládá na překonávání „mezer“ za pomoci „mostů“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovnictví, informace, Sense-making model, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informace Informace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace Komunikace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba Informační potřeba]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek Informační požadavek]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD Informační chování]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=31043</id>
		<title>Brenda Louise Dervin</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=31043"/>
		<updated>2016-02-01T22:49:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: doplnění citací v textu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mgr. Brenda Louise Dervin, Ph.D.''' se narodila 20. listopadu 1938 ve městě Beverely (Massachusetts, USA). Dnes je jí 77 let a žije v americkém státě Ohio. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brenda je '''výzkumnou pracovnicí v knihovnických, informačních a komunikačních oborech'''. Pracuje jako profesorka komunikací na státní univerzitě v Ohiu, kde je také členkou fakulty Joan N. Hubera v sociálních a behaviorálních vědách. Je známá především svým '''[https://en.wikipedia.org/wiki/Sensemaking sense-making modelem]''', který pomáhá lidem porozumět skutečnosti. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt; Brenda Louise Dervin. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2012, 2014 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Brenda_Louise_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dervin.jpg|náhled|Brenda L. Dervin&amp;lt;ref&amp;gt;KLOS Joseph, Thaddeus HUGHES, Austin DUDLEY a Godfrey ADAMS. Brenda Dervin. ''Wikia'' [online]. San Francisco, CA, 2006, 2012-09-23 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [http://fsulis3267.wikia.com/wiki/Brenda_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Brenda byla nechtěné dítě. Její matka Ermina ji čekala už v pubertě, byla svobodná a své těhotenství před rodinou proto skrývala. Když se Brenda narodila, Erminin otec ji vykázal z domu, proto se už jako miminko dostala do nemocnice, odkud ji později převezli do sirotčince. Tam zůstala až do svého šestého roku, kdy si ji osvojili manželé Dervinovi. Nalezla tak nové rodiče, sourozence i domov. V jejich domě plného hraček, dárků a oblečení se Brendě ale zřejmě nežilo lehce. Její adoptivní matka Marjorie na ni byla totiž často fyzicky i psychicky hrubá a nevlastní bratr Johny ani její adoptivní otec John se jí moc nezastávali. Možná právě proto nalézala útěchu v knihách, které se staly jejími nejlepšími přáteli až do doby graduace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve svých 32 letech Brenda zjistila, že má rakovinu. Byla tak nucena ve svém životě trochu zpomalit a utřídit si své hodnoty. Chtěla najít svou pravou matku. To se jí bohužel nepodařilo. Místo ní našla pouze její dvě sestry, a tak alespoň s nimi trávila jejich ztracený společný čas. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Brendin nevlastní bratr Johny byl nemocný, a proto se často s rodinou stěhovala. Díky tomu stihla do svých 12 let vystřídat devět škol. Ač se to nezdá, Brenda nebyla moc dobrým studentem. Měla špatné známky a do školních aktivit a kolektivu se moc nezapojovala. Měla ale velmi ráda psaní. Po jejích častých prosbách jí rodiče koupili [https://wikisofia.cz/index.php/Psac%C3%AD_stroj psací stroj]. Tato událost jí hodně pomohla ve třídním kolektivu a školním prospěchu. Začala se mnohem více zapojovat do školních aktivit, a také se lépe učit – chtěla být nejlepší. Protože byla tak průbojná a snaživá, stala se zanedlouho editorkou knihy ''Yearbook'', která má za úkol shrnout uplynulý školní rok. Také psala zprávy a příspěvky do školních novin a byla členkou několika školních kroužků i organizací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brendini rodiče chtěli, aby studovala ekonomiku. Proto v letech 1956 – 1960 studovala soukromou Cornellovu univerzitu v Ithace (New York, USA). Na této univerzitě mimo jiné studoval např. i Hans Bethe, který byl jedním z vynálezců atomové bomby a laureátem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena Nobelovy ceny] za fyziku, nebo americký astronaut Jay C. Buckey.&amp;lt;ref&amp;gt;Cornell University. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Cornell_University]&amp;lt;/ref&amp;gt; Při studiu na Cornellově univerzitě zjistila, že ji spíše než domácí ekonomika zajímají sociální vědy a filosofie. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potom co Brenda získala v roce 1960 na Cornelově univerzitě bakalářský titul, se přihlásila na Michiganskou univerzitu, kde v roce 1968 úspěšně složila magisterské zkoušky a o tři roky později (roku 1971) získala mezinárodně uznávaný akademický titul Ph.D. díky výzkumu v oblasti komunikací. Titulem Ph.D. byla oceněna ještě v roce 2000 v oblasti sociálních věd na univerzitě v Helsinkách. Jako téma své dizertační práce si vybrala informační chování u dospělých černochů s nízkým příjmem. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
	Brenda vystřídala několik pracovních míst. Po ukončení Cornellovy univerzity se svým manželem odjela do Washingtonu, D.C. (hlavní město USA), kde pracovala na pozici PR asistentky v American Home Economics Association. Později nastoupila na místo komunikační specialistky ve Wisconsinu a byla asistentka učitele a instruktorka v oddělení státní správy v advokátní kanceláři na Michiganské státní univerzitě. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Na pozici učitele se poprvé ocitla jako asistentka profesora na soukromé univerzitě v Syracuse. V roce 1986 ji na státní univerzitě v Ohiu přijali na místo profesorky a předsedkyně v oddělení komunikací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Brenda L. Dervinová napsala do časopisů týkajících se jejího oboru přes 60 článků, věnovala se vyhledávání informací, informační nerovnosti, [https://wikisofia.cz/index.php/M%C3%A9dia médiím] a telekomunikaci, komunikaci a jejímu vývoji, návrhu komunikačních systémů a výzkumným metodám v těchto oblastech. Dále se zajímala o feminist scholarship a městskou chudobu. Také se přes 20 let věnovala analýzám a vývoji informačních a komunikačních systémů. Její myšlenka spočívala v tom, že pro odstranění informační propasti je nutná '''[https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace]''' (viz Sense-making model). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Stala se první ženou v historii ICA (International Communication Association) zvolenou za prezidentku. Byla aktivním členem v asociaci pro vzdělávání v žurnalistice a masové komunikaci a editorkou několika časopisů. V současné době je jednou z osmi reprezentantů IAMCR (International Association for Mass Communication Research). &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úspěchy a ocenění ==&lt;br /&gt;
	Online výzkum v roce 1994 ukázal, že Brendiny práce byly 322 krát citovány. Polovina citací byla z časopisů týkajících se informační vědy a knihovnictví. Za své práce vyhrála čtyři ocenění ve třech oborech ICA a byla podpořena skoro 750 000 dolary. Mezi její významná díla patří ''Progress in Communication'' nebo ''Rethinking Communication Volume 1'' a ''2'', které je význačné hlavně v oblasti politiky a sociologie. Mezi její nejvlivnější a nejlépe hodnocené práce ale patří ''Sense-making model''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	V roce 2007 a 2008 byla oceněna na konferenci ASIS&amp;amp;T za Best Information Behavior Conference Poster a Paper, roku 2007 pak také za Outstanding Constributions to Information Behavior. &amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sense-making model.jpg|náhled|Sense-making model podle Brendy Dervinové&amp;lt;ref&amp;gt;P269fig5 [obraz]. ''Wikipedia. Brenda Dervin'' [online]. DERVIN, Brenda, 1999 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin#/media/File:P269fig5.jpg] &amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
	Svůj význam v oblasti [[informační vědy a knihovnictví]] si zasloužila svým dílem ''Sense-making model'', které bylo předmětem hloubkové analýzy právě v oboru informační vědy a knihovnictví. Toto její dílo bylo označeno za inspirativní kritiku k omezování vyhledávání a používání informací. &amp;lt;ref name=&amp;quot;práce&amp;quot;&amp;gt;SRBECKÁ, Gabriela. ''Informační potřeby žen na mateřské dovolené'' [online]. Brno, 2011, 2011 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://is.muni.cz/th/26366/ff_b/Informacni_potreby_zen_na_materske_dovolene.txt]. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Martin Krčál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Teorie sense-making se vyvíjela několik let a ukazuje nám informační chování i předpoklady, teoretické perspektivy, metodologické přístupy, výzkumné metody a praktiky v oblasti informačního chápání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; Tato teorie se skládá ze čtyř prvků:&amp;lt;ref&amp;gt;Brenda Dervin. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2014-11-24 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
# situace (v čase a prostoru, definující kontext informačního problému)&lt;br /&gt;
# mezera (zastupuje rozdíl mezi kontextovou situací a potřebou)&lt;br /&gt;
# výstup (důsledek sense-making procesu)&lt;br /&gt;
# most ([https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba informační potřeba], reprezentuje mezeru mezi situací a výstupem).&lt;br /&gt;
Teorie sense-makingu ''„je založena na pocitech a emocích, které při informačním hledání probíhají.''“&amp;lt;ref name=&amp;quot;práce&amp;quot; /&amp;gt; Podstata teorie spočívá ve vytváření smyslu reálného světa jednotlivce. Nalezení smyslu se zakládá na překonávání „mezer“ za pomoci „mostů“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Brenda Louise Dervin. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2012, 2014 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Brenda_Louise_Dervin]&lt;br /&gt;
* Brenda Dervin. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2014-11-24 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin]&lt;br /&gt;
* Cornell University. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Cornell_University]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovnictví, informace, Sense-making model, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informace Informace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace Komunikace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba Informační potřeba]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek Informační požadavek]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD Informační chování]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=31042</id>
		<title>Brenda Louise Dervin</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=31042"/>
		<updated>2016-02-01T22:37:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: související články, heslo komunikace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mgr. Brenda Louise Dervin, Ph.D.''' se narodila 20. listopadu 1938 ve městě Beverely (Massachusetts, USA). Dnes je jí 77 let a žije v americkém státě Ohio. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brenda je '''výzkumnou pracovnicí v knihovnických, informačních a komunikačních oborech'''. Pracuje jako profesorka komunikací na státní univerzitě v Ohiu, kde je také členkou fakulty Joan N. Hubera v sociálních a behaviorálních vědách. Je známá především svým '''[https://en.wikipedia.org/wiki/Sensemaking sense-making modelem]''', který pomáhá lidem porozumět skutečnosti.&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dervin.jpg|náhled|Brenda L. Dervin&amp;lt;ref&amp;gt;KLOS Joseph, Thaddeus HUGHES, Austin DUDLEY a Godfrey ADAMS. Brenda Dervin. ''Wikia'' [online]. San Francisco, CA, 2006, 2012-09-23 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [http://fsulis3267.wikia.com/wiki/Brenda_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Brenda byla nechtěné dítě. Její matka Ermina ji čekala už v pubertě, byla svobodná a své těhotenství před rodinou proto skrývala. Když se Brenda narodila, Erminin otec ji vykázal z domu, proto se už jako miminko dostala do nemocnice, odkud ji později převezli do sirotčince. Tam zůstala až do svého šestého roku, kdy si ji osvojili manželé Dervinovi. Nalezla tak nové rodiče, sourozence i domov. V jejich domě plného hraček, dárků a oblečení se Brendě ale zřejmě nežilo lehce. Její adoptivní matka Marjorie na ni byla totiž často fyzicky i psychicky hrubá a nevlastní bratr Johny ani její adoptivní otec John se jí moc nezastávali. Možná právě proto nalézala útěchu v knihách, které se staly jejími nejlepšími přáteli až do doby graduace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve svých 32 letech Brenda zjistila, že má rakovinu. Byla tak nucena ve svém životě trochu zpomalit a utřídit si své hodnoty. Chtěla najít svou pravou matku. To se jí bohužel nepodařilo. Místo ní našla pouze její dvě sestry, a tak alespoň s nimi trávila jejich ztracený společný čas.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Brendin nevlastní bratr Johny byl nemocný, a proto se často s rodinou stěhovala. Díky tomu stihla do svých 12 let vystřídat devět škol. Ač se to nezdá, Brenda nebyla moc dobrým studentem. Měla špatné známky a do školních aktivit a kolektivu se moc nezapojovala. Měla ale velmi ráda psaní. Po jejích častých prosbách jí rodiče koupili [https://wikisofia.cz/index.php/Psac%C3%AD_stroj psací stroj]. Tato událost jí hodně pomohla ve třídním kolektivu a školním prospěchu. Začala se mnohem více zapojovat do školních aktivit, a také se lépe učit – chtěla být nejlepší. Protože byla tak průbojná a snaživá, stala se zanedlouho editorkou knihy ''Yearbook'', která má za úkol shrnout uplynulý školní rok. Také psala zprávy a příspěvky do školních novin a byla členkou několika školních kroužků i organizací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brendini rodiče chtěli, aby studovala ekonomiku. Proto v letech 1956 – 1960 studovala soukromou Cornellovu univerzitu v Ithace (New York, USA). Na této univerzitě mimo jiné studoval např. i Hans Bethe, který byl jedním z vynálezců atomové bomby a laureátem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena Nobelovy ceny] za fyziku, nebo americký astronaut Jay C. Buckey. Při studiu na Cornellově univerzitě zjistila, že ji spíše než domácí ekonomika zajímají sociální vědy a filosofie. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potom co Brenda získala v roce 1960 na Cornelově univerzitě bakalářský titul, se přihlásila na Michiganskou univerzitu, kde v roce 1968 úspěšně složila magisterské zkoušky a o tři roky později (roku 1971) získala mezinárodně uznávaný akademický titul Ph.D. díky výzkumu v oblasti komunikací. Titulem Ph.D. byla oceněna ještě v roce 2000 v oblasti sociálních věd na univerzitě v Helsinkách. Jako téma své dizertační práce si vybrala informační chování u dospělých černochů s nízkým příjmem.&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
