<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Marekl</id>
	<title>Wikisofia - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=Marekl"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/Marekl"/>
	<updated>2026-05-11T20:20:34Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Inteligence&amp;diff=53531</id>
		<title>Inteligence</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Inteligence&amp;diff=53531"/>
		<updated>2018-05-08T19:59:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marekl: Oprava překlepu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* Lze ji chápat jako obecnou [[Schopnosti|schopnost]]&lt;br /&gt;
* Jedna z operacionalizovaných definic zní: ''„Inteligence je to, co měří inteligenční testy.“''&lt;br /&gt;
* pojem inteligence vymezován různě&lt;br /&gt;
* dosud neexistuje obecně uznávaná definice inteligence, lze však říci, že inteligence je '''způsobilost determinující kognitivní operace, jejichž podstatou je patrně objevování a chápání různých vztahů. V tomto smyslu je inteligence složitá dispozice k myšlení, tj. k řešení problémů.''' &lt;br /&gt;
* jeden z nejdůležitějších komplexů psychických dispozic&lt;br /&gt;
* spadá do kategorie [[Schopnosti|schopností]]&lt;br /&gt;
* chápána jako soustava duševních vloh podmiňujících především intelektový výkon jedince&lt;br /&gt;
* lze také říci, že je to způsobilost determinující kognitivní operace, jejíž podstatou je patrně objevování a chápání ¬různých vztahů (funkčních, strukturálních,...aj., v tomto smyslu je inteligence složitá disponce k myšlení, tj. k řešení problémů &lt;br /&gt;
* nebylo snad psychologické školy, která by se jí nezabývala&lt;br /&gt;
* v aplikované psychologii se ukázala nutnost alespoň přibližně, pomoci inteligenčního kvocientu (IQ testy), odhadnout tuto důležitou potenci individua&lt;br /&gt;
* v běžném podvědomí lidí chápána jako obecné nadání (rozum)&lt;br /&gt;
* ve srovnávací psychologii je pojem inteligence užíván v protikladu k pojmům instinkt a rozumí se jim schopnost řešit problémy, přičemž jde o kapacitu komplexní povahy&lt;br /&gt;
* H. '''Piéron''' (1963) uvádí 4 různé významy: &lt;br /&gt;
''Inteligence jako funkce integrovaného spojení několika základních schopností'' – Amthauer, Hrabal&lt;br /&gt;
# ve staré psychologii vloh koresponduje inteligence spolu se senzibi1itou a vůli se všemi funkcemi a zahrnuje všechny aspekty mentálního života&lt;br /&gt;
# z vývojového hlediska se inteligencí rozumí globálně nahlížená mentální úroveň&lt;br /&gt;
# pojem &amp;quot;obecné inteligence&amp;quot; vyjadřuje obecný faktor společný všem mentálním operacím (Spearmanův &amp;quot;generální faktor&amp;quot;, Burtův &amp;quot;vrozený faktor kognitivních aktivit“)	.&lt;br /&gt;
# ve srovnávací psychologii je pojem inteligence užíván v protikladu k pojmu instinkt a rozumí se jim schopnost řešit problémy&lt;br /&gt;
'''Meiliho 5 typů intelektu'''&lt;br /&gt;
* logicko - formální&lt;br /&gt;
* obrazově - konkrétní&lt;br /&gt;
* analyticko - receptivní&lt;br /&gt;
* kombinatoricko - tvůrčí&lt;br /&gt;
* rovnoměrně rozvinutý&lt;br /&gt;
Podle '''Englishe a Englishové''' (1958) vystupuje pojem inteligence ve 3 významech:&lt;br /&gt;
# schopnost efektivního řešení úkolů vyjadřujících abstrakcí&lt;br /&gt;
# schopnost učit se&lt;br /&gt;
# schopnost adaptovat se na nové situace&lt;br /&gt;
'''[[Hans J. Eysenck|H. J. Eysenck]]''' popisuje inteligenční chování těmito znaky:&lt;br /&gt;
# dobrá orientace a dobré zacházení s myšlenkovým materiálem&lt;br /&gt;
# dobrá vnímavost a dobrá paměť&lt;br /&gt;
# koncentrovaná zaměřenost k danému průběhu kognitivních procesů&lt;br /&gt;
Dědičnost inteligence:&lt;br /&gt;
* zkoumána srovnáváním korelací inteligence rodičů a dětí a dále odděleně žijících jednovaječných dvojčat&lt;br /&gt;
* prováděny tzv. křížové experimenty na zvířatech (např. po párování &amp;quot;chytrých&amp;quot; krysích samečků s &amp;quot;chytrými&amp;quot; samičkami a &amp;quot;hloupých&amp;quot; s &amp;quot;hloupými&amp;quot; bylo v sedmé generaci všechno potomstvo &amp;quot;chytrých&amp;quot; krys chytré a &amp;quot;hloupých&amp;quot; krys hloupé - R.C. Tryon, 1929)&lt;br /&gt;
* výsledky výzkumů u dvojčat i u dětí a pokrevních rodičů mluví pro vliv dědičnosti (mají-li oba rodiče vysokou inteligenci, má 71,5 % jejich dětí také vysokou inteligenci a jen 3 % nízkou; mají-li oba rodiče nízkou inteligenci, má 60,1 % jejich dětí také nízkou a jen 5,4 % &amp;quot;vysokou)&lt;br /&gt;
* závěry z těchto výzkumů jsou však diskutabilní a názory na váhu dědičnosti v oblasti inteligence nejsou jednotné		&lt;br /&gt;
