<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lucie.Urbanova</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lucie.Urbanova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Lucie.Urbanova"/>
	<updated>2026-05-11T21:40:56Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Don_R._Swanson&amp;diff=32180</id>
		<title>Don R. Swanson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Don_R._Swanson&amp;diff=32180"/>
		<updated>2016-02-14T16:25:04Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Urbanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Don R. Swanson byl americký informační věděc v oblasti biomedicíny. Proslavil se především díky způsobu získávání znalostí Swanson linking a programem Arrowsmith.&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
Don R. Swanson se narodil 10. října roku 1924. Byl to informační vědec ze Spojených států amerických, zabýval se především bádání v oblasti biomedicíny. Své první vysokoškolské studium zasvětil fyzice na Kalifornském technologickém institutu a získal zde bakalářský titul. O dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě v Rice, v Hostounu ve státě Texas. Jeho studia pokračovala ve fyzikálním duchu, doktorského titulu dosáhl na univerzitě v Berkeley v Kalifornii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po studiích byl zaměstnán jako počítačový expert ve firmě Hughes Research &amp;amp; Development. Mezi jeho pozdější zaměstnavatele patří například společnost Ramo-Wooldridge Corp. &amp;amp; TRW, Inc., kde se zabýval výzkumem. Zkoumal především vývoje knihovních katalogů. V roce 1963 změnil zaměstnání a přešel na University of Chicago, kde se několikrát stal děkanem University of Chicago Graduate Library. Don R. Swanson byl za svůj život dvakrát ženatý a vychoval tři děti, jedno děvče a dva chlapce. Proslavil se především díky svému působení ve vědě a při vytvoření Swanson linking a Arrowsmith. V roce 2000 mu za celoživotní úspěchy byla udělena cena ASIST Award of Merit. Don R. Swanson zemřel dne 18. listopadu roku 2012 ve svých osmdesáti osmi letech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Swanson linking ==&lt;br /&gt;
Swanson linking je způsob získávání znalostí podle Swansona. Don zastával teorii, že pro provedení kvalitního výzkumu je potřeba důkladně prostudovat i staré studie. Díky poučení se ze starých chyb přicházel na nové inovace v jeho výzkumu. Užíval staré záznamy k vytvoření nových inovací. Zastával se svého názoru, že laboratoře nejsou jediným místem pro vznik nových výzkumů. Byl specializovaný na vztahy mezi počítačem a přirozeným jazykem. 	''„Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“. Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Arrowsmith ==&lt;br /&gt;
V bádání okolo databáze Medline Swanson nepřestal. Za spolupráce se svým kolegou z Univerzity Illinois v Chicagu, Neilem Smalheiserem vyvinuli program Arrowsmith. Jedná se o software, který funguje na principu vyhledávání stejných a podobných článků právě v databázi Medline. Arrowsmith na svém principu vyhledával souvislosti mezi články v databázi Medline. Swansonův spolupracovník, Neil Smalheiser tehdy prohlásil: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“ &lt;br /&gt;
Software Arrowsmith byl později poupraven, aby zkoumal spojitost nemocí a genů a proto přinesl mnoho užitku v biomedicíně, při zkoumání a tvorbě léčiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
ALLEN, Susie. Don R. Swanson: information science pioneer, 1924 - 2012. In: UChicagoNews [online]. Chicago, 2012 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část 3:: 1960 - 1969. In flow: information journal [online]. 2008 [cit. 2016-01-31]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-%E2%80%93-1990-cast-3-1960-1969&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Don R. Swanson. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Don_R._Swanson&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Swanson linking, Arrowsmith, &lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Urbanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gerald_Salton&amp;diff=32179</id>
		<title>Gerald Salton</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gerald_Salton&amp;diff=32179"/>
		<updated>2016-02-14T15:54:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Urbanova: /* Gerard Salton */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;Gerard Salton byl počítačový vědec a expert ve vyhledávání informací, často přezdívaný „Otec vyhledávání informací“. Podílel se na vývoji rešeršního systému SMART.&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
Gerard Salton se narodil 8. března roku 1927 v Norimberku jako Gerhard Anton Sahlmann. Působil jako profesor na Cornellově univerzitě ve státě New York. Byl to vedoucí počítačový vědec, svého času považovaný za nejlepšího pracovníka v oblasti vyhledávání informací. I z tohoto důvodu se mu přezdívalo „The father of information retrieval“, tedy „Otec vyhledávání informací“. V roce 1950 získal bakalářský titul a v roce 1952 titul magisterský v oboru matermatika na vysoké škole v Brooklynu. Doktorského titulu dosáhl roku 1958 na Harvardově univerzitě v Cambridgi ve státě Massachusetts v oboru aplikovaná matematika. Na Harvardu zůstal a po několik let zde působil jako vyučující. Roku 1965 univerzitu opustil z důvodu stěhování do Ithaky.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Na Cornellově univerzitě ve městě Ithaka spolupracoval se skupinou kolegů, se kterou v 60. letech vyvinul tzv. SMART Information Retrieval System. Na tomto díle se podíleli i bývalí kolegové z Harvardu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Salton byl hlavním editorem věstníku ACM (Association for Computing Machinery). Jako první přijal roku 1983 cenu za význačné příspěvky ke studiu vyhledávání informací od SIGIR (Special Interest Group on Information Retrieval), nyní nazvaná jeho jménem, '''Gerard Salton Award'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svého života publikoval více než 150 odborných výzkumných článků a 5 vlastních knih. Gerard Salton zemřel dne 28. srpna roku 1995 ve věku šedesáti osmi let.&lt;br /&gt;
== SMART ==&lt;br /&gt;
System for the Mechanical Analysis and Retrieval of Text, zkratkou SMART je automatizovaný '''rešeršní systém'''. Hlavní odlišností od jeho předchůdců je porovnávání postupů. Pracuje se slovníky synonym, nebo věcnými identifikátory. Jeho předchůdci pracovali na základě manuálního přiřazení indexů a klíčových slov a řídili se frekvencí výskytu všech výrazů. SMART umožnil lepší seřazení informací a orientaci v jejich vyhledávání. Data byla seřazena podle relevance a hodnocení. Na tomto výzkumu se testovalo mnoho přístupů a algoritmů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rešerše==&lt;br /&gt;
Slovo [[Rešerše|rešerše]] má dva významy. Jedná se o vyhledávání informací na základě dotazu a o soupis vyhledávaných informací.&lt;br /&gt;
	Rešerše je sekundární dokument a soupis bibliografických, nebo faktografických údajů o dokumentu, vybraný dle věcných a formálních hledisek. Tento soupis musí na základě formulace požadavku odpovídat rešeršnímu dotazu. Jedná se o produkt a proces samotného vyhledávání.&lt;br /&gt;
	Rešeršní služba je nadstandardní a placená informační služba knihoven a informačních institucí. Jedná se o cílené a časově náročné zprostředkování informací podle přání uživatele. Tuto službu řadíme do skupiny referenčních služeb knihoven.&lt;br /&gt;
	Metodika tvorby rešerší se dělí do pěti základních etap. '''Analýza informačního požadavku, výběr informačního zdroje, rešeršní strategie, výstup výsledků a dodání primárního dokumentu'''. První na řadě je informační příprava. Informační pracovník se musí podrobně seznámit se zadaným požadavkem a zjistit, co přesně uživatel od jeho práce očekává. Důležitým krokem je i vymezení tematiky a vyjádření obsahu dokumentu pomocí klíčových slov, předmětových hesel, deskriptorů a znaků MDT. &lt;br /&gt;
