<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lada.Svadlenkova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lada.Svadlenkova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Lada.Svadlenkova"/>
	<updated>2026-05-09T10:11:44Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16351</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16351"/>
		<updated>2015-02-01T04:10:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* Erving Goffman (1922 – 1983) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v [[Sociologie|sociologii]] a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Garfinkel2.TIF|270px|náhled|vpravo|Harold Garfinkel]]&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel [[Etnometodologie|etnometodologického přístupu]]. Byl to americký sociolog tematicky navazující na [[Symbolický interakcionismus|symbolický interakcionismus]] a [[Fenomenologická sociologie|fenomenologickou sociologii]]. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
# Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost [[Vnímání|vnímání]] a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání jedinců je různorodé jedinci přesto fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk). To způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''&amp;quot;rušivými experimenty&amp;quot;''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vsichni hrajeme divadlo.jpg|270px|náhled|vpravo|Kniha Ervinga Goffmana, do češtiny se překládá jako &amp;quot;Všichni hrajeme divadlo&amp;quot;]]&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání [[sociální role|rolí]] a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá &amp;quot;dramaturgický&amp;quot;. Navazuje na [[symbolický interakcionismus]] – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (''Všichni hrajeme divadlo''). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlené a slouží k zakrývání pravých záměrů a [[Emoce|emocí]], tak aby &amp;quot;herec&amp;quot; využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''fabrication''', což by se dalo přeložil jako &amp;quot;smyšlenka&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Proč hrajeme takové role? ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí (např. chování zaměstnance v práci) . Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací (např. chování postavy Igor Hnízdo z filmu Obecná škola).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním pojmem Goffmanovy teorie je '''rámec'''. '''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom zanalyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází, potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla), je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S teorií [[sociální role|sociálních rolí]] přišli nezávisle na sobě [[George Herbert Mead|G. H. Mead]] a [[Ralf Linton|R. Linton]]. Mead  v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada).&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; V této souvislosti Mead zavádí pojem '''&amp;quot;role-taking animal&amp;quot;''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na '''&amp;quot;role-making animal&amp;quot;''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince, neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení rolí podle vzniku a trvání: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
# '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
# '''role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té které roli musíme, nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín '''role set'''. Soustava rolí, kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna [[Osobnost|osobností]] tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''&amp;quot;konflikt rolí&amp;quot;'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
# '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
# '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
# teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
# ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/všichni_hrajeme_divadlo http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%A1ichni_hrajeme_divadlo]&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Erving_Goffman&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Harold_Garfinkel&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16350</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16350"/>
		<updated>2015-02-01T04:09:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v [[Sociologie|sociologii]] a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Garfinkel2.TIF|270px|náhled|vpravo|Harold Garfinkel]]&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel [[Etnometodologie|etnometodologického přístupu]]. Byl to americký sociolog tematicky navazující na [[Symbolický interakcionismus|symbolický interakcionismus]] a [[Fenomenologická sociologie|fenomenologickou sociologii]]. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
# Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost [[Vnímání|vnímání]] a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání jedinců je různorodé jedinci přesto fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk). To způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''&amp;quot;rušivými experimenty&amp;quot;''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:Vsichni hrajeme divadlo.jpg|270px|náhled|vpravo|Kniha Ervinga Goffmana, do češtiny se překládá jako &amp;quot;Všichni hrajeme divadlo&amp;quot;]]&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání [[sociální role|rolí]] a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá &amp;quot;dramaturgický&amp;quot;. Navazuje na [[symbolický interakcionismus]] – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (''Všichni hrajeme divadlo''). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlené a slouží k zakrývání pravých záměrů a [[Emoce|emocí]], tak aby &amp;quot;herec&amp;quot; využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''fabrication''', což by se dalo přeložil jako &amp;quot;smyšlenka&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Proč hrajeme takové role? ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí (např. chování zaměstnance v práci) . Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací (např. chování postavy Igor Hnízdo z filmu Obecná škola).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním pojmem Goffmanovy teorie je '''rámec'''. '''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom zanalyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází, potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla), je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S teorií [[sociální role|sociálních rolí]] přišli nezávisle na sobě [[George Herbert Mead|G. H. Mead]] a [[Ralf Linton|R. Linton]]. Mead  v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada).&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; V této souvislosti Mead zavádí pojem '''&amp;quot;role-taking animal&amp;quot;''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na '''&amp;quot;role-making animal&amp;quot;''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince, neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení rolí podle vzniku a trvání: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
# '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
# '''role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té které roli musíme, nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín '''role set'''. Soustava rolí, kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna [[Osobnost|osobností]] tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''&amp;quot;konflikt rolí&amp;quot;'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
# '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
# '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
# teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
# ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/všichni_hrajeme_divadlo http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%A1ichni_hrajeme_divadlo]&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Erving_Goffman&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Harold_Garfinkel&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vsichni_hrajeme_divadlo.jpg&amp;diff=16349</id>
		<title>Soubor:Vsichni hrajeme divadlo.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vsichni_hrajeme_divadlo.jpg&amp;diff=16349"/>
		<updated>2015-02-01T04:05:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* =Odkaz na zdroj */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Popis ==&lt;br /&gt;
Kniha Ervinga Goffmana (v češtině &amp;quot;Všichni hrajeme divadlo&amp;quot;)&lt;br /&gt;
== Licence ==&lt;br /&gt;
{{Nalezeno na webu}}&lt;br /&gt;
==Odkaz na zdroj==&lt;br /&gt;
http://www.the-essayist.org/2013/10/gift-erving-goffman-micro-drama-everyday-life/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vsichni_hrajeme_divadlo.jpg&amp;diff=16348</id>
		<title>Soubor:Vsichni hrajeme divadlo.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vsichni_hrajeme_divadlo.jpg&amp;diff=16348"/>
		<updated>2015-02-01T04:05:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Popis ==&lt;br /&gt;
Kniha Ervinga Goffmana (v češtině &amp;quot;Všichni hrajeme divadlo&amp;quot;)&lt;br /&gt;
== Licence ==&lt;br /&gt;
{{Nalezeno na webu}}&lt;br /&gt;
==Odkaz na zdroj=&lt;br /&gt;
http://www.the-essayist.org/2013/10/gift-erving-goffman-micro-drama-everyday-life/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vsichni_hrajeme_divadlo.jpg&amp;diff=16347</id>
		<title>Soubor:Vsichni hrajeme divadlo.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Vsichni_hrajeme_divadlo.jpg&amp;diff=16347"/>
		<updated>2015-02-01T04:03:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: Kniha Ervinga Goffmana (v češtině &amp;quot;Všichni hrajeme divadlo&amp;quot;)&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Popis ==&lt;br /&gt;
Kniha Ervinga Goffmana (v češtině &amp;quot;Všichni hrajeme divadlo&amp;quot;)&lt;br /&gt;
== Licence ==&lt;br /&gt;
{{Nalezeno na webu}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16346</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16346"/>
		<updated>2015-02-01T04:00:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* Erving Goffman (1922 – 1983) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v [[Sociologie|sociologii]] a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Garfinkel2.TIF|270px|náhled|vpravo|Harold Garfinkel]]&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel [[Etnometodologie|etnometodologického přístupu]]. Byl to americký sociolog tematicky navazující na [[Symbolický interakcionismus|symbolický interakcionismus]] a [[Fenomenologická sociologie|fenomenologickou sociologii]]. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
# Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost [[Vnímání|vnímání]] a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání jedinců je různorodé jedinci přesto fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk). To způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''&amp;quot;rušivými experimenty&amp;quot;''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání [[sociální role|rolí]] a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá &amp;quot;dramaturgický&amp;quot;. Navazuje na [[symbolický interakcionismus]] – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (''Všichni hrajeme divadlo''). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlené a slouží k zakrývání pravých záměrů a [[Emoce|emocí]], tak aby &amp;quot;herec&amp;quot; využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''fabrication''', což by se dalo přeložil jako &amp;quot;smyšlenka&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Proč hrajeme takové role? ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí (např. chování zaměstnance v práci) . Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací (např. chování postavy Igor Hnízdo z filmu Obecná škola).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním pojmem Goffmanovy teorie je '''rámec'''. '''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom zanalyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází, potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla), je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S teorií [[sociální role|sociálních rolí]] přišli nezávisle na sobě [[George Herbert Mead|G. H. Mead]] a [[Ralf Linton|R. Linton]]. Mead  v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada).&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; V této souvislosti Mead zavádí pojem '''&amp;quot;role-taking animal&amp;quot;''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na '''&amp;quot;role-making animal&amp;quot;''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince, neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení rolí podle vzniku a trvání: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
# '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
# '''role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té které roli musíme, nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín '''role set'''. Soustava rolí, kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna [[Osobnost|osobností]] tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''&amp;quot;konflikt rolí&amp;quot;'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
# '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
# '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
# teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
# ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/všichni_hrajeme_divadlo http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%A1ichni_hrajeme_divadlo]&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Erving_Goffman&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Harold_Garfinkel&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16345</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16345"/>
		<updated>2015-02-01T03:50:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v [[Sociologie|sociologii]] a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Garfinkel2.TIF|270px|náhled|vpravo|Harold Garfinkel]]&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel [[Etnometodologie|etnometodologického přístupu]]. Byl to americký sociolog tematicky navazující na [[Symbolický interakcionismus|symbolický interakcionismus]] a [[Fenomenologická sociologie|fenomenologickou sociologii]]. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
# Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost [[Vnímání|vnímání]] a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání jedinců je různorodé jedinci přesto fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk). To způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''&amp;quot;rušivými experimenty&amp;quot;''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
