<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lukas.Kudlacek</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Lukas.Kudlacek"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Lukas.Kudlacek"/>
	<updated>2026-06-24T18:17:42Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56849</id>
		<title>Proces informatizace společnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56849"/>
		<updated>2019-01-20T23:18:43Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lukas.Kudlacek: úprava formátování&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Úvod ==&lt;br /&gt;
Proces informatizace společnosti je proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím. Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí. Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data. Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi. Rozvoj informatizace přitom již byl předpovídán v minulém století mnoha vizionáři, byli to například Rob Kling&amp;lt;ref&amp;gt;Rob Kling. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Rob_Kling&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo Howard Rosenbaum&amp;lt;ref&amp;gt;Howard Rosenbaum. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Howard_Rosenbaum&amp;lt;/ref&amp;gt;. Informatizací společnosti se v České republice ve své práci nejvíce zabýval uznávaný odborník a průkopník v tématu informace, informační věda, informatizace a knihovnictví, pan [[Jiří Cejpek|Prof. PhDr. Jiří Cejpek, Csc.]], který kromě jiných napsal knihu Informace, komunikace a myšlení&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve které se tématu informatizace společnosti věnuje a popisuje ji takto:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
            ''&amp;quot;&amp;lt;big&amp;gt;Proces pronikání informační techniky a technologie do společnosti označujeme jako informatizaci společnosti.&amp;lt;/big&amp;gt;&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj procesu informatizace společnosti  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces informatizace společnosti trvá velmi dlouhé období lidských dějin a prošel několika zásadními milníky. První krok k informatizaci tvoří zejména objevení fonetického písma ve 4.tis př.n.l. v sumerské civilizaci a s tím spojený začátek zachycování mluveného slova pro jeho další šíření. Následným zásadním milníkem je až vynález [[Vývoj knihtisku|knihtisku]] v roce 1448 [[Johannes Gutenberg|Johannesem Gutenbergem]] a následné masové šíření knih, a informací v nich obsažených, do všech úrovní společnosti. Dalším krokem ve vývoji informatizace společnosti, tedy přístupu společnosti k informacím, pak jsou vynález [[Telegraf|telegrafu]] na konci 18.stol, vynález [[Telefon|telefonu]] v druhé pol. 19. stol., vynález [[Osobní počítač|počítače]] v druhé pol. 20. stol. a spuštění sítě [[Internet|APARNET]] v roce 1969. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním zásadním milníkem v procesu informatizace se stává spuštění [[Internet|internetu]] jako globální informační sítě v roce 1990. V 90. letech 20. stol. roste význam informačních a komunikačních technologií na platformě internetu, s tím spojený rozvoj elektronických obchodních modelů a nové typy práce provozované právě přes tuto síť. Následně největší z těchto nových technologických společností způsobily skutečnou revoluci v informatizaci společnosti, a to tím, že zpřístupnily obrovské množství informačních dat široké veřejnosti. Jedná se zejména o společnosti Google, Wikipedie, Amazon, Apple, Facebook, Twitter, Microsoft a mnoho dalších. Rozvoj osobních počítačů a internetu, spolu se spuštěním nové verze webu 2.0&amp;lt;ref&amp;gt;ZBIEJCZUK, adam. Web 2.0 - fenomén či marketingový trik?. Web 2.0 [online]. Brno, 2007 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://zbiejczuk.com/web20/02-web20.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy mohou sami účastníci internetu vkládat obsah a editovat ten stávající v prvním desetiletí 21.stol, znamenal zatím poslední významnou akceleraci procesu informatizace společnosti. O vývoji těchto informačních médiích a jejich vlivu na informační společnost se velmi podrobně rozebírá odborník na informační společnost [[Marshall McLuhan]] ve své knize Člověk, média a elektronická kultura&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. &amp;lt;i&amp;gt;Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Jota, 2000.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv informatizace na společnost == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupná informatizace společnosti, jak je popsána výše, přinesla mnoho změn v celé společnosti. V první řadě se jedná o proměnu celého procesu výroby, a to od klasických řemesel a ruční, či částečně automatizované manufaktury, po plně automatizované výrobní procesy, kde většinu operací provádí částečně či plně robotizovaná linka pomocí složitých informačních systémů řízení. S tím je spojená transformace celé společnosti, zánik a na druhé straně vznik mnoha pracovních míst, nutnost informační a technologické gramotnosti obyvatel, zefektivnění a zrychlení celého procesu výroby, a tím větší nabídky a dostupnosti veškerého zboží. To na jedné straně přináší zvýšený životní standart a blahobyt společnosti, na duhou stranu to na společnost jako takovou přináší velký tlak na přizpůsobení se těmto novým trendům, ať již v oblasti vzdělání, či jejich současné kvalifikace, aby obstáli ve stále rychlejším rozvoji informatizace společnosti. V současné době se diskutuje o dalším kroku proměny práce vzhledem k vyšší integraci informačních technologií a to o průmyslové revoluci 4.0&amp;lt;ref&amp;gt;Industry 4.0. Wikipedia [online]. Wikipedia, 2019 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Industry_4.0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším spektrem zásadního vlivu na společnost je proměna společenských vztahů. Proces informatizace nemá zatím přímý vliv na klasické uspořádání vztahů ve společnosti v rámci její hierarchie, nicméně velmi výrazně se začíná projevovat tzv. sociální odloučenost jednotlivých účastníků vztahů. S rozvojem informačních technologií a jejich integrace do všech aspektů dne člověka, se na nich člověk stává závislým. V dnešní době moderní informační společnosti je již přirozené budovat sociální vztahy skrze sociální sítě ve virtuálním prostředí, kde má jedinec velké množství virtuálních přátel a vztahů, se kterými denně komunikuje a naplňuje tím svou přirozenou sociální potřebu po sociální interakci. Na druhou stranu stále více upadá klasický přímý kontakt v sociálních vazbách a lidé se navzájem odcizují ve společnosti. Je běžné vidět lidi v restauracích, sedící naproti sobě, přičemž se každý z nich věnuje svému mobilnímu telefonu a sociálním interakcím ve virtuálním světě. O proměnách společnosti na základě vlivu informačních technologií popisuje a analyzuje celá škála renomovaných odporníků.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlivů informatizace na společnost je velmi mnoho, nicméně je potřeba zmínit ještě jeden zásadní vliv, a to vliv informatizace na mocenské struktury ve společnosti. S nástupem informatizace a informační společnosti, se proměnily samotné základní aspekty výkonu moci, a to od výběru daní a evidence majetku, přes evidenci a prevenci kriminality, až po volby mocenského zřízení a samotný jeho proces rozhodování. Rozvoj informovanosti obyvatel přispěl k zániku totalitních režimů střední a východní Evropy, na druhou stranu zvýšil všeobecný dohled nad obyvatelstvem. Informatizace společnosti přispěla díky pokročilým kamerovým systémům a sofistikovaných informačních center se zapojením [[Umělá inteligence|umělé inteligence]] a strojového hlubokého učení&amp;lt;ref&amp;gt;name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;Deep learning. Wikipedia [online]. Wikipedia, 2019 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Deep_learning&amp;lt;/ref&amp;gt; ke snížení kriminality, na druhou stranu vystavila celou společnost dohledu a kontrole, a s tím spojené ztráty soukromí. Samotný vliv informatizace na [[Vliv informačních technologií na distribuci moci|distribuci moci]] je popsán v samostatném článku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google, encyklopedie a sociální sítě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době si většina lidí nedokáže již představit život bez technologií, které se stále zlepšují. Tento vývoj vedou zejména zmíněné velké korporace zaměřené na zpracování a distribuci informací na webovém rozhraní. Nejvíce na tomto poli zapůsobila společnost [[Google]], která roku 1998 spustila svůj stejnojmenný vyhledávač informací, který je v současné době nejvíce používaným nástrojem v této oblasti. Tento vyhledávač pracuje na bázi indexování a ukládání celého obsahu [[Povrchový a hluboký web|viditelného webu]], který každému uživateli zpřístupňuje informace z více jak 100 trilionu webových stránek, které neustále narůstají. Tímto má každý uživatel internetu přístup k obrovské databázi informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další zásadní zlom v informatizaci společnosti nastává se spuštěním Wikipedie&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie. Wikipedie [online]. 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie&amp;lt;/ref&amp;gt; v roce 2001 a jejím společným jmenovatelům. Tato encyklopedie tvořená dobrovolníky a nadšenci z celého světa, ke dni tohoto článku více jak 5,7 miliónů hesel a další miliony hesel v jiných jazycích. To z ní tvoří největší encyklopedii historie a také jedno z nejčastějších míst, kde lidé hledají informace. Posledním příspěvkem k větší informatizaci společnosti se zasloužila společnost [[Facebook]] stejnojmennou sociální sítí, která naprosto změnila způsob, jakým si lidé nejčastěji vyměňují informace a jak nové informace získávají. Ovšem právě tato změna, jak již bylo popsáno výše, způsobuje dramatické změny v celkovém pojetí sociálních vztahů ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média a nové trendy v informatizaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba, kdy nositelem nových informací byly tištěná média v řádu dnů jsou dávnou minulostí. V dnešní době jsou média on-line a sdílejí informace se společností s čím dál menší časovou prodlevou, a to v řádu minut. Tato média jsou důležitou součástí procesu informatizace společnosti, na druhou stranu čím dál více platí pohled [[Marshall McLuhan|McLuhana]], který v knize Jak rozumět médiím&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět médiím: extenze člověka&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Mladá fronta, 2011.