<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Linda.Jursikova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Linda.Jursikova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Linda.Jursikova"/>
	<updated>2026-05-11T17:00:31Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15109</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15109"/>
		<updated>2015-01-21T20:47:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita|161x161px]]&lt;br /&gt;
Podle [[Carl Gustav Jung|C.G.Junga]] je intuice jedním ze 4 prvků aspektů orientace, neboli Kvaternity. Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''[[Vnímání|Vnímání]]''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zdroje obrázků ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. http://www.members.shaw.ca/cgjung/Jung_Baader.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15108</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15108"/>
		<updated>2015-01-21T20:44:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita|161x161px]]&lt;br /&gt;
Podle [[Carl Gustav Jung|C.G.Junga]] je intuice jedním ze 4 prvků aspektů orientace, neboli Kvaternity. Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zdroje obrázků ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. http://www.members.shaw.ca/cgjung/Jung_Baader.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15107</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15107"/>
		<updated>2015-01-21T20:39:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: /* Zdroje obrázků */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita|161x161px]]&lt;br /&gt;
[[Carl Gustav Jung|C.G.Jung]] zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zdroje obrázků ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1. http://www.members.shaw.ca/cgjung/Jung_Baader.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15106</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15106"/>
		<updated>2015-01-21T20:39:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita|161x161px]]&lt;br /&gt;
[[Carl Gustav Jung|C.G.Jung]] zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
====Zdroje obrázků ====&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15105</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15105"/>
		<updated>2015-01-21T20:36:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita|161x161px]]&lt;br /&gt;
[[Carl Gustav Jung|C.G.Jung]] zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
====Zdroje obrázků ====&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15104</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15104"/>
		<updated>2015-01-21T20:32:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita|161x161px]]&lt;br /&gt;
[[Carl Gustav Jung|C.G.Jung]] zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdroje obrázků ====&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15103</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15103"/>
		<updated>2015-01-21T20:31:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.members.shaw.ca/cgjung/Jung_Baader.html&amp;lt;/ref&amp;gt;|161x161px]]&lt;br /&gt;
[[Carl Gustav Jung|C.G.Jung]] zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Zdroje obrázků ====&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15102</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=15102"/>
		<updated>2015-01-21T20:27:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: vymazání Heurestiky&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.members.shaw.ca/cgjung/Jung_Baader.html&amp;lt;/ref&amp;gt;|161x161px]]&lt;br /&gt;
[[Carl Gustav Jung|C.G.Jung]] zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Základy obecné psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9431</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9431"/>
		<updated>2014-11-23T20:30:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.members.shaw.ca/cgjung/Jung_Baader.html&amp;lt;/ref&amp;gt;|161x161px]]&lt;br /&gt;
[[Carl Gustav Jung|C.G.Jung]] zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heuristika ==&lt;br /&gt;
Výraz pochází z řeckého ''heuriskein'', neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.&amp;lt;ref&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9430</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9430"/>
		<updated>2014-11-23T20:29:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita|161x161px]&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.members.shaw.ca/cgjung/Jung_Baader.html&amp;lt;/ref&amp;gt;]&lt;br /&gt;
[[Carl Gustav Jung|C.G.Jung]] zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heuristika ==&lt;br /&gt;
Výraz pochází z řeckého ''heuriskein'', neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.&amp;lt;ref&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9429</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9429"/>
		<updated>2014-11-23T20:29:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita|161x161px]]&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.members.shaw.ca/cgjung/Jung_Baader.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Carl Gustav Jung|C.G.Jung]] zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heuristika ==&lt;br /&gt;
Výraz pochází z řeckého ''heuriskein'', neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.&amp;lt;ref&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9428</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9428"/>
		<updated>2014-11-23T20:27:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita|161x161px]]&lt;br /&gt;
[[Carl Gustav Jung|C.G.Jung]] zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heuristika ==&lt;br /&gt;
Výraz pochází z řeckého ''heuriskein'', neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.&amp;lt;ref&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Quaternity.jpg&amp;diff=9427</id>
		<title>Soubor:Quaternity.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Quaternity.jpg&amp;diff=9427"/>
		<updated>2014-11-23T20:25:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9426</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9426"/>
		<updated>2014-11-23T20:24:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;[[Soubor:Quaternity.jpg|rám|vpravo|kvaternita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Carl Gustav Jung|C.G.Jung]] zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heuristika ==&lt;br /&gt;