[[File:Erving Goffman.jpg|270px|náhled|vpravo|Erving Goffman]]&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání [[sociální role|rolí]] a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá &amp;quot;dramaturgický&amp;quot;. Navazuje na [[symbolický interakcionismus]] – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (''Všichni hrajeme divadlo''). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlené a slouží k zakrývání pravých záměrů a [[Emoce|emocí]], tak aby &amp;quot;herec&amp;quot; využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''fabrication''', což by se dalo přeložil jako &amp;quot;smyšlenka&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Proč hrajeme takové role? ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí (např. chování zaměstnance v práci) . Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací (např. chování postavy Igor Hnízdo z filmu Obecná škola).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním pojmem Goffmanovy teorie je '''rámec'''. '''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom zanalyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází, potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla), je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S teorií [[sociální role|sociálních rolí]] přišli nezávisle na sobě [[George Herbert Mead|G. H. Mead]] a [[Ralf Linton|R. Linton]]. Mead  v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada).&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; V této souvislosti Mead zavádí pojem '''&amp;quot;role-taking animal&amp;quot;''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na '''&amp;quot;role-making animal&amp;quot;''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince, neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení rolí podle vzniku a trvání: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
# '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
# '''role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té které roli musíme, nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín '''role set'''. Soustava rolí, kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna [[Osobnost|osobností]] tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''&amp;quot;konflikt rolí&amp;quot;'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
# '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
# '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
# teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
# ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/všichni_hrajeme_divadlo http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%A1ichni_hrajeme_divadlo]&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Erving_Goffman&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Harold_Garfinkel&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16344</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16344"/>
		<updated>2015-02-01T03:46:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* Použitá literatura */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v [[Sociologie|sociologii]] a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Garfinkel2.TIF|270px|náhled|vpravo|Harold Garfinkel]]&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel [[Etnometodologie|etnometodologického přístupu]]. Byl to americký sociolog tematicky navazující na [[Symbolický interakcionismus|symbolický interakcionismus]] a [[Fenomenologická sociologie|fenomenologickou sociologii]]. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
# Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost [[Vnímání|vnímání]] a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání jedinců je různorodé jedinci přesto fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk). To způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''&amp;quot;rušivými experimenty&amp;quot;''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání [[sociální role|rolí]] a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá &amp;quot;dramaturgický&amp;quot;. Navazuje na [[symbolický interakcionismus]] – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (''Všichni hrajeme divadlo''). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlené a slouží k zakrývání pravých záměrů a [[Emoce|emocí]], tak aby &amp;quot;herec&amp;quot; využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''fabrication''', což by se dalo přeložil jako &amp;quot;smyšlenka&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Proč hrajeme takové role? ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí (např. chování zaměstnance v práci) . Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací (např. chování postavy Igor Hnízdo z filmu Obecná škola).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním pojmem Goffmanovy teorie je '''rámec'''. '''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom zanalyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází, potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla), je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S teorií [[sociální role|sociálních rolí]] přišli nezávisle na sobě [[George Herbert Mead|G. H. Mead]] a [[Ralf Linton|R. Linton]]. Mead  v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada).&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; V této souvislosti Mead zavádí pojem '''&amp;quot;role-taking animal&amp;quot;''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na '''&amp;quot;role-making animal&amp;quot;''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince, neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení rolí podle vzniku a trvání: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
# '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
# '''role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té které roli musíme, nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín '''role set'''. Soustava rolí, kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna [[Osobnost|osobností]] tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''&amp;quot;konflikt rolí&amp;quot;'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
# '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
# '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
# teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
# ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://cs.wikipedia.org/wiki/všichni_hrajeme_divadlo http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%A1ichni_hrajeme_divadlo]&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Erving_Goffman&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Harold_Garfinkel&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16343</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16343"/>
		<updated>2015-02-01T03:37:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* Harold Garfinkel (1917 – 2011) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v [[Sociologie|sociologii]] a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:Garfinkel2.TIF|270px|náhled|vpravo|Harold Garfinkel]]&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel [[Etnometodologie|etnometodologického přístupu]]. Byl to americký sociolog tematicky navazující na [[Symbolický interakcionismus|symbolický interakcionismus]] a [[Fenomenologická sociologie|fenomenologickou sociologii]]. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
# Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost [[Vnímání|vnímání]] a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání jedinců je různorodé jedinci přesto fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk). To způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''&amp;quot;rušivými experimenty&amp;quot;''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání [[sociální role|rolí]] a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá &amp;quot;dramaturgický&amp;quot;. Navazuje na [[symbolický interakcionismus]] – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (''Všichni hrajeme divadlo''). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlené a slouží k zakrývání pravých záměrů a [[Emoce|emocí]], tak aby &amp;quot;herec&amp;quot; využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''fabrication''', což by se dalo přeložil jako &amp;quot;smyšlenka&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Proč hrajeme takové role? ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí (např. chování zaměstnance v práci) . Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací (např. chování postavy Igor Hnízdo z filmu Obecná škola).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním pojmem Goffmanovy teorie je '''rámec'''. '''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom zanalyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází, potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla), je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S teorií [[sociální role|sociálních rolí]] přišli nezávisle na sobě [[George Herbert Mead|G. H. Mead]] a [[Ralf Linton|R. Linton]]. Mead  v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada).&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; V této souvislosti Mead zavádí pojem '''&amp;quot;role-taking animal&amp;quot;''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na '''&amp;quot;role-making animal&amp;quot;''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince, neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení rolí podle vzniku a trvání: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
# '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
# '''role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té které roli musíme, nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín '''role set'''. Soustava rolí, kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna [[Osobnost|osobností]] tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''&amp;quot;konflikt rolí&amp;quot;'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
# '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
# '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
# teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
# ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16342</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16342"/>
		<updated>2015-02-01T03:36:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v [[Sociologie|sociologii]] a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
[[File:Garfinkel2.TIF|270px|náhled|vpravo|Harold Garfinkel]]&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel [[Etnometodologie|etnometodologického přístupu]]. Byl to americký sociolog tematicky navazující na [[Symbolický interakcionismus|symbolický interakcionismus]] a [[Fenomenologická sociologie|fenomenologickou sociologii]]. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
# Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost [[Vnímání|vnímání]] a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání jedinců je různorodé jedinci přesto fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk). To způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''&amp;quot;rušivými experimenty&amp;quot;''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání [[sociální role|rolí]] a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá &amp;quot;dramaturgický&amp;quot;. Navazuje na [[symbolický interakcionismus]] – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (''Všichni hrajeme divadlo''). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlené a slouží k zakrývání pravých záměrů a [[Emoce|emocí]], tak aby &amp;quot;herec&amp;quot; využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''fabrication''', což by se dalo přeložil jako &amp;quot;smyšlenka&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Proč hrajeme takové role? ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí (např. chování zaměstnance v práci) . Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací (např. chování postavy Igor Hnízdo z filmu Obecná škola).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním pojmem Goffmanovy teorie je '''rámec'''. '''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom zanalyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází, potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla), je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S teorií [[sociální role|sociálních rolí]] přišli nezávisle na sobě [[George Herbert Mead|G. H. Mead]] a [[Ralf Linton|R. Linton]]. Mead  v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada).&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; V této souvislosti Mead zavádí pojem '''&amp;quot;role-taking animal&amp;quot;''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na '''&amp;quot;role-making animal&amp;quot;''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince, neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení rolí podle vzniku a trvání: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
# '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
# '''role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té které roli musíme, nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín '''role set'''. Soustava rolí, kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna [[Osobnost|osobností]] tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''&amp;quot;konflikt rolí&amp;quot;'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
# '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
# '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
# teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
# ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16341</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16341"/>
		<updated>2015-02-01T03:34:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* Harold Garfinkel (1917 – 2011) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v [[Sociologie|sociologii]] a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
[[Soubor:File:Garfinkel2.TIF|270px|náhled|vpravo|Harold Garfinkel]]&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel [[Etnometodologie|etnometodologického přístupu]]. Byl to americký sociolog tematicky navazující na [[Symbolický interakcionismus|symbolický interakcionismus]] a [[Fenomenologická sociologie|fenomenologickou sociologii]]. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
# Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost [[Vnímání|vnímání]] a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání jedinců je různorodé jedinci přesto fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk). To způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''&amp;quot;rušivými experimenty&amp;quot;''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání [[sociální role|rolí]] a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá &amp;quot;dramaturgický&amp;quot;. Navazuje na [[symbolický interakcionismus]] – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (''Všichni hrajeme divadlo''). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlené a slouží k zakrývání pravých záměrů a [[Emoce|emocí]], tak aby &amp;quot;herec&amp;quot; využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''fabrication''', což by se dalo přeložil jako &amp;quot;smyšlenka&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Proč hrajeme takové role? ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí (např. chování zaměstnance v práci) . Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací (např. chování postavy Igor Hnízdo z filmu Obecná škola).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním pojmem Goffmanovy teorie je '''rámec'''. '''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom zanalyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází, potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla), je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S teorií [[sociální role|sociálních rolí]] přišli nezávisle na sobě [[George Herbert Mead|G. H. Mead]] a [[Ralf Linton|R. Linton]]. Mead  v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada).&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; V této souvislosti Mead zavádí pojem '''&amp;quot;role-taking animal&amp;quot;''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na '''&amp;quot;role-making animal&amp;quot;''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince, neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení rolí podle vzniku a trvání: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