&amp;lt;/ref&amp;gt; předkládá myšlenku, že přílišná zaměřenost na média může mít neblahé důsledky, a to až ke stavu otupělosti a netečnosti vůči novým informacím. Skutečně je v dnešní době mnoho dezinformací a lidé do určité míry otupěli. Neznamená to však, že by se proces informatizace zastavil, ba naopak. Podobně se o tomto pojmu tzv. duševní lenosti&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt;, kdy vzhledem ke stále větší závislosti společnosti na vnějších informačních pamětích a nerozvíjení svého vlastního myšlení, může být společnost čím dál více závislá na vnějších názorech a rozhodnutích, a tím ztrácet svou vlastní osobnostní jedinečnost, jak zmiňuje ve své knize&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt; pan [[Jiří Cejpek|Prof. PhDr. Jiří Cejpek, Csc.]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkově ovšem vývoj neustále postupuje kupředu a hledá nové možnosti jako ještě více propojit informační společnost a proces informatizace dovést k jeho představitelným limitům. Ať již se jedná o rozvoj [[Virtuální realita|virtuální reality]], nebo nositelné elektroniky&amp;lt;ref&amp;gt;Wearables - nositelná elektronika. Jak na internet [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/2597/wearables---nositelna-elektronika/&amp;lt;/ref&amp;gt;, kde jsme skutečně informace vždy na dosah, nebo propojení [[big data]] s našimi profesními a osobními preferencemi, či zpřístupňování informací a technologií chudším oblastem světa, stále je možné společnost více a více integrovat do informačního procesu. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Kyberbezpečnost ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Rozvoj informační společnosti sebou přináší i vážná rizika. Čím více informací sdílíme, s čím více informacemi přicházíme do styku, čím více se společnost informatizuje, tím více se objevují skupiny, které se snaží tuto integraci společnosti s informacemi poškodit, či se na ni alespoň ilegálně obohatit. Mluvíme zde především o virových hrozbách a útocích [[Computer hacking|hackerů]], kteří ohrožují naše osobní data&amp;lt;ref&amp;gt;Pojem osobní údaj. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/pojem-osobni-udaj/d-1751&amp;lt;/ref&amp;gt; či naše finance. Neméně nebezpečné jsou ale také například dezinformací&amp;lt;ref&amp;gt;Definice dezinformací a propagandy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;, které ovlivňují myšlení a rozhodování lidí ve prospěch extremistických skupin, nebo fyzické ohrožování dětí i dospělých formou [[Kyberšikana|kyberšikany]] či [[Cyberstalking|cyberstalkingu]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším zásadní výzvou v oblasti bezpečnosti pro 21. stol je stále větší závislost základních služeb jako je elektrická energie, vodohospodářství, rozvod plynu, distribuce pohonných hmot, silniční systémy, či služby v oblasti komunikačních sítí, logistiky a dodávky potravin, na sofistikovaných informačních systémech a informačních technologií, které jsou zranitelné pro cizí manipulaci. Informatizace společnosti v oblasti těchto základních sítích a služeb přináší mnohé výhody a také mnohá rizika narušení celkového chodu společnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Negativní dopady procesu informatizace společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výše uvedená rizika spojená s informatizací společnosti, nejsou jediná. Zásadním problémem informační společnosti, či hlubšího procesu samotné informatizace, se stává [[Informační zahlcení|informační zahlcení]] kdy se ztrácí schopnost získávaná data zpracovat a mít z nich užitek, a způsobuje jednak stres a přetlak v celé společnosti, jednak celkovou závislost lidí na vnější paměti. Neméně důležitým problémem pak je zvyšující se anonymita jedinců, ztrácení schopnosti přímé interakce, vytváření si alternativních identit ve virtuálním světě a ztráta soukromí jako takového. Neposledním zásadním problémem je pak závislost společnosti na informačních technologiích, na internetu, mobilních telefonech a počítačích. Problematiku informačního zahlcení v procesu rozhodování jedinců již zmiňoval v 70-tých letech minulého století Alvin Toffler&amp;lt;ref&amp;gt;Definice dezinformací a propagandy. Wikipedie [online]. Wikipedie, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Vývoj knihtisku]]&lt;br /&gt;
* [[Jiří Cejpek]]&lt;br /&gt;
* [[Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
* [[Telegraf]]&lt;br /&gt;
* [[Telefon]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
* [[Internet]]&lt;br /&gt;
* [[Marshall McLuhan]]&lt;br /&gt;
* [[Google]]&lt;br /&gt;
* [[Povrchový a hluboký web]]&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[big data]]&lt;br /&gt;
* [[Computer hacking]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
* [[Informační zahlcení]]&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informatizace, Proces, Písmo, Knihtisk, Internet, Komunikace, Technologie, Google, Sociální síť, Informační zahlcení, Média, Kyberbezpečnost, Průmysl 4.0, Hluboké strojové učení, Robotizace, Sociální interakce, Informační technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lukas.Kudlacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56848</id>
		<title>Proces informatizace společnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56848"/>
		<updated>2019-01-20T23:17:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lukas.Kudlacek: doplnění klíčových sov, oprava odsazení citace&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Úvod ==&lt;br /&gt;
Proces informatizace společnosti je proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím. Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí. Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data. Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi. Rozvoj informatizace přitom již byl předpovídán v minulém století mnoha vizionáři, byli to například Rob Kling&amp;lt;ref&amp;gt;Rob Kling. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Rob_Kling&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo Howard Rosenbaum&amp;lt;ref&amp;gt;Howard Rosenbaum. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Howard_Rosenbaum&amp;lt;/ref&amp;gt;. Informatizací společnosti se v České republice ve své práci nejvíce zabýval uznávaný odborník a průkopník v tématu informace, informační věda, informatizace a knihovnictví, pan [[Jiří Cejpek|Prof. PhDr. Jiří Cejpek, Csc.]], který kromě jiných napsal knihu Informace, komunikace a myšlení&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve které se tématu informatizace společnosti věnuje a popisuje ji takto:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
            ''&amp;quot;Proces pronikání informační techniky a technologie do společnosti označujeme jako informatizaci společnosti.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj procesu informatizace společnosti  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces informatizace společnosti trvá velmi dlouhé období lidských dějin a prošel několika zásadními milníky. První krok k informatizaci tvoří zejména objevení fonetického písma ve 4.tis př.n.l. v sumerské civilizaci a s tím spojený začátek zachycování mluveného slova pro jeho další šíření. Následným zásadním milníkem je až vynález [[Vývoj knihtisku|knihtisku]] v roce 1448 [[Johannes Gutenberg|Johannesem Gutenbergem]] a následné masové šíření knih, a informací v nich obsažených, do všech úrovní společnosti. Dalším krokem ve vývoji informatizace společnosti, tedy přístupu společnosti k informacím, pak jsou vynález [[Telegraf|telegrafu]] na konci 18.stol, vynález [[Telefon|telefonu]] v druhé pol. 19. stol., vynález [[Osobní počítač|počítače]] v druhé pol. 20. stol. a spuštění sítě [[Internet|APARNET]] v roce 1969. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním zásadním milníkem v procesu informatizace se stává spuštění [[Internet|internetu]] jako globální informační sítě v roce 1990. V 90. letech 20. stol. roste význam informačních a komunikačních technologií na platformě internetu, s tím spojený rozvoj elektronických obchodních modelů a nové typy práce provozované právě přes tuto síť. Následně největší z těchto nových technologických společností způsobily skutečnou revoluci v informatizaci společnosti, a to tím, že zpřístupnily obrovské množství informačních dat široké veřejnosti. Jedná se zejména o společnosti Google, Wikipedie, Amazon, Apple, Facebook, Twitter, Microsoft a mnoho dalších. Rozvoj osobních počítačů a internetu, spolu se spuštěním nové verze webu 2.0&amp;lt;ref&amp;gt;ZBIEJCZUK, adam. Web 2.0 - fenomén či marketingový trik?. Web 2.0 [online]. Brno, 2007 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://zbiejczuk.com/web20/02-web20.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy mohou sami účastníci internetu vkládat obsah a editovat ten stávající v prvním desetiletí 21.stol, znamenal zatím poslední významnou akceleraci procesu informatizace společnosti. O vývoji těchto informačních médiích a jejich vlivu na informační společnost se velmi podrobně rozebírá odborník na informační společnost [[Marshall McLuhan]] ve své knize Člověk, média a elektronická kultura&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. &amp;lt;i&amp;gt;Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Jota, 2000.