* lze však uznat, že dědičnost hraje v této oblasti významnou roli, není ovšem limitujícím činitelem a s přibývajícím věkem její váhy ubývá&lt;br /&gt;
== Druhy inteligence ==&lt;br /&gt;
* '''konkrétní inteligence''' - schopnost chápat vztahy mezi objekty a manipulovat s nimi, vázaná především na obrazově názorné myšlení&lt;br /&gt;
* '''abstraktní inteligence''' - schopnost chápat a operovat s verbálními a jinými symboly, opírající se především o pojmově logické myšlení, matematické myšlení a další formy vysoce abstraktních operací)&lt;br /&gt;
* '''sociální inteligence''' - schopnost chápat vztahy mezi lidmi a účinně je ovlivňovat, označovaná také jako sociální obratnost nebo kompetence)&lt;br /&gt;
== Teorie inteligence ==&lt;br /&gt;
'''Hebb''' zdůrazňuje, že existují 2 druhy inteligence:&lt;br /&gt;
# '''vrozená'''- souvisí nějak se schopností mozku vytvářet asociace&lt;br /&gt;
# '''získaná''', environnmentální- reprezentována akumulovanými poznatky a dovednostmi a uplatňuje se v ní vzdělání, učení&lt;br /&gt;
'''[[Raymond B. Cattel|R. B. Cattel]]''' hovoří v tomto smyslu o biologické a kulturní složce. Rozlišuje také '''fluidní''' (obecnou) inteligenci- inteligenci vrozenou a '''krystalickou''' inteligenci-soubor naučených poznatků, konečný produkt fluidní inteligence a vzdělání&lt;br /&gt;
'''Jäger''' identifikoval následující faktory inteligence:&lt;br /&gt;
* na názor vázané myšlení&lt;br /&gt;
* bohatství nápadů a produktivita&lt;br /&gt;
* síla koncentrace a motivace&lt;br /&gt;
* kapacita zpracování, formálně logické myšlení a schopnost úsudku&lt;br /&gt;
* na operaci s čísly vázané myšlení&lt;br /&gt;
* na řeč vázané myšlení&lt;br /&gt;
1. inteligenční testy: '''A. Binét''' (1903), '''Simon''' (1905)&lt;br /&gt;
* snaha kategorizovat děti, které jsou schopny školní docházky, a odlišit je od dětí pomalejších (které nestačí na běžnou výuku)&lt;br /&gt;
* zavedení termínů „mentální věk“ a &amp;quot;chronologický věk&amp;quot;(mentální věk = testový výkon, který zvládlo 75 % příslušníků daného věku chronologického)&lt;br /&gt;
* určitý jedinec je např. co do svého chronologického věku sedmiletý, ale co do věku mentálního je šestiletý = v testu si věděl rady nanejvýš s úkoly pro šestileté; je tedy zaostávajícím&lt;br /&gt;
=== William Stern - dvoufaktorová konvergentní teorie inteligence ===&lt;br /&gt;
* viz [[William Stern]]&lt;br /&gt;
* první ucelená teorie&lt;br /&gt;
* domníval se, že na inteligenci lze usuzovat podle toho, jak člověk řeší úkoly, přizpůsobuje se prostředí,...&lt;br /&gt;
* inteligence = nejzákladnější dispozice člověka, vyvíjí se pod vlivem dvou činitelů (faktorů), které spolu konvergují:&lt;br /&gt;
* '''vnitřní faktor''': 2 složky: a) vrozený (dědičný) v užším slova smyslu, b) vrozený v širším slova smyslu (fixovaný na vlivy, které na dítě působí během prenatálního i perinatálního života)&lt;br /&gt;
* '''vnější faktor''': analyzován z hlediska toho, jakým způsobem ovlivňuje faktor vnitřní, prostředí, které působí na jedince: aktivně, záměrně (např. výuka, výchova) a pasivně (např. výbava bytu, atmosféra rodiny)&lt;br /&gt;
* kritizován za dualistický charakter této koncepce&lt;br /&gt;
* přeceněn 1. faktor redukovaný na dědičnost&lt;br /&gt;
* rozpracoval pojetí dispozic v psychologii (pojem dispozice už od Aristotela)&lt;br /&gt;
* autor teorie '''inteligenčního kvocientu''' - IQ (r.1911) = hodnota inteligence testovaného jedince, vypočtená podle vzorce:&lt;br /&gt;
mentální věk / chronologický věk x 100&lt;br /&gt;
* Stern se domníval, že IQ je konstantní, ale dnes se ví, že se mění podle věkových období (0-7, 7-14, ...)&lt;br /&gt;
=== Charles E. Spearman -  dvousložková teorie inteligence ===&lt;br /&gt;
* viz [[Charles E. Spearman]] (1927)&lt;br /&gt;
* dvoufaktorový model&lt;br /&gt;
* založeno na rozlišení 2 základních faktorů (ve smyslu faktorové analýzy)&lt;br /&gt;
* '''&amp;quot;g - faktor&amp;quot; (general)''' = obecná inteligence, jádrem je schopnost vyvozovat vztahy&lt;br /&gt;
* '''&amp;quot;s - faktor&amp;quot; (special)''' = speciální nadání, jádrem jsou kvalitativní předpoklady pro zvládání určitého problému&lt;br /&gt;
* na základě výsledků řady testů různých schopností došel k závěru, že se v těchto výsledcích uplatňují speciální činitelé (s-faktory) a v každém výsledku pak jeden obecný faktor (g-faktor)&lt;br /&gt;
=== Thorndike - mnohofaktorová teorie vzorků ===&lt;br /&gt;
* teoretická (abstraktní) inteligence&lt;br /&gt;
* praktická (konkrétní) inteligence&lt;br /&gt;
* sociální inteligence&lt;br /&gt;
=== L. L. Thurstone - multifaktorová teorie inteligence ===&lt;br /&gt;
* (1924)&lt;br /&gt;
* vícefaktorový model&lt;br /&gt;
* kritika Spearmana, neuznával g-faktor&lt;br /&gt;