	Brenda vystřídala několik pracovních míst. Po ukončení Cornellovy univerzity se svým manželem odjela do Washingtonu, D.C. (hlavní město USA), kde pracovala na pozici PR asistentky v American Home Economics Association. Později nastoupila na místo komunikační specialistky ve Wisconsinu a byla asistentka učitele a instruktorka v oddělení státní správy v advokátní kanceláři na Michiganské státní univerzitě. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Na pozici učitele se poprvé ocitla jako asistentka profesora na soukromé univerzitě v Syracuse. V roce 1986 ji na státní univerzitě v Ohiu přijali na místo profesorky a předsedkyně v oddělení komunikací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Brenda L. Dervinová napsala do časopisů týkajících se jejího oboru přes 60 článků, věnovala se vyhledávání informací, informační nerovnosti, [https://wikisofia.cz/index.php/M%C3%A9dia médiím] a telekomunikaci, komunikaci a jejímu vývoji, návrhu komunikačních systémů a výzkumným metodám v těchto oblastech. Dále se zajímala o feminist scholarship a městskou chudobu. Také se přes 20 let věnovala analýzám a vývoji informačních a komunikačních systémů. Její myšlenka spočívala v tom, že pro odstranění informační propasti je nutná '''[https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace komunikace]''' (viz Sense-making model). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Stala se první ženou v historii ICA (International Communication Association) zvolenou za prezidentku. Byla aktivním členem v asociaci pro vzdělávání v žurnalistice a masové komunikaci a editorkou několika časopisů. V současné době je jednou z osmi reprezentantů IAMCR (International Association for Mass Communication Research).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úspěchy a ocenění ==&lt;br /&gt;
	Online výzkum v roce 1994 ukázal, že Brendiny práce byly 322 krát citovány. Polovina citací byla z časopisů týkajících se informační vědy a knihovnictví. Za své práce vyhrála čtyři ocenění ve třech oborech ICA a byla podpořena skoro 750 000 dolary. Mezi její významná díla patří ''Progress in Communication'' nebo ''Rethinking Communication Volume 1'' a ''2'', které je význačné hlavně v oblasti politiky a sociologie. Mezi její nejvlivnější a nejlépe hodnocené práce ale patří ''Sense-making model''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	V roce 2007 a 2008 byla oceněna na konferenci ASIS&amp;amp;T za Best Information Behavior Conference Poster a Paper, roku 2007 pak také za Outstanding Constributions to Information Behavior. &lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sense-making model.jpg|náhled|Sense-making model podle Brendy Dervinové&amp;lt;ref&amp;gt;P269fig5 [obraz]. ''Wikipedia. Brenda Dervin'' [online]. DERVIN, Brenda, 1999 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin#/media/File:P269fig5.jpg] &amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
	Svůj význam v oblasti [[informační vědy a knihovnictví]] si zasloužila svým dílem ''Sense-making model'', které bylo předmětem hloubkové analýzy právě v oboru informační vědy a knihovnictví. Toto její dílo bylo označeno za inspirativní kritiku k omezování vyhledávání a používání informací.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Teorie sense-making se vyvíjela několik let a ukazuje nám informační chování i předpoklady, teoretické perspektivy, metodologické přístupy, výzkumné metody a praktiky v oblasti informačního chápání. Tato teorie se skládá ze čtyř prvků:&lt;br /&gt;
# situace (v čase a prostoru, definující kontext informačního problému)&lt;br /&gt;
# mezera (zastupuje rozdíl mezi kontextovou situací a potřebou)&lt;br /&gt;
# výstup (důsledek sense-making procesu)&lt;br /&gt;
# most ([https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba informační potřeba], reprezentuje mezeru mezi situací a výstupem).&lt;br /&gt;
Teorie sense-makingu ''„je založena na pocitech a emocích, které při informačním hledání probíhají.''“&amp;lt;ref&amp;gt;SRBECKÁ, Gabriela. ''Informační potřeby žen na mateřské dovolené'' [online]. Brno, 2011, 2011 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://is.muni.cz/th/26366/ff_b/Informacni_potreby_zen_na_materske_dovolene.txt]. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Martin Krčál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podstata teorie spočívá ve vytváření smyslu reálného světa jednotlivce. Nalezení smyslu se zakládá na překonávání „mezer“ za pomoci „mostů“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Brenda Louise Dervin. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2012, 2014 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Brenda_Louise_Dervin]&lt;br /&gt;
* Brenda Dervin. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2014-11-24 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin]&lt;br /&gt;
* Cornell University. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Cornell_University]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovnictví, informace, Sense-making model, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informace Informace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Komunikace Komunikace]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba Informační potřeba]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_po%C5%BEadavek Informační požadavek]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_chov%C3%A1n%C3%AD Informační chování]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=31041</id>
		<title>Brenda Louise Dervin</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=31041"/>
		<updated>2016-02-01T22:30:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: klíčová slova&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mgr. Brenda Louise Dervin, Ph.D.''' se narodila 20. listopadu 1938 ve městě Beverely (Massachusetts, USA). Dnes je jí 77 let a žije v americkém státě Ohio. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brenda je '''výzkumnou pracovnicí v knihovnických, informačních a komunikačních oborech'''. Pracuje jako profesorka komunikací na státní univerzitě v Ohiu, kde je také členkou fakulty Joan N. Hubera v sociálních a behaviorálních vědách. Je známá především svým '''[https://en.wikipedia.org/wiki/Sensemaking sense-making modelem]''', který pomáhá lidem porozumět skutečnosti.&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dervin.jpg|náhled|Brenda L. Dervin&amp;lt;ref&amp;gt;KLOS Joseph, Thaddeus HUGHES, Austin DUDLEY a Godfrey ADAMS. Brenda Dervin. ''Wikia'' [online]. San Francisco, CA, 2006, 2012-09-23 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [http://fsulis3267.wikia.com/wiki/Brenda_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Brenda byla nechtěné dítě. Její matka Ermina ji čekala už v pubertě, byla svobodná a své těhotenství před rodinou proto skrývala. Když se Brenda narodila, Erminin otec ji vykázal z domu, proto se už jako miminko dostala do nemocnice, odkud ji později převezli do sirotčince. Tam zůstala až do svého šestého roku, kdy si ji osvojili manželé Dervinovi. Nalezla tak nové rodiče, sourozence i domov. V jejich domě plného hraček, dárků a oblečení se Brendě ale zřejmě nežilo lehce. Její adoptivní matka Marjorie na ni byla totiž často fyzicky i psychicky hrubá a nevlastní bratr Johny ani její adoptivní otec John se jí moc nezastávali. Možná právě proto nalézala útěchu v knihách, které se staly jejími nejlepšími přáteli až do doby graduace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve svých 32 letech Brenda zjistila, že má rakovinu. Byla tak nucena ve svém životě trochu zpomalit a utřídit si své hodnoty. Chtěla najít svou pravou matku. To se jí bohužel nepodařilo. Místo ní našla pouze její dvě sestry, a tak alespoň s nimi trávila jejich ztracený společný čas.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Brendin nevlastní bratr Johny byl nemocný, a proto se často s rodinou stěhovala. Díky tomu stihla do svých 12 let vystřídat devět škol. Ač se to nezdá, Brenda nebyla moc dobrým studentem. Měla špatné známky a do školních aktivit a kolektivu se moc nezapojovala. Měla ale velmi ráda psaní. Po jejích častých prosbách jí rodiče koupili [https://wikisofia.cz/index.php/Psac%C3%AD_stroj psací stroj]. Tato událost jí hodně pomohla ve třídním kolektivu a školním prospěchu. Začala se mnohem více zapojovat do školních aktivit, a také se lépe učit – chtěla být nejlepší. Protože byla tak průbojná a snaživá, stala se zanedlouho editorkou knihy ''Yearbook'', která má za úkol shrnout uplynulý školní rok. Také psala zprávy a příspěvky do školních novin a byla členkou několika školních kroužků i organizací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brendini rodiče chtěli, aby studovala ekonomiku. Proto v letech 1956 – 1960 studovala soukromou Cornellovu univerzitu v Ithace (New York, USA). Na této univerzitě mimo jiné studoval např. i Hans Bethe, který byl jedním z vynálezců atomové bomby a laureátem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena Nobelovy ceny] za fyziku, nebo americký astronaut Jay C. Buckey. Při studiu na Cornellově univerzitě zjistila, že ji spíše než domácí ekonomika zajímají sociální vědy a filosofie. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potom co Brenda získala v roce 1960 na Cornelově univerzitě bakalářský titul, se přihlásila na Michiganskou univerzitu, kde v roce 1968 úspěšně složila magisterské zkoušky a o tři roky později (roku 1971) získala mezinárodně uznávaný akademický titul Ph.D. díky výzkumu v oblasti komunikací. Titulem Ph.D. byla oceněna ještě v roce 2000 v oblasti sociálních věd na univerzitě v Helsinkách. Jako téma své dizertační práce si vybrala informační chování u dospělých černochů s nízkým příjmem.&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
	Brenda vystřídala několik pracovních míst. Po ukončení Cornellovy univerzity se svým manželem odjela do Washingtonu, D.C. (hlavní město USA), kde pracovala na pozici PR asistentky v American Home Economics Association. Později nastoupila na místo komunikační specialistky ve Wisconsinu a byla asistentka učitele a instruktorka v oddělení státní správy v advokátní kanceláři na Michiganské státní univerzitě. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Na pozici učitele se poprvé ocitla jako asistentka profesora na soukromé univerzitě v Syracuse. V roce 1986 ji na státní univerzitě v Ohiu přijali na místo profesorky a předsedkyně v oddělení komunikací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Brenda L. Dervinová napsala do časopisů týkajících se jejího oboru přes 60 článků, věnovala se vyhledávání informací, informační nerovnosti, [https://wikisofia.cz/index.php/M%C3%A9dia médiím] a telekomunikaci, komunikaci a jejímu vývoji, návrhu komunikačních systémů a výzkumným metodám v těchto oblastech. Dále se zajímala o feminist scholarship a městskou chudobu. Také se přes 20 let věnovala analýzám a vývoji informačních a komunikačních systémů. Její myšlenka spočívala v tom, že pro odstranění informační propasti je nutná '''komunikace''' (viz Sense-making model). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Stala se první ženou v historii ICA (International Communication Association) zvolenou za prezidentku. Byla aktivním členem v asociaci pro vzdělávání v žurnalistice a masové komunikaci a editorkou několika časopisů. V současné době je jednou z osmi reprezentantů IAMCR (International Association for Mass Communication Research).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úspěchy a ocenění ==&lt;br /&gt;