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv informatizace na společnost == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupná informatizace společnosti, jak je popsána výše, přinesla mnoho změn v celé společnosti. V první řadě se jedná o proměnu celého procesu výroby, a to od klasických řemesel a ruční, či částečně automatizované manufaktury, po plně automatizované výrobní procesy, kde většinu operací provádí částečně či plně robotizovaná linka pomocí složitých informačních systémů řízení. S tím je spojená transformace celé společnosti, zánik a na druhé straně vznik mnoha pracovních míst, nutnost informační a technologické gramotnosti obyvatel, zefektivnění a zrychlení celého procesu výroby, a tím větší nabídky a dostupnosti veškerého zboží. To na jedné straně přináší zvýšený životní standart a blahobyt společnosti, na duhou stranu to na společnost jako takovou přináší velký tlak na přizpůsobení se těmto novým trendům, ať již v oblasti vzdělání, či jejich současné kvalifikace, aby obstáli ve stále rychlejším rozvoji informatizace společnosti. V současné době se diskutuje o dalším kroku proměny práce vzhledem k vyšší integraci informačních technologií a to o průmyslové revoluci 4.0&amp;lt;ref&amp;gt;Industry 4.0. Wikipedia [online]. Wikipedia, 2019 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Industry_4.0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším spektrem zásadního vlivu na společnost je proměna společenských vztahů. Proces informatizace nemá zatím přímý vliv na klasické uspořádání vztahů ve společnosti v rámci její hierarchie, nicméně velmi výrazně se začíná projevovat tzv. sociální odloučenost jednotlivých účastníků vztahů. S rozvojem informačních technologií a jejich integrace do všech aspektů dne člověka, se na nich člověk stává závislým. V dnešní době moderní informační společnosti je již přirozené budovat sociální vztahy skrze sociální sítě ve virtuálním prostředí, kde má jedinec velké množství virtuálních přátel a vztahů, se kterými denně komunikuje a naplňuje tím svou přirozenou sociální potřebu po sociální interakci. Na druhou stranu stále více upadá klasický přímý kontakt v sociálních vazbách a lidé se navzájem odcizují ve společnosti. Je běžné vidět lidi v restauracích, sedící naproti sobě, přičemž se každý z nich věnuje svému mobilnímu telefonu a sociálním interakcím ve virtuálním světě. O proměnách společnosti na základě vlivu informačních technologií popisuje a analyzuje celá škála renomovaných odporníků.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlivů informatizace na společnost je velmi mnoho, nicméně je potřeba zmínit ještě jeden zásadní vliv, a to vliv informatizace na mocenské struktury ve společnosti. S nástupem informatizace a informační společnosti, se proměnily samotné základní aspekty výkonu moci, a to od výběru daní a evidence majetku, přes evidenci a prevenci kriminality, až po volby mocenského zřízení a samotný jeho proces rozhodování. Rozvoj informovanosti obyvatel přispěl k zániku totalitních režimů střední a východní Evropy, na druhou stranu zvýšil všeobecný dohled nad obyvatelstvem. Informatizace společnosti přispěla díky pokročilým kamerovým systémům a sofistikovaných informačních center se zapojením [[Umělá inteligence|umělé inteligence]] a strojového hlubokého učení&amp;lt;ref&amp;gt;name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;Deep learning. Wikipedia [online]. Wikipedia, 2019 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Deep_learning&amp;lt;/ref&amp;gt; ke snížení kriminality, na druhou stranu vystavila celou společnost dohledu a kontrole, a s tím spojené ztráty soukromí. Samotný vliv informatizace na [[Vliv informačních technologií na distribuci moci|distribuci moci]] je popsán v samostatném článku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google, encyklopedie a sociální sítě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době si většina lidí nedokáže již představit život bez technologií, které se stále zlepšují. Tento vývoj vedou zejména zmíněné velké korporace zaměřené na zpracování a distribuci informací na webovém rozhraní. Nejvíce na tomto poli zapůsobila společnost [[Google]], která roku 1998 spustila svůj stejnojmenný vyhledávač informací, který je v současné době nejvíce používaným nástrojem v této oblasti. Tento vyhledávač pracuje na bázi indexování a ukládání celého obsahu [[Povrchový a hluboký web|viditelného webu]], který každému uživateli zpřístupňuje informace z více jak 100 trilionu webových stránek, které neustále narůstají. Tímto má každý uživatel internetu přístup k obrovské databázi informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další zásadní zlom v informatizaci společnosti nastává se spuštěním Wikipedie&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie. Wikipedie [online]. 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie&amp;lt;/ref&amp;gt; v roce 2001 a jejím společným jmenovatelům. Tato encyklopedie tvořená dobrovolníky a nadšenci z celého světa, ke dni tohoto článku více jak 5,7 miliónů hesel a další miliony hesel v jiných jazycích. To z ní tvoří největší encyklopedii historie a také jedno z nejčastějších míst, kde lidé hledají informace. Posledním příspěvkem k větší informatizaci společnosti se zasloužila společnost [[Facebook]] stejnojmennou sociální sítí, která naprosto změnila způsob, jakým si lidé nejčastěji vyměňují informace a jak nové informace získávají. Ovšem právě tato změna, jak již bylo popsáno výše, způsobuje dramatické změny v celkovém pojetí sociálních vztahů ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média a nové trendy v informatizaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba, kdy nositelem nových informací byly tištěná média v řádu dnů jsou dávnou minulostí. V dnešní době jsou média on-line a sdílejí informace se společností s čím dál menší časovou prodlevou, a to v řádu minut. Tato média jsou důležitou součástí procesu informatizace společnosti, na druhou stranu čím dál více platí pohled [[Marshall McLuhan|McLuhana]], který v knize Jak rozumět médiím&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět médiím: extenze člověka&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Mladá fronta, 2011.&amp;lt;/ref&amp;gt; předkládá myšlenku, že přílišná zaměřenost na média může mít neblahé důsledky, a to až ke stavu otupělosti a netečnosti vůči novým informacím. Skutečně je v dnešní době mnoho dezinformací a lidé do určité míry otupěli. Neznamená to však, že by se proces informatizace zastavil, ba naopak. Podobně se o tomto pojmu tzv. duševní lenosti&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt;, kdy vzhledem ke stále větší závislosti společnosti na vnějších informačních pamětích a nerozvíjení svého vlastního myšlení, může být společnost čím dál více závislá na vnějších názorech a rozhodnutích, a tím ztrácet svou vlastní osobnostní jedinečnost, jak zmiňuje ve své knize&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt; pan [[Jiří Cejpek|Prof. PhDr. Jiří Cejpek, Csc.]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkově ovšem vývoj neustále postupuje kupředu a hledá nové možnosti jako ještě více propojit informační společnost a proces informatizace dovést k jeho představitelným limitům. Ať již se jedná o rozvoj [[Virtuální realita|virtuální reality]], nebo nositelné elektroniky&amp;lt;ref&amp;gt;Wearables - nositelná elektronika. Jak na internet [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/2597/wearables---nositelna-elektronika/&amp;lt;/ref&amp;gt;, kde jsme skutečně informace vždy na dosah, nebo propojení [[big data]] s našimi profesními a osobními preferencemi, či zpřístupňování informací a technologií chudším oblastem světa, stále je možné společnost více a více integrovat do informačního procesu. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Kyberbezpečnost ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Rozvoj informační společnosti sebou přináší i vážná rizika. Čím více informací sdílíme, s čím více informacemi přicházíme do styku, čím více se společnost informatizuje, tím více se objevují skupiny, které se snaží tuto integraci společnosti s informacemi poškodit, či se na ni alespoň ilegálně obohatit. Mluvíme zde především o virových hrozbách a útocích [[Computer hacking|hackerů]], kteří ohrožují naše osobní data&amp;lt;ref&amp;gt;Pojem osobní údaj. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/pojem-osobni-udaj/d-1751&amp;lt;/ref&amp;gt; či naše finance. Neméně nebezpečné jsou ale také například dezinformací&amp;lt;ref&amp;gt;Definice dezinformací a propagandy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;, které ovlivňují myšlení a rozhodování lidí ve prospěch extremistických skupin, nebo fyzické ohrožování dětí i dospělých formou [[Kyberšikana|kyberšikany]] či [[Cyberstalking|cyberstalkingu]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším zásadní výzvou v oblasti bezpečnosti pro 21. stol je stále větší závislost základních služeb jako je elektrická energie, vodohospodářství, rozvod plynu, distribuce pohonných hmot, silniční systémy, či služby v oblasti komunikačních sítí, logistiky a dodávky potravin, na sofistikovaných informačních systémech a informačních technologií, které jsou zranitelné pro cizí manipulaci. Informatizace společnosti v oblasti těchto základních sítích a služeb přináší mnohé výhody a také mnohá rizika narušení celkového chodu společnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Negativní dopady procesu informatizace společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výše uvedená rizika spojená s informatizací společnosti, nejsou jediná. Zásadním problémem informační společnosti, či hlubšího procesu samotné informatizace, se stává [[Informační zahlcení|informační zahlcení]] kdy se ztrácí schopnost získávaná data zpracovat a mít z nich užitek, a způsobuje jednak stres a přetlak v celé společnosti, jednak celkovou závislost lidí na vnější paměti. Neméně důležitým problémem pak je zvyšující se anonymita jedinců, ztrácení schopnosti přímé interakce, vytváření si alternativních identit ve virtuálním světě a ztráta soukromí jako takového. Neposledním zásadním problémem je pak závislost společnosti na informačních technologiích, na internetu, mobilních telefonech a počítačích. Problematiku informačního zahlcení v procesu rozhodování jedinců již zmiňoval v 70-tých letech minulého století Alvin Toffler&amp;lt;ref&amp;gt;Definice dezinformací a propagandy. Wikipedie [online]. Wikipedie, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Vývoj knihtisku]]&lt;br /&gt;
* [[Jiří Cejpek]]&lt;br /&gt;
* [[Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
* [[Telegraf]]&lt;br /&gt;
* [[Telefon]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
* [[Internet]]&lt;br /&gt;
* [[Marshall McLuhan]]&lt;br /&gt;
* [[Google]]&lt;br /&gt;
* [[Povrchový a hluboký web]]&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[big data]]&lt;br /&gt;
* [[Computer hacking]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
* [[Informační zahlcení]]&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informatizace, Proces, Písmo, Knihtisk, Internet, Komunikace, Technologie, Google, Sociální síť, Informační zahlcení, Média, Kyberbezpečnost, Průmysl 4.0, Hluboké strojové učení, Robotizace, Sociální interakce, Informační technologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lukas.Kudlacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56847</id>