* existují pouze specifické intelektové schopnosti&lt;br /&gt;
* jeho koncepce je založena na 7 primárních specifických mentálních schopnosti, které jsou na sobě nezávislé: &lt;br /&gt;
:# ''faktor slovního spojení'' (schopnost chápat význam slov) 	&lt;br /&gt;
:# ''faktor slovní plynulosti'' (fluence) -  schopnost rychle nalézat vhodná slova&lt;br /&gt;
:# ''faktor zacházení s čísly'' (numerický) - schopnost provádět jednoduché početní operace&lt;br /&gt;
:# ''faktor prostorové představivosti'' - schopnost rozpoznávat prostorové útvary a v duchu s nimi zacházet (převracet, rotovat)&lt;br /&gt;
:# ''faktor paměti'' - schopnost uchovat a vybavovat dřívější podnětové útvary a v duchu s nimi zacházet&lt;br /&gt;
:# ''pohotovost vnímání'' - schopnost rychle postřehnout detaily vnímaných předmětů (většinou zrakově)&lt;br /&gt;
:# ''faktor usuzování'' – schopnost nacházet pro řešení deduktivních a induktivních úloh&lt;br /&gt;
=== P. E. Vernon: hierarchický model struktury schopností (inteligence) ===&lt;br /&gt;
* (1961)	&lt;br /&gt;
* C. Burt - snaha o syntézu Spearmanova a Thurstonova pojetí, snaží se dokázat, že g-faktor je sekundárně odvozen od primárních faktorů Thurstona, jeho žákem = Vernon)&lt;br /&gt;
Hierarchický model se skládá ze 3 základních rovin:&lt;br /&gt;
:# faktor obecné inteligence, g - faktor = 2 skupiny faktorů – slovně - číselný a pohybově - prostorový&lt;br /&gt;
:# odpovídá 7 Thurstonovým faktorům&lt;br /&gt;
:# rovina zvláštních (individuálních) faktorů&lt;br /&gt;
* podmiňuji jednotlivé výkony v intelektových testech&lt;br /&gt;
* syntéza 1. a 2. roviny&lt;br /&gt;
* příliš se neujalo&lt;br /&gt;
=== J. P. Guilford: faktorový model intelektu ===&lt;br /&gt;
* viz [[Joy P. Guilford|J. P. Guilford] (1958, 1967)&lt;br /&gt;
* snažil se zmodelovat základní faktory intelektu (intelekt = konstrukt)&lt;br /&gt;
* poukazoval na 3 základní oblasti lidských schopností:&lt;br /&gt;
:# oblast vnímání&lt;br /&gt;
:# oblast psychomotoriky (předpoklady pro pohybovou výkonnost)&lt;br /&gt;
:# oblast intelektu (předpoklad rozumových schopnosti)&lt;br /&gt;
* základní intelektové operace (procesy) - operations&lt;br /&gt;
** poznávání&lt;br /&gt;
** paměť&lt;br /&gt;
** konvergentní myšlení&lt;br /&gt;
** divergentní myšlení&lt;br /&gt;
** hodnocení&lt;br /&gt;
* základní obsahy, materiály, se kterými intelekt operuje - conten&lt;br /&gt;
** konkrétní materiál&lt;br /&gt;
** symbolický materiál&lt;br /&gt;
** sémantický materiál&lt;br /&gt;
** materiál chování&lt;br /&gt;
** auditorní materiál&lt;br /&gt;
* produkty, výsledky intelektových operací s materiály operace - products&lt;br /&gt;
** jedinečné&lt;br /&gt;
** třídy&lt;br /&gt;
** systémy&lt;br /&gt;
** transformace&lt;br /&gt;
** implikace&lt;br /&gt;
** vztahové myšlení&lt;br /&gt;
* strukturu intelektu podle něho tvoří 3 aspekty inteligentního chování: operace, produkt a obsah&lt;br /&gt;
* model lze zobrazit krychlí, která je složena ze 120 dílčích krychliček reprezentujících jednotlivé specifické faktory - tzv. '''Guilfordova krychle'''	&lt;br /&gt;
Základní dimenze intelektu:&lt;br /&gt;
[[Soubor:Guilford.png|rám|vpravo|Guilford - faktory (www.prescriptionforsucces.net)]]&lt;br /&gt;
# myšlenkové obsahy ( osa x) = figurální (konkrétně názorné), symbolické, sémantické (soudy, pojmy), behaviorální (informace dané chováním)&lt;br /&gt;
# výsledky (produkty) myšlení (osa y) = jednotky, třídy (např. věcí, živých organismů,...), vztahy (např. otec je větší než matka), systémy (základní axiomy), transformace (z jedné soustavy) do druhé), implikace (závěry pří usuzování)&lt;br /&gt;
# myšlenkové operace (osa z) = poznávání, paměť, divergentní myšlení (tvořivé, více způsobů řešení), konvergentní myšlení (jeden, naučený způsob řešení problému), hodnocení (z hlediska souhlasnosti či nesouhlasnosti) &lt;br /&gt;
* 4 x 5 x 6 = 120 faktorů&lt;br /&gt;
* předpokládal, že pro každý úkol existuje specifický faktor - snaha pro každý faktor vytvořit speciální test&lt;br /&gt;
* zatím (asi 10 let staré) se prokázalo asi 98 faktorů&lt;br /&gt;
=== Hans J. Eysenck - kvalitativní model inteligence ===&lt;br /&gt;
* viz [[Hans J. Eysenck|Hans J. Eysenck]]&lt;br /&gt;
* vychází z Guilfordovy koncepce, provedl zjednodušení obsazení os jeho krychle&lt;br /&gt;
** na ose x: zavedl '''obsahový materiál''' – slovní, číselný, prostorový&lt;br /&gt;
** na ose y: zavedl '''funkce''' – usuzování, paměti, vnímání&lt;br /&gt;
** na ose z: zavedl '''kvalitu řešení úkolů'''&lt;br /&gt;
* ve dvojí verzi: &lt;br /&gt;
:# starší verze: kvalita na úrovní rychlosti řešení, kvalita na úrovni množství&lt;br /&gt;