# '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
# '''role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té které roli musíme, nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín '''role set'''. Soustava rolí, kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna [[Osobnost|osobností]] tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''&amp;quot;konflikt rolí&amp;quot;'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
# '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
# '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
# teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
# ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Symbolick%C3%BD_interakcionismus&amp;diff=16340</id>
		<title>Symbolický interakcionismus</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Symbolick%C3%BD_interakcionismus&amp;diff=16340"/>
		<updated>2015-02-01T03:33:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* Východiska */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Symbolicky interakcionismus.jpg|270px|náhled|vpravo|Schéma interakcí, v nichž dochází k interpretaci a přiřazování subjektivního významu]]&lt;br /&gt;
[[Symbolický interakcionismus]] je přístup, který zkoumá společnost skrze interakci jedinců a její interpretaci.&lt;br /&gt;
Mezi jedinci se odehrávají interakce, každý jedinec si interakci nějak interpretuje a přisoudí jí nějaký význam. Některé významy jsou sdílené mezi jedinci a stávají je symbolem, tyto symboly se pak v dále interakcích mohou měnit.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší přínos je rozpracování teorií [http://cs.wikipedia.org/wiki/George_Herbert_Mead George Herberta Meada] jeho žákem [http://en.wikipedia.org/wiki/Herbert_Blumer Herbertem Blumerem]. Název symbolických interakcionismus se používá od roku 1937, kdy tento pojem použil Herbert Blumer ve svém článku v časopise ''Man and Society''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blumer1969&amp;quot;&amp;gt; Blumer, H. (1969). Symbolic Interactionism: Perspective and Method. New Jersey, Englewood Cliffs: Prentice-Hall, Inc. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt; Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;mccall&amp;quot;&amp;gt; McCall, G.J. (2006). Symbolic Interaction In P.J. Burke (Ed.) Contemporary Social Psychological Theories. (1-23) Stanfort, California: Stanford Social Sciences &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Základní pojmy = symbol, význam, interakce, interpretace &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Východiska= &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdroje symbolického interakcionismu jako přístupu ke zkoumání lidské přirozenosti &lt;br /&gt;
můžeme najít již v 18. století a to především ve filosofickém hnutí známém jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Skotsk%C3%A9_osv%C3%ADcenstv%C3%AD skotské osvícenství] (''Scottish Enlightenment''), které mezi své nejvýznamnější členy řadí osobnosti jako [http://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Hutcheson_%28philosopher%29 Francis Hutcheson], [http://cs.wikipedia.org/wiki/David_Hume David Hume], [http://en.wikipedia.org/wiki/Adam_Smith Adam Smith], [http://plato.stanford.edu/entries/reid/ Thomas Reid] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Adam_Ferguson Adam Ferguson].&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;Brodie&amp;quot;&amp;gt; Broadie, Alexander, &amp;quot;Scottish Philosophy in the 18th Century&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2013 Edition), Edward N. Zalta (ed.), forthcoming URL = &lt;br /&gt;
&amp;lt;http://plato.stanford.edu/archives/fall2013/entries/scottish-18th/&amp;gt; &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve svých úvahách vycházeli z předpokladů níže (shrnují myšlenky i předchozích badatelů):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.Všichni lidé sdílejí společnou přirozenost, která je specifická mezi všemi zvířaty, ale u lidí je zakryta sociálními rozdíly.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2.Lidé se obecně chovají sociálně vhodnými způsoby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.Lidské počínání je regulované pomocí Self.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.1.Člověk je sociální zvíře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.2.Základem společnosti je komunikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.3.Základem člověka je duševní život.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.4.Klíčové spojení mezi společností a člověkem je zrcadlové já.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.5.Seberegulace je proces.&amp;lt;ref name=&amp;quot;mccall&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Sociální já==&lt;br /&gt;
Z výše zmíněných předpokladů je důležité zmínit úvahy o [[Sociální já (Self)|sociálním já]]. Sociální já je produkt výchovy či vyrůstání jedince ve společnosti. Umožňuje člověku nahlížet na sebe očima druhých lidí – samozřejmě bez vyhnutí se zkreslením, která provázejí subjektivní [[Sociální percepce|percepci]] – a případně přebírat [[sociální role]] ostatních ve společnosti. Informace získané těmito cestami formují jedincovo chování, neboť přetvářejí představy toho, co je dobré a žádoucí.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;burke&amp;quot;&amp;gt;Burke, P.J. (2006). Contemporary Social Psychological Theories. Stanfort, California: Stanford Social Sciences&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Adam Smith==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[http://en.wikipedia.org/wiki/Adam_Smith Adam Smith] zkoumal, jak lidé posuzují jednání ostatních a &lt;br /&gt;
emoce, které v souvislosti s jejich hodnocením mají. Zjistil, že lidé obecně velice rádi morálně &lt;br /&gt;
hodnotí jednání ostatních. Klíčovou roli v soudu druhého člověka hraje [[Emoce|emoce]], kterou posuzovatel &lt;br /&gt;
cítí, když si představí sám sebe na místě posuzovaného.&lt;br /&gt;
Jako schvalované, správné nebo oprávněné jednání je hodnoceno takové jednání, při jehož pozorování se dostaví soucit či pocit porozumění a sounáležitosti. &lt;br /&gt;
:&lt;br /&gt;
Smith tvrdí, že takovéto hodnocení může být použito jedincem i při hodnocení vlastního jednání. Tedy když sleduje své pocity v reakci na vlastní činy. Určité nezaujatosti hodnocení a emoční reakce však může být dosaženo pouze tehdy, představí-li si jedinec někoho jiného konajícího stejné činy. &lt;br /&gt;
Smith tvrdil, že ostatní slouží jedinci jako &amp;lt;b&amp;gt;„sociální zrcadlo“&amp;lt;/b&amp;gt; (''social looking-glass''), zrcadlo &lt;br /&gt;
odrážející jednajícímu, jak ostatní reagují na jeho vlastní chování. Zrcadlo, které zobrazuje pocity &lt;br /&gt;
ostatních ohledně jednání jedince. Na základě těchto pocitů vznikají morální soudy.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;burke&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;mccall&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Vliv myšlenkových proudů v Americe=&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Pragmatismus== &lt;br /&gt;
Nejvýznamnější představitelé tohoto myšlenkového směru jsou [http://en.wikipedia.org/wiki/William_James William James] a [http://en.wikipedia.org/wiki/John_Dewey John Dewey]. &lt;br /&gt;
Ačkoliv je pragmatismus spíše filosofický myšlenkový směr jeho vliv se promítl jak v sociologii, tak v psychologii. Ostatně J. Dewey svými postřehy významně ovlivnil díla svých žáků – [http://cs.wikipedia.org/wiki/George_Herbert G. H. Meada] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Cooley Ch. H. Cooleyho]. &lt;br /&gt;
Základní teze pragmatismu se dá shrnout jako stanovisko, že objektivně nelze objekty kolem &lt;br /&gt;
nás poznat, neboť vnímáme pouze účinky těchto objektů na nás, nikoliv objekty samotné. Takovéto &lt;br /&gt;
specifické účinky nebo vnímání dále ovlivňuje naše jednání, což vede i k rozdílným důsledkům &lt;br /&gt;
našeho jednání. Zjednodušeně to je důvod, proč lidé reagují i v podobných situacích různě a dávají &lt;br /&gt;
to najevo specifickým chováním. Člověk aktivně poznává, jaký je smysl objektů, tím, že nachází jejich účel.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;horváth&amp;quot;&amp;gt;Horváth, M. (2008). Herbert Blumer: Symbolický interakcionismus - teoretické a metodologické vymezení In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (35-61) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Behaviorismus== &lt;br /&gt;
Původně metodologický přístup k vědeckému zkoumání člověka, jehož základní principy &lt;br /&gt;
postuloval na začátku 20. století [http://en.wikipedia.org/wiki/John_B._Watson John Watson]. Behavioristický přístup se zaměřuje na vnější &lt;br /&gt;
projevy jako jediné signifikantní signály o prožívání a myšlení jedince. V interakcích s prostředím a &lt;br /&gt;
ostatními jedinci se utváří vnitřní život. Stabilita těchto vnitřních dějů je zajištěna především díky &lt;br /&gt;
zvyku a sociálnímu učení. Stejně jako pragmatismus se i behaviorismus zaměřuje na žitou &lt;br /&gt;
zkušenost a pozorovatelné chování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;mccall&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Osobnosti stojící u zrodu symbolického interakcionismu=&lt;br /&gt;
==Charles Horton Cooley (1864 –1929)== &lt;br /&gt;
Cooley tvrdí, že mezi jedincem a společností je pouto, díky kterému neustále interagují. Tento koncept nazývá „zrcadlové Já“ (''[http://en.wikipedia.org/wiki/Looking_glass_self looking-glass self]'').&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;symbolic2003&amp;quot;&amp;gt;&amp;quot;Symbolic Interactionism.&amp;quot; International Encyclopedia of Marriage and Family. 2003. Retrieved September 07, 2013 from Encyclopedia.com: http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3406900426.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se v podstatě o komplexnější teorii Adama Smithe. &lt;br /&gt;
Jedinec sám sebe hodnotí v závislosti na okolí, tzn., dívá se na své chování a rozhodnutí jakoby &lt;br /&gt;
očima ostatních a představuje si, jak by ho ohodnotili. Ostatními se myslí především blízké osoby, &lt;br /&gt;
zde Cooley zavádí termín primární skupina.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tato primární skupina (dnes tradičně tvořená rodiči a sourozenci) je důležitá v procesu formování osobnosti a socializace. Sebepojetí a pocity hodnotící sebe sama jsou následky toho, jak si jedinec představuje, že ho členové primární &lt;br /&gt;
skupiny vidí a posuzují.&amp;lt;ref name=&amp;quot;symbolic2003&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Primární skupinou Cooley myslí nejen rodinu, ale i skupiny vrstevníků a lidi v sousedství.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==George Herbert Mead (1863–1931)==&lt;br /&gt;
[[Sociální psychologie]] se podle Meada zabývá především studiem jednání (činností) a &lt;br /&gt;
chování jedince v rámci sociálního procesu; chování jedince jde ale pochopit jedině v souvislosti s &lt;br /&gt;
chováním celé sociální skupiny, do které patří.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mead tvrdil, že základní lidskou doménou, která jej odlišuje od ostatních živých bytostí, je &lt;br /&gt;
schopnost jednání. Tedy schopnost odkladu reakce na stimul, úmyslného chování a zabránění si v &lt;br /&gt;
konání. K tomuto účelu slouží Self, sociální já s dvěma složkami. Díky Self může člověk být objektem svého vlastního chování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===Self===&lt;br /&gt;
Self se skládá ze dvou složek &amp;lt;b&amp;gt;Me&amp;lt;/b&amp;gt; a &amp;lt;b&amp;gt;I&amp;lt;/b&amp;gt;:&lt;br /&gt;
#Složka označovaná jako &amp;lt;b&amp;gt;I&amp;lt;/b&amp;gt; je činná a sociálně aktivní ve smyslu chování a jednání.&lt;br /&gt;
#Složka &amp;lt;b&amp;gt;Me&amp;lt;/b&amp;gt; je spíše perceptivního charakteru, její funkce spočívá v nastavování zrcadla vlastnímu chování, ale i chování ostatních.&lt;br /&gt;
Self tedy slouží nejen k vědomí sebe samého, ale i ke kritickému posuzování vlastního jednání a chování.&lt;br /&gt;
&amp;lt;ref name=&amp;quot;blumer1967&amp;quot;&amp;gt;Blumer, H. (1967). Society as Symbolic Interaction In J.G. Manis and B. N. Meltzer (Ed.) Symbolic Interaction (A reader in Social Psychology).(139-148) Boston:  Allyn and Bacon &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Self není vrozené, nýbrž se utváří během zrání a interakcí ve společnosti. Mead se zaměřil na vysvětlení vzniku Self skrze termíny &amp;lt;b&amp;gt;Game&amp;lt;/b&amp;gt; a &amp;lt;b&amp;gt;Play&amp;lt;/b&amp;gt; odkazující na dětskou hru.&lt;br /&gt;
#Play je fáze dětské hry, kdy si člověk hraje především sám se sebou.&lt;br /&gt;
#Game je hra, jejíž součástí už jsou vztahy k dalším hráčům organizované na základě obecných pravidel. Díky hře se člověk učí osvojovat a zvnitřňovat [[sociální role]] ostatních, a tedy i jejich perspektivu na ostatní lidi a role.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mead používal termín Self ve čtyřech mírně odlišných formách.&lt;br /&gt;
''Chápal Self jako'': &lt;br /&gt;
# ''Self jako proces sebekontroly'' &lt;br /&gt;
# ''Self jako abstraktní objekt ''&lt;br /&gt;
# ''Self ve spojení s Me je vytvořeno sociálním procesem'' &lt;br /&gt;
# ''Self jako sebe-realizační složka''&amp;lt;ref name=&amp;quot;horváth&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
= Herbert George Blumer =&lt;br /&gt;
'''Herbert George Blumer''' byl americký sociolog a Meadův žák. Bývá zařazován mezi představitele chicagské sociologické školy. Jemu vděčíme za zformulování nejznámější verze a jméno [http://en.wikipedia.org/wiki/Symbolic_interactionism symbolického interakcionismu], když přejal a doplnil řadu myšlenek svého učitele.&lt;br /&gt;
Termín symbolický interakcionismus se začal užívat ve spojitosti s typickým přístupem ke studiu skupinového života lidí a lidského chování. Blumer sám zmiňuje, že tento termín vznikl víceméně náhodně, použil ho v článku psaném pro ''Man and society'' a tento pojem se uchytil a začal se používat obecně.&amp;lt;ref name=&amp;quot;blumer1969&amp;quot;&amp;gt; &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Blumer definuje tři základní premisy symbolického interakcionismu s důrazem na hlavní pojmy - interpretaci a význam&lt;br /&gt;
# Lidé jednaní na základě významů, které věcem sami připisují. Takové věci zahrnují všechno od hmotných věcí, jako jsou například stromy či židle po osoby či abstraktnější kategorie jako je přátelství a další. Situace běžného denního života nevyjímaje.&lt;br /&gt;
# Význam těchto věcí je odvozen či vzniká v sociální interakci, která probíhá mezi jedinci. Blumer&amp;lt;ref name=&amp;quot;blumer1969&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;  pak v tomto kontextu označuje interakci symbolickou (schopnost regulace chování, jednání, možnost plánování) a nesymbolickou (automatická reakce).&lt;br /&gt;
# Tyto významy se používají a mění v procesu interpretace, kterou používá každá osoba z toho důvodu, aby se vypořádala s věcmi, se kterými se střetává.&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;''Taking the role''&amp;lt;/b&amp;gt; – &amp;lt;b&amp;gt;Přebírání rolí&amp;lt;/b&amp;gt; – každý jedinec vyrovnává (upravuje, koriguje) své jednání ve vztahu k jednání ostatních tím, že zjišťuje, co dělají a co mají v úmyslu dělat. Tedy tím, že zjišťuje významy jejich činů. Pro Meada toto probíhá pomocí procesu „přebírání rolí“ ostatních – ať už jde o role specifického jedince či role skupiny (Meadův ''[http://en.wikipedia.org/wiki/Generalized_other generalized other]'' „generalizovaný druhý“).&amp;lt;ref name=&amp;quot;blumer1967&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dále Blumer&amp;lt;ref name=&amp;quot;blumer1969&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;  výstižně stanovuje''' tři základní požadavky v metodologii''', aby sloužila k lepšímu, přesnějšímu a praktičtějšímu porozumění světu kolem nás:&lt;br /&gt;
# Úkolem metodologie je zahrnout celou oblast bádání, ne jen její část.&lt;br /&gt;
# Metody zkoumání by měly být závislé na charakteru zkoumaného problému, tak jak se vyskytuje v reálném světě a jejich účinnost by měla být testována.&lt;br /&gt;
# Model, který využíváme při zkoumání světa, by měl být podřízen výsledkům testování ve skutečném světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Blumer, H. (1967). Society as Symbolic Interaction In J.G. Manis and B. N. Meltzer (Ed.) Symbolic Interaction (A reader in Social Psychology).(139-148) Boston: Allyn and Bacon&lt;br /&gt;
* Blumer, H. (1969). Symbolic Interactionism: Perspective and Method. New Jersey, Englewood Cliffs: Prentice-Hall, Inc.&lt;br /&gt;