	K vyhledávání informací pro tvorbu rešerší užíváme různých informačních pramenů. Můžeme čerpat z monografií, ale i ze sekundárních a terciálních informačních pramenů jako jsou databáze, souborné katalogy, či bibliografie bibliografií. Mezi nejznámější zdroje patří ČNB, neboli Česká národní bibliografie, nebo databáze Proquest, která zpřístupňuje jak bibliografické záznamy, tak i plné texty (full texty). &lt;br /&gt;
	Nedílnou součástí správně zpracované rešerše je její úprava. Rešerše se zpracovávají podle normy ČSN010198. Výsledný dokument se skládá z titulního listu, analytického listu a základní části.&lt;br /&gt;
	Pro tvorbu rešerší existují postupové strategie. '''Strategie stavebních kamenů, strategie rostoucí perly a strategie osekávání'''. V prvním případě, při užití strategie stavebních kamenů se užívá kombinace výsledků vyhledávání typu AND, kdy se mění jedno z klíčových slov a jedno zůstává stejné. Při druhé strategii užíváme postupné rozšiřování dotazu a doplňování o další klíčová slova za účelem získání více vhodných dokumentů. Ve třetím případě zužujeme dotaz zpřesňováním klíčových slov za účelem snížení konečného počtu dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby I. . Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2016-01-29]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-i&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rešeršní strategie. Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 2008 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1250&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CONSROE, Karla. Im Memoriam. Dostupný též z: http://www.cs.cornell.edu/Info/Department/Annual96/Beginning/salton.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerard Salton Award. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gerard_Salton_Award&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerard Salton. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gerard_Salton&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Rešerše, rešeršní systémy&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Urbanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gerald_Salton&amp;diff=32178</id>
		<title>Gerald Salton</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gerald_Salton&amp;diff=32178"/>
		<updated>2016-02-14T15:54:22Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Urbanova: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;= Gerard Salton =&lt;br /&gt;
Gerard Salton byl počítačový vědec a expert ve vyhledávání informací, často přezdívaný „Otec vyhledávání informací“. Podílel se na vývoji rešeršního systému SMART.&lt;br /&gt;
== Biografie ==&lt;br /&gt;
Gerard Salton se narodil 8. března roku 1927 v Norimberku jako Gerhard Anton Sahlmann. Působil jako profesor na Cornellově univerzitě ve státě New York. Byl to vedoucí počítačový vědec, svého času považovaný za nejlepšího pracovníka v oblasti vyhledávání informací. I z tohoto důvodu se mu přezdívalo „The father of information retrieval“, tedy „Otec vyhledávání informací“. V roce 1950 získal bakalářský titul a v roce 1952 titul magisterský v oboru matermatika na vysoké škole v Brooklynu. Doktorského titulu dosáhl roku 1958 na Harvardově univerzitě v Cambridgi ve státě Massachusetts v oboru aplikovaná matematika. Na Harvardu zůstal a po několik let zde působil jako vyučující. Roku 1965 univerzitu opustil z důvodu stěhování do Ithaky.&lt;br /&gt;
	&lt;br /&gt;
Na Cornellově univerzitě ve městě Ithaka spolupracoval se skupinou kolegů, se kterou v 60. letech vyvinul tzv. SMART Information Retrieval System. Na tomto díle se podíleli i bývalí kolegové z Harvardu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Salton byl hlavním editorem věstníku ACM (Association for Computing Machinery). Jako první přijal roku 1983 cenu za význačné příspěvky ke studiu vyhledávání informací od SIGIR (Special Interest Group on Information Retrieval), nyní nazvaná jeho jménem, '''Gerard Salton Award'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svého života publikoval více než 150 odborných výzkumných článků a 5 vlastních knih. Gerard Salton zemřel dne 28. srpna roku 1995 ve věku šedesáti osmi let.&lt;br /&gt;
== SMART ==&lt;br /&gt;
System for the Mechanical Analysis and Retrieval of Text, zkratkou SMART je automatizovaný '''rešeršní systém'''. Hlavní odlišností od jeho předchůdců je porovnávání postupů. Pracuje se slovníky synonym, nebo věcnými identifikátory. Jeho předchůdci pracovali na základě manuálního přiřazení indexů a klíčových slov a řídili se frekvencí výskytu všech výrazů. SMART umožnil lepší seřazení informací a orientaci v jejich vyhledávání. Data byla seřazena podle relevance a hodnocení. Na tomto výzkumu se testovalo mnoho přístupů a algoritmů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Rešerše==&lt;br /&gt;
Slovo [[Rešerše|rešerše]] má dva významy. Jedná se o vyhledávání informací na základě dotazu a o soupis vyhledávaných informací.&lt;br /&gt;
	Rešerše je sekundární dokument a soupis bibliografických, nebo faktografických údajů o dokumentu, vybraný dle věcných a formálních hledisek. Tento soupis musí na základě formulace požadavku odpovídat rešeršnímu dotazu. Jedná se o produkt a proces samotného vyhledávání.&lt;br /&gt;
	Rešeršní služba je nadstandardní a placená informační služba knihoven a informačních institucí. Jedná se o cílené a časově náročné zprostředkování informací podle přání uživatele. Tuto službu řadíme do skupiny referenčních služeb knihoven.&lt;br /&gt;
	Metodika tvorby rešerší se dělí do pěti základních etap. '''Analýza informačního požadavku, výběr informačního zdroje, rešeršní strategie, výstup výsledků a dodání primárního dokumentu'''. První na řadě je informační příprava. Informační pracovník se musí podrobně seznámit se zadaným požadavkem a zjistit, co přesně uživatel od jeho práce očekává. Důležitým krokem je i vymezení tematiky a vyjádření obsahu dokumentu pomocí klíčových slov, předmětových hesel, deskriptorů a znaků MDT. &lt;br /&gt;
	K vyhledávání informací pro tvorbu rešerší užíváme různých informačních pramenů. Můžeme čerpat z monografií, ale i ze sekundárních a terciálních informačních pramenů jako jsou databáze, souborné katalogy, či bibliografie bibliografií. Mezi nejznámější zdroje patří ČNB, neboli Česká národní bibliografie, nebo databáze Proquest, která zpřístupňuje jak bibliografické záznamy, tak i plné texty (full texty). &lt;br /&gt;
	Nedílnou součástí správně zpracované rešerše je její úprava. Rešerše se zpracovávají podle normy ČSN010198. Výsledný dokument se skládá z titulního listu, analytického listu a základní části.&lt;br /&gt;
	Pro tvorbu rešerší existují postupové strategie. '''Strategie stavebních kamenů, strategie rostoucí perly a strategie osekávání'''. V prvním případě, při užití strategie stavebních kamenů se užívá kombinace výsledků vyhledávání typu AND, kdy se mění jedno z klíčových slov a jedno zůstává stejné. Při druhé strategii užíváme postupné rozšiřování dotazu a doplňování o další klíčová slova za účelem získání více vhodných dokumentů. Ve třetím případě zužujeme dotaz zpřesňováním klíčových slov za účelem snížení konečného počtu dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby I. . Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2016-01-29]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-i&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rešeršní strategie. Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 2008 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1250&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CONSROE, Karla. Im Memoriam. Dostupný též z: http://www.cs.cornell.edu/Info/Department/Annual96/Beginning/salton.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerard Salton Award. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gerard_Salton_Award&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerard Salton. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gerard_Salton&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