:# mladší verze: 3 ukazatelé kvality inteligence: rychlost (doba potřebná k řešení úkolu), vytrvalost (persistence, doba, po kterou jedinec setrvává u řešení určitého problému) a kontrola chyb&lt;br /&gt;
* souvislost s kognitivními styly osobnosti: zejména '''reflexivita''' a '''impulsivita''' (kognitivní styly = způsoby chování při řešení kognitivních úloh, způsoby přijímání a zpracovávání informací, souzení a usuzování, jsou relativně konstantní, vyjadřují tak důležité charakteristiky jedince)&lt;br /&gt;
** '''typ reflexivní''': menší tempo, ale přesněji&lt;br /&gt;
** '''typ impulsivní''': rychleji, ale s chybami&lt;br /&gt;
=== Cattelova teorie inteligence ===&lt;br /&gt;
* viz [[Raymond B. Cattel]] 1941&lt;br /&gt;
* rozlišuje 2 složky rozumové výkonnosti (odpovídají původnímu g-faktoru):&lt;br /&gt;
==== Fluidní (tekutá) obecná inteligence ==== &lt;br /&gt;
* gf&lt;br /&gt;
* inteligence vrozená, určena nadáním jedince&lt;br /&gt;
* faktorově nezávislá na poznávací zkušenosti&lt;br /&gt;
* má malý vztah k obsahu paměti, výuce ve škole&lt;br /&gt;
* projevuje se ve vnímání, zacházení s předměty, usuzování (ale jen když nezávisí na vzdělání, kultuře)&lt;br /&gt;
* vrcholu dosahuje(kulminuje) ve 14 letech, poté je stabilní, ve stáři pak ubývá&lt;br /&gt;
* přizpůsobení se novým podmínkám a situacím, je determinována převážně geneticky		&lt;br /&gt;
==== Krystalizovaná obecná inteligence ====&lt;br /&gt;
* soubor naučených poznatků, konečný produkt fluidní inteligence a vzdělání&lt;br /&gt;
* založeno na [[Motivace|motivaci]] a stimulaci prostředí&lt;br /&gt;
* projevuje se při řešení významu slov, početních úloh, v memorování znalostí a jako naučené způsoby logického usuzování&lt;br /&gt;
* možnost rozšíření do 50 let, později se paměť (podklad gc) narušuje&lt;br /&gt;
* řešení úkolů vyžadujících určité dovednosti a využívající minulou zkušenost, závisí především na vlivech prostředí&lt;br /&gt;
V rámci inteligence existuji různé možnosti týkající se vztahu mezi gf a gc :&lt;br /&gt;
* často stejná úroveň gf a gc: když si jedinec osvojil adekvátní znalosti svému vrozenému nadání&lt;br /&gt;
** ''vyšší úroveň gf'': u lidí bez vyššího vzdělání, bez kulturních vzorců, kteří vynikají v hlavolamech, v šachu, v postřezích, v intuitivních znalostech&lt;br /&gt;
** ''vyšší úroveň gc'': vyšší vzdělání než odpovídá &amp;quot;tekuté&amp;quot; složce, nejčastěji ve stáří - ještě převažuje gc, už ubývá gf, lidé vysoce intelektově trénovaní, projevuje se - mohutný slovník, diferenciace ve slovech&lt;br /&gt;
* míra a kvalita intelektové vybavenosti závisí na:&lt;br /&gt;
** obsahu intelektové výbavy&lt;br /&gt;
** metodě myšlení&lt;br /&gt;
* kvalita projeveného stupně či úrovně inteligence je determinována&lt;br /&gt;
** biologickými předpoklady&lt;br /&gt;
** životními kontexty&lt;br /&gt;
* v testech nezjišťujeme pouze vrozenou potenci, ale i úroveň její transformace do osvojené obecné schopnosti operovat se svým intelektovým potenciálem&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jensenova teorie inteligence ===&lt;br /&gt;
* 1978&lt;br /&gt;
* navazuje na [[Raymond B. Cattel|Cattella]]&lt;br /&gt;
* vychází z pojetí inteligence jako obecné schopnosti učit se&lt;br /&gt;
* vytvořil '''dvourozměrný model inteligence''':	&lt;br /&gt;
* 2 na sebe kolmé dimenze:&lt;br /&gt;
* kulturní vázanosti (f1uidní a krystalická inteligence)&lt;br /&gt;
* úroveň l = schopnost asociativního učení a úroveň 2 = pojmové učení a řešení problémových situací (přičemž 2 předpokládá 1)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Piagetova teorie inteligence ===&lt;br /&gt;
* viz [[Jean Piaget]]&lt;br /&gt;
* procesuální teorie (tzn. chápe inteligenci procesuálně, u většiny autorů inteligence chápána dispozičitě) &lt;br /&gt;
* spatřuje inteligenci v rovnováze mezí procesy '''akomodace''' (tj. procesy, jimiž se jedinec přizpůsobuje svému prostředí) a procesy '''asimilace''' (tj. procesy, jimiž si pro své potřeby prostředí uzpůsobuje)&lt;br /&gt;
* inteligenci rozumí v podstatě [[Myšlení|myšlení]]&lt;br /&gt;
Rozlišil její vývojové stupně: &lt;br /&gt;
# stadium senzomotorické inteligence (do 18. měsíce věku)&lt;br /&gt;
# stadium preoperačních představ (zhruba do 7. roku věku)&lt;br /&gt;
# stadium konkrétních operací (do 11. roku věku)&lt;br /&gt;
# stadium formálně logických operací&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Gardnerova teorie inteligence ===&lt;br /&gt;
* 1983&lt;br /&gt;
* '''teorie mnohočetné inteligence'''&lt;br /&gt;
* východisko = modulový přístup k mysli&lt;br /&gt;