	Online výzkum v roce 1994 ukázal, že Brendiny práce byly 322 krát citovány. Polovina citací byla z časopisů týkajících se informační vědy a knihovnictví. Za své práce vyhrála čtyři ocenění ve třech oborech ICA a byla podpořena skoro 750 000 dolary. Mezi její významná díla patří ''Progress in Communication'' nebo ''Rethinking Communication Volume 1'' a ''2'', které je význačné hlavně v oblasti politiky a sociologie. Mezi její nejvlivnější a nejlépe hodnocené práce ale patří ''Sense-making model''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	V roce 2007 a 2008 byla oceněna na konferenci ASIS&amp;amp;T za Best Information Behavior Conference Poster a Paper, roku 2007 pak také za Outstanding Constributions to Information Behavior. &lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sense-making model.jpg|náhled|Sense-making model podle Brendy Dervinové&amp;lt;ref&amp;gt;P269fig5 [obraz]. ''Wikipedia. Brenda Dervin'' [online]. DERVIN, Brenda, 1999 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin#/media/File:P269fig5.jpg] &amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
	Svůj význam v oblasti [[informační vědy a knihovnictví]] si zasloužila svým dílem ''Sense-making model'', které bylo předmětem hloubkové analýzy právě v oboru informační vědy a knihovnictví. Toto její dílo bylo označeno za inspirativní kritiku k omezování vyhledávání a používání informací.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Teorie sense-making se vyvíjela několik let a ukazuje nám informační chování i předpoklady, teoretické perspektivy, metodologické přístupy, výzkumné metody a praktiky v oblasti informačního chápání. Tato teorie se skládá ze čtyř prvků:&lt;br /&gt;
# situace (v čase a prostoru, definující kontext informačního problému)&lt;br /&gt;
# mezera (zastupuje rozdíl mezi kontextovou situací a potřebou)&lt;br /&gt;
# výstup (důsledek sense-making procesu)&lt;br /&gt;
# most ([https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba informační potřeba], reprezentuje mezeru mezi situací a výstupem).&lt;br /&gt;
Teorie sense-makingu ''„je založena na pocitech a emocích, které při informačním hledání probíhají.''“&amp;lt;ref&amp;gt;SRBECKÁ, Gabriela. ''Informační potřeby žen na mateřské dovolené'' [online]. Brno, 2011, 2011 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://is.muni.cz/th/26366/ff_b/Informacni_potreby_zen_na_materske_dovolene.txt]. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Martin Krčál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podstata teorie spočívá ve vytváření smyslu reálného světa jednotlivce. Nalezení smyslu se zakládá na překonávání „mezer“ za pomoci „mostů“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Brenda Louise Dervin. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2012, 2014 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Brenda_Louise_Dervin]&lt;br /&gt;
* Brenda Dervin. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2014-11-24 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin]&lt;br /&gt;
* Cornell University. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Cornell_University]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Knihovnictví, informace, Sense-making model, komunikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31040</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31040"/>
		<updated>2016-02-01T22:21:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: /* Informační věda a knihovnictví */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně].&amp;lt;ref&amp;gt;Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&amp;lt;/ref&amp;gt; Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog.&amp;lt;ref&amp;gt;George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&amp;lt;/ref&amp;gt; Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu [https://wikisofia.cz/index.php/Informace informací] o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné).&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;&amp;gt; Francis Joseph Cole. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. San Francisco (CA), 2016-01-14 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z:[https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrie se zabývá kvantitativní analýzou dokumentů, které vznikají v rámci vědecké komunikace a měřením dat v knihovnictví. Díky této disciplíně můžeme zjistit, jak moc se o daném publikovaném článku &amp;quot;mluví&amp;quot; - jak je citovaný. Citovanost článku je pro jeho autora moc důležitá. Dá se z ní zjistit kvalita publikované práce nebo časopisu, ve kterém vyšla.&amp;lt;ref&amp;gt;SOUČEK Martin. Úvod do informační vědy: Informační věda a její metody; Bibliometrie a vědecká komunikace [přednáška, prezentace]. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze: Ústav informační vědy a knihovnictví, 2015-10-05; 2015-11-23 [cit. 2016-02-01].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31039</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31039"/>
		<updated>2016-02-01T22:12:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: bibliometrie&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně].&amp;lt;ref&amp;gt;Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&amp;lt;/ref&amp;gt; Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog.&amp;lt;ref&amp;gt;George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&amp;lt;/ref&amp;gt; Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu [https://wikisofia.cz/index.php/Informace informací] o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné).&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;&amp;gt; Francis Joseph Cole. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. San Francisco (CA), 2016-01-14 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z:[https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Bibliometrie se zabývá kvantitativní analýzou dokumentů, které vznikají v rámci vědecké komunikace a měřením dat v knihovnictví. Díky této disciplíně můžeme zjistit, jak moc se o daném publikovaném článku &amp;quot;mluví&amp;quot; - jak je citovaný. Citovanost článku je pro jeho autora moc důležitá. Dá se z ní zjistit kvalita publikované práce nebo časopisu, ve kterém vyšla. &lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31038</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31038"/>
		<updated>2016-02-01T21:52:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: /* Aktivity a zájmy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně].&amp;lt;ref&amp;gt;Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&amp;lt;/ref&amp;gt; Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog.&amp;lt;ref&amp;gt;George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&amp;lt;/ref&amp;gt; Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu [https://wikisofia.cz/index.php/Informace informací] o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné).&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;&amp;gt; Francis Joseph Cole. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. San Francisco (CA), 2016-01-14 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z:[https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole] &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31037</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31037"/>
		<updated>2016-02-01T21:51:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně].&amp;lt;ref&amp;gt;Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&amp;lt;/ref&amp;gt; Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog.&amp;lt;ref&amp;gt;George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&amp;lt;/ref&amp;gt; Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu [https://wikisofia.cz/index.php/Informace informací] o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné).&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;&amp;gt; Francis Joseph Cole. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. San Francisco (CA), 2016-01-14 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31036</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31036"/>
		<updated>2016-02-01T21:49:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně].&amp;lt;ref&amp;gt;Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&amp;lt;/ref&amp;gt; Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog.&amp;lt;ref&amp;gt;George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&amp;lt;/ref&amp;gt; Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu [https://wikisofia.cz/index.php/Informace informací] o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné).&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot; Francis Joseph Cole. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. San Francisco (CA), 2016-01-14 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31035</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31035"/>
		<updated>2016-02-01T21:48:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: /* Aktivity a zájmy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně].&amp;lt;ref&amp;gt;Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&amp;lt;/ref&amp;gt; Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog.&amp;lt;ref&amp;gt;George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&amp;lt;/ref&amp;gt; Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu [https://wikisofia.cz/index.php/Informace informací] o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné).&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot; Francis Joseph Cole. Wikipedia: the free encyclopedia. [online]. San Francisco (CA), 2016-01-14 [cit. 2016-02-01]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31034</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31034"/>
		<updated>2016-02-01T21:39:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: /* Odkazy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně].&amp;lt;ref&amp;gt;Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&amp;lt;/ref&amp;gt; Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog.&amp;lt;ref&amp;gt;George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&amp;lt;/ref&amp;gt; Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu [https://wikisofia.cz/index.php/Informace informací] o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné).&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31033</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31033"/>
		<updated>2016-02-01T21:38:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: zdroje&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně].&amp;lt;ref&amp;gt;Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&amp;lt;/ref&amp;gt; Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog.&amp;lt;ref&amp;gt;George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&amp;lt;/ref&amp;gt; Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu [https://wikisofia.cz/index.php/Informace informací] o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné).&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
*&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31015</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31015"/>
		<updated>2016-02-01T19:07:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně].&amp;lt;ref&amp;gt;Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&amp;lt;/ref&amp;gt; Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot;&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog.&amp;lt;ref&amp;gt;George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&amp;lt;/ref&amp;gt; Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu [https://wikisofia.cz/index.php/Informace informací] o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné).&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref name=&amp;quot;knihovna&amp;quot; /&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie.&amp;lt;ref name=&amp;quot;českáwiki&amp;quot;/&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&lt;br /&gt;
* Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&lt;br /&gt;
* Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-10-28 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole]&lt;br /&gt;
* Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31009</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31009"/>
		<updated>2016-02-01T18:38:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: /* Život a vzdělání */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně]. Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog. Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu [https://wikisofia.cz/index.php/Informace informací] o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea. V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie. 	&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* James Cossar Ewart. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-11-22 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/James_Cossar_Ewart]&lt;br /&gt;
* George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&lt;br /&gt;
* Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&lt;br /&gt;
* Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-10-28 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole]&lt;br /&gt;
* Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31008</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31008"/>
		<updated>2016-02-01T18:36:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně]. Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog. Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu informací o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea. V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie. 	&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* James Cossar Ewart. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-11-22 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/James_Cossar_Ewart]&lt;br /&gt;
* George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&lt;br /&gt;
* Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&lt;br /&gt;
* Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-10-28 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole]&lt;br /&gt;
* Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31007</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31007"/>
		<updated>2016-02-01T18:35:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: /* Související články */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně]. Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog. Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu informací o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea. V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie. 	&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* James Cossar Ewart. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-11-22 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/James_Cossar_Ewart]&lt;br /&gt;
* George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&lt;br /&gt;
* Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&lt;br /&gt;
* Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-10-28 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole]&lt;br /&gt;
* Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31005</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=31005"/>
		<updated>2016-02-01T18:32:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení [https://wikisofia.cz/index.php/Muzeum muzea] zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně]. Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní [https://wikisofia.cz/index.php/Esej esejí] a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních [https://wikisofia.cz/index.php/Noviny novinách] v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na Oxfordskou univerzitu. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog. Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu informací o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea. V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie. 	&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* James Cossar Ewart. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-11-22 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/James_Cossar_Ewart]&lt;br /&gt;
* George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&lt;br /&gt;
* Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&lt;br /&gt;
* Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-10-28 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole]&lt;br /&gt;
* Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie Bibliometrie]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Cita%C4%8Dn%C3%AD_rejst%C5%99%C3%ADk Citační rejstřík]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Lotk%C5%AFv_z%C3%A1kon Lotkův zákon]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Zipfovy_z%C3%A1kony Zipfovy zákony]&lt;br /&gt;
* [https://wikisofia.cz/index.php/Bradford%C5%AFv_z%C3%A1kon Bradfordův zákon]&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=30999</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=30999"/>
		<updated>2016-02-01T18:13:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: klíčová slova&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení muzea zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně]. Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní esejí a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních novinách v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na [http://www.ox.ac.uk/ Oxfordskou univerzitu]. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog. Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu informací o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea. V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie. 	&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* James Cossar Ewart. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-11-22 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/James_Cossar_Ewart]&lt;br /&gt;
* George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&lt;br /&gt;
* Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&lt;br /&gt;
* Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-10-28 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole]&lt;br /&gt;
* Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zoologie, knihovnictví, bibliometrie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Francis_Joseph_Cole.jpg&amp;diff=29571</id>
		<title>Soubor:Francis Joseph Cole.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Francis_Joseph_Cole.jpg&amp;diff=29571"/>
		<updated>2016-01-15T15:51:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=28916</id>
		<title>Facebook</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=28916"/>
		<updated>2016-01-07T15:28:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Facebook''' je nejpoužívanější a nejúspěšnější [[online sociální sítě|sociální síť]] na světě. Jedná se vlastně o velkou akciovou společnost, jejíž cena se pohybuje kolem 50 USD. Posláním Facebooku, jak je vyjádřil '''[http://www.biography.com/people/mark-zuckerberg-507402 Mark Zuckerberg]''' (zakladatel Facebooku), je ''&amp;quot;činit svět otevřenějším a propojenějším&amp;quot;''.&amp;lt;ref&amp;gt;WALTER Ekaterina. ''Mysli jako Zuckerberg: pět podnikatelských tajemství šéfa firmy Facebook.'' Vyd. 1. Praha: Management Press, s.r.o., 2013, s.9. ISBN 978-80-7261-264-2&amp;lt;/ref&amp;gt; Počet aktivních uživatelů za měsíc přesáhl v roce 2015 jednu miliardu pětset tisíc.&amp;lt;ref&amp;gt;Company Info. Facebook Newsroom [online]. California: WordPress.com VIP, 2016 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: [https://newsroom.fb.com/company-info/].&amp;lt;/ref&amp;gt; Kdyby byla tato soiální síť státním útvarem, byla by '''třetí největší zemí světa''' podle počtu obyvatel. Tento výtvor Marka Zuckerberga doslova změnil svět. Lidé na Facebooku mezi sebou sdílejí přibližně jednu miliardu obsahových příspěvků, za kterými se skrývá jejich život. Díky Facebooku se nám otevírá také nová dimenze komunikace, navazování vztahů a získávání informací. Ta s sebou přináší spoustu pozitivních, ale i negativních dopadů na společnost i na psychiku jednotlivce. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jak je možné, že se Facebook během 10 let rozšířil mezi miliardu lidí a je tak neuvěřitelně úspěšný? Ekaterina Walter (autorka knihy ''Mysli jako Zuckerberg'') říká, že za jeho úspěchem stojí pět tajemství:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# hluboké zaujetí - udržujte si elán a plné zapojení díky tomu, že se budete věnovat něčemu, v co věříte&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# poslání - nejde jen o to, abyste přišli se skvělým produktem; vytvořte významné a užitečné hnutí&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# lidé - budujte silné týmy, které dokážou realizovat vaši vizi&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# produkt - vytvořte produkt, který je inovativní, jenž porušuje všechna pravidla, který mění úplně vše&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# partnerství - navazujte a budujte pevná partnerství s lidmi, kteří rozněcují představivost a jsou tahouni realizačních činností&amp;lt;ref&amp;gt;WALTER Ekaterina. ''Mysli jako Zuckerberg: pět podnikatelských tajemství šéfa firmy Facebook.'' Vyd. 1. Praha: Management Press, s.r.o., 2013, informace o knize na její obálce. ISBN 978-80-7261-264-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Facebooku ==&lt;br /&gt;
* Zakladatelem Facebooku je Mark Zuckerberg student [[Harvardovy univerzita|Harvardovy univerzity]], kde začíná programovat. Jako student druhého ročníku Harvardu, vytvořil s pomocí ukradených fotek stránku www.facemash.com. Za tento krok byl Zuckerberg potrestán půlročním podmínečním vyloučením. Stránka byla ze serverů univerzity stažena. &amp;lt;ref&amp;gt;PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2010, 181 s. ISBN 978-802-4517-421&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V lednu roku 2004 začíná Zuckerberg opět programovat a 4. února spouští stránky s názvem TheFacebook. Členství v síti bylo ze začátku omezeno pouze pro studenty Harvardu.   &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V roce 2005 se Facebook rozšířil do všech univerzit v USA a Kanadě.   &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Koncem září 2006 se Facebook zcela otevírá veřejnosti, podmínkou k registraci byla platná [[e-mailová adresa]] a věk nad 13 let.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* 24. října 2007 společnost [[Microsoft]] oznamuje , že koupila 1,6 %podíl Facebooku za 240 mil. dolarů.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V říjnu 2008 je zřízeno mezinárodní ústředí společnosti v irském Dublinu. V září 2009 měl Facebook poprvé kladný cash flow. &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V květnu 2012 byly akcie společnosti uvedeny na burzu [[NASDAQ]], emisní cena akcií 38 USD ocenila celou společnost na 104 miliard USD.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V roce 2014 Facebook kupuje komunikačního konkurenta [[WhatsApp]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Popis systému ==&lt;br /&gt;
Po registraci v systému a odsouhlasení licence používání má uživatel možnost vyplnit svůj detailní profil a může se připojovat k různým skupinám uživatelů a získávat nové kontakty. Systém umožňuje [[Komunikace|komunikaci]] mezi uživateli pomocí zpráv, diskusních fór nebo diskusemi na uživatelských profilech (Zeď).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním &amp;quot;stavebním prvkem&amp;quot; Facebooku jsou přátelé. Pokud jiný uživatel souhlasí s tím, že je váš přítel, můžete vidět také jeho profil. Někteří uživatelé ovšem svoje profily pomocí nastavení práv uživatelů zveřejňují i lidem, kteří jsou zapsáni pod stejnou skupinou nebo i celému [[internet|internetu]]. Své příspěvky sděluje uživatel pomocí zdi. Jedná se o hlavní prvek v celé struktuře profilu. Slouží k tomu, aby uživatel mohl veřejně komunikovat s přáteli, sdílet nejrůznější stavy, fotky, videa a odkazy. Tento způsob komunikace platí i pro přátele, kteří mohou tyto prvky zveřejňovat na jeho zdi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími prvky využívanými na Facebooku jsou stránky, skupiny a události. U stránek platí to, že jsou &amp;quot;oficiálním&amp;quot; nebo &amp;quot;veřejným&amp;quot; komunikačním nástrojem Facebooku. Uživatelé mají možnost stát se fanoušky stránky, respektive označit, že se jim daná stránka líbí. Následně se jim zobrazují jednotlivé příspěvky stránky (text, fotka, video, odkaz) přímo na jejich zdi. Skupiny jsou podobné jako stránky, využívají se především pro velmi snadné zakládání diskuzí. Skupina může být otevřená či uzavřená (přístup na pozvání existujícího člena).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Facebook se snaží svým uživatelům neustále nabízet nové možnosti navazování nebo udržování kontaktů a spojení se svými přáteli. Jeho středobodem jsou lidé samotní a jejich společenské potřeby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technické detaily ==&lt;br /&gt;
Jádro Facebooku je postaveno na softwarovém balíku LAMP (Linux, Apache, MySQL, [[PHP]]). Systém ale používá mnoho dalších technologií jako AJAX, Java nebo Flash. Pro tvorbu aplikací pro Facebook byl vytvořen jazyk FBML (Facebook Markup Language), který je rozšířením [[HTML]] a zajišťuje konzistenci aplikací a bezpečnost. Je také možné používat upravený [[JavaScript]] pod názvem FBJS (Facebook JavaScript). Pro dotazy k databázi se používá FQL (Facebook Query Language).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reklama na Facebooku ==&lt;br /&gt;
Příjmy z reklam jsou hlavním finančním zdrojem Facebooku. Největší výhodou reklamy na Facebooku je velice přesná možnost jejího zacílení. Dá se cílit jak regionálně (s přesností na konkrétní město), tak demograficky, kde kromě standardních kritérií jako je věk a pohlaví, je možné cílit i dle vztahu (zadaný, nezadaný, zasnoubený, vdaný) nebo podle jazyka kterým uživatel mluví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reklama funguje na klasickém principu [[PPC]]. Facebook rovnou při zadávání reklamy doporučí optimální navrženou cenu (bid) za jedno kliknutí. Je také možné nastavit si cenu reklamy za zobrazení CPM, tj. cenu za tisíc zobrazení. &amp;lt;ref&amp;gt;Facebook reklama. Lukáš Krejča: Specialista na internetový marketing [online]. WordPress, 2015, 2015 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: [http://www.lukask.cz/ceny-reklam-na-facebooku-jak-to-funguje/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Wikipedia: ''the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook]&lt;br /&gt;
* Wikipedia: ''the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/wiki/Facebook]&lt;br /&gt;
* oFacebooku.cz [online]. 4.2.2015 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: [http://www.ofacebooku.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Sociální média]]&lt;br /&gt;
* [[Online sociální sítě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Facebook, sociální síť, Mark Zuckerberg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=28915</id>
		<title>Facebook</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=28915"/>