		<title>Proces informatizace společnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56847"/>
		<updated>2019-01-20T23:14:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lukas.Kudlacek: Doplnění vlivu informatizace na společnost, doplnění dalšího renomovaného odboorníka pka profesora Cejpka a odkaz na jeho práci. Další rozvedení textu.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Úvod ==&lt;br /&gt;
Proces informatizace společnosti je proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím. Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí. Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data. Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi. Rozvoj informatizace přitom již byl předpovídán v minulém století mnoha vizionáři, byli to například Rob Kling&amp;lt;ref&amp;gt;Rob Kling. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Rob_Kling&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo Howard Rosenbaum&amp;lt;ref&amp;gt;Howard Rosenbaum. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Howard_Rosenbaum&amp;lt;/ref&amp;gt;. Informatizací společnosti se v České republice ve své práci nejvíce zabýval uznávaný odborník a průkopník v tématu informace, informační věda, informatizace a knihovnictví, pan [[Jiří Cejpek|Prof. PhDr. Jiří Cejpek, Csc.]], který kromě jiných napsal knihu Informace, komunikace a myšlení&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot;&amp;gt;CEJPEK, Jiří. &amp;lt;i&amp;gt;Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy&amp;lt;/i&amp;gt;. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005.&amp;lt;/ref&amp;gt;, ve které se tématu informatizace společnosti věnuje a popisuje ji takto:  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:Odsazená řádka''&amp;quot;Proces pronikání informační techniky a technologie do společnosti označujeme jako informatizaci společnosti.&amp;quot;''&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj procesu informatizace společnosti  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proces informatizace společnosti trvá velmi dlouhé období lidských dějin a prošel několika zásadními milníky. První krok k informatizaci tvoří zejména objevení fonetického písma ve 4.tis př.n.l. v sumerské civilizaci a s tím spojený začátek zachycování mluveného slova pro jeho další šíření. Následným zásadním milníkem je až vynález [[Vývoj knihtisku|knihtisku]] v roce 1448 [[Johannes Gutenberg|Johannesem Gutenbergem]] a následné masové šíření knih, a informací v nich obsažených, do všech úrovní společnosti. Dalším krokem ve vývoji informatizace společnosti, tedy přístupu společnosti k informacím, pak jsou vynález [[Telegraf|telegrafu]] na konci 18.stol, vynález [[Telefon|telefonu]] v druhé pol. 19. stol., vynález [[Osobní počítač|počítače]] v druhé pol. 20. stol. a spuštění sítě [[Internet|APARNET]] v roce 1969. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním zásadním milníkem v procesu informatizace se stává spuštění [[Internet|internetu]] jako globální informační sítě v roce 1990. V 90. letech 20. stol. roste význam informačních a komunikačních technologií na platformě internetu, s tím spojený rozvoj elektronických obchodních modelů a nové typy práce provozované právě přes tuto síť. Následně největší z těchto nových technologických společností způsobily skutečnou revoluci v informatizaci společnosti, a to tím, že zpřístupnily obrovské množství informačních dat široké veřejnosti. Jedná se zejména o společnosti Google, Wikipedie, Amazon, Apple, Facebook, Twitter, Microsoft a mnoho dalších. Rozvoj osobních počítačů a internetu, spolu se spuštěním nové verze webu 2.0&amp;lt;ref&amp;gt;ZBIEJCZUK, adam. Web 2.0 - fenomén či marketingový trik?. Web 2.0 [online]. Brno, 2007 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://zbiejczuk.com/web20/02-web20.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy mohou sami účastníci internetu vkládat obsah a editovat ten stávající v prvním desetiletí 21.stol, znamenal zatím poslední významnou akceleraci procesu informatizace společnosti. O vývoji těchto informačních médiích a jejich vlivu na informační společnost se velmi podrobně rozebírá odborník na informační společnost [[Marshall McLuhan]] ve své knize Člověk, média a elektronická kultura&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. &amp;lt;i&amp;gt;Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Jota, 2000.&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vliv informatizace na společnost == &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Postupná informatizace společnosti, jak je popsána výše, přinesla mnoho změn v celé společnosti. V první řadě se jedná o proměnu celého procesu výroby, a to od klasických řemesel a ruční, či částečně automatizované manufaktury, po plně automatizované výrobní procesy, kde většinu operací provádí částečně či plně robotizovaná linka pomocí složitých informačních systémů řízení. S tím je spojená transformace celé společnosti, zánik a na druhé straně vznik mnoha pracovních míst, nutnost informační a technologické gramotnosti obyvatel, zefektivnění a zrychlení celého procesu výroby, a tím větší nabídky a dostupnosti veškerého zboží. To na jedné straně přináší zvýšený životní standart a blahobyt společnosti, na duhou stranu to na společnost jako takovou přináší velký tlak na přizpůsobení se těmto novým trendům, ať již v oblasti vzdělání, či jejich současné kvalifikace, aby obstáli ve stále rychlejším rozvoji informatizace společnosti. V současné době se diskutuje o dalším kroku proměny práce vzhledem k vyšší integraci informačních technologií a to o průmyslové revoluci 4.0&amp;lt;ref&amp;gt;Industry 4.0. Wikipedia [online]. Wikipedia, 2019 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Industry_4.0&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším spektrem zásadního vlivu na společnost je proměna společenských vztahů. Proces informatizace nemá zatím přímý vliv na klasické uspořádání vztahů ve společnosti v rámci její hierarchie, nicméně velmi výrazně se začíná projevovat tzv. sociální odloučenost jednotlivých účastníků vztahů. S rozvojem informačních technologií a jejich integrace do všech aspektů dne člověka, se na nich člověk stává závislým. V dnešní době moderní informační společnosti je již přirozené budovat sociální vztahy skrze sociální sítě ve virtuálním prostředí, kde má jedinec velké množství virtuálních přátel a vztahů, se kterými denně komunikuje a naplňuje tím svou přirozenou sociální potřebu po sociální interakci. Na druhou stranu stále více upadá klasický přímý kontakt v sociálních vazbách a lidé se navzájem odcizují ve společnosti. Je běžné vidět lidi v restauracích, sedící naproti sobě, přičemž se každý z nich věnuje svému mobilnímu telefonu a sociálním interakcím ve virtuálním světě. O proměnách společnosti na základě vlivu informačních technologií popisuje a analyzuje celá škála renomovaných odporníků.     &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlivů informatizace na společnost je velmi mnoho, nicméně je potřeba zmínit ještě jeden zásadní vliv, a to vliv informatizace na mocenské struktury ve společnosti. S nástupem informatizace a informační společnosti, se proměnily samotné základní aspekty výkonu moci, a to od výběru daní a evidence majetku, přes evidenci a prevenci kriminality, až po volby mocenského zřízení a samotný jeho proces rozhodování. Rozvoj informovanosti obyvatel přispěl k zániku totalitních režimů střední a východní Evropy, na druhou stranu zvýšil všeobecný dohled nad obyvatelstvem. Informatizace společnosti přispěla díky pokročilým kamerovým systémům a sofistikovaných informačních center se zapojením [[Umělá inteligence|umělé inteligence]] a strojového hlubokého učení&amp;lt;ref&amp;gt;name=&amp;quot;zrcatko&amp;quot;Deep learning. Wikipedia [online]. Wikipedia, 2019 [cit. 2019-01-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Deep_learning&amp;lt;/ref&amp;gt; ke snížení kriminality, na druhou stranu vystavila celou společnost dohledu a kontrole, a s tím spojené ztráty soukromí. Samotný vliv informatizace na [[Vliv informačních technologií na distribuci moci|distribuci moci]] je popsán v samostatném článku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google, encyklopedie a sociální sítě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době si většina lidí nedokáže již představit život bez technologií, které se stále zlepšují. Tento vývoj vedou zejména zmíněné velké korporace zaměřené na zpracování a distribuci informací na webovém rozhraní. Nejvíce na tomto poli zapůsobila společnost [[Google]], která roku 1998 spustila svůj stejnojmenný vyhledávač informací, který je v současné době nejvíce používaným nástrojem v této oblasti. Tento vyhledávač pracuje na bázi indexování a ukládání celého obsahu [[Povrchový a hluboký web|viditelného webu]], který každému uživateli zpřístupňuje informace z více jak 100 trilionu webových stránek, které neustále narůstají. Tímto má každý uživatel internetu přístup k obrovské databázi informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další zásadní zlom v informatizaci společnosti nastává se spuštěním Wikipedie&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie. Wikipedie [online]. 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie&amp;lt;/ref&amp;gt; v roce 2001 a jejím společným jmenovatelům. Tato encyklopedie tvořená dobrovolníky a nadšenci z celého světa, ke dni tohoto článku více jak 5,7 miliónů hesel a další miliony hesel v jiných jazycích. To z ní tvoří největší encyklopedii historie a také jedno z nejčastějších míst, kde lidé hledají informace. Posledním příspěvkem k větší informatizaci společnosti se zasloužila společnost [[Facebook]] stejnojmennou sociální sítí, která naprosto změnila způsob, jakým si lidé nejčastěji vyměňují informace a jak nové informace získávají. Ovšem právě tato změna, jak již bylo popsáno výše, způsobuje dramatické změny v celkovém pojetí sociálních vztahů ve společnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média a nové trendy v informatizaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba, kdy nositelem nových informací byly tištěná média v řádu dnů jsou dávnou minulostí. V dnešní době jsou média on-line a sdílejí informace se společností s čím dál menší časovou prodlevou, a to v řádu minut. Tato média jsou důležitou součástí procesu informatizace společnosti, na druhou stranu čím dál více platí pohled [[Marshall McLuhan|McLuhana]], který v knize Jak rozumět médiím&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět médiím: extenze člověka&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Mladá fronta, 2011.