* nelze inteligenci charakterizovat jako jednotnou schopnost, neboť jednotlivé mozkové části jsou disponovány k různým úkolům, mozek pracuje modulovým způsobem (několik systémů na sobě nezávislých, v konečném závěru interagují)	&lt;br /&gt;
6 rozdílných druhů inteligence (na sobě nezávislé každý pracuje jako oddělený systém, modul, dle vlastních pravidel:&lt;br /&gt;
# '''inteligence lingvistická''' (práce s verbálním materiálem)&lt;br /&gt;
# '''inteligence logicko-matematická'''&lt;br /&gt;
# '''inteligence prostorová'''&lt;br /&gt;
# '''inteligence hudební''' (schopnost vnímat tón a rytmus, základ pro rozvoj hudební způsobilosti)&lt;br /&gt;
# '''inteligence tělesně-kinestetická''' (zahrnuje ovládání vlastních tělesných pohybů a schopnost manipulovat a zacházet s předměty; gymnasté, tenisti, chirurgové)&lt;br /&gt;
# '''inteligence personální''' - 2 komponenty (submoduly): '''inteligence intrapersonální''' (schopnost rozlišovat vlastní prožitky a emoce), její nedostatek často spojován s tzv. &amp;quot;alexithymii&amp;quot; (neschopnost převést subjektivní příznaky do jazykové formy), '''inteligence interpersonální''' (schopnost všimnout si a porozumět potřebám a záměrům jiných lidí, vcítit se)&lt;br /&gt;
=== Sternbergova teorie inteligence ===&lt;br /&gt;
* viz [[Robert Sternberg]]&lt;br /&gt;
* 1989&lt;br /&gt;
* kognitivní psycholog&lt;br /&gt;
* kontextová (komponentová) teorie&lt;br /&gt;
* založena na informačním přístupu&lt;br /&gt;
5 množin psychických procesů:&lt;br /&gt;
# metakomponenty - procesy, které jsou &amp;quot;za&amp;quot; inteligencí (nadřazené myšlení), kontrolní procesy vyššího řádu, které člověk používá k plánování výkonu a k rozhodování při řešení problémů&lt;br /&gt;
# výkonové komponenty - procesy, které realizují plány a rozhodnutí vybrané metakomponentami&lt;br /&gt;
# akviziční komponenty - procesy, které jsou zapojeny do učení se novým informacím&lt;br /&gt;
# retenční komponenty - procesy, které jsou zapojeny do vybavování informací uložených v paměti&lt;br /&gt;
# transferové komponenty - procesy zapojené do přenášení zapamatovaných informací z jedné situace do druhé)&lt;br /&gt;
* netvrdil, že by pracovaly samostatně - práce v &amp;quot;trsech&amp;quot;&lt;br /&gt;
* byl proti testům (nepostihnou inteligenci, která se projevuje při praktickém řešení problémů)&lt;br /&gt;
* praktická inteligence: výzkumy - konfrontace nováčků s lidmi se zkušeností, zkoumají se rozdíly, jak působí zkušenost&lt;br /&gt;
* prověřuje: &lt;br /&gt;
:# schopnost učit se + těžit ze zkušenosti&lt;br /&gt;
:# schopnost myslet, abstraktně uvažovat&lt;br /&gt;
:# schopnost přizpůsobit se změnám každodenního světa&lt;br /&gt;
:# schopnost motivovat sebe k efektivnímu řešení úkolů&lt;br /&gt;
'''Netradiční vymezování intelektových předpokladů'''&lt;br /&gt;
* praktická (manipulační, operativní) inteligence&lt;br /&gt;
* [[Tvořivost|kreativita]], tvořivá inteligence&lt;br /&gt;
* sociální inteligence&lt;br /&gt;
* emocionální inteligence&lt;br /&gt;
:* [[Daniel Goleman]]&lt;br /&gt;
::* sebevědomí&lt;br /&gt;
::* organizaci vlastního života&lt;br /&gt;
::* motivování sebe sama k řešení úkolů&lt;br /&gt;
::* [[Empatie|empatie]]&lt;br /&gt;
::* angažovaný kontakt s druhými lidmi&lt;br /&gt;
* schopnost řešit problémové situace (podle Thomsona vždy komplexním procesem o následujících fázích)&lt;br /&gt;
:* identifikace problému&lt;br /&gt;
:* explorace oblasti, v níž problém vzniká a existuje&lt;br /&gt;
:* sestrojení plánu k reorganizaci situace či vlastního chování&lt;br /&gt;
:* realizace přijatého rozhodnutí a kontrola účinnosti&lt;br /&gt;
:* '''[[Emocionální inteligence|emocionální inteligence]]''' – Goleman (pět schopností)&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vrozené a osvojené v intelektových schopnostech ===&lt;br /&gt;
* '''Galton''' – vrozenost intelektových schopností&lt;br /&gt;
* '''Odin''' – vnější vlivy na intelektové schopnosti&lt;br /&gt;
* [[William Stern|'''Stern''']] – konvergence vnitřních a vnějších vývojových podmínek&lt;br /&gt;
* '''Kovalev''' – vrozené a zděděné předpoklady jsou otevřenými možnostmi, jejichž konkretizace je výsledkem socializace a výchovy&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Psychika|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Obecná psychologie|*]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marekl</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_v%C4%9Bdom%C3%AD&amp;diff=53246</id>
		<title>Poruchy vědomí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_v%C4%9Bdom%C3%AD&amp;diff=53246"/>
		<updated>2018-04-15T14:34:37Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marekl: /* Kvantitativní poruchy vědomí */ 
Oprava překlepu (krav - krev)&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* [[vědomí]] podmíněno [[Vigilita|vigilitou]] (bdělostí)&lt;br /&gt;