Výraz pochází z řeckého ''heuriskein'', neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.&amp;lt;ref&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9425</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9425"/>
		<updated>2014-11-23T20:11:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh [[Myšlení|myšlení]], které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
[[Carl Gustav Jung|C.G.Jung]] zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heuristika ==&lt;br /&gt;
Výraz pochází z řeckého ''heuriskein'', neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.&amp;lt;ref&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9424</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9424"/>
		<updated>2014-11-23T20:08:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh myšlení, které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;Arnold W, 1969&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
C.G.Jung zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;Bruner, J. (1965). Process of education.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heuristika ==&lt;br /&gt;
Výraz pochází z řeckého ''heuriskein'', neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.&amp;lt;ref&amp;gt;Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[zde] http://wikisofia.cz/index.php/Lateralita]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9423</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9423"/>
		<updated>2014-11-23T19:59:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;[1]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh myšlení, které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;[2]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;[3]&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;[4]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;[6]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
C.G.Jung zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;[5]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;[6]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heuristika ==&lt;br /&gt;
Výraz pochází z řeckého ''heuriskein'', neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.&amp;lt;ref&amp;gt;[8]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;9&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;10&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[Lateralita|zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[1] http://www.oxforddictionaries.com/]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[2] Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[3] Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[4] Arnold W, 1969]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[5] Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[6] Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[7] Bruner, J. (1965). Process of education. ]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[8] Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia. ]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[9] Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[10] http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[zde] http://wikisofia.cz/index.php/Lateralita]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9422</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9422"/>
		<updated>2014-11-23T19:52:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;[1]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh myšlení, které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;[2]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;[3]&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;[4]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;[6]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
C.G.Jung zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;[5]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.&amp;lt;ref&amp;gt;[6]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heuristika ==&lt;br /&gt;
Výraz pochází z řeckého ''heuriskein'', neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.&amp;lt;ref&amp;gt;[8]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;9&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;10&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[1] http://www.oxforddictionaries.com/]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[2] Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[3] Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[4] Arnold W, 1969]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[5] Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[6] Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[7] Bruner, J. (1965). Process of education. ]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[8] Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia. ]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[9] Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[10] http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[zde] http://wikisofia.cz/index.php/Lateralita]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9421</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9421"/>
		<updated>2014-11-23T19:45:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;[1]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh myšlení, které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;[2]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;[3]&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;[4]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;[6]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
C.G.Jung zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;[5]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi, uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.[&amp;lt;ref&amp;gt;[6]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heuristika ==&lt;br /&gt;