&amp;lt;/ref&amp;gt; předkládá myšlenku, že přílišná zaměřenost na média může mít neblahé důsledky, a to až ke stavu otupělosti a netečnosti vůči novým informacím. Skutečně je v dnešní době mnoho dezinformací a lidé do určité míry otupěli. Neznamená to však, že by se proces informatizace zastavil, ba naopak. Podobně se o tomto pojmu tzv. duševní lenosti&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt;, kdy vzhledem ke stále větší závislosti společnosti na vnějších informačních pamětích a nerozvíjení svého vlastního myšlení, může být společnost čím dál více závislá na vnějších názorech a rozhodnutích, a tím ztrácet svou vlastní osobnostní jedinečnost, jak zmiňuje ve své knize&amp;lt;ref name=&amp;quot;cejpek&amp;quot; /&amp;gt; pan [[Jiří Cejpek|Prof. PhDr. Jiří Cejpek, Csc.]].  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkově ovšem vývoj neustále postupuje kupředu a hledá nové možnosti jako ještě více propojit informační společnost a proces informatizace dovést k jeho představitelným limitům. Ať již se jedná o rozvoj [[Virtuální realita|virtuální reality]], nebo nositelné elektroniky&amp;lt;ref&amp;gt;Wearables - nositelná elektronika. Jak na internet [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/2597/wearables---nositelna-elektronika/&amp;lt;/ref&amp;gt;, kde jsme skutečně informace vždy na dosah, nebo propojení [[big data]] s našimi profesními a osobními preferencemi, či zpřístupňování informací a technologií chudším oblastem světa, stále je možné společnost více a více integrovat do informačního procesu. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Kyberbezpečnost ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Rozvoj informační společnosti sebou přináší i vážná rizika. Čím více informací sdílíme, s čím více informacemi přicházíme do styku, čím více se společnost informatizuje, tím více se objevují skupiny, které se snaží tuto integraci společnosti s informacemi poškodit, či se na ni alespoň ilegálně obohatit. Mluvíme zde především o virových hrozbách a útocích [[Computer hacking|hackerů]], kteří ohrožují naše osobní data&amp;lt;ref&amp;gt;Pojem osobní údaj. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/pojem-osobni-udaj/d-1751&amp;lt;/ref&amp;gt; či naše finance. Neméně nebezpečné jsou ale také například dezinformací&amp;lt;ref&amp;gt;Definice dezinformací a propagandy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;, které ovlivňují myšlení a rozhodování lidí ve prospěch extremistických skupin, nebo fyzické ohrožování dětí i dospělých formou [[Kyberšikana|kyberšikany]] či [[Cyberstalking|cyberstalkingu]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalším zásadní výzvou v oblasti bezpečnosti pro 21. stol je stále větší závislost základních služeb jako je elektrická energie, vodohospodářství, rozvod plynu, distribuce pohonných hmot, silniční systémy, či služby v oblasti komunikačních sítí, logistiky a dodávky potravin, na sofistikovaných informačních systémech a informačních technologií, které jsou zranitelné pro cizí manipulaci. Informatizace společnosti v oblasti těchto základních sítích a služeb přináší mnohé výhody a také mnohá rizika narušení celkového chodu společnosti. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Negativní dopady procesu informatizace společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výše uvedená rizika spojená s informatizací společnosti, nejsou jediná. Zásadním problémem informační společnosti, či hlubšího procesu samotné informatizace, se stává [[Informační zahlcení|informační zahlcení]] kdy se ztrácí schopnost získávaná data zpracovat a mít z nich užitek, a způsobuje jednak stres a přetlak v celé společnosti, jednak celkovou závislost lidí na vnější paměti. Neméně důležitým problémem pak je zvyšující se anonymita jedinců, ztrácení schopnosti přímé interakce, vytváření si alternativních identit ve virtuálním světě a ztráta soukromí jako takového. Neposledním zásadním problémem je pak závislost společnosti na informačních technologiích, na internetu, mobilních telefonech a počítačích. Problematiku informačního zahlcení v procesu rozhodování jedinců již zmiňoval v 70-tých letech minulého století Alvin Toffler&amp;lt;ref&amp;gt;Definice dezinformací a propagandy. Wikipedie [online]. Wikipedie, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Vývoj knihtisku]]&lt;br /&gt;
* [[Jiří Cejpek]]&lt;br /&gt;
* [[Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
* [[Telegraf]]&lt;br /&gt;
* [[Telefon]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
* [[Internet]]&lt;br /&gt;
* [[Marshall McLuhan]]&lt;br /&gt;
* [[Google]]&lt;br /&gt;
* [[Povrchový a hluboký web]]&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[big data]]&lt;br /&gt;
* [[Computer hacking]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
* [[Informační zahlcení]]&lt;br /&gt;
* [[Umělá inteligence]]&lt;br /&gt;
* [[Vliv informačních technologií na distribuci moci]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informatizace, Proces, Písmo, Knihtisk, Internet, Komunikace, Technologie, Google, Sociální síť, Informační zahlcení, Média, Kyberbezpečnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lukas.Kudlacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56793</id>
		<title>Proces informatizace společnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56793"/>
		<updated>2019-01-17T21:45:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lukas.Kudlacek: oprava refencnich odkazu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Úvod ==&lt;br /&gt;
Proces informatizace společnosti je proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím. Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí. Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data. Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi. Rozvoj informatizace přitom již byl předpovídán v minulém století mnoha vizionáři, byli to například Rob Kling&amp;lt;ref&amp;gt;Rob Kling. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Rob_Kling&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo Howard Rosenbaum&amp;lt;ref&amp;gt;Howard Rosenbaum. WikiKnihovna [online]. WikiKnihovna, 2017 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Howard_Rosenbaum&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj procesu informatizace společnosti  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve se podíváme na základní milníky procesu informatizace společnosti. První krok k informatizaci tvoří zejména objevení fonetického písma ve 4.tis př.n.l. v sumerské civilizaci a s tím začátek zachycování mluveného slova pro jeho další šíření. Následným zásadním milníkem je až vynález [[Vývoj knihtisku|knihtisku]] v roce 1448 [[Johannes Gutenberg|Johannesem Gutenbergem]] a šíření knih do všech úrovní společnosti. Dalším krokem ve vývoji informatizace společnosti, tedy přístupu společnosti k informacím, pak jsou vynález [[Telegraf|telegrafu]] na konci 18.stol, vynález [[Telefon|telefonu]] v druhé pol. 19. stol., vynález [[Osobní počítač|počítače]] v druhé pol. 20. stol. a spuštění sítě [[Internet|APARNET]] v roce 1969. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním zásadním milníkem v procesu informatizace se stává spuštění [[Internet|internetu]] v roce 1990. V 90. letech 20. stol roste význam informačních a komunikačních technologií na platformě internetu, s tím spojený rozvoj elektronických obchodních modelů, provozovaných právě přes tuto síť. Následně největší z těchto nových technologických společností způsobily skutečnou revoluci v informatizaci společnosti, a to tím, že zpřístupnily obrovské množství dat široké veřejnosti. Jedná se zejména o společnosti Google, Wikipedie, Amazon, Apple, Facebook, Twitter,  Microsoft a mnoho dalších. Rozvoj osobních počítačů a internetu, spolu se spuštěním nové verze webu 2.0&amp;lt;ref&amp;gt;ZBIEJCZUK, adam. Web 2.0 - fenomén či marketingový trik?. Web 2.0 [online]. Brno, 2007 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://zbiejczuk.com/web20/02-web20.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy mohou sami účastníci internetu vkládat obsah a editovat ten stávající v prvním desetiletí 21.stol, znamenal zatím poslední významnou akceleraci procesu informatizace společnosti. O vývoji těchto médií a jejich vlivu na informační společnost velmi podrobně rozebírá odborník na informační společnost [[Marshall McLuhan]] ve své knize Člověk, média a elektronická kultura&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. &amp;lt;i&amp;gt;Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Jota, 2000.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google, encyklopedie a sociální sítě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době si většina lidí nedokáže již představit život bez těchto technologií, které se stále zlepšují. Tento vývoj vedou zejména zmíněné velké korporace zaměřené na zpracování a distribuci informací na webovém rozhraní. Nejvíce na tomto poli zapůsobila společnost [[Google]], která roku 1998 spustila svůj stejnojmenný vyhledávač informací, který je v současné době nejvíce používaným nástrojem v této oblasti. Tento vyhledávač pracuje na bázi indexování a ukládání celého obsahu [[Povrchový a hluboký web|viditelného webu]], který každému uživateli zpřístupňuje informace z více jak 100 trilionu webových stránek, které neustále narůstají. Tímto má každý uživatel internetu přístup k obrovské databázi informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další zásadní zlom v informatizaci společnosti nastává se spuštěním Wikipedie&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie. Wikipedie [online]. 