		<updated>2016-01-07T15:24:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Facebook''' je nejpoužívanější a nejúspěšnější [[online sociální sítě|sociální síť]] na světě. Jedná se vlastně o velkou akciovou společnost, jejíž cena se pohybuje kolem 50 USD. Posláním Facebooku, jak je vyjádřil '''[http://www.biography.com/people/mark-zuckerberg-507402 Mark Zuckerberg]''' (zakladatel Facebooku), je ''&amp;quot;činit svět otevřenějším a propojenějším&amp;quot;''.&amp;lt;ref&amp;gt;WALTER Ekaterina. ''Mysli jako Zuckerberg: pět podnikatelských tajemství šéfa firmy Facebook.'' Vyd. 1. Praha: Management Press, s.r.o., 2013, s.9. ISBN 978-80-7261-264-2&amp;lt;/ref&amp;gt; Počet aktivních uživatelů za měsíc přesáhl v roce 2015 jednu miliardu pětset tisíc.&amp;lt;ref&amp;gt;Company Info. Facebook Newsroom [online]. California: WordPress.com VIP, 2016 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: [https://newsroom.fb.com/company-info/].&amp;lt;/ref&amp;gt; Kdyby byla tato soiální síť státním útvarem, byla by '''třetí největší zemí světa''' podle počtu obyvatel. Tento výtvor Marka Zuckerberga doslova změnil svět. Lidé na Facebooku mezi sebou sdílejí přibližně jednu miliardu obsahových příspěvků, za kterými se skrývá jejich život. Díky Facebooku se nám otevírá také nová dimenze komunikace, navazování vztahů a získávání informací. Ta s sebou přináší spoustu pozitivních, ale i negativních dopadů na společnost i na psychiku jednotlivce. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor: fb_icon_325x325.png|náhled|Logo Facebooku &amp;lt;ref&amp;gt;FACEBOOK. fb_icon. ''Facebook'' [online]. 2016 [cit. 2016-1-7]. Dostupné z: [https://www.facebook.com/images/fb_icon_325x325.png]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
Jak je možné, že se Facebook během 10 let rozšířil mezi miliardu lidí a je tak neuvěřitelně úspěšný? Ekaterina Walter (autorka knihy ''Mysli jako Zuckerberg'') říká, že za jeho úspěchem stojí pět tajemství:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# hluboké zaujetí - udržujte si elán a plné zapojení díky tomu, že se budete věnovat něčemu, v co věříte&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# poslání - nejde jen o to, abyste přišli se skvělým produktem; vytvořte významné a užitečné hnutí&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# lidé - budujte silné týmy, které dokážou realizovat vaši vizi&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# produkt - vytvořte produkt, který je inovativní, jenž porušuje všechna pravidla, který mění úplně vše&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# partnerství - navazujte a budujte pevná partnerství s lidmi, kteří rozněcují představivost a jsou tahouni realizačních činností&amp;lt;ref&amp;gt;WALTER Ekaterina. ''Mysli jako Zuckerberg: pět podnikatelských tajemství šéfa firmy Facebook.'' Vyd. 1. Praha: Management Press, s.r.o., 2013, informace o knize na její obálce. ISBN 978-80-7261-264-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Facebooku ==&lt;br /&gt;
* Zakladatelem Facebooku je Mark Zuckerberg student [[Harvardovy univerzita|Harvardovy univerzity]], kde začíná programovat. Jako student druhého ročníku Harvardu, vytvořil s pomocí ukradených fotek stránku www.facemash.com. Za tento krok byl Zuckerberg potrestán půlročním podmínečním vyloučením. Stránka byla ze serverů univerzity stažena. &amp;lt;ref&amp;gt;PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2010, 181 s. ISBN 978-802-4517-421&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V lednu roku 2004 začíná Zuckerberg opět programovat a 4. února spouští stránky s názvem TheFacebook. Členství v síti bylo ze začátku omezeno pouze pro studenty Harvardu.   &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V roce 2005 se Facebook rozšířil do všech univerzit v USA a Kanadě.   &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Koncem září 2006 se Facebook zcela otevírá veřejnosti, podmínkou k registraci byla platná [[e-mailová adresa]] a věk nad 13 let.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* 24. října 2007 společnost [[Microsoft]] oznamuje , že koupila 1,6 %podíl Facebooku za 240 mil. dolarů.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V říjnu 2008 je zřízeno mezinárodní ústředí společnosti v irském Dublinu. V září 2009 měl Facebook poprvé kladný cash flow. &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V květnu 2012 byly akcie společnosti uvedeny na burzu [[NASDAQ]], emisní cena akcií 38 USD ocenila celou společnost na 104 miliard USD.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V roce 2014 Facebook kupuje komunikačního konkurenta [[WhatsApp]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Popis systému ==&lt;br /&gt;
Po registraci v systému a odsouhlasení licence používání má uživatel možnost vyplnit svůj detailní profil a může se připojovat k různým skupinám uživatelů a získávat nové kontakty. Systém umožňuje [[Komunikace|komunikaci]] mezi uživateli pomocí zpráv, diskusních fór nebo diskusemi na uživatelských profilech (Zeď).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním &amp;quot;stavebním prvkem&amp;quot; Facebooku jsou přátelé. Pokud jiný uživatel souhlasí s tím, že je váš přítel, můžete vidět také jeho profil. Někteří uživatelé ovšem svoje profily pomocí nastavení práv uživatelů zveřejňují i lidem, kteří jsou zapsáni pod stejnou skupinou nebo i celému [[internet|internetu]]. Své příspěvky sděluje uživatel pomocí zdi. Jedná se o hlavní prvek v celé struktuře profilu. Slouží k tomu, aby uživatel mohl veřejně komunikovat s přáteli, sdílet nejrůznější stavy, fotky, videa a odkazy. Tento způsob komunikace platí i pro přátele, kteří mohou tyto prvky zveřejňovat na jeho zdi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími prvky využívanými na Facebooku jsou stránky, skupiny a události. U stránek platí to, že jsou &amp;quot;oficiálním&amp;quot; nebo &amp;quot;veřejným&amp;quot; komunikačním nástrojem Facebooku. Uživatelé mají možnost stát se fanoušky stránky, respektive označit, že se jim daná stránka líbí. Následně se jim zobrazují jednotlivé příspěvky stránky (text, fotka, video, odkaz) přímo na jejich zdi. Skupiny jsou podobné jako stránky, využívají se především pro velmi snadné zakládání diskuzí. Skupina může být otevřená či uzavřená (přístup na pozvání existujícího člena).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Facebook se snaží svým uživatelům neustále nabízet nové možnosti navazování nebo udržování kontaktů a spojení se svými přáteli. Jeho středobodem jsou lidé samotní a jejich společenské potřeby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technické detaily ==&lt;br /&gt;
Jádro Facebooku je postaveno na softwarovém balíku LAMP (Linux, Apache, MySQL, [[PHP]]). Systém ale používá mnoho dalších technologií jako AJAX, Java nebo Flash. Pro tvorbu aplikací pro Facebook byl vytvořen jazyk FBML (Facebook Markup Language), který je rozšířením [[HTML]] a zajišťuje konzistenci aplikací a bezpečnost. Je také možné používat upravený [[JavaScript]] pod názvem FBJS (Facebook JavaScript). Pro dotazy k databázi se používá FQL (Facebook Query Language).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reklama na Facebooku ==&lt;br /&gt;
Příjmy z reklam jsou hlavním finančním zdrojem Facebooku. Největší výhodou reklamy na Facebooku je velice přesná možnost jejího zacílení. Dá se cílit jak regionálně (s přesností na konkrétní město), tak demograficky, kde kromě standardních kritérií jako je věk a pohlaví, je možné cílit i dle vztahu (zadaný, nezadaný, zasnoubený, vdaný) nebo podle jazyka kterým uživatel mluví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reklama funguje na klasickém principu [[PPC]]. Facebook rovnou při zadávání reklamy doporučí optimální navrženou cenu (bid) za jedno kliknutí. Je také možné nastavit si cenu reklamy za zobrazení CPM, tj. cenu za tisíc zobrazení. &amp;lt;ref&amp;gt;Facebook reklama. Lukáš Krejča: Specialista na internetový marketing [online]. WordPress, 2015, 2015 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: [http://www.lukask.cz/ceny-reklam-na-facebooku-jak-to-funguje/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Wikipedia: ''the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook]&lt;br /&gt;
* Wikipedia: ''the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/wiki/Facebook]&lt;br /&gt;
* oFacebooku.cz [online]. 4.2.2015 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: [http://www.ofacebooku.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Sociální média]]&lt;br /&gt;
* [[Online sociální sítě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Facebook, sociální síť, Mark Zuckerberg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=28913</id>
		<title>Facebook</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Facebook&amp;diff=28913"/>
		<updated>2016-01-07T15:11:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Facebook''' je nejpoužívanější a nejúspěšnější [[online sociální sítě|sociální síť]] na světě. Jedná se vlastně o velkou akciovou společnost, jejíž cena se pohybuje kolem 50 USD. Posláním Facebooku, jak je vyjádřil '''[http://www.biography.com/people/mark-zuckerberg-507402 Mark Zuckerberg]''' (zakladatel Facebooku), je ''&amp;quot;činit svět otevřenějším a propojenějším&amp;quot;''.&amp;lt;ref&amp;gt;WALTER Ekaterina. ''Mysli jako Zuckerberg: pět podnikatelských tajemství šéfa firmy Facebook.'' Vyd. 1. Praha: Management Press, s.r.o., 2013, s.9. ISBN 978-80-7261-264-2&amp;lt;/ref&amp;gt; Počet aktivních uživatelů za měsíc přesáhl v roce 2015 jednu miliardu pětset tisíc.&amp;lt;ref&amp;gt;Company Info. Facebook Newsroom [online]. California: WordPress.com VIP, 2016 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: [https://newsroom.fb.com/company-info/].&amp;lt;/ref&amp;gt; Kdyby byla tato soiální síť státním útvarem, byla by '''třetí největší zemí světa''' podle počtu obyvatel. Tento výtvor Marka Zuckerberga doslova změnil svět. Lidé na Facebooku mezi sebou sdílejí přibližně jednu miliardu obsahových příspěvků, za kterými se skrývá jejich život. Díky Facebooku se nám otevírá také nová dimenze komunikace, navazování vztahů a získávání informací. Ta s sebou přináší spoustu pozitivních, ale i negativních dopadů na společnost i na psychiku jednotlivce. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jak je možné, že se Facebook během 10 let rozšířil mezi miliardu lidí a je tak neuvěřitelně úspěšný? Ekaterina Walter (autorka knihy ''Mysli jako Zuckerberg'') říká, že za jeho úspěchem stojí pět tajemství:&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# hluboké zaujetí - udržujte si elán a plné zapojení díky tomu, že se budete věnovat něčemu, v co věříte&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# poslání - nejde jen o to, abyste přišli se skvělým produktem; vytvořte významné a užitečné hnutí&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# lidé - budujte silné týmy, které dokážou realizovat vaši vizi&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# produkt - vytvořte produkt, který je inovativní, jenž porušuje všechna pravidla, který mění úplně vše&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# partnerství - navazujte a budujte pevná partnerství s lidmi, kteří rozněcují představivost a jsou tahouni realizačních činností&amp;lt;ref&amp;gt;WALTER Ekaterina. ''Mysli jako Zuckerberg: pět podnikatelských tajemství šéfa firmy Facebook.'' Vyd. 1. Praha: Management Press, s.r.o., 2013, informace o knize na její obálce. ISBN 978-80-7261-264-2&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie Facebooku ==&lt;br /&gt;
* Zakladatelem Facebooku je Mark Zuckerberg student [[Harvardovy univerzita|Harvardovy univerzity]], kde začíná programovat. Jako student druhého ročníku Harvardu, vytvořil s pomocí ukradených fotek stránku www.facemash.com. Za tento krok byl Zuckerberg potrestán půlročním podmínečním vyloučením. Stránka byla ze serverů univerzity stažena. &amp;lt;ref&amp;gt;PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2010, 181 s. ISBN 978-802-4517-421&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V lednu roku 2004 začíná Zuckerberg opět programovat a 4. února spouští stránky s názvem TheFacebook. Členství v síti bylo ze začátku omezeno pouze pro studenty Harvardu.   &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V roce 2005 se Facebook rozšířil do všech univerzit v USA a Kanadě.   &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Koncem září 2006 se Facebook zcela otevírá veřejnosti, podmínkou k registraci byla platná [[e-mailová adresa]] a věk nad 13 let.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* 24. října 2007 společnost [[Microsoft]] oznamuje , že koupila 1,6 %podíl Facebooku za 240 mil. dolarů.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V říjnu 2008 je zřízeno mezinárodní ústředí společnosti v irském Dublinu. V září 2009 měl Facebook poprvé kladný cash flow. &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V květnu 2012 byly akcie společnosti uvedeny na burzu [[NASDAQ]], emisní cena akcií 38 USD ocenila celou společnost na 104 miliard USD.  &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* V roce 2014 Facebook kupuje komunikačního konkurenta [[WhatsApp]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Popis systému ==&lt;br /&gt;
