<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kvetis</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Kvetis"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Kvetis"/>
	<updated>2026-05-15T14:33:08Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=5164</id>
		<title>Systém řízení báze dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=5164"/>
		<updated>2014-07-02T11:40:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: Doplnění citace a zapracování připomínek ze strany vyučujícího&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systém řízení bází [[data|dat]] (SŘBD), anglicky Database management system (DBMS), alternativně systém řízení [[databáze|databází]], je [[software]] pro správu a údržbu kolekcí dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;raghu&amp;quot;&amp;gt;RAMAKRISHNAN, Raghu a Johannes GEHRKE. &amp;lt;i&amp;gt;Database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Boston: McGraw-Hill, c2003, xxxii, 1065 p. ISBN 00-711-5110-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Běžný DBMS umožňuje [[databáze]] vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s [[databáze|databází]], je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco [[databáze|databází]] se rozumí kolekce dat, systém pro řízení [[databáze|databází]] zprostředkovává k takové [[databáze|databázi]] přístup a umožňuje její manipulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úkoly DBMS==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot;&amp;gt;ULLMAN, Jeffrey D a Jennifer WIDOM. &amp;lt;i&amp;gt;A first course in database systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall, c2008, xxi, 565 p. ISBN 01-360-0637-X. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tvorbu nových [[databáze|databází]] a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL ([[data definition language]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Provádění dotazů nad daty, jejich získávání a úpravu. Jazyk pro takovou komunikaci označujeme jako DML ([[data manipulation language]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ukládání velkého množství dat po delší časový úsek a poskytování efektivního přístupu k takovým datům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zajišťovat trvanlivost a odolnost vůči chybám a výpadkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytovat přístup více uživatelům současně aniž by došlo k nežádoucímu chování a porušení integrity dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj a databázové modely==&lt;br /&gt;
Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování [[data|dat]]. Druhy DBMS souvisejí s modely [[databáze|databází]], nad kterými pracovaly&amp;lt;ref name=&amp;quot;raghu&amp;quot; /&amp;gt;. Souvisí s [[datové struktury|datovými strukturami]].&lt;br /&gt;
===Hierarchická architektura===&lt;br /&gt;
Hierarchické [[databáze]] byly první komerčně úspěšné [[databáze]]. Jak název napovídá, [[data]] v [[databáze|databázi]] byla ukládána do hierarchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že [[data]] mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší entity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají [[Datové struktury |stromovou strukturu]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;mattison&amp;quot;&amp;gt;MATTISON, Rob. &amp;lt;i&amp;gt;Understanding database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. New York: McGraw-Hill, c1998, xxxi, 666 p. ISBN 00-704-9999-3. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné uspořádání dat v současné době používají počítače pro ukládání souborů. Tento model byl rozšířen v 60. letech 20. století.&lt;br /&gt;
===Síťová architektura===&lt;br /&gt;
Síťová [[databáze]] byla dostupná jen o něco později než hierarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných [[databáze|databází]] a pracovaly pouze na [[mainframe|mainframech]]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hierarchická architektura a umožňovala vztahy více ku více&amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot;&amp;gt;PATHAK, Nirupma. &amp;lt;i&amp;gt;Database management system&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2008, 318 p. ISBN 9788184881394. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, takže jedna entita mohla mít více otců. Navíc umožňovala rekurzi, takže mohla být otcem svému otci.&lt;br /&gt;
===Relační architektura===&lt;br /&gt;
Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou &amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt; a převládají dodnes. Jednotlivé záznamy jsou v [[relační databáze|relační databázi]] uloženy v tabulkách. Každý záznam v tabulce má ta samá pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Objektově orientovaná architektura===&lt;br /&gt;
Jako reakce na nástup [[objektově orientované programování|objektově orientovaného programování]] vznikají objektově orientované [[databáze]], které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více.  &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Objektově relační architektura===&lt;br /&gt;
Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační [[databáze|databázi]] přidána schopnost ukládat objekty. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Transakční zpracování==&lt;br /&gt;
Pro zachování uspokojivého konzistentního stavu [[databáze]] se často operace s daty provádějí v takzvaných [[transakce|transakcích]]. Proto je podpora transakcí součástí velké části DBMS. Příkladem transakce je převedení peněz z jednoho účtu na druhý. To probíhá ve dvou krocích – odečtení peněz z účtu odesílatele a přičtení na účet příjemce. Je důležité, aby tyto operace proběhly najednou a izolovaně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mattison&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Lze ukázat hned několik nežádoucích jevů, kterým se transakčnost operací snaží zabránit.&lt;br /&gt;
* Peníze z prvního účtu se odečtou a nepřičtou na druhý - zmizí.&lt;br /&gt;
* Peníze se přičtou k druhému účtu, ale nestrhnou z prvního.&lt;br /&gt;
* V průběhu zpracování někdo bude chtít zjistit stav peněz na obou účtech a to ve chvíli, kdy sice peníze zmizely z prvního účtu, ale ještě se nepřipsaly na druhý. Takový uživatel tedy bude mít špatnou informaci o současném stavu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proto se takové operace združují do [[transakce|transakcí]], které mají vlastnosti označované zkratkou ACID&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* '''Atomicita''' – provedou se všechny operace [[transakce]], nebo neproběhne ani jedna. V případě neúspěchu některého z kroků se předchozí změny během transakce vrátí do původního stavu.&lt;br /&gt;
* '''Konzistence''' (Consistency) – po provedení [[transakce]] se [[databáze]] nachází v  konzistetním stavu. V našem příkladu to třeba znamená, že žádné peníze nezmizely ani nepřibyly, aniž by k tomu byl důvod.&lt;br /&gt;
* '''Izolace''' – v průběhu jedné [[transakce]] nemůže ke zpracovávaným datům přistupovat nikdo další, protože by mohl získat [[data]] v nekonzistentním stavu.&lt;br /&gt;
* '''Durabilita''' – všechny změny jednou provedené úspěšnou [[transakce|transakcí]] jsou perzistetní a nebudou ztraceny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K podpoře transakčního zpracování provádí DBMS několik podpůrných úkolů&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;. Všechny operace jsou zaznamenávány do transakčního logu aby bylo dosaženo trvanlivosti provedených změn v případě havárie systému. Je kontrolován současný (konkurenční) přístup více uživatelů, protože typicky se v [[databáze|databázi]] provádí více [[transakce|transakcí]] najednou. Toho se dosahuje systémem takzvaných zámků, které zamykají [[data]], nad kterými probíhají [[transakce]]. Třetím úkolem je řešit krajní stavy, kdy se [[transakce]] zámky navzájem zablokují tak, že nemůže proběhnout ani jedna. V takovém případě musí systém zasáhnout zrušením alespoň jedné z nich.&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=4472</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=4472"/>
		<updated>2014-06-12T14:21:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: /* informační technologie, knihovnické technologie */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hesla setříděná dle  JITA Classification Schema==&lt;br /&gt;
=== Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Knihovnictví a informační věda jako oblast]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační teorie a teorie knihovnictví]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Vztah knihovnictví a informační vědy s dalšími obory]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Využívání informací, sociologické aspekty ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Použití a vliv informací (Knihovnictví a IS)|Použití a vliv informací]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrické metody]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informace a společnost]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační společnost]] ||Karolína Cisáriková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační ekonomika]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační politika]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Rozšiřování informací]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Analýza informačních potřeb]], [[analýza informačních požadavků]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Uživatelská rozhraní a použitelnost]] ||Václav Sahula || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Uživatelé, gramotnost a čtení ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||   [[Kategorie uživatelů (Knihovnictví a IS)|Kategorie uživatelů: děti, mladiství, sociální skupiny]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Příprava uživatelů, podpora, aktivity, vzdělávání || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Gramotnost (Knihovnictví a IS)|Informační gramotnost]] || Kristýna Fousková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Čtení a vyprávění příběhů]] || Mária Kadučáková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Biblioterapie (Knihovnictví a IS)|Biblioterapie]] || Tereza Hrychová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny jako fyzické sbírky ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  světové knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  národní knihovny ||Adéla Krčková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  veřejné knihovny || Romana Friessová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  akademické knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[školní knihovny]] || Petra Šicová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  knihovny státní správy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  soukromé knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  odborné knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  vědecké knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  technické knihovny || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  lékařské knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  archivy || Barbora Obstová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  muzea || || |-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydavatelství /nakladatelství a legislativní otázky ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  hromadné sdělovací prostředky ||Jan Sadílek || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  tisk, elektronické publikování, vysílání || Lenka Krsová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  knižní prodej || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft]] || Věnceslava Zellerová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Intelektuální svoboda || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[cenzura (na internetu) ]] || Jana Nowaková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Management ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  spolupráce || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[marketing]] || Tereza Bártová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  finance || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[public relations]] || Zita Kadlecová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[personální management]] || Šárka Jilečková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  financování || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  místní státní správ || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  reorganizace || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  nečleněné autority || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průmysl, povolání, vzdělání ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[informační průmysl]] ||Pavla Hubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  softwarový průmysl || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  počítačový a telekomunikační průmysl || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[organizace]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[zaměstnanci]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  biografie || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  hlediska vzdělávacího plánu || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  vzdělání || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[školení]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační zdroje, podpora, kanály ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  šedá literatura || Michaela Charvátová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  archivní materiály || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  vzácné knihy a rukopisy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  tištěné zdroje || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  mikrofiše || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  netištěné zdroje || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  audiovizuální zdroje, multimediální zdroje || Jindřich Pecinovský|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[opac]] || Marek Čejka || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  elektronické časopisy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  elektronické knihy || Johana Bradaričová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  elektronické zdroje || || &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  repozitáře || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpracování informací a informační servis ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  katalogizace, bibliografická kontrola || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  obsahová analýza || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  jazkykový rejstřík, systémový rejsřík, rejstřík postupů || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  reprezentace znalostí ||Matej Komín|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  datové a a metadatové struktury ||Václav Sahula || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  přenos informací, protokoly, formáty, techniky || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  prezentace informací: hypertext, hypermedi || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  filtrování || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  referenční práce || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  návrh, vývoj, implementace a údržba || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[akvizice]] || Lucie Königsmarková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  výběry || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[revize]] || Helena Šimánová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  evidence || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  ochrana papíru || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[digitalizace]] || Natalie Ostráková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  ochrana digitálních dokumentů || Tereza Prchalová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  výpůjčky || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  dodávání dokumentů || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[meziknihovní výpůjční služby]] || Kristýna Mrázová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  výstavba knihoven || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Centrum informačních zdrojů || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  knihovny, archivy a muzejní budovy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  nábytek || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  architektura || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  plánování, design, stěhování || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[bezpečnost, ochrana]] || Simona Kutná|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Plánování pro případ katastrof a pohrom]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  telekomunikace || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| || [[počítačová síť - internet, včetně www]] ||Pavel Klimunda || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| || [[počítače]] ||Josef Pelant || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  scanery ||Vojtěch Hlavsa || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  digitální fotoaparáty ||Martina Podhůrská || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  kopírovací stroje || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[počítačová a síťová bezpečnost]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  ověřování a přístup || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| || [[Asymetrické šifrování]] ||Tomáš Bachtík || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[software]] || Josef Rosol || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  softwarové metodologie a inženýrské postupy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  automatizované zpracování jazyka || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  automatické vyhledávání textu || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém řízení báze dat|systém pro řízení databází]] || Martin Večeřa || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Objektově orientované systémy databází || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Inteligentí prostředky, inteligentní agenti || Daria Roik || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[knihovnické automatizované systémy, knihovnické software]] ||Zuzana Burkertová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[opac, veřejně přístupné katalogy (discovery systémy)]] ||Jaroslav Pleskot|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  vyhledávače, vyhledávací nástroje ||Jana Jůzová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Archivace webu ||Michal Pupcsik || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4471</id>
		<title>Systém řízení báze dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4471"/>
		<updated>2014-06-12T14:09:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: použití singuláru v názvu a definici namísto plurálu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systém řízení bází [[data|dat]] (SŘBD), anglicky Database management system (DBMS), alternativně systém řízení [[databáze|databází]], je [[software]] pro správu a údržbu kolekcí dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;raghu&amp;quot;&amp;gt;RAMAKRISHNAN, Raghu a Johannes GEHRKE. &amp;lt;i&amp;gt;Database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Boston: McGraw-Hill, c2003, xxxii, 1065 p. ISBN 00-711-5110-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Běžný DBMS umožňuje [[databáze]] vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s [[databáze|databází]], je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco [[databáze|databází]] se rozumí kolekce dat, systém pro řízení [[databáze|databází]] zprostředkovává k takové [[databáze|databázi]] přístup a umožňuje její manipulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úkoly DBMS==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot;&amp;gt;ULLMAN, Jeffrey D a Jennifer WIDOM. &amp;lt;i&amp;gt;A first course in database systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall, c2008, xxi, 565 p. ISBN 01-360-0637-X. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tvorbu nových [[databáze|databází]] a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL ([[data definition language]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Provádění dotazů nad daty, jejich získávání a úpravu. Jazyk pro takovou komunikaci označujeme jako DML ([[data manipulation language]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ukládání velkého množství dat po delší časový úsek a poskytování efektivního přístupu k takovým datům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zajišťovat trvanlivost a odolnost vůči chybám a výpadkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytovat přístup více uživatelům současně aniž by došlo k nežádoucímu chování a porušení integrity dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj a databázové modely==&lt;br /&gt;
Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování [[data|dat]]. Druhy DBMS souvisejí s modely [[databáze|databází]], nad kterými pracovaly. ''Souvisí s [[datové struktury|datovými strukturami]].''&lt;br /&gt;
===Hierarchická architektura===&lt;br /&gt;
Hierarchické [[databáze]] byly první komerčně úspěšné [[databáze]]. Jak název napovídá, [[data]] v [[databáze|databázi]] byla ukládána do hierarchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že [[data]] mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší entity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají stromovou strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mattison&amp;quot;&amp;gt;MATTISON, Rob. &amp;lt;i&amp;gt;Understanding database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. New York: McGraw-Hill, c1998, xxxi, 666 p. ISBN 00-704-9999-3. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné uspořádání dat v současné době používají počítače pro ukládání souborů. Tento model byl rozšířen v 60. letech 20. století.&lt;br /&gt;
===Síťová architektura===&lt;br /&gt;
Síťová [[databáze]] byla dostupná jen o něco později než hierarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných [[databáze|databází]] a pracovaly pouze na [[mainframe|mainframech]]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hierarchická architektura a umožňovala vztahy více ku více&amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot;&amp;gt;PATHAK, Nirupma. &amp;lt;i&amp;gt;Database management system&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2008, 318 p. ISBN 9788184881394. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, takže jedna entita mohla mít více otců. Navíc umožňovala rekurzi, takže mohla být otcem svému otci.&lt;br /&gt;
===Relační architektura===&lt;br /&gt;
Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou &amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt; a převládají dodnes. Jednotlivé záznamy jsou v [[relační databáze|relační databázi]] uloženy v tabulkách. Každý záznam v tabulce má ta samá pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Objektově orientovaná architektura===&lt;br /&gt;
Jako reakce na nástup [[objektově orientované programování|objektově orientovaného programování]] vznikají objektově orientované [[databáze]], které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační [[databáze|databázi]] přidána schopnost ukládat objekty. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Transakční zpracování==&lt;br /&gt;
Pro zachování uspokojivého konzistentního stavu [[databáze]] se často operace s daty provádějí v takzvaných [[transakce|transakcích]]. Proto je podpora transakcí součástí velké části DBMS. Příkladem transakce je převedení peněz z jednoho účtu na druhý. To probíhá ve dvou krocích – odečtení peněz z účtu odesílatele a přičtení na účet příjemce. Je důležité, aby tyto operace proběhly najednou a izolovaně.&lt;br /&gt;
Lze ukázat hned několik nežádoucích jevů, kterým se transakčnost operací snaží zabránit.&lt;br /&gt;
* Peníze z prvního účtu se odečtou a nepřičtou na druhý - zmizí.&lt;br /&gt;
* Peníze se přičtou k druhému účtu, ale nestrhnou z prvního.&lt;br /&gt;
* V průběhu zpracování někdo bude chtít zjistit stav peněz na obou účtech a to ve chvíli, kdy sice peníze zmizely z prvního účtu, ale ještě se nepřipsaly na druhý. Takový uživatel tedy bude mít špatnou informaci o současném stavu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proto se takové operace združují do [[transakce|transakcí]], které mají vlastnosti označované zkratkou ACID&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Atomicita – provedou se všechny operace [[transakce]], nebo neproběhne ani jedna. V případě neúspěchu některého z kroků se předchozí změny během transakce vrátí do původního stavu.&lt;br /&gt;
* Konzistence (Consistency) – po provedení [[transakce]] se [[databáze]] nachází v  konzistetním stavu. V našem příkladu to třeba znamená, že žádné peníze nezmizely ani nepřibyly, aniž by k tomu byl důvod.&lt;br /&gt;
* Izolace – v průběhu jedné [[transakce]] nemůže ke zpracovávaným datům přistupovat nikdo další, protože by mohl získat [[data]] v nekonzistentním stavu.&lt;br /&gt;
* Durabilita – všechny změny jednou provedené úspěšnou [[transakce|transakcí]] jsou perzistetní a nebudou ztraceny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K podpoře transakčního zpracování provádí DBMS několik podpůrných úkolů&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;. Všechny operace jsou zaznamenávány do transakčního logu aby bylo dosaženo trvanlivosti provedených změn v případě havárie systému. Je kontrolován současný (konkurenční) přístup více uživatelů, protože typicky se v [[databáze|databázi]] provádí více [[transakce|transakcí]] najednou. Toho se dosahuje systémem takzvaných zámků, které zamykají [[data]], nad kterými probíhají [[transakce]]. Třetím úkolem je řešit krajní stavy, kdy se [[transakce]] zámky navzájem zablokují tak, že nemůže proběhnout ani jedna. V takovém případě musí systém zasáhnout zrušením alespoň jedné z nich.&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4469</id>
		<title>Systém řízení báze dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4469"/>
		<updated>2014-06-12T14:08:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: Kvetis přesunul stránku Systémy řízení bází dat na Systém řízení báze dat: Použití singuláru namísto plurálu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy řízení bází [[data|dat]] (SŘBD), anglicky Database management systems (DBMS), alternativně systémy řízení [[databáze|databází]], je [[software]] pro správu a údržbu kolekcí dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;raghu&amp;quot;&amp;gt;RAMAKRISHNAN, Raghu a Johannes GEHRKE. &amp;lt;i&amp;gt;Database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Boston: McGraw-Hill, c2003, xxxii, 1065 p. ISBN 00-711-5110-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Běžný DBMS umožňuje [[databáze]] vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s [[databáze|databází]], je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco [[databáze|databází]] se rozumí kolekce dat, systém pro řízení [[databáze|databází]] zprostředkovává k takové [[databáze|databázi]] přístup a umožňuje její manipulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úkoly DBMS==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot;&amp;gt;ULLMAN, Jeffrey D a Jennifer WIDOM. &amp;lt;i&amp;gt;A first course in database systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall, c2008, xxi, 565 p. ISBN 01-360-0637-X. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tvorbu nových [[databáze|databází]] a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL ([[data definition language]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Provádění dotazů nad daty, jejich získávání a úpravu. Jazyk pro takovou komunikaci označujeme jako DML ([[data manipulation language]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ukládání velkého množství dat po delší časový úsek a poskytování efektivního přístupu k takovým datům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zajišťovat trvanlivost a odolnost vůči chybám a výpadkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytovat přístup více uživatelům současně aniž by došlo k nežádoucímu chování a porušení integrity dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj a databázové modely==&lt;br /&gt;
Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování [[data|dat]]. Druhy DBMS souvisejí s modely [[databáze|databází]], nad kterými pracovaly. ''Souvisí s [[datové struktury|datovými strukturami]].''&lt;br /&gt;
===Hierarchická architektura===&lt;br /&gt;
Hierarchické [[databáze]] byly první komerčně úspěšné [[databáze]]. Jak název napovídá, [[data]] v [[databáze|databázi]] byla ukládána do hierarchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že [[data]] mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší entity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají stromovou strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mattison&amp;quot;&amp;gt;MATTISON, Rob. &amp;lt;i&amp;gt;Understanding database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. New York: McGraw-Hill, c1998, xxxi, 666 p. ISBN 00-704-9999-3. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné uspořádání dat v současné době používají počítače pro ukládání souborů. Tento model byl rozšířen v 60. letech 20. století.&lt;br /&gt;
===Síťová architektura===&lt;br /&gt;
Síťová [[databáze]] byla dostupná jen o něco později než hierarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných [[databáze|databází]] a pracovaly pouze na [[mainframe|mainframech]]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hierarchická architektura a umožňovala vztahy více ku více&amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot;&amp;gt;PATHAK, Nirupma. &amp;lt;i&amp;gt;Database management system&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2008, 318 p. ISBN 9788184881394. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, takže jedna entita mohla mít více otců. Navíc umožňovala rekurzi, takže mohla být otcem svému otci.&lt;br /&gt;
===Relační architektura===&lt;br /&gt;
Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou &amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt; a převládají dodnes. Jednotlivé záznamy jsou v [[relační databáze|relační databázi]] uloženy v tabulkách. Každý záznam v tabulce má ta samá pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Objektově orientovaná architektura===&lt;br /&gt;
Jako reakce na nástup [[objektově orientované programování|objektově orientovaného programování]] vznikají objektově orientované [[databáze]], které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační [[databáze|databázi]] přidána schopnost ukládat objekty. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Transakční zpracování==&lt;br /&gt;
Pro zachování uspokojivého konzistentního stavu [[databáze]] se často operace s daty provádějí v takzvaných [[transakce|transakcích]]. Proto je podpora transakcí součástí velké části DBMS. Příkladem transakce je převedení peněz z jednoho účtu na druhý. To probíhá ve dvou krocích – odečtení peněz z účtu odesílatele a přičtení na účet příjemce. Je důležité, aby tyto operace proběhly najednou a izolovaně.&lt;br /&gt;
Lze ukázat hned několik nežádoucích jevů, kterým se transakčnost operací snaží zabránit.&lt;br /&gt;
* Peníze z prvního účtu se odečtou a nepřičtou na druhý - zmizí.&lt;br /&gt;
* Peníze se přičtou k druhému účtu, ale nestrhnou z prvního.&lt;br /&gt;
* V průběhu zpracování někdo bude chtít zjistit stav peněz na obou účtech a to ve chvíli, kdy sice peníze zmizely z prvního účtu, ale ještě se nepřipsaly na druhý. Takový uživatel tedy bude mít špatnou informaci o současném stavu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proto se takové operace združují do [[transakce|transakcí]], které mají vlastnosti označované zkratkou ACID&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Atomicita – provedou se všechny operace [[transakce]], nebo neproběhne ani jedna. V případě neúspěchu některého z kroků se předchozí změny během transakce vrátí do původního stavu.&lt;br /&gt;
* Konzistence (Consistency) – po provedení [[transakce]] se [[databáze]] nachází v  konzistetním stavu. V našem příkladu to třeba znamená, že žádné peníze nezmizely ani nepřibyly, aniž by k tomu byl důvod.&lt;br /&gt;
* Izolace – v průběhu jedné [[transakce]] nemůže ke zpracovávaným datům přistupovat nikdo další, protože by mohl získat [[data]] v nekonzistentním stavu.&lt;br /&gt;
* Durabilita – všechny změny jednou provedené úspěšnou [[transakce|transakcí]] jsou perzistetní a nebudou ztraceny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K podpoře transakčního zpracování provádí DBMS několik podpůrných úkolů&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;. Všechny operace jsou zaznamenávány do transakčního logu aby bylo dosaženo trvanlivosti provedených změn v případě havárie systému. Je kontrolován současný (konkurenční) přístup více uživatelů, protože typicky se v [[databáze|databázi]] provádí více [[transakce|transakcí]] najednou. Toho se dosahuje systémem takzvaných zámků, které zamykají [[data]], nad kterými probíhají [[transakce]]. Třetím úkolem je řešit krajní stavy, kdy se [[transakce]] zámky navzájem zablokují tak, že nemůže proběhnout ani jedna. V takovém případě musí systém zasáhnout zrušením alespoň jedné z nich.&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1z%C3%AD_dat&amp;diff=4470</id>
		<title>Systémy řízení bází dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9my_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1z%C3%AD_dat&amp;diff=4470"/>
		<updated>2014-06-12T14:08:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: Kvetis přesunul stránku Systémy řízení bází dat na Systém řízení báze dat: Použití singuláru namísto plurálu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Systém řízení báze dat]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4467</id>
		<title>Systém řízení báze dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4467"/>