* jde o optimální stav CNS → mozek je schopen reagovat na zevní podněty, přijímat a zpracovávat informace, vyhodnocovat paměťové stopy → veškerá kognitivní práce, kterou mozek má&lt;br /&gt;
* na vědomí se podílí '''retikulární formace, thalamická jádra, limbický systém, mozková kůra'''&lt;br /&gt;
'''Poruchy vědomí:''' &lt;br /&gt;
# '''alternace bdělosti''' (porucha vigility)&lt;br /&gt;
# '''porucha jasnosti vědomí''' (ve smyslu '''lucidity''' – porucha třízení, zpracovávání informací)&lt;br /&gt;
# '''kapacita''' (rozsah – míra schopnosti vnímat děje a jevy)&lt;br /&gt;
# '''idiognózie''' (schopnost přiřadit v rámci vědomí sebe sama = autoidentifikace)&lt;br /&gt;
'''Vědomí hodnotíme z pohledu orientace člověka:''' &lt;br /&gt;
# '''autopsychická orientace''' – orientace vlastní osobou (kdo jsem, jak se jmenuji, kdy a kde jsem se narodil, co dělám)&lt;br /&gt;
# '''alopsychická orientace''' – orientace místem, časem, situací (kde jsem, kolikátého je, co je to za situace)&lt;br /&gt;
# '''somatopsychická orientace''' – orientace na vlastním tělesném schématu, vnímání těla jako takového&lt;br /&gt;
Změny ve vědomí mohou být fyziologické (střídání aktivity se spánkem) nebo patologické (kvalitativní a kvantitativní poruchy)&lt;br /&gt;
== Kvantitativní poruchy vědomí ==&lt;br /&gt;
* především poruchy bdění&lt;br /&gt;
** '''somnolence''' - ospalost, malátnost, ale ten člověk reaguje na podněty a slovní výzvy (odpoví na otázku)&lt;br /&gt;
** '''sopor''' - hlubší stav než somnolence, reaguje jen na bolestivé/nepříjemné pocity a to jen nonverbálně, nejde navázat osobní ani slovní kontakt&lt;br /&gt;
** '''kóma''' - hluboká porucha vědomí, kdy vyhasínají základní reflexy a objevují se reflexy patologické, mění se '''zornicový reflex''' → nejprve nastává '''mydriáza''' a poté '''myóza''', nereaguje na žádné podněty, ani bolestivé, stav bezvědomí, změna fyziologických projevů (změna tlaku, tepu,…)&lt;br /&gt;
** '''synkopa''' - krátkodobý stav poruchy vědomí (ztráty vědomí), příčinnou může být hypotenze, emoční rozrušení (např.: když člověk vidí krev a omdlí)&lt;br /&gt;
* každé z těchto druhů bezvědomí bezprostředně ohrožuje život člověka&lt;br /&gt;
* většinou se jedná o interní (metabolické, kardiální) nebo neurologické (embólie, epilepsie, úraz, krvácení) příčiny &lt;br /&gt;
== Kvalitativní poruchy vědomí ==&lt;br /&gt;
* [[Vigilita|vigilita]] je zachována, ale dojde k poruchám jiných psychických funkcí, často se to týká poruchy vlastní identifikace, objevují se poruchy myšlení, vnímání a v důsledku toho i poruchy jednání&lt;br /&gt;
=== Obluzené vědomí ===&lt;br /&gt;
* '''Amence''' - zmatenost, krátkodobější porucha, která je kromě kvality vědomí charakterizována i změnou:&lt;br /&gt;
** '''myšlení''' (je neuspořádané, inkoherentní, narušena auto i alopsychická orientace)&lt;br /&gt;
** '''paměti''' (krátkodobější, přechodné, dlouhodobější stavy amnézie)&lt;br /&gt;
** '''vnímání''' (objevují se iluze, méně často halucinace)&lt;br /&gt;
** ''příčina'': interní problémy, dekompenzovaná cukrovka, ateroskleroza, neurologické potíže, epilepsie, krvácení do mozku, záněty (meningitida, encefalitida&lt;br /&gt;
* '''Delirium''' - stojí ještě nad amencí, je řazeno pod organické poruchy, vzniká náhle (během hodin), obvykle trvá dny (výjimečně trvá i půl roku), porušeny všechny psychické funkce&lt;br /&gt;
** '''poruchy myšlení''' – persekuční a paranoidní bludy&lt;br /&gt;
** '''poruchy vnímání''' – spíš halucinace než iluze&lt;br /&gt;
** narušena '''paměť''' – někdy má amnézii na dobu deliria&lt;br /&gt;
** '''porucha psychomotorické aktivity''' – otočen cirkadianí rytmus&lt;br /&gt;
narušeny všechny typy '''orientace vědomí'''&lt;br /&gt;
** '''narušena emotivita''' – úzkost i agresivita), tyto stavy kolísají, střídavost těchto stavů je pro delirium typické, delirium nastává po abúzu alkoholu nebo třeba po dlouhé narkóze&lt;br /&gt;
=== Obnubilace - mrákotné stavy ===&lt;br /&gt;
* rychle začínají a taky velmi rychle končí (oproti obluzenému vědomí, které má velmi pomalý konec – jako by se táhne)&lt;br /&gt;
* propadá do něj z plného vědomí (je to rychlý zlom) a na proběhlý stav má amnézii&lt;br /&gt;
* trvá minuty, výjimečně hodiny, extrémně vzácně dny (oproti obluzenému vědomí je krátká, chvilková záležitost)&lt;br /&gt;
* mrákotný stav je často spojen s automatismy → dělá automatické pohyby a aktivity, které nemají cílenou motivaci, nejsou to účelové záležitosti&lt;br /&gt;
* neobjevují se halucinace ani bludy → myšlení a vnímání je tedy relativně v normě&lt;br /&gt;
* 4 typy:&lt;br /&gt;