Po registraci v systému a odsouhlasení licence používání má uživatel možnost vyplnit svůj detailní profil a může se připojovat k různým skupinám uživatelů a získávat nové kontakty. Systém umožňuje [[Komunikace|komunikaci]] mezi uživateli pomocí zpráv, diskusních fór nebo diskusemi na uživatelských profilech (Zeď).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním &amp;quot;stavebním prvkem&amp;quot; Facebooku jsou přátelé. Pokud jiný uživatel souhlasí s tím, že je váš přítel, můžete vidět také jeho profil. Někteří uživatelé ovšem svoje profily pomocí nastavení práv uživatelů zveřejňují i lidem, kteří jsou zapsáni pod stejnou skupinou nebo i celému [[internet|internetu]]. Své příspěvky sděluje uživatel pomocí zdi. Jedná se o hlavní prvek v celé struktuře profilu. Slouží k tomu, aby uživatel mohl veřejně komunikovat s přáteli, sdílet nejrůznější stavy, fotky, videa a odkazy. Tento způsob komunikace platí i pro přátele, kteří mohou tyto prvky zveřejňovat na jeho zdi. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími prvky využívanými na Facebooku jsou stránky, skupiny a události. U stránek platí to, že jsou &amp;quot;oficiálním&amp;quot; nebo &amp;quot;veřejným&amp;quot; komunikačním nástrojem Facebooku. Uživatelé mají možnost stát se fanoušky stránky, respektive označit, že se jim daná stránka líbí. Následně se jim zobrazují jednotlivé příspěvky stránky (text, fotka, video, odkaz) přímo na jejich zdi. Skupiny jsou podobné jako stránky, využívají se především pro velmi snadné zakládání diskuzí. Skupina může být otevřená či uzavřená (přístup na pozvání existujícího člena).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Facebook se snaží svým uživatelům neustále nabízet nové možnosti navazování nebo udržování kontaktů a spojení se svými přáteli. Jeho středobodem jsou lidé samotní a jejich společenské potřeby. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Technické detaily ==&lt;br /&gt;
Jádro Facebooku je postaveno na softwarovém balíku LAMP (Linux, Apache, MySQL, [[PHP]]). Systém ale používá mnoho dalších technologií jako AJAX, Java nebo Flash. Pro tvorbu aplikací pro Facebook byl vytvořen jazyk FBML (Facebook Markup Language), který je rozšířením [[HTML]] a zajišťuje konzistenci aplikací a bezpečnost. Je také možné používat upravený [[JavaScript]] pod názvem FBJS (Facebook JavaScript). Pro dotazy k databázi se používá FQL (Facebook Query Language).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reklama na Facebooku ==&lt;br /&gt;
Příjmy z reklam jsou hlavním finančním zdrojem Facebooku. Největší výhodou reklamy na Facebooku je velice přesná možnost jejího zacílení. Dá se cílit jak regionálně (s přesností na konkrétní město), tak demograficky, kde kromě standardních kritérií jako je věk a pohlaví, je možné cílit i dle vztahu (zadaný, nezadaný, zasnoubený, vdaný) nebo podle jazyka kterým uživatel mluví. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reklama funguje na klasickém principu [[PPC]]. Facebook rovnou při zadávání reklamy doporučí optimální navrženou cenu (bid) za jedno kliknutí. Je také možné nastavit si cenu reklamy za zobrazení CPM, tj. cenu za tisíc zobrazení. &amp;lt;ref&amp;gt;Facebook reklama. Lukáš Krejča: Specialista na internetový marketing [online]. WordPress, 2015, 2015 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: [http://www.lukask.cz/ceny-reklam-na-facebooku-jak-to-funguje/]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Wikipedia: ''the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook]&lt;br /&gt;
* Wikipedia: ''the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 20.1.2015 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: [http://en.wikipedia.org/wiki/Facebook]&lt;br /&gt;
* oFacebooku.cz [online]. 4.2.2015 [cit. 2015-02-04]. Dostupné z: [http://www.ofacebooku.cz/]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Sociální média]]&lt;br /&gt;
* [[Online sociální sítě]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
Facebook, sociální síť, Mark Zuckerberg&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Hesla k opravě UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=28912</id>
		<title>Francis Joseph Cole</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Francis_Joseph_Cole&amp;diff=28912"/>
		<updated>2016-01-07T15:09:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Francis Joseph Cole D.Sc.''' se narodil 3. února 1872 v Londýně (Anglie, Velká Británie). Zemřel v Berkshire (Anglie, Velká Británie) 27. ledna 1959 ve svých 87 letech na opakovanou zástavu srdce.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis byl významným britským '''zoologem''' a to hlavně díky založení muzea zoologie, které nese jeho jméno, a které založil převážně na svých vlastních sbírkách. Svého času také pracoval jako profesor na univerzitě v Readingu (Anglie, Velká Británie), kde se stal prvním předsedou katedry zoologie. Určitou měrou přispěl také do oboru '''informačních studií a knihovnictví'''. Za celý svůj život totiž nashromáždil do své soukromé knihovny přes '''8000 publikací''', které jsou v současné době uloženy v [https://www.reading.ac.uk/colemuseum/about/clmu-library.aspx Coleově knihovně]. Položil také základy vědy '''[https://wikisofia.cz/index.php/Bibliometrie bibliometrie]'''.&lt;br /&gt;
== Život a vzdělání == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Francis Joseph Cole.jpg|náhled|Francis J. Cole&amp;lt;ref&amp;gt;FRANKLIN K. J. Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia''. [online]. San Francisco (CA), 2013-4-13 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z:[https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Francis_Joseph_Cole.jpg]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francis Cole navštěvoval základní školu v Claphamu v Londýně (Anglie, Velká Británie). V Londýně studoval i střední školu. Na škole vyhrál matematickou soutěž, ale měl nadání i na psaní esejí a článků. Proto se rozhodl, že po dokončení střední školy se bude věnovat žurnalistice, která ho už delší dobu lákala. Se svou kariérou novináře začal v místních novinách v Claphamu v Londýně. Poté jako novinář pracoval na různých místech v tomto městě (Fleet Street, Brighton, East Grinstead) nebo v deníku ''Sussex Daily News''.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Časem ale zjistil, že povolání novináře ho nenaplňuje tak, jak čekal. Neustále se proto snažil o sebevzdělání – chodil na soukromé hodiny chemie, učil se latinu i řečtinu a chtěl jít studovat na [http://www.ox.ac.uk/ Oxfordskou univerzitu]. V této době se také začal zajímat o biologii. Jeho zájem ale brzy přešel na zoologii, kterou se učil u G. J. Romanese, což byl kanadský biolog a psycholog. Romanes Colea doporučil ke skotskému zoologovi a profesorovi Edinburghské univerzity k panu J. C. Ewartovi. Na jeho doporučení se mladý Francis v roce 1892 stal asistentem profesora Ewarta. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
G. J. Romanes si Colea zřejmě oblíbil, protože se za něj přimluvil také u přijímacích zkoušek na Oxfordskou univerzitu (konkrétně na kolej Christ Church Oxford), kde měl Cole být jeho asistentem. Ale po onemocnění Romanese musel Francis Oxford bohužel opustit. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;Francis Cole ale u zoologie zůstal a od roku 1894 ji vyučoval na univerzitě v Liverpoolu (Anglie, Velká Británie), kde zůstal dlouhých dvanáct let. Ve volnu během prázdnin provedl výzkum, díky kterému získal roku 1901 na Oxfordské univerzitě na Jesus College titul B.Sc. (bakalář vědy). Na Oxfordu získal o dva roky později (roku 1903) také titul D.Sc. (doktor věd). Roku 1906 z Liverpoolské univerzity odešel a stal se lektorem zoologie na univerzitě v Readingu. Na této univerzitě byl zvolen vůbec prvním předsedou katedry zoologie a zůstal jím po dobu 33 let, než odešel do důchodu. Tato katedra byla při jeho příchodu malá a nikdo se o ní moc nestaral. Pod jeho vedením, ale začala úspěšně vzkvétat. Na univerzitě v Readingu založil muzeum zoologie, které stálo především na základě jeho vlastních sbírek. Když v roce 1939 ve svých 67 letech univerzitu opustil a odešel do důchodu, na jeho počest bylo muzeum zoologie pojmenováno po něm ([https://www.reading.ac.uk/colemuseum/ Coleovo muzeum zoologie]) a o rok později mu byl také udělen titul emeritního profesora.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
V důchodu připravoval katalog své rozsáhlé knihovny, napsal významné dílo ''History of comparative anatomy from Aristotle to the eighteen century'', které shrnuje dosavadní poznatky v oboru srovnávací anatomie, nebo publikaci ''Early Theories of Sexual Generation'', které pojednává o první teorii pohlavního rozmnožování a o teorii [https://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Ernst_von_Baer K. H. von Baera] o přirozeném oplodnění. Později napsal ještě další význačnou publikaci s názvem ''Obiter Dicta Bibliographica''. Tato kniha obsahuje celou řadu informací o historii Coleových úspěchů a neúspěchů při nakupování i při sbírání knih do jeho knihovny a stala se stěžejním dílem v oblasti bibliometrie.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Francis Cole byl ženatý s Annie C. Menzies, se kterou měl syna Franka M. Colea. V roce 1902 byl za svůj výzkum a články v oblasti morfologie sliznatek oceněn cenou Neill Gold Medal a Prize of the Royal Society of Edinburgh. Roku 1926 byl zvolen členem Fellowinship of the Royal Society.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Aktivity a zájmy ==&lt;br /&gt;
	Jak bylo již zmíněno, Francis ze zájmu o žurnalistiku přešel k zájmu o zoologii. Měl tudíž i velkou zálibu v přírodovědných knihách, které od svých 17 let nakupoval a sbíral. Tento koníček mu vydržel téměř 70 let. Po celé tyto roky knihy, které získal, přidával do své soukromé knihovny. Ta ke konci jeho života čítala přes 8000 publikací z různých zemí světa, týkajících se především historie rané medicíny a zoologie, srovnávací anatomie a reprodukční fyziologie. Po Coleově smrti byla knihovna pod jeho jménem vystavena v Coleově muzeu zoologie jako samostatná kolekce. Mezi nejcennější a nejvýznamnější knihy knihovny patří tři publikace: ''[https://cs.wikipedia.org/wiki/O_p%C5%AFvodu_druh%C5%AF O původu druhů]'' (první z edice knih Ch. Darwina), ''Historia Naturalis'' (první edice repliky Plinia Staršího z 15. století) a ''Systema Naturae'' (první edice knihy C. Linné). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Francisovým dalším koníčkem byli po knihách samotní živočichové. Po vzoru Ch. Darwina, který napsal práci o kroužkovcích, přestavěl svou ložnici na laboratoř, kde zkoumal různé druhy červů. I tento Coleův koníček se stal později základní součástí Coleova muzea zoologie v Readingu.&lt;br /&gt;
== Informační věda a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
Cole svými pracemi přispěl do vědy obecně. Nicméně do informační vědy a knihovnictví přispěl velkou měrou (společně s N. B. Eales) svou publikací o '''bibliometrických patentech'''. Jako první se totiž zabýval možností jejich využití na akademické práce. Např. ve své práci ''The History of Comparative Anatomy Part 1 – A Statistical Analysis of the Literature'' popisuje ''&amp;quot;myšlenku využití počtu zveřejněných prací v oblasti vědeckého výzkumu k měření aktivity v této oblasti&amp;quot;.''&amp;lt;ref&amp;gt;Francis Joseph Cole. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2013-, 2013-5-17 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Francis_Joseph_Cole].&amp;lt;/ref&amp;gt; Toto dílo se stalo základním a stěžejním pro oblast bibliometrie. 	&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* James Cossar Ewart. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-11-22 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/James_Cossar_Ewart]&lt;br /&gt;
* George Romanes. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-5 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/George_Romanes]&lt;br /&gt;
* Francis Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-12-3 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Cole]&lt;br /&gt;
* Francis Joseph Cole. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2015-10-28 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://cs.wikipedia.org/wiki/Francis_Joseph_Cole]&lt;br /&gt;
* Special Collections: Cole Library. ''University of Reading'' [online]. Reading: University of Reading, 2008-, 2015 [cit. 2015-12-10]. Dostupné z: [https://www.reading.ac.uk/special-collections/collections/sc-cole.aspx]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
* zoologie&lt;br /&gt;
* knihovnictví&lt;br /&gt;
* bibliometrie&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]] &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=28911</id>
		<title>Brenda Louise Dervin</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=28911"/>
