<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lucie.Hajsmanova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lucie.Hajsmanova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Lucie.Hajsmanova"/>
	<updated>2026-05-14T02:21:48Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54715</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54715"/>
		<updated>2018-06-04T07:54:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza (zpracovaná manuálně i automaticky) tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi, tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]] i [[kvalitativní výzkum|kvalitativní]] aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;AntropoWebzin&amp;lt;/i&amp;gt;. [online] Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005 [cit. 2018-05-17] Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Praktické využití obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky [[Selekční jazyk|jazyka selekčního]]. Mezi tyto výstupy řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Techniky zpracování obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované [[indexace]]''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovnictví a bibliografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Manuální obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů [[Informace|informací]] (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|oboru]] a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot;&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Inflow: information journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2008, 1(4) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu [[indexace]]. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]], z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tento postup má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Automatizovaná obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době nezbytný postup.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuálním/intelektuálním postupem nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna: knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), 36-54 [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém naprogramovaný pro obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dva typy automatické indexace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kvalita zpracování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či [[Rešerše|rešeršním dotazem]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 5(2) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shrnutí ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří, neporozumí obsahu.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
obsahová analýza, obsah dokumentů, indexace, věcné pořádání informací, zpracování dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54714</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54714"/>
		<updated>2018-06-04T07:50:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi, tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]] i [[kvalitativní výzkum|kvalitativní]] aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;AntropoWebzin&amp;lt;/i&amp;gt;. [online] Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005 [cit. 2018-05-17] Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Praktické využití ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky [[Selekční jazyk|jazyka selekčního]]. Mezi tyto výstupy řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Techniky zpracování obsahové analýzy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované [[indexace]]''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovnictví a bibliografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Manuální obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů [[Informace|informací]] (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|oboru]] a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot;&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Inflow: information journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2008, 1(4) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu [[indexace]]. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]], z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tento postup má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Automatizovaná obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době nezbytný postup.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuálním/intelektuálním postupem nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna: knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), 36-54 [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém naprogramovaný pro obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dva typy automatické indexace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kvalita zpracování ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či [[Rešerše|rešeršním dotazem]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 5(2) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Shrnutí ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří, neporozumí obsahu.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
obsahová analýza, obsah dokumentů, indexace, věcné pořádání informací, zpracování dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54209</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54209"/>
		<updated>2018-05-29T11:27:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== '''Obsahová analýza''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi, tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]] i [[kvalitativní výzkum|kvalitativní]] aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;AntropoWebzin&amp;lt;/i&amp;gt;. [online] Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005 [cit. 2018-05-17] Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Praktické využití ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky [[Selekční jazyk|jazyka selekčního]]. Mezi tyto výstupy řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Techniky zpracování obsahové analýzy''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované [[indexace]]''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovnictví a bibliografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Manuální obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů [[Informace|informací]] (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|oboru]] a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot;&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Inflow: information journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2008, 1(4) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu [[indexace]]. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]], z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tento postup má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Automatizovaná obsahová analýza ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době nezbytný postup.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuálním/intelektuálním postupem nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna: knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), 36-54 [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém naprogramovaný pro obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozlišujeme dva typy automatické indexace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Kvalita zpracování ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či [[Rešerše|rešeršním dotazem]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 5(2) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== '''Shrnutí''' ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří, neporozumí obsahu.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
obsahová analýza, obsah dokumentů, indexace, věcné pořádání informací, zpracování dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54206</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=54206"/>
		<updated>2018-05-29T11:02:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika Evropské unie]] ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 [[Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 [[Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat]] || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 [[Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza]] || Novák&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) [[Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci]] ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) [[Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání]] || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) [[Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty]]  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| Tollarová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54147</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54147"/>
		<updated>2018-05-28T12:20:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi, tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]] i [[kvalitativní výzkum|kvalitativní]] aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;AntropoWebzin&amp;lt;/i&amp;gt;. [online] Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005 [cit. 2018-05-17] Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky [[Selekční jazyk|jazyka selekčního]]. Mezi tyto výstupy řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky zpracování obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované [[indexace]]''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovnictví a bibliografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů [[Informace|informací]] (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|oboru]] a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot;&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Inflow: information journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2008, 1(4) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu [[indexace]]. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]], z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tento postup má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době nezbytný postup.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuálním/intelektuálním postupem nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna: knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), 36-54 [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém naprogramovaný pro obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozlišujeme dva typy automatické indexace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či [[Rešerše|rešeršním dotazem]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 5(2) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří, neporozumí obsahu.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
obsahová analýza, obsah dokumentů, indexace, věcné pořádání informací, zpracování dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54146</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54146"/>
		<updated>2018-05-28T12:19:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi, tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]] i [[kvalitativní výzkum|kvalitativní]] aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;AntropoWebzin&amp;lt;/i&amp;gt;. [online] Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005 [cit. 2018-05-17] Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky [[Selekční jazyk|jazyka selekčního]]. Mezi tyto výstupy řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky zpracování obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované [[indexace]]''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovnictví a bibliografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů [[Informace|informací]] (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|oboru]] a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot;&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Inflow: information journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2008, 1(4) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu [[indexace]]. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]], z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tento postup má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době nezbytný postup.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuálním/intelektuálním postupem nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna: knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), 36-54 [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém naprogramovaný pro obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozlišujeme dva typy automatické indexace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či [[Rešerše|rešeršním dotazem]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 5(2) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří, neporozumí obsahu.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
obsahová analýza, obsah dokumentů, indexace, věcné pořádání informací, zpracování dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54145</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54145"/>
		<updated>2018-05-28T12:10:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi, tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]] i [[kvalitativní výzkum|kvalitativní]] aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;AntropoWebzin&amp;lt;/i&amp;gt;. [online] Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005 [cit. 2018-05-17] Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky [[Selekční jazyk|jazyka selekčního]]. Mezi tyto výstupy řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky zpracování obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované [[indexace]]''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovnictví a bibliografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů [[Informace|informací]] (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|oboru]] a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot;&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Inflow: information journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2008, 1(4) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu [[indexace]]. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]], z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tento postup má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době nezbytný postup.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuálním/intelektuálním postupem nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna: knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), 36-54 [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém naprogramovaný pro obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozlišujeme dva typy automatické indexace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či [[Rešerše|rešeršním dotazem]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 5(2) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří, neporozumí obsahu.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
obsahová analýza, obsah dokumentů, indexace, věcné pořádání informací, zpracování dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54144</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54144"/>
		<updated>2018-05-28T12:03:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi, tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]] i [[kvalitativní výzkum|kvalitativní]] aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;AntropoWebzin&amp;lt;/i&amp;gt;. [online] Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005 [cit. 2018-05-17] Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky [[Selekční jazyk|jazyka selekčního]]. Mezi tyto výstupy řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky zpracování obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované [[indexace]]''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovnictví a bibliografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů [[Informace|informací]] (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|oboru]] a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot;&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Inflow: information journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2008, 1(4) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu [[indexace]]. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]], z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tento postup má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době nezbytný postup.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuálním/intelektuálním postupem nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna: knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), 36-54 [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém naprogramovaný pro obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozlišujeme dva typy automatické indexace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či [[Rešerše|rešeršním dotazem]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 5(2) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří, neporozumí obsahu.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
obsahová analýza, obsah dokumentů, indexace, věcné pořádání informací, zpracování dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54143</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54143"/>