** '''Stuporózní forma''' 	&lt;br /&gt;
*** člověk je bez pohybů, bez mimiky, nepřijímá potravu, ale udrží si svalový tonus (nespadne)&lt;br /&gt;
*** někam zírá, nereaguje na oslovení ani vnější podnět&lt;br /&gt;
'''Deliriózní forma''' 		&lt;br /&gt;
*** opak stuporózní formy&lt;br /&gt;
*** vystupňovaný neklid a hyperaktivita, poruchy koncentrace, může dojít až k agresivitě a útočnosti&lt;br /&gt;
*** na rozdíl od deliria je deliriózní forma krátká a ohraničená&lt;br /&gt;
*** objevuje se při patickém afektu&lt;br /&gt;
**'''Automatická (vigilambulantní) forma''' 	&lt;br /&gt;
*** člověk se chová jakoby normálně, nenápadně, ale to chování nesouvisí s tím, co zrovna dělá, neodpovídá to jeho aktuální činnosti, to chování je nepřiléhavé a nepřiměřené k té situaci, jde vlastně o ty automatické pohyby&lt;br /&gt;
*** je to součást diagnózy '''disociativní fuga''' - při cestování udělá něco, co by neměl udělat, např.: každý den vstane, jede do práce a u nádraží má přestoupit na nějakou tramvaj, aby do té práce dojel, ale on místo toho jde a koupí si lístek na vlak do Kladna a jede do Kladna; a v Kladně se probere → udělal něco neadekvátního k tomu, co měl, ale chová se při tom normálně, nenápadně; až se tam z toho probere, tak nebude vědět, proč je v Kladně a na celou tu dobu bude mít amnézii, nastává např. při dlouhodobém psychickém napětí&lt;br /&gt;
** '''Gancerův syndrom (vazbový/vazební syndrom)''' 		&lt;br /&gt;
*** málo častý&lt;br /&gt;
*** u lidí, kteří prošli vazbou s velkou a těžkou emoční, psychickou ujmou, stresovým vypětím (v koncentračních táborech, v zajetí,…)&lt;br /&gt;
*** reaguje na otázky adekvátně, ale hrubě nesprávně (např.: zeptám se ho jak se jmenuje a kdy se narodil a on mi na to odpoví správně jménem a datem, ale se špatným obsahem: Jsem Kryštof Kolumbus, narozen 1.7. 1312)&lt;br /&gt;
*** trvá to jen po nějaký omezený časový úsek&lt;br /&gt;
*** na tu dobu amnézie&lt;br /&gt;
*** nedělá to pro nějaký sekundární zisk (přemístění z věznice do léčebny)&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Obecná psychopatologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marekl</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_v%C4%9Bdom%C3%AD&amp;diff=53245</id>
		<title>Poruchy vědomí</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poruchy_v%C4%9Bdom%C3%AD&amp;diff=53245"/>
		<updated>2018-04-15T14:32:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Marekl: Oprava překlepu&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;* [[vědomí]] podmíněno [[Vigilita|vigilitou]] (bdělostí)&lt;br /&gt;
* jde o optimální stav CNS → mozek je schopen reagovat na zevní podněty, přijímat a zpracovávat informace, vyhodnocovat paměťové stopy → veškerá kognitivní práce, kterou mozek má&lt;br /&gt;
* na vědomí se podílí '''retikulární formace, thalamická jádra, limbický systém, mozková kůra'''&lt;br /&gt;
'''Poruchy vědomí:''' &lt;br /&gt;
# '''alternace bdělosti''' (porucha vigility)&lt;br /&gt;
# '''porucha jasnosti vědomí''' (ve smyslu '''lucidity''' – porucha třízení, zpracovávání informací)&lt;br /&gt;
# '''kapacita''' (rozsah – míra schopnosti vnímat děje a jevy)&lt;br /&gt;
# '''idiognózie''' (schopnost přiřadit v rámci vědomí sebe sama = autoidentifikace)&lt;br /&gt;
'''Vědomí hodnotíme z pohledu orientace člověka:''' &lt;br /&gt;
# '''autopsychická orientace''' – orientace vlastní osobou (kdo jsem, jak se jmenuji, kdy a kde jsem se narodil, co dělám)&lt;br /&gt;
# '''alopsychická orientace''' – orientace místem, časem, situací (kde jsem, kolikátého je, co je to za situace)&lt;br /&gt;
# '''somatopsychická orientace''' – orientace na vlastním tělesném schématu, vnímání těla jako takového&lt;br /&gt;
Změny ve vědomí mohou být fyziologické (střídání aktivity se spánkem) nebo patologické (kvalitativní a kvantitativní poruchy)&lt;br /&gt;
== Kvantitativní poruchy vědomí ==&lt;br /&gt;
* především poruchy bdění&lt;br /&gt;
** '''somnolence''' - ospalost, malátnost, ale ten člověk reaguje na podněty a slovní výzvy (odpoví na otázku)&lt;br /&gt;
** '''sopor''' - hlubší stav než somnolence, reaguje jen na bolestivé/nepříjemné pocity a to jen nonverbálně, nejde navázat osobní ani slovní kontakt&lt;br /&gt;
** '''kóma''' - hluboká porucha vědomí, kdy vyhasínají základní reflexy a objevují se reflexy patologické, mění se '''zornicový reflex''' → nejprve nastává '''mydriáza''' a poté '''myóza''', nereaguje na žádné podněty, ani bolestivé, stav bezvědomí, změna fyziologických projevů (změna tlaku, tepu,…)&lt;br /&gt;
** '''synkopa''' - krátkodobý stav poruchy vědomí (ztráty vědomí), příčinnou může být hypotenze, emoční rozrušení (např.: když člověk vidí krav a omdlí)&lt;br /&gt;
* každé z těchto druhů bezvědomí bezprostředně ohrožuje život člověka&lt;br /&gt;