Rešerše, rešeršní systémy&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti informační vědy a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Urbanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31213</id>
		<title>Národní digitální knihovna</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=N%C3%A1rodn%C3%AD_digit%C3%A1ln%C3%AD_knihovna&amp;diff=31213"/>
		<updated>2016-02-03T17:33:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Urbanova: Kompletní oprava hesla. Nové zpracování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální knihovna obecně ===&lt;br /&gt;
Digitální knihovna je systém, který zabezpečuje získávání, zpracování, uchování a zpřístupnění digitálních informací. Je závislá na existenci sítě a je zpřístupňována prostřednictvím počítačové sítě. Informace jsou uloženy v digitální podobě. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, popřípadě i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích uložených ve fondu knihovny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typologie digitálních knihoven: ===&lt;br /&gt;
==== Knihovny první generace ====&lt;br /&gt;
Knihovny první generace jsou v podstatě klasické digitalizované knihovny – s lokálním vymezením (určitá instituce si z nějakého důvodu digitalizuje dokumenty sama). Knihovny první generace představovaly víceméně klasické, plně digitalizované a izolované digitální knihovny s lokálně ohraničeným a centralizovaným digitálním materiálem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny druhé generace ====&lt;br /&gt;
Knihovny druhé generace jsou sdružení digitálních knihoven dodržujících společné rozhraní. Digitalizaci neprovádí jedna knihovna, ale sdružení knihoven. Druhá generace byla nejčastěji organizována jako federace několika nezávislých samostatných digitálních knihoven organizovaných na základě společného tématu a nabízející jednotné uživatelské rozhraní pro přístup k informacím a dokumentům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Knihovny třetí generace ====&lt;br /&gt;
Jsou to digitální knihovny, které jsou rozmístěné libovolně na síti. Obsahem takové knihovny bývají pouze metadata (data o konkrétních datech) získávaná s využitím automatizovaných technik sklízení informací a získávaná na základě definic informačního prostoru vytvářených informačními specialisty při kontrole potřebné kvality dokumentu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Výhody digitálních knihoven ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Informace uložené v digitální formě nezabírají oproti klasickým dokumentům skoro žádný fyzický prostor.&lt;br /&gt;
* Uživatelé mají možnost přistupovat k dokumentům různých typů (písemným, auditivním, audiovizuálním), a to kdykoliv a z kteréhokoliv počítače připojeného na internet.&lt;br /&gt;
* Jednodušší vyhledávání informací je možnost fulltextového vyhledávání.&lt;br /&gt;
* Možnost současného přístupu několika uživatelů k jednomu dokumentu.&lt;br /&gt;
* Menší pravděpodobnost zničení, poškození či ztráty dokumentů.&lt;br /&gt;
* Možnost okamžité aktualizace, změn, doplňování dokumentů.&lt;br /&gt;
* Společné charakteristiky digitální a klasické knihovny.&lt;br /&gt;
* Dlouhodobě budovaná a spravovaná sbírka dokumentů vybraných na základě stanovených kritérií.&lt;br /&gt;
* Poskytování služeb určité konkrétní komunitě uživatelů – akvizice, správa, vyhodnocování dokumentů, poskytování přístupu k dokumentům prostřednictvím katalogů, rozeslání relevantních dokumentů uživatelům dle definovaných parametrů apod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Národní digitální knihovna ==&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna je souhrn aktivit, které provozuje Národní knihovna ČR spolu s partnerskými institucemi směřující k digitalizaci a zpřístupnění národního knihovního bohatství. Její nejvýraznější složkou je dotační projekt &amp;quot;Vytvoření Národní digitální knihovny&amp;quot; spolufinancovaný ze Strukturálních fondů EU (Evropského fondu pro regionální rozvoj) prostřednictvím Integrovaného operačního programu MV. V rámci tohoto dotačního projektu Národní knihovna České republiky a Moravská zemská knihovna v Brně zdigitalizují, dlouhodobě ochrání a zpřístupní významnou část svých fondů. Obě instituce mají systematicky rozdělenou práci. Národní knihovna digitalizuje monografie a plakáty, Moravská zemská knihovna periodika a mapy. V rámci Národní digitální knihovny se dokumenty digitalizují a zpracovávají a posléze skladují a uchovávají v digitálním depozitáři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hlavní cíle Národní digitální knihovny ===&lt;br /&gt;
==== Digitalizace významné části bohemikální produkce 19. - 21. století ====&lt;br /&gt;
Jedná se o digitalizaci knih vydaných na území České republiky, napsaných v češtině nebo pojednávající o Česku. Předpokladem a cílem do konce roku 2019 je zdigitalizovat přes 50 milionů stran, tedy přibližně 300 000 svazků. Tento projekt oficiálně skončil v roce 2014, ale NDK ve své činnosti stále pokračuje.&lt;br /&gt;
==== Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti ====&lt;br /&gt;
Úložiště NDK poskytuje místo pro bezpečné umístění dosud digitalizovaných dokumentů i digitálních dokumentů vytvořených či získaných v rámci dalších projektů.&lt;br /&gt;
==== Zpřístupnění digitálních dokumentů ====&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna zpřístupňuje již zpracované, zdigitalizované dokumenty, s ohledem na autorské právo. Pokud to copyright umožňuje, materiál je zpřístupněn všem uživatelům zdarma.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Financování projektu NDK ===&lt;br /&gt;
''„Projekt Vytvoření Národní digitální knihovny realizovaný ve spolupráci Národní knihovny ČR a Moravské zemské knihovny je financován z Integrovaného operačního programu EU částkou 255 milionů korun a spolufinancován z rozpočtu Ministerstva kultury ČR částkou 45 milionů korun. Příspěvek ze strukturálního fondu ERDF ve výši 254 946 300 Kč, který činí 85%, je doplněn 15% kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 44 990 700 Kč. Celkové způsobilé veřejné výdaje tedy činí 299 937 000 Kč.“''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Digitální knihovny v rámci Národní knihovny České Republiky ===&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
==== Kramerius verze 3 ====&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty bohemikálních periodik a monografií 19. století a částečně 20. století zdigitalizovaných v rámci Národního programu Kramerius. Vedle dokumentů v češtině obsahuje Kramerius také řadu dokumentů v německém a ruském jazyce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Kramerius verze 4 ====&lt;br /&gt;
Obsahuje plné texty dokumentů bohemikální produkce 19. – 21. století zdigitalizovaných v rámci projektu Národní digitální knihovny. Umožňuje též přístup k uživatelsky zajímavým a žádaným publikacím od r. 1801 do současnosti a historickým dokumentům do roku 1801 včetně překladů plných textů.  Se systémem Kramerius 3 je propojen společným rozhraním umožňujícím hledání v obou databázích současně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Manuscriptorium ====&lt;br /&gt;
Je to evropská digitální knihovna rukopisů&lt;br /&gt;
Projekt Manuscriptorium vytváří virtuální badatelské prostředí, které poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů). Tyto historické zdroje, jinak rozptýlené v různých digitálních knihovnách po celém webu, jsou nyní dostupné v jednotném rozhraní jedné digitální knihovny. Služba poskytuje snadný přístup k více než 5 milionům digitálních obrazů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Webarchiv ====&lt;br /&gt;