		<updated>2018-05-28T11:52:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot;&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi, tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]] i [[kvalitativní výzkum|kvalitativní]] aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. &amp;lt;i&amp;gt;AntropoWebzin&amp;lt;/i&amp;gt;. [online] Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005 [cit. 2018-05-17] Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky [[Selekční jazyk|jazyka selekčního]]. Mezi tyto výstupy řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref name=&amp;quot;kovar&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky zpracování obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované [[indexace]]''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovnictví a bibliografie&amp;lt;/i&amp;gt;. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: &amp;lt;i&amp;gt;KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů [[Informace|informací]] (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|oboru]] a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot;&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Inflow: information journal&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2008, 1(4) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu [[indexace]]. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]], z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174)&amp;lt;/i&amp;gt;. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2003, 7(3) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tento postup má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době nezbytný postup.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuálním/intelektuálním postupem nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. &amp;lt;i&amp;gt;Knihovna: knihovnická revue&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2014, 25(1), 36-54 [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém naprogramovaný pro obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref name=&amp;quot;blazek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozlišujeme dva typy automatické indexace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarzj&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či [[Rešerše|rešeršním dotazem]]'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot;&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. &amp;lt;i&amp;gt;Ikaros&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. 2001, 5(2) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;schwarz&amp;quot; /&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří, neporozumí obsahu.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
obsahová analýza, věcné pořádání informací, indexace, automatická indexace, intelektuální indexace, zpracování dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54139</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54139"/>
		<updated>2018-05-28T10:30:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi, tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s [[kvantitativní výzkum|kvantitativní]] i [[kvalitativní výzkum|kvalitativní]] aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin. [online] Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005 [cit. 2018-05-17] Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky [[Selekční jazyk|jazyka selekčního]]. Mezi tyto výstupy řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky zpracování obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované [[indexace]]''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů [[Informace|informací]] (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|oboru]] a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace. Inflow: information journal [online]. 2008, 1(4) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu [[indexace]]. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]], z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, 7(3) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tento postup má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době nezbytný postup.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuálním/intelektuálním postupem nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue [online]. 2014, 25(1), 36-54 [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovna141/141036.htm&amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém naprogramovaný pro obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace. Inflow: information journal [online]. 2008, 1(4) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozlišujeme dva typy automatické indexace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, 7(3) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či [[Rešerše|rešeršním dotazem]]'''.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, 5(2) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, 5(2) [cit. 2018-05-28]. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří, neporozumí obsahu.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Obsahová analýza]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Selekční jazyk]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Vliv interpretace textu na výsledky textové a obsahové analýzy]]&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
obsahová analýza, věcné pořádání informací, indexace, automatická indexace, intelektuální indexace, zpracování dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54133</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54133"/>
		<updated>2018-05-28T08:43:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi, tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky [[Selekční jazyk|jazyka selekčního]]. Mezi tyto výstupy řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky zpracování obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované [[indexace]]''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů [[Informace|informací]] (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|oboru]] a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu indexace. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době nezbytný postup.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuálním/intelektuálním postupem nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue, 2014, roč. 25, č. 1, s. 36-54. &amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém naprogramovaný pro obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozlišujeme dva typy automatické indexace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či rešeršním dotazem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. urn:nbn:cz:ik-12378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří, neporozumí obsahu.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova: ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
obsahová analýza, věcné pořádání informací, indexace, automatická indexace, intelektuální indexace, zpracování dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54131</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54131"/>
		<updated>2018-05-28T08:22:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi, tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky [[Selekční jazyk|jazyka selekčního]]. Mezi tyto výstupy řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky zpracování obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů [[Informace|informací]] (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|oboru]] a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu indexace. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době nezbytný postup.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuálním/intelektuálním postupem nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue, 2014, roč. 25, č. 1, s. 36-54. &amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém naprogramovaný pro obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozlišujeme dva typy automatické indexace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či rešeršním dotazem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. urn:nbn:cz:ik-12378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří, neporozumí obsahu.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54124</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54124"/>
		<updated>2018-05-28T06:38:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi, tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Produktem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky [[Selekční jazyk|jazyka selekčního]]. Mezi tyto výstupy řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky zpracování obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v oboru a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu indexace. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době je nezbytným postupem.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuální metodou nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue, 2014, roč. 25, č. 1, s. 36-54. &amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém tvořící obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozlišujeme dva typy automatické indexace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či rešeršním dotazem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. urn:nbn:cz:ik-12378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s '''lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu'''.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54119</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54119"/>
		<updated>2018-05-27T21:49:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi, tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve [https://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Densk%C3%A9_v%C4%9Bdy společenských vědách] s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i '''[[Selekční jazyk|prvky jazyka selekčního]]'''. Mezi tyto texty řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky zpracování obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v oboru a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu indexace. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době je nezbytným postupem.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuální metodou nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue, 2014, roč. 25, č. 1, s. 36-54. &amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém tvořící obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozlišujeme dva typy automatické indexace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování obsahové analýzy:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či rešeršním dotazem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. urn:nbn:cz:ik-12378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. urn:nbn:cz:ik-12378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s '''lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu'''.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54118</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54118"/>
		<updated>2018-05-27T21:45:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi''', tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve [https://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Densk%C3%A9_v%C4%9Bdy společenských vědách] s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i '''[[Selekční jazyk|prvky jazyka selekčního]]'''. Mezi tyto texty řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky zpracování obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v oboru a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu indexace. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]], aplikuje se pomocí [[Informační systém|informačních systémů]] a dalších počítačových programů - v současné době je nezbytným postupem.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuální metodou nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue, 2014, roč. 25, č. 1, s. 36-54. &amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém tvořící obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rozlišujeme dva typy automatické indexace:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* '''automatická extrakce (automatic extraction indexing)/slovní indexace:''' - získání indexačních prvků z textu dokumentu ve formě přirozeného jazyka - jednodušší metoda, většinově využívaná&lt;br /&gt;
* '''automatické přiřazování (automatic assignment indexing)/pojmová indexace''' - označení vhodných indexačních termínů vyhledaných v řízeném slovníku systému a následné porovnání s pojmy textu dokumentu - prakticky náročné na programování&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování obsahové analýzy:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či rešeršním dotazem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. urn:nbn:cz:ik-12378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. urn:nbn:cz:ik-12378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s '''lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu'''.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Státnicové otázky UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54115</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54115"/>
		<updated>2018-05-27T16:27:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi''', tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve [https://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Densk%C3%A9_v%C4%9Bdy společenských vědách] s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i '''[[Selekční jazyk|prvky jazyka selekčního]]'''. Mezi tyto texty řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Metody zpracování obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v oboru a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu indexace. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]] a [[Informační systém|informačních systémů]] - v současné době je nezbytným postupem.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuální metodou nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue, 2014, roč. 25, č. 1, s. 36-54. &amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém tvořící obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování obsahové analýzy:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či rešeršním dotazem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. urn:nbn:cz:ik-12378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. urn:nbn:cz:ik-12378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s '''lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu'''.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54114</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54114"/>
		<updated>2018-05-27T16:20:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi''', tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve [https://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Densk%C3%A9_v%C4%9Bdy společenských vědách] s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, psychologické i jiné výzkumy, případové studie, projekty, zprávy z konferencí).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i '''[[Selekční jazyk|prvky jazyka selekčního]]'''. Mezi tyto texty řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Metody zpracování obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy koncovým uživatelům zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání a zjištění tématiky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
„Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.“&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v oboru a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' '''- Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka,''' která předkládá obecné metody obsahové analýzy využitelné v procesu indexace. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]] a [[Informační systém|informačních systémů]] - v současné době je nezbytným postupem.''' Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuální metodou nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu obrovské množství dat s minimální časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue, 2014, roč. 25, č. 1, s. 36-54. &amp;lt;/ref&amp;gt; Informační systémy pro tvorbu automatizované obsahové analýzy jsou díky technologickému pokroku neustále vyvíjeny, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jedná se o techniku''' '''efektivní, rychlou, funkční a levnější'''. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém tvořící obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. '''Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů''' - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním manuálním i automatizovaným zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o '''maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či rešeršním dotazem'''.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. urn:nbn:cz:ik-12378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu slovníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. urn:nbn:cz:ik-12378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s '''lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu'''.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závisí na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura: ===&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54113</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54113"/>
		<updated>2018-05-27T15:36:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi''', tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, i jiné výzkumy, studie, projekty, zprávy).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i komplexní proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a věcného obsahu, vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; Manuální a automatizovanou indexací tedy zajistíme relevantní a přesné podklady pro vyhledání dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti v oboru a se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* znalost konkrétního selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* efektivní práce s dokumenty - např. racionální čtení&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&lt;br /&gt;