Výraz pochází z řeckého ''heuriskein'', neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.&amp;lt;ref&amp;gt;[8]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;9&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;10&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[1] http://www.oxforddictionaries.com/]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[2] Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[3] Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[4] Arnold W, 1969]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[5] Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[6] Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[7]Bruner, J. (1965). Process of education. ]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[8] Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia. ]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[9] Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[10] http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[zde] http://wikisofia.cz/index.php/Lateralita]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9420</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9420"/>
		<updated>2014-11-23T19:42:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;[1]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh myšlení, které bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;[2]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;[3]&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;[4]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;[6]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
C.G.Jung zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy... Máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;[5]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.[&amp;lt;ref&amp;gt;[6]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heuristika ==&lt;br /&gt;
Výraz pochází z řeckého ''heuriskein'', neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.&amp;lt;ref&amp;gt;[8]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;9&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;10&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[1] http://www.oxforddictionaries.com/]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[2] Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[3] Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[4] Arnold W, 1969]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[5] Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[6] Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[7]Bruner, J. (1965). Process of education. ]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[8] Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia. ]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[9] Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[10] http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[zde] http://wikisofia.cz/index.php/Lateralita]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9354</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9354"/>
		<updated>2014-11-23T00:40:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;[1]&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh myšlení, který bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;[2]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Různé interpretace ==&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;[3]&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;[4]&amp;lt;/ref&amp;gt; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;[6]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== C.G.Jung a intuice ==&lt;br /&gt;
C.G.Jung zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy atd., máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;[5]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Myšlení podle J.Brunera ==&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.[&amp;lt;ref&amp;gt;[6]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Heuristika ==&lt;br /&gt;
Výraz pochází z řeckého ''heuriskein'', neboli objevovat. Můžeme ji rozumět jako souboru pravidel, které nám umožňují zjednodušené chápání problémů a rychlé nalezení jejich řešení. Heuristika nám na rozdíl od algoritmických operací nezaručuje nalezení správné cesty. Může být snadná, rychlá, ale ne nutně pravdivá.Z toho plyne, že ne vždy je její užití optimální.&amp;lt;ref&amp;gt;[8]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Intuice a tvůrčí myšlení ==&lt;br /&gt;
J.Hadamard zastával techniku úmyslného zanedbávání problému, přičemž během tzv.''inkubační etapy'' myšlení má člověk nevědomě intuitivně nalézt dané řešení.&amp;lt;ref&amp;gt;9&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;10&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Intuice a kreativita ====&lt;br /&gt;
Mezi lidmi vládne mýtus o tom, že intuice sídlí v pravé(kreativní) části mozkové hemisféry. O tomto mýtu se dozvíte více informací [[zde]].&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Přesto stále platí, že intuice je důležitou součástí kreativity a tvořivých procesů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
==== Reference ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[1] http://www.oxforddictionaries.com/]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[2] Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia] &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[3] Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[4] Arnold W, 1969]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[5] Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[6] Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[7]Bruner, J. (1965). Process of education. ]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[8] Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia. ]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[9] Srov. Krech D., Crutchfield, R. S..: Elementi psyhologije]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[10] http://oldwww.upol.cz/fileadmin/user_upload/Veda/AUPO/AUPO_Psychologica_36_Varia_Psychologica__XI.pdf#page=7]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[zde] http://wikisofia.cz/index.php/Lateralita]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Použitá literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Plháková, A. (2011). Učebnice obecné psychologie. (Vyd. 1., 472 s.) Praha: Academia.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Externí odkazy ====&lt;br /&gt;