Webarchiv je archiv českého webu&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další digitální knihovny ===&lt;br /&gt;
Mezi nejvýznamnější digitální knihovny mimo Národní digitální knihovnu patří na příklad Europeana, World digital library – světová digitální knihovna, Project Gutenberg, nebo The European Library&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Národní digitální knihovna. Národní knihovna České Republiky [online]. Praha, 2014 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/o-knihovne/zakladni-informace/narodni-digitalni-knihovna&lt;br /&gt;
Digitální knihovny. Národní knihovna České Republiky [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: https://www.nkp.cz/digitalni-knihovna/digitalni-knihovny&lt;br /&gt;
TDKIV: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [online]. Praha [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://tdkiv.nkp.cz/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Urbanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Gerry.jpg&amp;diff=30892</id>
		<title>Soubor:Gerry.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Gerry.jpg&amp;diff=30892"/>
		<updated>2016-01-31T22:19:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Urbanova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Urbanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Don_R._Swanson&amp;diff=30891</id>
		<title>Don R. Swanson</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Don_R._Swanson&amp;diff=30891"/>
		<updated>2016-01-31T22:12:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Urbanova: Založena nová stránka s textem „== '''Don R. Swanson''' ==  400px  Don R. Swanson se narodil 10. října roku 1924. Byl to informační vědec ze Spojených států a…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Don R. Swanson''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[File:swanson.jpg|400px]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Don R. Swanson se narodil 10. října roku 1924. Byl to informační vědec ze Spojených států amerických, zabýval se především bádání v oblasti biomedicíny. Své první vysokoškolské studium zasvětil fyzice na Kalifornském technologickém institutu a získal zde bakalářský titul. O dva roky později obdržel magisterský titul na univerzitě v Rice, v Hostounu ve státě Texas. Jeho studia pokračovala ve fyzikálním duchu, doktorského titulu dosáhl na univerzitě v Berkeley v Kalifornii.&lt;br /&gt;
	Po studiích byl zaměstnán jako počítačový expert ve firmě Hughes Research &amp;amp; Development. Mezi jeho pozdější zaměstnavatele patří například společnost Ramo-Wooldridge Corp. &amp;amp; TRW, Inc., kde se zabýval výzkumem. Zkoumal především vývoje knihovních katalogů. V roce 1963 změnil zaměstnání a přešel na University of Chicago, kde se několikrát stal děkanem University of Chicago Graduate Library. Don R. Swanson byl za svůj život dvakrát ženatý a vychoval tři děti, jedno děvče a dva chlapce. Proslavil se především díky svému působení ve vědě a při vytvoření Swanson linking a Arrowsmith. V roce 2000 mu za celoživotní úspěchy byla udělena cena ASIST Award of Merit. Don R. Swanson zemřel dne 18. listopadu roku 2012 ve svých osmdesáti osmi letech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Swanson linking'''&lt;br /&gt;
Swanson linking je způsob získávání znalostí podle Swansona. Don zastával teorii, že pro provedení kvalitního výzkumu je potřeba důkladně prostudovat i staré studie. Díky poučení se ze starých chyb přicházel na nové inovace v jeho výzkumu. Užíval staré záznamy k vytvoření nových inovací. Zastával se svého názoru, že laboratoře nejsou jediným místem pro vznik nových výzkumů. Byl specializovaný na vztahy mezi počítačem a přirozeným jazykem. 	''„Swanson věřil, že odkrývání neviditelných souvislostí mezi dvěma odlišnými oblastmi studia může vést k novým objevům – jak je sám nazýval „neobjevené veřejné znalosti“. Swanson otestoval svou teorii prací z roku 1986. Z průzkumů databáze Medline, kde se nachází miliony abstraktů vědeckých časopisů, našel souvislost ve výzkumech Raynaudova syndromu a rybím tukem. K tomuto objevu došel, když nalezl několik článků popisujících výskyt vyšší srážlivosti krve u pacientů s Raynaudovým syndromem. Dále nalezl soubor výzkumů, které ukázaly, že rybí tuk může snížit srážlivost krve. Swanson tedy na základě těchto nálezů došel k závěru, že Raynaudův syndrom může být tlumen díky působení rybího tuku. Klinická studie probíhající o tři roky později tuto souvislost potvrdila. Swanson poté vytvořil hypotézu o vazbě mezi migrénami a nedostatkem magnézia, která byla taktéž následně ověřena a potvrzena klinickou studií.“&lt;br /&gt;
''&lt;br /&gt;
'''Arrowsmith'''&lt;br /&gt;
V bádání okolo databáze Medline Swanson nepřestal. Za spolupráce se svým kolegou z Univerzity Illinois v Chicagu, Neilem Smalheiserem vyvinuli program Arrowsmith. Jedná se o software, který funguje na principu vyhledávání stejných a podobných článků právě v databázi Medline. Arrowsmith na svém principu vyhledával souvislosti mezi články v databázi Medline. Swansonův spolupracovník, Neil Smalheiser tehdy prohlásil: „Tento počítač nemá vytvářet objevy, ale má identifikovat a spojit dohromady potencionální tvrzení.“ &lt;br /&gt;
Software Arrowsmith byl později poupraven, aby zkoumal spojitost nemocí a genů a proto přinesl mnoho užitku v biomedicíně, při zkoumání a tvorbě léčiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroje'''&lt;br /&gt;
ALLEN, Susie. Don R. Swanson: information science pioneer, 1924 - 2012. In: UChicagoNews [online]. Chicago, 2012 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://news.uchicago.edu/article/2012/12/06/don-r-swanson-information-science-pioneer-1924-2012&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PAUEROVÁ, Kateřina. Historie informační vědy v USA v letech 1950 – 1990 - část 3:: 1960 - 1969. In flow: information journal [online]. 2008 [cit. 2016-01-31]. ISSN 1802–9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/historie-informacni-vedy-v-usa-v-letech-1950-%E2%80%93-1990-cast-3-1960-1969&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Don R. Swanson. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Don_R._Swanson&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Urbanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Swanson.jpg&amp;diff=30890</id>
		<title>Soubor:Swanson.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Swanson.jpg&amp;diff=30890"/>
		<updated>2016-01-31T22:10:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Urbanova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Urbanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gerald_Salton&amp;diff=30712</id>
		<title>Gerald Salton</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gerald_Salton&amp;diff=30712"/>
		<updated>2016-01-29T19:29:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Urbanova: Založena nová stránka s textem „'''Gerard Salton'''  Gerard Salton se narodil 8. března roku 1927 v Norimberku jako Gerhard Anton Sahlmann. Působil jako profesor na Cornellově univerzi…“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Gerard Salton'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerard Salton se narodil 8. března roku 1927 v Norimberku jako Gerhard Anton Sahlmann. Působil jako profesor na Cornellově univerzitě ve státě New York. Byl to vedoucí počítačový vědec, svého času považovaný za nejlepšího pracovníka v oblasti vyhledávání informací. I z tohoto důvodu se mu přezdívalo „The father of information retrieval“, tedy „Otec vyhledávání informací“.&lt;br /&gt;