* Burke, P.J. (2006). Contemporary Social Psychological Theories. Stanfort, California: Stanford Social Sciences&lt;br /&gt;
* Horváth, M. (2008). Herbert Blumer: Symbolický interakcionismus - teoretické a metodologické vymezení In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (35-61) Praha:Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* McCall, G.J. (2006). Symbolic Interaction In P.J. Burke (Ed.) Contemporary Social Psychological Theories. (1-23) Stanfort, California: Stanford Social Sciences&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* National Cyclopedia of American Biography. (1962). &amp;quot;William Isaac Thomas.&amp;quot; National Cyclopaedia of American Biography 44: 581.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Internetové zdroje ===&lt;br /&gt;
* Aboulafia, Mitchell, &amp;quot;George Herbert Mead&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Summer 2012 Edition), Edward N. Zalta (ed.), URL = &amp;lt;http://plato.stanford.edu/archives/sum2012/entries/mead/&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* &amp;quot;Blumer, Herbert.&amp;quot; International Encyclopedia of the Social Sciences. 2008. Retrieved September 04, 2013 from Encyclopedia.com: http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3045300217.html &lt;br /&gt;
* Broadie, Alexander, &amp;quot;Scottish Philosophy in the 18th Century&amp;quot;, The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Fall 2013 Edition), Edward N. Zalta (ed.), forthcoming URL = &amp;lt;http://plato.stanford.edu/archives/fall2013/entries/scottish-18th/&amp;gt;. &lt;br /&gt;
* Hobbes, Thomas. Of Man, Being the First Part of Leviathan. Vol. XXXIV, Part 5. The Harvard Classics. New York: P.F. Collier &amp;amp; Son, 1909–14; Bartleby.com, 2001. www.bartleby.com/34/5/. [8.9.2013]. &lt;br /&gt;
* &amp;quot;Symbolic Interactionism.&amp;quot; International Encyclopedia of Marriage and Family. 2003. Retrieved September 07, 2013 from Encyclopedia.com: http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3406900426.html&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Soudobá sociologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16339</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16339"/>
		<updated>2015-02-01T03:31:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* Harold Garfinkel (1917 – 2011) */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v [[Sociologie|sociologii]] a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
File:Garfinkel2.TIF&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel [[Etnometodologie|etnometodologického přístupu]]. Byl to americký sociolog tematicky navazující na [[Symbolický interakcionismus|symbolický interakcionismus]] a [[Fenomenologická sociologie|fenomenologickou sociologii]]. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
# Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost [[Vnímání|vnímání]] a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání jedinců je různorodé jedinci přesto fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk). To způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''&amp;quot;rušivými experimenty&amp;quot;''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání [[sociální role|rolí]] a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá &amp;quot;dramaturgický&amp;quot;. Navazuje na [[symbolický interakcionismus]] – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (''Všichni hrajeme divadlo''). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlené a slouží k zakrývání pravých záměrů a [[Emoce|emocí]], tak aby &amp;quot;herec&amp;quot; využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''fabrication''', což by se dalo přeložil jako &amp;quot;smyšlenka&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Proč hrajeme takové role? ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí (např. chování zaměstnance v práci) . Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací (např. chování postavy Igor Hnízdo z filmu Obecná škola).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním pojmem Goffmanovy teorie je '''rámec'''. '''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom zanalyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází, potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla), je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S teorií [[sociální role|sociálních rolí]] přišli nezávisle na sobě [[George Herbert Mead|G. H. Mead]] a [[Ralf Linton|R. Linton]]. Mead  v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada).&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; V této souvislosti Mead zavádí pojem '''&amp;quot;role-taking animal&amp;quot;''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na '''&amp;quot;role-making animal&amp;quot;''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince, neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení rolí podle vzniku a trvání: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
# '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
# '''role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té které roli musíme, nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín '''role set'''. Soustava rolí, kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna [[Osobnost|osobností]] tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''&amp;quot;konflikt rolí&amp;quot;'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
# '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
# '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
# teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
# ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16338</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16338"/>
		<updated>2015-02-01T02:21:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* Proč hrajeme takové role? */ 
příklady&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v [[Sociologie|sociologii]] a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel [[Etnometodologie|etnometodologického přístupu]]. Byl to americký sociolog tematicky navazující na [[Symbolický interakcionismus|symbolický interakcionismus]] a [[Fenomenologická sociologie|fenomenologickou sociologii]]. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
# Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost [[Vnímání|vnímání]] a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání jedinců je různorodé jedinci přesto fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk). To způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''&amp;quot;rušivými experimenty&amp;quot;''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání [[sociální role|rolí]] a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá &amp;quot;dramaturgický&amp;quot;. Navazuje na [[symbolický interakcionismus]] – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (''Všichni hrajeme divadlo''). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlené a slouží k zakrývání pravých záměrů a [[Emoce|emocí]], tak aby &amp;quot;herec&amp;quot; využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''fabrication''', což by se dalo přeložil jako &amp;quot;smyšlenka&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Proč hrajeme takové role? ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí (např. chování zaměstnance v práci) . Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací (např. chování postavy Igor Hnízdo z filmu Obecná škola).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním pojmem Goffmanovy teorie je '''rámec'''. '''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom zanalyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází, potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla), je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S teorií [[sociální role|sociálních rolí]] přišli nezávisle na sobě [[George Herbert Mead|G. H. Mead]] a [[Ralf Linton|R. Linton]]. Mead  v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada).&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; V této souvislosti Mead zavádí pojem '''&amp;quot;role-taking animal&amp;quot;''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na '''&amp;quot;role-making animal&amp;quot;''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince, neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení rolí podle vzniku a trvání: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
# '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
# '''role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té které roli musíme, nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín '''role set'''. Soustava rolí, kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna [[Osobnost|osobností]] tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''&amp;quot;konflikt rolí&amp;quot;'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
# '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
# '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
# teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
# ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16337</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16337"/>
		<updated>2015-02-01T02:03:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v [[Sociologie|sociologii]] a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel [[Etnometodologie|etnometodologického přístupu]]. Byl to americký sociolog tematicky navazující na [[Symbolický interakcionismus|symbolický interakcionismus]] a [[Fenomenologická sociologie|fenomenologickou sociologii]]. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
# Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost [[Vnímání|vnímání]] a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání jedinců je různorodé jedinci přesto fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk). To způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''&amp;quot;rušivými experimenty&amp;quot;''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání [[sociální role|rolí]] a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá &amp;quot;dramaturgický&amp;quot;. Navazuje na [[symbolický interakcionismus]] – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (''Všichni hrajeme divadlo''). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlené a slouží k zakrývání pravých záměrů a [[Emoce|emocí]], tak aby &amp;quot;herec&amp;quot; využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''fabrication''', což by se dalo přeložil jako &amp;quot;smyšlenka&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Proč hrajeme takové role? ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí. Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací. Základním pojmem Goffmanovy teorie je '''rámec'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom zanalyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází, potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla), je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S teorií [[sociální role|sociálních rolí]] přišli nezávisle na sobě [[George Herbert Mead|G. H. Mead]] a [[Ralf Linton|R. Linton]]. Mead  v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada).&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; V této souvislosti Mead zavádí pojem '''&amp;quot;role-taking animal&amp;quot;''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na '''&amp;quot;role-making animal&amp;quot;''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince, neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení rolí podle vzniku a trvání: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
# '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
# '''role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té které roli musíme, nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín '''role set'''. Soustava rolí, kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna [[Osobnost|osobností]] tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''&amp;quot;konflikt rolí&amp;quot;'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
# '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
# '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
# teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
# ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16336</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=16336"/>
		<updated>2015-02-01T01:49:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v [[Sociologie|sociologii]] a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel [[Etnometodologie|etnometodologického přístupu]]. Byl to americký sociolog tematicky navazující na [[Symbolický interakcionismus|symbolický interakcionismus]] a [[Fenomenologická sociologie|fenomenologickou sociologii]]. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
# Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost [[Vnímání|vnímání]] a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání různorodé jedinci fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk). To způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''&amp;quot;rušivými experimenty&amp;quot;''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání [[sociální role|rolí]] a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá &amp;quot;dramaturgický&amp;quot;. Navazuje na [[symbolický interakcionismus]] – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (''Všichni hrajeme divadlo''). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlené a slouží k zakrývání pravých záměrů a [[Emoce|emocí]], tak aby &amp;quot;herec&amp;quot; využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''fabrication''', což by se dalo přeložil jako &amp;quot;smyšlenka&amp;quot;.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Proč hrajeme takové role? ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí. Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací. Základním pojmem Goffmanovy teorie je '''rámec'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom zanalyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází, potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla), je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