http://www.oxforddictionaries.com/&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Doporučená literatura ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jung, C. (2013). Červená kniha: Liber Novus : čtenářská edice. (Vyd. 1., 547 s., Editor Sonu Shamdasani, Překlad Petr Babka). Praha: Portál. &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Klíčová slova ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
intuice, myšlení, poznání&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9326</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9326"/>
		<updated>2014-11-22T21:34:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutného použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;[1]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh myšlení, který bývá často spojované s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;[2]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Různé interpretace ====&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;[3]&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;[4]&amp;lt;/ref&amp;gt; J.A. Ponomarev se zabýval intuicí po empirické stránce, což přineslo průlom do pojetí tohoto pojmu. Vysvětluje ji jako nevědomé vyřešení problému a do protikladu staví myšlení vědomé a krok za krokem probíhající. Zdrojem intuice je podle Ponomareva &amp;quot;vedlejší produkt činnosti&amp;quot;, což znamená pochopení situace na základě předchozí podobné zkušenosti.&amp;lt;ref&amp;gt;[6]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== C.G.Jung ====&lt;br /&gt;
C.G.Jung zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy atd., máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;[5]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== &amp;lt;br&amp;gt;&lt;br /&gt;
Myšlení podle J.Brunera ====&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.[&amp;lt;ref&amp;gt;[6]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Heuristika ====&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[5] Ponomarev J.A.(1972). Duševní život a intuice. Praha.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[6] Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[4] Arnold W, 1969]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[3] Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[7]Bruner, J. (1965). Process of education. ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[2] Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[1] http://www.oxforddictionaries.com/]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9307</id>
		<title>Intuice</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Intuice&amp;diff=9307"/>
		<updated>2014-11-22T19:24:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: Založena nová stránka s textem „== '''Intuice''' ==  '''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutnosti použití vědomé úvahy. Slovo pochází z l…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Intuice''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Intuici'''  můžeme chápat jako schopnost instinktivního usuzování bez nutnosti použití vědomé úvahy. Slovo pochází z latinského ''intueri'', běžně překládaného jako ''vhled''.&amp;lt;ref&amp;gt;[1]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Jedná se o zvláštní druh myšlení, který bývá často spojovaný s ''filosofickým iracionalismem'' a nebývá závislé na zkušenosti poznávání.&amp;lt;ref&amp;gt;[2]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Různé interpretace ====&lt;br /&gt;
Podle B.Spinozy je tzv.&amp;quot;scientia intuitiva&amp;quot; vyznačující se náhlým poznáním podstaty něčeho, nejvyšším druhem poznání. M.J.Borel charakterizuje intuici jako náhlé a bezprostřední poznání, spočívající ve &amp;quot;spontánní vnitřní organizaci, na vnímání, nebo na představě&amp;quot;.&amp;lt;ref&amp;gt;[3]&amp;lt;/ref&amp;gt; W.Arnold ji považuje za empirickou, vnější a vnitřní evidenci, která vystupuje na základě &amp;quot;nahlížejícího poznání&amp;quot;, jedná se tedy o &amp;quot;intelektuální nahlížení na obsah, který spočívá před vědomím&amp;quot;. Je to náhle a bezprostředně vystupující &lt;br /&gt;
poznání, bez logického základu a mnohdy je spojována s inspirací.&amp;lt;ref&amp;gt;[4]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== C.G.Jung ====&lt;br /&gt;
C.G.Jung zavádí tzv. ''Kvaternitu''(čtveřici). Kvaternita se podobá ''mandale'' a jedná se o univerzálně se vyskytující archetyp. Stejně jako máme čtyři roční období, čtyři typy lidského temperamentu(cholerický, melancholický, flegmatický a sangvinický), čtyři elementy atd., máme i čtyři psychologické aspekty orientace, ke kterým potřebujeme následující funkce:&lt;br /&gt;
* '''Vnímání''', které nám říká, že něco je.&lt;br /&gt;
* '''Myšlení''' nám zjišťuje o co se jedná.&lt;br /&gt;
* '''Cítění''' nás informuje, zda-li to chceme, nebo nechceme vnímat.&lt;br /&gt;
* '''Intuice''' nám říká, odkud to pochází a kam to spěje.&lt;br /&gt;
Kvaternita má strukturu 3+1, přičemž jedna z veličin má výjimečné postavení a odlišnou povahu, bývá nevědomá a její integrace je jedním z hlavních úkolů procesu individuace. Ve chvíli, kdy čtvrtá veličina přistoupí ke zbylým třem, dochází k tzv.''celosti''.&amp;lt;ref&amp;gt;[5]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Myšlení podle J.Brunera ====&lt;br /&gt;
===== Analytické myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou analytického myšlení je logická postupnost. Jedná se o explicitní kroky a přemýšlející osoba je může adekvátně sdělit jinému člověku. Jeho obsah bývá plně uvědomělý, stejně jako operace, které ho tvoří.&lt;br /&gt;
===== Intuitivní myšlení =====&lt;br /&gt;
Charakteristikou intuitivního myšlení je, že nepostupuje ve vymezených krocích, ale má sklony k implicitnímu vniknutí do celého problému naráz. Přemýšlející osoba si proces, pomocí kterého dosáhla hledané odpovědi uvědomuje jen málo, nebo vůbec.&lt;br /&gt;
Může se opírat o dobrou znalost příslušného vědního oboru a jeho struktury.[&amp;lt;ref&amp;gt;[6]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[5] Hyde, M., &amp;amp; McGuinness, M. (2007). Jung. (Vyd. 2., 179 s., Překlad Hana Drábková). Praha: Portál]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[4] Arnold W, 1969]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[3] Arnold W., Eysenck H.J., Meili R.(ed.): Lexikon der Psychologie, sv. I-III,(3.ed.) Freiburg-Breisgau-Basel-Wien 1987.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[6]Bruner, J. (1965). Process of education. ]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[2] Nakonečný, M. (1998). Základy psychologie. (1. vyd., 590 s.) Praha: Academia] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[1] http://www.oxforddictionaries.com/]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6836</id>