	V roce 1950 získal bakalářský titul a v roce 1952 titul magisterský v oboru matermatika na vysoké škole v Brooklynu. Doktorského titulu dosáhl roku 1958 na Harvardově univerzitě v Cambridgi ve státě Massachusetts v oboru aplikovaná matematika. Na Harvardu zůstal a po několik let zde působil jako vyučující. Roku 1965 univerzitu opustil z důvodu stěhování do Ithaky.&lt;br /&gt;
	Na Cornellově univerzitě ve městě Ithaka spolupracoval se skupinou kolegů, se kterou v 60. letech vyvinul tzv. SMART Information Retrieval System. Na tomto díle se podíleli i bývalí kolegové z Harvardu. &lt;br /&gt;
	System for the Mechanical Analysis and Retrieval of Text, zkratkou SMART je automatizovaný '''rešeršní systém'''. Hlavní odlišností od jeho předchůdců je porovnávání postupů. Pracuje se slovníky synonym, nebo věcnými identifikátory. Jeho předchůdci pracovali na základě manuálního přiřazení indexů a klíčových slov a řídili se frekvencí výskytu všech výrazů. &lt;br /&gt;
	SMART umožnil lepší seřazení informací a orientaci v jejich vyhledávání. Data byla seřazena podle relevance a hodnocení. Na tomto výzkumu se testovalo mnoho přístupů a algoritmů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Salton byl hlavním editorem věstníku ACM (Association for Computing Machinery). Jako první přijal roku 1983 cenu za význačné příspěvky ke studiu vyhledávání informací od SIGIR (Special Interest Group on Information Retrieval), nyní nazvaná jeho jménem, '''Gerard Salton Award'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Za svého života publikoval více než 150 odborných výzkumných článků a 5 vlastních knih. Gerard Salton zemřel dne 28. srpna roku 1995 ve věku šedesáti osmi let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Rešerše'''&lt;br /&gt;
Slovo rešerše má dva významy. Jedná se o vyhledávání informací na základě dotazu a o soupis vyhledávaných informací.&lt;br /&gt;
	Rešerše je sekundární dokument a soupis bibliografických, nebo faktografických údajů o dokumentu, vybraný dle věcných a formálních hledisek. Tento soupis musí na základě formulace požadavku odpovídat rešeršnímu dotazu. Jedná se o produkt a proces samotného vyhledávání.&lt;br /&gt;
	Rešeršní služba je nadstandardní a placená informační služba knihoven a informačních institucí. Jedná se o cílené a časově náročné zprostředkování informací podle přání uživatele. Tuto službu řadíme do skupiny referenčních služeb knihoven.&lt;br /&gt;
	Metodika tvorby rešerší se dělí do pěti základních etap. '''Analýza informačního požadavku, výběr informačního zdroje, rešeršní strategie, výstup výsledků a dodání primárního dokumentu'''. První na řadě je informační příprava. Informační pracovník se musí podrobně seznámit se zadaným požadavkem a zjistit, co přesně uživatel od jeho práce očekává. Důležitým krokem je i vymezení tematiky a vyjádření obsahu dokumentu pomocí klíčových slov, předmětových hesel, deskriptorů a znaků MDT. &lt;br /&gt;
	K vyhledávání informací pro tvorbu rešerší užíváme různých informačních pramenů. Můžeme čerpat z monografií, ale i ze sekundárních a terciálních informačních pramenů jako jsou databáze, souborné katalogy, či bibliografie bibliografií. Mezi nejznámější zdroje patří ČNB, neboli Česká národní bibliografie, nebo databáze Proquest, která zpřístupňuje jak bibliografické záznamy, tak i plné texty (full texty). &lt;br /&gt;
	Nedílnou součástí správně zpracované rešerše je její úprava. Rešerše se zpracovávají podle normy ČSN010198. Výsledný dokument se skládá z titulního listu, analytického listu a základní části.&lt;br /&gt;
	Pro tvorbu rešerší existují postupové strategie. '''Strategie stavebních kamenů, strategie rostoucí perly a strategie osekávání'''. V prvním případě, při užití strategie stavebních kamenů se užívá kombinace výsledků vyhledávání typu AND, kdy se mění jedno z klíčových slov a jedno zůstává stejné. Při druhé strategii užíváme postupné rozšiřování dotazu a doplňování o další klíčová slova za účelem získání více vhodných dokumentů. Ve třetím případě zužujeme dotaz zpřesňováním klíčových slov za účelem snížení konečného počtu dokumentů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zdroje'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby I. . Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2016-01-29]. Dostupný z WWW: &amp;lt;http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-i&amp;gt;. ISSN 1804-4255.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rešeršní strategie. Infogram: Portál pro podporu informační gramotnosti [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 2008 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1250&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
CONSROE, Karla. Im Memoriam. Dostupný též z: http://www.cs.cornell.edu/Info/Department/Annual96/Beginning/salton.html&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerard Salton Award. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gerard_Salton_Award&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gerard Salton. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2015 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Gerard_Salton&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Urbanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon_II&amp;diff=29015</id>
		<title>Claude Shannon II</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon_II&amp;diff=29015"/>
		<updated>2016-01-08T20:38:29Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Urbanova: /* Claude Shannon */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Claude Shannon''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Claude-Shannon.jpg|(30. dubna 1916 - 24. února 2001)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Claude Shannon byl americký matematik, kybernetik, zakladatel informatiky a digitální komunikace a přezdívalo se mu „otec teorie informace“. Narodil se 30. dubna 1916 v Petoskey, Michigan.&lt;br /&gt;
	V dětství bydlel s rodiči v Gaylordu. Jeho otec Claude Elwood Shannon byl soudce a matka ředitelkou místní střední školy. Pocházel tedy z intelektuálně založené rodiny. Jeho dědeček byl vášnivý vynálezce a za své práce získal i několik patentů. Claude byl už v dětství nadšeným radioamatérem. Byl fascinovaný mechanickými a elektrickými přístroji. Jeho velkým vzorem byl Thomas Alva Edison. Později se dokonce prokázalo, že byli vzdálení příbuzní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Vzdělání''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	Jeho vášeň pro mechaniku a elektrické přístroje značně ovlivnila jeho směr vzdělání. Studoval elektrické inženýrství na michiganské univerzitě. Protože ho ovšem poutala i matematika, přidal si ještě druhý obor a v roce 1936 získal tituly bakaláře za obory elektrické inženýrství a matematika. Další volba studia byla čistě náhodná. Mladý Claude narazil na inzerát, kde Elektrotechnická fakulta Massachusettského technologického institutu hledala technika pro tým konstruktérů diferenciálního analyzátoru. Jeho vášeň ovlivnila velice rychlé rozhodnutí a od poloviny roku Shannon působil ve skupině Vannevara Bushe a pracoval na sestrojení analogového počítače. &lt;br /&gt;
	Massachusettský technologický institut byl ve třicátých letech minulého století kolébkou technologických výzkumů. Přednášely zde kapacity jako Norbert Weiner, nebo Vannevar Bush. K nejvýznamnějším studentům patřili William Hewlett, který později založil vlastní počítačovou společnost Hewlett-Packard, William Shockey, jenž se podílel na vynálezu tranzistoru, anebo Richard Feynman, který hrál významnou roli v oblasti kvantové teorie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Převratná diplomová práce''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	Kromě konstrukčních prací v Massachusettském technologickém institutu se věnoval i studiu ve stejné instituci. Déle se zajímal o elektromechanickou a přemýšlel o matematické formalizaci funkčnosti obvodů. Toto téma ho nadchlo natolik, že mu zasvětil i svou diplomovou práci a nazval ji A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits, 1938, neboli Symbolická analýza reléových a spínacích obvodů. Shannonovi se prostřednictvím této práce podařil průlom k nové vědní disciplíně, což bývá velice neobvyklé. Jeho diplomová práce pojednávala jen o návrzích reléových sítí v telefonních ústřednách, ale tato metodika popisu položila základy teorie konečných automatů. Bez této teorie by byl pozdější vývoj informatiky nepředstavitelný.&lt;br /&gt;