S teorií [[sociální role|sociálních rolí]] přišli nezávisle na sobě [[George Herbert Mead|G. H. Mead]] a [[Ralf Linton|R. Linton]]. Mead  v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada).&amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt;Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; V této souvislosti Mead zavádí pojem '''&amp;quot;role-taking animal&amp;quot;''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na '''&amp;quot;role-making animal&amp;quot;''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince, neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dělení rolí podle vzniku a trvání: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
# '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
# '''role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té které roli musíme, nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín '''role set'''. Soustava rolí, kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna [[Osobnost|osobností]] tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''&amp;quot;konflikt rolí&amp;quot;'''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
# '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
# '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
# teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
# ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lada.%C5%A0vadlenkov%C3%A1&amp;diff=11915</id>
		<title>Uživatel:Lada.Švadlenková</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lada.%C5%A0vadlenkov%C3%A1&amp;diff=11915"/>
		<updated>2014-12-09T14:35:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
* studentka oboru psychologie na FF UK (1.ročník NMgr.)&lt;br /&gt;
* v rámci Wikisofie se zabývá především koordinací aktivit souvisejících s propagací a PR (FCB, G+ atd.)&lt;br /&gt;
* heslo &amp;quot;Brainstorming kdykoliv a kdekoliv!&amp;quot;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lada.%C5%A0vadlenkov%C3%A1&amp;diff=11914</id>
		<title>Uživatel:Lada.Švadlenková</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lada.%C5%A0vadlenkov%C3%A1&amp;diff=11914"/>
		<updated>2014-12-09T14:35:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: Založena nová stránka s textem „ * studentka oboru psychologie na FF UK (1.ročník NMgr.) * v rámci Wikisofie se zabývá především koordinací aktivit souvisejících s propagací a…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
* studentka oboru psychologie na FF UK (1.ročník NMgr.)&lt;br /&gt;
* v rámci Wikisofie se zabývá především koordinací aktivit souvisejících s propagací a PR (FCB, G+ atd.)&lt;br /&gt;
* heslo &amp;quot;Brainstorming kdykoliv a kdekoliv&amp;quot;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10853</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10853"/>
		<updated>2014-11-30T22:46:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v sociologii a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt; Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel '''etnometodologického přístupu'''. Byl to americký sociolog tematicky navazující na symbolický interakcionismus a fenomenologickou sociologii. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost vnímání a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání různorodé jedinci  fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk) , to způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''„rušivými experimenty“''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání [[sociální role|rolí]] a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá „dramaturgický“. Navazuje na [[symbolický interakcionismus]] – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (Všichni hrajeme divadlo). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlení a slouží k zakrývání pravých záměrů a emocí, tak aby „herec“ využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''''fabrication''''', což by se dalo přeložil jako „smyšlenka“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goffman se ptá, proč hrajeme takové role?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí. Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací. Základním pojmem Goffmanovi teorie je '''rámec'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom analyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla) je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
S teorií [[sociální role|sociálních rolí]] přišli nezávisle na sobě '''G. H. Mead''' a '''R. Linton'''. G. H. Mead &amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt; Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada). V této souvislosti Mead zavádí pojem '''''„role-taking animal“''''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na''''' „role-making animal“''''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role  pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Role - dělení na vznik a trvání ===&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.''' role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.''' role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té, které roli musíme nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín''''' role set'''''. '''Soustava rolí''', kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna osobností tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''''„konflikt rolí“'''''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/references&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10851</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10851"/>
		<updated>2014-11-30T22:40:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v [[Sociologie|sociologii]] a [[Sociální psychologie|sociální psychologii]] a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt; Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel etnometodologického přístupu. Byl to americký sociolog tematicky navazující na symbolický interakcionismus a fenomenologickou sociologii. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost vnímání a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání různorodé jedinci  fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk) , to způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''„rušivými experimenty“''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání rolí a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá „dramaturgický“. Navazuje na symbolický interakcionismus – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (Všichni hrajeme divadlo). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlení a slouží k zakrývání pravých záměrů a emocí, tak aby „herec“ využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''''fabrication''''', což by se dalo přeložil jako „smyšlenka“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goffman se ptá, proč hrajeme takové role?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí. Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací. Základním pojmem Goffmanovi teorie je '''rámec'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom analyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla) je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
S teorií sociálních rolí přišli nezávisle na sobě '''G. H. Mead''' a '''R. Linton'''. G. H. Mead &amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt; Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada). V této souvislosti Mead zavádí pojem '''''„role-taking animal“''''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na''''' „role-making animal“''''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role  pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Role - dělení na vznik a trvání ===&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.''' role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.''' role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té, které roli musíme nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín''''' role set'''''. '''Soustava rolí''', kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna osobností tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''''„konflikt rolí“'''''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/references&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10847</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10847"/>
		<updated>2014-11-30T22:32:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v sociologii a sociální psychologii a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt; Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel etnometodologického přístupu. Byl to americký sociolog tematicky navazující na symbolický interakcionismus a fenomenologickou sociologii. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost vnímání a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání různorodé jedinci  fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk) , to způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''„rušivými experimenty“''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání rolí a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá „dramaturgický“. Navazuje na symbolický interakcionismus – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (Všichni hrajeme divadlo). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlení a slouží k zakrývání pravých záměrů a emocí, tak aby „herec“ využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''''fabrication''''', což by se dalo přeložil jako „smyšlenka“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goffman se ptá, proč hrajeme takové role?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí. Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací. Základním pojmem Goffmanovi teorie je '''rámec'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom analyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla) je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
S teorií sociálních rolí přišli nezávisle na sobě '''G. H. Mead''' a '''R. Linton'''. G. H. Mead &amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt; Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada). V této souvislosti Mead zavádí pojem '''''„role-taking animal“''''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na''''' „role-making animal“''''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role  pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Role - dělení na vznik a trvání ===&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.''' role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.''' role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té, které roli musíme nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín''''' role set'''''. '''Soustava rolí''', kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna osobností tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''''„konflikt rolí“'''''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/references&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
* Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství&lt;br /&gt;
* Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
* Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
* Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10846</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10846"/>
		<updated>2014-11-30T22:31:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v sociologii a sociální psychologii a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt; Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel etnometodologického přístupu. Byl to americký sociolog tematicky navazující na symbolický interakcionismus a fenomenologickou sociologii. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost vnímání a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání různorodé jedinci  fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk) , to způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''„rušivými experimenty“''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání rolí a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá „dramaturgický“. Navazuje na symbolický interakcionismus – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (Všichni hrajeme divadlo). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlení a slouží k zakrývání pravých záměrů a emocí, tak aby „herec“ využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''''fabrication''''', což by se dalo přeložil jako „smyšlenka“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goffman se ptá, proč hrajeme takové role?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí. Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací. Základním pojmem Goffmanovi teorie je '''rámec'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom analyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla) je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
S teorií sociálních rolí přišli nezávisle na sobě '''G. H. Mead''' a '''R. Linton'''. G. H. Mead &amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt; Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada). V této souvislosti Mead zavádí pojem '''''„role-taking animal“''''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na''''' „role-making animal“''''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role  pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Role - dělení na vznik a trvání ===&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.''' role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.''' role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té, které roli musíme nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín''''' role set'''''. '''Soustava rolí''', kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna osobností tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''''„konflikt rolí“'''''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;/references&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství &lt;br /&gt;
Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&lt;br /&gt;
Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10844</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10844"/>
		<updated>2014-11-30T22:27:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v sociologii a sociální psychologii a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt; Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel etnometodologického přístupu. Byl to americký sociolog tematicky navazující na symbolický interakcionismus a fenomenologickou sociologii. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost vnímání a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání různorodé jedinci  fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk) , to způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''„rušivými experimenty“''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání rolí a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá „dramaturgický“. Navazuje na symbolický interakcionismus – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (Všichni hrajeme divadlo). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlení a slouží k zakrývání pravých záměrů a emocí, tak aby „herec“ využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''''fabrication''''', což by se dalo přeložil jako „smyšlenka“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goffman se ptá, proč hrajeme takové role?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí. Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací. Základním pojmem Goffmanovi teorie je '''rámec'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom analyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla) je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