		<updated>2014-06-12T14:06:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: vyznačení databáze odkazem&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy řízení bází [[data|dat]] (SŘBD), anglicky Database management systems (DBMS), alternativně systémy řízení [[databáze|databází]], je [[software]] pro správu a údržbu kolekcí dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;raghu&amp;quot;&amp;gt;RAMAKRISHNAN, Raghu a Johannes GEHRKE. &amp;lt;i&amp;gt;Database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Boston: McGraw-Hill, c2003, xxxii, 1065 p. ISBN 00-711-5110-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Běžný DBMS umožňuje [[databáze]] vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s [[databáze|databází]], je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco [[databáze|databází]] se rozumí kolekce dat, systém pro řízení [[databáze|databází]] zprostředkovává k takové [[databáze|databázi]] přístup a umožňuje její manipulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úkoly DBMS==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot;&amp;gt;ULLMAN, Jeffrey D a Jennifer WIDOM. &amp;lt;i&amp;gt;A first course in database systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall, c2008, xxi, 565 p. ISBN 01-360-0637-X. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tvorbu nových [[databáze|databází]] a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL ([[data definition language]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Provádění dotazů nad daty, jejich získávání a úpravu. Jazyk pro takovou komunikaci označujeme jako DML ([[data manipulation language]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ukládání velkého množství dat po delší časový úsek a poskytování efektivního přístupu k takovým datům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zajišťovat trvanlivost a odolnost vůči chybám a výpadkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytovat přístup více uživatelům současně aniž by došlo k nežádoucímu chování a porušení integrity dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj a databázové modely==&lt;br /&gt;
Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování [[data|dat]]. Druhy DBMS souvisejí s modely [[databáze|databází]], nad kterými pracovaly. ''Souvisí s [[datové struktury|datovými strukturami]].''&lt;br /&gt;
===Hierarchická architektura===&lt;br /&gt;
Hierarchické [[databáze]] byly první komerčně úspěšné [[databáze]]. Jak název napovídá, [[data]] v [[databáze|databázi]] byla ukládána do hierarchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že [[data]] mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší entity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají stromovou strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mattison&amp;quot;&amp;gt;MATTISON, Rob. &amp;lt;i&amp;gt;Understanding database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. New York: McGraw-Hill, c1998, xxxi, 666 p. ISBN 00-704-9999-3. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné uspořádání dat v současné době používají počítače pro ukládání souborů. Tento model byl rozšířen v 60. letech 20. století.&lt;br /&gt;
===Síťová architektura===&lt;br /&gt;
Síťová [[databáze]] byla dostupná jen o něco později než hierarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných [[databáze|databází]] a pracovaly pouze na [[mainframe|mainframech]]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hierarchická architektura a umožňovala vztahy více ku více&amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot;&amp;gt;PATHAK, Nirupma. &amp;lt;i&amp;gt;Database management system&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2008, 318 p. ISBN 9788184881394. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, takže jedna entita mohla mít více otců. Navíc umožňovala rekurzi, takže mohla být otcem svému otci.&lt;br /&gt;
===Relační architektura===&lt;br /&gt;
Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou &amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt; a převládají dodnes. Jednotlivé záznamy jsou v [[relační databáze|relační databázi]] uloženy v tabulkách. Každý záznam v tabulce má ta samá pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Objektově orientovaná architektura===&lt;br /&gt;
Jako reakce na nástup [[objektově orientované programování|objektově orientovaného programování]] vznikají objektově orientované [[databáze]], které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační [[databáze|databázi]] přidána schopnost ukládat objekty. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Transakční zpracování==&lt;br /&gt;
Pro zachování uspokojivého konzistentního stavu [[databáze]] se často operace s daty provádějí v takzvaných [[transakce|transakcích]]. Proto je podpora transakcí součástí velké části DBMS. Příkladem transakce je převedení peněz z jednoho účtu na druhý. To probíhá ve dvou krocích – odečtení peněz z účtu odesílatele a přičtení na účet příjemce. Je důležité, aby tyto operace proběhly najednou a izolovaně.&lt;br /&gt;
Lze ukázat hned několik nežádoucích jevů, kterým se transakčnost operací snaží zabránit.&lt;br /&gt;
* Peníze z prvního účtu se odečtou a nepřičtou na druhý - zmizí.&lt;br /&gt;
* Peníze se přičtou k druhému účtu, ale nestrhnou z prvního.&lt;br /&gt;
* V průběhu zpracování někdo bude chtít zjistit stav peněz na obou účtech a to ve chvíli, kdy sice peníze zmizely z prvního účtu, ale ještě se nepřipsaly na druhý. Takový uživatel tedy bude mít špatnou informaci o současném stavu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proto se takové operace združují do [[transakce|transakcí]], které mají vlastnosti označované zkratkou ACID&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Atomicita – provedou se všechny operace [[transakce]], nebo neproběhne ani jedna. V případě neúspěchu některého z kroků se předchozí změny během transakce vrátí do původního stavu.&lt;br /&gt;
* Konzistence (Consistency) – po provedení [[transakce]] se [[databáze]] nachází v  konzistetním stavu. V našem příkladu to třeba znamená, že žádné peníze nezmizely ani nepřibyly, aniž by k tomu byl důvod.&lt;br /&gt;
* Izolace – v průběhu jedné [[transakce]] nemůže ke zpracovávaným datům přistupovat nikdo další, protože by mohl získat [[data]] v nekonzistentním stavu.&lt;br /&gt;
* Durabilita – všechny změny jednou provedené úspěšnou [[transakce|transakcí]] jsou perzistetní a nebudou ztraceny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K podpoře transakčního zpracování provádí DBMS několik podpůrných úkolů&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;. Všechny operace jsou zaznamenávány do transakčního logu aby bylo dosaženo trvanlivosti provedených změn v případě havárie systému. Je kontrolován současný (konkurenční) přístup více uživatelů, protože typicky se v [[databáze|databázi]] provádí více [[transakce|transakcí]] najednou. Toho se dosahuje systémem takzvaných zámků, které zamykají [[data]], nad kterými probíhají [[transakce]]. Třetím úkolem je řešit krajní stavy, kdy se [[transakce]] zámky navzájem zablokují tak, že nemůže proběhnout ani jedna. V takovém případě musí systém zasáhnout zrušením alespoň jedné z nich.&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4465</id>
		<title>Systém řízení báze dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4465"/>
		<updated>2014-06-12T14:01:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: Přidán odkaz na datové struktury&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy řízení bází [[data|dat]] (SŘBD), anglicky Database management systems (DBMS), alternativně systémy řízení databází, je [[software]] pro správu a údržbu kolekcí dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;raghu&amp;quot;&amp;gt;RAMAKRISHNAN, Raghu a Johannes GEHRKE. &amp;lt;i&amp;gt;Database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Boston: McGraw-Hill, c2003, xxxii, 1065 p. ISBN 00-711-5110-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Běžný DBMS umožňuje [[databáze]] vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s databází, je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco databází se rozumí kolekce dat, systém pro řízení databází zprostředkovává k takové databázi přístup a umožňuje její manipulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úkoly DBMS==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot;&amp;gt;ULLMAN, Jeffrey D a Jennifer WIDOM. &amp;lt;i&amp;gt;A first course in database systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall, c2008, xxi, 565 p. ISBN 01-360-0637-X. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tvorbu nových databází a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL ([[data definition language]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Provádění dotazů nad daty, jejich získávání a úpravu. Jazyk pro takovou komunikaci označujeme jako DML ([[data manipulation language]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ukládání velkého množství dat po delší časový úsek a poskytování efektivního přístupu k takovým datům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zajišťovat trvanlivost a odolnost vůči chybám a výpadkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytovat přístup více uživatelům současně aniž by došlo k nežádoucímu chování a porušení integrity dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj a databázové modely==&lt;br /&gt;
Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování [[data|dat]]. Druhy DBMS souvisely s modely databází, nad kterými pracovaly. ''Souvisí s [[datové struktury|datovými strukturami]].''&lt;br /&gt;
===Hierarchická architektura===&lt;br /&gt;
Hierarchické [[databáze]] byly první komerčně úspěšné [[databáze]]. Jak název napovídá, [[data]] v databázi byla ukládána do hierarchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že [[data]] mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší entity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají stromovou strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mattison&amp;quot;&amp;gt;MATTISON, Rob. &amp;lt;i&amp;gt;Understanding database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. New York: McGraw-Hill, c1998, xxxi, 666 p. ISBN 00-704-9999-3. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné uspořádání dat v současné době používají počítače pro ukládání souborů. Tento model byl rozšířen v 60. letech 20. století.&lt;br /&gt;
===Síťová architektura===&lt;br /&gt;
Síťová [[databáze]] byla dostupná jen o něco později než hierarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných databází a pracovaly pouze na [[mainframe|mainframech]]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hierarchická architektura a umožňovala vztahy více ku více&amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot;&amp;gt;PATHAK, Nirupma. &amp;lt;i&amp;gt;Database management system&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2008, 318 p. ISBN 9788184881394. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, takže jedna entita mohla mít více otců. Navíc umožňovala rekurzi, takže mohla být otcem svému otci.&lt;br /&gt;
===Relační architektura===&lt;br /&gt;
Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou &amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt; a převládají dodnes. Jednotlivé záznamy jsou v [[relační databáze|relační databázi]] uloženy v tabulkách. Každý záznam v tabulce má ta samá pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Objektově orientovaná architektura===&lt;br /&gt;
Jako reakce na nástup [[objektově orientované programování|objektově orientovaného programování]] vznikají objektově orientované [[databáze]], které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační databázi přidána schopnost ukládat objekty. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Transakční zpracování==&lt;br /&gt;