* aktuální pracovní podmínky&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' - Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]] a [[Informační systém|informačních systémů]] - v současné době nezbytný postup. Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuální metodou nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu množství dat s malou časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Metoda automatizované obsahové analýzy je díky technologickému pokroku neustále vyvíjena, avšak nákladně. Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue, 2014, roč. 25, č. 1, s. 36-54. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se ale o techniku efektivní, rychlou, funkční a levnější. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém tvořící obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy, aby vystihl obsah dokumentu.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu, přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Kvalita zpracování obsahové analýzy&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kvalitním zpracováním rozumíme proces zaručující [https://aleph.nkp.cz/F/G6KFGH72TALI5D83H84BDU3J2XI895EH2ECARVN2SUDDREBBDA-49179?func=find-acc&amp;amp;acc_sequence=000002456 relevanci] zpětně vyhledaných výsledků. V rámci obsahové analýzy se jedná o maximalizaci shody obsahu selekčního obrazu s tématem dokumentu, či rešeršním dotazem.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. urn:nbn:cz:ik-12378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; Při hodnocení kvality indexace tedy vycházíme z kontextu účelu a funkcí systému, který pro zpracování využíváme. Hodnotu kvality zpracování při indexaci nelze přesně určit, vždy závisí na:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* indexátorovi a jeho zkušenostech - nejpodstatnější faktor&lt;br /&gt;
* informačním systému&lt;br /&gt;
* rozsahu sluvníku selekčního jazyka&lt;br /&gt;
* konkrétní strukturě dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Ačkoliv je hodnota kvality relativní, mezi možnosti k její kontrole zahrnujeme:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Metodu '''hodnocení indexace''', značící kontrolu obsahové i formální správnosti dle indexačních pravidel. Jedná se o kompletní opakování procesu indexace a minimalizace chyb nezávislým indexátorem (časově náročné, ale přínosné). Dále hodnotíme '''relevanci výsledků''' vyhledávání dle uživatelského dotazu a využívá se i tzv. '''analýza konzistence''', která spočívá ve výpočtu souhlasných termínů ve dvou a více selekčních obrazech dokumentů.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Praktické aspekty hodnocení kvality a konzistence indexace. Ikaros [online]. 2001, ročník 5, číslo 2 [cit. 2018-05-27]. urn:nbn:cz:ik-12378. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12378&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou '''redukované texty''' charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i '''prvky jazyka selekčního'''. Mezi tyto texty řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s '''lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu'''.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závis na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54036</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54036"/>
		<updated>2018-05-24T12:44:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi''', tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, i jiné výzkumy, studie, projekty, zprávy).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu lexikálními prvky [[Selekční jazyk|selekčního jazyka]], ale i samotný proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů a věcného obsahu, vyjádření tématu dokumentu, i [[interpretace|interpretaci]] textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost [[Sémantika|sémantiky]] a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' - Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak graficky odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]] a [[Informační systém|informačních systémů]] - v současné době nezbytný postup. Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuální metodou nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu množství dat s malou časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Metoda automatizované obsahové analýzy je díky technologickému pokroku neustále vyvíjena, avšak nákladně. Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue, 2014, roč. 25, č. 1, s. 36-54. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se ale o techniku efektivní, rychlou, funkční a levnější. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém tvořící obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. Metoda prozatím není plně automatická - probíhá implementace hybridních systémů - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním (indexátor pracuje s aktivní podporou počítačového programu). Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale jejich finální výběr provede a potvrdí indexátor dle své profesionální úvahy.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou redukované texty charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky jazyka selekčního. Mezi tyto texty řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí a srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závis na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54004</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=54004"/>
		<updated>2018-05-23T13:45:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi''', tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, i jiné výzkumy, studie, projekty, zprávy).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu prvky selekčního jazyka, ale i samotný proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů, vyjádření tématu dokumentu, i interpretaci textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost sémantiky a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' - Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]] a [[Informační systém|informačních systémů]] - v současné době nezbytný postup. Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuální metodou nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu množství dat s malou časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Metoda automatizované obsahové analýzy je díky technologickému pokroku neustále vyvíjena, avšak nákladně. Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue, 2014, roč. 25, č. 1, s. 36-54. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se ale o techniku efektivní, rychlou, funkční a levnější. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém tvořící obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. Metoda prozatím není plně automatická - implementace hybridních systémů - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním. Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale finální výběr provede a potvrdí indexátor.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou redukované texty charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky jazyka selekčního. Mezi tyto texty řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí a srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závis na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53997</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53997"/>
		<updated>2018-05-22T13:44:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi''', tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, i jiné výzkumy, studie, projekty, zprávy).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu prvky selekčního jazyka, ale i samotný proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů, vyjádření tématu dokumentu, i interpretaci textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost sémantiky a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' - Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]] a [[Informační systém|informačních systémů]] - v současné době nezbytný postup. Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuální metodou nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu množství dat s malou časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Metoda automatizované obsahové analýzy je díky technologickému pokroku neustále vyvíjena, avšak nákladně. Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue, 2014, roč. 25, č. 1, s. 36-54. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se ale o techniku efektivní, rychlou, funkční a levnější. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém tvořící obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. Metoda prozatím není plně automatická - implementace hybridních systémů - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním. Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale finální výběr provede a potvrdí indexátor.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou redukované texty charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky jazyka selekčního. Mezi tyto texty řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Shrnutí a srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
* Zpracování obsahové analýzy manuálním i automatizovaným způsobem pomáhá uživatelům s lepším vyhledáváním, či orientací v tématice dokumentu.&lt;br /&gt;
* Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří.&lt;br /&gt;
* Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
* Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
* Větší shoda ve zpracovaném výsledku u dvou stejných dokumentů je u automatické indexace. Průběh manuální obsahové analýzy zcela závis na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
* Jako ideální postup odborníci prozatím shledávají kombinaci a propojení obou technik.&lt;br /&gt;
* Finální produkt obsahové analýzy (např. referát, anotaci atd.) je vhodné přizpůsobit koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53981</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53981"/>
		<updated>2018-05-22T09:53:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi''', tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, i jiné výzkumy, studie, projekty, zprávy).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu prvky selekčního jazyka, ale i samotný proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů, vyjádření tématu dokumentu, i interpretaci textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost sémantiky a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' - Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]] a [[Informační systém|informačních systémů]] - v současné době nezbytný postup. Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuální metodou nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu množství dat s malou časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue, 2014, roč. 25, č. 1, s. 36-54. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se ale o techniku efektivní, rychlou, funkční a levnější. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém tvořící obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Současný stav manuální a automatizované metody indexace v praxi:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. Metoda prozatím není plně automatická - implementace hybridních systémů - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním. Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale finální výběr provede a potvrdí indexátor.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Praktické využití obsahové analýzy:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou redukované texty charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky jazyka selekčního. Mezi tyto texty řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* referát&lt;br /&gt;
* anotaci&lt;br /&gt;
* abstrakt&lt;br /&gt;
* rejstříky&lt;br /&gt;
* odkazy&lt;br /&gt;
* předmětová hesla&lt;br /&gt;
* deskriptory&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
# Indexátor při aplikaci intelektuální metody na obsahovou analýzu dokumentu nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má rozvinutou slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, odlišit významově podobné termíny, odhalit skryté souvislosti v textu a nahlíží na dokument jako na celek. Automatizovaný systém srovnává symboly, které text tvoří.&lt;br /&gt;
# Každý pracovník na pozici indexátora může chápat obsah textu individuálně. Kvalita zpracování může být ovlivněna jeho vzděláním, prostředím, momentálním osobním rozpoložením, vlastní motivací atd. Jakýkoliv systém funguje automaticky, na základě naprogramování - nezávisí na lidském faktoru.&lt;br /&gt;
# Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
Automatizovaná metoda je díky technologickému pokroku neustále vyvíjena, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
Větší shoda ve výsledku u dvou stejných dokumentů u automatické indexace.&lt;br /&gt;
Ideální je kombinace obou postupů&lt;br /&gt;
Vhodné přizpůsobit obsahovou analýzu koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu&lt;br /&gt;
Průběh manuální obsahové analýzy zcela závis na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53875</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53875"/>
		<updated>2018-05-20T23:25:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi''', tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, i jiné výzkumy, studie, projekty, zprávy).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu prvky selekčního jazyka, ale i samotný proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů, vyjádření tématu dokumentu, i interpretaci textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost sémantiky a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' - Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Automatizovaná obsahová analýza:&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zcela podléhá využití [[Informační technologie|informačních technologií]] a [[Informační systém|informačních systémů]] - v současné době nezbytný postup. Tato technika obsahové analýzy disponuje v porovnání s manuální metodou nenáročností, jelikož programy pro automatizovanou indexaci obsáhnou při zpracování dokumentu množství dat s malou časovou prodlevou. V rámci procesu probíhá analýza obsahu pomocí automatických postupů, které umožní rychlou identifikaci pojmu a následné přiřazení vhodných termínů selekčního jazyka (důležité pro možnost zpětného vyhledání dokumentu). Počítačové programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti správně interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé.&amp;lt;ref&amp;gt;KUČEROVÁ, Helena. Co analyzujeme při obsahové analýze dokumentů? K pojmu aboutness v organizaci znalostí = What Do we Analyze during Subject Analysis of Documents? The Concept of Aboutness in Knowledge Organization. Knihovna: knihovnická revue, 2014, roč. 25, č. 1, s. 36-54. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedná se ale o techniku efektivní, rychlou, funkční a levnější. Automatická indexace zabraňuje přílišné subjektivitě intelektuální obsahové analýzy, ale využívá značně zjednodušujících metod, čímž snižuje náročnost celého procesu - kvalita výsledku je tak relativní. Komplikací pro automatizovaný systém tvořící obsahovou analýzu jsou např.:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* slovní spojení mající význam pouze jako celek &lt;br /&gt;
* neexplicitně vyjádřené pojmy&lt;br /&gt;
* nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
* nepřímé odkazy na jiné souvislosti, či texty&lt;br /&gt;
* synonyma&lt;br /&gt;
* homonyma&lt;br /&gt;
* slova v různých tvarech a mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
* symboly a znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Současný stav manuální a automatizované metody indexace v praxi: ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
100% automatizované využití indexace je úzce spjato s náročným technologickým vývojem informačních systémů z hlediska času i financí. Metoda prozatím není plně automatická - implementace hybridních systémů - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním. Obě techniky se metodicky liší, ale ve výsledku jsou vzájemně kompatibilní. Při tvorbě obsahové analýzy jsou systémem předvoleny vhodné výrazy pro indexaci, ale finální výběr provede a potvrdí indexátor.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Spojení automatizované a manuální metody má pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  Srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy - shrnutí:&lt;br /&gt;
Indexátor nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má lepší jazykové schopnosti, slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, podobné termíny, opravdu zkoumá obsah dokumentu atd. - PC srovnává symboly, které text tvoří&lt;br /&gt;
Každý indexátor může chápat obsah textu jinak, je ovlivněn prostředím, momentálním osobním rozpoložením, znalostmi, motivací atd.&lt;br /&gt;
Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
Automatizovaná metoda je díky technologickému pokroku neustále vyvíjena, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
Větší shoda ve výsledku u dvou stejných dokumentů u automatické indexace.&lt;br /&gt;
Ideální je kombinace obou postupů&lt;br /&gt;
Vhodné přizpůsobit obsahovou analýzu koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu&lt;br /&gt;
Průběh manuální obsahové analýzy zcela závis na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praktické využití obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou redukované texty charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky jazyka selekčního. Mezi tyto texty ředíme:&lt;br /&gt;
referát&lt;br /&gt;
anotaci&lt;br /&gt;
abstrakt&lt;br /&gt;
rejstříky, odkazy&lt;br /&gt;
předmětová hesla, deskriptory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53871</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53871"/>
		<updated>2018-05-20T21:59:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi''', tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, i jiné výzkumy, studie, projekty, zprávy).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' '''ve vztahu k jeho obsahu''' využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu prvky selekčního jazyka, ale i samotný proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů, vyjádření tématu dokumentu, i interpretaci textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Definice''' '''indexace dle TDKIV:''' &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahovou analýzou rozumíme '''indexaci obsahové stránky dokumentu realizovanou lidmi''' - tzv. indexátory - tudíž se jedná o zpracování analýzy pouze na '''intelektuální rovině, bez využití automatizovaných systémů'''. Tento druh indexace je značně subjektivním, jelikož proces zpracování velice ovlivňuje lidský faktor. Popis obsahu dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a očekává se, že kvalitně postihne obsahové prvky dokumentu a porozumí kombinacím termínů v textu. Mezi dovednosti kvalifikovaného indexátora řadíme:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* zkušenosti se zpracováním dokumentů&lt;br /&gt;
* schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce&lt;br /&gt;
* znalost sémantiky a problematiky různých typů textu&lt;br /&gt;
* rozvinutá slovní zásoba, včetně odborných termínů napříč obory&lt;br /&gt;
* systematické, logické a analytické myšlení&lt;br /&gt;
* soustředění, pečlivost, zaměření na detail&amp;lt;ref&amp;gt;&amp;lt;i&amp;gt;BLAŽEK, Jakub. Srovnání automatické a intelektuální indexace | Inflow&amp;lt;/i&amp;gt; [online]. [cit. 2018-5-20]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/srovnani-automaticke-intelektualni-indexace&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuálním zpracování obsahové analýzy vychází indexátor i z '''normy ČSN ISO 5963 (010174)''' - Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Dle uvedené normy je prioritou objektivně posoudit a porozumět veškerým důležitým prvkům dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze obsahu''' (zaměřujeme se na viditelné obsahové prvky, ale i samotné tělo textu):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* název a podnázev&lt;br /&gt;
* identifikační, nakladatelské údaje&lt;br /&gt;
* zpracovaný obsah dokumentu&lt;br /&gt;
* úvod dokumentu, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
* úvody jednotlivých kapitol, kapitoly samotné a jejich shrnutí&lt;br /&gt;
* rejstřík&lt;br /&gt;
* přílohy&lt;br /&gt;
* seznam použité literatury&lt;br /&gt;
* kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
* slova napsaná jiným typem písma, či jinak odlišená&lt;br /&gt;
* často opakované pojmy tvořící podstatu textu atd.&amp;lt;ref&amp;gt;Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka: ČSN ISO 5963 (01 0174). 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1995, 10 s.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při provedení profesionální intelektuální analýzy je zvláště kladen důraz na objektivitu, využití dosavadních znalostí při identifikaci obsahových prvků a zhodnocení dokumentu jako celku. Tato technika je díky hlubšímu porozumění obsahu textu kvalitnější než automatizovaná. Zpracování je ale velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument.&amp;lt;ref&amp;gt;SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 3 [cit. 2018-05-20]. urn:nbn:cz:ik-11231. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11231&amp;lt;/ref&amp;gt; Zmíněné faktory jistě v praxi ukazují na upřednostňování automatické indexace, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatizovaná indexace:&lt;br /&gt;
Podléhá využití informačních technologií a informačních systémů - v současné době nezbytný postup. Tato technika není tak časově náročná jako manuální - PC zpracování obsáhne miliony dat. V automatizovaném procesu probíhá analýza pomocí automatických postupů a přiřazování termínů selekčního jazyka, což umožní zpětné vyhledání dokumentu. Jedná se o metodu efektivní, rychlou a funkční. Programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé. &lt;br /&gt;
Proces automatické indexace využívá značně zjednodušujících metod - kvalita výsledku je relativní. Automatická indexace snižuje náročnost celého procesu analýzy a zabraňuje přílišné subjektivitě manuální techniky. Komplikací pro automatizovanou obsahovou analýzu jsou např. slovní spojení mající význam pouze jako celek. Text může dále obsahovat: &lt;br /&gt;
neexplicitně vyjádřené pojmy, nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
nepřímé odkazy na jiné texty&lt;br /&gt;
synonyma, homonyma&lt;br /&gt;
slova v různých tvarech, mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současný stav manuální a automatizované metody indexace:&lt;br /&gt;
náročný technologický vývoj z hlediska času a financí u automatizované indexace&lt;br /&gt;
metoda prozatím není plně automatická - implementace hybridních systémů - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním &lt;br /&gt;
metodicky se liší, ale ve jsou výsledku vzájemně kompatibilní&lt;br /&gt;
v praxi - systémem jsou zvoleny výrazy pro indexaci, ale finální výběr provádí indexátor&lt;br /&gt;
pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  Srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy - shrnutí:&lt;br /&gt;
Indexátor nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má lepší jazykové schopnosti, slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, podobné termíny, opravdu zkoumá obsah dokumentu atd. - PC srovnává symboly, které text tvoří&lt;br /&gt;
Každý indexátor může chápat obsah textu jinak, je ovlivněn prostředím, momentálním osobním rozpoložením, znalostmi, motivací atd.&lt;br /&gt;
Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
Automatizovaná metoda je díky technologickému pokroku neustále vyvíjena, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
Větší shoda ve výsledku u dvou stejných dokumentů u automatické indexace.&lt;br /&gt;
Ideální je kombinace obou postupů&lt;br /&gt;
Vhodné přizpůsobit obsahovou analýzu koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu&lt;br /&gt;
Průběh manuální obsahové analýzy zcela závis na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praktické využití obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou redukované texty charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky jazyka selekčního. Mezi tyto texty ředíme:&lt;br /&gt;
referát&lt;br /&gt;
anotaci&lt;br /&gt;
abstrakt&lt;br /&gt;
rejstříky, odkazy&lt;br /&gt;
předmětová hesla, deskriptory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53862</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53862"/>
		<updated>2018-05-20T17:38:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Obsahová analýza:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem [[obsahová analýza]] definuje [https://aleph.nkp.cz/F/?func=scan&amp;amp;scan_code=TR&amp;amp;x=19&amp;amp;y=5&amp;amp;scan_start=a&amp;amp;local_base=KTD Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV)] následovně: &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
“Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.”&amp;lt;ref&amp;gt;BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001586&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pomocí obsahové analýzy, dle Bohuslava Kováře, konkretizujeme obsahovou stránku [[Dokument, informační pramen a informační zdroj|dokumentu]] co nejpřesněji formulovanými slovy přirozeného jazyka a při její tvorbě vycházíme z údajů, které nám dokument poskytuje. Celý proces obsahové analýzy náleží k základu [[Tradiční systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich využití|věcného pořádání informací]].&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. &amp;lt;i&amp;gt;Obsahová analýza dokumentu&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974.&amp;lt;/ref&amp;gt; Obsahová analýza tudíž odráží jednu z důležitých součástí zpracování dokumentu, jehož '''cílem je specificky profilovat jeho obsahové prvky a objektivně určit vztahy mezi nimi''', tzn. přesně stanovit, o čem daný dokument tématicky pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru [[Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů|informačních věd a knihovnictví]] se obsahová analýza využívá jako systematický [[výzkumné metody|výzkumný nástroj]] ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na zhodnocení různých typů textových dat (sociologické, i jiné výzkumy, studie, projekty, zprávy).&amp;lt;ref&amp;gt;DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza.AntropoWebzin. Plzeň: AntropoWeb při Katedře antropologie FF ZČU v Plzni, 2005-, roč. 2010, č. 2. Dostupné z: http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== &amp;lt;big&amp;gt;'''Techniky obsahové analýzy:'''&amp;lt;/big&amp;gt; ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při '''identifikaci dokumentu''' ve vztahu k jeho obsahu využíváme postupy '''manuální a automatizované indexace''', které zahrnují zpracování dokumentu prvky selekčního jazyka, ale i samotný proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů, vyjádření tématu dokumentu, i interpretaci textu.&amp;lt;ref&amp;gt;KOVÁŘ, Blahoslav. České termíny pro pojmenování procesu věcného pořádání a jeho druhů. Knihovnictví a bibliografie. 1973, roč. 2, č. 2, s. 37-44. Příl. čas. Čtenář, 1973, roč. 24, č. 2.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Indexace dle TDKIV:''' “Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.” Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&amp;lt;ref&amp;gt;Balíková, Marie. indexace. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-17]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&amp;amp;doc_number=000001549&amp;amp;local_base=KTD&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''&amp;lt;big&amp;gt;Manuální obsahová analýza:&amp;lt;/big&amp;gt;''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Veškeré fáze indexace realizované lidmi - indexátory - na intelektuální rovině. Analýza ovšem může být ovlivněna subjektivním lidským faktorem. Jelikož zpracování závisí zcela na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti. Popis dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a plně vnímá obsahové prvky dokumentu a kombinace termínů v textu. Nutností u kvalifikovaného indexátora jsou zkušenosti se zpracováním dokumentů, znalost problematiky textu, soustředění, pečlivost, schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce, systematické, logické a analytické myšlení. Při provedení analýzy je tedy kladen důraz na využití dosavadních znalostí, zkušeností, objektivitu, uvažování o dokumentu a porozumění jeho významu. Profesionální indexátor má při zpracování analýzy dokumentu, dle výše zmíněných skutečností, dbát na správný postup, identifikaci prvků tvořící podstatu obsahu a dokázat text zhodnotit jako celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato technika, ačkoliv je díky porozumění textu kvalitnější než automatizovaná, nedisponuje ovšem stejnou rychlostí. Zpracování je velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument. Zmíněné faktory jistě ukazují na upřednostňování automatické indexace v praxi, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuální tvorbě obsahové analýzy může pomoci i norma ČSN ISO 5963 (010174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Dle uvedené normy je nutné objektivně posoudit všechny důležité prvky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze - posuzujeme obsahová data i samotný text:&lt;br /&gt;
název a podnázev&lt;br /&gt;
identifikační údaje&lt;br /&gt;
obsah &lt;br /&gt;
úvod, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
úvody, samotné kapitoly a shrnutí kapitol&lt;br /&gt;
rejstřík, ilustrace, tabulky&lt;br /&gt;
seznam použité literatury&lt;br /&gt;
kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
slova napsaná jiným typem písma, či pojmy tvořící podstatu textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatizovaná indexace:&lt;br /&gt;
Podléhá využití informačních technologií a informačních systémů - v současné době nezbytný postup. Tato technika není tak časově náročná jako manuální - PC zpracování obsáhne miliony dat. V automatizovaném procesu probíhá analýza pomocí automatických postupů a přiřazování termínů selekčního jazyka, což umožní zpětné vyhledání dokumentu. Jedná se o metodu efektivní, rychlou a funkční. Programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé. &lt;br /&gt;
Proces automatické indexace využívá značně zjednodušujících metod - kvalita výsledku je relativní. Automatická indexace snižuje náročnost celého procesu analýzy a zabraňuje přílišné subjektivitě manuální techniky. Komplikací pro automatizovanou obsahovou analýzu jsou např. slovní spojení mající význam pouze jako celek. Text může dále obsahovat: &lt;br /&gt;
neexplicitně vyjádřené pojmy, nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
nepřímé odkazy na jiné texty&lt;br /&gt;
synonyma, homonyma&lt;br /&gt;
slova v různých tvarech, mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současný stav manuální a automatizované metody indexace:&lt;br /&gt;
náročný technologický vývoj z hlediska času a financí u automatizované indexace&lt;br /&gt;
metoda prozatím není plně automatická - implementace hybridních systémů - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním &lt;br /&gt;
metodicky se liší, ale ve jsou výsledku vzájemně kompatibilní&lt;br /&gt;
v praxi - systémem jsou zvoleny výrazy pro indexaci, ale finální výběr provádí indexátor&lt;br /&gt;
pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  Srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy - shrnutí:&lt;br /&gt;
Indexátor nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má lepší jazykové schopnosti, slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, podobné termíny, opravdu zkoumá obsah dokumentu atd. - PC srovnává symboly, které text tvoří&lt;br /&gt;
Každý indexátor může chápat obsah textu jinak, je ovlivněn prostředím, momentálním osobním rozpoložením, znalostmi, motivací atd.&lt;br /&gt;
Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
Automatizovaná metoda je díky technologickému pokroku neustále vyvíjena, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
Větší shoda ve výsledku u dvou stejných dokumentů u automatické indexace.&lt;br /&gt;
Ideální je kombinace obou postupů&lt;br /&gt;
Vhodné přizpůsobit obsahovou analýzu koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praktické využití obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou redukované texty charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky jazyka selekčního. Mezi tyto texty ředíme:&lt;br /&gt;
referát&lt;br /&gt;
anotaci&lt;br /&gt;
abstrakt&lt;br /&gt;
rejstříky, odkazy&lt;br /&gt;
předmětová hesla, deskriptory&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
 &amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53840</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53840"/>
		<updated>2018-05-18T12:44:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: Lucie.Hajsmanova přesunul stránku 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy na Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem obsahová analýza definuje Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) následovně: &lt;br /&gt;
“Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.” &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza tudíž odráží proces, jehož cílem je specificky profilovat obsahové prvky dokumentu a vztahy mezi nimi - tzn. stanovit, o čem daný dokument přesně pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle Bohuslava Kováře obsahovou analýzou, která je základem věcného pořádání informací, definujeme přesný obsah dokumentu (přičemž vycházíme z tematických údajů dokumentu) a formulujeme jej co nejpřesnějšími slovy přirozeného jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru informačních věd a knihovnictví se obsahová analýza využívá jako systematický výzkumný nástroj ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na frekvenci různých typů textových dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Techniky obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při identifikaci dokumentu ve vztahu k jeho obsahu využíváme postupy manuální a automatizované indexace. Indexace je podle Bohuslava Kováře přímou součástí obsahové analýzy. Zahrnuje tedy zpracování dokumentu prvky selekčního jazyka, ale i samotný proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů, vyjádření tématu dokumentu, i interpretaci textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace dle TDKIV: “Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.” Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahová analýza:&lt;br /&gt;
Veškeré fáze indexace realizované lidmi - indexátory - na intelektuální rovině. Analýza ovšem může být ovlivněna subjektivním lidským faktorem. Jelikož zpracování závisí zcela na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti. Popis dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a plně vnímá obsahové prvky dokumentu a kombinace termínů v textu. Nutností u kvalifikovaného indexátora jsou zkušenosti se zpracováním dokumentů, znalost problematiky textu, soustředění, pečlivost, schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce, systematické, logické a analytické myšlení. Při provedení analýzy je tedy kladen důraz na využití dosavadních znalostí, zkušeností, objektivitu, uvažování o dokumentu a porozumění jeho významu. Profesionální indexátor má při zpracování analýzy dokumentu, dle výše zmíněných skutečností, dbát na správný postup, identifikaci prvků tvořící podstatu obsahu a dokázat text zhodnotit jako celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato technika, ačkoliv je díky porozumění textu kvalitnější než automatizovaná, nedisponuje ovšem stejnou rychlostí. Zpracování je velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument. Zmíněné faktory jistě ukazují na upřednostňování automatické indexace v praxi, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuální tvorbě obsahové analýzy může pomoci i norma ČSN ISO 5963 (010174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Dle uvedené normy je nutné objektivně posoudit všechny důležité prvky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze - posuzujeme obsahová data i samotný text:&lt;br /&gt;
název a podnázev&lt;br /&gt;
identifikační údaje&lt;br /&gt;
obsah &lt;br /&gt;
úvod, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
úvody, samotné kapitoly a shrnutí kapitol&lt;br /&gt;
rejstřík, ilustrace, tabulky&lt;br /&gt;
seznam použité literatury&lt;br /&gt;
kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
slova napsaná jiným typem písma, či pojmy tvořící podstatu textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatizovaná indexace:&lt;br /&gt;
Podléhá využití informačních technologií a informačních systémů - v současné době nezbytný postup. Tato technika není tak časově náročná jako manuální - PC zpracování obsáhne miliony dat. V automatizovaném procesu probíhá analýza pomocí automatických postupů a přiřazování termínů selekčního jazyka, což umožní zpětné vyhledání dokumentu. Jedná se o metodu efektivní, rychlou a funkční. Programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé. &lt;br /&gt;