S teorií sociálních rolí přišli nezávisle na sobě '''G. H. Mead''' a '''R. Linton'''. G. H. Mead &amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt; Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada). V této souvislosti Mead zavádí pojem '''''„role-taking animal“''''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na''''' „role-making animal“''''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role  pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Role - dělení na vznik a trvání ===&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.''' role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.''' role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té, které roli musíme nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín''''' role set'''''. '''Soustava rolí''', kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna osobností tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''''„konflikt rolí“'''''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství &lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10843</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10843"/>
		<updated>2014-11-30T22:26:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v sociologii a sociální psychologii a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt; Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel etnometodologického přístupu. Byl to americký sociolog tematicky navazující na symbolický interakcionismus a fenomenologickou sociologii. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost vnímání a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání různorodé jedinci  fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk) , to způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''„rušivými experimenty“''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání rolí a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá „dramaturgický“. Navazuje na symbolický interakcionismus – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (Všichni hrajeme divadlo). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlení a slouží k zakrývání pravých záměrů a emocí, tak aby „herec“ využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''''fabrication''''', což by se dalo přeložil jako „smyšlenka“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goffman se ptá, proč hrajeme takové role?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí. Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací. Základním pojmem Goffmanovi teorie je '''rámec'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom analyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla) je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
S teorií sociálních rolí přišli nezávisle na sobě '''G. H. Mead''' a '''R. Linton'''. G. H. Mead &amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt; Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada). V této souvislosti Mead zavádí pojem '''''„role-taking animal“''''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na''''' „role-making animal“''''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role  pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Role - dělení na vznik a trvání ===&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.''' role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.''' role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té, které roli musíme nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín''''' role set'''''. '''Soustava rolí''', kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna osobností tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''''„konflikt rolí“'''''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10839</id>
		<title>Teorie rolí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Teorie_rol%C3%AD&amp;diff=10839"/>
		<updated>2014-11-30T22:24:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;b&amp;gt;Teorie rolí&amp;lt;/b&amp;gt; je přístup v sociologii a sociální psychologii a zvažuje téměř všechny každodenní aktivity. Jedná se o přístup, který nám vysvětluje, že i v průběhu jednoho dne vystřídáme mnoho rolí a chováme se podle všeobecných očekávání, která jsou v těchto rolích implicitně obsažena. Jaká očekávání jsou charakteristická pro jakou pozici je všeobecně známo, proto i ostatní reagují podle toho jakou roli právě nositel má.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt; Keller, J. (1995). Úvod do sociologie. Praha: Sociologické Nakladatelství &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''Tématicky rozšiřuje tento text článek [[Sociální role]].''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Východiska pro teorii rolí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Harold Garfinkel (1917 – 2011) ===&lt;br /&gt;
Harold Garfinkel se proslavil jako zakladatel etnometodologického přístupu. Byl to americký sociolog tematicky navazující na symbolický interakcionismus a fenomenologickou sociologii. Etnometodologie je v podstatě nástroj na zkoumání toho, co lidé automaticky vykonávají a tím zachovávají sociální řád a strukturu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;Sanigová, E. (2008). Etnometodologie Harolda Garfinkela In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (62-75) Praha: Nakladatelství Karolinum. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stěžejní práce je'' Studies in Ethnomethodology'' publikovaná v roce 1967&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;. Etnometodologie hledá zdroje poznání v každodenním životě. Podstata problému, kterou se etnometodologie snaží zodpovědět, se dá shrnout do dvou základních otázek&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1) Jak vidí jedinec svůj každodenní svět?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2) Jak je možné, že ho vnímá právě takhle a ne jinak?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Garfinkel se zaměřuje na různorodost vnímání a konstruování reality každého jedince. Ačkoliv vnímání různorodé jedinci  fungují v rámci jedné společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Objevil, že v rámci společnosti se vyskytuje množství různých skupin, které žijí svým vlastním životem z různých důvodů. Členové jedné společnosti jsou součástí dalších uskupení s vlastními pravidly. Mají svá specifika (např. dorozumívací – jazyk) , to způsobuje, že si členové uskupení rozumí a chápou, proč se tak chovají a jak se chovají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základní metoda etnometodologie spočívá v narušení stávajících zaběhnutých postupů, aby zjistil, jak lidé sociální realitu chápou a viděl, jak se tvoří. Tyto experimenty nazývá '''„rušivými experimenty“''' (''breaking demonstrations'')&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby se sociální řád držel stále svou formu, i když dochází opakovaně k narušení, musí existovat jisté pevné struktury. Takovéto struktury Garfinkel nazývá podkladové vzory a tzv. ''background expectacies'' – základní očekávání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; Podkladové vzory jsou hluboko uložené v podvědomí a odtud ovlivňují naše chování (mohli bychom mluvit např. o výchově či zvycích, které máme zažité – např. společenské stolování). ''Background expectancies'' jsou oproti tomu naše představy o tom, jak by svět měl fungovat. Jsou to představy rozlišující dobré a špatné. Tyto představy využíváme v nových situacích a působí na nás aniž bychom si to plně uvědomovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Erving Goffman (1922 – 1983) ===&lt;br /&gt;
Eving Goffman se na rozdíl od svých předchůdců zaměřuje na zkoumání rolí a na to jak je ztvárňujeme. Tento jeho osobitý přístup se nazývá „dramaturgický“. Navazuje na symbolický interakcionismus – vnímá rozdílnost významů a interpretací dějů a reality každým jedincem ve společnosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;Šilhanová, J. (2008). Analýza rámců Ervinga Goffmana In J. Šubrt (Ed.) Soudobá sociologie II (Teorie sociálního jednání a sociální struktury). (76-101) Praha: Nakladatelství Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho slavným dílem je ''The presentation of self in everyday life'' (1959) (Všichni hrajeme divadlo). Základní myšlenka tohoto díla spočívá v odhalování toho, že všichni v sociálních interakcích hrajeme role – nejsme sami sebou. Některé formy rolí jsou promyšlení a slouží k zakrývání pravých záměrů a emocí, tak aby „herec“ využil toho, že ostatní neznají jeho pravé pohnutky a záměry. Tomuto klamání přiřazuje Goffman pojem '''''fabrication''''', což by se dalo přeložil jako „smyšlenka“.&amp;lt;ref name=&amp;quot;sanigova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Goffman se ptá, proč hrajeme takové role?&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jednou z odpovědí může být, že lidé o sobě chtějí vytvořit tu nejlepší představu, ten nejlepší dojem (''impression management''). Doufají, že pokud se drží svých rolí, zapůsobí lépe než kdyby se chovali přirozeně. Navíc rutinní opakování rolí umožní si roli opravdu zvnitřnit a aktér už pak nemusí vynakládat takové úsilí. Samozřejmě v případě ''fabrication'' jde o to mít výhodu, oklamat, mít kontrolu nad situací. Základním pojmem Goffmanovi teorie je '''rámec'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rámec''' je něco v čem se odehrává každodenní interakce jedince s okolím. Rámce můžeme rozdělit do skupin – Goffmana především zajímá '''sociální rámec''', kde se odehrává komunikace, přiřazování významů, jejich změna, upřesňování, naplňování přání a tužeb apod. Dále je tu '''přírodní rámec''' – lidé se vždy nachází v určitém místě, s určitými podmínkami. V rámci tohoto rámce na nás působí základní fyzikální děje a musíme se vypořádat s přírodními podmínkami v místě, kde se právě nacházíme.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Abychom analyzovali situace, ke kterým v rámcích dochází potřebujeme znát klíč a šifrování. Příkladem šifrování, kde ale není znám klíč (pravidla) je právě klamání (výše zmíněné ''fabrication''). Šifrování, které je naopak poznatelné všemi jedinci určité společnosti jsou např. nácvik situace, obřad nebo hra. V zásadě jde o činnosti, které známe z jiného všem známého rámce a zasadíme ho do rámce nového. Nicméně v tomto novém rámci je všem aktérům jasné, že nejde o skutečnost.&amp;lt;ref name=&amp;quot;silhanova&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Teorie rolí v sociální psychologii ==&lt;br /&gt;
S teorií sociálních rolí přišli nezávisle na sobě '''G. H. Mead''' a '''R. Linton'''. G. H. Mead &amp;lt;ref name=&amp;quot;mead&amp;quot;&amp;gt; Mead, G.H. (1934). Mind, Self and Society: From the Standpoint of a Social Behaviorist. Ch.W. Morris ed. Chicago, The University of Chicago Press&amp;lt;/ref&amp;gt; v souvislosti s utvářením Self a procesu vrůstání do společnosti hovoří o přejímání rolí (viz. [[symbolický interakcionismus]] Georga Herberta Meada). V této souvislosti Mead zavádí pojem '''''„role-taking animal“''''', který koncem 60. let '''Turner''' přemění na''''' „role-making animal“''''' - tedy živočich, který vytváří role, nikoliv je jen přebírá.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. Linton''' se zabývá spíše''' vztahem role a sociálního statusu'''. Podle něj je role dynamickou složkou sociálního statusu. Výše statusu přináší očekávání ostatních a specifické role. Člověk je zavázán chovat se tak, aby '''plnil představy většiny o tom co je správné chování'''. Zároveň díky tomu, že chování je předvídatelnější je možné budovat organizované celky a koordinovat množství lidí.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Do extrému dovádí teorii rolí '''Parsons''' se svým strukturním fukcionalismem. V jeho podání jsou role  pevným ukotvením jedince ve společnosti. Což znamená jeho kontrolu a omezení jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt; V krajních důsledcích bychom mohli mluvit o okleštění svobody jedince neboť je '''v rámci socializace''' přebudován tak, aby '''přijal připravené role'''. Tento přístup svým způsobem omezuje i pojetí osobnosti jako individuální dynamické jádro psychiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupně se začalo polemizovat do jaké míry je chování na základě sociálních rolí opravdu předvídatelné, zda-li zkrátka konkrétní osoby v konkrétních specifických situacích nejednají ve skutečnosti jinak.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Role - dělení na vznik a trvání ===&lt;br /&gt;
Následně došlo i k dělení rolí na základě jejich vzniku a trvání:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.''' role připsané''' (tyto role jsou role, vznikají na základě fyziologických či lokálních faktorů např. nemůžeme ovlivnit to jakého pohlaví se narodíme, komu, do jaké země a do jakých socioekonomických podmínek)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''role získané''' (jde o sociální role v pravém slova smyslu, je to něco co si jedinec buduje v průběhu života např. pověst a můžeme je ovlivnit naším jednáním a samozřejmě jsou ovlivněny osobnostním nastavením každého jedince)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3.''' role vnucené''' (jde opět o role, které nemůžeme ovlivnit, nicméně tentokrát je spíše výsledek produktů společnosti např. nezaměstnanost, vojenská služba)&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě již takto jednoduchého rozdělení můžeme vidět, že [[sociální role]] nejsou zdaleka tak moc určující život jedince. Pokud se zaměříme na zkušenost ze skutečného světa, víme, že máme širokou paletu možností, jak se zachovat a jemněji rozlišujeme mezitím co v té, které roli musíme nebo co jen můžeme dělat.&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''R. K. Merton''' zavádí termín''''' role set'''''. '''Soustava rolí''', kterou jedinec v rámci společenského života zastává, je silně ovlivněna osobností tohoto jedince, a tím jak role pojímá. Role může chápat a definovat jinak než je obvyklé. Dále Merton přichází s problémem, který nazývá '''''„konflikt rolí“'''''. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Konflikty rolí ===&lt;br /&gt;
Typů problémů je hned několik:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. '''konflikt mezi rolemi''' – ten nastává pokud se člověk snaží plnit požadavky více rolí, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. '''intra-sdělovatel konflikt''' – jedinec je nucen plnit současně navzájem neslučitelné role, které zastává&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. '''Já-role konflikt''' – nastává konflikt mezi schopnostmi jedince a očekáváním okolí&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kritika teorie rolí ==&lt;br /&gt;
Hlavními body kritiky teorie rolí jsou:&amp;lt;ref name=&amp;quot;keller&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. nejednoznačnost vymezení termínu role, mnohovýznamové používání&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
2. teorie rolí není universálně použitelná, týká se pouze moderních společností s jasně vymezenými formálními rolemi&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
3. ve své extrémní podobě popírá možnost volby a svobodného rozhodování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== References ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdroj&lt;br /&gt;
Švadlenková, L. (2013), Symbolický interakcionismus a teorie rolí v sociální psychologii, Katedra psychologie FF UK: Sociální psychologie (prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.), seminární práce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10837</id>
		<title>Wikisofia soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10837"/>
		<updated>2014-11-30T22:21:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* Studuješ na FF UK? Chceš účinně uplatnit své seminárky a ještě za to dostat odměnu? 'Napiš heslo na wikisofii a vyhraj!' */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Vyhlášení výsledků soutěže''' ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:500.JPG|299x299px|vpravo]]&lt;br /&gt;