Pro zachování uspokojivého konzistentního stavu [[databáze]] se často operace s daty provádějí v takzvaných [[transakce|transakcích]]. Proto je podpora transakcí součástí velké části DBMS. Příkladem transakce je převedení peněz z jednoho účtu na druhý. To probíhá ve dvou krocích – odečtení peněz z účtu odesílatele a přičtení na účet příjemce. Je důležité, aby tyto operace proběhly najednou a izolovaně.&lt;br /&gt;
Lze ukázat hned několik nežádoucích jevů, kterým se [[transakčnost]] operací snaží zabránit.&lt;br /&gt;
* Peníze z prvního účtu se odečtou a nepřičtou na druhý - zmizí.&lt;br /&gt;
* Peníze se přičtou k druhému účtu, ale nestrhnou z prvního.&lt;br /&gt;
* V průběhu zpracování někdo bude chtít zjistit stav peněz na obou účtech a to ve chvíli, kdy sice peníze zmizely z prvního účtu, ale ještě se nepřipsaly na druhý. Takový uživatel tedy bude mít špatnou informaci o současném stavu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proto se takové operace združují do transakcí, které mají vlastnosti označované zkratkou ACID&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Atomicita – provedou se všechny operace [[transakce]], nebo neproběhne ani jedna. V případě neúspěchu některého z kroků se předchozí změny během transakce vrátí do původního stavu.&lt;br /&gt;
* Konzistence (Consistency) – po provedení [[transakce]] se databáze nachází v  konzistetním stavu. V našem příkladu to třeba znamená, že žádné peníze nezmizely ani nepřibyly, aniž by k tomu byl důvod.&lt;br /&gt;
* Izolace – v průběhu jedné [[transakce]] nemůže ke zpracovávaným datům přistupovat nikdo další, protože by mohl získat [[data]] v nekonzistentním stavu.&lt;br /&gt;
* Durabilita – všechny změny jednou provedené úspěšnou [[transakce|transakcí]] jsou perzistetní a nebudou ztraceny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K podpoře transakčního zpracování provádí DBMS několik podpůrných úkolů&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;. Všechny operace jsou zaznamenávány do transakčního logu aby bylo dosaženo trvanlivosti provedených změn v případě havárie systému. Je kontrolován současný (konkurenční) přístup více uživatelů, protože typicky se v [[databáze|databázi]] provádí více [[transakce|transakcí]] najednou. Toho se dosahuje systémem takzvaných zámků, které zamykají [[data]], nad kterými probíhají [[transakce]]. Třetím úkolem je řešit krajní stavy, kdy se [[transakce]] zámky navzájem zablokují tak, že nemůže proběhnout ani jedna. V takovém případě musí systém zasáhnout zrušením alespoň jedné z nich.&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4464</id>
		<title>Systém řízení báze dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4464"/>
		<updated>2014-06-12T13:58:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: přidání transakčního zpracování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy řízení bází [[data|dat]] (SŘBD), anglicky Database management systems (DBMS), alternativně systémy řízení databází, je [[software]] pro správu a údržbu kolekcí dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;raghu&amp;quot;&amp;gt;RAMAKRISHNAN, Raghu a Johannes GEHRKE. &amp;lt;i&amp;gt;Database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Boston: McGraw-Hill, c2003, xxxii, 1065 p. ISBN 00-711-5110-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Běžný DBMS umožňuje [[databáze]] vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s databází, je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco databází se rozumí kolekce dat, systém pro řízení databází zprostředkovává k takové databázi přístup a umožňuje její manipulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úkoly DBMS==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot;&amp;gt;ULLMAN, Jeffrey D a Jennifer WIDOM. &amp;lt;i&amp;gt;A first course in database systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall, c2008, xxi, 565 p. ISBN 01-360-0637-X. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tvorbu nových databází a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL ([[data definition language]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Provádění dotazů nad daty, jejich získávání a úpravu. Jazyk pro takovou komunikaci označujeme jako DML ([[data manipulation language]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ukládání velkého množství dat po delší časový úsek a poskytování efektivního přístupu k takovým datům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zajišťovat trvanlivost a odolnost vůči chybám a výpadkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytovat přístup více uživatelům současně aniž by došlo k nežádoucímu chování a porušení integrity dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj a databázové modely==&lt;br /&gt;
Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování [[data|dat]]. Druhy DBMS souvisely s modely databází, nad kterými pracovaly.&lt;br /&gt;
===Hierarchická architektura===&lt;br /&gt;
Hierarchické [[databáze]] byly první komerčně úspěšné [[databáze]]. Jak název napovídá, [[data]] v databázi byla ukládána do hierarchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že [[data]] mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší entity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají stromovou strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mattison&amp;quot;&amp;gt;MATTISON, Rob. &amp;lt;i&amp;gt;Understanding database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. New York: McGraw-Hill, c1998, xxxi, 666 p. ISBN 00-704-9999-3. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné uspořádání dat v současné době používají počítače pro ukládání souborů. Tento model byl rozšířen v 60. letech 20. století.&lt;br /&gt;
===Síťová architektura===&lt;br /&gt;
Síťová [[databáze]] byla dostupná jen o něco později než hierarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných databází a pracovaly pouze na [[mainframe|mainframech]]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hierarchická architektura a umožňovala vztahy více ku více&amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot;&amp;gt;PATHAK, Nirupma. &amp;lt;i&amp;gt;Database management system&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2008, 318 p. ISBN 9788184881394. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, takže jedna entita mohla mít více otců. Navíc umožňovala rekurzi, takže mohla být otcem svému otci.&lt;br /&gt;
===Relační architektura===&lt;br /&gt;
Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou &amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt; a převládají dodnes. Jednotlivé záznamy jsou v [[relační databáze|relační databázi]] uloženy v tabulkách. Každý záznam v tabulce má ta samá pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Objektově orientovaná architektura===&lt;br /&gt;
Jako reakce na nástup [[objektově orientované programování|objektově orientovaného programování]] vznikají objektově orientované [[databáze]], které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační databázi přidána schopnost ukládat objekty. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Transakční zpracování==&lt;br /&gt;
Pro zachování uspokojivého konzistentního stavu [[databáze]] se často operace s daty provádějí v takzvaných [[transakce|transakcích]]. Proto je podpora transakcí součástí velké části DBMS. Příkladem transakce je převedení peněz z jednoho účtu na druhý. To probíhá ve dvou krocích – odečtení peněz z účtu odesílatele a přičtení na účet příjemce. Je důležité, aby tyto operace proběhly najednou a izolovaně.&lt;br /&gt;
Lze ukázat hned několik nežádoucích jevů, kterým se [[transakčnost]] operací snaží zabránit.&lt;br /&gt;
* Peníze z prvního účtu se odečtou a nepřičtou na druhý - zmizí.&lt;br /&gt;
* Peníze se přičtou k druhému účtu, ale nestrhnou z prvního.&lt;br /&gt;
* V průběhu zpracování někdo bude chtít zjistit stav peněz na obou účtech a to ve chvíli, kdy sice peníze zmizely z prvního účtu, ale ještě se nepřipsaly na druhý. Takový uživatel tedy bude mít špatnou informaci o současném stavu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proto se takové operace združují do transakcí, které mají vlastnosti označované zkratkou ACID&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
* Atomicita – provedou se všechny operace [[transakce]], nebo neproběhne ani jedna. V případě neúspěchu některého z kroků se předchozí změny během transakce vrátí do původního stavu.&lt;br /&gt;
* Konzistence (Consistency) – po provedení [[transakce]] se databáze nachází v  konzistetním stavu. V našem příkladu to třeba znamená, že žádné peníze nezmizely ani nepřibyly, aniž by k tomu byl důvod.&lt;br /&gt;
* Izolace – v průběhu jedné [[transakce]] nemůže ke zpracovávaným datům přistupovat nikdo další, protože by mohl získat [[data]] v nekonzistentním stavu.&lt;br /&gt;
* Durabilita – všechny změny jednou provedené úspěšnou [[transakce|transakcí]] jsou perzistetní a nebudou ztraceny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K podpoře transakčního zpracování provádí DBMS několik podpůrných úkolů&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt;. Všechny operace jsou zaznamenávány do transakčního logu aby bylo dosaženo trvanlivosti provedených změn v případě havárie systému. Je kontrolován současný (konkurenční) přístup více uživatelů, protože typicky se v [[databáze|databázi]] provádí více [[transakce|transakcí]] najednou. Toho se dosahuje systémem takzvaných zámků, které zamykají [[data]], nad kterými probíhají [[transakce]]. Třetím úkolem je řešit krajní stavy, kdy se [[transakce]] zámky navzájem zablokují tak, že nemůže proběhnout ani jedna. V takovém případě musí systém zasáhnout zrušením alespoň jedné z nich.&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Kvetis&amp;diff=4450</id>
		<title>Uživatel:Kvetis</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Kvetis&amp;diff=4450"/>
		<updated>2014-06-12T13:03:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: Založena nová stránka: == Martin Večeřa ==&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Martin Večeřa ==&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5&amp;diff=4449</id>
		<title>Počítačová síť</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A1_s%C3%AD%C5%A5&amp;diff=4449"/>
		<updated>2014-06-12T13:02:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: korekce odsazení html ukázkového kódu --&amp;gt; korektní zobrazení jako kód&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Internet je celosvětová počítačová síť, ve které spolu počítače komunikují pomocí protokolů rodiny TCP/IP. Mezi základní služby internetu patří WWW (HTTP, HTTPS), E-mail (SMTP, IMAP, POP3), Instant messaging, VoIP, FTP, DNS, NFS, GFS, Telnet, SSH, VNC, RDP, DHCP, SNMP a mnoho dalších.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vrstvy sítě ==&lt;br /&gt;
U počítačových delší dobu probíhá snaha o jejich standartizaci, jedním z výsledků této snahy je ISO model ISO/OSI, který standartizuje vrstvy počítačové sítě. Tento model se však v praxi nepoužívá - místo něj se používá IP model, který je popsán níže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ISO/OSI ===&lt;br /&gt;
OSI, neboli Open Systems Interconnection model je konceptuální model charakterizující vnitřní funkce komunikačního systému, které rozděluje do abstraktních vrstev, kterých je celkem 7:&lt;br /&gt;
* 1. vrstva - Fyzická vrstva&lt;br /&gt;
* 2. vrstva - Datová linka&lt;br /&gt;
* 3. vrstva - Síť&lt;br /&gt;