	Shannon se dříve zabýval Booleovou algebrou a uvědomil si, že funkčnost relé je podmíněna dvěma stavy. AND značilo zapnuto a NOT značilo vypnuto. Tyto stavy byly identické s logickými výroky PRAVDA a NEPRAVDA. Z toho vyplývá, že propojení elektronických relé můžeme vyjádřit pomocí Booleovy logiky. Claude nevyužil konkrétní logiku ke zpracování jeho postupů. Nebyl prvním matematikem, kterého tato myšlenka napadla, ale jako první ji zpracoval do matematické teorie. Jeho práce ovšem vytvořila i základy pro digitální počítač pomocí dvou prvků: jedničky a nuly. Tyto dva prvky měly znamenat zapnuto a vypnuto.&lt;br /&gt;
	Shannonova teorie spínacích obvodů nadchla nemálo vědců. Odborníci z Bell Labs ve státě New Jersey se nechali Shannonem inspirovat a vytvořili návrh telefonní ústředny. Ihned poté ho oslovili, zda by neměl zájem podílet se na práci v jejich ústavu. Shannon neváhal a v roce 1941 se přestěhoval do Murray Hills, kde tento institut sídlil. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Teorie informace''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannon po druhé světové válce sepsal studii A Mathematical Theory of Communication, 1948, neboli Matematická teorie komunikace. Všechny poznatky k této práci sbíral a shromažďoval v období válečných let. Jeho práce se dnes považuje za základní stavební kámen informatiky. Teorie informace není samostatná disciplína. Jedná se o průnik a propojení mnoha. V největší zastoupení matematická statistika, kryptografie, termodynamika, elektrotechnika a teorie pravděpodobnosti. K této práci ho vedl zájem o problematiku přenosu zpráv. Zabýval se šumem, frekvenčním pásmem a množstvím přenesených informací.&lt;br /&gt;
	Shannon se ve své práci snažil zodpovědět jednoduché otázky. Co je to vůbec informace? Lze a jakým způsobem můžeme informaci měřit? Shannonovi předchůdci se v této problematice pokoušeli rozluštit zašifrované znaky, ale bohužel bez zdařilých konců. Shannonův úspěch spočíval ve vyjádření zpráv na základě matematické statistiky. Základním krokem bylo určit jednotku informace, bit. Jeden bit odpovídá jedné získané odpovědi na jednu otázku typu ano/ne, u které je pravděpodobnost obou odpovědí stejná. Tuto odpověď lze vyjádřit pomocí jednou z číslic 0 a 1. Na základě toho určení Shannon rozvinul teorii přenosu dat a teorii datové komprese. Obě tyto teorie pak vzájemně propojil a definoval pojem informační entropie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	Zdrojem a příjemcem informace může být člověk, nebo technické zařízení. Podstatou přenosu informací je zajistit přenos informace od zdroje k příjemci spolehlivou cestou. Pokud během přenosu dojde k poruše, může od zdroje místo původní zprávy přijít její zkreslená varianta. Informace je abstraktní pojem vyjadřující obsah sdělení. Informace může mít formu verbální, textovou, obrazovou, nebo jejich kombinace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	Později se Claude Shannon opět vrátil do Massachusettského technologického institutu, kde byl členem týmu ve výzkumné laboratoři (Research Laboratory of Electronics). Zaujala ho umělá inteligence a učící se stroje. Ostatní to považovali jen za teoretické uvažování. Aby toto tvrzení Claude svým spolupracovníkům vyvrátil, sestavil zařízení zvané Shannonova myš neboli Theseum, tedy první učící se stroj. Shannonova myš byl mechanismus napojený na ocelový vozíček, který projížděl bludištěm. Toto zařízení si dokázalo zapamatovat správné a nesprávné varianty cest. První cesta zabrala vozíčku 60 sekund, ovšem při druhém pokusu už mechanismus dokázal vyhodnotit správnou cestu a projel labyrintem k cíli za pouhých 15 sekund. Tímto způsobem vznikla první umělá inteligence. Při sestrojování tohoto učícího se mechanismu se věnoval vedlejší činnosti. Psal studii Programming a Computer for Playing Chess neboli Programování počítače pro šachovou hru. V této publikaci uvedl pravidla pro tvorbu šachových počítačových programů.&lt;br /&gt;
	Ne velmi často se stává, že je někdo v tak nízkém věku, třicet tři let, považován za vůdčí osobnost dvou oborů. Claude Shannon hrál jednu z nejvýznamnějších rolí při vývoji informatiky a kybernetiky. Tím větší byl šok nejen pro kolegy v institutu, ale i pro veřejnost, když Claude oznámil svůj odchod do důchodu. Tehdy mu bylo jen třicet pět let. Svoje rozhodnutí odůvodnil tím, že se chce věnovat svým koníčkům, k nimž patřilo především cestování, hudba a vymyšlení prapodivných přístrojů, čemuž se věnoval do konce svého života. Claude Shannon zemřel 24. února 2001 v Bostonu ve státě Massachusetts.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
												&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZDROJE&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. Vesmír. 2004, roč. 83, č. 8. ISSN 1214-4029. Dostupný též z: http://casopis.vesmir.cz/clanky/clanek/id/5988&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon. CIO Business World [online magazín]. 2010, č. 11. Dostupný též z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Urbanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon_II&amp;diff=29014</id>
		<title>Claude Shannon II</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Claude_Shannon_II&amp;diff=29014"/>
		<updated>2016-01-08T20:30:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Urbanova: Založena nová stránka s textem „== '''Claude Shannon''' ==  &amp;lt;gallery&amp;gt; Soubor:Claude-Shannon.jpg|   &amp;lt;/gallery&amp;gt; Claude Shannon byl americký matematik, kybernetik, zakladatel informatiky a …“&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== '''Claude Shannon''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Soubor:Claude-Shannon.jpg|&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;br /&gt;
Claude Shannon byl americký matematik, kybernetik, zakladatel informatiky a digitální komunikace a přezdívalo se mu „otec teorie informace“. Narodil se 30. dubna 1916 v Petoskey, Michigan.&lt;br /&gt;
	V dětství bydlel s rodiči v Gaylordu. Jeho otec Claude Elwood Shannon byl soudce a matka ředitelkou místní střední školy. Pocházel tedy z intelektuálně založené rodiny. Jeho dědeček byl vášnivý vynálezce a za své práce získal i několik patentů. Claude byl už v dětství nadšeným radioamatérem. Byl fascinovaný mechanickými a elektrickými přístroji. Jeho velkým vzorem byl Thomas Alva Edison. Později se dokonce prokázalo, že byli vzdálení příbuzní. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Vzdělání''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	Jeho vášeň pro mechaniku a elektrické přístroje značně ovlivnila jeho směr vzdělání. Studoval elektrické inženýrství na michiganské univerzitě. Protože ho ovšem poutala i matematika, přidal si ještě druhý obor a v roce 1936 získal tituly bakaláře za obory elektrické inženýrství a matematika. Další volba studia byla čistě náhodná. Mladý Claude narazil na inzerát, kde Elektrotechnická fakulta Massachusettského technologického institutu hledala technika pro tým konstruktérů diferenciálního analyzátoru. Jeho vášeň ovlivnila velice rychlé rozhodnutí a od poloviny roku Shannon působil ve skupině Vannevara Bushe a pracoval na sestrojení analogového počítače. &lt;br /&gt;