Proces automatické indexace využívá značně zjednodušujících metod - kvalita výsledku je relativní. Automatická indexace snižuje náročnost celého procesu analýzy a zabraňuje přílišné subjektivitě manuální techniky. Komplikací pro automatizovanou obsahovou analýzu jsou např. slovní spojení mající význam pouze jako celek. Text může dále obsahovat: &lt;br /&gt;
neexplicitně vyjádřené pojmy, nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
nepřímé odkazy na jiné texty&lt;br /&gt;
synonyma, homonyma&lt;br /&gt;
slova v různých tvarech, mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současný stav manuální a automatizované metody indexace:&lt;br /&gt;
náročný technologický vývoj z hlediska času a financí u automatizované indexace&lt;br /&gt;
metoda prozatím není plně automatická - implementace hybridních systémů - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním &lt;br /&gt;
metodicky se liší, ale ve jsou výsledku vzájemně kompatibilní&lt;br /&gt;
v praxi - systémem jsou zvoleny výrazy pro indexaci, ale finální výběr provádí indexátor&lt;br /&gt;
pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  Srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy - shrnutí:&lt;br /&gt;
Indexátor nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má lepší jazykové schopnosti, slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, podobné termíny, opravdu zkoumá obsah dokumentu atd. - PC srovnává symboly, které text tvoří&lt;br /&gt;
Každý indexátor může chápat obsah textu jinak, je ovlivněn prostředím, momentálním osobním rozpoložením, znalostmi, motivací atd.&lt;br /&gt;
Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
Automatizovaná metoda je díky technologickému pokroku neustále vyvíjena, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
Větší shoda ve výsledku u dvou stejných dokumentů u automatické indexace.&lt;br /&gt;
Ideální je kombinace obou postupů&lt;br /&gt;
Vhodné přizpůsobit obsahovou analýzu koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praktické využití obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou redukované texty charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky jazyka selekčního. Mezi tyto texty ředíme:&lt;br /&gt;
referát&lt;br /&gt;
anotaci&lt;br /&gt;
abstrakt&lt;br /&gt;
rejstříky, odkazy&lt;br /&gt;
předmětová hesla, deskriptory&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=11)_Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53841</id>
		<title>11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=11)_Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53841"/>
		<updated>2018-05-18T12:44:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: Lucie.Hajsmanova přesunul stránku 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy na Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;#PŘESMĚRUJ [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53839</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53839"/>
		<updated>2018-05-18T12:42:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy|11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53838</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53838"/>
		<updated>2018-05-18T12:39:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;{{Pracuje se}}&lt;br /&gt;
'''Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem obsahová analýza definuje Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) následovně: &lt;br /&gt;
“Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.” &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza tudíž odráží proces, jehož cílem je specificky profilovat obsahové prvky dokumentu a vztahy mezi nimi - tzn. stanovit, o čem daný dokument přesně pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle Bohuslava Kováře obsahovou analýzou, která je základem věcného pořádání informací, definujeme přesný obsah dokumentu (přičemž vycházíme z tematických údajů dokumentu) a formulujeme jej co nejpřesnějšími slovy přirozeného jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru informačních věd a knihovnictví se obsahová analýza využívá jako systematický výzkumný nástroj ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na frekvenci různých typů textových dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Techniky obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při identifikaci dokumentu ve vztahu k jeho obsahu využíváme postupy manuální a automatizované indexace. Indexace je podle Bohuslava Kováře přímou součástí obsahové analýzy. Zahrnuje tedy zpracování dokumentu prvky selekčního jazyka, ale i samotný proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů, vyjádření tématu dokumentu, i interpretaci textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace dle TDKIV: “Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.” Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahová analýza:&lt;br /&gt;
Veškeré fáze indexace realizované lidmi - indexátory - na intelektuální rovině. Analýza ovšem může být ovlivněna subjektivním lidským faktorem. Jelikož zpracování závisí zcela na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti. Popis dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a plně vnímá obsahové prvky dokumentu a kombinace termínů v textu. Nutností u kvalifikovaného indexátora jsou zkušenosti se zpracováním dokumentů, znalost problematiky textu, soustředění, pečlivost, schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce, systematické, logické a analytické myšlení. Při provedení analýzy je tedy kladen důraz na využití dosavadních znalostí, zkušeností, objektivitu, uvažování o dokumentu a porozumění jeho významu. Profesionální indexátor má při zpracování analýzy dokumentu, dle výše zmíněných skutečností, dbát na správný postup, identifikaci prvků tvořící podstatu obsahu a dokázat text zhodnotit jako celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato technika, ačkoliv je díky porozumění textu kvalitnější než automatizovaná, nedisponuje ovšem stejnou rychlostí. Zpracování je velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument. Zmíněné faktory jistě ukazují na upřednostňování automatické indexace v praxi, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuální tvorbě obsahové analýzy může pomoci i norma ČSN ISO 5963 (010174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Dle uvedené normy je nutné objektivně posoudit všechny důležité prvky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze - posuzujeme obsahová data i samotný text:&lt;br /&gt;
název a podnázev&lt;br /&gt;
identifikační údaje&lt;br /&gt;
obsah &lt;br /&gt;
úvod, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
úvody, samotné kapitoly a shrnutí kapitol&lt;br /&gt;
rejstřík, ilustrace, tabulky&lt;br /&gt;
seznam použité literatury&lt;br /&gt;
kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
slova napsaná jiným typem písma, či pojmy tvořící podstatu textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatizovaná indexace:&lt;br /&gt;
Podléhá využití informačních technologií a informačních systémů - v současné době nezbytný postup. Tato technika není tak časově náročná jako manuální - PC zpracování obsáhne miliony dat. V automatizovaném procesu probíhá analýza pomocí automatických postupů a přiřazování termínů selekčního jazyka, což umožní zpětné vyhledání dokumentu. Jedná se o metodu efektivní, rychlou a funkční. Programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé. &lt;br /&gt;
Proces automatické indexace využívá značně zjednodušujících metod - kvalita výsledku je relativní. Automatická indexace snižuje náročnost celého procesu analýzy a zabraňuje přílišné subjektivitě manuální techniky. Komplikací pro automatizovanou obsahovou analýzu jsou např. slovní spojení mající význam pouze jako celek. Text může dále obsahovat: &lt;br /&gt;
neexplicitně vyjádřené pojmy, nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
nepřímé odkazy na jiné texty&lt;br /&gt;
synonyma, homonyma&lt;br /&gt;
slova v různých tvarech, mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současný stav manuální a automatizované metody indexace:&lt;br /&gt;
náročný technologický vývoj z hlediska času a financí u automatizované indexace&lt;br /&gt;
metoda prozatím není plně automatická - implementace hybridních systémů - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním &lt;br /&gt;
metodicky se liší, ale ve jsou výsledku vzájemně kompatibilní&lt;br /&gt;
v praxi - systémem jsou zvoleny výrazy pro indexaci, ale finální výběr provádí indexátor&lt;br /&gt;
pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  Srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy - shrnutí:&lt;br /&gt;
Indexátor nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má lepší jazykové schopnosti, slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, podobné termíny, opravdu zkoumá obsah dokumentu atd. - PC srovnává symboly, které text tvoří&lt;br /&gt;
Každý indexátor může chápat obsah textu jinak, je ovlivněn prostředím, momentálním osobním rozpoložením, znalostmi, motivací atd.&lt;br /&gt;
Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
Automatizovaná metoda je díky technologickému pokroku neustále vyvíjena, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
Větší shoda ve výsledku u dvou stejných dokumentů u automatické indexace.&lt;br /&gt;
Ideální je kombinace obou postupů&lt;br /&gt;
Vhodné přizpůsobit obsahovou analýzu koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praktické využití obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou redukované texty charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky jazyka selekčního. Mezi tyto texty ředíme:&lt;br /&gt;
referát&lt;br /&gt;
anotaci&lt;br /&gt;
abstrakt&lt;br /&gt;
rejstříky, odkazy&lt;br /&gt;
předmětová hesla, deskriptory&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53837</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53837"/>
		<updated>2018-05-18T12:31:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem obsahová analýza definuje Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) následovně: &lt;br /&gt;
“Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.” &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza tudíž odráží proces, jehož cílem je specificky profilovat obsahové prvky dokumentu a vztahy mezi nimi - tzn. stanovit, o čem daný dokument přesně pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle Bohuslava Kováře obsahovou analýzou, která je základem věcného pořádání informací, definujeme přesný obsah dokumentu (přičemž vycházíme z tematických údajů dokumentu) a formulujeme jej co nejpřesnějšími slovy přirozeného jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru informačních věd a knihovnictví se obsahová analýza využívá jako systematický výzkumný nástroj ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na frekvenci různých typů textových dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Techniky obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při identifikaci dokumentu ve vztahu k jeho obsahu využíváme postupy manuální a automatizované indexace. Indexace je podle Bohuslava Kováře přímou součástí obsahové analýzy. Zahrnuje tedy zpracování dokumentu prvky selekčního jazyka, ale i samotný proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů, vyjádření tématu dokumentu, i interpretaci textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace dle TDKIV: “Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.” Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahová analýza:&lt;br /&gt;
Veškeré fáze indexace realizované lidmi - indexátory - na intelektuální rovině. Analýza ovšem může být ovlivněna subjektivním lidským faktorem. Jelikož zpracování závisí zcela na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti. Popis dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a plně vnímá obsahové prvky dokumentu a kombinace termínů v textu. Nutností u kvalifikovaného indexátora jsou zkušenosti se zpracováním dokumentů, znalost problematiky textu, soustředění, pečlivost, schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce, systematické, logické a analytické myšlení. Při provedení analýzy je tedy kladen důraz na využití dosavadních znalostí, zkušeností, objektivitu, uvažování o dokumentu a porozumění jeho významu. Profesionální indexátor má při zpracování analýzy dokumentu, dle výše zmíněných skutečností, dbát na správný postup, identifikaci prvků tvořící podstatu obsahu a dokázat text zhodnotit jako celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato technika, ačkoliv je díky porozumění textu kvalitnější než automatizovaná, nedisponuje ovšem stejnou rychlostí. Zpracování je velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument. Zmíněné faktory jistě ukazují na upřednostňování automatické indexace v praxi, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuální tvorbě obsahové analýzy může pomoci i norma ČSN ISO 5963 (010174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Dle uvedené normy je nutné objektivně posoudit všechny důležité prvky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze - posuzujeme obsahová data i samotný text:&lt;br /&gt;
název a podnázev&lt;br /&gt;
identifikační údaje&lt;br /&gt;
obsah &lt;br /&gt;
úvod, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
úvody, samotné kapitoly a shrnutí kapitol&lt;br /&gt;
rejstřík, ilustrace, tabulky&lt;br /&gt;
seznam použité literatury&lt;br /&gt;
kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
slova napsaná jiným typem písma, či pojmy tvořící podstatu textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatizovaná indexace:&lt;br /&gt;
Podléhá využití informačních technologií a informačních systémů - v současné době nezbytný postup. Tato technika není tak časově náročná jako manuální - PC zpracování obsáhne miliony dat. V automatizovaném procesu probíhá analýza pomocí automatických postupů a přiřazování termínů selekčního jazyka, což umožní zpětné vyhledání dokumentu. Jedná se o metodu efektivní, rychlou a funkční. Programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé. &lt;br /&gt;
Proces automatické indexace využívá značně zjednodušujících metod - kvalita výsledku je relativní. Automatická indexace snižuje náročnost celého procesu analýzy a zabraňuje přílišné subjektivitě manuální techniky. Komplikací pro automatizovanou obsahovou analýzu jsou např. slovní spojení mající význam pouze jako celek. Text může dále obsahovat: &lt;br /&gt;
neexplicitně vyjádřené pojmy, nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
nepřímé odkazy na jiné texty&lt;br /&gt;
synonyma, homonyma&lt;br /&gt;
slova v různých tvarech, mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současný stav manuální a automatizované metody indexace:&lt;br /&gt;
náročný technologický vývoj z hlediska času a financí u automatizované indexace&lt;br /&gt;
metoda prozatím není plně automatická - implementace hybridních systémů - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním &lt;br /&gt;
metodicky se liší, ale ve jsou výsledku vzájemně kompatibilní&lt;br /&gt;
v praxi - systémem jsou zvoleny výrazy pro indexaci, ale finální výběr provádí indexátor&lt;br /&gt;
pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  Srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy - shrnutí:&lt;br /&gt;
Indexátor nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má lepší jazykové schopnosti, slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, podobné termíny, opravdu zkoumá obsah dokumentu atd. - PC srovnává symboly, které text tvoří&lt;br /&gt;
Každý indexátor může chápat obsah textu jinak, je ovlivněn prostředím, momentálním osobním rozpoložením, znalostmi, motivací atd.&lt;br /&gt;
Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
Automatizovaná metoda je díky technologickému pokroku neustále vyvíjena, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
Větší shoda ve výsledku u dvou stejných dokumentů u automatické indexace.&lt;br /&gt;
Ideální je kombinace obou postupů&lt;br /&gt;
Vhodné přizpůsobit obsahovou analýzu koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praktické využití obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou redukované texty charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky jazyka selekčního. Mezi tyto texty ředíme:&lt;br /&gt;
referát&lt;br /&gt;
anotaci&lt;br /&gt;
abstrakt&lt;br /&gt;
rejstříky, odkazy&lt;br /&gt;
předmětová hesla, deskriptory&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53836</id>
		<title>Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Porovn%C3%A1n%C3%AD_manu%C3%A1ln%C3%AD_a_automatizovan%C3%A9_obsahov%C3%A9_anal%C3%BDzy&amp;diff=53836"/>
		<updated>2018-05-18T12:30:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: Založena nová stránka s textem „Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy:  Pojem obsahová analýza definuje Česká terminologická databáze knihovnictví a informač…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem obsahová analýza definuje Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) následovně: &lt;br /&gt;
“Analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu.” &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Obsahová analýza tudíž odráží proces, jehož cílem je specificky profilovat obsahové prvky dokumentu a vztahy mezi nimi - tzn. stanovit, o čem daný dokument přesně pojednává.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dle Bohuslava Kováře obsahovou analýzou, která je základem věcného pořádání informací, definujeme přesný obsah dokumentu (přičemž vycházíme z tematických údajů dokumentu) a formulujeme jej co nejpřesnějšími slovy přirozeného jazyka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě oboru informačních věd a knihovnictví se obsahová analýza využívá jako systematický výzkumný nástroj ve společenských vědách s kvantitativní i kvalitativní aplikací na frekvenci různých typů textových dat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Techniky obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při identifikaci dokumentu ve vztahu k jeho obsahu využíváme postupy manuální a automatizované indexace. Indexace je podle Bohuslava Kováře přímou součástí obsahové analýzy. Zahrnuje tedy zpracování dokumentu prvky selekčního jazyka, ale i samotný proces obsahové analýzy, určení hlavních pojmů, vyjádření tématu dokumentu, i interpretaci textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Indexace dle TDKIV: “Proces vyjádření obsahu dokumentu pomocí prvků selekčního jazyka, obvykle s cílem umožnit zpětné vyhledávání. Podle použitých metod se rozlišuje pojmová a slovní indexace, podle použitých postupů se rozlišuje intelektuální, automatická a poloautomatická indexace.” Dle výše zmíněné definice tedy pro funkční zpětné vyhledání musí být obsah dokumentu kvalitně zpracován selekčním jazykem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuální obsahová analýza:&lt;br /&gt;