		<updated>2016-01-07T15:07:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: /* Význam pro informační vědu a knihovnictví */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mgr. Brenda Louise Dervin, Ph.D.''' se narodila 20. listopadu 1938 ve městě Beverely (Massachusetts, USA). Dnes je jí 77 let a žije v americkém státě Ohio. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brenda je '''výzkumnou pracovnicí v knihovnických, informačních a komunikačních oborech'''. Pracuje jako profesorka komunikací na státní univerzitě v Ohiu, kde je také členkou fakulty Joan N. Hubera v sociálních a behaviorálních vědách. Je známá především svým '''[https://en.wikipedia.org/wiki/Sensemaking sense-making modelem]''', který pomáhá lidem porozumět skutečnosti.&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dervin.jpg|náhled|Brenda L. Dervin&amp;lt;ref&amp;gt;KLOS Joseph, Thaddeus HUGHES, Austin DUDLEY a Godfrey ADAMS. Brenda Dervin. ''Wikia'' [online]. San Francisco, CA, 2006, 2012-09-23 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [http://fsulis3267.wikia.com/wiki/Brenda_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Brenda byla nechtěné dítě. Její matka Ermina ji čekala už v pubertě, byla svobodná a své těhotenství před rodinou proto skrývala. Když se Brenda narodila, Erminin otec ji vykázal z domu, proto se už jako miminko dostala do nemocnice, odkud ji později převezli do sirotčince. Tam zůstala až do svého šestého roku, kdy si ji osvojili manželé Dervinovi. Nalezla tak nové rodiče, sourozence i domov. V jejich domě plného hraček, dárků a oblečení se Brendě ale zřejmě nežilo lehce. Její adoptivní matka Marjorie na ni byla totiž často fyzicky i psychicky hrubá a nevlastní bratr Johny ani její adoptivní otec John se jí moc nezastávali. Možná právě proto nalézala útěchu v knihách, které se staly jejími nejlepšími přáteli až do doby graduace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve svých 32 letech Brenda zjistila, že má rakovinu. Byla tak nucena ve svém životě trochu zpomalit a utřídit si své hodnoty. Chtěla najít svou pravou matku. To se jí bohužel nepodařilo. Místo ní našla pouze její dvě sestry, a tak alespoň s nimi trávila jejich ztracený společný čas.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Brendin nevlastní bratr Johny byl nemocný, a proto se často s rodinou stěhovala. Díky tomu stihla do svých 12 let vystřídat devět škol. Ač se to nezdá, Brenda nebyla moc dobrým studentem. Měla špatné známky a do školních aktivit a kolektivu se moc nezapojovala. Měla ale velmi ráda psaní. Po jejích častých prosbách jí rodiče koupili [https://wikisofia.cz/index.php/Psac%C3%AD_stroj psací stroj]. Tato událost jí hodně pomohla ve třídním kolektivu a školním prospěchu. Začala se mnohem více zapojovat do školních aktivit, a také se lépe učit – chtěla být nejlepší. Protože byla tak průbojná a snaživá, stala se zanedlouho editorkou knihy ''Yearbook'', která má za úkol shrnout uplynulý školní rok. Také psala zprávy a příspěvky do školních novin a byla členkou několika školních kroužků i organizací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brendini rodiče chtěli, aby studovala ekonomiku. Proto v letech 1956 – 1960 studovala soukromou Cornellovu univerzitu v Ithace (New York, USA). Na této univerzitě mimo jiné studoval např. i Hans Bethe, který byl jedním z vynálezců atomové bomby a laureátem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena Nobelovy ceny] za fyziku, nebo americký astronaut Jay C. Buckey. Při studiu na Cornellově univerzitě zjistila, že ji spíše než domácí ekonomika zajímají sociální vědy a filosofie. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potom co Brenda získala v roce 1960 na Cornelově univerzitě bakalářský titul, se přihlásila na Michiganskou univerzitu, kde v roce 1968 úspěšně složila magisterské zkoušky a o tři roky později (roku 1971) získala mezinárodně uznávaný akademický titul Ph.D. díky výzkumu v oblasti komunikací. Titulem Ph.D. byla oceněna ještě v roce 2000 v oblasti sociálních věd na univerzitě v Helsinkách. Jako téma své dizertační práce si vybrala informační chování u dospělých černochů s nízkým příjmem.&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
	Brenda vystřídala několik pracovních míst. Po ukončení Cornellovy univerzity se svým manželem odjela do Washingtonu, D.C. (hlavní město USA), kde pracovala na pozici PR asistentky v American Home Economics Association. Později nastoupila na místo komunikační specialistky ve Wisconsinu a byla asistentka učitele a instruktorka v oddělení státní správy v advokátní kanceláři na Michiganské státní univerzitě. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Na pozici učitele se poprvé ocitla jako asistentka profesora na soukromé univerzitě v Syracuse. V roce 1986 ji na státní univerzitě v Ohiu přijali na místo profesorky a předsedkyně v oddělení komunikací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Brenda L. Dervinová napsala do časopisů týkajících se jejího oboru přes 60 článků, věnovala se vyhledávání informací, informační nerovnosti, [https://wikisofia.cz/index.php/M%C3%A9dia médiím] a telekomunikaci, komunikaci a jejímu vývoji, návrhu komunikačních systémů a výzkumným metodám v těchto oblastech. Dále se zajímala o feminist scholarship a městskou chudobu. Také se přes 20 let věnovala analýzám a vývoji informačních a komunikačních systémů. Její myšlenka spočívala v tom, že pro odstranění informační propasti je nutná '''komunikace''' (viz Sense-making model). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Stala se první ženou v historii ICA (International Communication Association) zvolenou za prezidentku. Byla aktivním členem v asociaci pro vzdělávání v žurnalistice a masové komunikaci a editorkou několika časopisů. V současné době je jednou z osmi reprezentantů IAMCR (International Association for Mass Communication Research).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úspěchy a ocenění ==&lt;br /&gt;
	Online výzkum v roce 1994 ukázal, že Brendiny práce byly 322 krát citovány. Polovina citací byla z časopisů týkajících se informační vědy a knihovnictví. Za své práce vyhrála čtyři ocenění ve třech oborech ICA a byla podpořena skoro 750 000 dolary. Mezi její významná díla patří ''Progress in Communication'' nebo ''Rethinking Communication Volume 1'' a ''2'', které je význačné hlavně v oblasti politiky a sociologie. Mezi její nejvlivnější a nejlépe hodnocené práce ale patří ''Sense-making model''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	V roce 2007 a 2008 byla oceněna na konferenci ASIS&amp;amp;T za Best Information Behavior Conference Poster a Paper, roku 2007 pak také za Outstanding Constributions to Information Behavior. &lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sense-making model.jpg|náhled|Sense-making model podle Brendy Dervinové&amp;lt;ref&amp;gt;P269fig5 [obraz]. ''Wikipedia. Brenda Dervin'' [online]. DERVIN, Brenda, 1999 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin#/media/File:P269fig5.jpg] &amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
	Svůj význam v oblasti [[informační vědy a knihovnictví]] si zasloužila svým dílem ''Sense-making model'', které bylo předmětem hloubkové analýzy právě v oboru informační vědy a knihovnictví. Toto její dílo bylo označeno za inspirativní kritiku k omezování vyhledávání a používání informací.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Teorie sense-making se vyvíjela několik let a ukazuje nám informační chování i předpoklady, teoretické perspektivy, metodologické přístupy, výzkumné metody a praktiky v oblasti informačního chápání. Tato teorie se skládá ze čtyř prvků:&lt;br /&gt;
# situace (v čase a prostoru, definující kontext informačního problému)&lt;br /&gt;
# mezera (zastupuje rozdíl mezi kontextovou situací a potřebou)&lt;br /&gt;
# výstup (důsledek sense-making procesu)&lt;br /&gt;
# most ([https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba informační potřeba], reprezentuje mezeru mezi situací a výstupem).&lt;br /&gt;
Teorie sense-makingu ''„je založena na pocitech a emocích, které při informačním hledání probíhají.''“&amp;lt;ref&amp;gt;SRBECKÁ, Gabriela. ''Informační potřeby žen na mateřské dovolené'' [online]. Brno, 2011, 2011 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://is.muni.cz/th/26366/ff_b/Informacni_potreby_zen_na_materske_dovolene.txt]. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Martin Krčál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podstata teorie spočívá ve vytváření smyslu reálného světa jednotlivce. Nalezení smyslu se zakládá na překonávání „mezer“ za pomoci „mostů“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Brenda Louise Dervin. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2012, 2014 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Brenda_Louise_Dervin]&lt;br /&gt;
* Brenda Dervin. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2014-11-24 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin]&lt;br /&gt;
* Cornell University. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Cornell_University]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
* knihovnictví&lt;br /&gt;
* informace&lt;br /&gt;
* Sense-making model&lt;br /&gt;
* komunikace&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=28910</id>
		<title>Brenda Louise Dervin</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=28910"/>
		<updated>2016-01-07T15:05:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: /* Význam pro informační vědu a knihovnictví */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mgr. Brenda Louise Dervin, Ph.D.''' se narodila 20. listopadu 1938 ve městě Beverely (Massachusetts, USA). Dnes je jí 77 let a žije v americkém státě Ohio. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brenda je '''výzkumnou pracovnicí v knihovnických, informačních a komunikačních oborech'''. Pracuje jako profesorka komunikací na státní univerzitě v Ohiu, kde je také členkou fakulty Joan N. Hubera v sociálních a behaviorálních vědách. Je známá především svým '''[https://en.wikipedia.org/wiki/Sensemaking sense-making modelem]''', který pomáhá lidem porozumět skutečnosti.&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dervin.jpg|náhled|Brenda L. Dervin&amp;lt;ref&amp;gt;KLOS Joseph, Thaddeus HUGHES, Austin DUDLEY a Godfrey ADAMS. Brenda Dervin. ''Wikia'' [online]. San Francisco, CA, 2006, 2012-09-23 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [http://fsulis3267.wikia.com/wiki/Brenda_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Brenda byla nechtěné dítě. Její matka Ermina ji čekala už v pubertě, byla svobodná a své těhotenství před rodinou proto skrývala. Když se Brenda narodila, Erminin otec ji vykázal z domu, proto se už jako miminko dostala do nemocnice, odkud ji později převezli do sirotčince. Tam zůstala až do svého šestého roku, kdy si ji osvojili manželé Dervinovi. Nalezla tak nové rodiče, sourozence i domov. V jejich domě plného hraček, dárků a oblečení se Brendě ale zřejmě nežilo lehce. Její adoptivní matka Marjorie na ni byla totiž často fyzicky i psychicky hrubá a nevlastní bratr Johny ani její adoptivní otec John se jí moc nezastávali. Možná právě proto nalézala útěchu v knihách, které se staly jejími nejlepšími přáteli až do doby graduace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve svých 32 letech Brenda zjistila, že má rakovinu. Byla tak nucena ve svém životě trochu zpomalit a utřídit si své hodnoty. Chtěla najít svou pravou matku. To se jí bohužel nepodařilo. Místo ní našla pouze její dvě sestry, a tak alespoň s nimi trávila jejich ztracený společný čas.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Brendin nevlastní bratr Johny byl nemocný, a proto se často s rodinou stěhovala. Díky tomu stihla do svých 12 let vystřídat devět škol. Ač se to nezdá, Brenda nebyla moc dobrým studentem. Měla špatné známky a do školních aktivit a kolektivu se moc nezapojovala. Měla ale velmi ráda psaní. Po jejích častých prosbách jí rodiče koupili [https://wikisofia.cz/index.php/Psac%C3%AD_stroj psací stroj]. Tato událost jí hodně pomohla ve třídním kolektivu a školním prospěchu. Začala se mnohem více zapojovat do školních aktivit, a také se lépe učit – chtěla být nejlepší. Protože byla tak průbojná a snaživá, stala se zanedlouho editorkou knihy ''Yearbook'', která má za úkol shrnout uplynulý školní rok. Také psala zprávy a příspěvky do školních novin a byla členkou několika školních kroužků i organizací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brendini rodiče chtěli, aby studovala ekonomiku. Proto v letech 1956 – 1960 studovala soukromou Cornellovu univerzitu v Ithace (New York, USA). Na této univerzitě mimo jiné studoval např. i Hans Bethe, který byl jedním z vynálezců atomové bomby a laureátem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena Nobelovy ceny] za fyziku, nebo americký astronaut Jay C. Buckey. Při studiu na Cornellově univerzitě zjistila, že ji spíše než domácí ekonomika zajímají sociální vědy a filosofie. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potom co Brenda získala v roce 1960 na Cornelově univerzitě bakalářský titul, se přihlásila na Michiganskou univerzitu, kde v roce 1968 úspěšně složila magisterské zkoušky a o tři roky později (roku 1971) získala mezinárodně uznávaný akademický titul Ph.D. díky výzkumu v oblasti komunikací. Titulem Ph.D. byla oceněna ještě v roce 2000 v oblasti sociálních věd na univerzitě v Helsinkách. Jako téma své dizertační práce si vybrala informační chování u dospělých černochů s nízkým příjmem.&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
	Brenda vystřídala několik pracovních míst. Po ukončení Cornellovy univerzity se svým manželem odjela do Washingtonu, D.C. (hlavní město USA), kde pracovala na pozici PR asistentky v American Home Economics Association. Později nastoupila na místo komunikační specialistky ve Wisconsinu a byla asistentka učitele a instruktorka v oddělení státní správy v advokátní kanceláři na Michiganské státní univerzitě. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Na pozici učitele se poprvé ocitla jako asistentka profesora na soukromé univerzitě v Syracuse. V roce 1986 ji na státní univerzitě v Ohiu přijali na místo profesorky a předsedkyně v oddělení komunikací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Brenda L. Dervinová napsala do časopisů týkajících se jejího oboru přes 60 článků, věnovala se vyhledávání informací, informační nerovnosti, [https://wikisofia.cz/index.php/M%C3%A9dia médiím] a telekomunikaci, komunikaci a jejímu vývoji, návrhu komunikačních systémů a výzkumným metodám v těchto oblastech. Dále se zajímala o feminist scholarship a městskou chudobu. Také se přes 20 let věnovala analýzám a vývoji informačních a komunikačních systémů. Její myšlenka spočívala v tom, že pro odstranění informační propasti je nutná '''komunikace''' (viz Sense-making model). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Stala se první ženou v historii ICA (International Communication Association) zvolenou za prezidentku. Byla aktivním členem v asociaci pro vzdělávání v žurnalistice a masové komunikaci a editorkou několika časopisů. V současné době je jednou z osmi reprezentantů IAMCR (International Association for Mass Communication Research).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úspěchy a ocenění ==&lt;br /&gt;