	Massachusettský technologický institut byl ve třicátých letech minulého století kolébkou technologických výzkumů. Přednášely zde kapacity jako Norbert Weiner, nebo Vannevar Bush. K nejvýznamnějším studentům patřili William Hewlett, který později založil vlastní počítačovou společnost Hewlett-Packard, William Shockey, jenž se podílel na vynálezu tranzistoru, anebo Richard Feynman, který hrál významnou roli v oblasti kvantové teorie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Převratná diplomová práce''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	Kromě konstrukčních prací v Massachusettském technologickém institutu se věnoval i studiu ve stejné instituci. Déle se zajímal o elektromechanickou a přemýšlel o matematické formalizaci funkčnosti obvodů. Toto téma ho nadchlo natolik, že mu zasvětil i svou diplomovou práci a nazval ji A Symbolic Analysis of Relay and Switching Circuits, 1938, neboli Symbolická analýza reléových a spínacích obvodů. Shannonovi se prostřednictvím této práce podařil průlom k nové vědní disciplíně, což bývá velice neobvyklé. Jeho diplomová práce pojednávala jen o návrzích reléových sítí v telefonních ústřednách, ale tato metodika popisu položila základy teorie konečných automatů. Bez této teorie by byl pozdější vývoj informatiky nepředstavitelný.&lt;br /&gt;
	Shannon se dříve zabýval Booleovou algebrou a uvědomil si, že funkčnost relé je podmíněna dvěma stavy. AND značilo zapnuto a NOT značilo vypnuto. Tyto stavy byly identické s logickými výroky PRAVDA a NEPRAVDA. Z toho vyplývá, že propojení elektronických relé můžeme vyjádřit pomocí Booleovy logiky. Claude nevyužil konkrétní logiku ke zpracování jeho postupů. Nebyl prvním matematikem, kterého tato myšlenka napadla, ale jako první ji zpracoval do matematické teorie. Jeho práce ovšem vytvořila i základy pro digitální počítač pomocí dvou prvků: jedničky a nuly. Tyto dva prvky měly znamenat zapnuto a vypnuto.&lt;br /&gt;
	Shannonova teorie spínacích obvodů nadchla nemálo vědců. Odborníci z Bell Labs ve státě New Jersey se nechali Shannonem inspirovat a vytvořili návrh telefonní ústředny. Ihned poté ho oslovili, zda by neměl zájem podílet se na práci v jejich ústavu. Shannon neváhal a v roce 1941 se přestěhoval do Murray Hills, kde tento institut sídlil. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== '''Teorie informace''' ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Shannon po druhé světové válce sepsal studii A Mathematical Theory of Communication, 1948, neboli Matematická teorie komunikace. Všechny poznatky k této práci sbíral a shromažďoval v období válečných let. Jeho práce se dnes považuje za základní stavební kámen informatiky. Teorie informace není samostatná disciplína. Jedná se o průnik a propojení mnoha. V největší zastoupení matematická statistika, kryptografie, termodynamika, elektrotechnika a teorie pravděpodobnosti. K této práci ho vedl zájem o problematiku přenosu zpráv. Zabýval se šumem, frekvenčním pásmem a množstvím přenesených informací.&lt;br /&gt;
	Shannon se ve své práci snažil zodpovědět jednoduché otázky. Co je to vůbec informace? Lze a jakým způsobem můžeme informaci měřit? Shannonovi předchůdci se v této problematice pokoušeli rozluštit zašifrované znaky, ale bohužel bez zdařilých konců. Shannonův úspěch spočíval ve vyjádření zpráv na základě matematické statistiky. Základním krokem bylo určit jednotku informace, bit. Jeden bit odpovídá jedné získané odpovědi na jednu otázku typu ano/ne, u které je pravděpodobnost obou odpovědí stejná. Tuto odpověď lze vyjádřit pomocí jednou z číslic 0 a 1. Na základě toho určení Shannon rozvinul teorii přenosu dat a teorii datové komprese. Obě tyto teorie pak vzájemně propojil a definoval pojem informační entropie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	Zdrojem a příjemcem informace může být člověk, nebo technické zařízení. Podstatou přenosu informací je zajistit přenos informace od zdroje k příjemci spolehlivou cestou. Pokud během přenosu dojde k poruše, může od zdroje místo původní zprávy přijít její zkreslená varianta. Informace je abstraktní pojem vyjadřující obsah sdělení. Informace může mít formu verbální, textovou, obrazovou, nebo jejich kombinace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	Později se Claude Shannon opět vrátil do Massachusettského technologického institutu, kde byl členem týmu ve výzkumné laboratoři (Research Laboratory of Electronics). Zaujala ho umělá inteligence a učící se stroje. Ostatní to považovali jen za teoretické uvažování. Aby toto tvrzení Claude svým spolupracovníkům vyvrátil, sestavil zařízení zvané Shannonova myš neboli Theseum, tedy první učící se stroj. Shannonova myš byl mechanismus napojený na ocelový vozíček, který projížděl bludištěm. Toto zařízení si dokázalo zapamatovat správné a nesprávné varianty cest. První cesta zabrala vozíčku 60 sekund, ovšem při druhém pokusu už mechanismus dokázal vyhodnotit správnou cestu a projel labyrintem k cíli za pouhých 15 sekund. Tímto způsobem vznikla první umělá inteligence. Při sestrojování tohoto učícího se mechanismu se věnoval vedlejší činnosti. Psal studii Programming a Computer for Playing Chess neboli Programování počítače pro šachovou hru. V této publikaci uvedl pravidla pro tvorbu šachových počítačových programů.&lt;br /&gt;
	Ne velmi často se stává, že je někdo v tak nízkém věku, třicet tři let, považován za vůdčí osobnost dvou oborů. Claude Shannon hrál jednu z nejvýznamnějších rolí při vývoji informatiky a kybernetiky. Tím větší byl šok nejen pro kolegy v institutu, ale i pro veřejnost, když Claude oznámil svůj odchod do důchodu. Tehdy mu bylo jen třicet pět let. Svoje rozhodnutí odůvodnil tím, že se chce věnovat svým koníčkům, k nimž patřilo především cestování, hudba a vymyšlení prapodivných přístrojů, čemuž se věnoval do konce svého života. Claude Shannon zemřel 24. února 2001 v Bostonu ve státě Massachusetts.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
												&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ZDROJE&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VYSOKÝ, Petr. C. E. Shannon – průkopník informačního věku. Vesmír. 2004, roč. 83, č. 8. ISSN 1214-4029. Dostupný též z: http://casopis.vesmir.cz/clanky/clanek/id/5988&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon. CIO Business World [online magazín]. 2010, č. 11. Dostupný též z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Urbanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Claude-Shannon.jpg&amp;diff=29011</id>
		<title>Soubor:Claude-Shannon.jpg</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Soubor:Claude-Shannon.jpg&amp;diff=29011"/>
		<updated>2016-01-08T20:22:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Urbanova: MsUpload&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;MsUpload&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Urbanova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=26425</id>
		<title>Informační věda pro 1.ročník bc (2016-2017) - tabulka hesel</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda_pro_1.ro%C4%8Dn%C3%ADk_bc_(2016-2017)_-_tabulka_hesel&amp;diff=26425"/>
		<updated>2015-12-07T08:48:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lucie.Urbanova: /* Osobnosti informační vědy */&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;== Osobnosti informační vědy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Zde jsou návrhy jmen ke zpracování. Kdo si jméno zapíše do tabulky, musí odtud návrh smazat.'''&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