* většinou se jedná o interní (metabolické, kardiální) nebo neurologické (embólie, epilepsie, úraz, krvácení) příčiny &lt;br /&gt;
== Kvalitativní poruchy vědomí ==&lt;br /&gt;
* [[Vigilita|vigilita]] je zachována, ale dojde k poruchám jiných psychických funkcí, často se to týká poruchy vlastní identifikace, objevují se poruchy myšlení, vnímání a v důsledku toho i poruchy jednání&lt;br /&gt;
=== Obluzené vědomí ===&lt;br /&gt;
* '''Amence''' - zmatenost, krátkodobější porucha, která je kromě kvality vědomí charakterizována i změnou:&lt;br /&gt;
** '''myšlení''' (je neuspořádané, inkoherentní, narušena auto i alopsychická orientace)&lt;br /&gt;
** '''paměti''' (krátkodobější, přechodné, dlouhodobější stavy amnézie)&lt;br /&gt;
** '''vnímání''' (objevují se iluze, méně často halucinace)&lt;br /&gt;
** ''příčina'': interní problémy, dekompenzovaná cukrovka, ateroskleroza, neurologické potíže, epilepsie, krvácení do mozku, záněty (meningitida, encefalitida&lt;br /&gt;
* '''Delirium''' - stojí ještě nad amencí, je řazeno pod organické poruchy, vzniká náhle (během hodin), obvykle trvá dny (výjimečně trvá i půl roku), porušeny všechny psychické funkce&lt;br /&gt;
** '''poruchy myšlení''' – persekuční a paranoidní bludy&lt;br /&gt;
** '''poruchy vnímání''' – spíš halucinace než iluze&lt;br /&gt;
** narušena '''paměť''' – někdy má amnézii na dobu deliria&lt;br /&gt;
** '''porucha psychomotorické aktivity''' – otočen cirkadianí rytmus&lt;br /&gt;
narušeny všechny typy '''orientace vědomí'''&lt;br /&gt;
** '''narušena emotivita''' – úzkost i agresivita), tyto stavy kolísají, střídavost těchto stavů je pro delirium typické, delirium nastává po abúzu alkoholu nebo třeba po dlouhé narkóze&lt;br /&gt;
=== Obnubilace - mrákotné stavy ===&lt;br /&gt;
* rychle začínají a taky velmi rychle končí (oproti obluzenému vědomí, které má velmi pomalý konec – jako by se táhne)&lt;br /&gt;
* propadá do něj z plného vědomí (je to rychlý zlom) a na proběhlý stav má amnézii&lt;br /&gt;
* trvá minuty, výjimečně hodiny, extrémně vzácně dny (oproti obluzenému vědomí je krátká, chvilková záležitost)&lt;br /&gt;
* mrákotný stav je často spojen s automatismy → dělá automatické pohyby a aktivity, které nemají cílenou motivaci, nejsou to účelové záležitosti&lt;br /&gt;
* neobjevují se halucinace ani bludy → myšlení a vnímání je tedy relativně v normě&lt;br /&gt;
* 4 typy:&lt;br /&gt;
** '''Stuporózní forma''' 	&lt;br /&gt;
*** člověk je bez pohybů, bez mimiky, nepřijímá potravu, ale udrží si svalový tonus (nespadne)&lt;br /&gt;
*** někam zírá, nereaguje na oslovení ani vnější podnět&lt;br /&gt;
'''Deliriózní forma''' 		&lt;br /&gt;
*** opak stuporózní formy&lt;br /&gt;
*** vystupňovaný neklid a hyperaktivita, poruchy koncentrace, může dojít až k agresivitě a útočnosti&lt;br /&gt;
*** na rozdíl od deliria je deliriózní forma krátká a ohraničená&lt;br /&gt;
*** objevuje se při patickém afektu&lt;br /&gt;
**'''Automatická (vigilambulantní) forma''' 	&lt;br /&gt;
*** člověk se chová jakoby normálně, nenápadně, ale to chování nesouvisí s tím, co zrovna dělá, neodpovídá to jeho aktuální činnosti, to chování je nepřiléhavé a nepřiměřené k té situaci, jde vlastně o ty automatické pohyby&lt;br /&gt;
*** je to součást diagnózy '''disociativní fuga''' - při cestování udělá něco, co by neměl udělat, např.: každý den vstane, jede do práce a u nádraží má přestoupit na nějakou tramvaj, aby do té práce dojel, ale on místo toho jde a koupí si lístek na vlak do Kladna a jede do Kladna; a v Kladně se probere → udělal něco neadekvátního k tomu, co měl, ale chová se při tom normálně, nenápadně; až se tam z toho probere, tak nebude vědět, proč je v Kladně a na celou tu dobu bude mít amnézii, nastává např. při dlouhodobém psychickém napětí&lt;br /&gt;
** '''Gancerův syndrom (vazbový/vazební syndrom)''' 		&lt;br /&gt;
*** málo častý&lt;br /&gt;
*** u lidí, kteří prošli vazbou s velkou a těžkou emoční, psychickou ujmou, stresovým vypětím (v koncentračních táborech, v zajetí,…)&lt;br /&gt;
*** reaguje na otázky adekvátně, ale hrubě nesprávně (např.: zeptám se ho jak se jmenuje a kdy se narodil a on mi na to odpoví správně jménem a datem, ale se špatným obsahem: Jsem Kryštof Kolumbus, narozen 1.7. 1312)&lt;br /&gt;
*** trvá to jen po nějaký omezený časový úsek&lt;br /&gt;
*** na tu dobu amnézie&lt;br /&gt;
*** nedělá to pro nějaký sekundární zisk (přemístění z věznice do léčebny)&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Obecná psychopatologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Marekl</name></author>
		
	</entry>
</feed>