* 4. vrstva - Přenos&lt;br /&gt;
* 5. vrstva - Sezení (session)&lt;br /&gt;
* 6. vrstva - Prezentace&lt;br /&gt;
* 7. vrstva - Aplikace&lt;br /&gt;
Vrstvy 1-3 tvoří tzv. vrstvy média, vrstvy 4-7 tvoří vrstvy hosta. V praxi se tento model nepoužívá, místo něj se používá model TCP/IP, který má pouze čtyři vrstvy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== TCP/IP ===&lt;br /&gt;
* 1. vrstva  - Linka&lt;br /&gt;
* 2. vrstva - Internet&lt;br /&gt;
* 3. vrstva - Transport&lt;br /&gt;
* 4. vrstva - Aplikace&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Protokoly ==&lt;br /&gt;
* Ethernet&lt;br /&gt;
* TCP/IP&lt;br /&gt;
* SONET/SDH&lt;br /&gt;
* ATM&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nás bude zajímat především 2. vrstva TCP/IP, na které je primární protokol IP, který se momentálně používá ve verzích 4 a 6.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Verze IP ===&lt;br /&gt;
* 0-3 - experimentální verze protokolu používané v letech 1977 - 1979&lt;br /&gt;
* 4 - momentálně nejrozšířenější verze protokolu, známá jako IPv4&lt;br /&gt;
** formát: 1.2.3.4&lt;br /&gt;
* 5 - nepoužívaná experimentální verze&lt;br /&gt;
* 6 - IPv6 -plánovaná náhrada IPv4&lt;br /&gt;
** formát: 2001:db8:ffff:1:201:02ff:fe03:0405&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== DNS ==&lt;br /&gt;
Domain Name System, neboli DNS, je distribuovaný systém pro správu jmen v počítačových sítích, ať již na internetu, nebo v sítích lokálních. Hlavním účelem DNS serveru je, aby si uživatel nemusel pamatovat ip adresy, které mají v IPv6 tvar například “2001:db8:ffff:1:201:02ff:fe03:0405”, ale místo něj si bude pamatovat například “seznam.cz”. Doménová jména tvoří hierarchický strom, kdy každý uzel obsahuje informace o doméně, která je mu přidělena a odkazy na poddomény. Kořen stromu je tzv. TLD doména, tedy doména nejvyššího řádu (například .cz). O přidělování jmen se stará name server, celkem máme tři typy:&lt;br /&gt;
* Primární server - server na ktérém se provádějí změny&lt;br /&gt;
* Sekundární server - kopie primárního serveru&lt;br /&gt;
* Pomocný server - cache&lt;br /&gt;
=== Typy DNS záznamů ===&lt;br /&gt;
Mějme DNS záznam pro doménu druhého řádu test.cz&lt;br /&gt;
* A záznam, neboli address record - obsahuje IPv4 adresu a vytvoří nám adresu prvni.test.cz&lt;br /&gt;
** prvni IN A  77.75.76.3&lt;br /&gt;
* AAAA záznam, neboli IPv6 address record - obsahuje IPv6 adresu&lt;br /&gt;
** prvni IN AAAA 2001:db8:ffff:1:201:02ff:fe03:0405&lt;br /&gt;
* CNAME, neboli canonical name record - alias pro již vytvořený záznam, pro nás ted druhy.test.cz bude odkaz na prvni.cz (poběží na stejné IP adrese)&lt;br /&gt;
** druhy IN CNAME prvni&lt;br /&gt;
* MX záznam, neboli mail exchange record slouží pro označení adresy a priority pošty&lt;br /&gt;
** prvni IN MX 10 mail&lt;br /&gt;
* NS záznam, neboli name server record nám říká jméno autoritativního DNS serveru&lt;br /&gt;
* PTR záznam, neboli pointer record je záznam pro reverzní zóny&lt;br /&gt;
* SOA záznam, neboli start of authority record zahajuje záznam nového souboru&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby mohlo DNS fungovat, je potřeba aby se mezi sebou všechny servery domluvili - od toho tady jsou organizace, které řídí přidělování domén a komunikaci mezi DNS servery. Na globální úrovni je to ICANN, který má dále pod sebou národní orgranizace - u nás je to CZ.NIC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ICANN ===&lt;br /&gt;
ICANN, neboli Internet Corporation for Assigned Names and Numbers je nezisková organizace, která na globální úrovni řídí přidělování doménových jmen. Byla založena v roce 1998 a sídlí v Los Angeles. ICANN se stará především o stabilitu sítě a přidělování IP rozsahů regionálním správcům, jako je například český CZ.NIC. Dále spravuje top-level DNS server a vydává nov top-level domény (jako například .name).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== CZ.NIC ===&lt;br /&gt;
CZ.NIC je zájmové sdružení právnických osob založené v roce 1998, které především provozuje registr doménových jmen .cz a zabezpečuje provoz národní domény nejvyšší úrovně CZ. Mezi jeho další aktivity patří například vývoj technologie DNSSEC a v poslední době velmi zajímavý projekt Turris, jehož součástí je vývoj dotovaného routeru, který sbírá bezpečnostní informace o síti u koncových uživatelů, tyto data zpracovává a odesílá do centrály projektu, kde jsou inženýři projektu schopni analyzovat například útoky, které právě probíhají v síti. Router obsahuje samostatně se aktualizující firewall, o jehož údržbu se stará právě CZ.NIC.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== WWW ==&lt;br /&gt;
WWW, neboli World Wide Web je systém hypertextevých dokumentů, které na sebe navzájem odkazují. Stránky jsou psané v tzv. markovacích jazycích, jako je rodina je rodina jazyků HTML. O standartizaci HTML usiluje organizace W3C, která vede připomínková řízení k webovým standartům a následně je vydává. Již několik let trvá vývoj standartu HTML5, který je nástupcem HTML4. Mezi těmito dvěma standardy byla slepá větev XHTML, která se však ve větší míře neprosadila. K prohlížení webového obsahu slouží prohlížeč, mezi dnes nejrozšířenější patří Mozilla Firefox, Google Chrome, Internet Explorer, Safari a Android Browser. Webové stránky generují webové servery, mezi nejběžnější webový server patří open source projekt společnosti Apache Foundation - Apache2. Mezi placenými webovými servery se nejvíce prosadil IIS od společnosti Microsoft.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sémantický web ===&lt;br /&gt;
Mezi zásadní posuny v posledních letech se může řadit pokus o vytvoření sémantických webů. Původní návrh HTML počítal pouze z formátováním obsahu, ale nikterak nespecifikoval jeho obsah. Základní HTML značky tak stále jsou:&lt;br /&gt;
* html - stránka&lt;br /&gt;
* head - hlavička stránky&lt;br /&gt;
* body - tělo stránky&lt;br /&gt;
* p - odstavec&lt;br /&gt;
* a - odkaz&lt;br /&gt;
* table - tabulka&lt;br /&gt;
* …&lt;br /&gt;
S přibývajícím množstvím webových stránek a zlepšující se optimalizací pro vyhledávače je stále těžší strojově rozpoznat kvalitní obsah. Jednou z cest jak vyhledávačům usnadit orientaci na webu jsou mikroformáty. Jedním z příkladů je schema.org, který obsahuje slovník formátů, které lze použít na webu a kterým rozumí vyhledávací roboti. Uživatel tak může specifikovat, jestli se jedná o stránku s produktem který prodává, článek v časopise nebo blogový zápisek. Těchto informací pak vyhledávač využívá k lepšímu pochopení obsahu a může tak například upravit vzhled vyhledávání například tím, že přímo do vyhledávání přidá hodnocení článku, fotku autora nebo zda-li je produkt ve slevě.&lt;br /&gt;
==== Ukázka použití mikroformátu ====&lt;br /&gt;
  &amp;amp;lt;div itemscope itemtype=&amp;quot;http://schema.org/Article&amp;quot;&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
    &amp;amp;lt;span itemprop=&amp;quot;name&amp;quot;&amp;amp;gt;Název článku&amp;amp;lt;/span&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
    od &amp;amp;lt;span itemprop=&amp;quot;author&amp;quot;&amp;amp;gt;Jméno Autora&amp;amp;lt;/span&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
    Tento článek má celkem 78 hodnocení.&lt;br /&gt;
    &amp;amp;lt;meta itemprop=&amp;quot;interactionCount&amp;quot; content=&amp;quot;UserComments:78&amp;quot;/&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
  &amp;amp;lt;/div&amp;amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* Internet Protocols. In: Cisco Press [online]. Wed Dec 8 13:57:02 PST 1999. 1999 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.cisco.com/cpress/cc/td/cpress/fund/ith2nd/it2430.htm#xtocid137670&lt;br /&gt;
* W3C. W3C [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://www.w3.org/&lt;br /&gt;
* Schema.org [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. Dostupné z: http://schema.org/&lt;br /&gt;
* Wikipedia contributors. OSI model [Internet]. Wikipedia, The Free Encyclopedia; 2014 May 29, 17:41 UTC [cited 2014 Jun 2]. Available from: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=OSI_model&amp;amp;oldid=610672974.&lt;br /&gt;
* Wikipedie: Otevřená encyklopedie: CZ.NIC [online]. c2014 [citováno 2. 06. 2014]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=CZ.NIC&amp;amp;oldid=11412197&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Wikipedia contributors. ICANN [Internet]. Wikipedia, The Free Encyclopedia; 2014 May 23, 20:52 UTC [cited 2014 Jun 2]. Available from: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=ICANN&amp;amp;oldid=609860640.&lt;br /&gt;
* Wikipedia contributors. Domain Name System [Internet]. Wikipedia, The Free Encyclopedia; 2014 May 28, 03:40 UTC [cited 2014 Jun 2]. Available from: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Domain_Name_System&amp;amp;oldid=610441411. &lt;br /&gt;
* Wikipedia contributors. Internet Protocol [Internet]. Wikipedia, The Free Encyclopedia; 2014 May 31, 16:36 UTC [cited 2014 Jun 2]. Available from: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Internet_Protocol&amp;amp;oldid=610947761. &lt;br /&gt;
* Wikipedia contributors. Internet protocol suite [Internet]. Wikipedia, The Free Encyclopedia; 2014 May 18, 02:28 UTC [cited 2014 Jun 2]. Available from: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Internet_protocol_suite&amp;amp;oldid=609039110.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4447</id>
		<title>Systém řízení báze dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4447"/>
		<updated>2014-06-12T12:55:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: Přidání křížových odkazů&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy řízení bází dat (SŘBD), anglicky Database management systems (DBMS), je [[software]] pro správu a údržbu kolekcí dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;raghu&amp;quot;&amp;gt;RAMAKRISHNAN, Raghu a Johannes GEHRKE. &amp;lt;i&amp;gt;Database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Boston: McGraw-Hill, c2003, xxxii, 1065 p. ISBN 00-711-5110-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Běžný DBMS umožňuje [[databáze]] vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s databází, je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco databází se rozumí kolekce dat, systém pro řízení databází zprostředkovává k takové databázi přístup a umožňuje její manipulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úkoly DBMS==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot;&amp;gt;ULLMAN, Jeffrey D a Jennifer WIDOM. &amp;lt;i&amp;gt;A first course in database systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall, c2008, xxi, 565 p. ISBN 01-360-0637-X. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tvorbu nových databází a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL ([[data definition language]])&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Provádění dotazů nad daty, jejich získávání a úpravu. Jazyk pro takovou komunikaci označujeme jako DML ([[data manipulation language]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ukládání velkého množství dat po delší časový úsek a poskytování efektivního přístupu k takovým datům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zajišťovat trvanlivost a odolnost vůči chybám a výpadkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytovat přístup více uživatelům současně aniž by došlo k nežádoucímu chování a porušení integrity dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj a databázové modely==&lt;br /&gt;
Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování dat. Druhy DBMS souvisely s modely databází, nad kterými pracovaly.&lt;br /&gt;
===Hierarchická architektura===&lt;br /&gt;
Hierarchické [[databáze]] byly první komerčně úspěšné [[databáze]]. Jak název napovídá, data v databázi byla ukládána do hierarchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že data mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší entity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají stromovou strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mattison&amp;quot;&amp;gt;MATTISON, Rob. &amp;lt;i&amp;gt;Understanding database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. New York: McGraw-Hill, c1998, xxxi, 666 p. ISBN 00-704-9999-3. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné uspořádání dat v současné době používají počítače pro ukládání souborů. Tento model byl rozšířen v 60. letech 20. století.&lt;br /&gt;
===Síťová architektura===&lt;br /&gt;
Síťová [[databáze]] byla dostupná jen o něco později než hierarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných databází a pracovaly pouze na [[mainframe|mainframech]]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hierarchická architektura a umožňovala vztahy více ku více&amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot;&amp;gt;PATHAK, Nirupma. &amp;lt;i&amp;gt;Database management system&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2008, 318 p. ISBN 9788184881394. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, takže jedna entita mohla mít více otců. Navíc umožňovala rekurzi, takže mohla být otcem svému otci.&lt;br /&gt;
===Relační architektura===&lt;br /&gt;
Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou &amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt; a převládají dodnes. Jednotlivé záznamy jsou v [[relační databáze|relační databázi]] uloženy v tabulkách. Každý záznam v tabulce má ta samá pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Objektově orientovaná architektura===&lt;br /&gt;
Jako reakce na nástup [[objektově orientované programování|objektově orientovaného programování]] vznikají objektově orientované [[databáze]], které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační databázi přidána schopnost ukládat objekty. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4444</id>
		<title>Systém řízení báze dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4444"/>
		<updated>2014-06-12T12:48:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: přidání korektních citací a referencí&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy řízení bází dat (SŘBD), anglicky Database management systems (DBMS), je software pro správu a údržbu kolekcí dat. &amp;lt;ref name=&amp;quot;raghu&amp;quot;&amp;gt;RAMAKRISHNAN, Raghu a Johannes GEHRKE. &amp;lt;i&amp;gt;Database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Boston: McGraw-Hill, c2003, xxxii, 1065 p. ISBN 00-711-5110-9.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
Běžný DBMS umožňuje databáze vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s databází, je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco databází se rozumí kolekce dat, systém pro řízení databází zprostředkovává k takové databázi přístup a umožňuje její manipulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úkoly DBMS==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly&amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot;&amp;gt;ULLMAN, Jeffrey D a Jennifer WIDOM. &amp;lt;i&amp;gt;A first course in database systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 3rd ed. Upper Saddle River, NJ: Pearson/Prentice Hall, c2008, xxi, 565 p. ISBN 01-360-0637-X. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tvorbu nových databází a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL (data-definition language)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Provádění dotazů nad daty, jejich získávání a úpravu. Jazyk pro takovou komunikaci označujeme jako DML (data manimupation language).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ukládání velkého množství dat po delší časový úsek a poskytování efektivního přístupu k takovým datům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zajišťovat trvanlivost a odolnost vůči chybám a výpadkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytovat přístup více uživatelům současně aniž by došlo k nežádoucímu chování a porušení integrity dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj a databázové modely==&lt;br /&gt;
Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování dat. Druhy DBMS souvisely s modely databází, nad kterými pracovaly.&lt;br /&gt;
===Hiearchická architektura===&lt;br /&gt;
Hiearchické databáze byly první komerčně úspěšné databáze. Jak název napovídá, data v databázi byla ukládána do hiearchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že data mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší enity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají stromovou strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mattison&amp;quot;&amp;gt;MATTISON, Rob. &amp;lt;i&amp;gt;Understanding database management systems&amp;lt;/i&amp;gt;. 2nd ed. New York: McGraw-Hill, c1998, xxxi, 666 p. ISBN 00-704-9999-3. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt; Podobné uspořádání dat v současné době používají počítače pro ukládání souborů. Tento model byl rozšířen v 60. letech 20. století.&lt;br /&gt;
===Síťová architektura===&lt;br /&gt;
Síťová databáze byla dostupná jen o něco později než hiarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných databází a pracovaly pouze na mainframech [reference: mainframe]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hiearchická architektura a umožňovala vztahy více ku více&amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot;&amp;gt;PATHAK, Nirupma. &amp;lt;i&amp;gt;Database management system&amp;lt;/i&amp;gt;. 1st ed. Mumbai [India]: Himalaya Pub. House, 2008, 318 p. ISBN 9788184881394. &lt;br /&gt;
&amp;lt;/ref&amp;gt;, takže jedna entita mohla mít více otců. Navíc umožňovala rekurzi, takže mohla být otcem svému otci.&lt;br /&gt;
===Relační architektura===&lt;br /&gt;
Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou &amp;lt;ref name=&amp;quot;ullman&amp;quot; /&amp;gt; a převládají dodnes. Jednotlivé záznamy jsou v relační databázi uloženy v tabulkách. Každý záznam v tabulce má ta samá pole. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
===Objektově orientovaná architektura===&lt;br /&gt;
Jako reakce na nástup objektově orientovaného programování vznikají objektově orientované databáze, které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační databázi přidána schopnost ukládat objekty. &amp;lt;ref name=&amp;quot;nirupma&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Zdroje==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4442</id>
		<title>Systém řízení báze dat</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Syst%C3%A9m_%C5%99%C3%ADzen%C3%AD_b%C3%A1ze_dat&amp;diff=4442"/>
		<updated>2014-06-12T12:38:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: Přidání základního popisu, úkolů a vývoje dbms&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Systémy řízení bází dat (SŘBD), anglicky Database management systems (DBMS), je software pro správu a údržbu kolekcí dat. [citace:ragu] Běžný DBMS umožňuje databáze vytvářet, dotazovat se jich, upravovat je a jinak je spravovat. Pojem je úzce spjatý s databází, je potřeba mezi nimi rozlišovat. Zatímco databází se rozumí kolekce dat, systém pro řízení databází zprostředkovává k takové databázi přístup a umožňuje její manipulaci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Úkoly DBMS==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Běžný DBMS by měl umožňovat následující úkoly[citace: ullman]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tvorbu nových databází a definici jejich schémat, obvykle pomocí specializovaného jazyku DDL (data-definition language)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Provádění dotazů nad daty, jejich získávání a úpravu. Jazyk pro takovou komunikaci označujeme jako DML (data manimupation language).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ukládání velkého množství dat po delší časový úsek a poskytování efektivního přístupu k takovým datům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zajišťovat trvanlivost a odolnost vůči chybám a výpadkům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Poskytovat přístup více uživatelům současně aniž by došlo k nežádoucímu chování a porušení integrity dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Vývoj a databázové modely==&lt;br /&gt;
Tak jak se vyvíjela počítačové technologie, vyvíjel se i způsob ukládání a zpracování dat. Druhy DBMS souvisely s modely databází, nad kterými pracovaly.&lt;br /&gt;
===Hiearchická architektura===&lt;br /&gt;
Hiearchické databáze byly první komerčně úspěšné databáze. Jak název napovídá, data v databázi byla ukládána do hiearchické struktury. Ta se vyznačuje tím, že data mají posloupný řád, kdy jedna datová entita je nadřazená další. Všechny vztahy jsou jednosměrné, od nejvyšší entity, kořene nebo otce, po nejnižší enity, potomky. Vztahy mezi jednotkami jsou jeden ku více. Modely pak mají stromovou strukturu. [citace: Mattison] Podobné uspořádání dat v současné době používají počítače pro ukládání souborů. Tento model byl rozšířen v 60. letech 20. století.&lt;br /&gt;
===Síťová architektura===&lt;br /&gt;
Síťová databáze byla dostupná jen o něco později než hiarchická. Po dlouhou dobu to byly jediné druhy užívaných databází a pracovaly pouze na mainframech [reference: mainframe]. Síťová architektura byla organizována odlišně než hiearchická architektura a umožňovala vztahy více ku více[citace:nirupma], takže jedna entita mohla mít více otců. Navíc umožňovala rekurzi, takže mohla být otcem svému otci.&lt;br /&gt;
===Relační architektura===&lt;br /&gt;
Přelom nastal v roce 1970 prací Teda Codda, ve které navrhl organizovat data do relací. Datová struktura umožňovala rychlé řešení různých dotazů. Důležité ale bylo, že programátoři nemuseli znát přesně strukturu dat, ale měli k nim přístup přes abstrahovaný jazyk. V roce 1990 byly tyto systémy již normou [citace: ullman] a převládají dodnes. Jednotlivé záznamy jsou v relační databázi uloženy v tabulkách. Každý záznam v tabulce má ta samá pole. [citace: nirupma]&lt;br /&gt;
===Objektově orientovaná architektura===&lt;br /&gt;
Jako reakce na nástup objektově orientovaného programování vznikají objektově orientované databáze, které umožňují ukládání dat ve stejném formátu, jako je využívá programátor v objektově orientovaném jazyce. Je tak vhodné pro ukládání složitých struktur i vztahů více ku více.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším pojmem je ještě objektově relační model, ve kterém je k relační databázi přidána schopnost ukládat objekty. [citace: nirupma]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=4441</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační studia a knihovnictví (2013-2014)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD_(2013-2014)&amp;diff=4441"/>
		<updated>2014-06-12T12:33:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Kvetis: přidání odkazu na systémy řízení bází dat&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''→ [[Portál:Projekty|Projekty]]'''&lt;br /&gt;