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie&amp;lt;/ref&amp;gt; v roce 2001. Tato encyklopedie tvořená dobrovolníky a nadšenci z celého světa, ke dni tohoto článku více jak 5,7 miliónů hesel a další miliony hesel v jiných jazycích. To z ní tvoří největší encyklopedii historie a také jedno z nejčastějších míst, kde lidé hledají informace. Posledním příspěvkem k větší informatizaci společnosti se zasloužila společnost [[Facebook]] stejnojmennou sociální sítí, která naprosto změnila způsob, jakým si lidé nejčastěji vyměňují informace a jak nové informace získávají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média a nové trendy v informatizaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba, kdy nositelem nových informací byly tištěná média v řádu dnů jsou dávnou minulostí. V dnešní době jsou média on-line a sdílejí informace se společností s čím dál menší časovou prodlevou, a to v řádu minut. Tato média jsou důležitou součástí procesu informatizace společnosti, na druhou stranu čím dál více platí pohled [[Marshall McLuhan|McLuhana]], který v knize Jak rozumět médiím&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět médiím: extenze člověka&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Mladá fronta, 2011.&amp;lt;/ref&amp;gt; předkládá myšlenku, že přílišná zaměřenost na média může mít neblahé důsledky, a to až ke stavu otupělosti a netečnosti vůči novým informacím. Skutečně je v dnešní době mnoho dezinformací a lidé do určité míry otupěli. Neznamená to však, že by se proces informatizace zastavil, ba naopak. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkově vývoj neustále postupuje kupředu a hledá nové možnosti jako ještě více propojit informační společnost a proces informatizace dovést k jeho limitům. Ať již se jedná o rozvoj [[Virtuální realita|virtuální reality]], nebo nositelné elektroniky&amp;lt;ref&amp;gt;Wearables - nositelná elektronika. Jak na internet [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/2597/wearables---nositelna-elektronika/&amp;lt;/ref&amp;gt;, kde jsme skutečně vždy informacím na dosah, nebo propojení [[big data]] s našimi profesními a osobními preferencemi, či zpřístupňování informací a technologií chudším oblastem světa, stále je možné společnost více a více integrovat do informačního procesu. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Kyberbezpečnost ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Rozvoj informační společnosti sebou přináší i vážná rizika. Čím více informací sdílíme, s čím více informacemi přicházíme do styku, čím více se společnost informatizuje, tím více se objevují skupiny, které se snaží tuto integraci společnosti s informacemi poškodit, či se na ni alespoň ilegálně obohatit. Mluvíme zde především o virových hrozbách a útocích [[Computer hacking|hackerů]], kteří ohrožují naše osobní data&amp;lt;ref&amp;gt;Pojem osobní údaj. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/pojem-osobni-udaj/d-1751&amp;lt;/ref&amp;gt; či naše finance. Neméně nebezpečné jsou ale také například dezinformace&amp;lt;ref&amp;gt;Definice dezinformací a propagandy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;, které ovlivňují myšlení a rozhodování lidí ve prospěch extremistických skupin, nebo fyzické ohrožování dětí i dospělých formou [[Kyberšikana|kyberšikany]] či [[Cyberstalking|cyberstalkingu]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Negativní dopady procesu informatizace společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výše uvedená rizika spojená s informatizací společnosti, nejsou jediná. Zásadním problémem informační společnosti, či hlubšího procesu samotné informatizace, se stává [[Informační zahlcení|informační zahlcení]] kdy se ztrácí schopnost získávaná data zpracovat a mít z nich užitek, a způsobuje stres a přetlak v celé společnosti. Neméně důležitým problémem pak je zvyšující se anonymita jedinců, ztrácení schopnosti přímé interakce, vytváření si alternativních identit ve virtuálním světě a ztráta soukromí jako takového. Neposledním zásadním problémem je pak závislost společnosti na informačních technologiích, na internetu, mobilních telefonech a počítačích. Problematiku informačního zahlcení v procesu rozhodování jedinců již zmiňoval v 70-tých letech minulého století Alvin Toffler&amp;lt;ref&amp;gt;Definice dezinformací a propagandy. Wikipedie [online]. Wikipedie, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Vývoj knihtisku]]&lt;br /&gt;
* [[Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
* [[Telegraf]]&lt;br /&gt;
* [[Telefon]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
* [[Internet]]&lt;br /&gt;
* [[Marshall McLuhan]]&lt;br /&gt;
* [[Google]]&lt;br /&gt;
* [[Povrchový a hluboký web]]&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[big data]]&lt;br /&gt;
* [[Computer hacking]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
* [[Informační zahlcení]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informatizace, Proces, Písmo, Knihtisk, Internet, Komunikace, Technologie, Google, Sociální síť, Informační zahlcení, Média, Kyberbezpečnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lukas.Kudlacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56792</id>
		<title>Proces informatizace společnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56792"/>
		<updated>2019-01-17T21:39:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lukas.Kudlacek: Oprava editace ve smyslu referencí dle ISO692, formátování, doplnění souvisejících článků a klíčových slov&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Úvod ==&lt;br /&gt;
Proces informatizace společnosti je proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím. Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí. Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data. Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi. Rozvoj informatizace přitom již byl předpovídán v minulém století mnoha vizionáři, byli to například Rob Kling&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Rob_Kling&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo Howard Rosenbaum&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Howard_Rosenbaum&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj procesu informatizace společnosti  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve se podíváme na základní milníky procesu informatizace společnosti. První krok k informatizaci tvoří zejména objevení fonetického písma ve 4.tis př.n.l. v sumerské civilizaci a s tím začátek zachycování mluveného slova pro jeho další šíření. Následným zásadním milníkem je až vynález [[Vývoj knihtisku|knihtisku]] v roce 1448 [[Johannes Gutenberg|Johannesem Gutenbergem]] a šíření knih do všech úrovní společnosti. Dalším krokem ve vývoji informatizace společnosti, tedy přístupu společnosti k informacím, pak jsou vynález [[Telegraf|telegrafu]] na konci 18.stol, vynález [[Telefon|telefonu]] v druhé pol. 19. stol., vynález [[Osobní počítač|počítače]] v druhé pol. 20. stol. a spuštění sítě [[Internet|APARNET]] v roce 1969. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním zásadním milníkem v procesu informatizace se stává spuštění [[Internet|internetu]] v roce 1990. V 90. letech 20. stol roste význam informačních a komunikačních technologií na platformě internetu, s tím spojený rozvoj elektronických obchodních modelů, provozovaných právě přes tuto síť. Následně největší z těchto nových technologických společností způsobily skutečnou revoluci v informatizaci společnosti, a to tím, že zpřístupnily obrovské množství dat široké veřejnosti. Jedná se zejména o společnosti Google, Wikipedie, Amazon, Apple, Facebook, Twitter,  Microsoft a mnoho dalších. Rozvoj osobních počítačů a internetu, spolu se spuštěním nové verze webu 2.0&amp;lt;ref&amp;gt;ZBIEJCZUK, adam. Web 2.0 - fenomén či marketingový trik?. Web 2.0 [online]. Brno, 2007 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: http://zbiejczuk.com/web20/02-web20.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy mohou sami účastníci internetu vkládat obsah a editovat ten stávající v prvním desetiletí 21.stol, znamenal zatím poslední významnou akceleraci procesu informatizace společnosti. O vývoji těchto médií a jejich vlivu na informační společnost velmi podrobně rozebírá odborník na informační společnost [[Marshall McLuhan]] ve své knize Člověk, média a elektronická kultura&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. &amp;lt;i&amp;gt;Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Jota, 2000.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google, encyklopedie a sociální sítě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době si většina lidí nedokáže již představit život bez těchto technologií, které se stále zlepšují. Tento vývoj vedou zejména zmíněné velké korporace zaměřené na zpracování a distribuci informací na webovém rozhraní. Nejvíce na tomto poli zapůsobila společnost [[Google]], která roku 1998 spustila svůj stejnojmenný vyhledávač informací, který je v současné době nejvíce používaným nástrojem v této oblasti. Tento vyhledávač pracuje na bázi indexování a ukládání celého obsahu [[Povrchový a hluboký web|viditelného webu]], který každému uživateli zpřístupňuje informace z více jak 100 trilionu webových stránek, které neustále narůstají. Tímto má každý uživatel internetu přístup k obrovské databázi informací. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další zásadní zlom v informatizaci společnosti nastává se spuštěním Wikipedie&amp;lt;ref&amp;gt;Wikipedie. Wikipedie [online]. 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie&amp;lt;/ref&amp;gt; v roce 2001. Tato encyklopedie tvořená dobrovolníky a nadšenci z celého světa, ke dni tohoto článku více jak 5,7 miliónů hesel a další miliony hesel v jiných jazycích. To z ní tvoří největší encyklopedii historie a také jedno z nejčastějších míst, kde lidé hledají informace. Posledním příspěvkem k větší informatizaci společnosti se zasloužila společnost [[Facebook]] stejnojmennou sociální sítí, která naprosto změnila způsob, jakým si lidé nejčastěji vyměňují informace a jak nové informace získávají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média a nové trendy v informatizaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba, kdy nositelem nových informací byly tištěná média v řádu dnů jsou dávnou minulostí. V dnešní době jsou média on-line a sdílejí informace se společností s čím dál menší časovou prodlevou, a to v řádu minut. Tato média jsou důležitou součástí procesu informatizace společnosti, na druhou stranu čím dál více platí pohled [[Marshall McLuhan|McLuhana]], který v knize Jak rozumět médiím&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět médiím: extenze člověka&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Mladá fronta, 2011.&amp;lt;/ref&amp;gt; předkládá myšlenku, že přílišná zaměřenost na média může mít neblahé důsledky, a to až ke stavu otupělosti a netečnosti vůči novým informacím. Skutečně je v dnešní době mnoho dezinformací a lidé do určité míry otupěli. Neznamená to však, že by se proces informatizace zastavil, ba naopak. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkově vývoj neustále postupuje kupředu a hledá nové možnosti jako ještě více propojit informační společnost a proces informatizace dovést k jeho limitům. Ať již se jedná o rozvoj [[Virtuální realita|virtuální reality]], nebo nositelné elektroniky&amp;lt;ref&amp;gt;Wearables - nositelná elektronika. Jak na internet [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/2597/wearables---nositelna-elektronika/&amp;lt;/ref&amp;gt;, kde jsme skutečně vždy informacím na dosah, nebo propojení [[big data]] s našimi profesními a osobními preferencemi, či zpřístupňování informací a technologií chudším oblastem světa, stále je možné společnost více a více integrovat do informačního procesu. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Kyberbezpečnost ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Rozvoj informační společnosti sebou přináší i vážná rizika. Čím více informací sdílíme, s čím více informacemi přicházíme do styku, čím více se společnost informatizuje, tím více se objevují skupiny, které se snaží tuto integraci společnosti s informacemi poškodit, či se na ni alespoň ilegálně obohatit. Mluvíme zde především o virových hrozbách a útocích [[Computer hacking|hackerů]], kteří ohrožují naše osobní data&amp;lt;ref&amp;gt;Pojem osobní údaj. Úřad pro ochranu osobních údajů [online]. Praha: CZ.NIC, z. s. p. o., 2019 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.uoou.cz/pojem-osobni-udaj/d-1751&amp;lt;/ref&amp;gt; či naše finance. Neméně nebezpečné jsou ale také například dezinformace&amp;lt;ref&amp;gt;Definice dezinformací a propagandy. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;, které ovlivňují myšlení a rozhodování lidí ve prospěch extremistických skupin, nebo fyzické ohrožování dětí i dospělých formou [[Kyberšikana|kyberšikany]] či [[Cyberstalking|cyberstalkingu]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Negativní dopady procesu informatizace společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výše uvedená rizika spojená s informatizací společnosti, nejsou jediná. Zásadním problémem informační společnosti, či hlubšího procesu samotné informatizace, se stává [[Informační zahlcení|informační zahlcení]] kdy se ztrácí schopnost získávaná data zpracovat a mít z nich užitek, a způsobuje stres a přetlak v celé společnosti. Neméně důležitým problémem pak je zvyšující se anonymita jedinců, ztrácení schopnosti přímé interakce, vytváření si alternativních identit ve virtuálním světě a ztráta soukromí jako takového. Neposledním zásadním problémem je pak závislost společnosti na informačních technologiích, na internetu, mobilních telefonech a počítačích. Problematiku informačního zahlcení v procesu rozhodování jedinců již zmiňoval v 70-tých letech minulého století Alvin Toffler&amp;lt;ref&amp;gt;Definice dezinformací a propagandy. Wikipedie [online]. Wikipedie, 2013 [cit. 2019-01-17]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Vývoj knihtisku]]&lt;br /&gt;
* [[Johannes Gutenberg]]&lt;br /&gt;
* [[Telegraf]]&lt;br /&gt;
* [[Telefon]]&lt;br /&gt;
* [[Osobní počítač]]&lt;br /&gt;
* [[Internet]]&lt;br /&gt;
* [[Marshall McLuhan]]&lt;br /&gt;
* [[Google]]&lt;br /&gt;
* [[Povrchový a hluboký web]]&lt;br /&gt;
* [[Facebook]]&lt;br /&gt;
* [[Virtuální realita]]&lt;br /&gt;
* [[big data]]&lt;br /&gt;
* [[Computer hacking]]&lt;br /&gt;
* [[Kyberšikana]]&lt;br /&gt;
* [[Cyberstalking]]&lt;br /&gt;
* [[Informační zahlcení]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informatizace, Proces, Písmo, Knihtisk, Internet, Komunikace, Technologie, Google, Sociální síť, Informační zahlcení, Média, Kyberbezpečnost&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lukas.Kudlacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56784</id>
		<title>Proces informatizace společnosti</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Proces_informatizace_spole%C4%8Dnosti&amp;diff=56784"/>
		<updated>2019-01-17T00:52:50Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lukas.Kudlacek: Editace byla rozšířením a aktualizováním textu o nové technologie a poznatky. Rozšířen byl také zejména pohled na vývoj daného tématu v minulosti a hlavní milníky vývoje.&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
== Úvod ==&lt;br /&gt;
Proces informatizace společnosti je proces vzrůstajícího přístupu obyvatel dané společnosti k informacím. Tento proces se uskutečňuje v posledních desetiletích velmi intenzivní rychlostí. Jedná se zejména o dostupnost rychlého připojení k internetu, vznik sociálních sítí, rozvoj virtuální reality, dostupné výkonné chytré telefony, nositelnou elektroniku, internet věcí, big data. Vše směřuje k plné propojenosti světa informacemi a propojení lidí s těmito informacemi. Rozvoj informatizace přitom již byl předpovídán v minulém století mnoha vizionáři, byli to například Rob Kling&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Rob_Kling&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo Howard Rosenbaum&amp;lt;ref&amp;gt;http://wiki.knihovna.cz/index.php/Howard_Rosenbaum&amp;lt;/ref&amp;gt;. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vývoj procesu informatizace společnosti  ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejprve se podíváme na základní milníky procesu informatizace společnosti. První krok k informatizaci tvoří zejména objevení fonetického písma ve 4.tis př.n.l. v sumerské civilizaci a s tím začátek zachycování mluveného slova pro jeho další šíření. Následným zásadním milníkem je až vynález [[Vývoj knihtisku|knihtisku]] v roce 1448 [[Johannes Gutenberg|Johannesem Gutenbergem]] a šíření knih do všech úrovní společnosti. Dalším krokem ve vývoji informatizace společnosti, tedy přístupu společnosti k informacím, pak jsou vynález [[Telegraf|telegrafu]] na konci 18.stol, vynález [[Telefon|telefonu]] v druhé pol. 19. stol., vynález [[Osobní počítač|počítače]] v druhé pol. 20. stol. a spuštění sítě [[Internet|APARNET]] v roce 1969. Posledním zásadním milníkem v procesu informatizace se stává spuštění [[Internet|internetu]] v roce 1990. V 90. letech 20. stol roste význam informačních a komunikačních technologií na platformě internetu, s tím spojený rozvoj elektronických obchodních modelů, provozovaných právě přes tuto síť. Následně největší z těchto nových technologických společností způsobily skutečnou revoluci v informatizaci společnosti, a to tím, že zpřístupnily obrovské množství dat široké veřejnosti. Jedná se zejména o společnosti Google, Wikipedie, Amazon, Apple, Facebook, Twitter,  Microsoft a mnoho dalších. Rozvoj osobních počítačů a internetu, spolu se spuštěním nové verze webu 2.0&amp;lt;ref&amp;gt;http://zbiejczuk.com/web20/02-web20.html&amp;lt;/ref&amp;gt;, kdy mohou sami účastníci internetu vkládat obsah a editovat ten stávající v prvním desetiletí 21.stol, znamenal zatím poslední významnou akceleraci procesu informatizace společnosti. O vývoji těchto médií a jejich vlivu na informační společnost velmi podrobně rozebírá odborník na informační společnost [[Marshall McLuhan]] ve své knize Člověk, média a elektronická kultura&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. &amp;lt;i&amp;gt;Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla&amp;lt;/i&amp;gt;. Brno: Jota, 2000.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Google, encyklopedie a sociální sítě ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době si většina lidí nedokáže již představit život bez těchto technologií, které se stále zlepšují. Tento vývoj vedou zejména zmíněné velké korporace zaměřené na zpracování a distribuci informací na webovém rozhraní. Nejvíce na tomto poli zapůsobila společnost [[Google]], která roku 1998 spustila svůj stejnojmenný vyhledávač informací, který je v současné době nejvíce používaným nástrojem v této oblasti. Tento vyhledávač pracuje na bázi indexování a ukládání celého obsahu [[Povrchový a hluboký web|viditelného webu]], který každému uživateli zpřístupňuje informace z více jak 100 trilionu webových stránek, které neustále narůstají. Tímto má každý uživatel internetu přístup k obrovské databázi informací. Další zásadní zlom v informatizaci společnosti nastává se spuštěním Wikipedie&amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie&amp;lt;/ref&amp;gt; v roce 2001. Tato encyklopedie tvořená dobrovolníky a nadšenci z celého světa, ke dni tohoto článku více jak 5,7 miliónů hesel a další miliony hesel v jiných jazycích. To z ní tvoří největší encyklopedii historie a také jedno z nejčastějších míst, kde lidé hledají informace. Posledním příspěvkem k větší informatizaci společnosti se zasloužila společnost [[Facebook]] stejnojmennou sociální sítí, která naprosto změnila způsob, jakým si lidé nejčastěji vyměňují informace a jak nové informace získávají.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Média a nové trendy v informatizaci ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Doba, kdy nositelem nových informací byly tištěná média v řádu dnů jsou dávnou minulostí. V dnešní době jsou média on-line a sdílejí informace se společností s čím dál menší časovou prodlevou, a to v řádu minut. Tato média jsou důležitou součástí procesu informatizace společnosti, na druhou stranu čím dál více platí pohled [[Marshall McLuhan|McLuhana]], který v knize Jak rozumět médiím&amp;lt;ref&amp;gt;MCLUHAN, Marshall. &amp;lt;i&amp;gt;Jak rozumět médiím: extenze člověka&amp;lt;/i&amp;gt;. Praha: Mladá fronta, 2011.&amp;lt;/ref&amp;gt; předkládá myšlenku, že přílišná zaměřenost na média může mít neblahé důsledky, a to až ke stavu otupělosti a netečnosti vůči novým informacím. Skutečně je v dnešní době mnoho dezinformací a lidé do určité míry otupěli. Neznamená to však, že by se proces informatizace zastavil, ba naopak. Celkově vývoj neustále postupuje kupředu a hledá nové možnosti jako ještě více propojit informační společnost a proces informatizace dovést k jeho limitům. Ať již se jedná o rozvoj [[Virtuální realita|virtuální reality]], nebo nositelné elektroniky&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.jaknainternet.cz/page/2597/wearables---nositelna-elektronika/&amp;lt;/ref&amp;gt;, kde jsme skutečně vždy informacím na dosah, nebo propojení [[big data]] s našimi profesními a osobními preferencemi, či zpřístupňování informací a technologií chudším oblastem světa, stále je možné společnost více a více integrovat do informačního procesu. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