'''WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlépe zpracovanými články v tomto kole jsou:   &lt;br /&gt;
* článek''' Barbory Klímové''' http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger&lt;br /&gt;
* článek''' Lucie Davidové''' http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&lt;br /&gt;
'''Obě autorky za tyto články získávají odměnu 500 Kč!'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ostatní soutěžící nemusí zoufat. Ceníme si odvahy i úsilí, se kterou se do soutěže pustili a tímto od nás získávají 200 Kč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;quot;''Všem gratulujeme!&amp;quot;'''''&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Studuješ na FF UK? Chceš &amp;lt;span style=&amp;quot;color: #3f9ae6;&amp;quot;&amp;gt;účinně uplatnit své seminárky&amp;lt;/span&amp;gt; a ještě za to dostat odměnu? '''Napiš heslo na wikisofii a vyhraj! ==&lt;br /&gt;
* '''Ceny''': Nejlepší články budou odměněny finančně (200-600 kč)!&lt;br /&gt;
* '''Trvání soutěže''': Od 19. 11. do 24. 11. (včetně)&lt;br /&gt;
* '''Vyhlášení výsledků''': 26. 11. (na [https://www.facebook.com/wikisofia] a v [[Wikisofia:Aktuality|Aktualitách]])&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size:24px;&amp;quot;&amp;gt;Podmínky soutěže&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;Nově můžete využít i články, které píšete na Wikisofii v rámci atestací jednotlivých předmětů. Získáte tedy atestaci a kvalitní články i finanční odměnu! &amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)&lt;br /&gt;
*Lze využít texty Vámi zpracované v rámci atestací během studia.  &lt;br /&gt;
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].&lt;br /&gt;
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].&lt;br /&gt;
* Do '''termínu uzavření soutěže''' (23:59, 24.11) lze články upravovat a měnit dle libosti.&lt;br /&gt;
Pro účast vyplňte do následující tabulky své jméno, svůj studijní obor a název článku, který přihlašujete do soutěže ([[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s WikiSofií?]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Jméno !! Studijní obor !! Heslo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Anička Veselá  || Psychologie  || [[Arteterapie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Daniel Patzelt&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Haló efekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Monika Plesníková&lt;br /&gt;
||  Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Afekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Barbora Klímová&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Leon Festinger]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lucie Davidová&lt;br /&gt;
||Psychologie||&lt;br /&gt;
[[Fenomenologie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color:  #ff0000; font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;Nepiš do šuplíku! Piš na wikisofii!&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě nejasností se nejprve podívejte do [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], případně se ptejte na ''info@wikisofia.cz'' nebo [https://www.facebook.com/wikisofia]. Jsme tu pro Vás!&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10835</id>
		<title>Wikisofia soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10835"/>
		<updated>2014-11-30T22:20:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Vyhlášení výsledků soutěže''' ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:500.JPG|299x299px|vpravo]]&lt;br /&gt;
'''WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlépe zpracovanými články v tomto kole jsou:   &lt;br /&gt;
* článek''' Barbory Klímové''' http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger&lt;br /&gt;
* článek''' Lucie Davidové''' http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&lt;br /&gt;
'''Obě autorky za tyto články získávají odměnu 500 Kč!'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ostatní soutěžící nemusí zoufat. Ceníme si odvahy i úsilí, se kterou se do soutěže pustili a tímto od nás získávají 200 Kč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;quot;''Všem gratulujeme!&amp;quot;'''''&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Studuješ na FF UK? Chceš &amp;lt;span style=&amp;quot;color: #3f9ae6;&amp;quot;&amp;gt;účinně uplatnit své seminárky&amp;lt;/span&amp;gt; a ještě za to dostat odměnu? ''''''Napiš heslo na wikisofii a vyhraj!''' ==&lt;br /&gt;
* '''Ceny''': Nejlepší články budou odměněny finančně (200-600 kč)!&lt;br /&gt;
* '''Trvání soutěže''': Od 19. 11. do 24. 11. (včetně)&lt;br /&gt;
* '''Vyhlášení výsledků''': 26. 11. (na [https://www.facebook.com/wikisofia] a v [[Wikisofia:Aktuality|Aktualitách]])&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size:24px;&amp;quot;&amp;gt;Podmínky soutěže&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;Nově můžete využít i články, které píšete na Wikisofii v rámci atestací jednotlivých předmětů. Získáte tedy atestaci a kvalitní články i finanční odměnu! &amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)&lt;br /&gt;
*Lze využít texty Vámi zpracované v rámci atestací během studia.  &lt;br /&gt;
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].&lt;br /&gt;
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].&lt;br /&gt;
* Do '''termínu uzavření soutěže''' (23:59, 24.11) lze články upravovat a měnit dle libosti.&lt;br /&gt;
Pro účast vyplňte do následující tabulky své jméno, svůj studijní obor a název článku, který přihlašujete do soutěže ([[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s WikiSofií?]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Jméno !! Studijní obor !! Heslo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Anička Veselá  || Psychologie  || [[Arteterapie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Daniel Patzelt&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Haló efekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Monika Plesníková&lt;br /&gt;
||  Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Afekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Barbora Klímová&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Leon Festinger]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lucie Davidová&lt;br /&gt;
||Psychologie||&lt;br /&gt;
[[Fenomenologie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color:  #ff0000; font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;Nepiš do šuplíku! Piš na wikisofii!&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě nejasností se nejprve podívejte do [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], případně se ptejte na ''info@wikisofia.cz'' nebo [https://www.facebook.com/wikisofia]. Jsme tu pro Vás!&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10833</id>
		<title>Wikisofia soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10833"/>
		<updated>2014-11-30T22:19:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Vyhlášení výsledků soutěže''' ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:500.JPG|299x299px|vpravo]]&lt;br /&gt;
'''WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlépe zpracovanými články v tomto kole jsou:   &lt;br /&gt;
* článek''' Barbory Klímové''' http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger&lt;br /&gt;
* článek''' Lucie Davidové''' http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&lt;br /&gt;
'''Obě autorky za tyto články získávají odměnu 500 Kč!'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ostatní soutěžící nemusí zoufat. Ceníme si odvahy i úsilí, se kterou se do soutěže pustili a tímto od nás získávají 200 Kč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;quot;''Všem gratulujeme!&amp;quot;'''''&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Studuješ na FF UK? Chceš &amp;lt;span style=&amp;quot;color: #3f9ae6;&amp;quot;&amp;gt;účinně uplatnit své seminárky&amp;lt;/span&amp;gt; a ještě za to dostat odměnu?''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Napiš heslo na wikisofii a vyhraj!''' ==&lt;br /&gt;
* '''Ceny''': Nejlepší články budou odměněny finančně (200-600 kč)!&lt;br /&gt;
* '''Trvání soutěže''': Od 19. 11. do 24. 11. (včetně)&lt;br /&gt;
* '''Vyhlášení výsledků''': 26. 11. (na [https://www.facebook.com/wikisofia] a v [[Wikisofia:Aktuality|Aktualitách]])&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size:24px;&amp;quot;&amp;gt;Podmínky soutěže&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;Nově můžete využít i články, které píšete na Wikisofii v rámci atestací jednotlivých předmětů. Získáte tedy atestaci a kvalitní články i finanční odměnu! &amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)&lt;br /&gt;
*Lze využít texty Vámi zpracované v rámci atestací během studia.  &lt;br /&gt;
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].&lt;br /&gt;
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].&lt;br /&gt;
* Do '''termínu uzavření soutěže''' (23:59, 24.11) lze články upravovat a měnit dle libosti.&lt;br /&gt;
Pro účast vyplňte do následující tabulky své jméno, svůj studijní obor a název článku, který přihlašujete do soutěže ([[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s WikiSofií?]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Jméno !! Studijní obor !! Heslo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Anička Veselá  || Psychologie  || [[Arteterapie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Daniel Patzelt&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Haló efekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Monika Plesníková&lt;br /&gt;
||  Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Afekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Barbora Klímová&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Leon Festinger]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lucie Davidová&lt;br /&gt;
||Psychologie||&lt;br /&gt;
[[Fenomenologie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color:  #ff0000; font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;Nepiš do šuplíku! Piš na wikisofii!&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě nejasností se nejprve podívejte do [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], případně se ptejte na ''info@wikisofia.cz'' nebo [https://www.facebook.com/wikisofia]. Jsme tu pro Vás!&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10832</id>
		<title>Wikisofia soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10832"/>
		<updated>2014-11-30T22:18:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Vyhlášení výsledků soutěže''' ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:500.JPG|299x299px|vpravo]]&lt;br /&gt;
'''WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlépe zpracovanými články v tomto kole jsou:   &lt;br /&gt;
* článek''' Barbory Klímové''' http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger&lt;br /&gt;
* článek''' Lucie Davidové''' http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&lt;br /&gt;
'''Obě autorky za tyto články získávají odměnu 500 Kč!'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ostatní soutěžící nemusí zoufat. Ceníme si odvahy i úsilí, se kterou se do soutěže pustili a tímto od nás získávají 200 Kč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;quot;''Všem gratulujeme!&amp;quot;'''''&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:20px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
'''Studuješ na FF UK? Chceš &amp;lt;span style=&amp;quot;color: #3f9ae6;&amp;quot;&amp;gt;účinně uplatnit své seminárky&amp;lt;/span&amp;gt; a ještě za to dostat odměnu? Napiš heslo na wikisofii a vyhraj!'''&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Ceny''': Nejlepší články budou odměněny finančně (200-600 kč)!&lt;br /&gt;
* '''Trvání soutěže''': Od 19. 11. do 24. 11. (včetně)&lt;br /&gt;
* '''Vyhlášení výsledků''': 26. 11. (na [https://www.facebook.com/wikisofia] a v [[Wikisofia:Aktuality|Aktualitách]])&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size:24px;&amp;quot;&amp;gt;Podmínky soutěže&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;Nově můžete využít i články, které píšete na Wikisofii v rámci atestací jednotlivých předmětů. Získáte tedy atestaci a kvalitní články i finanční odměnu! &amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)&lt;br /&gt;
*Lze využít texty Vámi zpracované v rámci atestací během studia.  &lt;br /&gt;
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].&lt;br /&gt;
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].&lt;br /&gt;
* Do '''termínu uzavření soutěže''' (23:59, 24.11) lze články upravovat a měnit dle libosti.&lt;br /&gt;
Pro účast vyplňte do následující tabulky své jméno, svůj studijní obor a název článku, který přihlašujete do soutěže ([[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s WikiSofií?]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Jméno !! Studijní obor !! Heslo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Anička Veselá  || Psychologie  || [[Arteterapie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Daniel Patzelt&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Haló efekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Monika Plesníková&lt;br /&gt;
||  Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Afekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Barbora Klímová&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Leon Festinger]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lucie Davidová&lt;br /&gt;
||Psychologie||&lt;br /&gt;
[[Fenomenologie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color:  #ff0000; font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;Nepiš do šuplíku! Piš na wikisofii!&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě nejasností se nejprve podívejte do [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], případně se ptejte na ''info@wikisofia.cz'' nebo [https://www.facebook.com/wikisofia]. Jsme tu pro Vás!&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10828</id>
		<title>Wikisofia soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10828"/>
		<updated>2014-11-30T22:16:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Vyhlášení výsledků soutěže''' ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:500.JPG|299x299px|vpravo]]&lt;br /&gt;
'''WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlépe zpracovanými články v tomto kole jsou:   &lt;br /&gt;
* článek''' Barbory Klímové''' http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger&lt;br /&gt;
* článek''' Lucie Davidové''' http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&lt;br /&gt;
'''Obě autorky za tyto články získávají odměnu 500 Kč!'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ostatní soutěžící nemusí zoufat. Ceníme si odvahy i úsilí, se kterou se do soutěže pustili a tímto od nás získávají 200 Kč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''&amp;quot;''Všem gratulujeme!&amp;quot;'''''&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;nowiki/&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:20px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;'''Studuješ na FF UK? Chceš &amp;lt;span style=&amp;quot;color: #3f9ae6;&amp;quot;&amp;gt;účinně uplatnit své seminárky&amp;lt;/span&amp;gt; a ještě za to dostat odměnu? Napiš heslo na wikisofii a vyhraj!'''&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* '''Ceny''': Nejlepší články budou odměněny finančně (200-600 kč)!&lt;br /&gt;
* '''Trvání soutěže''': Od 19. 11. do 24. 11. (včetně)&lt;br /&gt;