Charles P. Bourne; Léon Brillouin; Blaise Cronin; Carlos A. Cuadra; Robert Sabert Casey; Asa Don Dickinson; Andrew Dillon; Antony C. Foskett; Thomas Froehlich; Matthew Fuller; Jonathan Furner; Lisa M. Given; Trudi Bellardo Hahn; Ralph Hartley; Norbert Henrichs; Charles R. Hildreth;Edward Wyndham Hulme; Allen Kent; Frederick G. Kilgour; Robert M. Landau; Joseph Carl Robnett Licklider; Seymour Lubetzky; Donald MacCrimmon Mackay; Fritz Machlup; Lev Manovich; Karen Markey; Calvin Northrup Mooers;  Jakob Nielsen; Friedrich Wilhelm Ostwald; Eugene B. Power; W. Boyd Rayward; Frank Bradway Rogers; Tefko Saracevic; Ferdinand de Saussure; Reijo Savolainen; Carol C. Kuhlthau; A. V. Sokolov; Amanda Spink; Roger K. Summit; Seymour Irving Taine; Sanna Talja; Carol Tenopir; Pertti Vakkari; Noah Wardrip-Fruin; &amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Student !! Heslo1 - osobnost !! Heslo2 - osobnost !! Heslo3 - oprava!! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Jitka Štědroňová|| [[Jaron Lanier ]] || [[Karen E. Fisher (Pettigrew)]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Jonáš Květ||  [[Marshall McLuhan ]] || [[Linus Torvalds]] ||[[Osobní počítač]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Szromek Jiří||  [[Alan Turing]] || [[John von Neumann]]  || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Benešová Lenka||  [[Suzanne Briet]] || [[Jesse Shera]] || [[Národní knihovna ČR]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Forstová Markéta||  [[Henri La Fontaine]] || [[Charles Babbage]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Piťhová  Lenka|| [[Leo Szilard]] || [[Gabriel Naudé ]] || &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ludmila Hrnčířová||  || [[George Boole]] || [[Alfred Lotka]]||heslo Lotka již existuje MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Janoušková|| [[George Kingsley Zipf]] || [[Richard Stallman]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kateřina Štěrbová|| [[Thomas J. Watson]]&lt;br /&gt;
|| [[John Vincent Atanasoff]] ||[https://wikisofia.cz/index.php/Elektronick%C3%A9_%C4%8Dte%C4%8Dky_knih Elektronické čtečky knih]&lt;br /&gt;
|| heslo Garfield už existuje a je zapsáno na opravu&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kovářová Lenka||  [[Augustin Merta ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]] || [[Claude Shannon]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Fiury Martin ||  [[Elfreda Chatmann]] ||[[Richard Papík]]   ||[[elektronické knihy]]   ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ondřej Douša|| [[Hope Alene Olson]] || [[Peter Ingwersen]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martin Ouřada|| [[Rafael Capurro]] || [[Manuel Castells]] || [[Richard L. Meier]] || Meier je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Dubnová|| [[Samuel Clemens Bradford]]  || || [[Norbert Wiener]]|| Wiener je oprava hesla MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eva Křížková|| [[Zdeněk Václav Tobolka]] || [[Johannes Gutenberg]] || [[Papír]] || Ranghanatana jsem odstranil MS&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michal Špaček||[[Melvil Dewey]]  || [[Brewster Kahle]]&lt;br /&gt;
|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Jiří Šlosar|| [[Brian C. Vickery]] || [[Jorge E. Hirsch]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Dosoudilová|| [[Derek J. de Solla Price]] || [[Warren Weaver]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lenka Hojčuková|| [[Donald T. Hawkins]] || [[Karen Spärck Jones]] || [[psychofyziologický jev]]||  Bushe jsem dal jako opravu MS&lt;br /&gt;
|- &lt;br /&gt;
|| Kristýna Dumková|| [[Vint Cerf]] || [[Robert E. Kahn]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Lenka Peroutková|| [[Margaret Mead]] || [[Edward de Bono]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Meislová|| [[Nicholas Belkin]] || [[Manfred Kochen]] || [[Alexander Graham Bell]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Miriam Tančiboková|| [[Tony Buzan]] || [[Donald Kirkpatrick]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Matěj Krejčiřík|| [[Philip R. Zimmermann]] || [[Chester Carlson]] || [[Eugene Garfield]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Štěpán Rožek|| [[Larry Page]] || [[Mark Zuckerberg]] || [[Steve Jobs]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Karolína Melichová|| [[Steve Wozniak]] || [[Tim Berners-Lee]] || [[Bill Gates]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Veronika Křivánková|| [[Joseph Marie Jacquard]] || [[William Gibson]] || [[Patent]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kristýna Rýznarová|| [[Douglas Engelbart]] || [[Edgar F. Codd]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jitka Doubková|| [[Gottlob Frege]] || [[Ada Lovelace]] || [[Cenzura]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Kohoutková||  [[Alan Pritchard]] ||[[Martin Schrettinger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Markéta Michálková || [[Paul Otlet]] || [[Bertram C. Brookes]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Pavel Tašár || [[Frederick Wilfrid Lancaster]] || [[Martha Ethelyn Williams]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Kateřina Šafratová || [[Marcia Bates]] || [[Paul Zurkowski]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Lažanská || [[Marc Andreessen]] || [[Sergey Brin]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vojtěch Karaus || [[Edward Snowden]] || [[Constance Mellon]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Michaela Pavlíčková || [[Henriette Avram]]  || [[Theodor H. Nelson]] ||[[Operační systém]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Veronika Víchová || [[Harlan Cleveland]] ||[[ Christine L. Borgman]] ||[[Webinář]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Klára Foglarová || [[Rudolf Vlasák]]&lt;br /&gt;
|| [[Marie Königová]]&lt;br /&gt;
||  &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Monika Kyriánová || [[Bruce Sterling]] || [[Joseph Weizenbaum]] ||[[Gatekeeping]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Andrea Vasilová || [[Gregory Bateson]] ||[[Thomas Daniel Wilson]] ||[[Šum]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Linda Macholdová|| [[Robert Saxton Taylor]] || [[Thomas Daniel Wilson]]|| [[Facebook]]||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Martina Stanjurová||  [[Birger Hjørland]] || [[Charles Sanders Peirce]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Josefína Veselá|| [[Emilia Currás]] || [[Mortimer Taube]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Hana Hrabáková|| [[Cyril Cleverdon]] || [[Harry Nyquist]]|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Jana Kozlová || ||  || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||  Eva Mertová || [[Jiří Cejpek]] || [[Anthony Debons]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Ivana Vodičková || [[Karl Ludwig von Bertalanffy ]] || [[Diane H. Sonnenwald ]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zuzana Kantová || [[]] || [[]]|| &lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
|| Chalupník Andrej|| [[Ruth M. Davis]] || [[Emanuel Goldberg]] || [[]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Volfová|| [[Brenda Louise Dervin]] || [[Francis Joseph Cole]] || [[Facebook]] ||&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| David Hrbek || [[Hans Peter Luhn]] || [[Alexander Ivanovich Mikhailov]] || ||¨&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Pavel Yang || [[David Bawden]] || [[Lyn Robinson]]||| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Alžběta Cvrčková || [[Bonnie Nardi]] || [[David Eliss]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tomáš Kopecký || [[William Ross Ashby]] || [[James R. Beniger]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lukáš Záleský || [[Harold Borko]] || [[Ralph R. Shaw]] ||[[Reflex]] ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Johana Šeclová || [[Jason Farradane]] || [[Frits Donker Duyvis]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Dominika Čužnová || [[Richard De Gennaro]] || [[Robert Saxton Taylor]] || ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
||-Lucie Urbanová||[[Gerald Salton]] || [[Don R. Swanson]] || ||&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lucie.Urbanova</name></author>
		
	</entry>
</feed>