		<title>Portál:Projekty/Informační systémy a zdroje</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Port%C3%A1l:Projekty/Informa%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9my_a_zdroje&amp;diff=6836"/>
		<updated>2014-10-17T10:17:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Linda.Jursikova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !! Hodnocení&lt;br /&gt;
|-u&lt;br /&gt;
|[[Psychoanalýza]] || Eva Kulhánková ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Komunikace]] ||  Kristýna Sivoková|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychoterapie]]  || Věra Pivoňková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Leon Festinger]]|| Barbora Klímová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychofyzika]]|| David Marek  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Schizofrenie]] ||Kristýna Matoušová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||Jana Odvárková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hermann von Helmholtz]]|| Samuel Říha || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ernst Heinrich Weber]]‏‎ || Monika Povrazníková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Daniel Kahneman]]|| Radka Hamplová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Jean Piaget‏‎]] || Karolína Honsová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Vlastnosti‏‎]]  || Paula Biedková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Ivan Petrovič Pavlov]] ||Tereza Kolečková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Kurt Koffka‏‎]] || Martin Javůrek || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Asocianismus]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Deprese]]||Kristýna Vondrášková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Úzkost]]||Martina Hanzlíková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Wilhelm Wundt]]|| Tereza Lindenthalová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Testování statistických hypotéz]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Experiment]] || Tomáš Macko || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Humanistická psychologie]]|| Petr Kosík || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Introspekce]]|| Radek Jaša || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Intuice]]||Linda Jursíková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Neverbální komunikace]] ||Kristína Janáková  || &lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|[[Agresivita]] ||  Linda Růžičková|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pozitivní psychologie]] || Petra Doležalová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Psychologické názory sofistů a Sokrata]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aristoteles]]|||| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Edward Thorndike]]||  Barbora Kojanová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Gustav Theodor Fechner]]‏‎|| Miroslava Šigutová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]|| Šárka Machová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Chování]] || Vlastimil Tetour || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Psychologie zdraví]]|| Markéta Jiroutová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Adrenalin]] ||Jakub Plachý  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Mozek]] ||Jaroslav Nečas  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Serotonin]] ||Adéla Becková  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Fenomenologie]] || Lucie Davidová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Inzulín]]|| Jakub Nezdoba || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Forerův efekt]] || Lucie Froncová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Haló efekt]] || Daniel Patzelt || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pygmalion efekt]]|| Dominika Černá || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Motýlí efekt]]||Denisa Zábranská  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reicher-Wheelerův efekt]]|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Mentální reprezentace]]|| Noemi Follerová  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[John Dewey]]||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Lev Vygotskij]] || Alice Zoubková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Dunning-Krugerův efekt]]|| Thea Sedláčková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Extrospekce]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Hněv]] || Lukáš Kutil || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Radost]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Štěstí]]|| Kristýna Kočandrlová || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Nálada]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Afekt]]||Monika Plesníková  ||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|[[Pluralismus v psychologii]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Atribuce]]||  Kateřina Růžičková || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Seberealizace]]|| Martin Pech || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zadání'''&lt;br /&gt;
Vypracujte heslo &lt;br /&gt;
# Citujte alespoň 5 zdrojů (3 z nich by měly být cizojazyčné)&lt;br /&gt;
# Uveďte pět klíčových slov&lt;br /&gt;
# Uveďte Doporučenou literaturu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Ve formátování textu a například struktury článku Vám pomůže vzorový článek [[Garífuna]]&lt;br /&gt;
* V případě nejasností použijte nápovědu&lt;br /&gt;
* Nenaleznete-li v nápovědě odpověď zeptejte se na facebooku, třeba mají ostatní stejný problém jako vy. https://www.facebook.com/groups/1511730979074454/?fref=ts&lt;br /&gt;
* Nemáte-li facebook pište na info@wikisofia.cz&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Linda.Jursikova</name></author>
		
	</entry>
</feed>