== Kyberbezpečnost ==&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
Rozvoj informační společnosti sebou přináší i vážná rizika. Čím více informací sdílíme, s čím více informacemi přicházíme do styku, čím více se společnost informatizuje, tím více se objevují skupiny, které se snaží tuto integraci společnosti s informacemi poškodit, či se na ni alespoň ilegálně obohatit. Mluvíme zde především o virových hrozbách a útocích [[Computer hacking|hackerů]], kteří ohrožují naše osobní data&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.uoou.cz/pojem-osobni-udaj/d-1751&amp;lt;/ref&amp;gt; či naše finance. Neméně nebezpečné jsou ale také například dezinformace&amp;lt;ref&amp;gt;https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/definice-dezinformaci-a-propagandy.aspx&amp;lt;/ref&amp;gt;, které ovlivňují myšlení a rozhodování lidí ve prospěch extremistických skupin, nebo fyzické ohrožování dětí i dospělých formou [[Kyberšikana|kyberšikany]] či [[Cyberstalking|cyberstalkingu]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Negativní dopady procesu informatizace společnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výše uvedená rizika spojená s informatizací společnosti, nejsou jediná. Zásadním problémem informační společnosti, či hlubšího procesu samotné informatizace, se stává [[Informační zahlcení|informační zahlcení]] kdy se ztrácí schopnost získávaná data zpracovat a mít z nich užitek, a způsobuje stres a přetlak v celé společnosti. Neméně důležitým problémem pak je zvyšující se anonymita jedinců, ztrácení schopnosti přímé interakce, vytváření si alternativních identit ve virtuálním světě a ztráta soukromí jako takového. Neposledním zásadním problémem je pak závislost společnosti na informačních technologiích, na internetu, mobilních telefonech a počítačích. Problematiku informačního zahlcení v procesu rozhodování jedinců již zmiňoval v 70-tých letech minulého století Alvin Toffler&amp;lt;ref&amp;gt;https://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[World Wide Web]]&lt;br /&gt;
* [[Telekomunikace]]&lt;br /&gt;
* [[Digital divide - digitální propast]]&lt;br /&gt;
* [[Internet]]&lt;br /&gt;
* [[Rozhlas]]&lt;br /&gt;
* [[Telekomunikace]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Klíčová slova ===&lt;br /&gt;
informatizace, komunikační technologie, rizika používání internetu, média, informační zahlcení, kyberbezpečnost, internet&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační společnost a využívání informací]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hesla ke zpracování UISK]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lukas.Kudlacek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56121</id>
		<title>BC 2018 - nová hesla a hesla k opravě</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=BC_2018_-_nov%C3%A1_hesla_a_hesla_k_oprav%C4%9B&amp;diff=56121"/>
		<updated>2018-11-16T15:50:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Lukas.Kudlacek: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;&lt;br /&gt;
Cílem seminární práce je zpracovat wiki heslo, či hesla související s přednášenými tématy v rámci portálu WikiSofia. Projekt WikiSofia je koncipován jako meziuniverzitní aktivita humanitních fakult, kterým bude sloužit jako společná elektronická skripta. Texty jednotlivých hesel vytvářejí studenti, učitelé se starají o kontrolu a opravu těchto textů. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Studenti se přihlásí svým jménem a heslem na portál a zapíší si své téma.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Každý student zpracuje vypracuje '''jedno nové heslo''', nebo '''opraví dvě stávající hesla'''. &lt;br /&gt;
* Nové heslo si vyberete se seznamu [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_ke_zpracov%C3%A1n%C3%AD_UISK hesel je zpracování,] nebo ho vybere podle vlastního zájmu a odborného zaměření. &lt;br /&gt;
* Odkaz na [https://wikisofia.cz/wiki/Kategorie:Hesla_k_oprav%C4%9B_UISK hesla k úpravě] najdete zde.   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podívejte se, prosím, na návod [[jak vytvářet hesla]], respektujte [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji strukturu článků] a podívejte se na  [https://wikisofia.cz/wiki/N%C3%A1pov%C4%9Bda:Citace_a_pr%C3%A1ce_se_zdroji pravidla práce se zdroji]. Inspirací ohledně formátování může být [https://wikisofia.cz/wiki/Gar%C3%ADfuna vzorový článek.]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zvolte si, prosím, téma které Vás zajímá a které Vás bude bavit. Jde nám o pečlivě zpracovaná hesla psaná s nadšením, nikoliv jen pro splnění povinnosti, také sobě pro radost. Pamatujte, že nepovedená hesla se špatně opravují a bylo by lépe, kdyby vůbec nevznikla. Máte tedy vůči zvolenému tématu zodpovědnost :)   &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na nové heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový rozsah zapracovaného hesla by měl být minimálně '''2000 znaků''' (přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Je to počítáno bez hlavičky a literatury, počítá se tedy od prvního nadpisu po začátek informací o zdrojích a o použité literatuře, jednoduše řečeno: jen plynulý text s nadpisy kapitol v něm. Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem). Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena. Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text (citace, použitá literatura, formátování)  S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Požadavky na opravované heslo'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Orientační r'''ozsah opravy''' ve smyslu přidaného textu a oprav by měl být kolem '''1000 znaků '''(přibližně se rovná počtu bajtů v historii úprav). Rozhodující je ale smysl, vyznění, pochopitelnost a formální úprava výsledného textu. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Časté chyby '''&lt;br /&gt;
* Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří: &lt;br /&gt;
* Přebírání rozsáhlých necitovaných textů z jiných zdrojů, každé heslo bude kontrolováno pomocí antiplagiátorského software, prosíme o korektní zpracování, je to v zájmu všech zúčastněných. &lt;br /&gt;
* Použití české Wikipedie. V určitých případech lze vyjít z anglické verze Wikipedie, někdy tam hesla bývají zpracována kvalitně a použitelně (je třeba uvést citaci), nicméně je pak samozřejmě potřeba heslo rozvést a doplnit o další zdroje. &lt;br /&gt;
* Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články. Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku). &lt;br /&gt;
* Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů. &lt;br /&gt;
* Nepoužívání citační normy ISO 690 - lze použít aplikaci CitacePro, kterou má fakulta zakoupenou pro všechny studenty a zaměstnance.. &lt;br /&gt;
* V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací. &lt;br /&gt;
* Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami. &lt;br /&gt;
* Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy). &lt;br /&gt;
* Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj) &lt;br /&gt;
* Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem). &lt;br /&gt;
* Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma). &lt;br /&gt;
* Větší množství hrubek. &lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable sortable&amp;quot; width=&amp;quot;100%&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
! Student !! Nové heslo!! opravené heslo !! Poznámka&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Valentina Malínská|| skeuomorfismus || x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Illyria Brejchová|| [[vizualizace informací]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Natálie Kudriová|| x|| Facebook, Deweyho desetinné třídění||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Šárka Kymplová|| x|| Akvizice, Výpůjční služby||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Mikuláš Holý|| Autocenzura|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Václav Rejman|| CRIS systémy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Palková Valerie Rose|| Vývoj informační a knihovnické vědy (od vzniku písma až dodnes) v souvislosti s rozvojem médií a technologie vědění|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Stará || Henry Evelyn Bliss|| ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Zdeňka Čížková|| Vývoj informační politiky USA a EU|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Daniela Kasalová|| Martha Ethelyn Williams|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Kristýna Bejdáková|| David Bawden|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Markéta Šafránková|| Arkologie||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Adéla Škurkov|| Specifika rozhraní pro tělesně/mentálně handicapované uživatele|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Eliška Flejberková|| Dodávka dokumentu|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Lucie Dorážková|| T. D. Wilson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Tereza Kazmirowská|| Alternativní a augmentativní komunikace|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Staňková || Střední hodnota ||x&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Filip Kersch|| [[OAI-PMH]]|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Anna Najmanová|| Knihovny státní správy|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Marie Černá|| Model Kahn-Wilensky|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Vladimír Blažek || Linux || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Oleksandra Chaika|| x|| Sociální umění, aktivismus a nová média/Internet of things ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|| Barbora Pitašová || [[softwarová studia]] || x ||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Aneta Špínová|| Neil Harbisson|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Kristýna Štolbová|| Nicholas Belkin|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Dusílek Ondřej|| Lev Manovich|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Jiřina Lebedová|| Duševní vlastnictví: autorská práva, vlastnictví, copyright, copyleft|| x||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|Lukáš Kudláček|| Proces informatizace společnosti|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
|jméno|| nové heslo|| opravené heslo||&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lukas.Kudlacek</name></author>
		
	</entry>
</feed>