Veškeré fáze indexace realizované lidmi - indexátory - na intelektuální rovině. Analýza ovšem může být ovlivněna subjektivním lidským faktorem. Jelikož zpracování závisí zcela na zkušenostech indexátora, je reálné, že v případě obsahové analýzy dvou stejných dokumentů narazíme na odlišnosti. Popis dokumentu probíhá dle předem stanovených pravidel. Zpracovatel primárně čerpá z tradičních zdrojů informací (níže blíže specifikováno dle normy) a plně vnímá obsahové prvky dokumentu a kombinace termínů v textu. Nutností u kvalifikovaného indexátora jsou zkušenosti se zpracováním dokumentů, znalost problematiky textu, soustředění, pečlivost, schopnost porozumění danému dokumentu po obsahové i jazykové stránce, systematické, logické a analytické myšlení. Při provedení analýzy je tedy kladen důraz na využití dosavadních znalostí, zkušeností, objektivitu, uvažování o dokumentu a porozumění jeho významu. Profesionální indexátor má při zpracování analýzy dokumentu, dle výše zmíněných skutečností, dbát na správný postup, identifikaci prvků tvořící podstatu obsahu a dokázat text zhodnotit jako celek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato technika, ačkoliv je díky porozumění textu kvalitnější než automatizovaná, nedisponuje ovšem stejnou rychlostí. Zpracování je velice časově a intelektuálně náročné a celkově nákladnější v poměru cena/zanalyzovaný dokument. Zmíněné faktory jistě ukazují na upřednostňování automatické indexace v praxi, ale i tato technika má své nedostatky. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při manuální tvorbě obsahové analýzy může pomoci i norma ČSN ISO 5963 (010174) Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Dle uvedené normy je nutné objektivně posoudit všechny důležité prvky dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Části dokumentu, z nichž lze primárně čerpat data k analýze - posuzujeme obsahová data i samotný text:&lt;br /&gt;
název a podnázev&lt;br /&gt;
identifikační údaje&lt;br /&gt;
obsah &lt;br /&gt;
úvod, předmluva i závěr&lt;br /&gt;
úvody, samotné kapitoly a shrnutí kapitol&lt;br /&gt;
rejstřík, ilustrace, tabulky&lt;br /&gt;
seznam použité literatury&lt;br /&gt;
kontext celého dokumentu&lt;br /&gt;
slova napsaná jiným typem písma, či pojmy tvořící podstatu textu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Automatizovaná indexace:&lt;br /&gt;
Podléhá využití informačních technologií a informačních systémů - v současné době nezbytný postup. Tato technika není tak časově náročná jako manuální - PC zpracování obsáhne miliony dat. V automatizovaném procesu probíhá analýza pomocí automatických postupů a přiřazování termínů selekčního jazyka, což umožní zpětné vyhledání dokumentu. Jedná se o metodu efektivní, rychlou a funkční. Programy pro zpracování analýzy ale nemají dostatečné schopnosti interpretovat obsah dat daného dokumentu, tudíž mu neporozumí jako lidé. &lt;br /&gt;
Proces automatické indexace využívá značně zjednodušujících metod - kvalita výsledku je relativní. Automatická indexace snižuje náročnost celého procesu analýzy a zabraňuje přílišné subjektivitě manuální techniky. Komplikací pro automatizovanou obsahovou analýzu jsou např. slovní spojení mající význam pouze jako celek. Text může dále obsahovat: &lt;br /&gt;
neexplicitně vyjádřené pojmy, nerelevantní termíny&lt;br /&gt;
nepřímé odkazy na jiné texty&lt;br /&gt;
synonyma, homonyma&lt;br /&gt;
slova v různých tvarech, mluvnických kategoriích&lt;br /&gt;
znaky (pokud dokument není psaný latinkou)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současný stav manuální a automatizované metody indexace:&lt;br /&gt;
náročný technologický vývoj z hlediska času a financí u automatizované indexace&lt;br /&gt;
metoda prozatím není plně automatická - implementace hybridních systémů - tzn. automatická indexace společně s intelektuálním zpracováním &lt;br /&gt;
metodicky se liší, ale ve jsou výsledku vzájemně kompatibilní&lt;br /&gt;
v praxi - systémem jsou zvoleny výrazy pro indexaci, ale finální výběr provádí indexátor&lt;br /&gt;
pozitivní dopad na kvalitu a přesnost výsledku&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
  Srovnání manuální a automatizované metody obsahové analýzy - shrnutí:&lt;br /&gt;
Indexátor nemá problém s interpretací přirozeného jazyka, má lepší jazykové schopnosti, slovní zásobu, dokáže spojit synonyma, podobné termíny, opravdu zkoumá obsah dokumentu atd. - PC srovnává symboly, které text tvoří&lt;br /&gt;
Každý indexátor může chápat obsah textu jinak, je ovlivněn prostředím, momentálním osobním rozpoložením, znalostmi, motivací atd.&lt;br /&gt;
Systém zvládá přesně analyzovat bez problému obrovské množství dat, chybí ovšem porozumění obsahu v přirozeném jazyce.&lt;br /&gt;
Automatizovaná metoda je díky technologickému pokroku neustále vyvíjena, avšak nákladně.&lt;br /&gt;
Větší shoda ve výsledku u dvou stejných dokumentů u automatické indexace.&lt;br /&gt;
Ideální je kombinace obou postupů&lt;br /&gt;
Vhodné přizpůsobit obsahovou analýzu koncovému uživateli dle formy a tématu dokumentu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Praktické využití obsahové analýzy:&lt;br /&gt;
Výsledkem manuální i automatizované obsahové analýzy jsou redukované texty charakterizující jasně, přesně a objektivně obsah dokumentu v přirozeném jazyce, ale i prvky jazyka selekčního. Mezi tyto texty ředíme:&lt;br /&gt;
referát&lt;br /&gt;
anotaci&lt;br /&gt;
abstrakt&lt;br /&gt;
rejstříky, odkazy&lt;br /&gt;
předmětová hesla, deskriptory&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53835</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53835"/>
		<updated>2018-05-18T12:28:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihOvnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||Kahancová|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Horníčková&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Kahancová &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 [https://wikisofia.cz/wiki/Anal%C3%BDza_vybran%C3%BDch_trend%C5%AF_ve_v%C4%9Bcn%C3%A9m_po%C5%99%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD_a_vyhled%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_informac%C3%AD Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 [[Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice]] || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna_jako_pojem_a_jej%C3%AD_obecn%C3%A1_architektura_(modely_%E2%80%9EKahn-Wilensky%E2%80%9C_a_OAIS) B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS)] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || Samec&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || Jarosevska&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 [https://wikisofia.cz/wiki/Agiln%C3%AD_metody_projektov%C3%A1n%C3%AD._Principy,_role,_organizace,_n%C3%A1stroje Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje.] || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || Filipová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 [[Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 [[Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 [[Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny]] || Světelská ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 [[Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 [[Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna|Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML]] || Trunec &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || Dobiášovský&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 [[Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)]] || Rainová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[[[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]]]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) [[Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití]] || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy]] ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) [[Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku]] || Rumpíková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) [[Výzkum a metody v informační vědě]]|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) [[Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy]] || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||Müllerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) [[Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance]]||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| Konečná&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. &lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  Jirásková&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || Sedláčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || Vaníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) [[Informační a citační etika]] || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53057</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53057"/>
		<updated>2018-03-23T09:49:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci ||&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53056</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53056"/>
		<updated>2018-03-23T09:26:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||  &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || Hajšmanová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53055</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53055"/>
		<updated>2018-03-23T09:06:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||  &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku || Hajšmanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53054</id>
		<title>Státnicové okruhy pro SZZK od září 2016 dále - magisterské studium</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=St%C3%A1tnicov%C3%A9_okruhy_pro_SZZK_od_z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2016_d%C3%A1le_-_magistersk%C3%A9_studium&amp;diff=53054"/>
		<updated>2018-03-23T08:56:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Hajsmanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Otázky platí pro SZZK od září 2016 dále ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Informační studia a knihovnictví'''=&lt;br /&gt;
==INFORMAČNÍ ZAMĚŘENÍ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*A - INFORMAČNÍ VĚDA (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Východiska informační vědy a teorie informace|A1 Východiska informační vědy a zaměření oboru]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  [[ A2 Informační etika a společenské dopady moderních informačních technologií]]  || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|  A3 [[Systém výzkumu, metody informační vědy a vědecká komunikace]] &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A4 [[Hodnocení vědy v ČR|Principy hodnocení vědy, přístupy a nástroje, situace v ČR]] ||  ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A5 [[Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití]] ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A6 [[Bibliometrie a scientometrie, publikační a citační analýzy]]  || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A7 Problematika velkých dat ([[Big data]])  || Rainová&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A8 [[Informační války|Kybernetické útoky, cyber war]] || Trunec&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A9 [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A10 [[Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A11 Human Computer Interaction ([[HCI]]) || Garmash&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A12 Pojem &amp;quot;[[informační politika]]&amp;quot; a informační okruhy, v nichž se uplatňuje || &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A13 [[Informační politika]] Evropské unie ||  Matička&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A14 [[Informační legislativa]] - její rozdělení a právo svobodného přístupu k informacím || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A15 [[Právo na ochranu duševního vlastnictví a WIPO]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A16 [[Optimální (entropické) kódování informačního zdroje]]   || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| A17 Samoopravné kódy a limity přenosu zpráv informačním kanálem  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A18 Definice syntaxe a sémantiky Predikátové logiky'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A19 Základní extenzionální model: popis a příklady ''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A20 Principy intenzionální logiky a jejich příklady''  || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A21 Základní principy transparentní intenzionální logiky P. Tichého (TIL)''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A22 Postup při návrhu a realizaci empirického významu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A23 Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice'' ||X  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A24 Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A25 Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti:pravděpodobnostní rozdělení,distribuční funkce'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A26 Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl,směrodatná odchylka, medián, kvantity, decily''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A27 Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr,± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A28 Interval spolehlivosti: popis pojmu, možnost výpočtu, názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''A29 Postup při vyhodnocení testu dobré shody (χ-kvadrát test) a názorný příklad použití'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*B - INFORMAČNÍ SYSTÉMY A SLUŽBY (povinný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B1 Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B2 Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B3 Chování uživatele při věcném vyhledávání informací v katalozích, oborových databázích a v prostředí webu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B4 Výhody a úskalí základních typů indexace || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B5 Teoretické základy selekčních jazyků v lingvistice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B6 Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B7 Otevřený přístup {Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj,hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B8 Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B9 Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B10 Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B11 Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B12 Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B13 Trvalé identifikátory informačních objektů {zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích  služeb || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B14 Významná metadatová schémata a specifikace užívané v digitálních knihovnách v oblasti vědy a výzkumu || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B15 Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B16 Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (model „Kahn-Wilensky&amp;quot; a model OAIS) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B17 Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || || || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B18 Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B19 Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B20 Vyhodnocování relevance || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B21 Databáze, jejich třídění a typologie v historickém kontextu a databáze databází || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B22 Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Informační a knihovní věda a jejich srovnání || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B23 Bibliografické informační entity (podle modelu FRBR) a základní a specifické vztahy mezi nimi || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| B24 Struktura a sémantika komunikativních (výměnných) formátů pro bibliografické a jiné související entity || || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*C - INFORMAČNÍ A ZNALOSTNÍ MANAGEMENT (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C1 [[Metodiky projektového managementu, jejich obsah a smysl|Metodiky projektového managementu, smysl, vývoj, zaměření. Certifikace.]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C2 Životní cyklus projektu, smysl a obsah jednotlivých fází || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C3 Výběrová řízení na implementaci informačních systémů, jejich příprava a realizace  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C4 Specifika projektů implementace ERP systémů v organizaci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C5 Teoretické modely řízení změny a způsoby jejich využití na projektech|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C6 Proces řízení projektových rizik. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C7 Smlouvy v IT. Typy, struktura, formální požadavky, dopady Nového občanského zákoníku. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C8 Projektový leadership. Fáze vývoje projektového týmu. MBTI a možnosti jeho uplatnění.  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C9 Agilní metody projektování. Principy, role, organizace, nástroje. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C10 Změny podnikového paradigmatu a jejich reflexe v oblasti podnikové informatiky. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C11 Životní cyklus multidimensionálního vývoje informačního systému. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C12 Elektronická tržiště - typologie, příklady a možnosti využití. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C13 Modely informačních systémů v podniku. Rodina norem IS09000 || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C14 Systémy ERP, vývoj,architektura, funkcionalita, současný stav na trhu v ČR || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C15 CRM systémy, principy, funkcionalita, trendy || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C16 Modely zajištění provozu a rozvoje podnikových informačních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C17 Lean, Six Sigma a jejich srovnání. Cyklus DMAIC. || Černohlávková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C18 Princip, struktura a typy expertních systémů || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C19 Podstata znalostí a formy jejich reprezentace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C20 Báze znalostí založené na pravidlech a inferenční mechanismus|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C21 Zpracování neurčitosti v expertních systémech a základy fuzzy logiky  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| C22 Metody dobývání znalostí z databází (data mining)|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*D - INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (volitelný)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D1 Architektura WWW - zdroje a jejich adresace || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D2 Architektura softwarových aplikací || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D3 Vývoj software - základní přehled v problematice ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D4 [[Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D5 Rozhodovací tabulky a stromy (základní pojmy a vlastnosti)  || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D9 Konstrukce rozhodovacích stromů (princip snižování entropie) ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D10 Popis prvků konceptuálních modelů, smysl konceptuálního modelu a příklad modelu Knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D11 Transformace konceptuálního modelu na datový model, základní prvky datového modelu, specifikace úlohy primárních a cizích klíčů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D12 Popis definiční části jazyka SQL,specifikace deklarace primárních a cizích klíčů a příklady na modelu knihovny || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D13 Manipulační část jazyka SQL (DML – insert, update, delete) a příklady na databázi Knihovna || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D14 Příkaz Select, jeho využití v databázi Knihovna / popis klauzule NOT IN a její využití, Select s klauzulí GROUP BY, využití tohoto příkazu v databázi knihovna, základní duplicitní select a další agregátní funkce /. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D15 Principy hierarchických modelů. Příklady modelování procesů a programovacích struktur (základní příkazy řízení toku programu) || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D16 Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D17 Principy kódování zvuku a obrazu, komprese dat || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D18 Klasické substituční šifry a jejich kryptoanalýza || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D19[[Symetrické kryptosystémy| Symetrické kryptosystémy a šifrové standardy (DES, AES)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| D20 Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovnické zaměření=&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační věda – povinný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student  !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) [[Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR|Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR,  úloha a aktivity Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Historie a současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, jejich hlavní cíle a výstupy || Garamszegi&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) [[Open Access|Otevřený přístup (Open Access) k informacím ve vědě a výzkumu, jeho vývoj, hlavní zdroje, jejich registry a podpora v globálním rámci]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) [[Digitální knihovna jako pojem a její obecná architektura (modely „Kahn-Wilensky“ a OAIS)]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) [[Analýza vybraných trendů ve věcném pořádání a vyhledávání informací]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Reprezentace obsahu dokumentů jazykovými i nejazykovými prostředky || Novobilská||||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Systémy pořádání informací a znalostí - vlastnosti a možnosti jejich užití || Kašparová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) [[Teoretické základy selekčních jazyků  v lingvistice]] ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) [[Teoretické základy selekčních jazyků v sémiotice]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) [[Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy|Poslání, pracovní metody a výsledky obsahové analýzy a problematika vytváření a užití redukovaného textu]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Porovnání manuální a automatizované obsahové analýzy ||  &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Postup při návrhu a realizaci empirického výzkumu - výběr vzorku, reprezentativnost vzorku ||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Náhodný jev, algebra jevů, průnik a spojení jevů, doplněk jevu, analogické pojmy v logice a informatice || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) [[Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy|Pojem podmíněné pravděpodobnosti, závislé a nezávislé jevy]] || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Pojem náhodné veličiny a její vlastnosti: pravděpodobnostní rozdělení, distribuční funkce|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 16) Charakteristiky náhodné veličiny: střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, medián, kvantily, decily || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 17) Normální rozdělení náhodné veličiny. Intervalové odhady pro ± cr, ± 2cr, ± 3cr. Pojem intervalu spolehlivosti. || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 18) Popište pojem intervalu spolehlivosti a popište, jak je možné jej vypočítat, uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 19) Popište postup při vyhodnocení testu dobré shody (x-kvadrát test) a uveďte názorný příklad použití || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 20) Problematika mezikulturní komunikace v managementu knihoven a designu služeb knihoven || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 21) [[Komunikační klima organizace a komunikační audity|Informace a komunikační klima organizace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 22) [[Právo a internet]]  || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 23) Výzkum a metody v informační vědě|| Křížková &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 24) Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy || Mizlerová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 25) Citační indikátory, rejstříky, databáze - srovnání a využití  || Vorlová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 26) Konceptuální modely v informační vědě, vybraní zástupci || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 27) Pojem relevance, její vyhodnocování, druhy relevance||Malinová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 28) Významné mezinárodní a národní informační zdroje pro obor Knihovní a informační věda a jejich srovnání || Cvačka&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 29) Informační a knihovní věda a knihovnictví: vysvětlení pojmů, definice jejich vzájemného vztahu a zasazení do kontextu dalších oborů || Neradová&lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*ICT - Procesy a technologie v knihovnách – povinný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 30) Technologie provozu informačních systémů (třívrstvá architektura, databázové systémy apod.) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 31) Integrace informačních systémů (technologie, které IS zastřešují – tj. linkovací nástroje, federativní vyhledávání, discovery systémy, velké indexy a další) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 32) Systémový přístup ke knihovnickým procesům v knihovně ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 33) Vliv legislativy na činnost knihoven|| | ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 34) Automatizované knihovnicko-informační systémy || Odehnalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 35) Kooperativní projekty knihoven v ČR a zahraničí|| Zoufalá&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 36) Nástroje pro správu a zabezpečení fyzických fondů knihoven || Dědičová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 37) Virtuální služby knihoven || Málková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 38) [[Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 39) Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů; podstata problematiky; dostupné metody řešení; projekty ve světě a v ČR. || Bouchalová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 40) Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění. || Chládková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 41) Problematika akvizice v knihovnách || Latislavová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 42) Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 43) Metadata pro digitální objekty; jejich typy, význam a funkce; standardy nejužívanějších metadat a jejich charakteristika. || Jungmannová&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 44) Digitální knihovny zpřístupňující kulturní dědictví, obecná charakteristika, konkrétní české a zahraniční projekty ||Hajšmanová ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 45) Elektronické archivy ve vybraných oborech vědy a výzkumu, jejich rysy a jejich propojování na základě protokolu OAl-PMH || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 46) Významné mezinárodní a národní služby digitálních knihoven distribuovaného charakteru v oblasti vědy a výzkumu||  ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 47) Významné komerční digitální knihovny zahraničních nakladatelů a jejich služby v oblasti vědy a výzkumu a systém CrossRef || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 48) Mezinárodní a národní systémy elektronických závěrečných vysokoškolských prací a autorsko-právní problematika jejich zpřístupňování || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 49) Volně dostupné digitální knihovny s citačními službami v oblasti vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 50) [[Trvalé identifikátory informačních objektů (zdrojů) globálního významu a systémy jejich směrovacích služeb]] || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 51) Problematika třídění a typologie elektronických informačních zdrojů a jejich datové formáty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 52) Popište postup při návrhu a realizaci empirického významu - popište jednotlivé kroky postupu, zdůvodněte je. Popište principy výběru vzorku populace pro potřeby empirického výzkumu a pojem reprezentativnosti statistického vzorku.|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 53) Bibliografické standardy využívané v praxi českých knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 54) ICT Uživatelské rozhraní rešeršních systémů, základní složky uživatelského rozhraní, význam standardizace komunikace s informačními systémy (např. ISO 9241) || Křepelková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 55) Technická a softwarová podpora uživatele ze strany producentů a provozovatelů informačních systémů nebo databázových center, přínos webových rozhraní rešeršních systémů pro koncového uživatele. || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 56) Typologie rešerší, rešeršních služeb a rešeršních strategií a taktik, analytické vyhledávání versus intuitivní vyhledávání, etapy rešeršních postupů || Horníčková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 57) Bibliografická a autoritní kontrola, vývoj, současný stav a trendy|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 58) Modely, principy a nástroje vyhledávání na webu a jeho trendy (včetně fenoménu Google) || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*MK – Management knihoven –  volitelný předmět &lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Regionální funkce knihoven - východiska, podstata, realizace || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Znalostní metody budování fondů knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Komunitní role veřejné knihovny -příklady českých a zahraničních projektů || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Marketingová strategie veřejné knihovny (podstata, význam a uplatnění v managementu knihovny) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Vícezdrojové financování knihoven v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Profesní sdružení, spolky, asociace a svazy - komparace se zahraničím || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Organizační struktury, organizování práce -pracovní proces a postup v knihovnách a informačních institucích (základní dokumenty organizace, zřizovací listina, statut, organizační a knihovní řád, výpůjční řád a další dokumenty) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Kvalita služeb v knihovnách a informačních institucích (benchmarking, měření kvality služeb, ROI v ČR a zahraničí)|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Personalistika v knihovnách a informačních institucích || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Management změn v knihovnách a informačních institucích (teoretická východiska a uplatnění v praxi) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Metody designu služeb v knihovně a informační instituci || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA) || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Management a leadership v knihovně, tvorba a udržení pracovního týmu, management emocí || ||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*CIG – Čtenářská a informační gramotnost – volitelný předmět&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1) Role knihoven ve vzdělávání: dle jednotlivých typů knihoven a v kontextu dalších vzdělávacích institucí || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2) Školní knihovna: úloha, možnosti zapojení do výuky, situace v ČR, příklady zahraniční dobré praxe || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3) Vysokoškolská knihovna: úloha, uživatelská základna, specifické služby, podpora vědy a výzkumu || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4) Fenomén čtenářství: rozvoj, proces čtení, poruchy čtení &lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5) Možnosti podpory rozvoje čtenářství u dětí v předškolním věku: specifika, české i zahraniční projekty || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 6) Elektronická čtecí zařízení - formáty, čtení z obrazovky, vliv na čtenářství || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 7) Významné aktivity v oblasti čtenářských výzkumů: příklady z ČR nebo ze zahraničí, interpretace výsledků || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 8) Koncept informační gramotnosti: vývoj pojmu, společenský kontext a výrazné domácí i zahraniční aktivity || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 9) Informační a mediální výchova jako součást vzdělání žáků základních a středních škol || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 10) Biblioterapie: charakteristika pojmu, pojednání o využití a vybrané projekty || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 11) Komunitní úloha knihoven || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 12) Specializované knihovny a informační instituce (jiné než vysokoškolské) a jejich role v podpoře vědy a výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 13) Navrhněte průzkum informačních potřeb studentů bakalářského studia FF UK. Popište všechny fáze procesu empirického výzkumu || ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 14) Strategie digitální gramotnosti v ČR|| ||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 15) Informační a citační etika || Dufková&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=Knihovědné zaměření=&lt;br /&gt;