	Online výzkum v roce 1994 ukázal, že Brendiny práce byly 322 krát citovány. Polovina citací byla z časopisů týkajících se informační vědy a knihovnictví. Za své práce vyhrála čtyři ocenění ve třech oborech ICA a byla podpořena skoro 750 000 dolary. Mezi její významná díla patří ''Progress in Communication'' nebo ''Rethinking Communication Volume 1'' a ''2'', které je význačné hlavně v oblasti politiky a sociologie. Mezi její nejvlivnější a nejlépe hodnocené práce ale patří ''Sense-making model''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	V roce 2007 a 2008 byla oceněna na konferenci ASIS&amp;amp;T za Best Information Behavior Conference Poster a Paper, roku 2007 pak také za Outstanding Constributions to Information Behavior. &lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sense-making model.jpg|náhled|Sense-making model podle Brendy Dervinové&amp;lt;ref&amp;gt;P269fig5 [obraz]. ''Wikipedia. Brenda Dervin'' [online]. DERVIN, Brenda, 1999 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin#/media/File:P269fig5.jpg] &amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
	Svůj význam v oblasti [informační vědy a knihovnictví] si zasloužila svým dílem ''Sense-making model'', které bylo předmětem hloubkové analýzy právě v oboru informační vědy a knihovnictví. Toto její dílo bylo označeno za inspirativní kritiku k omezování vyhledávání a používání informací.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Teorie sense-making se vyvíjela několik let a ukazuje nám informační chování i předpoklady, teoretické perspektivy, metodologické přístupy, výzkumné metody a praktiky v oblasti informačního chápání. Tato teorie se skládá ze čtyř prvků:&lt;br /&gt;
# situace (v čase a prostoru, definující kontext informačního problému)&lt;br /&gt;
# mezera (zastupuje rozdíl mezi kontextovou situací a potřebou)&lt;br /&gt;
# výstup (důsledek sense-making procesu)&lt;br /&gt;
# most ([https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba informační potřeba], reprezentuje mezeru mezi situací a výstupem).&lt;br /&gt;
Teorie sense-makingu ''„je založena na pocitech a emocích, které při informačním hledání probíhají.''“&amp;lt;ref&amp;gt;SRBECKÁ, Gabriela. ''Informační potřeby žen na mateřské dovolené'' [online]. Brno, 2011, 2011 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://is.muni.cz/th/26366/ff_b/Informacni_potreby_zen_na_materske_dovolene.txt]. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Martin Krčál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podstata teorie spočívá ve vytváření smyslu reálného světa jednotlivce. Nalezení smyslu se zakládá na překonávání „mezer“ za pomoci „mostů“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Brenda Louise Dervin. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2012, 2014 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Brenda_Louise_Dervin]&lt;br /&gt;
* Brenda Dervin. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2014-11-24 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin]&lt;br /&gt;
* Cornell University. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Cornell_University]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
* knihovnictví&lt;br /&gt;
* informace&lt;br /&gt;
* Sense-making model&lt;br /&gt;
* komunikace&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=28909</id>
		<title>Brenda Louise Dervin</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Brenda_Louise_Dervin&amp;diff=28909"/>
		<updated>2016-01-07T15:04:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kristyna.Volfova: /* Kariéra */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Mgr. Brenda Louise Dervin, Ph.D.''' se narodila 20. listopadu 1938 ve městě Beverely (Massachusetts, USA). Dnes je jí 77 let a žije v americkém státě Ohio. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brenda je '''výzkumnou pracovnicí v knihovnických, informačních a komunikačních oborech'''. Pracuje jako profesorka komunikací na státní univerzitě v Ohiu, kde je také členkou fakulty Joan N. Hubera v sociálních a behaviorálních vědách. Je známá především svým '''[https://en.wikipedia.org/wiki/Sensemaking sense-making modelem]''', který pomáhá lidem porozumět skutečnosti.&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Dervin.jpg|náhled|Brenda L. Dervin&amp;lt;ref&amp;gt;KLOS Joseph, Thaddeus HUGHES, Austin DUDLEY a Godfrey ADAMS. Brenda Dervin. ''Wikia'' [online]. San Francisco, CA, 2006, 2012-09-23 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [http://fsulis3267.wikia.com/wiki/Brenda_Dervin]&amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Brenda byla nechtěné dítě. Její matka Ermina ji čekala už v pubertě, byla svobodná a své těhotenství před rodinou proto skrývala. Když se Brenda narodila, Erminin otec ji vykázal z domu, proto se už jako miminko dostala do nemocnice, odkud ji později převezli do sirotčince. Tam zůstala až do svého šestého roku, kdy si ji osvojili manželé Dervinovi. Nalezla tak nové rodiče, sourozence i domov. V jejich domě plného hraček, dárků a oblečení se Brendě ale zřejmě nežilo lehce. Její adoptivní matka Marjorie na ni byla totiž často fyzicky i psychicky hrubá a nevlastní bratr Johny ani její adoptivní otec John se jí moc nezastávali. Možná právě proto nalézala útěchu v knihách, které se staly jejími nejlepšími přáteli až do doby graduace. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Ve svých 32 letech Brenda zjistila, že má rakovinu. Byla tak nucena ve svém životě trochu zpomalit a utřídit si své hodnoty. Chtěla najít svou pravou matku. To se jí bohužel nepodařilo. Místo ní našla pouze její dvě sestry, a tak alespoň s nimi trávila jejich ztracený společný čas.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání ==&lt;br /&gt;
Brendin nevlastní bratr Johny byl nemocný, a proto se často s rodinou stěhovala. Díky tomu stihla do svých 12 let vystřídat devět škol. Ač se to nezdá, Brenda nebyla moc dobrým studentem. Měla špatné známky a do školních aktivit a kolektivu se moc nezapojovala. Měla ale velmi ráda psaní. Po jejích častých prosbách jí rodiče koupili [https://wikisofia.cz/index.php/Psac%C3%AD_stroj psací stroj]. Tato událost jí hodně pomohla ve třídním kolektivu a školním prospěchu. Začala se mnohem více zapojovat do školních aktivit, a také se lépe učit – chtěla být nejlepší. Protože byla tak průbojná a snaživá, stala se zanedlouho editorkou knihy ''Yearbook'', která má za úkol shrnout uplynulý školní rok. Také psala zprávy a příspěvky do školních novin a byla členkou několika školních kroužků i organizací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Brendini rodiče chtěli, aby studovala ekonomiku. Proto v letech 1956 – 1960 studovala soukromou Cornellovu univerzitu v Ithace (New York, USA). Na této univerzitě mimo jiné studoval např. i Hans Bethe, který byl jedním z vynálezců atomové bomby a laureátem [https://cs.wikipedia.org/wiki/Nobelova_cena Nobelovy ceny] za fyziku, nebo americký astronaut Jay C. Buckey. Při studiu na Cornellově univerzitě zjistila, že ji spíše než domácí ekonomika zajímají sociální vědy a filosofie. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Potom co Brenda získala v roce 1960 na Cornelově univerzitě bakalářský titul, se přihlásila na Michiganskou univerzitu, kde v roce 1968 úspěšně složila magisterské zkoušky a o tři roky později (roku 1971) získala mezinárodně uznávaný akademický titul Ph.D. díky výzkumu v oblasti komunikací. Titulem Ph.D. byla oceněna ještě v roce 2000 v oblasti sociálních věd na univerzitě v Helsinkách. Jako téma své dizertační práce si vybrala informační chování u dospělých černochů s nízkým příjmem.&lt;br /&gt;
== Kariéra ==&lt;br /&gt;
	Brenda vystřídala několik pracovních míst. Po ukončení Cornellovy univerzity se svým manželem odjela do Washingtonu, D.C. (hlavní město USA), kde pracovala na pozici PR asistentky v American Home Economics Association. Později nastoupila na místo komunikační specialistky ve Wisconsinu a byla asistentka učitele a instruktorka v oddělení státní správy v advokátní kanceláři na Michiganské státní univerzitě. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Na pozici učitele se poprvé ocitla jako asistentka profesora na soukromé univerzitě v Syracuse. V roce 1986 ji na státní univerzitě v Ohiu přijali na místo profesorky a předsedkyně v oddělení komunikací. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Brenda L. Dervinová napsala do časopisů týkajících se jejího oboru přes 60 článků, věnovala se vyhledávání informací, informační nerovnosti, [https://wikisofia.cz/index.php/M%C3%A9dia médiím] a telekomunikaci, komunikaci a jejímu vývoji, návrhu komunikačních systémů a výzkumným metodám v těchto oblastech. Dále se zajímala o feminist scholarship a městskou chudobu. Také se přes 20 let věnovala analýzám a vývoji informačních a komunikačních systémů. Její myšlenka spočívala v tom, že pro odstranění informační propasti je nutná '''komunikace''' (viz Sense-making model). &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Stala se první ženou v historii ICA (International Communication Association) zvolenou za prezidentku. Byla aktivním členem v asociaci pro vzdělávání v žurnalistice a masové komunikaci a editorkou několika časopisů. V současné době je jednou z osmi reprezentantů IAMCR (International Association for Mass Communication Research).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Úspěchy a ocenění ==&lt;br /&gt;
	Online výzkum v roce 1994 ukázal, že Brendiny práce byly 322 krát citovány. Polovina citací byla z časopisů týkajících se informační vědy a knihovnictví. Za své práce vyhrála čtyři ocenění ve třech oborech ICA a byla podpořena skoro 750 000 dolary. Mezi její významná díla patří ''Progress in Communication'' nebo ''Rethinking Communication Volume 1'' a ''2'', které je význačné hlavně v oblasti politiky a sociologie. Mezi její nejvlivnější a nejlépe hodnocené práce ale patří ''Sense-making model''. &lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	V roce 2007 a 2008 byla oceněna na konferenci ASIS&amp;amp;T za Best Information Behavior Conference Poster a Paper, roku 2007 pak také za Outstanding Constributions to Information Behavior. &lt;br /&gt;
== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Sense-making model.jpg|náhled|Sense-making model podle Brendy Dervinové&amp;lt;ref&amp;gt;P269fig5 [obraz]. ''Wikipedia. Brenda Dervin'' [online]. DERVIN, Brenda, 1999 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin#/media/File:P269fig5.jpg] &amp;lt;/ref&amp;gt;]]&lt;br /&gt;
	Svůj význam v oblasti [http://uisk.ff.cuni.cz/ informační vědy a knihovnictví] si zasloužila svým dílem ''Sense-making model'', které bylo předmětem hloubkové analýzy právě v oboru informační vědy a knihovnictví. Toto její dílo bylo označeno za inspirativní kritiku k omezování vyhledávání a používání informací.&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
	Teorie sense-making se vyvíjela několik let a ukazuje nám informační chování i předpoklady, teoretické perspektivy, metodologické přístupy, výzkumné metody a praktiky v oblasti informačního chápání. Tato teorie se skládá ze čtyř prvků:&lt;br /&gt;
# situace (v čase a prostoru, definující kontext informačního problému)&lt;br /&gt;
# mezera (zastupuje rozdíl mezi kontextovou situací a potřebou)&lt;br /&gt;
# výstup (důsledek sense-making procesu)&lt;br /&gt;
# most ([https://wikisofia.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_pot%C5%99eba informační potřeba], reprezentuje mezeru mezi situací a výstupem).&lt;br /&gt;
Teorie sense-makingu ''„je založena na pocitech a emocích, které při informačním hledání probíhají.''“&amp;lt;ref&amp;gt;SRBECKÁ, Gabriela. ''Informační potřeby žen na mateřské dovolené'' [online]. Brno, 2011, 2011 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://is.muni.cz/th/26366/ff_b/Informacni_potreby_zen_na_materske_dovolene.txt]. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Mgr. Martin Krčál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Podstata teorie spočívá ve vytváření smyslu reálného světa jednotlivce. Nalezení smyslu se zakládá na překonávání „mezer“ za pomoci „mostů“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Brenda Louise Dervin. ''WikiKnihovna: Knihovníci sobě'' [online]. Praha: MediaWiki, 2012, 2014 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [http://wiki.knihovna.cz/index.php/Brenda_Louise_Dervin]&lt;br /&gt;
* Brenda Dervin. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2014-11-24 [cit. 2015-11-26]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin]&lt;br /&gt;
* Cornell University. ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: [https://en.wikipedia.org/wiki/Cornell_University]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
* knihovnictví&lt;br /&gt;
* informace&lt;br /&gt;
* Sense-making model&lt;br /&gt;
* komunikace&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kristyna.Volfova</name></author>
		
	</entry>
</feed>