* '''Vyhlášení výsledků''': 26. 11. (na [https://www.facebook.com/wikisofia] a v [[Wikisofia:Aktuality|Aktualitách]])&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size:24px;&amp;quot;&amp;gt;Podmínky soutěže&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;Nově můžete využít i články, které píšete na Wikisofii v rámci atestací jednotlivých předmětů. Získáte tedy atestaci a kvalitní články i finanční odměnu! &amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)&lt;br /&gt;
*Lze využít texty Vámi zpracované v rámci atestací během studia.  &lt;br /&gt;
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].&lt;br /&gt;
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].&lt;br /&gt;
* Do '''termínu uzavření soutěže''' (23:59, 24.11) lze články upravovat a měnit dle libosti.&lt;br /&gt;
Pro účast vyplňte do následující tabulky své jméno, svůj studijní obor a název článku, který přihlašujete do soutěže ([[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s WikiSofií?]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Jméno !! Studijní obor !! Heslo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Anička Veselá  || Psychologie  || [[Arteterapie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Daniel Patzelt&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Haló efekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Monika Plesníková&lt;br /&gt;
||  Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Afekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Barbora Klímová&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Leon Festinger]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lucie Davidová&lt;br /&gt;
||Psychologie||&lt;br /&gt;
[[Fenomenologie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color:  #ff0000; font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;Nepiš do šuplíku! Piš na wikisofii!&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě nejasností se nejprve podívejte do [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], případně se ptejte na ''info@wikisofia.cz'' nebo [https://www.facebook.com/wikisofia]. Jsme tu pro Vás!&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10827</id>
		<title>Wikisofia soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10827"/>
		<updated>2014-11-30T22:15:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Vyhlášení výsledků soutěže''' ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:500.JPG|299x299px|vpravo]]&lt;br /&gt;
'''WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlépe zpracovanými články v tomto kole jsou:   &lt;br /&gt;
* článek''' Barbory Klímové''' http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger&lt;br /&gt;
* článek''' Lucie Davidové''' http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&lt;br /&gt;
'''Obě autorky za tyto články získávají odměnu 500 Kč!'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ostatní soutěžící nemusí zoufat. Ceníme si odvahy i úsilí, se kterou se do soutěže pustili a tímto od nás získávají 200 Kč.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Všem gratulujeme!''''''&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:20px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;Studuješ na FF UK? Chceš &amp;lt;span style=&amp;quot;color: #3f9ae6;&amp;quot;&amp;gt;účinně uplatnit své seminárky&amp;lt;/span&amp;gt; a ještě za to dostat odměnu? Napiš heslo na wikisofii a vyhraj!&amp;lt;/div&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
* '''Ceny''': Nejlepší články budou odměněny finančně (200-600 kč)!&lt;br /&gt;
* '''Trvání soutěže''': Od 19. 11. do 24. 11. (včetně)&lt;br /&gt;
* '''Vyhlášení výsledků''': 26. 11. (na [https://www.facebook.com/wikisofia] a v [[Wikisofia:Aktuality|Aktualitách]])&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size:24px;&amp;quot;&amp;gt;Podmínky soutěže&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;Nově můžete využít i články, které píšete na Wikisofii v rámci atestací jednotlivých předmětů. Získáte tedy atestaci a kvalitní články i finanční odměnu! &amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)&lt;br /&gt;
*Lze využít texty Vámi zpracované v rámci atestací během studia.  &lt;br /&gt;
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].&lt;br /&gt;
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].&lt;br /&gt;
* Do '''termínu uzavření soutěže''' (23:59, 24.11) lze články upravovat a měnit dle libosti.&lt;br /&gt;
Pro účast vyplňte do následující tabulky své jméno, svůj studijní obor a název článku, který přihlašujete do soutěže ([[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s WikiSofií?]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Jméno !! Studijní obor !! Heslo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Anička Veselá  || Psychologie  || [[Arteterapie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Daniel Patzelt&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Haló efekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Monika Plesníková&lt;br /&gt;
||  Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Afekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Barbora Klímová&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Leon Festinger]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lucie Davidová&lt;br /&gt;
||Psychologie||&lt;br /&gt;
[[Fenomenologie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color:  #ff0000; font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;Nepiš do šuplíku! Piš na wikisofii!&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě nejasností se nejprve podívejte do [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], případně se ptejte na ''info@wikisofia.cz'' nebo [https://www.facebook.com/wikisofia]. Jsme tu pro Vás!&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10809</id>
		<title>Wikisofia soutěž</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia_sout%C4%9B%C5%BE&amp;diff=10809"/>
		<updated>2014-11-30T21:52:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:500.JPG|200px|vpravo]]&lt;br /&gt;
'''&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:20px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;Studuješ na FF UK? Chceš &amp;lt;span style=&amp;quot;color: #3f9ae6;&amp;quot;&amp;gt;účinně uplatnit své seminárky&amp;lt;/span&amp;gt; a ještě za to dostat odměnu? Napiš heslo na wikisofii a vyhraj!&amp;lt;/div&amp;gt;'''&lt;br /&gt;
* '''Ceny''': Nejlepší články budou odměněny finančně (200-600 kč)!&lt;br /&gt;
* '''Trvání soutěže''': Od 19. 11. do 24. 11. (včetně)&lt;br /&gt;
* '''Vyhlášení výsledků''': 26. 11. (na [https://www.facebook.com/wikisofia] a v [[Wikisofia:Aktuality|Aktualitách]])&lt;br /&gt;
&amp;lt;span style=&amp;quot;font-size:24px;&amp;quot;&amp;gt;Podmínky soutěže&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;Nově můžete využít i články, které píšete na Wikisofii v rámci atestací jednotlivých předmětů. Získáte tedy atestaci a kvalitní články i finanční odměnu! &amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/div&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Musí jít o '''původní článek''' (čili ne přeložený, převzatý, překopírovaný odjinud)&lt;br /&gt;
*Lze využít texty Vámi zpracované v rámci atestací během studia.  &lt;br /&gt;
* Článek by měl [[Nápověda:Struktura článku|strukturou]] a délkou odpovídat [[Lateralita|vzorovému článku]].&lt;br /&gt;
* Při zpracovávání textu se řiďte [[Nápověda:Zásady vypracování článků|Zásadami vypracovávání článku]].&lt;br /&gt;
* Do '''termínu uzavření soutěže''' (23:59, 24.11) lze články upravovat a měnit dle libosti.&lt;br /&gt;
Pro účast vyplňte do následující tabulky své jméno, svůj studijní obor a název článku, který přihlašujete do soutěže ([[Nápověda:Jak začít?|Jak začít s WikiSofií?]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Jméno !! Studijní obor !! Heslo&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Anička Veselá  || Psychologie  || [[Arteterapie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Daniel Patzelt&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Haló efekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Monika Plesníková&lt;br /&gt;
||  Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Afekt]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Barbora Klímová&lt;br /&gt;
|| Psychologie&lt;br /&gt;
|| [[Leon Festinger]]&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lucie Davidová&lt;br /&gt;
||Psychologie||&lt;br /&gt;
[[Fenomenologie]] &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color:  #ff0000; font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;Nepiš do šuplíku! Piš na wikisofii!&amp;lt;/span&amp;gt;&amp;lt;/center&amp;gt;&lt;br /&gt;
V případě nejasností se nejprve podívejte do [[Nápověda:Obsah|nápovědy]], případně se ptejte na ''info@wikisofia.cz'' nebo [https://www.facebook.com/wikisofia]. Jsme tu pro Vás!&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10805</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10805"/>
		<updated>2014-11-30T21:50:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
[[Soubor: 500.JPG|200px|vpravo]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;b&amp;gt;&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.&amp;lt;/b&amp;gt; [[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10803</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10803"/>
		<updated>2014-11-30T21:49:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
[[Soubor: 500.JPG|200px|vpravo]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt; [[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10802</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10802"/>
		<updated>2014-11-30T21:48:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==[[Soubor: 500.JPG|200px|vpravo]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt; [[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10799</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10799"/>
		<updated>2014-11-30T21:47:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt; [[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;[[Soubor: 500.JPG|200px|]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10797</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10797"/>
		<updated>2014-11-30T21:45:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt; [[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;[[Soubor: 500.JPG|200px|]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10796</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10796"/>
		<updated>2014-11-30T21:45:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor: 500.JPG|200px|dole]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt; [[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10795</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10795"/>
		<updated>2014-11-30T21:44:25Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Soubor: 500.JPG|200px|vpravo]]&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt; [[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10794</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10794"/>
		<updated>2014-11-30T21:43:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor: 500.JPG|200px|vpravo]]&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt; [[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10793</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10793"/>
		<updated>2014-11-30T21:43:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor: 500.JPG|300px|vpravo]]&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt; [[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10787</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10787"/>
		<updated>2014-11-30T21:38:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor: 500.jpg|190px|vpravo]]&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt; [[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:500.JPG&amp;diff=10783</id>
		<title>Soubor:500.JPG</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:500.JPG&amp;diff=10783"/>
		<updated>2014-11-30T21:36:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10777</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10777"/>
		<updated>2014-11-30T21:33:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor: Competition-time.png|190px|vpravo]]&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt; [[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
*článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10771</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10771"/>
		<updated>2014-11-30T21:27:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor: Competition-time.png|190px|vpravo]]&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;font-size:18px; margin-bottom:10px;&amp;quot;&amp;gt;&amp;lt;span style=&amp;quot;color: #ff0000;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.&amp;lt;/span&amp;gt; &amp;lt;/div&amp;gt; [[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10767</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10767"/>
		<updated>2014-11-30T21:24:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor: Competition-time.png|190px|vpravo]]&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže. [[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10766</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10766"/>
		<updated>2014-11-30T21:24:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor: Competition-time.png|190px|vpravo]]&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.[[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10764</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10764"/>
		<updated>2014-11-30T21:23:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor: Competition-time.png|190px|vpravo]]&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.[[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10763</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10763"/>
		<updated>2014-11-30T21:23:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor: Competition-time.png|190px|vpravo]]&lt;br /&gt;
== VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;div style=&amp;quot;background: #fdeeb2; border: solid 1px #f59814; margin-right: 200px; padding: 10px;&amp;quot;&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
WikiSofia slavnostně vyhlašuje nejlepší články z posledního kola soutěže.[[Wikisofia soutěž|Podívejte se na všechny články, které jsme ocenili v soutěži!]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejlepší články:&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
článek &amp;lt;b&amp;gt;Barbory Klímové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Leon_Festinger &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
článek &amp;lt;b&amp;gt;Lucie Davidové&amp;lt;/b&amp;gt; http://wikisofia.cz/index.php/Fenomenologie&amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Tyto dva články získávají &amp;lt;b&amp;gt;ODMĚNU ve výši 500 kč!&amp;lt;/b&amp;gt; &amp;lt;br&amp;gt;Ostatní soutěžící nemusí zoufat, získají za svou odvahu a úsilí 200kč. &amp;lt;b&amp;gt;Všem gratulujeme! &amp;lt;/b&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;center&amp;gt; &amp;lt;span style=&amp;quot;font-size: 18px;&amp;quot;&amp;gt;'''[[Wikisofia soutěž|Více o soutěži]]'''&amp;lt;/span&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10761</id>
		<title>Wikisofia:Aktuality</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Aktuality&amp;diff=10761"/>
		<updated>2014-11-30T21:22:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lada.Svadlenkova: /* VYHLÁŠENÍ SOUTĚŽE! */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor: Competition-time.png|190px|vpravo]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lada.Svadlenkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>