*Historické knižní fondy, jejich ochrana a způsoby zpřístupňování&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik, proměny a cíle historické knihovědy. Její místo ve studiu knižní kultury jakožto specifické složky kulturního dědictví. Významné proudy a osobnosti se zvláštním přihlédnutím k českému prostředí.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Moderní pojetí práce s historickými fondy u nás a v cizině, zejména v oblasti moderního elektronického zpracování. Používané katalogizační formáty při popisu historických fondů v ČR, jejich rozdíly, rozšířenost a vývojové tendence (Aleph, Clavius, KP-Win, ARL).'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Základní rozdíly při katalogizačním popisu starého tisku dle pravidel ISBD oproti katalogizaci moderního fondu.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Dnešní úloha kurátora vzácných knižních sbírek, nároky na jeho kvalifikaci a role, proměna knihovědně zaměřeného pracovníka v dnešní společnosti.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vztah knihovědy, archivnictví a muzejnictví. Rozdíly mezi knihovním fondem, archivním fondem a muzejní sbírkou.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Pomocné vědy historické; jejich obecná charakteristika a vývoj, popis nejpodstatnějších PVH, vztah ke knihovědě, přínos při práci se vzácnými historickými fondy.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Archivnictví; základní pojmy, metody práce a zpřístupnění, organizace a vývoj archivní sítě v ČR; odlišné aspekty vzhledem ke knihovnám.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Heraldika, sfragistika; charakteristika disciplín a jejich využití v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Diplomatika; její charakteristika, základní pojmy, hlavní typy diplomatického materiálu, vnitřní a vnější znaky diplomatického materiálu. Využití diplomatiky v knihovědné praxi.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Historie a současná situace v oblasti digitalizace a zpřístupňování kulturněhistorického dědictví v ČR, role knihoven v ČR a úlohy a cíle Národní knihovny ČR (včetně její pozice v Evropě).''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Proces digitalizace; přehled důvodů, cílů, přínosu i problémů, možnosti využití digitálních dat.'' || &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Popis životního cyklu digitálního dokumentu; jednotlivé kroky digitalizace, uložení, zpřístupnění.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Současné aktivity v oblasti digitalizace a online zpřístupňování kulturního dědictví v Evropě, výhled a cíle do budoucna.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Vyberte několik systémů kulturního dědictví, které znáte a popište na jejich příkladu hlavní obecné rysy systémů kulturního dědictví, jejich vlastnosti, cíle a přínos pro uživatele.''|| &lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Typologie, ilustrace a vazba rukopisné a tištěné knihy od počátků do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Kniha jako kulturní a civilizační fenomén. Kulturní antropologie knihy. Typy knihy v různých kulturních okruzích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Paleografie; charakteristika disciplíny, práce s textem (transliterace, transkripce), zkratky a zkracovací znaménka.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Vývoj základních písem ve starověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Psací látky a náčiní ve starověku a středověku, role skriptorií.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Výčet hlavních druhů a typů písem v evropském středověku a jejich stručná charakteristika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Vývoj novogotického rukopisného písma v Německu a jeho použití v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vývoj humanistických písem v raném a pozdním novověku v Evropě a v Českých zemích.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Rukopisná kniha kodexového typu, její umělecká výzdoba a kulturní a společenská funkce ve středověké společnosti.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Historické formy tisku před polovinou 15. stol. s důrazem na specifika evropského deskotisku a blokových knih.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Tiskové písmo, jeho původ a klasifikace. Vývoj písmolijecké technologie do konce 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna a její vybavení v historickém vývoji. Dopad průmyslové revoluce 19. století do typografie a její přerod v polygrafii.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Technologie výroby papíru, základní druhy papíru pro tisk a pro vazebné účely. Filigrány.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z výšky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z hloubky“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Grafické techniky knižní ilustrace pořizované „z plochy“.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Grafické techniky knižní ilustrace a reprodukční techniky 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Pozdně gotická knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Renesanční knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Barokní knižní ilustrace, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Knižní ilustrace 19. století, její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''21. Knižní ilustrace 20. století., její vývoj v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''22. Typologie knižní obálky, autorská kniha.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''23. Hlavní zásady typografie.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''24. Tiskařské signety v zahraničí a v Českých zemích, jejich typologie a funkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''25. Funkce knižní vazby, technologie a materiály ručního knihvazačství.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''26. Vývoj knihvazačských stylů gotických a renesančních.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''27. Vývoj knihvazačských stylů barokních, rokokových, klasicistních a empírových.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''28. Technologie a stylová charakteristika industriální vazby 19. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta A: Dějiny knihoven od starověku do 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Knihovny ve starověku. Uveďte příklady z jednotlivých geografických oblastí a srovnejte je.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Základní druhy knihoven v evropském středověku.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Porovnání vývoje českých a evropských středověkých knihoven'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Vliv reformačních hnutí na vývoj knihoven v Českých zemích a v Evropě.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Vliv humanismu a renesance na evropskou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Typické rysy renesanční a barokní šlechtické, měšťanské a klášterní knihovny, vnitřní a vnější znaky.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Vznik a rozvoj institucionálních knihoven.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Počátky a vývoj otevírání soukromých knihoven veřejnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Vliv osvícenství na evropskou a českou knižní kulturu a knihovnictví.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Právní úprava vydávání a distribuce knih a časopisů od roku 1848 do současnosti.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Počátky veřejných knihoven v našich zemích. Veřejné půjčovny a čítárny knih a novin. Knihovny čtenářských spolků a společností.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Hlavní rysy vývoje československého knihovnictví v letech 1918-1938. První knihovní zákon.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Československé knihovnictví a legislativa v letech 1950-1989.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Recepce knihy (autor, text, čtenář, interpretace).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významné osobnosti knihovnictví, informační vědy a knihovědy. Charakterizujte jejich činnost a význam pro vývoj oboru.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta B: Dějiny knihtisku 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Základní evropské tendence vývoje knihtisku do roku 1500 s přihlédnutím ke specifickému vývoji Českých zemí.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Raně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Pozdně renesanční kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Barokní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Rokoková a klasicistní kniha a knihtisk v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Kniha a knihtisk 19. století v zahraničí a v Českých zemích, společné tendence a jevy individuální (zejména během národního obrození).'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Kniha a knihtisk první poloviny 20. století v Českých zemích, tiskárny a osobnosti průmyslové knižní kultury.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Významní zahraniční představitelé knihtisku před rokem 1500.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Problematika datace Kroniky trojánské a rozdíly mezi českou a moravskou produkcí prvotisků.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době renesance.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Tiskárna bratrská v Ivančicích a Kralicích, její předchůdci a následníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Jiří Melantrich z Aventýnu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Daniel Adam z Veleslavína.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''14. Jiří Černý z Černého Mostu a jeho manýrističtí souputníci.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''15. Významní zahraniční představitelé knihtisku v době baroka a klasicismu.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''16. Tiskárna jezuitská a Tiskárna arcibiskupská v Praze.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''17. Karel František Rosenmüller.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''18. Vliv Josefa Mánesa a Mikoláše Alše na vývoj knižní ilustrace u nás'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''19. Josef Čapek a kniha'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''20. Vznik moderní české knihy na přelomu 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*''Varianta C: Dějiny knižního obchodu a nakladatelství 15. – 20. století''&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''1. Vznik a vývoj nakladatelství v Evropě i v Českých zemích do roku 1800 a jejich vliv na kvalitu a kvantitu knižní produkce.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''2. Profesní organizace tiskařů, nakladatelů a knihkupců 19. a 20. století.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''3. Cenzura jako politický, kulturní a sociologický fenomén 16. až 19. stol., její vliv na knižní produkci v Evropě i v Českých zemích.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''4. Tištěná kniha jako zboží, způsoby distribuce včetně veletrhů, vznik knihkupecké sítě v Českých zemích do konce 19. stol.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''5. Kulturní a politická role tiskaře jako editora, překladatele, nakladatele a knihkupce. Diferenciace těchto funkcí a vznik institucionálních tiskáren.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''6. Nakladatel a autor, autor a ilustrátor v 19. století.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''7. Knížky lidového čtení a kramářské tisky 18. a 19. století, jejich typografická specifika.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''8. Matěj Václav Kramerius, jeho předchůdci i pokračovatelé. Počátky českého novinářství.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''9. Bohumil Haase a Ferdinand Schönfeld. Industrializace knižní výroby.'' || X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''10. Německý, hebrejský a český knihtisk v Praze v 19. století''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''11. Kniha jako individuální řemeslo. Podíl bibliofilie na vzniku moderní české knihy.''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''12. Kniha v exilu a samizdatu''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''13. Autor a nakladatel (ediční příprava textů).''|| X&lt;br /&gt;
||  ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
='''Studia nových médií'''=&lt;br /&gt;
*Informační věda&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Pojem informace jak jej chápe informační věda a související obory]]|| Redakce Wikisofia-vzorový článek&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění]]|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kvantitativní metody informační vědy]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uchopení informační společnosti informační vědou]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Aspekty nových médií, jak je zkoumá informační věda a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitalizace a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovnické služby a duševní vlastnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Znalosti, vědění a knihovnictví]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Knihovna 2.0 a Information (Learning, Teaching) Commons]] || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[HCI]] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Filosofie a nová média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Teorie nových médií: přístupy a perspektivy]] || &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo)mediální fantazie, imaginární média a rané koncepty internetu ]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[(Novo) mediální archeologie a genealogie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Hypertextové teorie]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studium softwaru a teorie kódu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Sociální a kulturní aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Politické aspekty nových médií v současných teoriích]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Studia kyberkultury a kyberpunk]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Vizuální studia a nová média]]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Filozofie techniky a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média]] || &lt;br /&gt;
|| ||&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační politika&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! ''Heslo'' !! ''Student'' !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Vývoj informační politiky USA a EU''|| X&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Chápání informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Rozvoj informační společnosti jako součást informační politiky''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současné nástroje informační politiky na úrovni EU''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Řízení informační politiky na národní úrovni''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Současný vývoj a výzkum''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Monitoring a hodnocení''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| ''Komunikační proces''|| X&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Digitální kultura&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století]]&lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Prezentace, diseminace a archivace digitální kultury a umění|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Literatura, sociální umění, aktivismus a nová média]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Město, architektura a nová média: virtuální a augmentované světy]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Ekologie, biotechnologie, nanotechnologie a nové výzvy pro kulturu a umění]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Posthumanismus a nová média|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Informační design&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy vnímání barev - fyzikální a fyziologická omezení]]||  &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základní principy digitální reprezentace obrazových informací]]||  &lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Reprezentace a vytváření barev]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_principy_p%C5%99i_n%C3%A1vrhu_dokumentu Základy principy při návrhu dokumentu] || &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Rozd%C3%ADl_mezi_elektronickou_a_ti%C5%A1t%C4%9Bnou_prezentac%C3%AD_grafiky Rozdíl mezi elektronickou a tištěnou prezentací grafiky]&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Základy reprezentace trojrozměrného prostoru v počítači]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Animace, osvětlení a výpočet v reálném čase 3D prostoru]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Interaktivní média&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Přístupy k modelování lidské mysli v kognitivních vědách]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [https://wikisofia.cz/index.php/Z%C3%A1kladn%C3%AD_fyziologick%C3%A9_principy_vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD%2C_pam%C4%9Bti Základní fyziologické principy vnímání, paměti]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Principy interaktivního designu]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Způsoby analýzy požadavků uživatelů|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Modelování uživatelů (personas)]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Pravidla pro tvorbu rozhraní&lt;br /&gt;
|| ||  || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Human-computer Interaction (HCI)&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot; style=&amp;quot;width: 100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Heslo !! Student !!  !! &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Definice a charakteristika HCI, vysvětlení základní terminologie|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Ergonomie|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Hlavní časopisy, konference, pracoviště a představitelé v oblasti HCI|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Informační audit|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Návrh uživatelského rozhraní]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Použitelnost&lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Požadavky na kvalitní IS|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Typy uživatelských rozhraní a jejich specifika]]|| &lt;br /&gt;
||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské chování a jeho význam při budování IS || ||  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Uživatelské potřeby, zjišťování a dokumentování uživatelských potřeb(User analysis)|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Uživatelské rozhraní (user interface)]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| Vědní obory se vztahem k HCI a jejich význam|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| [[Využití emocí v designu|Využití emocí v designu, emoční design]]|| &lt;br /&gt;
|| || &lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==&amp;lt;nowiki/&amp;gt;==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Hajsmanova</name></author>
		
	</entry>
</feed>