== Státnicové otázky ==&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[Východiska informační vědy a teorie informace ]] || Petra Kubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]] || Jan Vlnas || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy  ]] ||Anna Pačesová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Právo a internet  ]] ||Zuzana Sommerová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy ]] || Naďa Buchtová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[HCI ]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Hesla setříděná dle  JITA Classification Schema==&lt;br /&gt;
=== Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Knihovnictví a informační věda jako oblast]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační teorie a teorie knihovnictví]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Vztah knihovnictví a informační vědy s dalšími obory]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
=== Využívání informací, sociologické aspekty ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Použití a vliv informací (Knihovnictví a IS)|Použití a vliv informací]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Bibliometrické metody]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informace a společnost]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační společnost]] ||Karolína Cisáriková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační ekonomika]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Informační politika]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Rozšiřování informací]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Analýza informačních potřeb]], [[analýza informačních požadavků]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Uživatelská rozhraní a použitelnost]] ||Václav Sahula || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Uživatelé, gramotnost a čtení ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||   [[Kategorie uživatelů (Knihovnictví a IS)|Kategorie uživatelů: děti, mladiství, sociální skupiny]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Příprava uživatelů, podpora, aktivity, vzdělávání || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Gramotnost (Knihovnictví a IS)|Informační gramotnost]] || Kristýna Fousková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Čtení a vyprávění příběhů]] || Mária Kadučáková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Biblioterapie (Knihovnictví a IS)|Biblioterapie]] || Tereza Hrychová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Knihovny jako fyzické sbírky ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  světové knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  národní knihovny ||Adéla Krčková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  veřejné knihovny || Romana Friessová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  akademické knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[školní knihovny]] || Petra Šicová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  knihovny státní správy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  soukromé knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  odborné knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  vědecké knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  technické knihovny || Kristýna Fridrichová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  lékařské knihovny || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  archivy || Barbora Obstová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  muzea || || |-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vydavatelství /nakladatelství a legislativní otázky ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  hromadné sdělovací prostředky ||Jan Sadílek || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  tisk, elektronické publikování, vysílání || Lenka Krsová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  knižní prodej || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft]] || Věnceslava Zellerová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Intelektuální svoboda || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[cenzura (na internetu) ]] || Jana Nowaková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Management ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  spolupráce || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[marketing]] || Tereza Bártová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  finance || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[public relations]] || Zita Kadlecová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[personální management]] || Šárka Jilečková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  financování || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  místní státní správ || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  reorganizace || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  nečleněné autority || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průmysl, povolání, vzdělání ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[informační průmysl]] ||Pavla Hubálková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  softwarový průmysl || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  počítačový a telekomunikační průmysl || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[organizace]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[zaměstnanci]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  biografie || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  hlediska vzdělávacího plánu || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  vzdělání || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[školení]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Informační zdroje, podpora, kanály ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  šedá literatura || Michaela Charvátová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  archivní materiály || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  vzácné knihy a rukopisy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  tištěné zdroje || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  mikrofiše || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  netištěné zdroje || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  audiovizuální zdroje, multimediální zdroje || Jindřich Pecinovský|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  [[opac]] || Marek Čejka || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  elektronické časopisy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  elektronické knihy || Johana Bradaričová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  elektronické zdroje || || &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  repozitáře || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zpracování informací a informační servis ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  katalogizace, bibliografická kontrola || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  obsahová analýza || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  jazkykový rejstřík, systémový rejsřík, rejstřík postupů || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  reprezentace znalostí ||Matej Komín|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  datové a a metadatové struktury ||Václav Sahula || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  přenos informací, protokoly, formáty, techniky || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  prezentace informací: hypertext, hypermedi || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  filtrování || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  referenční práce || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  návrh, vývoj, implementace a údržba || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Technický servis v knihovnách, archívech a muzeích ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[akvizice]] || Lucie Königsmarková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  výběry || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  revize || Helena Šimánová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  evidence || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  ochrana papíru || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  digitalizace || Natalie Ostráková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  ochrana digitálních dokumentů || Tereza Prchalová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  výpůjčky || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  dodávání dokumentů || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[meziknihovní výpůjční služby]] || Kristýna Mrázová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  výstavba knihoven || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Centrum informačních zdrojů || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  knihovny, archivy a muzejní budovy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  nábytek || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| ||  architektura || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  plánování, design, stěhování || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[bezpečnost, ochrana]] || Simona Kutná|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Plánování pro případ katastrof a pohrom]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== informační technologie, knihovnické technologie ===&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Akademický rok !! Heslo !! Student !! Známka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  telekomunikace || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| || [[počítačová síť - internet, včetně www]] ||Pavel Klimunda || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| || [[počítače]] ||Josef Pelant || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  scanery ||Vojtěch Hlavsa || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  digitální fotoaparáty ||Martina Podhůrská || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  kopírovací stroje || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[počítačová a síťová bezpečnost]] || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  ověřování a přístup || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| || [[Asymetrické šifrování]] ||Tomáš Bachtík || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[software]] || Josef Rosol || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  softwarové metodologie a inženýrské postupy || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  automatizované zpracování jazyka || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  automatické vyhledávání textu || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[Systémy řízení bází dat|systém pro řízení databází]] || Martin Večeřa || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Objektově orientované systémy databází || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Inteligentí prostředky, inteligentní agenti || Daria Roik || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[knihovnické automatizované systémy, knihovnické software]] ||Zuzana Burkertová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  [[opac, veřejně přístupné katalogy (discovery systémy)]] ||Jaroslav Pleskot|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  vyhledávače, vyhledávací nástroje ||Jana Jůzová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| ||  Archivace webu ||Michal Pupcsik || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Kvetis</name></author>
		
	</entry>
</feed>